Issuu

001-003 Lev v obyvaku_Sestava 1 6/2/17 3:00 PM Stránka 3

Ab i g a i l Tu ck e r o vá

LEV

O B Ý VÁ K U JAK SI NÁS KOČKY DOMÁCÍ OCHOČILY A OVLÁDLY SVĚT

KNIŽNÍ KLUB

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 4

26.06.2017 16:34:35

Úvod

ylo léto roku 2012 a Denise Martinová kempovala se svým manželem Bobem v Essexu, asi padesát mil východně od Londýna, poblíž malebného výletního městečka Clacton-on-Sea. Na kemp se snášel soumrak, když Denise skrz kouř táborového ohně zahlédla něco nečekaného. Dvaapadesátiletá tovární dělnice sáhla po dalekohledu, aby se lépe podívala. „Co myslíš?“ zeptala se manžela. Bob si také prohlédl zlatohnědé zvíře, potulující se polem pár set metrů od nich. „Je to lev,“ odhadl Bob. Nějakou dobu zvíře pozorovali a zdálo se, že ono jim oplácí stejnou mincí. Pocukávalo ušima, pak se začalo čistit… a nakonec se odloudalo do remízku. Manželé reagovali nevzrušeně, téměř filozoficky. („Něco takového se ve volné přírodě často nevidí,“ sdělila později Denise deníku Daily Mail.) Ostatní táborníci tak klidní nebyli. „Ježíši, to je lev,“ zamumlal soused, když se podíval dalekohledem, který mu půjčila Denise. 5

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 5

26.06.2017 16:34:35

L E V V O B Ý VÁ K U

„Do prdele, lev!“ zařval prý další muž a utíkal se schovat do svého karavanu. Kočka – prý velká „jako dvě ovce“ – se brzy ztratila ve tmě, ale panika se už rozšířila. Na pole se sjeli policejní ostrostřelci. Přijeli i zaměstnanci zoo, vyzbrojeni uspávacími pistolemi. Na obloze hlučely vrtulníky vybavené termovizemi. Kemp evakuovali a novináři přijeli zdokumentovat velkou akci. Britský Twitter byl plný zpráv o „Lvu z Essexu“. Jenže nenašli ani stopu. Dnes se Lvu z Essexu říká „Fantomová kočka“ nebo – podle kryptozoologického názvosloví – „ABC“ (Alien Big Cat – neznámá velká kočka). Stejně jako jeho další tajemní příbuzní – šelma z Trowbridge nebo panter z Hallingbury – je něco jako kočičí UFO; zvláštní návštěva, která se v některých částech britského impéria (Anglie, Austrálie, Nový Zéland; tedy tam, kde velké kočky v přírodě nežijí nebo nikdy nežily) vyskytuje až podezřele často. U některých z těchto přeludů se ukázalo, že šlo o záměrné podvody nebo o zvířata, která skutečně uprchla z exotických zvěřinců. Ale často se z těchto hlídkujících panterů nebo uprchlých leopardů vyklube něco mnohem známějšího: normální kočka domácí, kterou si spletli s hrozivou kočkovitou šelmou, od níž se liší jen velikostí. Tak to bylo i se lvem z Essexu, kterým byl téměř jistě mohutný zrzavý mazlík zvaný Méďa. Méďovy majitele – v době honu byli na dovolené – to napadlo, jakmile viděli večerní zprávy. „On je jediné velké oranžové zvíře široko daleko,“ vypověděli do novin. A tím skončilo jedno směšné safari. Možná však táborníci nebyli blázni, ale vizionáři. Skuteční lvi už přece dávno nejsou něčím, čeho bychom se měli bát, a mnozí z nás vůči nim dokonce cítí lítost. (Vzpomeňte si na mezinárodní aféru se zimbabwským lvem Cecilem, kterého na věčnost poslal zubař z Minnesoty.) Lvi, bývalí vládci džungle, 6

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 6

26.06.2017 16:34:35

Úvod

dnes vymírají a nevládnou už ničemu: v několika afrických rezervacích a jediném indickém pralese jich přežívá asi dvacet tisíc. Jsou závislí na našich penězích a milosrdenství. Jejich životní prostor se každým rokem zmenšuje a biologové se bojí, že by do konce století mohli zmizet úplně. A mezitím se jejich malý bratránek, lví kašpárek a evoluční poznámka pod čarou, stal přírodní silou. Celosvětová populace koček domácích čítá 600 milionů jedinců a stále roste. Každý den se jich v USA narodí víc, než kolik existuje divoce žijících lvů. Jen v New Yorku při každoročním sčítání zaregistrují víc májových koťat, než kolik žije v divočině tygrů. Na světě dnes kočky převyšují psy, s nimiž soupeří o naši lásku, tři ku jedné a jejich převaha pravděpodobně narůstá. Celkový počet koček coby domácích mazlíčků se v USA mezi lety 1986 až 2006 zvýšil o 50 %, dnes jich je téměř 100 milionů! K podobným populačním skokům došlo i na dalších místech planety: jen v Brazílii je každý rok o milion micin více. V mnoha zemích je však populace domácích koček ve srovnání s toulavými zvířaty zanedbatelná: v Austrálii žije 18 milionů divokých koček, což je šestkrát více než koček žijících s člověkem. Divoké i krotké, domácí i toulavé – všechny kočky stále více ovládají přírodu stejně jako kulturu, džungle betonové i ty skutečné. Mají ve své moci města, světadíly, dokonce i kybernetický prostor. V mnoha ohledech ovládají nás. Možná že v oblaku kouře Denise Martinová zahlédla pravdu: kočka domácí je novým králem zvířat. Už teď vidíme v naší kultuře – virtuální i reálné – jak pevně se jí zmocnilo kočičí šílenství. Kočičí celebrity podepisují smlouvy na filmy, přispívají na charitu, k jejich twitterovým fanouškům patří i hvězdičky z Hollywoodu. Jejich plyšoví dvojníci plní police luxusních obchodů; propagují své módní kolekce a příchutě ledové kávy; jejich obrázků je plný internet. Domácí kočky dokonce vedou kočičí kavárny! Ano, bizarní podniky, kde lidé platí za to, že mohou popíjet čaj 7

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 7

26.06.2017 16:34:35

L E V V O B Ý VÁ K U

v přítomnosti rozličných koček, existují v New Yorku i Los Angeles a v řadě dalších měst po celém světě1. Všechny tyto jevy však odvádějí pozornost od něčeho mnohem zajímavějšího. Navzdory naší přiznané kočičí posedlosti o těchto zvířatech víme jen velmi málo – co jsou zač, jak s námi začala žít, a proč mají tak ohromnou moc – uvnitř našich domovů i mimo ně? A je to ještě zajímavější, když si uvědomíte, jak málo z tohoto zvláštního vztahu získáváme. Lidé se k ochočeným zvířatům obvykle chovají nekompromisně. Od svých vazalů očekáváme, že budou chodit u nohy, nosit za nás náklady nebo dokonce bez odporu napochodují na jatka. Ale kočky neaportují noviny, ani nekladou dobrá vajíčka. A rozhodně se na nich nedá jezdit. Přesto si lidé jen málokdy lámou hlavu nad tím, proč je u sebe necháváme žít – dokonce celé miliony. Nabízí se jednoduchá odpověď: máme kočky rádi, nebo je dokonce milujeme. Ale proč? V čem je jejich tajemství? Je to celé zamotané, protože toto zbožňované zvířátko patří ke stovce nejinvazivnějších druhů na světě, dává se mu vina za zničení mnoha ekosystémů a vyhubení několika ohrožených druhů. Australští vědci nedávno označili toulavé kočky za větší hrozbu tamním savcům, než jakou je globální oteplování nebo ztráta životního prostředí: v zemi, kde se to hemží velkými bílými žraloky a hady smrtonoši, byla právě kočka domácí australským ministerstvem životního prostředí označena za „brutální bestii“. Zmatení milovníci zvířat mají někdy těžké rozhodování: krmit kočičky konzervovaným lososem a crème fraîche nebo na ně navždy zanevřít. Podobnou nejednoznačnost najdete v amerických zákonech: v některých státech existují „svěřenecké fondy pro domácí mazlíčky“, které umožňují kočkám legálně dědit miliony dolarů; jinde jsou toulavé kočky považovány za škůdce. 1 Několik jich můžete najít i v Praze – například na Žižkově, v Karlíně i na Smíchově – ale i v Ostravě a jinde. (pozn. překl.)

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 8

26.06.2017 16:34:35

Úvod

Město New York v nedávné době uzavřelo velkou část svého rozsáhlého systému podzemní dráhy kvůli záchraně dvou zatoulaných koťat, přesto zde každý rok dostanou smrtící injekci miliony zdravých koček a jejich mláďat. Co se týká kočky domácí, rozpory tedy neberou konce. Problematická povaha lidsko-kočičího svazku vysvětluje vytrvalé spojování domácích koček s černou magií. Skutečně, představa tvora, který sdílí domácnost s čarodějnicí (což naznačuje, jak důvěrný vztah, tak nadpřirozené síly), je vynikající definicí kočky domácí. Možná nenajdeme lepší vysvětlení záhadné a někdy rozčilující moci, kterou nad námi kočky mají, než právě kouzla. Výmluvná je i aktuální verze této středověké obavy, která se často objevuje v debatě o nějaké běžné chorobě, kterou šíří kočky a která napadá lidskou mozkovou tkáň a údajně ovlivňuje naše myšlení a chování. Jinými slovy: bojíme se, že nás očarují. Přiznávám se, že sama odjakživa patřím k těm okouzleným. Nejen že kočky chovám téměř celý život, ale řadím se k lidem, kterým můžete koupit servírovací talíř s kočičími fousky a doplnit ho sladěnými chňapkami; byt mám vyzdobený dekami a polštářky s kočičím dekorem; dokážu naplnit celé album fotografiemi různých středomořských koček. Pořídila jsem si kočky s rodokmenem u „Fabulous Felines“ (kdysi to prý byl největší prodejce ušlechtilých koček), další jsem adoptovala v útulcích nebo rovnou z ulice. To vše na úkor osobního a profesního života: Není to dlouho, co jsem zjistila, že matka mé přítelkyně – silná alergička – raději přejde na druhou stranu ulice, když mě vidí přicházet, a jednou, když jsem připravovala článek do časopisu (což obnášelo prohlídku slavné kolonie hrabošů prériových), mi vědec beze slova začal obírat kočičí chlupy ze svetru, aby chování hlodavců a vypovídací hodnotu pozorování neovlivnil jejich pach. A když nakupuji nové koberce, omezuji se jen na barvy, které dobře maskují kočičí zvratky. Jen málo lidí může říct, že vděčí za svůj život kočkám, já 9

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 9

26.06.2017 16:34:35

L E V V O B Ý VÁ K U

jsem ovšem jedna z nich: rodiče si slíbili, že nebudou mít děti, dokud svou první kočku „nevycvičí“. (Nakonec se naučila honit korkovou zátku, což se jim zdálo dostatečné.) V naší rodině jsme nikdy nechovali nic jiného než kočky. Sestra jednou jela 400 mil, aby zachránila vyděšenou ruskou modrou z koupelny milovníka psů. Při dlouhých cestách autem mívala maminka svého mourka nataženého přes ramena jako kožešinový límec, k velkému údivu výběrčích dálničního mýta. Protože byly kočky vždy součástí mého života, jen málokdy jsem přemýšlela nad tím, jak je zvláštní, že člověk chová tyto malé zapřisáhlé predátory – tedy až do doby, než jsem měla děti. Když jsem musela čelit bezohledným požadavkům vlastních potomků, začalo se mi zdát pošetilé – a možná trochu vyšinuté – věnovat takovou pozornost apetýtu a vyprazdňování živočichů jiného druhu. Dívala jsem se na své kočky s čerstvým podezřením: Jak si mě tyhle malé šikulky dokázaly takhle ochočit? Jak to, že jsem se k nim tolik let chovala jako ke svým dětičkám? Ve stejné chvíli, kdy ve mně probleskovaly pochybnosti, prožívala jsem kočky očima svých dětí. První slovo, které obě moje holčičky vyslovily, bylo „číča“. Vždy chtěly vše s kočkami – oblečení, hračky, knížky, narozeninové oslavy. Pro batolata jsou ti drobní domácí mazlíci skoro tak velcí jako lvi a soužití s nimi v nich vzbuzovalo zájem o svět divočejší než ten náš. „Chci být jako Lucy s Aslanem,“ povzdechla si jedna z nich krátce po seznámení s Narnií, když oknem pozorovala sousedovic kočku. „Miluje bůh taky tygry?“ ptaly se mě večer, když se v postýlkách tulily k plyšovým kočičkám. Takže jsem se rozhodla, že se musím o těchto stvořeních dozvědět víc a přijít na to, odkud pochází náš zvláštní vztah. Shodou okolností jsem většinu své kariéry psala do novin a časopisů články o zvířatech a při hledání informací o různých tvorech – od vlků rudohnědých po medúzy – jsem projela skoro celou planetu a snažila se pochopit jejich místo ve světě, 10

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 10

26.06.2017 16:34:35

Úvod

kterému dominuje člověk. Někdy nám však nejlepší příběhy leží přímo u nohou. Právě tam vždy najdete Cheetu, jasně zrzavou múzu této knihy. Cheeta je můj současný kocour, adoptovala jsem ho v jednom newyorském kempu pro obytné vozy. Jeho otec tam asi bojoval s mývaly a on sám váží před snídaní tak deset kilo. Jeho neobvyklý vzrůst zmrazil na prahu našeho obýváku nejednoho instalatéra a technik telefonní společnosti si ho fotil, aby ho ukázal přátelům. Některé hlídačky koček k nám odmítly přijít podruhé, protože je Cheeta s plandavým břichem pronásledoval ve zběsilé honbě za potravou. Díky jeho velikosti si doma připadáme tak trochu jako Alenka v Říši divů: zmenšili jsme se my nebo on tolik vyrostl? Není lehké uvěřit, že tenhle chlupatý koblížek stočený v nohách mé postele patří ke druhu, který dokáže zpustošit celý ekosystém. Z pohledu biologie jsou naši hýčkaní mazlíčci úplně stejní jako ty nebezpečné vychrtlé divošky z Austrálie nebo toulavé městské kočky. Kočka domácí je stále stejné zvíře – ať má pána, nebo ne, ať má rodokmen, nebo původ na ulici, ať žije ve stodole, nebo luxusním patrovém domečku. Domestikací se změnily jejich geny a chování, a to i když nikdy na vlastní oči člověka nespatřily. Populace domácích a toulavých koček se mezi sebou stále kříží, obohacují se a posunují kupředu – jedna kočka může začít život v jedné kategorii a skončit v druhé. Liší se jen okolnosti a náš pohled na ně. Sice se nezdá, že by Cheeta dokázal bez své misky přežít, jeho tvrdohlavé vymáhání krmení ale ukazuje na důležitý fakt: kočky domácí jsou opravdu autoritativní zvířata. Není to tím, že by byla nějak zvlášť chytrá – ani silná, srovnáme‑li je s jejich blízkými příbuznými jaguáry nebo tygry. I když se ale liší tělesnými rozměry, mají stejnou vnitřní stavbu a stejné požadavky na živočišnou stravu, která žene ostatní příslušníky čeledi kočkovitých do záhuby. 11

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 11

26.06.2017 16:34:35

L E V V O B Ý VÁ K U

Ale kočky domácí jsou přizpůsobivé. Dokážou žít kdekoliv, a ač potřebují spousty proteinu, sežerou prakticky cokoliv, co se hýbe – od pelikánů po cvrčky. A také spousta věcí, které se nehýbou; třeba párky. (Některé z ohrožených kočkovitých šelem jsou na rozdíl od nich uzpůsobené pouze k lovu vzácného druhu činčily.) Kočka domácí si dokáže odříct spánek i společenský život. Dokáže se množit jako o závod. Když jsem se ponořila do kočičí historie, nemohla jsem si pomoct: Začala jsem kočky obdivovat z mnoha a mnoha dalších a stále zvláštnějších důvodů. Hovořila jsem s desítkami biologů, ekologů a dalších vědců a přitom jsem cítila, že oni je – ne vždy dobrovolně – obdivují také. Trochu mě to překvapilo, protože v posledních letech se propast mezi milovníky koček a vědeckou veřejností prohloubila – a to nejen kvůli tomu, že vědci často patří k těm, kdo kočky považují za ekologickou hrozbu. Chladná tvář vědy jako by urážela samu kočičí podstatu spočívající v delikátnosti a tajemnosti. Pro nadšené milovníky koček je například zraňující (a přinejmenším velmi strohé) konstatování, že za neuvěřitelnou schopností jejich mazlíčků vidět ve tmě stojí „příhodná substituce aminokyselin“. Ovšem zároveň i některé z nejvýmluvnějších a nejoriginálnějších popisů kočky pocházejí přímo z vědeckých zpráv: kočka je „oportunistický a maskovaný osamělý lovec“, „dotovaný predátor“, nebo „roztomilý a prosperující vyděrač“. Mnozí vědci – možná většina – s nimiž jsem při přípravě této knihy hovořila – ať už se věnovali ohrožené havajské fauně, kočičím parazitům žijícím v mozku nebo ohlodaným kostem našich dávných předků – měli doma kočku. Což by nás vlastně nemělo vůbec překvapovat, protože jeden z nejvýznamnějších aspektů kočičí přizpůsobivosti a hlavní zdroj jejich síly spočívá ve schopnosti najít ve vztahu k nám správný směr. Někdy to znamená přiživit se na úspěchu globálních trendů, obrátit to, co jsme udělali se světem, ve vlastní přínos. Například urbanizace byla pro kočky hotovým 12

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 12

26.06.2017 16:34:35

Úvod

požehnáním. Více než polovina lidí dnes žije ve městech, a pro život na malém prostoru se hodí spíše drobnější a (údajně) nenáročná kočka, nikoliv pes; proto si jako mazlíčky dnes častěji pořizujeme právě kočky. Víc mazlíčků ale také znamená více toulavých koček, jejichž genová výbava jim umožní žít v těsné blízkosti lidí, čímž získávají výhodu před dalšími zvířaty skrývajícími se v našich hlučných a stresujících metropolích. Co se týče vztahu k lidem, kočky nejdou s proudem, nebojí se převzít iniciativu, jak tomu ostatně bylo od samého začátku. Patří k vzácnému druhu domácích zvířat, o nichž se říká, že si domestikaci „vybrala“ a dnes, díky kombinaci zatraceně pěkného zevnějšku a distingovaného chování, vládnou našim domovům, našim pohovkám i našim fantaziím. Podmanily si internet, což je jejich zatím poslední vítězství ve stále probíhajícím podmaňování světa, jehož konec je v nedohlednu. Je tomu tak, že v našich vlastních domovech každý den dochází k bezpočtu podobných vítězství; zatímco většina rodin si jezdí nového rodinného psa někam vybírat, domácí kočka se velmi pravděpodobně prostě jednou večer objeví před vašimi dveřmi a pozve se dál. Boj domácích koček o přežití ve světě ovládaném lidmi je zarážející a unikátní, jejich příběh má však obecnou platnost. Je to příklad toho, jak i malý a zdánlivě nevinný čin člověka (který začal žít s malým druhem kočkovité šelmy a dovolil mu opanovat svůj příbytek a nakonec i své srdce) vyvolá vlnu s celosvětovým dopadem – od vnitrozemských pralesů Madagaskaru přes oddělení pro léčbu schizofrenie po internetová fóra… V jistém ohledu je vzestup koček tragédií, protože stejné síly, které jim přinesly úspěch, znamenaly pro mnoho jiných živočichů smrt. Domácí kočky jsou přivandrovalci, prospěcháři a jedni z nejpřizpůsobivějších nájezdníků, jaké kdy svět viděl – samozřejmě s výjimkou homo sapiens. Není náhoda, že jakmile se v nějakém ekosystému objeví, jsou lvi a další velká zvířata na ústupu. Příběh domácí kočky je ale přesto 13

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 13

26.06.2017 16:34:35

L E V V O B Ý VÁ K U

také o zázraku života a o schopnosti přírody přinášet stále nová překvapení. Nabízí příležitost odložit naši sebestřednost a podívat se důkladněji na zvíře, které máme sklony opečovávat a blahosklonně přijímat, ale jehož akční rádius není ani zdaleka vymezen hranicemi obývacích pokojů a kočičích záchodků. Domácí kočka opravdu není chlupaté miminko; ona je něco daleko pozoruhodnějšího: malý dobyvatel, jemuž leží u tlapek celý svět. Domácí kočky by neexistovaly bez lidí, nejsou však naším dílem, a ani teď je nemáme pod kontrolou. Nejde mezi námi o vlastnický vztah, spíše o pomoc a podporu. Nahlížet na naše roztomilé kamarády takto chladným pohledem může znít jako velezrada. Jsme zvyklí uvažovat o kočkách jako o zvířecích společnících, kteří jsou na nás závislí, ne jako o žolících evoluce. Jakmile jsem začala sbírat materiál na tuto knihu, dostavily se první vyčítavé komentáře od maminky i sestry. Ale skutečná láska si žádá pochopení. A navzdory rostoucí fascinaci kočkami jim možná dáváme méně, než by si zasloužily. Takže správná reakce na stvoření, jako je Cheeta, není mazlivé šišlání, ale spíš tichý úžas.

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 14

26.06.2017 16:34:35

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1 Kočičí dávnověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2 Kočičí kolébka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3 Nechali jsme se chytit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 4 Pozor, zlá kočka! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 5 Kočičí lobby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 6 Kočičí host . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 7 Pandořina skříňka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 8 Lev a toyger a lykoi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 9 Devět lajků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 261

26.06.2017 16:34:40

Abigail Tuckerová LEV V OBÝVÁKU Z anglického originálu The Lion in the Living Room, vydaného nakladatelstvím Simon & Schuster v New Yorku v roce 2016 přeložila Markéta Schubertová Obálku navrhla Jana Šťastná Redigoval Boris Hokr Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 264 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9170. publikaci Sazbu zhotovil Pavel Hogen, Horní Jiřetín Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Lev_v_obyvaku_09_(imprimatur).indd 263

26.06.2017 16:34:40