se mi zdá, že bych ji měl kvapně nabídnout tam, kde se jí jeví větší potřeba a kde bude jistě užitečnější a také vítanější. Cožpak může někdo popřít, že útěchu, ať už je jakákoli, je třeba uštěd řovat daleko častěji půvabným paním než mužům? Jelikož jsou bojácné a stydlivé, tají své milostné plameny, leč city skryté mají větší sílu než city zjevné, což dobře vědí ti, kteří to zakusili; a ježto se krom toho musí řídit přáními, libůstkami a rozkazy otců, matek, bratří, a manželů, stráví většinu času zavřené do čtyř stěn svých světnic. Zde pak sedávají nečinně, a ať chtějí nebo nechtějí, převalují se jim v hlavách všelijaké myšlenky, jež nemohou být vždy veselé. Stane-li se pak, že nějaké vroucí přání vyvolá v jejich nitru jistou trudnomyslnost, musí v ní za těžkých trampot setrvat, jestliže ji nezaplaší nové úvahy; je totiž třeba říci, že ženy nedovedou snášet útrapy tak jako muži. Zamilovaní muži si počínají docela jinak, o čemž se můžeme na vlastní oči přesvědčit. Přijde-li na ně nějaká trudnomyslnost nebo chmurné myšlenky, znají muži mnoho způsobů, jak si ulevit či jak vše překonat, neboť když chtějí, mají vždy sdostatek možností vyjít si na procházku, vyslechnout a zhlédnout mnoho věcí, čihařit, lovit zvěř a ryby, jezdit na koni, hrát či obchodovat. Každý z těchto prostředků může upoutat mysl buď částečně, nebo úplně a zbavit ji aspoň na nějakou dobu chmurných myšlenek. Jeden nebo druhý prostředek potom buď přinese útěchu, anebo zmírní trampoty. Abych tedy aspoň zčásti napravil hříchy Štěstěny, jež skrblila pomocí právě tam, kde se nedostává sil, jak to vidíme u něžných paní, a abych poskytl pomoc a útěchu těm, jež milují (neboť těm druhým stačí, když mají jehlu, vřeteno a kolovrat), mám v úmyslu vyprávět sto povídek či pohádek či podobenství či historek či jak je nazveme, jež si po deset dní vyprávěla počestná společnost sedmi žen a tří mladíků v nedávných dobách, kdy se tolik umíralo na mor, a přidat k nim několik písní, jež ony paní zpívaly pro své potěšení. V těchto vyprávěních je možno nalézt radostné i žalné milostné příběhy, jakož i četná dobrodružství, jež se zběhla jak v těchto dobách, tak i v časech dávných. Až je budou čísti zmíněné paní, budou moci ze šprýmovných věcí, o nichž je v nich řeč, vytěžit stejnou měrou zábavu i užitečnou radu a podle ní pak budou moci rozeznat, nejen čemu se mají vyhýbat, ale i to, čím se mají řídit. A věřím, že tyto příběhy určitě rozptýlí každé soužení. Stane-li se to (a dej Bůh, aby tomu tak bylo), nechť vzdávají za to díky Amorovi, který mě osvobodil ze svých pout a tím mi dovolil, abych se staral o jejich zábavu.
(8)