PII(OJ.A
.
. Seznamte se ...
Da tát Přeložil
Jaroslav
Danny
Kořán
hajný Rabbetts
doktor Spencer
paní Clipstonová
DANNY, THE CHAMPION OF THE WORLD Text copyright © Roald Dahl Nominee Ltd., 1975 Illustrations copyright© Quentin Blake, 1994 Translation © Jaroslav Kořán, 1990 ISBN 978-80-7549-339-2
(
.
.
>žil Jaroslav Kořán
Y, THE CHAMPION OF THE WORLD
)pyright © Roald Dahl Nominee Ltd. , 1975 :1.tions copyright© Quentin Blake, 1994 ation © Jaroslav Kořán , 1990
178-80-7549-339-2
Seznamte se ...
Dannyho táta Danny
hajný Rabbetts
doktor Spencer
paní Clipstonová Viktor Hazel
Tahle knížka je pro celou rodinu:
proPAT
pro
TESSU proTHEA
pro
OPHELII
a pro LUCY
'
1.
Benzinová stanice
Když mi byly čtyři měsíce , maminka náhle umře l a a táta se o mě musel starat dočista sám. Takhle jsem tenkrát vypadal:
Žádné bratry ani sestry jsem neměl. A tak se stalo, že jsem celé dětství, od čtyř měsíců výš, prožil jen a jen s tátou. Bydleli jsme ve staré maringotce za benzinovou stanicí. Benzinová stanice , maringotka a malé políčko za nimi patřily tátovi, ale to bylo asi tak všecko, co mu na světě patřilo. Byla to docela malá benzinová stanice na klid9
Za celé
dětství
jsem nepoznal, co je t nešťastný nebo nemocný. A tohle jsem já, mi bylo pět:
né okresní
cestě,
obklopené polnostmi a za-
lesněnými
kopci. Dokud jsem byl miminko, táta mě koupal a krmil a vyměňoval plenky a vůbec dělal milion věcí, které pro své dítě obyčejně dělá maminka. Pro muže to není nic snadného, zvlášť když si přitom musí vydělávat na živobytí spravováním aut a prodáváním benzinu. Ale tátovi to podle všeho nevadilo. Mám takový dojem, že všechnu lásku, kterou za maminčina života choval k ní, přenesl na mne. 10
Jak vidíte, byl jsem rozjívený malý věčně zmazaný olejem a šmírem, ale tc tím, že jsem trávil celé dny v tátově dílně máhal mu opravovat auta. Benzinová stanice měla jenom dvě če la. Za čerpadly byla dřevěná bouda, ktert sloužila jako kancelář. V kanceláři byl I starý stůl a kontrolní pokladna, do kte 11
)kresní
(
.
.
Za celé
dětství
jsem nepoznal, co je to být nešťastný nebo nemocný. A tohle jsem já, když mi bylo pět:
cestě,
obklopené polnostmi a za-
1ěnými kopci. >okud jsem byl miminko, táta mě koupal ·mil a vyměňoval plenky a vůbec dělal mi. věcí, které pro své dítě obyčejně dělá matka. Pro muže to není nic snadného, zvlášť ,ž si přitom musí vydělávat na živobytí avováním aut a prodáváním benzinu. ~..le tátovi to podle všeho nevadilo. Mám ový dojem, že všechnu lásku, kterou za minčina života choval k ní, přenesl na mne.
10
Jak vidíte, byl jsem rozjívený malý kluk, věčně zmazaný olejem a šmírem, ale to bylo tím, že jsem trávil celé dny v tátově dílně a pomáhal mu opravovat auta. Benzinová stanice měla jenom dvě čerpad la. Za čerpadly byla dřevěná bouda, která nám sloužila jako kancelář. V kanceláři byl pouze starý stůl a kontrolní pokladna, do které se 11
ukládaly peníze. Byla to taková ta pokladna, na které když stisknete knoflík, zazvoní zvonek a pak z ní s hrozným prásknutím vyjede zásuvka. Tohle jsem měl nejradši.
Čtvercová
cihlová bouda napravo od kanbyla dílna. Táta si ji s láskyplnou pečli vostí postavil vlastníma rukama a byl to vlastně náš jediný opravdu hodnotný majetek. "My dva jsme automechanici," říkával mi. "Vydě láváme si na živobytí opravováním automobilů a v boudě na spadnutí se dobré práci nedaří." Byla to krásná dílna, dost velká, aby se do ní pohodlně vešlo celé auto a ještě zbýval po stranách kus místa na práci. Byl tam i telefon, takže si zákazníci mohli objednat opravu auta předem. celáře
12
Maringotka byla naším domem i dome Byla to stará cikánská maringotka s vel skými koly, krásně pomalovaná žlutými , venými a modrými vzorky. Táta říkal, aspoň sto padesát let stará. V jejích dřeve stěnách se prý narodila a vyrostla sp, malých cikáňat. Když do ní ještě býval z žený kůň, musela najezdit po anglickýc nicích a polních cestách tisíce kilometn časy jejího putování byly tytam, a protožE věné příčle kol začaly trouchnivět, po1 táta maringotku cihlami.
.
.
daly peníze. Byla to taková ta pokladna, teré když stisknete knoflík, zazvoní zvoa pak z ní s hrozným prásknutím vyjede vka. Tohle jsem měl nejradši.
tvercová cihlová bouda napravo od kanře byla dílna. Táta si ji s láskyplnou pečli : postavil vlastníma rukama a byl to vlastáš jediný opravdu hodnotný majetek. ,,My jsme automechanici," říkával mi. ,,Vydě me si na živobytí opravováním automobiv boudě na spadnutí se dobré práci ne." Byla to krásná dílna, dost velká, aby se í pohodlně vešlo celé auto a ještě zbýval tranách kus místa na práci. Byl tam i te1, takže si zákazníci mohli objednat oprauta předem. 12
Maringotka byla naším domem i domovem. Byla to stará cikánská maringotka s velikánskými koly, krásně pomalovaná žlutými a čer venými a modrými vzorky. Táta říkal, že je aspoň sto padesát let stará. V jejích dřevěných stěnách se prý narodila a vyrostla spousta malých cikáňat. Když do ní ještě býval zapřa žený kůň, musela najezdit po anglických silnicích a polních cestách tisíce kilometrů. Ale časy jejího putování byly tytam, a protože dře věné příčle kol začaly trouchnivět, podložil táta maringotku cihlami.
V maringotce byla pouze jedna místnost, a ta nebyla o moc větší než koupelna v paneláku. Byl to úzký pokojík stejného tvaru, jaký měla maringotka, a na zadní stěně byly dvě postele nad sebou. Na té horní spal táta, na spodní já. Ačkoli v dílně bylo elektrické světlo, v maringotce jsme ho mít nesměli. Montéři z elektrárny prohlásili, že by bylo nebezpečné natahovat dráty do tak starého a rozhrkaného přístřešku. A tak jsme svítili a topili víceméně stejně, jako v maringotce před dávnými lety svítili a topili cikáni. V zimě nás hřála kamínka na dřevo, jejichž komín procházel stře chou. Na vodu na čaj a na vaření jsme měli petrolejový vařič a svítili jsme petrolejkou zavěšenou na stropě . Když jsem potřeboval vykoupat, ohřál táta konev vody a nalil ji do umyvadla. Potom mě vysvlékl do naha, já jsem si stoupl do umyvadla a táta mě důkladně vydrbal. Myslím, že jsem byl pak stejně čistý, jako kdybych se vykoupal ve vaně - a možná čistější, protože jsem nemusel sedět ve vlastní špíně. Veškerým naším nábytkem byly dvě židle a stolek, což byl také spolu s malým prádelníkem celý náš přepych. Nic víc jsme nepotře bovali. Na záchod jsme chodili do legrační dřevě né budky na poli za maringotkou. V létě to bylo prima, ale řeknu vám, že sedět tam 14
v zimě, když mrzlo a všude ležel sníh, jako sedět v ledničce. Hned za maringotkou rostla stará jat Nesla chutná jablka, která dozrávala u střed září a mohla se sbírat ještě čtyři r pět dalších týdnů. Některé z jejích větví SE tahovaly až nad maringotku, a když vítr v střásal jablka, dopadala nám často na stře Slyšel jsem jejich žuchání nad hlavou, l jsem ležel v posteli, ale tenhle rámus m 1 kdy nelekal, protože jsem věděl, kde se' Líbilo se mi bydlet v maringotce. A z~ takhle večer, když jsem ležel zachum v posteli a táta mi vyprávěl pohádky. Petr ka měla stažený knot, kamna naložená vem sálala rudým žárem a já si v tom útul pokojíku hověl pěkně v teplíčku a byl< báječně. Ale ze všeho nejbáječnější byl p že až usnu, zůstane mi táta nablízku a l sedět na židli u kamínek, nebo si půjde nout na palandu nade mnou.
· maringotce byla pouze jedna místnost, nebyla o moc větší než koupelna v pane1. Byl to úzký pokojík stejného tvaru, jaký a maringotka, a na zadní stěně byly dvě tele nad sebou. Na té horní spal táta, na iní já. .čkoli v dílně bylo elektrické světlo, v ma:otce jsme ho mít nesměli. Montéři z elekt1y prohlásili, že by bylo nebezpečné nataat dráty do tak starého a rozhrkaného třešku . A tak jsme svítili a topili vícemé,tejně , jako v maringotce před dávnými svítili a topili cikáni. V zimě nás hřála kaka na dřevo, jejichž komín procházel stře u. Na vodu na čaj a na vaření jsme měli ·olejový vařič a svítili jsme petrolejkou §šenou na stropě . dyž jsem potřeboval vykoupat, ohřál táta ev vody a nalil ji do umyvadla. Potom mě 'lékl do naha, já jsem si stoupl do umyvad, táta mě důkladně vydrbal. Myslím, že 1 byl pak stejně čistý, jako kdybych se vypal ve vaně - a možná čistější, protože 1 nemusel sedět ve vlastní špíně . eškerým naším nábytkem byly dvě židle olek, což byl také spolu s malým prádelim celý náš přepych. Nic víc jsme nepotře l.li. a záchod jsme chodili do legrační dřevě mdky na poli za maringotkou. V létě to , prima, ale řeknu vám, že sedět tam 14
v zimě, když mrzlo a všude ležel sníh, bylo jako sedět v ledničce. Hned za maringotkou rostla stará jabloň. Nesla chutná jablka, která dozrávala uprostřed září a mohla se sbírat ještě čtyři nebo pět dalších týdnů. Některé z jejích větví se natahovaly až nad maringotku, a když vítr v noci střásal jablka, dopadala nám často na střechu. Slyšel jsem jejich žuchání nad hlavou, když jsem ležel v posteli, ale tenhle rámus mě nikdy nelekal, protože jsem věděl , kde se vzal. Líbilo se mi bydlet v maringotce. A zvlášť takhle večer, když jsem ležel zachumlaný v posteli a táta mi vyprávěl pohádky. Petrolejka měla stažený knot , kamna naložená dře vem sálala rudým žárem a já si v tom útulném pokojíku hověl pěkně v teplíčku a bylo mi báječně. Ale ze všeho nejbáječnější byl pocit, že až usnu, zůstane mi táta nablízku a bude sedět na židli u kamínek, nebo si půjde lehnout na palandu nade mnou.
/
-
' je věnována dobročinným společnos Jalda Dahla? Můžete tak podpořit spe1vané dětské zdravotní sestry, rodiny i a také specializované vzdělávací pro. Děkujeme vám za vaši podporu, ktee projevili koupí této knihy. Více infor> dobročinných společnostech Roalda naleznete na roalddahl.com.
Roald Dahl Charitable Trust je registrovanou
rmou společností (no. 1119330) ve Velké Británii. odečtení
provizí
třetích
stran.
ld Dahl byl špion, válečný pilot, spea na dějiny čokolády a v neposlední ynálezce v oblasti lékařské. Ale je také :m oblíbených příběhů Karlík a továrčokoládu, Matylda, Jakub a obří brosmnoha dalších úžasných knih. Roald ~ světová vypravěčská jednička.
Obsah 1. Benzinová stanice ................ ·
9
Obr kamarád ................. · · · · · 3. Auta, draci a montgolfiéry ......... · 4. Tátovo temnotemné tajemství ...... . 5. Tajné metody ................ · · · · · · 6. Pan Viktor Hazel ................. · 7. Bejbinka ................... · · · · · · · 8. Jáma ................... ·········· 9. Doktor Spencer ................ · · · 10. Slavnostní hon ................. · · · 11. Šípková Růženka .............. · · · · 12. čtvrtek a škola ................ · · · · 13. Pátek .. .............. ············· 14. Do lesa .................... · · 15. Hajný ................... · · · · · · · · · · 16. Mistr světa .................... · · · · 1 7. Taxík ........ . ............... · · · · · 18. Doma ............... ·············· 19. Hajej, dadej . .. ........... · · · · · · · · · 20. Sbohem, pane Hazele ............ · · 21. Překvapení doktora Spencera ..... . 22. Můj táta ...... . ........ · · · · · · · · · · ·
16
2.
23 33
44 53 61 75
91
99 110
117 136 142 155 162
174 180 187 199 212
220
Danny,
mistr světa Roald Dahl Ilustroval Quentin Blake Z anglického originálu Danny, the Champion of the World, vydaného nakladatelstvím Jonathan Cape v Londýně v roce 1975, přeložil Jaroslav Kořán Obálku podle původního návrhu upravila Soňa Šedivá Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 8952. publikaci Sazba Pavel Hogen, Horní Jiřetín Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Počet stran 232 Vydání třetí PRO ČTENÁŘE OD 7 LET Naše knihy na trh dodává Euromedia - knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená Jinka: 800 103 203 Tel.: 296 536 11 lFax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.