Issuu

Peter Wohlleben

Zvířata a rostliny v lese Určování rostlin a zvířat, objevování ekosystému

KNIŽNÍ KLUB

Zvirata a rostliny v lese.indd 1

18/07/17 17:04

Zvirata a rostliny v lese.indd 2

18/07/17 17:04

Obsah 4 Předmluva

6 26 52 60 102 106 110 120 148 188 194 196 206 216

Savci Ptáci Obojživelníci a plazi Hmyz Pavoukovci Plži Houby Stromy a keře Květiny Kapradiny Přesličky a plavuně Trávy a podobné Mechorosty Lišejníky

224 V zákulisí 250 Autor a fotograﬁe 253 Rejstřík

Zvirata a rostliny v lese.indd 3

18/07/17 17:04

Předmluva Středoevropské lesy vždy byly domovem desítek tisíc živočišných a rostlinných druhů. Nastává tedy základní otázka, kde má průvodce lesem začít a kde skončit. Při každé procházce lesem totiž můžeme objevit vždy jen zlomek celé rozmanitosti. Žijí zde zvířata a rostliny vyskytující se hojně, ale také druhy omezené jen na určité oblasti anebo aktivní pouze v nočních hodinách. Zvláště zajímavé jsou pochopitelně druhy, které mají navzdory svému vzácnému výskytu či problematickému průběhu životního cyklu něčím výjimečné chování nebo jsou pro lesní ekosystém velmi důležité. Proto bylo nutné některé živočichy a rostliny vynechat, i když jsou pro les stejně významní jako ti popsaní. Na druhé straně, takovýto přístup často bývá nutný i ve vynikajících vědeckých encyklopediích. Co byste však měli ještě vědět, je, že ve střední Evropě dosud nebyly objeveny všechny druhy, které zde žijí. Místními lesy tak můžete procházet s podobným zaujetím a napětím, jako kdybyste se pohybovali například v amazonském pralese.

Je líska v lese nevýznamnou dřevinou? Právě naopak. V této knize jen přenechala prostor rovněž velmi hojné, ale mnohem méně známé krušině.

Zvirata a rostliny v lese.indd 4

18/07/17 17:04

Předmluva

Rozhodl jsem se vytvořit výběr, který bude obsahovat od každého něco. Na své další poznávací procházce tak můžete s tímto průvodcem v ruce objevovat a určovat nejen široce rozšířené, ale také vzácné druhy.

U některých rostlin najdete poznámku o jejich jedovatosti. Budete-li mít v tomto ohledu pochybnosti u dalších druhů, pro jistotu k nim přistupujte, jako by byly rovněž nepoživatelné. V případě jedlých rostlin, nebo jejich částí, je tato informace v jejich popisu přímo uvedena.

Popis každého druhu zahrnuje jeho odborné latinské jméno a zařazení do čeledi. Následující text poskytuje informace o některých širších souvislostech, ale také řadu méně známých detailů. Ve sloupci Znaky najdete vybrané charakteristiky důležité pro zařazení, případně podobný druh a jeho odlišnosti, aby nemohlo dojít k záměně. V závěrečné kapitole se ponoříme hlouběji do lesního ekosystému – respektive toho, co z něj zůstalo po dlouhodobém působení člověka. Podle informací, které se zde dočtete, i z vlastního pozorování, pak posuďte sami, jak se lesy přirozeně či hospodařením člověka proměnily. Přeji vám hodně radosti z objevování přírody. Peter Wohlleben

Zvirata a rostliny v lese.indd 5

18/07/17 17:04

Savci

Nádherný exemplář jelena evropského –

pro laně naprosto neodolatelný. Smrk poškozený loupáním a okusem jeleny.

Strom začne hnít a nakonec se zlomí.

Jelen evropský Cervus elaphus | jelenovití Jelen evropský je původně stepním druhem a jako správný obyvatel stepí vytváří stáda. V důsledku lovu a ochuzení zemědělské krajiny se uchýlil do lesů. Zde tito až 150 kg vážící býložravci způsobují značné škody na velkých i malých stromech. Jeleni se na rozdíl od srnců nepasou pouze na porostech trav, bylinách a výhonech stromů, ale ožírají také kůru, což vede k rozvoji hniloby a kmeny se stávají z hospodářského hlediska bezcennými. Pro mnoho lovců představuje jelen nejžádanější trofejní zvíře, z tohoto důvodu mu zajišťují v lesích potravu. Stavy jelení zvěře tak v poslední době velmi výrazně vzrostly. A bez predátorů živících se jelení zvěří se tato situace sotva změní, proto jsou tak důležité aktivity ochranářů přírody směrem k návratu a zachování přítomnosti rysů či vlků v naší krajině.

Zvirata a rostliny v lese.indd 7

Znaky: Srst jelenů a laní podobně zbarvená jako u srnců, podle sezony rezavohnědá až šedohnědá, kolouši výrazně skvrnití do 2 až 3 měsíců; u samců se s přibývajícím věkem vyvíjejí stále mohutnější parohy.

18/07/17 17:05

Daněk nese na rozdíl od siky často

výrazně šavlovitě prohnuté parohy. xxxxxxx

Sika, rovněž nepůvodní druh.

Daněk evropský Dama dama, syn. Cervus dama | jelenovití Znaky: Srst přes léto rezavě červená s bílými skvrnami, v zimě hnědošedá, časté anomálie ve zbarvení. Velikost mezi srncem a jelenem (výška v kohoutku do 1 m), možnost záměny s jelenem sikou (Cervus nippon), ten ale postrádá šavlovité paroží vyskytující se u starších samců daňka.

Zvirata a rostliny v lese.indd 8

Daňčí zvěř pochází z oblasti Malé Asie a do Evropy byla přivážena a chována, případně i vypouštěna do volnosti jako lovný druh jelenovitých. Dělo se tak ve vzrůstající míře od 17. století. V současnosti se tato zvěř stále chová především v oborách; existují také daňčí farmy. Na některých místech se vyskytuje i ve volné přírodě, obývá prosvětlené listnaté a smíšené lesy. Na našem území nalézá vhodná stanoviště v teplejších oblastech, přibližně do 500 m nadmořské výšky. Tam, kde daňci obývají lesní porosty spolu se srnci, znamená to velkou zátěž pro les – daňci mnohde sežerou prakticky veškeré mladé stromky a ze starších stromů loupají kůru.

18/07/17 17:05

Savci

Prase divoké má velmi dobrý čich a sluch, proto se v lese dokáže lidem vyhýbat.

Prase divoké Sus scrofa | prasatovití Prase divoké občas ovládne titulní strany: tento bystrý všežravec, jehož domovem jsou lesy, nejen působí škody na zemědělských pozemcích, ale občas zabloudí také do zahrad u domů. Příčinou by mohlo být i samotné zemědělské hospodaření – rozsáhlá pole s kukuřicí totiž nabízejí prasatům bohatý zdroj potravy, což také mohlo vést k přemnožení prasat. Ve skutečnosti za ním spíše stojí masivní přikrmování zvěře myslivci, kteří nechali stavy prasat příliš stoupnout. Divoká prasata mají ráda změnu, proto poté, co se nažerou kukuřice, zryjí část louky nebo pole, aby si nachytala žížaly či myši pro zpestření jídelníčku. V květnu někdy ukořistí i srnče. V místech, kde se v lese po delší dobu zdržovalo stádo prasat, zůstává ještě celé hodiny poté ve vzduchu pach připomínající polévkové koření.

Zvirata a rostliny v lese.indd 9

Znaky: Mladá zvířata (tzv. letošáci) s pruhovanou srstí, později hnědá, dospělá zvířata jsou černošedá. Prase divoké se podobá praseti domácímu, které z něho bylo vyšlechtěno. Samčí jedinci (kňouři) mají ostré špičáky, které používají jako zbraně.

18/07/17 17:05

Takhle zblízka lze holuba doupňáka

pozorovat jen vzácně. Holub hřivnáč s typickým bílým

proužkem na krku.

Holub doupňák Columba oenas | holubovití Znaky: Opeření šedé s opalizující skvrnou zezadu na krku, křídla s černým okrajem. Rozpětí křídel kolem 65 cm. Možnost záměny s holubem hřivnáčem, který však dosahuje výrazně větší hmotnosti, na krku má vytvořen bílý pruh/prstenec a kromě toho houká „huhuuhu“.

Zvirata a rostliny v lese.indd 42

Holub doupňák je nesmírně plachý, málokterému pozorovateli se podaří ho v lese přímo zahlédnout, navíc se ozývá velmi tichým hlasem. Na rozdíl od holuba hřivnáče (Columba palumbus) vydává jen potlačované „whumb“, které zní tlumeně a dá se jen stěží lokalizovat. Hnízda si buduje přednostně v opuštěných dutinách po datlu černém, proto je v podstatě vázán na staré stromy se silnými kmeny. V důsledku intenzivního lesního hospodaření v některých oblastech jeho stavy výrazně poklesly, přestože obecně jako druh ohrožen není. Konkrétně na našem území, kde zpravidla protahuje a nezimuje, je chráněn jako druh silně ohrožený. Stromy, v nichž aktuálně hnízdí, prozradí zbytky bílých skořápek z jeho vajíček ležící u paty kmene. Za potravu mu slouží různé plody a semena, v lese vyhledává žaludy a bukvice.

18/07/17 17:06

Ptáci

Světlé opeření hrdličky divoké, přizpůso-

bené jejímu výskytu v suchých regionech. Hrdlička zahradní se u nás vyskytuje

teprve od poloviny 20. století.

Hrdlička divoká Streptopelia turtur | holubovití Hrdličku divokou, která je menší než náš druhý zástupce rodu, při procházce zaznamenáme zpravidla, když při polekání vzlétne. Má ráda teplo, proto se ve vysokých polohách objevuje pouze vzácně. Hrdličku divokou jednoznačně poznáme podle jejího hlasu – charakteristického monotónního vrkání. Stejně jako ostatní hrdličky se živí převážně různými semeny, plody a hmyzem. Hnízdí v keřích nebo nízko na stromech, v otevřené krajině s křovinami, skupinami stromů, někdy v městských parcích. Na rozdíl od hrdličky zahradní patří mezi tažné ptáky, na podzim se tak vydává daleko směrem na jih, až přes Saharu, kde přezimuje v afrických savanách. Během tahu přelétává přes jižní Evropu, kde je bohužel i v současné době intenzivně lovena, ačkoli se v posledních letech výrazně snížily její početní stavy.

Zvirata a rostliny v lese.indd 43

Znaky: Opeření na hřbetní straně světle hnědé s tmavými skvrnami, hlava a spodní strana šedá. Zbarvení působí při vzletu celkově jako výrazně hnědé. Možnost záměny s hrdličkou zahradní (Streptopelia decaocto), která je však zřetelně větší, jednotně béžová bez skvrn, zato s černým proužkem na krku.

18/07/17 17:06

Obojživelníci a plazi

Užovky sice rády koušou, ale nejsou jedovaté.

Užovka hladká Coronella austriaca | užovkovití Užovka hladká nepatří mezi lesní druhy, naopak vyhledává stanoviště stepního nebo lesostepního charakteru, kde se může vyhřívat – ráda se zdržuje na lesních okrajích, odkud se vydává na suché louky a stráně. V těchto biotopech loví drobné savce a ještěrky. V případě větší kořisti postupuje stejně jako její asijské příbuzné, krajty: ovine se několika smyčkami kolem oběti, zaškrtí ji a pak v celku polkne. Když se dostanou užovky do úzkých, mají silnou tendenci kousat. Jejich uštknutí ovšem není jedovaté a drobné zuby v kůži téměř nezanechají stopu. Početní stavy užovky hladké výrazně poklesly především kvůli úbytku vhodných biotopů, s mizením staré kulturní krajiny. V České republice se druh vyskytuje od nížin až do vyšších poloh.

Zvirata a rostliny v lese.indd 59

Znaky: Tělo hnědé až šedé, někdy načervenalé, s podélnými řadami nevýrazných tmavších skvrn. Hlava malá, zornice oka okrouhlá. Délka těla kolem 70 cm. Možnost záměny se zmijí obecnou, ta je ale zavalitější a odlišuje se klikatým hřbetním pruhem.

18/07/17 17:06

Mravenec lesní, aniž by o tom věděl, byl považován za lesní policii.

Mravenec lesní Formica rufa | mravencovití Znaky: Hlava a zadeček černohnědé až černé, hruď červeně zbarvená. Hnízda – mraveniště – mají nad zemí podobu velkých kup, o průměru až 4 m (na výšku až 1 m a stejně tak směrem pod zem).

Zvirata a rostliny v lese.indd 60

Mravenec lesní obývá jehličnaté lesy, kde má k dispozici materiál na své hnízdní kupy, z listí by si je těžko postavil. Druh proto chyběl i v pralesních listnatých porostech střední Evropy. Všude, kde člověk uměle rozšířil výskyt smrků a borovic, následovali za nimi i mravenci a stali se v kulturních lesích velmi hojnými. Z tohoto hlediska je jejich zvláštní ochrana v podstatě zbytečná. Mravenec lesní se podílí na snižování stavů některých lesních škůdců, loví např. kůrovce. To však není celá pravda – neživí se pouze z našeho pohledu škodlivým hmyzem, jeho kořistí se stávají rovněž vzácné druhy, jako např. motýli ostruháčci. V obraně proti útočníkovi mravenec vystříkne kyselinu mravenčí ze žlázy na špičce svého zadečku. Když položíte ruku na mraveniště a pak si k ní přičichnete, nastříkaná kyselina vás bude pořádně štípat do nosu.

18/07/17 17:06

110

Hřib smrkový je hvězdou mezi houbami

využívanými v kuchyni. Plodnice hřibu dubového má světlejší

a sametovější klobouk.

Hřib smrkový Boletus edulis | hřibovité Znaky: Dospělé plodnice s hnědým kloboukem, naspodu běložluté rourky (ve stáří zelené), třeň někdy velmi tlustá, bílá až nahnědle zbarvená, částečně s bělavou síťkou. Dužnina klobouku se při otlaku nezbarví. Možná záměna s hřibem dubovým (Boletus aestivalis, syn. B. reticulatus), rovněž jedlým.

Zvirata a rostliny v lese.indd 110

Hřib smrkový je v pravém slova smyslu houbou pro kuchaře: snadno rozeznatelný a stěží zaměnitelný, velice chutný a v kuchyni s rozmanitým využitím. Hřib smrkový roste většinou spolu se smrkem (ale i pod borovicemi), zatímco další druhy hřibů (rovněž jedlé) upřednostňují spíše buky a duby, s těmito dřevinami žijí v takzvané mykorhizní symbióze. Jemné houbové hyfy opřádají jejich kořenové špičky, a tak zvětšují efektivní povrch kořenů, jímž strom čerpá z půdy vodu spolu s minerálními živinami. Na oplátku dostává houba od dřeviny výživu ve formě produktů fotosyntézy – v podobném symbiotickém vztahu žije mnoho hub.

18/07/17 17:08

Ptáci Houby

111

xxxxxxx Hřib žlučník – odporně hořká chuť dělá čest jeho jménu.

Hřib žlučník Tylopilus felleus | hřibovité Druhové jméno vypovídá o charakteristickém znaku houby: je hořká jako žluč, a chuťová zkouška syrové houby ji ihned prozradí. K identiﬁkaci přitom v mnoha případech stačí jen olíznout pokožku klobouku. Druh sice není jedovatý, ale vzhledem ke své chuti je nepoživatelný. Pouze vzácně se objeví exempláře, které hořké látky téměř postrádají. Pokud takové sníte, nemusíte se obávat, jsou zdravotně nezávadné. Stanovištěm hřibu žlučníku (hořčáku) jsou sice jehličnaté lesy, ale může se vyskytovat i v listnatých lesích, kde ho lze snadno zaměnit s jinými hřiby. Proto před sebráním doporučujeme chuťovou zkoušku – jediný hořčák dokáže zničit celé jídlo.

Zvirata a rostliny v lese.indd 111

Znaky: Velmi se podobá jiným hřibům. Otlačená místa získají rezavě hnědou barvu. Třeň s tmavou síťkou. Hlavní rozdíl představují bílé, ve stáří jemně načervenale hnědé rourky a především výrazně hořká chuť.

18/07/17 17:08

Stromy a keře

129

Kolik jasanů přežije napadení rozšířenou

houbovou chorobou, je nejisté. Typické černočerné pupeny jasanu.

Jasan ztepilý Fraxinus excelsior | olivovníkovité Současná situace jasanu nevypadá příliš dobře: nepůvodní vřeckovýtrusná houba voskovička bělavá (Hymenoscyphus pseudoalbidus) způsobující nekrózu jasanu ničí tyto impozantní stromy jeden po druhém. Nejprve napadá listy, poté větévky, nakonec odumírá kmen. Některé exempláře přesto stále přežívají, zůstává tedy naděje, že se postupně rozšíří rezistentní jasany. Druh roste s oblibou na vlhkých, nikoli však zamokřených půdách a často se vyskytuje společně s javorem klenem. Aby mohl jasan na jaře rychleji vyrašit, vyvinul zvláštní strategii: pupeny má černě zbarvené, díky čemuž se dopadajícím slunečním zářením rychle zahřejí. Jasanové dřevo je tvrdé a odolné, proto se využívá při výrobě nářadí na rukojeti.

Zvirata a rostliny v lese.indd 129

Znaky: Borka v mládí zelenošedá a hladká, později popraskaná a drsná, ale jemněji brázditá než u dubu. Listy lichozpeřené, o celkové délce až 40 cm. Pupeny jsou černé a hranaté.

18/07/17 17:09

130

Lípa srdčitá se dobře vyrovnává

s probíhající změnou klimatu. Kvetoucí lípa velkolistá: z květů lze

připravit dobrý čaj při nachlazení.

Lípa srdčitá Tilia cordata | slézovité Znaky: Borka v mládí hladká a šedá, později popraskaná. Listy nesouměrně srdčité, velké 6 cm, listová žilnatina naspodu s malými chomáčky oranžově zbarvených chlupů. Lípa velkolistá má chomáčky bílých chlupů a větší listy (vrchní strana ochlupená).

Zvirata a rostliny v lese.indd 130

Lípa srdčitá neboli lípa malolistá preferuje poněkud teplejší podmínky, proto se vyskytuje spíše ve světlých dubových lesích. V těchto oblastech bývá také lesnicky pěstována. Jelikož snáší silný stín, vydrží i pod statnými duby. Naproti tomu ve vesnicích ji najdeme zřídka, tam dominuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). U obou druhů lip mohou (na rozdíl od většiny dubů) stromy skutečně dosahovat stáří i 1000 let. Lipové květy produkují nektar vyznačující se velmi vysokým obsahem cukru; poskytují důležitou pastvu pro včely. Dřevo je poměrně měkké, dobře se opracovává, a tak se využívá v řezbářství.

18/07/17 17:09

148

Sasanka hajní si musí na jaře pospíšit,

dokud je v podrostu lesa ještě světlo. Sasanka pryskyřníkovitá je méně rozšířená.

Sasanka hajní Anemone nemorosa | pryskyřníkovité Znaky: Tři vysoko nasazené dlanitě dělené listy, okraj listů pilovitý. Ve středu 1 až 2 bílé květy, okvětní lístky někdy na okraji lehce načervenalé. Výška až 25 cm.

Zvirata a rostliny v lese.indd 148

Sasanka hajní představuje typickou časně jarní květinu a vyskytuje se pouze v listnatých lesích. Zde využívá měsíce březen a duben, kdy má sluneční záření po skončení zimy už větší sílu, ale na dubech a bucích zatím nezačaly rašit listy. V tomto období panují dole u země velmi světlé podmínky a takřka žádná konkurence. Rozsáhlé koberce sasanky hajní pokryjí holý povrch země a po odkvětu svými listy rostlina ještě rychle načerpá energii na příští sezonu. Zásobu cukrů a dalších uhlovodíků si uloží v kořenech před tím, než se stromy v květnu olistí a utnou přístup světla do podrostu. Pak sasanky čekají v půdě až do příštího jara, dokud je teplo slunce opět neprobudí.

18/07/17 17:09

Květiny

149

Šťavel kyselý chutná opravdu nakysle, podobá se však jedovaté sasance hajní.

Šťavel kyselý Oxalis acetosella | šťavelovité Šťavel kyselý je ryzí stínomilnou rostlinou. Kde už se nedaří žádným kvetoucím rostlinám kvůli tmavému stínu pod korunami vzrostlých stromů, tam ještě najdeme tyto křehké rostlinky. Jejich bílé květy na jaře pokrývají nejen povrch země, ale také pařezy stromů a vyvrácené kmeny. Podmínkou je pouze, aby byla půda kyselá, což je splněno v přirozeně kyselých listnatých lesích nebo pod smrky a borovicemi. V těchto porostech opadanku tvoří jehlice, které svými kyselinami zhoršují půdní vlastnosti, s nimiž se řada dalších druhů nedokáže vypořádat. Šťavel kyselý je jedlý a má osvěžující výrazně nakyslou chuť. Neměli byste ho však konzumovat ve větších množstvích; obsažená kyselina šťavelová a šťavelan vápenatý ve vyšších dávkách škodí zdraví.

Zvirata a rostliny v lese.indd 149

Znaky: Listy jetelově trojčetné a na dlouhých řapících, květy jednotlivě na stoncích, bílé s načervenalými žilkami. Možnost záměny s druhy jetele, které se ale nikdy nevyskytují v tmavých partiích lesa, nýbrž na okrajích či otevřených stanovištích.

18/07/17 17:09

Mechorosty

213

Rokyt cypřišovitý připomíná větvičky

dřeviny, jejíž jméno nese. Po straně vznikající tobolky na

rostlinkách rokytu cypřišovitého.

Rokyt cypřišovitý Hypnum cupressiforme | mechy Rokyt cypřišovitý vděčí za své druhové jméno podobnosti větvím cypřišů, kterou vykazují jeho lístky a v podstatě do plochy uspořádané větve lodyžek. Vytváří husté trávníky, ale na rozdíl od dalších druhů mechů se vyznačuje spíše plazivým růstem, zůstává tedy u země. Drobné, těsně přiléhající lístky se za vlhka lesknou. Když je nadzvedneme od povrchu půdy, ukáže se, že zespodu vypadají jako kočičí drápky, jimiž se větve lodyžky navzájem přichycují. U rokytu cypřišovitého vycházejí štěty s tobolkami, na rozdíl od situace u řady jiných druhů, z větví po straně, proto pak tobolky vodorovně odstávají. Druh není vyhraněný – obývá rozmanité biotopy od nížin až do hor, najdeme ho na různých substrátech, včetně kamenů, zdí či borky stromů.

Zvirata a rostliny v lese.indd 213

Znaky: Lístky přiléhají těsně na lodyžky, velmi krátké (2 mm), podobné cypřišovým větévkám, lesklé. Štěty tobolek vyrůstají po straně z lodyžek, dlouhé zhruba 2 cm.

18/07/17 17:11

224

V zákulisí

Bukový prales je symbolem pomalosti. Malé stromky zde přirůstají jen několik milimetrů za rok, a k větším změnám v porostu nedojde i po dobu několika staletí.

Zvirata a rostliny v lese.indd 224

Les je přirozený obrovský komplexní ekosystém. Původně se na velké části evropského území rozkládaly pralesovité porosty, v nichž dominoval buk lesní. Tvořily stabilní systémy, ve kterých nedocházelo k velkým změnám po staletí. Lesní požáry? Něco neznámého! Rozsáhlé polomy? K žádným nedocházelo! Pouze sem tam odumřel jednotlivý strom, zřídka poškozený i po zásahu bleskem nebo působením vichřice. Jinak dole u země panovalo pod hustým zápojem listí v korunách stálé přítmí, bezvětří a také vysoká vlhkost. A nedělo se nic, tedy přinejmenším se toho dělo velmi málo a z celkového pohledu velmi pomalu. Vzrostlé stromy propouštějí k zemi pouhá 3 % slunečního záření, což je pro zmlazení buků a dalších dřevin hodně málo. Malé stromky jsou proto schopné přirůstat jen několik milimetrů za rok, a aby nezahynuly, pomocí srůstů kořenů čerpají od rodičovských stromů výživu ve formě cukerného roztoku. Pomalost zde má svůj význam: malé přírůstky znamenají úzké letokruhy, a tudíž husté pevné dřevo. Houby stěží dokážou takové dřevo kolonizovat a vichřice kmeny jen dočasně ohne, zatímco křehké dřevo naštípne a zlomí. Staré exempláře navíc stále rostou ve vzájemném kontaktu. Když je některý z nich napaden hmyzem, informuje ostatní prostřednictvím kořenových výměšků či naopak varovných plynných látek do vzduchu. Sousedi se tak mohou na nepřítele přichystat a do kůry a listů uložit obranné látky. A kolem společenstva stromů se odehrává život – v lese nacházejí domov tisíce živočišných druhů, roste zde bezpočet hub, mechorostů a stínomilných cévnatých rostlin. Jedno však mají společné – nesnášejí zásadní změny. A k nim až do doby zhruba před dvěma tisíci lety nedocházelo. Ve vysokých horských polohách listnaté lesy ustoupily pralesům ze smrků, jedlí a borovic. Tyto jehličnaté stromy, původem z dalekého severu, se po skončení poslední doby ledové v našich zeměpisných šířkách stáhly do chladných „ostrovů“, kde našly klimatické podmínky odpovídající sibiřskému areálu. Zde mohly přežít i na ně vázané druhy živočichů včetně mravence lesního či tetřeva hlušce.

18/07/17 17:11

226

Ve větších nadmořských výškách rostou přirozené jehličnaté lesy, které v těchto chladných zónách přežily od doby ledové. Odvozovat z toho, že se jim bude dařit i v nížinných polohách a bude je zde možné bez problémů pěstovat, bylo chybou, na kterou jasně poukázaly mimo jiné rozsáhlé polomy a kůrovcové kalamity.

Mravenec lesní je druh následující umělé výsadby jehličnatých dřevin. Naše porozumění přírodě se ale mezitím natolik posunulo, že považujeme tento druh hmyzu za hodný ochrany.

Zvirata a rostliny v lese.indd 226

18/07/17 17:12

250

Autor

Fotograﬁe

Peter Wohlleben (*1964) se narodil

Čísla stránek s připojeným označením -2 odkazují na malé fotograﬁe na příslušných stranách.

v Bonnu, vystudoval lesní hospodářství na vysoké škole v Rottenburgu a v současné době se věnuje ekologickému způsobu lesního hospodaření. Je autorem řady úspěšných knih o životě stromů, provázanosti lesního ekosystému a ochraně přírody. Jeho inovativní přístup sklízí řadu ocenění a Peter Wohlleben je díky tomu také častým hostem rozhlasových a televizních stanic.

Zvirata a rostliny v lese.indd 250

aaltair/Shutterstock.com: 95-2; Aksenova Natalya/Shutterstock.com: 241; Aleksey-Karpenko/ Shutterstock.com: 48-2; Alexander Erdbeer/ Shutterstock.com: 56-2; Amy Johansson/ Shutterstock.com: 181; Areipa. lt/Shutterstock. com: 44; Baumeister, Werner: 57-2, 148, 1482, 150, 161-2, 168, 180; Bellmann, Heiko/ Frank Hecker: 59, 63, 63-2, 65-2, 67, 67-2, 70, 81, 92, 93, 97-2, 100, 100-2, 101, 108-2, 109, 119, 127-2, 139-2, 155, 165-2, 171-2, 176, 196, 198, 205, 209, 210, 220, 160 vlevo, 161 vlevo, 180 vlevo, 200 vlevo, 200 vpravo, 206 vpravo; Benisch, Christoph/Frank Hecker: 68-2, 69-2; Bildagentur Zoonar GmbH/Shutterstock. com: 95, 171, 172-2; Bilderwelt Natur über Hecker: 212; blickwinkel/R. Koenig: 120-2; blickwinkel/R. Sturm: 97; blickwinkel/S. Derder: 189-2; Bonanni, Nico: 231 dole; Brian Lasenby/ Shutterstock.com: 16; Colourbox.de: 30, 52 (3), 242 nahoře; Cornelia Pithart/Shutterstock. com: 108; Dariusz Majgier/Shutterstock.com: 105; David Dohnal/Shutterstock.com: 36; Erni/ Shutterstock.com: 41; F_studio/Shutterstock. com: 172; Gillian Holliday/Shutterstock.com: 175; Grigorii Pisotsckii/Shutterstock.com: 218; Gucio_55/Shutterstock.com: 84; Hassler, Michael/Frank Hecker: 190, 190-2, 199 vlevo, 199 vpravo, 204; Hecker, Frank: 8-2, 15, 22, 23, 25, 46-2, 52-2, 53-2, 54, 54-2, 58-2, 61, 64-2, 66-2, 70-2, 72, 72-2, 73, 73-2, 74, 75-2, 77, 77-2, 79, 80-2, 87, 98, 99, 99-2, 101-2, 102, 102-2, 103, 103-2, 104, 104-2, 107, 115-2, 118-2, 120, 121, 122-2, 1242, 125, 126, 127, 129-2, 130, 130-2, 132, 134, 135-2, 137, 138, 139, 143, 144, 145, 156, 159, 163-2, 165, 166, 167, 179, 183-2, 185, 185-2, 189, 192, 192-2, 194, 208,

18/07/17 17:12

251

Fotograﬁe

211, 213, 213-2, 215, 216, 217, 223, 160 vpravo, 180 vpravo, 239 nahoře; Hector Ruiz Villar/Shutterstock.com: 55; Hippocampus Bildarchiv: 177; Ian Bracegirdle/Shutterstock. com: 39; iliuta goean/Shutterstock.com: 28; Irina Borsuchenko/Shutterstock.com: 133-2; jarda schuler/Shutterstock.com: 90; Joop Snijder Photography/Shutterstock.com: 252; König, Rudolf/blickwinkel über Hecker: 69; KOO/Shutterstock.com: 49, 51; Kucharski K. Kucharska/Shutterstock.com: 128; Kurkul/ Shutterstock.com: 195; LianeM/Shutterstock. com: 131; Mark Caunt/Shutterstock.com: 43; Martin Fowler/Shutterstock.com: 126-2, 149, 154 vlevo, 154 vpravo; Martin Pelánek/Shutterstock.com: 38; mauritius images: 2 (1), 6, 7, 7-2, 8, 9, 10, 13 (5), 14, 17, 18, 19-2, 24, 26, 27, 29, 30-2, 31-2, 35, 37, 41-2, 42, 42-2, 43-2, 45, 47-2, 50, 51-2, 55-2, 56, 58, 60, 62, 65, 66, 71, 76, 76-2, 78, 79-2, 80, 82, 83, 85, 86, 88, 89, 91, 96, 98-2, 116, 117, 118, 123, 125-2, 134-2, 135, 137-2, 138-2, 140, 141, 142, 143-2, 146, 147, 147-2, 151, 152, 153, 157, 158, 163, 164, 173, 174, 177-2, 181-2, 184, 187, 188, 191, 193, 193-2, 195-2, 197, 201, 202, 203, 207, 214, 227, 238, 243, 206 vlevo; Menno Schaefer/Shutterstock.com: 11, 19; Mestel, Eckhard/Frank Hecker: 32-2; Milosz_G/Shutterstock.com: 186; Miroslav Hlavko/Shutterstock.com: 183; Naturfoto-cz/ Miloš Anděra: 21; Olga_Phoenix/Shutterstock. com: 128-2; Olha Lavrenchuk/Shutterstock. com: 136; Ondřej Prosický/Shutterstock.com: 32; Peter Schwarz/Shutterstock.com: 34; Piotr Krzeslak/Shutterstock.com: 20, 33; Ralf Neumann/Shutterstock.com: 121-2; Robert L Kothenbeutel/Shutterstock.com: 46; Roel Meijer/Shutterstock.com: 133; Rudmer Zwerver/ Shutterstock.com: 53, 57; Ryzhkov Sergey/ Shutterstock.com: 31; Sauer, Dr. Frieder/Frank

Zvirata a rostliny v lese.indd 251

Hecker: 64; Schuster, Gerhard: 110, 110-2, 111, 112, 113, 114, 115; serato/Shutterstock. com: 4; Sergey Toronto/Shutterstock.com: 106; srekap/Shutterstock.com: 124; Stefan Holm/ Shutterstock.com: 170; Sue Robinson/Shutterstock.com: 184-2; SW_Stock/Shutterstock. com: 48; Swadzba, Marek R.: 94; Telekhovskyi/ Shutterstock.com: 186-2; Tomatito/Shutterstock.com: 47; Volodymyr Burdiak/Shutterstock. com: 12; Wallner, Helene: 159-2; Winter, Klaus: 68; Wirth, Volkmar: 219, 221, 222; Wohlleben, Peter: 225, 228, 229, 230, 235, 237, 240, 244, 245, 246, 247, 248, 226 nahoře, 226 dole, 231 nahoře, 232 nahoře, 232 dole, 233 nahoře, 233 dole, 234 vlevo, 234 vpravo, 236 nahoře, 236 dole, 239 dole, 242 dole, 249 nahoře, 249 dole; Wohlleben, Tobias: 250; Zoonar/Andreas Volz: 40; Zoonar/ArtesiaWells: 178; Zoonar/H Landschoeft: 75; Zoonar/Himmelhuber: 122, 123-2, 129, 136-2, 169, 170-2; Zoonar/Manfred Ruckszio: 182

18/07/17 17:12

Zvirata a rostliny v lese.indd 252

18/07/17 17:12

Rejstřík

253

Rejstřík B babočka admirál 95 batolec duhový 96 bažanka roční 187 – vytrvalá 187 bejlomorka buková 65 bělomech sivý 210 bezkolenec modrý 205 bezvláska vlnkatá 207 bika lesní 197 blatouch bahenní 168 bobr evropský 18 borovice černá 122 – lesní 122 bourovčík toulavý 99 bourovec borový 97 brhlík lesní 44 brusnice borůvka 146 bříza bělokorá 133 – pýřitá 133 buk lesní 126 bukovinec osladičovitý 191

C čáp bílý 40 – černý 40 čarovník pařížský 154 černýš lesní 173 – luční 173 červenáček ohnivý 85 červenka obecná 48 česnáček lékařský 158 česnek medvědí 150 čolek horský 53 – hranatý 53

D daněk evropský 8 datel černý 28

Zvirata a rostliny v lese.indd 253

devětsil bílý 170 – lékařský 170, 183 douglaska tisolistá 124 drozd brávník 147 dub červený 128 – letní 127 – zimní 127 důlkatec plicní 217 dutohlávka Flörkeho 222 – sobí 221 – třásnitá 223 dvouhrotec chvostnatý 209

H hadovka smrdutá 118 hasivka orličí 188 hlemýžď zahradní 106 hlístník hnízdák 163 hloh jednosemenný 140 – obecný 140 hnilák smrkový 163 holub doupňák 42 hranostajník bukový 98 hrdlička divoká 43 – zahradní 43 hrobařík malý 86 hřebenule borová 63 hřib hnědý 113 – kříšť 112 – satan 112 – smrkový 110 – žlučník 111 hýl obecný 48

CH chrobák lesní 79 chroust maďalový 76 – obecný 76 chroustek letní 77

J jahodník obecný 164 janovec metlatý 145 jasan ztepilý 129 jaterník podléška 178 javor klen 138 – mléč 138 jedle bělokorá 120 jelen evropský 7 jelení jazyk celolistý 193 jeřáb ptačí 131 jestřáb lesní 32 ještěrka živorodá 56 jezevec lesní 14 ježek západní 20 jilm drsný (horský) 139 – vaz 139 jmelí bílé 147

K kakost lesní 181 – smrdutý 181 kalous ušatý 37 káně lesní 33 kapraď osténkatá 190 – rozložená 190 – samec 189 klikoroh borový 70 klíště obecné 105 kočka divoká 13 kokořík mnohokvětý 162 – vonný 162 konvalinka vonná 151 kopřiva dvoudomá 186 – žahavka 186 kovařík krvavý 82 – šedý 83 kozák březový 114 krajník pižmový 92 králíček obecný 51

18/07/17 17:12

254

– ohnivý 51 krkavec velký 31 krtičník hlíznatý 185 – křídlatý 185 krušina olšová 144 křehutka dvouzubá 215 – různolistá 215 křemenáč březový 114 křivka obecná 46 křižák čtyřskvrnný 103 – obecný 103 kukačka obecná 49 kukléřka lociková 177 kuloštítník beraní 89 kuna lesní 15 – skalní 15

mravenec lesní 60 – obrovský 61 mrchožrout rudoprsý 87 muchomůrka císařka 116 – červená 116 myšice křovinná 22 – lesní 22 mýval severní 16

N náprstník červený 175 netopýr velkouchý 21 netýkavka malokvětá 172 – nedůtklivá 172 norník rudý 23 nosorožík kapucínek 78 nutrie 18

L ladoňka dvoulistá 180 lalokonosec černý 71 lípa srdčitá (malolistá) 130 – velkolistá 130 lipnice hajní 199 liška obecná 11, 115 lištička pomerančová 115 luňák červený 34 lýkohub sosnový 69 lýkožrout lesklý 68 – smrkový 67

maliník 142 mandelinka topolová 74 mařinka vonná 152 medyněk vlnatý 203 měřík čeřitý 212 metlička křivolaká 201 mlok skvrnitý 52 modřín japonský 123 – opadavý 123

pakomárovití 66 papratka samičí 189 pěnkava obecná 47 pestrokrovečník mravenčí 84 píďalka podzimní 100 pilořitka ﬁalová 62 plachetnatka keřová 102 plavuň pučivá 195 plch velký 24

Zvirata a rostliny v lese.indd 254

ocún jesenní 150 okrotice bílá 160 – červená 160 olše lepkavá 134 – šedá 134 orsej jarní 166 ostružiník 143 ostružiník ježiník 143 ostřice lesní 198 ostříž lesní 35

ploník ztenčený 206 plzák černý 107 – lesní 108 – španělský 108 podběl lékařský 170 pomněnka bahenní 182 – lesní 182 prase divoké 9 provazovka rozkvetlá 219 prstnatec Fuchsův 176 – plamatý 176 prvosenka jarní 165 – vyšší 165 pryskyřník prudký 167 – zlatožlutý 167 přástevník starčkový 171 předivkovití 101 přeslička lesní 194 – rolní 194 pšeníčko rozkladité 204 ptačinec hajní 159 – velkokvětý 159 pukléřka islandská 220 puštík obecný 36

R rašeliník člunkolistý 208 rejsek obecný 25 roháč obecný 80 roháček kozlík 81 rohozub nachový 211 rokyt cypřišovitý 213 rokytník lesklý 214 ropucha obecná 55 rulík zlomocný 184 rys ostrovid 12

S sasanka hajní 148 – pryskyřníkovitá 148

18/07/17 17:12

Rejstřík

sítina rozkladitá 196 skákač bukový 72 skákavka pruhovaná 104 skokan hnědý 54 – štíhlý 54 slepýš křehký 57 slíďákovití 104 slimák popelavý 107 slivoň trnka 141 sluka lesní 41 slunéčko sedmitečné 75 – východní 75 smrk ztepilý 121 sojka obecná 30 srnec obecný 6 starček Fuchsův 171 – vejčitý 171 strakapoud malý 29 – prostřední 27 – velký 26 střemcha obecná 132 – pozdní 132 střevlík kožitý 91 – zlatolesklý 94 – zlatý 94 střízlík obecný 50 svízel lesní 152 – přítula 153

Zvirata a rostliny v lese.indd 255

– vonný 152 svižník lesomil 93 – zvrhlý 93 sýc rousný 38 sýček obecný 38 šoupálek dlouhoprstý 45 šťavel kyselý 149

T terčovka bublinatá 218 terčovník zední 216 tesařík borový 88 – obrovský 90 – skvrnitý 89 tis červený 125 topol černý 136 – osika 135 troudnatec pásovaný 119 třeslice prostřední 200 třtina křovištní 202 tužebník jilmový 156 – obecný 156

U udatna dvoudomá 157 – obecná 157 užovka hladká 59

255

V václavka obecná 117 vemeník dvoulistý 161 – zelenavý 161 věsenka nachová 177 veverka obecná 19 violka lesní 179 – psí 179 – vonná 179 vlk obecný 10 vrba jíva 137 vrbina hajní 169 – penízková 169 vrbovka horská 174 – úzkolistá 174 výr velký 39

Z zajíc polní 17 závornatkovití 109 zmije obecná 58 zobonoska topolová 73 žebrovice různolistá 192 žindava evropská 155 žlabatka dubová 64

18/07/17 17:12

Z německého originálu Wohllebens Waldführer, vydaného nakladatelstvím Eugen Ulmer KG ve Stuttgartu v roce 2016, přeložila Pavla Doubková Redigovala Světlana Pavlíková Obálku zhotovila Soňa Šedivá Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 256 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 9156. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Zvirata a rostliny v lese.indd 256

18/07/17 17:12