R O D I N N É
T O U L K Y
NEJKRÁSNEJŠÍ VÝLETY NA PEVNOSTI A OPEVNENÍ
KNIŽNÍ KLUB
Text copyright © 2017 by Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Photography © 2017 by Martin David, Petr David, Petr David ml., Petr Ludvík, Vladimír Soukup, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová Rodinné toulky Nejkrásnější výlety na pevnosti a opevnění Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Text Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Fotografie Martin David, Petr David, Petr David ml., Petr Ludvík, Vladimír Soukup, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová, archivy provozovatelů opevnění Obálku navrhl Martin David Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 168 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 8884. publikaci Sazba Martin David Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.bux.cz. ISBN 978-80-242-5697-9
Milí přátelé na cestách, soubor „nejkrásnějších výletů“ se vás snaží inspirovat k poznávání naší hezké země, pokaždé také nabízí konkrétní výběr čtyřiceti tipů. Společně jsme tak mohli putovat vlakem, autem, lodí, lanovkou, na kole. Poslední svazek se již zaměřil na vyhraněnější zájemce a věnoval se atraktivnímu podzemí. Nový titul „rodinných toulek“ vás povede k opevněním. Svým způsobem navazuje na podzemí, vždyť právě různé labyrinty chodeb bývaly nejednou součástí fortifikace. Objekty opevnění jsou atraktivním turistickým cílem, zvláště v posledních desetiletích byla zpřístupněna celá řada někdejších pohraničních pevností – zdaleka již neobdivujeme pouze Dobrošov, ale seznámit se můžeme s celým systémem na mnoha místech našich hranic. Pod opevněním si toho ale můžeme představit daleko víc. Patří sem především městská fortifikace – hradby, bašty, brány. Nevynechali jsme ani města-pevnosti (Terezín, Josefov), zpestřením jsou repliky některých starých hradišť. Výběr byl těžký, zajímavých míst vhodných pro tuto knížku je moc, čtyřicet kapitol zdaleka nemůže obsáhnout všechno. Vybírali jsme proto takové lokality, kde je dnes co nejvíce k vidění a s těžkým srdcem jsme odkládali tipy další, byť velmi významné – nedostalo se třeba na pevnostní Hradec Králové, opevnění ve Strážnici a mnoho a mnoho dalších. Knížka nabízí osvědčený model – v každé kapitole je návrh vycházky či výletu, kilometráž, zajímavosti a další cíle, praktické informace (otevírací doba, parkování). Přejeme hodně hezkých zážitků.
Obsah
10. Betonová hráz (Králická pevnostní oblast). . . . . . . . 11. Svědkové marného vzdoru (Hanička a pevnosti na hřebeni Orlických hor). . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12. Opevněné Náchodsko (Běloveský pevnostní skanzen) . . . . 13. Sruby mezi araukarity (Jestřebí hory) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14. Pevnost, kterou nikdo nedobýval (Josefov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15. Keltové pod Troskami (Semín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16. Na opevněném dvorci (Curia Vítkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17. Pevné město na Labi (Litoměřice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. Vzhůru na Petřín (Praha – Malá Strana). . . . . . . . . . . . . . 6 2. Mariánské hradby (Praha – Hradčany) . . . . . . . . . . . . . . . 10 3. Dílo Karla IV. (Praha – Nové Město) . . . . . . . . . . . . . 14 4. Autem po Pražské čáře (Velvary – Smečno – Beroun) . . . . . . 18 5. Město a hradby z cihel (Nymburk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 6. Od Zličanů po středověk (Kouřim) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7. Za ostatky Jana Žižky (Čáslav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 8. Pevnost na hranici s Moravou (Polička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 9. Chvála Přemysla Otakara II. (Vysoké Mýto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
44 50 54 58 62 66 70 72
16
Děčín Ústí nad Labem Česká Lípa 17 Litoměřice
Teplice 20
Liberec
Most
18
21 Chomutov
Karlovy Vary
2 1 3
4
Pardub 6
Praha
Beroun Rokycany
Hradec
5 Nymburk
Rakovník Tachov 22
15
Jičín
Kladno
Cheb
T
Semily
Mělník
19
Louny
Sokolov
Mladá Boleslav
Jablonec nad Nisou
Kolín Kutná Hora
7
Benešov
Příbram
Plzeň Havlíčkův Havlíč Brod Domažlice Pelhřimov
23
Klatovy
Tábor
Písek
Jihlava
Strakonice Jindřichův Hradec
Prachatice
26
24
České Budějovice Český Krumlov
25
27
18. Zemi k obraně, matce ke cti (Terezín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 19. Pod srpkem Měsíce (Louny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 20. Lehké opevnění Krušných hor (Chomutov – Na Kočičáku). . . . . . . . 86 21. V deset se zavírá! (Kadaň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 22. Brána do Českého lesa (Tachov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 23. Vzorové opevnění (Tábor). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 24. Perla na Zlaté stezce (Prachatice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 25. Vesnice za hradbami (Žumberk). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 26. Všechny brány zachovány (Třeboň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 27. Nejlepší mezi malými (Slavonice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
28. Ochrana stříbrného bohatství (Jihlava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29. Sídlo knížat i králů (Znojmo). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30. Rychlá změna plánu (Šatov). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31. Místo hradeb okružní bulvár (Brno) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32. Poslední útočiště (Kurdějov). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33. Jak žili staří Slované (Modrá). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34. Hanácké Benátky (Litovel). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35. Hrdá pevnost (Olomouc). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36. Co byly forty? (Olomouc a okolí). . . . . . . . . . . . . . . 37. Fort II Radíkov (Olomouc). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38. Kolem sedmi bašt (Lipník nad Bečvou) . . . . . . . . . . . . 39. Pevnosti, v nichž se bojovalo (Hlučín – Darkovičky) . . . . . . . . . . . 40. Oživená minulost (Archeopark Chotěbuz) . . . . . . . . . .
blonec d Nisou Trutnov
Semily
13
Náchod 12
Jičín
116 120 124 128 132 134 136 140 146 150 154 158 162
14
Jeseník
Hradec Králové
urk
Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . 166
11
Rychnov nad Kněžnou
Pardubice
n utná Hora
Chrudim
9
10
Šumperk
Bruntál 39
Ústí nad Orlicí
Opava
Svitavy
Ostrava
8
Havlíčkův čkův Brod
34
38
Prostějov
Nový Jičín
Přerov Blansko Třebíč
Brno 31
Kroměříž Vyškov
Zlín 33
Uherské Hradiště Znojmo 29 30
32
Hodonín Břeclav
40
Frýdek-Místek
36 37 35 Olomouc
Žďár nad Sázavou
Pelhřimov 28 Jihlava
Karviná
Vsetín
1
Vzhůru na Petřín Praha – Malá Strana
Ve středověku byla všechna čtyři historická pražská města krátce po svém založení obehnána pevnými hradbami. Platí to i o Malé Straně, jejíž původní rozloha – a tím pádem i délka opevnění – byla poměrně malá. V r. 1350 bylo malostranské území výrazně rozšířeno směrem k jihu až k Újezdu a nově opevněno. Do areálu byla zahrnuta i severovýchodní a východní část Petřína, ohraničená dodnes zachovanou Hladovou zdí. Ta začínala na Strahově, kde navazovala na hradby Hradčan, a končila na úpatí Petřína na Újezdě. V letech 1653–1730 při přestavbě Prahy na barokní pevnost bylo významně posíleno i opevnění na tomto úseku. Barokní hradby info s mohutnými bastiony tu v nevelkém Otevírací doba: Hladová zeď je většinou odstupu provázejí Hladovou zeď a pak se volně přístupná, část barokního opevnění si stáčejí dolů k Vltavě. můžeme prohlédnout zvenku. Parkování: na parkovištích s parkovacími Procházka po Petříně patří k nejpůvabnějším automaty na Pohořelci a (levněji) v Diskařské a nejromantičtějším v celé Praze. Kromě ulici pod Špitálským bastionem, zdarma na pevnostních staveb tu můžeme obdivovat Strahově. další pozoruhodné cíle: Petřínskou rozhlednu, Muzeum hl. m. Prahy, Petřínská Zrcadlové bludiště, kostel sv. Vavřince a několik rozhledna (257 320 112, kaplí, Štefánikovu hvězdárnu, lanovou dráhu, www.muzeumprahy.cz) nejrůznější plastiky a pomníky, ale také Loretánská
Úvoz
Malostranské nám.
Jánský vršek
ská
Malá Strana
Vlaš
St
Vlašská
ra
ho
vs
Hellichova
ká
Újezd
Str
aho
Vaníčkova
vsk
á
Petřín
Olympijská
Chaloupeckého
á
Jezdecká
6
ířsk
rm
Še
rozsáhlé parkově upravené prostory a historické zahrady, vybudované v různých dobách a postupně propojené do jednoho celku zvaného Petřínské sady. Pěšky: Pohořelec, zast. tramvaje – Strahovský klášter 0,2 km – bašta sv. Vojtěcha 0,8 km – Petřínská rozhledna 1,1 km – Zrcadlové bludiště 1,2 km – Štefánikova hvězdárna 1,5 km – Šermířská ulice 1,7 km – Jakubská bašta 2,1 km – Nebozízek 2,4 km – pomník J. Vrchlického 2,8 km – Úvoz 3,6 km – Pohořelec, zast. tramvaje 3,9 km Na procházku se vydáme od zastávky tramvají na Pohořelci, bývalém hradčanském předměstí. V jižní frontě domů pod Strahovským klášterem, nad patrovými č. 11 a 12, vidíme vystupovat horní část hradby s cimbuřím. Jde o bývalé opevnění Hradčan, které bylo vlastně pokračováním Hladové zdi. Zdobenou branou vstoupíme do Strahovského kláštera. 1 Klášter premonstrátů na Strahově Klášter tvoří rozsáhlý komplex budov kolem čtyř nádvoří se dvěma kostely a hospodářskými budovami. Založil ho kolem r. 1140 český kníže Vladislav II. a klášter patřil k největším stavebním komplexům středověké Prahy. Jádrem areálu je rajský dvůr, který obklopuje konventní budova s vrcholně barokními interiéry, dominantou pak opatský chrám Nanebevzetí P. Marie, původně trojlodní románská bazilika, později několikrát přestavěná, s hodnotnou uměleckou výzdobou interiéru.
Od vstupní brány do kláštera pokračujeme vzhůru Strahovskou ulicí. Při jejím začátku stávala Strahovská brána, zbořená při novodobých úpravách ulice Dlabačov. Vpravo se objevují cihlové hradby. 2 Barokní bastiony Barokní opevnění při Strahovské ulici je součástí Mariánských hradeb. Hradby jsou mohutné, vyzděné z dvakrát pálených cihel a stojí na několika vrstvách kamenných kvádrů. Až na vrchol Petřína tvoří toto opevnění pět obrovských na sebe navazujících bastionů propojených přímými úseky hradeb – kurtinami. Bastiony jsou čtyřboké, čelem vrcholícím ostrým hrotem obrácené k severozápadu, do ulic Vaníčkovy a Olympijské, takže ze Strahovské ulice nejsou (s výjimkou Špitálského) příliš patrné; navíc je kryje stromy porostlý zemní násyp. Mají rozlohu asi 60 × 60 m, výšku 15–20 m a stejně jako ostatní jsou pojmenované podle svatých. Na čelní straně je doplňoval asi 5 m hluboký suchý příkop, jehož šířka před špicemi bastionů dosahovala až 60 m. Ve směru od Pohořelce postupně míjíme bastion Špitálský, jako jediný obezděný cihlami také na východní straně, v jehož nitru jsou tenisové kurty, dále bastion sv. Norberta, sv. Vojtěcha, sv. Vavřince (proti horní stanici lanovky) a sv. Karla (proti hvězdárně – byl částečně zasypaný a v jeho prostoru zřízen sad).
7
Strahovská ulice stoupá k Petřínu, po levé straně ji lemuje kamenná Hladová zeď. 3 Hladová zeď Gotická městská hradba vznikla v letech 1360–62 na příkaz Karla IV. v rámci rozšíření městského opevnění, aby strážila Pražský hrad a Malou Stranu před útokem ze západu a jihu. Zeď bez příkopu a parkánu měří 1 179 m, je vysoká 7,5–8 m a dosahuje průměrné šířky 170 cm; zakončuje ji ochoz s cimbuřím. Několikrát byla opravena, především v dobách krále Ferdinanda II., Marie Terezie a v letech Proč Hladová? 1842–44, kdy ji dal hrabě Karel Chotek O Hladové zdi se říká, že ji Karel IV. dal stavět vyspravit pálenými cihlami. Nicméně proto, aby dal práci nezaměstnané pražské chátrala a na konci 19. stol. sílily hlasy, chudině a zajistil jí tím obživu, zvláště že by se měla zbořit, aby Praze „nedělala když vypukl hladomor. Pravda to byla jen ostudu“. K poslední velké rekonstrukci došlo částečně: hladomor v Praze skutečně řádil, v 90. letech 20. stol. ale až v r. 1361, a to už byla stavba v plném proudu. Ostatně – výstavba zdi nebyla právě Podél Hladové zdi dojdeme na Petřín laciná a Karel si na ni dokonce musel vypůjčit a průchodem v ní zahneme vlevo k rozhledně. od pražských měšťanů. 4 Petřínská rozhledna Jedna z výrazných dominant Prahy byla vybudována v r. 1891 při příležitosti Zemské jubilejní výstavy jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. Je vysoká 63,5 m, ve výšce 53 m je zasklená vyhlídková galerie, nabízející krásný pohled na Prahu. 5 Zrcadlové bludiště Asi 100 m od rozhledny, oddělené kaplí Božího hrobu, stojí Zrcadlové bludiště. Bylo vybudováno rovněž pro Jubilejní zemskou výstavu jako pavilon Klubu českých turistů, napodobující již zaniklou gotickou bránu Špička na Vyšehradě. Po přenesení na dnešní místo v něm bylo umístěno zrcadlové bludiště, které nemělo v tehdejším mocnářství obdoby. Najdeme tu i dioramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v r. 1648. Naproti Bludišti je barokní kostel sv. Vavřince s románskou apsidou, pozůstatkem původní svatyně.
Od Bludiště se vrátíme k rozhledně a známou cestou do Strahovské ulice. Po ní půjdeme vlevo, na jejím konci rovně přes Růžový sad k hvězdárně. 6 Štefánikova hvězdárna Veřejnosti byla zpřístupněna v r. 1929 jako jedna z prvních veřejných hvězdáren v Evropě. Jádrem stavby byla klasicistní strážnice, vestavěná do původní bašty Hladové zdi.
8
6
Od Zličanů po středověk Kouřim
Kouřimské opevnění patří u nás k unikátům a právem, jako jediné v České republice, získalo status národní kulturní památky. Předchůdcem dnešního města nad levým břehem Kouřimky (Vavřince) západně od Kolína byla dvě starší opevněná sídla. Na výšině dnes zvané Stará Kouřim vzniklo před polovinou 9. stol. na místě slovanské osady ústřední hradiště kmene Zličanů, vyvrácené snad r. 936 knížetem Boleslavem I. Patrně ještě ve 2. polovině 10. stol. je nahradilo nové opevněné centrum na protilehlé svatojiřské ostrožně, tzv. Druhá Kouřim, snad hradiště Slavníkovců, později významné přemyslovské správní centrum se dvěma kostely a mincovnou, které vyvrátil v r. 1233 král Václav I. Nedlouho potom, snad ve 40. letech 13. stol., bylo na třetí kouřimské výšině založeno info královské město, opevněné kamennými Otevírací doba: hradby jsou po celý rok hradbami. Jádro Kouřimi se zachovalým volně přístupné, městský park Na Hradbách středověkým půdorysem je chráněno jako v denních hodinách. Muzeum Kouřimska, městská památková zóna. Původní raně které se městskému opevnění obšírně věnuje, gotické opevnění doby před polovinou má otevřeno duben a říjen PÁ–NE 10–17, 13. stol., jedno z nejstarších u nás, ve květen a září ÚT–NE 10–17 a červen–srpen 2. polovině 15. stol. doplněné o druhou ÚT–NE 10–18. – parkánovou – zeď s polokruhovými Parkování: na Mírovém náměstí. a hranolovými baštami, se dochovalo Informační centrum Kouřim, Mírové téměř v původním rozsahu. Hradby, náměstí 1 – budova muzea (321 784 004, dlouhé 1 250 m, doplňovaly příkopy, valy www.kourim-radnice.cz) a čtyři městské brány – Pražská, Kolínská, Na S alab ce
rka rbo Ba
Okruž ní
žní Okru
Dubová
á sk lín Ko
terní Kláš
ní Okruž
Mírové náměstí
Zlická
Pražská
arská Pivov
Rů žo vá
Komensk ého
město
Ptačí ryneček
Na Kopci
ská Židov
Nové
a šov Tyr
Okružní
28
s ká číř Hrn
Na Schodech
Malotická a Olešecká. Opevnění je ojedinělé i původností zdiva a jeho detailů a patří mezi nejcennější památky evropské středověké architektury. Město Kouřim se v písemných pramenech poprvé připomíná v r. 1261. Koncem 14. stol. patřilo k významným a také nejbohatším městům Království českého. Na počátku husitských válek se přidalo k pražanům a stalo se pevnou baštou kališníků. Za třicetileté války bylo celkem sedmkrát vypleněno;
Než se dáme na cestu Podél městského opevnění vede naučná stezka s devíti zastaveními, vybavenými informačními panely. V informačním centru si můžeme vyzvednout její plánek, takže by nám žádná ze zastávek neměla uniknout. Na zdech domů v místech zaniklých bran jsou dnes pamětní desky. Dokonalý obrázek o středověké podobě hradeb si uděláme v muzeu na náměstí, kde si můžeme mj. prohlédnout perfektně zpracovaný model města. nejhůře tu řádili r. 1639 Švédové, kteří vypálili řadu domů. Ještě v polovině 19. stol. bylo město centrem významného správního celku, Kouřimského kraje. Městské hradby bránily dalšímu rozšiřování, Lichtenštejnové coby majitelé okolních pozemků odmítali další výstavbu, významné dopravní cesty včetně železničních tratí se Kouřimi vyhnuly (lokální trať z Peček byla vybudována až v r. 1882) – díky tomu se však uchoval jedinečný soubor památek středověkého města. Pěšky: vycházkový okruh po městě 1,5 km 1 Mírové náměstí Rozlohou 16 250 m² patří k největším náměstím českých středověkých měst. Dochovalo se tu staré dláždění z konce 19. stol. Uprostřed stojí bývalá radnice s gotickým jádrem, přestavěná renesančně po r. 1567 a upravená pozdně barokně r. 1782, od r. 1960 sídlo Muzea Kouřimska. Domy po obvodu jsou vesměs středověkého původu, dnes převážně s barokními a klasicistními fasádami. Kašnu z r. 1850 zdobí barokní socha Obrázková učebnice P. Marie Immaculaty z r. 1694. Nástěnné malby v kapli sv. Kateřiny Kostel sv. Štěpána se zvonicí zachycují mj. postavy andělů Jižní stranu náměstí vyplňuje městská dominanta s hudebními nástroji v rukou. Mají – kostel sv. Štěpána. Pochází z doby po polovině mimořádný kulturně-historický 13. stol. a je jednou z nejhodnotnějších raně význam, protože pomáhají hudebním gotických staveb v Čechách; v letech 1876–77 historikům určit skutečnou podobu byl regotizován a puristicky upraven Josefem středověkých hudebních nástrojů. Schulzem a v letech 1903–10 Kamilem Hilbertem. Unikátem je podzemní kaple sv. Kateřiny s hvězdicovou klenbou a nástěnnými malbami z počátku 15. stol. U kostela stojí pozdně gotická, renesančně přestavěná hranolová zvonice se sgrafitovou rustikou a jehlancovitou střechou, upravená novogoticky Josefem Mockerem v r. 1890. Kostel i zvonice jsou v sezoně přístupné veřejnosti.
29
Obrácené zvony Mezi kouřimské zvláštnosti patří i zvony na zvonici. Z původních pěti zbyly jen dva, zachovaly si však původní obrácené zavěšení, tedy srdcem vzhůru, a uvádějí se do pohybu šlapáním. Podobné najdeme např. v Rovensku pod Troskami. Z náměstí se vydáme na okružní trasu, která sleduje převážnou část městského opevnění; nejprve půjdeme k severu Pražskou ulicí k bráně. 2 Pražská brána Ze čtyř městských bran se dochovala pouze severní Pražská brána, která (na rozdíl od zbývajících tří) unikla snahám o oživení města po velkém požáru v r. 1811. Ačkoliv byla snížena o patro, řadí se mezi nejlépe dochované raně gotické městské brány ve střední Evropě. Hranolová, dnes dvoupatrová stavba byla postavena v 70. letech 13. stol. V přízemí se otevírá dvěma raně gotickými hrotitými portály s valeným klenutým průjezdem, který uzavírala vrata a mříž posunovaná v tesaných drážkách po stranách severního portálu. Do pater se původně vcházelo pouze z ochozů přilehlé hradby, dnešní vnější schodiště vzniklo až v 19. stol. Brána byla částečně opravena v letech 1993 a 1998, generální oprava pak proběhla v letech 2011–12.
Projdeme branou a dostaneme se k Okružní ulici, odkud budeme pokračovat vlevo po asfaltové cestě, vedoucí po bývalém valu. Právě zde, při západní části opevnění, se mohutný val s hlubokým příkopem, který hradby doplňoval, dochoval v téměř původní výši. 3 Západní část hradeb Připomeňme si, že na stavbu kouřimských hradeb dle dochovaných záznamů osobně dohlížel král Přemysl Otakar II., který je dával v r. 1261 za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba dochovaného opevnění však pochází až z přestavby po polovině 15. stol. Na severní a především západní straně, mezi Pražskou a bývalou Olešskou branou, se systém opevnění dochoval snad nejlépe. Z vyhlídkové cesty po valu si můžeme prohlédnout příkop a parkánovou hradbu, přímo k ní se ale nedostaneme, protože příkop je soukromým majetkem.
Od místa, kde stávala Olešská brána (dnešní křižovatka s ulicí Čs. armády), k bývalé bráně Malotické příkop a val mizí, ale opevnění můžeme i tady tu a tam zahlédnout přes ploty zahrad. Dojdeme k rozcestí s ulicí Komenského, v níž – kousek nad křižovatkou – stávala Malotická brána. 4 Bývalá Malotická brána Po husitských válkách ji, stejně jako ostatní brány, doplnilo ještě pozdně gotické předbraní, z něhož zůstal pouze zbytek půlválcové věže v podzemí kovárny čp. 136, v nové době vestavěné
30
přímo do předbraní. Zbytky věže se stěnami silnými 1,5 m se zachovaly především v úrovni sklepa, při opravách domu byla objevena a zachována střílna. Ulicí Komenského se vydáme k náměstí, zahneme vpravo, obejdeme poštu, kostel necháme po levé ruce a vstoupíme malou brankou do městského parku Na Hradbách. 5 Park Na Hradbách s jižní částí opevnění Park byl založen z iniciativy Občanské záložny r. 1914 na místě parkánu a příkopu jižní části opevnění. Nabízí klidné posezení v idylickém prostředí zeleně a prastarých hradebních zdí a také možnost seznámit se s některými druhy dendrologicky cenných dřevin, které jsou tu hojně zastoupeny. Právě tady je možné se dostat až do těsné blízkosti obou hradebních okruhů, oddělených 14 m širokým parkánem. Vnitřní hradební zeď byla opatřena cimbuřím a zachovala se do výšky 6 až 7 m. Zpevňovaly ji pravoúhlé bašty, z nichž se do současné doby dochovala torza dvou. Vnější hradbu původně zpevňovalo 18 poloválcových věží, z nichž dodnes stojí 16, z toho tři protáhlé. Tyto mohutné bašty (rondely) byly původně opatřeny obranným hrázděným Bylo nás pět polopatrem, jejich funkci podporovaly Poklidná atmosféra malého starobylého také čtyři pravoúhlé bašty. V parku Na města zaujala i režiséra Karla Smyczka, který Hradbách si můžeme prohlédnout jednu tu natočil převážnou část televizního seriálu z nejlépe dochovaných poloválcových Bylo nás pět podle známého humoristického bašt, zvanou Muzejní (v zadní části, románu Karla Poláčka. Kamera zde zachytila oficiálně nepřístupná). většinu hlavních městských dominant včetně části hradeb. Vrátíme se zpět k brance a ke kostelu, zabočíme vpravo, přes idylický Ptačí rynek klesneme k místu, kde je hradební pás přerušen a dáme se vlevo uličkou Na Kopci, která se brzy změní na schodiště; hradby zůstávají po naší levé ruce. Sestoupíme do ulice Podskalí a na jejím konci se dáme mírně vlevo do Kolínské. V ní stávala někdejší Kolínská brána; její polohu určuje dochovaný polokruhový rondel vpravo pod krátkým schodištěm při uličce Na Hradbách. Sejdeme téměř k dlážděné silnici, ještě před ní se však dáme vlevo a dojdeme do sadu či parku před hradbami. Severovýchodní ohyb ukrývá jediné místo, kde se v plné výši zachovala původní hlavní hradební zeď, obdivovat budeme moci i dvojitou hradbu. Pokračování nás dovede k Pražské ulici, projdeme nám již známou branou zpět na Mírové náměstí.
Čech a Lech Zakladatelem Kouřimi byl údajně vojvoda Lech, bratr praotce Čecha. Podle pověsti, kterou převzal do své Kroniky české i Václav Hájek z Libočan a bez mrknutí oka ji doplnil o zcela konkrétní časové údaje, se Lech s bratrem v roce 653 rozloučil pod Řípem a odebral se se svým lidem směrem k jihovýchodu, aby našel vhodné místo k založení sídla. To se mu také po třech dnech podařilo. Bratrovi o tom podal zprávu kouřovými signály – podle nich bylo pak nově založené město nazváno Kouřimí.
Další tipy Ve městě je sezonně otevřené Muzeum Kouřimska s expozicemi Kouřim pravěká, Kouřim slovanská a Kouřim středověká, na jihovýchodním okraji zástavby za koupalištěm je Muzeum lidových staveb, pobočka Regionálního muzea v Kolíně, na hřbitově pozdně gotický kostel Nejsv. Trojice z r. 1591 a barokní pětiboká kaple P. Marie Pomocné z r. 1727 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
31
7
Za ostatky Jana Žižky Čáslav
Středočeské město Čáslav se do dějin zapsalo zejména jako významná bašta husitů, ve zdejším monumentálním chrámu sv. Petra a Pavla se konal zemský sněm, kterého se poprvé účastnili také zástupci měšťanstva a který přijal čtyři pražské artikuly jako ideologický základ husitství a neuznal volbu Zikmunda Lucemburského českým králem, podle tradice tady byl pohřben Jan Žižka z Trocnova. Právě v době husitské bylo výrazně zesíleno původně raně gotické opevnění, které se začalo budovat jako jedno z prvních u nás již ve 2. polovině 13. stol. Přestože v 18. a 19. stol. také Čáslav postihla demolice v té době již nepotřebných fortifikačních staveb, do dnešní doby se toho nedochovalo zrovna málo, zhruba třetina – dva souvislé pásy hradebních zdí s baštami zejména na jižní a západní straně centra města a válcová Otakarova bašta, která strážila Brodskou bránu. Z vnější strany dnes hradební pásy lemuje příjemný park. Klid občas naruší starty či přistání supersoniců Gripen info z blízké vojenské základny, chránící vzdušný Otevírací doba: městské opevnění je volně prostor České republiky a dalších členů NATO. přístupné, Otakarova bašta: průvodcovská služba po dohodě v informačním centru Nejstarší zjištěné osídlení na území dnešní duben–říjen ÚT–PÁ 8–16.30, SO, NE Čáslavi pochází z počátku neolitu, později se 9–10.45, 12–15.30 h. zde vystřídala řada pravěkých kultur. Sídelním Parkování: na nám. Jana Žižky z Trocnova místem již od pravěku byl tzv. Hrádek, ostroh parkovací automaty, volně např. ležící západně od dnešního centra města. Od u fotbalového hřiště u břehu Podměstského 10. stol. tady existovalo hradiště Slavníkovců, rybníka. po jejich vyvraždění se stalo správním centrem Informační středisko Čáslav, nám. Jana přemyslovské čáslavské provincie. Žižky 197 (327 300 265, www.cmuz.cz) V polovině 13. stol. dal král Přemysl Otakar II. a ov ryk sa Ma
Žiž ko va
Kostelní nám.
brá na
a ov sík Du
ě ortn aF
N
nám. Jana Žižky z Trocnova a fiát ara aK Jan
Podměstský rybník
ní tov š Po
ho
ké lac Pa
va cho Vá
va
íko
orm
F
Za
Komenského nám.
m íke bn Ry
ka hlíd sno ě T R.
32
při staré obchodní cestě z Čech na Moravu založit v předhradí v té době již opuštěného Hrádku královské město Čáslav, které zčásti osídlili jihlavští horníci, spravující před vznikem Kutné Hory blízké doly na stříbrnou rudu. Poté, co pražští husité v dubnu 1421 dobyli Český Brod a zmasakrovali jeho německou posádku, vzdalo se jim bez boje, ze strachu z podobného osudu, několik dobře opevněných měst: Kouřim, Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Chrudim a také Čáslav. Velké požáry r. 1452 a zejména