152
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
Praha, 1820 JOSEPH JÜTTNER
RUČNĚ KOLOROVANÁ RYTINA
EXISTUJE MNOHO KOPIÍ VELIKOST
ÚZEMNÍ PLÁN KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Tato mapa Prahy, historického hlavního města zemí
v Čechách (dnešního Národního muzea) vytištěny
Koruny české a dnešního hlavního města České
dva mapové listy. Jüttnerův plán se stal na několik
republiky, vznikla na počátku 19. století. Považuje
desetiletí základem pro všechny mapy Prahy.
se za první přesný plán města. Byla zhotovena
Teprve rychlý rozvoj města v druhé polovině
s využitím vědeckých zákonů a vytištěna ve for
19. století způsobil, že plán zastaral.
mátu o velikosti téměř jednoho metru čtverečního, což umožnilo zřetelné zobrazení všech ulic, dvorů i domovních bloků. Jedním z důvodů, proč podobná mapa nevznikla už dříve, bylo to, že Rakouské císařství, kam Praha patřila, bylo zapleteno v dlou hotrvajících napoleonských válkách (1792–1815). Vojenské úřady nechtěly, aby topografické údaje případně skončily v rukou nepřítele. Revoluční plán Když se rozhodlo, že by Praha měla být zmapována, byla práce přidělena vojenskému inženýrovi Josephu Jüttnerovi (1775–1848). Provedl trigonometrická měření doplněná o astronomická pozorování a svůj
V TÉTO SOUVISLOSTI Jüttnerův plán se stal inspirací k jedinečnému uměleckému dílu. Mladý knihovní sluha v Univerzitní knihovně Antonín Langweil (1791–1837) vzal mapu jako základ, avšak devětkrát zvětšenou, a od roku 1826 strávil 11 let stavbou trojrozměrného modelu Prahy z papírové lepenky a dřeva. Jeho mimořádný model obsa huje více než 2 000 budov vyrobených a namalovaných s pozo ruhodně realistickými podrobnostmi. Langweil zemřel v chudobě, ale po jeho smrti model odkoupil v roce 1840 císař a daroval ho Vlasteneckému muzeu. Mnohé domy, které model ještě zachycuje, byly už dávno zbourány. Model se tak stal neocenitelným historickým pramenem zobra zujícím město před jeho asanací na přelomu 19. a 20. století. Dnes je k vidění v Muzeu hlavního města Prahy.
úkol dokončil v roce 1816. Výsledkem všech měření se stala jedna velká černobílá ručně nakreslená mapa. Následně byly zhotoveny dvě její kolorované kopie, jedna pro rakouského císaře a druhá pro nejvyššího purkrabího, tehdy nejvyššího úředníka v Čechách. Ten vydal souhlas k publikování Jüttnerovy mapy s jednou výhradou: opevnění kolem Prahy smělo být vyobrazeno jen velmi zběžně, bez jakýchkoli detailů. Grafik Josef Alois Drda vyryl plán na dvě měděné desky, z nichž byly v roce 1820 nákladem Vlasteneckého muzea
1 Detail domů s průčelími namalovanými čínskou tuší z modelu Prahy, který vytvořil z papírové lepenky a dřeva Antonín Langweil.
Starobylá honosnost a krása Prahy, města, jež nemá rovného, zanechala v mé představivosti dojem, který nikdy nevybledne. RICHARD WAGNER, NĚMECKÝ SKLADATEL, 1826
152
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
Praha, 1820 JOSEPH JÜTTNER
RUČNĚ KOLOROVANÁ RYTINA
EXISTUJE MNOHO KOPIÍ VELIKOST
ÚZEMNÍ PLÁN KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Tato mapa Prahy, historického hlavního města zemí
v Čechách (dnešního Národního muzea) vytištěny
Koruny české a dnešního hlavního města České
dva mapové listy. Jüttnerův plán se stal na několik
republiky, vznikla na počátku 19. století. Považuje
desetiletí základem pro všechny mapy Prahy.
se za první přesný plán města. Byla zhotovena
Teprve rychlý rozvoj města v druhé polovině
s využitím vědeckých zákonů a vytištěna ve for
19. století způsobil, že plán zastaral.
mátu o velikosti téměř jednoho metru čtverečního, což umožnilo zřetelné zobrazení všech ulic, dvorů i domovních bloků. Jedním z důvodů, proč podobná mapa nevznikla už dříve, bylo to, že Rakouské císařství, kam Praha patřila, bylo zapleteno v dlou hotrvajících napoleonských válkách (1792–1815). Vojenské úřady nechtěly, aby topografické údaje případně skončily v rukou nepřítele. Revoluční plán Když se rozhodlo, že by Praha měla být zmapována, byla práce přidělena vojenskému inženýrovi Josephu Jüttnerovi (1775–1848). Provedl trigonometrická měření doplněná o astronomická pozorování a svůj
V TÉTO SOUVISLOSTI Jüttnerův plán se stal inspirací k jedinečnému uměleckému dílu. Mladý knihovní sluha v Univerzitní knihovně Antonín Langweil (1791–1837) vzal mapu jako základ, avšak devětkrát zvětšenou, a od roku 1826 strávil 11 let stavbou trojrozměrného modelu Prahy z papírové lepenky a dřeva. Jeho mimořádný model obsa huje více než 2 000 budov vyrobených a namalovaných s pozo ruhodně realistickými podrobnostmi. Langweil zemřel v chudobě, ale po jeho smrti model odkoupil v roce 1840 císař a daroval ho Vlasteneckému muzeu. Mnohé domy, které model ještě zachycuje, byly už dávno zbourány. Model se tak stal neocenitelným historickým pramenem zobra zujícím město před jeho asanací na přelomu 19. a 20. století. Dnes je k vidění v Muzeu hlavního města Prahy.
úkol dokončil v roce 1816. Výsledkem všech měření se stala jedna velká černobílá ručně nakreslená mapa. Následně byly zhotoveny dvě její kolorované kopie, jedna pro rakouského císaře a druhá pro nejvyššího purkrabího, tehdy nejvyššího úředníka v Čechách. Ten vydal souhlas k publikování Jüttnerovy mapy s jednou výhradou: opevnění kolem Prahy smělo být vyobrazeno jen velmi zběžně, bez jakýchkoli detailů. Grafik Josef Alois Drda vyryl plán na dvě měděné desky, z nichž byly v roce 1820 nákladem Vlasteneckého muzea
1 Detail domů s průčelími namalovanými čínskou tuší z modelu Prahy, který vytvořil z papírové lepenky a dřeva Antonín Langweil.
Starobylá honosnost a krása Prahy, města, jež nemá rovného, zanechala v mé představivosti dojem, který nikdy nevybledne. RICHARD WAGNER, NĚMECKÝ SKLADATEL, 1826
154
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
PRAHA, 1820
V detailu… 4
1
3 PRAŽSKÝ HRAD Pražský hrad má historii delší než 1 000 let. Nepřekvapí proto,
4 ŽIDOVSKÉ MĚSTO
3
1 7 6
8
2 5
že jeho podoba na Jüttnerově mapě se skoro neliší od toho, jak vypadá na dneš ních mapách (ačkoliv k úpravám a přístavbám docházelo v celém hradním kom plexu až do 20. století). Velmi elegantní je šrafování (malé čárky vyznačující orientaci svahu), které znázorňuje strmé, stromy porostlé svahy kolem hradu.
Jüttnerova mapa byla tak podrobná, že jednotlivé stavby byly označeny do movními čísly. Městské čtvrti byly odlišeny barevně (v originální černobílé po době mapy rozdílným šra fováním). Na tomto obrázku je červená oblast označena „Juden Stadt“ neboli Židov ské město. Poloha několika synagog je vyznačena Davi dovou hvězdou.
4
3 HLAVNÍ TŘÍDY V roce 1784 byla čtyři pražská města – Malá Strana, Nové Město, Staré Město a Hradčany – sjednocena do jednoho správního celku. Hradby, které je kdysi oddělovaly, byly strženy a místo nich vznikly široké, stromy lemované třídy jako zde na obrázku mezi Novým a Starým Městem.
6
LEGENDA
7 1 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ Někdejší hlavní tržiště Starého Města je místem, kde stojí Sta roměstská radnice s orlojem, slavnými astronomickými hodi nami z 15. století, které obdivují návštěvníci Prahy i dnes. Na ná městí bylo rovněž v roce 1621 po porážce stavovského po vstání popraveno 27 českých pánů.
2 KOŇSKÝ TRH Na počátku
2 1 MALÁ STRANA Stará středověká čtvrť klika
tých uliček dlážděných kočičími hlavami, která se rozkládá mezi Karlovým mostem a Pražským hradem, se za posledních 200 let téměř nezmě nila. Když porovnáme průběh ulic na této mapě se současnou leteckou fotografií, najdeme jen málo rozdílů.
5 4 VLTAVA Na Jüttnerově mapě vede přes řeku Vltavu jediný
most – dnes stojí ve stejné oblasti mostů osm. Most, který je dnes znám jako Karlův, ale v 19. století se jmenoval Praž ský, byl postaven v roce 1357 za vlády Karla IV. Až do roku 1841 představoval jediný způsob, jak se dostat přes řeku, takže byl vždy velmi rušnou spojnicí mezi Pražským hradem a Starým Městem.
1 KARLOVO NÁMĚSTÍ Svého času největší ná
3
městí v evropských městech bylo založeno roku 1348. Původně se zde konal dobytčí trh a jednou za rok tady za Karla IV. probíhala slavnost, při níž se shromážděným davům ukazovaly svaté relikvie. V 60. letech 19. století byla centrální část náměstí přeměněna na veřejný park.
8
19. století byly hranice města zhruba stejné jako ve středo věku. Záhy se to však změnilo, když se Praha začala rozšiřo vat za své původní hradby. Velmi široká třída, kterou zde vidíme, byla známa jako Koňský trh (v roce 1848 byla přejme nována na Václavské náměstí). Na konci 19. století už nekončila v polích, nýbrž u velké budovy Muzea Království českého, dnes Národního.
155
154
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
PRAHA, 1820
V detailu… 4
1
3 PRAŽSKÝ HRAD Pražský hrad má historii delší než 1 000 let. Nepřekvapí proto,
4 ŽIDOVSKÉ MĚSTO
3
1 7 6
8
2 5
že jeho podoba na Jüttnerově mapě se skoro neliší od toho, jak vypadá na dneš ních mapách (ačkoliv k úpravám a přístavbám docházelo v celém hradním kom plexu až do 20. století). Velmi elegantní je šrafování (malé čárky vyznačující orientaci svahu), které znázorňuje strmé, stromy porostlé svahy kolem hradu.
Jüttnerova mapa byla tak podrobná, že jednotlivé stavby byly označeny do movními čísly. Městské čtvrti byly odlišeny barevně (v originální černobílé po době mapy rozdílným šra fováním). Na tomto obrázku je červená oblast označena „Juden Stadt“ neboli Židov ské město. Poloha několika synagog je vyznačena Davi dovou hvězdou.
4
3 HLAVNÍ TŘÍDY V roce 1784 byla čtyři pražská města – Malá Strana, Nové Město, Staré Město a Hradčany – sjednocena do jednoho správního celku. Hradby, které je kdysi oddělovaly, byly strženy a místo nich vznikly široké, stromy lemované třídy jako zde na obrázku mezi Novým a Starým Městem.
6
LEGENDA
7 1 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ Někdejší hlavní tržiště Starého Města je místem, kde stojí Sta roměstská radnice s orlojem, slavnými astronomickými hodi nami z 15. století, které obdivují návštěvníci Prahy i dnes. Na ná městí bylo rovněž v roce 1621 po porážce stavovského po vstání popraveno 27 českých pánů.
2 KOŇSKÝ TRH Na počátku
2 1 MALÁ STRANA Stará středověká čtvrť klika
tých uliček dlážděných kočičími hlavami, která se rozkládá mezi Karlovým mostem a Pražským hradem, se za posledních 200 let téměř nezmě nila. Když porovnáme průběh ulic na této mapě se současnou leteckou fotografií, najdeme jen málo rozdílů.
5 4 VLTAVA Na Jüttnerově mapě vede přes řeku Vltavu jediný
most – dnes stojí ve stejné oblasti mostů osm. Most, který je dnes znám jako Karlův, ale v 19. století se jmenoval Praž ský, byl postaven v roce 1357 za vlády Karla IV. Až do roku 1841 představoval jediný způsob, jak se dostat přes řeku, takže byl vždy velmi rušnou spojnicí mezi Pražským hradem a Starým Městem.
1 KARLOVO NÁMĚSTÍ Svého času největší ná
3
městí v evropských městech bylo založeno roku 1348. Původně se zde konal dobytčí trh a jednou za rok tady za Karla IV. probíhala slavnost, při níž se shromážděným davům ukazovaly svaté relikvie. V 60. letech 19. století byla centrální část náměstí přeměněna na veřejný park.
8
19. století byly hranice města zhruba stejné jako ve středo věku. Záhy se to však změnilo, když se Praha začala rozšiřo vat za své původní hradby. Velmi široká třída, kterou zde vidíme, byla známa jako Koňský trh (v roce 1848 byla přejme nována na Václavské náměstí). Na konci 19. století už nekončila v polích, nýbrž u velké budovy Muzea Království českého, dnes Národního.
155
202
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
Paříž, 1878 EDOUARD DUMAS-VORZET RUČNĚ KOLOROVANÝ TISK NA PLÁTNĚ LIBRARY OF CONGRESS, WASHINGTON, USA
PAŘÍŽ A JEJÍ OKOLÍ
VELIKOST
Když byl francouzský král Ludvík Filip donucen v roce 1848 abdikovat, opouštěl město, jehož podoba, infrastruktura a hygienické podmínky byly středověké. Modernizace města se stala prioritou teprve pro jeho nástupce, Napoleona III. Úkolem provést všechny potřebné práce pověřil svého prefekta departementu Seine, George-Eugèna Haussmanna, který nechal v letech 1853–1870 strhnout celé přelidněné čtvrti, aby získal prostor pro široké třídy, náměstí a parky, o nové kanalizaci nemluvě. Haussmann přestavěl všechny mosty, zavedl pouliční osvětlení, zdvojnásobil počet stromů a zlepšil zásobování pitnou vodou. Až na několik pozdějších dominant, zejména Eiffelovu věž, je většina toho, co dnes považujeme za typicky „pařížské“, výsledkem Haussmannova úsilí. Na některých jeho návrzích se pracovalo až do roku 1927, ale už v roce 1878 byl impozantní projekt natolik hotový, že mohl být oslaven touto mapou, vydanou při příležitosti velkolepé Světové výstavy (Exposition universelle). Nové administrativní celky Různými barvami jsou na této mapě vyznačeny městské administrativní celky neboli arrondissements. Napoleon III. připojil v roce 1860 k Paříži mnohé předměstské obce, čímž počet
arrondissements stoupl z 12 na 20. Všechny ležely uvnitř vnějšího pásu hradeb, které město obklopovaly. Rozloha města se po těchto úpravách více než zdvojnásobila a počet obyvatel stoupl dokonce čtyřnásobně. Obyvatelé nových předměstí však z tohoto uspořádání neměli radost – museli totiž platit vyšší daně.
Většina ulic téhle nádherné Paříže jsou jen střeva, špinavá a neustále zmáčená vodou šířící nákazy. HENRI LECOUTURIER, REFORMÁTOR, 1848
203
202
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
Paříž, 1878 EDOUARD DUMAS-VORZET RUČNĚ KOLOROVANÝ TISK NA PLÁTNĚ LIBRARY OF CONGRESS, WASHINGTON, USA
PAŘÍŽ A JEJÍ OKOLÍ
VELIKOST
Když byl francouzský král Ludvík Filip donucen v roce 1848 abdikovat, opouštěl město, jehož podoba, infrastruktura a hygienické podmínky byly středověké. Modernizace města se stala prioritou teprve pro jeho nástupce, Napoleona III. Úkolem provést všechny potřebné práce pověřil svého prefekta departementu Seine, George-Eugèna Haussmanna, který nechal v letech 1853–1870 strhnout celé přelidněné čtvrti, aby získal prostor pro široké třídy, náměstí a parky, o nové kanalizaci nemluvě. Haussmann přestavěl všechny mosty, zavedl pouliční osvětlení, zdvojnásobil počet stromů a zlepšil zásobování pitnou vodou. Až na několik pozdějších dominant, zejména Eiffelovu věž, je většina toho, co dnes považujeme za typicky „pařížské“, výsledkem Haussmannova úsilí. Na některých jeho návrzích se pracovalo až do roku 1927, ale už v roce 1878 byl impozantní projekt natolik hotový, že mohl být oslaven touto mapou, vydanou při příležitosti velkolepé Světové výstavy (Exposition universelle). Nové administrativní celky Různými barvami jsou na této mapě vyznačeny městské administrativní celky neboli arrondissements. Napoleon III. připojil v roce 1860 k Paříži mnohé předměstské obce, čímž počet
arrondissements stoupl z 12 na 20. Všechny ležely uvnitř vnějšího pásu hradeb, které město obklopovaly. Rozloha města se po těchto úpravách více než zdvojnásobila a počet obyvatel stoupl dokonce čtyřnásobně. Obyvatelé nových předměstí však z tohoto uspořádání neměli radost – museli totiž platit vyšší daně.
Většina ulic téhle nádherné Paříže jsou jen střeva, špinavá a neustále zmáčená vodou šířící nákazy. HENRI LECOUTURIER, REFORMÁTOR, 1848
203
204
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
V detailu… 5 7
1
4 LA CROISÉE DE PARIS První fází Haussmannovy modernizace bylo vytvoření velké křižovatky v centru Paříže. Rue de Rivoli (v dolní části výřezu), tvořící východo-západní osu, byla prodloužena a rozšířena. Křižuje ji nový velký bulvár Sebastopol, probíhající od severu k jihu některými z nejpřelidněnějších částí města. „Bylo to, jako byste starou Paříž vykuchali,“ napsal Haussmann ve svých pamětech.
6
3 1
2
8
4
3 SACRÉ-COEUR I když baziliku Sacré-Coeur na mapě vidíme, ebyla v této době ještě hotová a na jejím místě se rozkládalo n staveniště. Kostel na nejvyšším místě města se začal stavět roku 1875 a dokončen byl teprve v roce 1914. Prostor před ním je na mapě označen jako „plánované náměstí“.
3 GARE DU NORD Haussmann a Napoleon III. pova-
žovali nádraží za nové vstupní brány do města. Mnohá z nich proto byla přestavěna a zvětšena. Před některými nádražími, k nimž patřilo i Gare du Nord, vytvořil Haussmann nové otevřené prostory.
5
6
LEGENDA 3 VÝSTAVIŠTĚ Exposition Universelle v roce 1878 byla již třetí Světovou výstavou,
jež se konala v Paříži. Jejím cílem bylo oslavit obnovu země po francouzsko-pruské válce z let 1870–1871 – a snad i předvést skvělá díla provedená Haussmannem. Výstava probíhala na Champ de Mars, kde byla později, v roce 1889, postavena Eiffelova věž.
2
7
3
2 OPÉRA Náměstí Place de l’Opéra
8
bylo postaveno během první a druhé fáze Haussmannova projektu, zatímco vlastní budova Opery až ve třetí. Navrhl ji Charles Garnier a vznikla v letech 1861–1875.
4 ÎLE DE LA CITÉ Tento ostrov v Seině
patřil svého času k nejhustěji osídleným částem města. Haussmann odstranil řadu domů, které nahradil velkými veřejnými budovami. Z ostrova zmizely i úzké uličky, místo nichž byly vybudovány široké příčné ulice navazující na mosty.
4
2 PLACE DE L’ÉTOILE První
fáze Haussmannovy obnovy Paříže zahrnovala více než 9 km nových bulvárů. Parlamentní zpráva z roku 1859 konstatuje, že do města „přinesly vzduch, světlo a zdraví“. Druhá fáze, zahájená ve stejném roce, byla ještě ambicióznější a zahrnovala mnoho nových bulvárů a náměstí. Snad nejpozoruhodnější byla Haussmannova nová úprava náměstí Place de l’Étoile kolem Triumfálního oblouku (Arc de Triomphe), kde se sbíhalo 12 dlouhých rovných tříd.
V TÉTO SOUVISLOSTI Georges-Eugène Haussmann (1809–1891), muž, který obrátil Paříž naruby, byl sám rodilý Pařížan. Netrpěl však sentimentem a nechal dokonce strhnout i svůj rodný dům, protože stál v cestě pokroku (ustoupil budoucí třídě Boulevard Haussmann). Jeho rozsáhlé přetváření Paříže se setkávalo s velkým odporem a Napoleon III. ho nakonec v roce 1870 propustil. Historie na něj nahlíží laskavěji a Haussmann se nyní obecně považuje za muže, kterému moderní Paříž vděčí za svou krásu.
2 HŘBITOV PÈRE LACHAISE
Aby se odlehčilo přeplněným pohřebištím v centru, vznikly na počátku 19. století na okrajích města nové hřbitovy. Père Lachaise na východě Paříže byl otevřen v roce 1804 a do doby vzniku této mapy byl už pětkrát rozšířen.
1 Place de l’Étoile, obklopující Arc de Triomphe, patří k nejkrásnějším Haussmannovým počinům.
205
204
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
V detailu… 5 7
1
4 LA CROISÉE DE PARIS První fází Haussmannovy modernizace bylo vytvoření velké křižovatky v centru Paříže. Rue de Rivoli (v dolní části výřezu), tvořící východo-západní osu, byla prodloužena a rozšířena. Křižuje ji nový velký bulvár Sebastopol, probíhající od severu k jihu některými z nejpřelidněnějších částí města. „Bylo to, jako byste starou Paříž vykuchali,“ napsal Haussmann ve svých pamětech.
6
3 1
2
8
4
3 SACRÉ-COEUR I když baziliku Sacré-Coeur na mapě vidíme, ebyla v této době ještě hotová a na jejím místě se rozkládalo n staveniště. Kostel na nejvyšším místě města se začal stavět roku 1875 a dokončen byl teprve v roce 1914. Prostor před ním je na mapě označen jako „plánované náměstí“.
3 GARE DU NORD Haussmann a Napoleon III. pova-
žovali nádraží za nové vstupní brány do města. Mnohá z nich proto byla přestavěna a zvětšena. Před některými nádražími, k nimž patřilo i Gare du Nord, vytvořil Haussmann nové otevřené prostory.
5
6
LEGENDA 3 VÝSTAVIŠTĚ Exposition Universelle v roce 1878 byla již třetí Světovou výstavou,
jež se konala v Paříži. Jejím cílem bylo oslavit obnovu země po francouzsko-pruské válce z let 1870–1871 – a snad i předvést skvělá díla provedená Haussmannem. Výstava probíhala na Champ de Mars, kde byla později, v roce 1889, postavena Eiffelova věž.
2
7
3
2 OPÉRA Náměstí Place de l’Opéra
8
bylo postaveno během první a druhé fáze Haussmannova projektu, zatímco vlastní budova Opery až ve třetí. Navrhl ji Charles Garnier a vznikla v letech 1861–1875.
4 ÎLE DE LA CITÉ Tento ostrov v Seině
patřil svého času k nejhustěji osídleným částem města. Haussmann odstranil řadu domů, které nahradil velkými veřejnými budovami. Z ostrova zmizely i úzké uličky, místo nichž byly vybudovány široké příčné ulice navazující na mosty.
4
2 PLACE DE L’ÉTOILE První
fáze Haussmannovy obnovy Paříže zahrnovala více než 9 km nových bulvárů. Parlamentní zpráva z roku 1859 konstatuje, že do města „přinesly vzduch, světlo a zdraví“. Druhá fáze, zahájená ve stejném roce, byla ještě ambicióznější a zahrnovala mnoho nových bulvárů a náměstí. Snad nejpozoruhodnější byla Haussmannova nová úprava náměstí Place de l’Étoile kolem Triumfálního oblouku (Arc de Triomphe), kde se sbíhalo 12 dlouhých rovných tříd.
V TÉTO SOUVISLOSTI Georges-Eugène Haussmann (1809–1891), muž, který obrátil Paříž naruby, byl sám rodilý Pařížan. Netrpěl však sentimentem a nechal dokonce strhnout i svůj rodný dům, protože stál v cestě pokroku (ustoupil budoucí třídě Boulevard Haussmann). Jeho rozsáhlé přetváření Paříže se setkávalo s velkým odporem a Napoleon III. ho nakonec v roce 1870 propustil. Historie na něj nahlíží laskavěji a Haussmann se nyní obecně považuje za muže, kterému moderní Paříž vděčí za svou krásu.
2 HŘBITOV PÈRE LACHAISE
Aby se odlehčilo přeplněným pohřebištím v centru, vznikly na počátku 19. století na okrajích města nové hřbitovy. Père Lachaise na východě Paříže byl otevřen v roce 1804 a do doby vzniku této mapy byl už pětkrát rozšířen.
1 Place de l’Étoile, obklopující Arc de Triomphe, patří k nejkrásnějším Haussmannovým počinům.
205
RE JSTŘÍK
246-247_INDEX_OPENER-CZ.indd 247
09.08.17 16:45 Výtažková černá
248
REJSTŘÍK
Rejstřík A Adams, John Walcott, Nový Amsterdam, plán z Castella (1660) 217, 224–227 Adrichem, Christian Krulk van, Jeruzalém v době Kristově 30–33 Ainslie, John, Edinburgh (1804) 206–207 Akrell, Carl Fredrik, Stockholm (1805) 66–67 Alexandrie, mapa (1575) (Braun a Hogenberg) 48–51 Alexandrova hrobka 50–51 v Description de l’Égypte 51 Faros, maják 48, 50 Kom el-Nadura 48 Napoleonova okupace 51 Nilská brána (Báb Rašíd) 48 obelisk 48 Pompeiův sloup 51 východní přístav 48 západní přístav 48, 50–51 Americký folklór, mapa (Gropper) 135 Amsterdam nová mapa (1770) (Mol) 88–89 pohled z ptačí perspektivy (1544) (Anthoniszoon) 64, 86–87 Amsterdam, muzejní sbírky, Rijksmuseum, mapa Barcelony (1706) 108–109 Amsterdam, obsah mapy brána sv. Antonína 86 centrum celosvětového obchodu 88 hradby 86 jezero Diemer (Diermermeer), získaná plocha 88 loděnice 86 Nieuwe Kirk 86 Oude Kirk 86 prstenec kanálů (Grachtengordel) 88 Anthoniszoon, Cornelis, Amsterdam (1544) 64, 86–87 Arrieta, Pedro de, Mexiko (1737) 56–57 Athény 9, 12 Athény, muzejní sbírky, Benaki Museum, pohled na Konstantinopol z ptačí perspektivy (1851) (Kaldis) 46–47 Austrálie viz Sydney Aztékové, Tenochtitlán viz Tenochtitlán
B Bagdád, mapa (1533) (Nasuh) 184, 212–213 centrum islámské kultury 212 pontonový most 212 východní Bagdád 212 západní Bagdád 212
248-254_Index-CZ.indd 248
Baltimore, Walters Art Museum, mapa Káhiry (1521–1526) (Piri Reis) 185, 192–193 Baquero, Francisco Pérez, Madrid (1861) 140–41 Barcelona mapa (1706) 108–109 mapový průvodce (1910) (Noriega) 110–111 Barcelona, obsah mapy Eixample (rozšíření) 110 městská výstavba (Cerdà) 110 secesní architektura 110 válka o španělské dědictví 108 barevné rozlišení kjótský paraván (asi 900–1100) 122, 142–143 mapa Šanghaje (1935) (Crow a Kovalskij) 217, 222–223 Bartolo, Taddeo di, Řím (1413–1414) 16–17 Batávie, mapa (1669) 162, 163, 174–175 Beck, Harry, londýnské metro (1933) 81, 216, 240 Belgie viz Gent Bellin, Jacques Nicolas, Québec (1744) 163, 176–177 Benátky, mapa (1575) (Braun a Hogenberg) 65, 112–115 Arsenale Vecchio 115 Burano a výroba krajek 115 Dóžecí palác 112 jako centrum obchodu s luxusním zbožím 112 Lazzaretto Vecchio a černá smrt 115 Murano a výroba skla 115 náměstí sv. Marka 114–115 námořní moc 115 San Giorgio Maggiore (Palladio) 114–115 židovské ghetto 114 Berlín, mapa (1688) (podle Schultze) 122, 146–149 berlínský městský zámek 146, 148–149 Cölln 146, 149 Dorotheenstadt 146 klášterní kostel 149 kostel sv. Petra 149 Lipská brána 148 Lustgarten 146, 148 mariánský kostel 148 opevnění 149 rybí trh 149 Berlín, muzejní sbírky, Staatsbibliothek, mapa Konstantinopole (1521–1526) (Piri Reis) 12, 13, 42–45, 212 Boazio, Giovanni Battista, Santo Domingo (1589) 163, 178–179 Bollmann, Hermann, New York (1963) 216, 217, 236–239 Boston, Public Library, mapa Šanghaje (1935) (Crow a Kovalskij) 217, 222–223 Brasília 185 Braun, Georg viz Civitates Orbis Terrarum Brazílie viz Rio de Janeiro
Bretez, Louis Paříž, Turgotův plán (1739) 123, 198–201 perspektivní kresba 198 Bufalini, Leonardo, Řím, plán města 25 Buondelmonti, Cristoforo, Konstantinopol (1422) 40–41 byzantská mozaika, Jeruzalém, mapa z Madaby (560 ) 12, 26–27
C Cairncross, T. W., Kapské Město (1884) 162–163, 180–181 Cambridge (Mass.), Harvard College Library, Barcelona, mapový průvodce (1910) (Noriega) 110–111 Canberra 185 Çatal Hüyük 8 Cerdà, Ildefons, Barcelona, plánování města 110 Civitates Orbis Terrarum (Braun a Hogenberg) 48 Alexandrie (1575) 48–51 Benátky (1575) 65, 112–115 Frankfurt nad Mohanem (1572) 98–99 Londýn (1572) 68–71 Moskva (1617) 123, 156–157 Vratislav (1588) 100–103 Codex Mendoza, mapa Tenochtitlánu 52 Cortelyou, Jacques, Nový Amsterdam (1660) (Adams a Stokes) 217, 224–227 Cortés, Hernán, Tenochtitlán 52, 53 Crow, Carl, mapa Šanghaje (1935) 217, 222–223 Currier & Ives (vydavatel), Washington (1880) (Parsons) 185, 188–191
Č Čang Ce-tuan, Kchaj-feng (12. století) 36–39 Česká republika viz Praha Čína mapy viz Peking; Kchaj-feng; Šanghaj
D digitální mapa, kruhová mapa newyorského metra (2013) (Roberts) 216, 240–241 dioramatická mapa, Tokio (2014) (Nišino) 217, 242–245 Dominikánská republika viz Santo Domingo Dorn, Frank, Peking (1936) 132–135 Drake, sir Francis, útok na Santo Domingo 178 Drda, Josef Alois, Praha (1820) (Jüttner) 152
09.08.17 16:45 Výtažková černá
REJSTŘÍK dřevoryt Alexandrie (1575) (Braun a Hogenberg) 48–51 Amsterdam (1544) (Anthoniszoon) 64, 86–87 Berlín (1688) (podle Schultze) 122, 146–149 Frankfurt (1572) (Braun a Hogenberg) 98–99 Kjóto (1863) 144–145 Londýn (1572) (Braun a Hogenberg) 68–71 Madrid (1656) (Teixeira Albernaz) 122, 123, 136–139 Norimberská kronika, renesanční Řím (1493) 18–21 Tenochtitlán (1524) 12–13, 52–55 Vídeň (1529) (Meldemann) 124–127 viz též rytina Dublin, plán města a okolí (1756) (Rocque) 82–85 dublinský hrad 85 Essex (Grattan) Bridge 85 Henrietta Street 84 katedrála sv. Patrika 84–85 Komise pro široké ulice 85 městské plánování 82, 85 městský chudobinec 84 parlament 85 řeka Liffey 84–85 Smithfield 84 St. Stephen’s Green 85 Trinity College 84–85 Dumas-Vorzet, Edouard, Paříž (1878) 184, 202–205
E Edinburgh, Staré a Nové Město (1804) (Ainslie) 206–207 hrad 207 Holyrood House 207 Nové Město 207 Edwardsová, Emily, Mexiko (1932) 58–61 Egypt viz Alexandrie; Káhira el-Amarna 12, 184 Ellicott, Andrew, Washington (1792) 186–187, 190 Eltzner, Adolf, smyšlené vyobrazení Jeruzaléma 33 Evelyn, John, obnova Londýna 72
F Florencie, Pianta della Catena (Řetězová mapa) (1490) (Rosselli) 64, 116–119 Duomo, katedrála (Santa Maria del Fiore) (Brunelleschi) 117, 118–119 mosty 118–119 Palazzo Vecchio 117, 118 San Miniato al Monte, opatství 119 Santa Croce, bazilika 119 Santa Maria Novella, bazilika 118 fotokoláž, Tokio (2014) (Nišino) 217, 242–245 fotolitografie, San Francisco (1914) 170–173 Fowkes, Francis, Sydney, Port Jackson (1788) 162–163, 164–165 Francie mapy viz Marseille; Paříž šikmá projekce (kavalírská projekce) 128
248-254_Index-CZ.indd 249
Frankfurt nad Mohanem, mapa (1572) (Braun a Hogenberg) 98–99 katedrála sv. Bartoloměje 98 kostel Tří králů, Sachsenhausen 98 Römer a Goldener Schwan, domy 98 freska, Řím (1413–1414) (Bartolo) 16–17
G Garnier, Charles, Place de l’Opéra, Paříž 204 Gent, pohled z ptačí perspektivy (1534) 90–93 cech nositelů oprátek 90 Korenlei a Graslei, nábřeží 93 kostel sv. Jakuba 93 kostel sv. Mikuláše 92–93 městská brána 92–93 mokřiny 92 opatství sv. Bavona 90, 92–93 povstání v Gentu 90, 92, 93 Spanjaardenkasteel (Španělská tvrz) 93 Stadthuis 92 Triumf Minervy tapisérie (Leyniers) 93 věže v centru 92–93 vlnařský průmysl 92, 93 geodetická mapa, Moskva (1739) (Mičurin) 158–159 Gibbs, James, obnova Londýna 72 Gill, Leslie MacDonald, Londýn (1914) 80–81 Greenwoodové, Christopher a John, Londýn (1827) 76–79 Gropper, William, Americký folklór, mapa 135
H Haag, Koninklijke Bibliotheek, Jeruzalém, haagská mapa (1190–1200) 13, 28–29 haagská mapa (1190–1200) 13, 28–29 Hawksmoor, Nicholas, obnova Londýna 72 Herculaneum 12 herefordská Mappa Mundi 29 Hill, M. S., Sydney (1888) 166–167 Hill, Samuel (vydavatel), Washington, Ellicottův plán (1792) 186–187, 190 hjongsedo (životní síly), Soul 150–151 hliněné destičky, Nippur 8–9 Hogenberg, Franz viz Civitates Orbis Terrarum Homann, Johann Baptist, Petrohrad (1721) 208–209 Hooke, Robert, obnova Londýna 72 Huber, Joseph Daniel, Vídeň (1769–73) 123, 128–129 Hünername (Kniha činů), mapa Konstantinopole 45
I ideální města 184–185 ichnografické znázornění, Řím (1748) (Nolli) 22–25, 123 Iljin, A., plán Petrohradu (1885) 210–211 iluminovaný rukopis, Jeruzalém, haagská mapa (1190–1200) 13, 28–29 ilustrace, Jeruzalém v době Kristově (Adrichem) 30–33
249
imperiální hlavní města 122–23 Indie, Velké trigonometrické měření (1800–1913) 123 Indonésie viz Batávie (Jakarta) inkoust na papíře Káhira (1521–26) (Reis) 185, 192–193 Konstantinopol (1422) (Buondelmonti) 40–41 Konstantinopol (1521–1526) (Reis) 12, 13, 42–45, 212 Peking (1800) 122, 130–131 Soul, hjongsedo (životní síly) mapa 150–151 Vídeň (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Irák viz Bagdád Irsko viz Dublin Istanbul mapy viz Konstantinopol Topkapı Sarayı, Bagdád, mapa (1533) (Nasuh) 212–213 Itálie viz Florencie; Řím; Benátky izometrické zobrazení, Paříž, Turgotův plán (1739) (Bretez) 123, 198–201 Izrael viz Jeruzalém
J Jakarta viz Batávie Japonsko i-Land (imaginární město) 242 mapy viz Kjóto; Tokio Jeruzalém haagská mapa (1190–1200) 13, 28–29 mapa z Madaby (560) 12, 26–27 Stoopendaalova mapa (1716) 34–35 v době Kristově (Adrichem) 30–33 Villalpandova mapa (1604) 35 Jeruzalém, obsah mapy a křížové výpravy 29 a reformace 35 Cardo Maximus, ulice se sloupořadími 27 Damašská brána 26 Davidova hrobka 32–33 Golgota 29, 32, 33 hradby 29 chrám Božího hrobu 26 Chrámová hora 32–33 Kaifášův palác 33 křesťanská čtvrť 33 Lví brána 27 O–T, způsob zobrazení 29 palác Piláta Pontského 32 sídlo sanhedrinu 33 smyšlené vyobrazení (Eltzner) 33 ulice 29 Zlatá brána 32 Jihoafrická republika viz Kapské Mšsto jihozápadní orientace, mapa Kapského Města (1884) (Cairncross) 162–163, 180–181 jižní orientace Káhira, mapa (1521–1526) (Piri Reis) 185, 192–1937 Konstantinopol, mapa po dobytí Osmany (1521–1526) (Piri Reis) 12, 13, 42–45, 2012
09.08.17 16:45 Výtažková černá
250
REJSTŘÍK Řím, časně renesanční mapa (1413–1414) (Bartolo) 16–17 Jones, Inigo Covent Garden, Londýn 74 katedrála sv. Pavla, Londýn 70, 74 Lincoln’s Inn Fields, Londýn 74 Jordánsko, Madaba, mozaika Svaté země (560) 26–27 Jüttner, Joseph, Praha (1820) 152–155
K Káhira, mapa (1521–1526) (Piri Reis) 185, 192–193 al-Muqattam 192 Búláq 192 citadela 192 nilometr 192 ostrov Rauda 192 pyramidy 192 Kaldis, Konstantinos, Konstantinopol (1851) 46–47 Kanada viz Québec kapesní atlasy (Meyer) 106 Kapské Město, mapa (1884) (Cairncross) 162–63, 180–181 a nizozemská Východoindická společnost 181 botanická zahrada 181 nádraží 181 pevnost Dobré naděje 181 pobřeží 181 kavalírské cesty, Nuova Pianta di Roma (Nový plán Říma) 22 Kchaj-feng, svátek čching-ming (12. století) (Čang) 36–39 Duhový most 37, 38–39 městské ulice 38–39 stavba lodě 38 Velká brána 39 zemědělská krajina 39 život na řece 39 Kjóto mapa preindustriální společnosti (1863) 144–145 paraván (asi 900–1100) 122, 142–143 Kjóto, obsah mapy císařský palác 144 heianský palác 143 hrad Nidžó 144 chrámy Původního slibu 144 šógunát Tokugawa 144 koloniální města 162–163 Konstantinopol mapa (1422) (Buondelmonti) 40–41 mapa po dobytí Osmany (1521–1526) (Piri Reis) 12, 13, 42–45, 212 pohled z ptačí perspektivy (1851) (Kaldis) 46–47 Konstantinopol, obsah mapy a křesťanství 40, 44 Bospor 46 Dívčí věž 44 Galata (Pera), čtvrť 40, 44, 46 Galataská věž 40, 46 Hagia Sofia 46 Hagia Sofia (muzeum) 40
248-254_Index-CZ.indd 250
jako muslimské město 42 katedrála Boží Moudrosti 40, 42 Konstantinův sloup 45 loděnice 44–45 Marmarské moře 46 Mehmed II., sultán 44, 45 Modrá mešita (mešita sultána Ahmeda) 44 opevněné římské město 46 palác Topkapı 42, 44–45, 46 pevnost Yedikule (pevnost Sedmi věží) 45 přístav 40 Theodosiovy hradby 40, 45 Zlatý roh 44, 46 Korea viz Soul Kovalskij, V. V., Šanghaj (1935) 217, 222–223 kresba Šanghaj (1935) (Crow a Kovalskij) 217, 222–223 Vídeň (1769–1773) (Huber) 123, 128–129
L Laemmert, E. & H., Rio de Janeiro (1867) 218–219 Langweil, Antonín, model Prahy 152 Le Corbusier 185 lept Barcelona, mapa (1706) 108–109 Nuova Pianta di Roma (Nový plán Říma) (1748) (Nolli) 22–25, 123 Řím, Forma Urbis Romae (1756) (Piranesi) 14 Petrohrad, mapa (1721) (Homann) 208–209 Leyniers, Urbanus, Triumf Minervy, tapisérie 93 Lisabon mapa (1740) (Seutter) 104–105 mapa (1844) 106–107 Lisabon, obsah mapy Baixa 106 Castelo de São Jorge 106 královská nemocnice Všech svatých 106 Praça do Comércio (Palácové náměstí) 106 Praça do Rocio 106 Ribeira, palác 104, 106 zemětřesení 104, 106 litografie Kapské Město (1844) (Cairncross) 162–163, 180–181 Londýn (1914) (Gill) 80–81 Mexiko (1932) (Edwardsová) 58–61 Petrohrad (1885) (Homann) 210–211 San Francisco (1914) (Peter) 170–173 Washington (1880) (Parsons) 185, 188–191 Londýn aktuální plán (1682) (Morgan) 72–75 aktuální plán (1827) (Greenwood) 76–79 mapa metra (1933) (Beck) 81, 216, 240 podivuhodná mapa (1914) (Gill) 80–81 první tištěná mapa (1572) (Braun a Hogenberg) 68–71 Londýn, muzejní sbírky British Library, New York, Ratzerův plán (1767) 228–231 British Library, Peking, ručně kreslená mapa (1800) 122, 130–131
Londýn, obsah mapy Artillery Ground (Finsbury) 75 Biskupská brána 71 Buckinghamský palác (Nash) 76, 78 City 68, 71, 75, 76 Covent Garden 74 Electric Railway Company 81 Hackney 79 Hyde Park 78 Isle of Dogs 79 katedrála sv. Pavla 72, 74–75 Kensingtonský palác 78 Lambeth 79 Lincoln’s Inn Fields 74–75 London Subterranea (Walter) 245 Londýnský most 68, 70 Londýnský Tower 71 Pool of London 72, 75, 76 Regent’s Park (Nash) 78–79 Smithfield 70 South Bank 78–79 Southwark 71, 72, 75, 79 St. Giles in the Fields 70 St. James’s 74, 76 St. James’s Park a Green Park 78 stará katedrála sv. Pavla 70, 71 „Velký plán Londýna na 24 listech” (Rocque) 82 Velký požár 68, 70, 72, 74, 75 Wapping 75, 76 West End 79 Westminster 70 Whitehall 71
M Madrid mapa Mantua Carpetanorum (1656) (Teixeira Albernaz) 122, 123, 136–139 mapa rozšíření (1861) (Baquero) 140–141 Madrid, obsah mapy Alcázar 136, 138–139 arabská čtvrť 138 Atocha 139, 140 Calle Serrano 140 El Retiro, park 140 Manzanares, řeka 138, 139 Muzeum umění královny Sofie 140 Palacio Real 138, 139 Parque del Buen Retiro 139 Paseo del Prado 139, 140 Plaza Mayor 136, 139 Prado, muzeum 140 Puerta de Alcalá, památník 140 Puerta del Sol 139 Segovijský most 138 mapa jako mozaiková podlaha, Jeruzalém (560) 12, 26–27 mapa vojenského tažení, Barcelona (1706) 108–109 mapa z Madaby (560) 12, 26–27 Marseille, geometrická mapa (1754) (Razaud) 65, 94–97
09.08.17 16:45 Výtažková černá
REJSTŘÍK Arsenal des Galères 97 La Canebière 97 La Vielle Charité 96 městské hradby 96–97 obnova Ludvíka XIV. 94, 96, 97 opatství sv. Viktora 96 pevnost sv. Jana 96 pevnost sv. Mikuláše 96–97 Place des Moulins 97 větrné mlýny (moulins) 97 megalopole 216–217 Meldemann, Niklas, Vídeň (1529) 124–127 Memfis, Egypt 9 Merian, Matthäus Paříž (1615) 194–197 Topographia Germaniae 194 Mexiko obrázková mapa (1932) (Edwardsová) 58–61 pohled z ptačí perspektivy (1737) (Arrieta) 56–57 Tenochtitlán viz Tenochtitlán Mexiko, obsah mapy Balbuena (Quevedo), park 61 barokní metropolitní katedrála 57 bazilika Panny Marie Guadalupské 60 Colonia Balbuena 61 Chapultepec, park 60 palác místokrále 57 Peralvillo, čtvrť 60–61 pyramida v Cuicuilcu 61 španělský kolonialismus 57 Zócalo, náměstí 57, 60–61 Meyer, Charles Joseph (vydavatel) kapesní atlasy 106 Lisabon (1844) 106–107 Mičurin, Ivan, Moskva (1739) 158–159 miniaturní mapa, Bagdád (1533) (Nasuh) 212–213 moderní města 184–185 modernistický výtvarný styl, Mexiko (1932) (Edwardsová) 58–61 Mohendžodaro, údolí Indu 8–9, 12 Mol, Jan, Amsterdam (1770) 88–89 Mora, Jo 132 Morgan, William, Londýn (1682) 72–75 Moskva hlavní město vší Rusi (1617) (Braun a Hogenberg) 123, 156–157 plán imperiální metropole (1739) (Mičurin) 158–159 Moskva, obsah mapy carské zahrady 156 čtvrť koželuhů 156 chrám Vasila Blaženého 156 chrámy Nanebevzetí, Archandělský a Zvěstování 156 Kitaj-gorod kupecká čtvrť 156 Kreml 156, 158 park Lefortovo 159 Rudé náměstí 156 Vodootvodný kanál 156 mozaika Svaté země, Madaba, Jordánsko 26–27 mramorová mapa, Řím (205 ) 12, 14–15
248-254_Index-CZ.indd 251
N Nash, John 76, 78–79 Buckinghamský palác, Londýn 76 obnova Londýna 76, 78–79 Regent’s Park, Londýn 78–79 nástěnná malba, Çatal Hüyük 8 Nasuh, Matrakçı Bagdád (1533) (Nasuh) 212–213 mapa Konstantinopole (1537–1538) 45 nejstarší plány měst 8–9 Německo viz Berlín; Frankfurt nad Mohanem New York axonometrická mapa Manhattanu (1963) (Bollmann) 216, 217, 236–239 kruhová mapa metra (2013) (Roberts) 216, 240–241 mapa New Yorku a Brooklynu (1875) (Parsons a Atwater) 232–235 Ratzerův plán (1767) 228–231 viz též Nový Amsterdam New York, muzejní sbírky, Public Library, Tenochtitlán, mapa Norimberka (1524) 12–13, 52–55 New York, obsah mapy a britská říše 228 Beekmanův statek 231 Bowery 228, 231, 234 Broadway 227, 228, 230, 233, 234, 235, 239 Bronx 233, 241 Brooklyn 228, 230, 241 Brooklynský most 233, 234–235 budova Pan Am 239 celnice 235 Central Park 233, 238–239 Commons (City Hall Park) 230 činžovní domy 235 Delancey Street 231 Dolní Manhattan 228, 230–231 East River 228 Empire State Building 238 Equitable Life Building 235 Governors Island 228, 231 Grand Central Depot 234 hlavní sídlo OSN 238 Hoboken 233, 234 Hudson, řeka 228 Chambers Street 230 imigrace 233, 234, 235 Jersey City 233, 234 Jižní Brooklyn 240 Kips Bay 231 knihovna Daga Hammarskjölda 238 Madison Square 239 Manhattan 184, 228, 231, 233, 234, 235, 241 Monument (Wolfe) 231 mrakodrapy a výtahy 233 New Jersey 228, 230 New Yorker, obálka (Steinberg) 245 parní trajekty 234 Paulus Hook 230 Pearl Street 228
251
Penn Station 238–239 pozemky rodiny Stuyvesantových 230–231 Queens 241 Staten Island 241 stavba lodí 235 Světová výstava 236 Tavern on the Green, Central Park 239 Times Square 239 Union Square 234 Wall Street 228, 235 Water Street 228 West Side Elevated Line 238 World Trade Center, stanice 240 Zátoka a přístav v New Yorku (Waugh) 233 Nippur, Mezopotámie 8–9 Nišino, Sóhei, Tokio (2014) 217, 242–245 Nizozemí Sjednocená východoindická společnost, mapa Batávie (1669) 162, 163, 174–175 nizozemská Východoindická společnost a Kapské Město 181 mapy viz Amsterdam Nolli, Giambattista, Řím (1748) 22–25, 123 Noriega, F., Barcelona (1910) 110–111 Norimberská kronika, Řím (1493) 18–21 Nový Amsterdam, plán z Castella (1660) (Adams a Stokes) 217, 224–227 dům Petera Stuyvesanta 227 městské hradby 226–227 pevnost Amsterdam 226 pivovar Red Lion 226 radnice (Stadt Huys) 226 vévodský plán Nového Amsterdamu (1664) (Stokes) 227 viz též New York zahrady společnosti 227
O obraz Gent, mapa (1534) 90–93 Kchaj-feng, svátek čching-ming (12. století) (Čang) 36–39 obrazová mapa, Peking (1936) (Dorn) 132–135 O–T, způsob zobrazení 29 oválná mapa, Stockholm (1805) (Akrell) 66–67
P Palladio, Andrea, San Giorgio Maggiore, Benátky 114–115 Panini, Gian’ Paolo, kavalírské cesty a Řím 22 panoramatický pohled, Washington (1880) (Parsons) 185, 188–191 paraván, skládací, Kjóto (asi 900–1100) 122, 142–143 Parsons a Atwater, New York (1875) 232–235 Parsons, Charles R., Washington (1880) 185, 188–191 Paříž Merianova mapa (1615) 194–197
09.08.17 16:45 Výtažková černá
252
REJSTŘÍK Paříž a okolí (1878) (Dumas-Vorzet) 184, 202–205 Turgotův plán (1739) (Bretez) 123, 198–201 Paříž, muzejní sbírky, Bibliotéque Nationale, mapa Konstantinopole (1422) (Buondelmonti) 40–41 Paříž, obsah mapy a Haussmann 184–185, 202, 204–205 Arc de Triomphe 205 arrondissements 202 Bastila 196, 200 Boulevard Haussmann 205 bulváry se stromořadím 201 Église du Dôme 200–201 Exposition Universelle 202, 204–205 Gare du Nord 205 Hôtel de Ville 200 Hôtel des Invalides 200–201 hradby 194, 201 hřbitov Neviňátek 200–201 hvězdárna 201 Champ de Mars 204 Île de la Cité 194, 204–205 Île Saint-Louis 197 kostel Saint-Sulpice 201 La Croissée de Paris 204–205 Les Halles 194 Louvre 194, 196–197, 201 Notre Dame 194, 196 obnova města 197 Opéra 204 Père Lachaise, hřbitov 205 Petit Pont 197 Place Dauphine 197 Place de Grève 194 Place de l’Étoile 205 Place de l’Opéra (Garnier) 204 Place des Victoires 201 Place Royale (Place des Vosges) 194, 196, 197 Place Vendôme 201 Pont Neuf 194, 196–197 Porte Saint-Antoine 196 Porte Saint-Martin a Porte Saint-Denis 201 rue de Rivoli 204–205 rue St. Jacques 196–197 Sacré-Coeur 205 Sebastopol, bulvár 204–205 templ 196 Tuilerie 196, 200, 201 Peking rozkládací obrazová mapa (1936) (Dorn) 132–135 ručně kreslená mapa (1800) 122, 130–131 Peking, muzejní sbírky, Palácové muzeum, mapa Kchaj-fengu (12. století) (Čang) 36–39 Peking, obsah mapy brána Čchien-men 131 brána Jung-ting-men 131 brána Nebeské čistoty 134 brána Nebeského klidu 134 brána Nejvyšší harmonie 134 hradby Císařského města 131 hradby Vnitřního města 131 hrobky Mingů 132 hřbitov eunuchů 135
248-254_Index-CZ.indd 252
chrám 18 pekel (chrám Tung-jüe) 135 chrám a oltář Nebes 135 kosmologické principy 131 Letní palác 132, 134 místo „zlodějů holubů“ 135 Polední brána 134 Velká zeď 132 Vnější město 131 vyslanecká čtvrť 134–135 Zakázané město 131, 134–135 Zvonice a Bubnová věž 134 Perry, Grayson 245 perspektiva Florencie, Pianta della Catena (Řetězová mapa) (1490) (Rosselli) 64, 116–119 kresba (Bretez) 198 Svatá Trojice (Masaccio) 118 šikmá, Vídeň, pohled z ptačí perspektivy (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Peru, Cuzco, incká architektura 55 Peter, C. Merriman, San Francisco (1914) 170–173 Petrohrad mapa (1721) (Homann) 208–209 plán (1885) (Iljin) 210–211 Petrohrad, obsah mapy Admiralita 208, 210 Alexandrův sloup 210 Menšikovský palác 208 Něvský prospekt 210 Nikolajevské nádraží 210 Palácové náměstí 210 Petropavlovská pevnost (Trezzini) 208 Smolenská katedrála (Rastrelli) 210 Vasiljevský ostrov 208 Zimní palác 210 Piranesi, Giambattista (grafik), Řím (1748) 22–25 Piranesi, Giovanni, Řím, Forma Urbis Romae lept (1756) 14 Piri Reis Káhira (1521–1526) 185, 192–193 Konstantinopol (1521–1526) 12, 13, 42–45, 212 Kitab ı-Bahriye (Kniha moře) 42, 44 plakát, Londýn, podivuhodná mapa (1914) (Gill) 80–81 Pleydenwurff, Wilhelm, Norimberská kronika, renesanční Řím (1493) 18–21 pohled od východu mapa Jeruzaléma (1716) (Stoopendaal) 34–35 pohled z ptačí perspektivy Gent (1534) 90–93 Konstantinopol (1851) (Kaldis) 46–47 Mexiko (1737) (Arrieta) 56–57 New York (1963) (Bollmann) 216, 217, 236–239 Vídeň (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Polsko viz Vratislav Pompeje 12 Portugalsko viz Lisabon Pozzi, Stefano (malíř), Řím (1748) 22–25 Praha, územní plán (1820) (Jüttner) 152–155 hlavní třídy 155 Karlův most 154 Koňský trh (Václavské náměstí) 155 Malá Strana 154, 155
Národní muzeum 155 orloj 155 Pražský hrad 154, 155 Staroměstské náměstí 155 trojrozměrný model (Langweil) 152 Vltava 154–155 Židovské město 154
Q Québec, mapa (1744) (Bellin) 163, 176–177 farní kostel a seminář 177 jako hlavní město Nové Francie 177 nemocnice Hôtel-Dieu 177 pevnost St. Louis 177 Quevedo, Miguel Angel de, park Balbuena, Mexiko 61
R Rakousko viz Vídeň Rastrelli, Bartolommeo, Smolenská katedrála, Petrohrad 210 Ratzer, Bernard, New York (1767) 228–231 Razaud, Joseph, Marseille (1754) 65, 94–97 Ribeiro, Arthur Duarte, Rio de Janeiro (1929) 220–221 Rio de Janeiro informační mapa (1929) (Ribeiro) 220–221 nová mapa (1867) (Laemmert) 218–219 Rio de Janeiro, obsah mapy Avenida Rio Branco 220 Campo d’Acclamaçao 218 Copacabana, pláž 220, 221 favela (slum) 220 Ilha das Cobras 218 Ipanema, pláž 220 nádraží, první 218 Pevnostní vrch 218 urbanistická regenerace 220 Roberts, Maxwell, kruhová mapa newyorského metra (2013) 216, 240–241 Rocque, John Dublin (1756) 82–85 mapy statků hraběte z Kildare 82 „Velký plán Londýna na 24 listech” 82 Rosselli, Francesco di Lorenzo, Florencie (1490) 64, 116–119 ručně kreslená mapa, Peking (1800) 122, 130–131 Rusko viz Moskva; Petrohrad rytina na kameni, New York (1875) (Parsons a Atwater) 232–235 rytina Amsterdam, nová mapa (1770) (Mol) 88–89 Barcelona, mapový průvodce (1910) (Noriega) 110–111 Batávie, mapa (1669) 162, 163, 174–175 Benátky, mapa (1575) (Braun a Hogenberg) 65, 112–115 Dublin, plán města a okolí (1756) (Rocque) 82–85
09.08.17 16:45 Výtažková černá
REJSTŘÍK Edinburgh, Staré a Nové Město (1804) (Ainslie) 206–207 Jeruzalém v době Kristově (Adrichem) 30–33 Jeruzalém, mapa (1716) (Stoopendaal) 34–35 Konstantinopol, pohled z ptačí perspektivy (1851) (Kaldis) 46–47 Lisabon, mapa (1740) (Seutter) 104–105 Lisabon, mapa (1844) 106–107 Londýn, aktuální plán (1682) (Morgan) 72–75 Londýn, aktuální plán (1827) (Greenwood) 76–79 Madrid, mapa rozšíření (1861) (Baquero) 140–141 Marseille, geometrická mapa (1754) (Razaud) 65, 94–97 Moskva, plán imperiální metropole (1739) (Mičurin) 158–159 New York, Ratzerův plán (1767) 228–231 Paříž, Merianova mapa (1615) 194–197 Paříž, Turgotův plán (1739) (Bretez) 123, 198–201 Praha, územní plán (1820) (Jüttner) 152–155 Québec, mapa (1744) (Bellin) 163, 176–177 San Francisco, Úřad pobřežního mapování (1859) 168–169 Santo Domingo, mapa (1589) (Boazio) 163, 178–179 Sydney, Port Jackson, hrabství Cumberland (1788) (Fowkes) 162–63, 164–165 Vratislav, mapa z ptačí perspektivy (1588) (Braun a Hogenberg) 100–103 Washington, Ellicottův plán (1792) 186–187, 190 viz též dřevoryt
Ř Řecko viz Athény Řím raně renesanční mapa (1413–1414) (Bartolo) 16–17 Forma Urbis Romae (205 ) 12, 14–15 Nuova Pianta di Roma (Nový plán Říma) (1748) (Nolli) 22–25, 123 renesance 18–21 Řím, obsah mapy akvadukty 16 Andělský hrad 21, 24 Antoninův sloup 20 aureliánské hradby 16, 17, 24 bazilika sv. Petra 24 forum 24–25 hradby 20–21 Chiesa Nuova 24 Isola Tiberina (Tiberský ostrov) 16, 25 kavalírská cesta, obraz (Panini) 22 Koloseum 20 kostel Sant’ Andrea della Valle 24 kostel Santa Maria 25 kostel Santa Cecilia 25 Palazzo della Cancelleria 24 Pantheon 20 papežský palác 20–21 Piazza Navona 24 Ponte Sant’Angelo 20–21 Porta del Popolo 24
248-254_Index-CZ.indd 253
Porta Pia 21 Santa Maria Maggiore, bazilika 25 severní vstup 24 stará bazilika sv. Petra 20 sv. Jan v Lateráně 24–25 Trastevere 24–25 Vatikán 24, 25
S San Francisco Peterův plán San Francisca (1914) 170–173 Úřad pobřežního mapování (1859) 168–169 San Francisco, obsah mapy administrativní centrum 172 Čínská čtvrť 173 Golden Gate Park 173 Grand, hotel 173 kalifornská zlatá horečka 168 městská doprava 173 Mission de Delores (Outer Mission) 168 Pacific Heights 172–173 Panamsko-pacifická mezinárodní výstava 170, 172–173 Portsmouth Square (The Plaza) 168 Stockton Street, tunel 170 tramvajová síť 170 Twin Peaks, tunel 170 Union Ferry, terminál 172 zemětřesení (1906) 170, 172, 173 Santo Domingo, mapa (1589) (Boazio) 163, 178–179 Drakeův útok 178 katedrála Santa María la Menor 178 Ozama, řeka 178 satelitní fotografie 217, 242, 245 Seutter, Matthäus, Lisabon (1740) 104–105 severojižní pohled Moskva, plán imperiální metropole (1739) (Mičurin) 158–159 Nuova Pianta di Roma (Nový plán Říma) (1748) (Nolli) 22–25, 123 severovýchodní pohled, mapa Frankfurtu (1572) (Braun a Hogenberg) 98–99 Norimberská kronika, Řím (1493) 18–21 schematická mapa Barcelona (1706) 108–109 Jeruzalém, haagská mapa (1190–1200) 13, 28–29 Konstantinopol (1851) (Kaldis) 46–47 londýnské metro (1933) (Beck) 81, 216, 240 newyorské metro (2013) (Roberts) 216, 240–241 Tenochtitlán 52 Schultz, Johann Bernard (podle), Berlín (1688) 122, 146–149 Siena, Palazzo Pubblico, Řím, časně renesanční mapa (1413–1414) (Bartolo) 16–17 Skotsko, mapa (1789) (Ainslie) 207 smyšlená mapa Gent (1534) 90–93 Jeruzalém v době Kristově (Adrichem) 30–33 Soul hjongsedo (životní síly) mapa 150–151 Čchangdokkung, palác 151 Čongmjo, svatyně 151
253
Kjongbokkung (palác Zářícího štěstí) 151 Toksukung, palác 151 starodávná města 12–13 Steinberg, Saul, New Yorker, obálka 245 Stockholm, mapa (1805) (Akrell) 66–67 Gamla Stan, ostrov 66, 67 Královská švédská opera, náměstí Gustava Adolfa 66, 67 Kungsholmen, ostrov 66 Mälaren, jezero 66 Saltsjön, záliv 67 Södermalm, čtvrť 66, 67 Stokes, Isaac Newton Phelps Nový Amsterdam (1660) 217, 224–227 vévodský plán Nového Amsterdamu (1664) 227 Stoopendaal, Daniel, Jeruzalém (1716) 34–35 Stoopendaalova mapa (1716) 34–35 středověká centra obchodu 64–65 Süleymânův vpád, Vídeň, kruhová mapa (1529) (Meldemann) 124–127 Sydney mapa města (1888) (Hill) 166–167 Port Jackson, hrabství Cumberland (1788) (Fowkes) 162–163, 164–165 Sydney, obsah mapy ASN (Australská paroplavba), budova 167 Bennelong Point 167 celnice 167 Circular Quay 167 Fort MacQuarie 167 guvernérův dům 164 lodě První flotily 164 Opera 167 The Rocks 167
Š Šanghaj, mapa (1935) (Crow a Kovalskij) 217, 222–223 šikmá projekce, Vídeň (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Španělsko viz Barcelona; Madrid Švédsko viz Stockholm
T Tadataka, Inó, zaměřování japonských ostrovů 242 Teixeira Albernaz, Pedro, Madrid (1656) 122, 123, 136–139 Tenochtitlán, norimberská mapa (1524) 12–13, 52–55 hráze 55 chrámový komplex 54–55 kanály 54 náspy 54 opevnění 54 rybářské čluny 55 Texcoco, jezero 52, 54, 55 vstup do města 55 viz též Mexiko Teotihuacán, komplex pyramidovitých chrámů 55
09.08.17 16:45 Výtažková černá
254
REJSTŘÍK Thackara & Vallance (vydavatelství), Washington (1792) 186–187, 190 tisk na plátně Paříž (1878) (Dumas-Vorzet) 184, 202–205 Rio de Janeiro (1867) (Laemmert) 218–219 tiskařský lis, časné použití 19 Tokio, dioramatická mapa (2014) (Nišino) 217, 242–245 Asakusa 245 buddhistický chrám 245 Ginza 245 Kabukičó 244 metro 244–245 Nebeský strom 245 NTT Dokomo Jojogi, mrakodrap 244 radnice (budova metropolitní vlády) 244 Sumida, řeka 245 Šindžuku 244–245 Tokijská věž 244–245 Wako, budova 245 totalitní vize 185 Trezzini, Domenico, katedrála sv. Petra a Pavla, Petrohrad 208 triangulace 72 trigonometrická měření Praha (1820) (Jüttner) 152–155 Velké trigonometrické měření Indie (1800–1913) 123 trojrozměrný efekt, Paříž, Turgotův plán (1739) (Bretez) 123, 198–201 Turecko viz Konstantinopol (Istanbul)
U upomínková mapa, San Francisco (1914) (Peter) 170–173 USA viz Nový Amsterdam; New York; San Francisco; Washington
vědecké metody mapování 88, 94, 152 Velká Británie viz Edinburgh; Londýn Vídeň kruhová mapa a Süleymânův vpád (1529) (Meldemann) 124–127 mapa z ptačí perspektivy (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Vídeň, obsah mapy Burgtor (Hradní brána) 126 Hofburg 126 katedrála sv. Štěpána 124, 126–127 Korutanská brána 126 městské hradby 127, 128 osmanská flotila 126 Süleymânův hlavní stan 127 turecká zvěrstva 126–127 výslech zajatce 127 Villalpando, Juan Bautista, mapa Jeruzaléma (1604) 35 Villalpandova mapa (1604) 35 vodová barva na papíře, Nový Amsterdam (1660) (Adams a Stokes) 217, 224–227 vojenská perspektiva, Vídeň (1769–1773) (Huber) 123, 128–129 Vratislav, mapa z ptačí perspektivy (1588) (Braun a Hogenberg) 100–103 Fosa Miejska (městský vodní příkop) 103 hrad 103 Jantarová stezka, obchodní cesta 100, 103 Katedrální ostrov 102 kostel Božího těla a špitál sv. Jana 103 kostel sv. Maří Magdalény 102 opevnění 102 Ostrów Tumski (Katedrální ostrov) 100 radnice (cihlová gotika) 102 Rynek (tržní náměstí) 100, 102 Via Regia (Královská cesta), obchodní stezka 100, 103
W
V Van Jagen, Jan (grafik), Jeruzalém (1716) (Stoopendaal) 34–35 Vasi, Giuseppe (tiskař), Řím (1748) (Nolli) 22–25, 123
248-254_Index-CZ.indd 254
Walter, Stephen, London Subterranea 245 Washington Ellicottův plán (1792) jako projekt 186–187, 190 panoráma (1880) (Parsons) 185, 188–191 Washington, muzejní sbírky
Library of Congress, mapa New Yorku a Brooklynu (1875) (Parsons a Atwater) 232–35 Paříž a okolí (1878) (Dumas-Vorzet) 184, 187–188, 202–205 Rio de Janeiro, nová mapa (1867) (Laemmert) 218–219 Santo Domingo, mapa (1589) (Boazio) 163, 178–179 Washington, obsah mapy americká občanská válka 191 Bílý dům 190–191 Dupont Circle 190 Kapitol 188, 190–191 Lincoln Square 191 Lincolnův památník 191 McMillanův plán (1901) 191 Navy Yard 191 Smithsonian 191 Stewartův zámek 190 Washingtonův památník 188, 191 Waugh, Samuel B., Zátoka a přístav v New Yorku 233 Wolgemut, Michael, Norimberská kronika, renesanční Řím (1493) 18–21 Wren, Christopher, obnova Londýna 72
Z západní orientace Nový Amsterdam, plán z Castella (1660) (Adams a Stokes) 217, 224–227 Québec, mapa (1744) (Bellin) 163, 176–177 Rio de Janeiro, informativní mapa (1929) (Ribeiro) 220–221 Rio de Janeiro, nová mapa (1867) (Laemmert) 218–219 zeměměřická mapa Londýn (1682) (Morgan) 72–75 Londýn (1827) (Greenwood) 76–79 zobrazení Mezopotámie 8–9
Ž životní síly (hjongsedo), Soul 150–151
09.08.17 16:45 Výtažková černá