Issuu

Benatsky proces_001 az 003_Sestava 1 6/28/17 2:46 PM Stránka 3

NÁVRAT PORODNÍ BÁBY

KNIŽNÍ KLUB

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 4

Přeložila Alžběta Lexová

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 5

Pro Marthu, Sama a Bena, kteří mě naučili všechno, co vím o porodu.

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 7

Prolog

Vězení Pozzi Benátky, 1580

a zdech kobky se srážela vlhkost. Kéž bych se tak dokázala udržet v suchu, pomyslela si Hanna, pohladila vypouklé břicho a snažila se nevnímat zvlhlý slamník pod bavlněnými šaty. Musím se soustředit na přítomnost. Jsem naživu. Poslední dva měsíce jsem si dokázala zajistit bezpečí. Srdce mi stále tluče pouze silou vůle a díky pevnému zdraví, jímž mě obdařil milostivý Bůh. Dýchám. V hlavě mi tepe, ale aspoň mi stále sedí na ramenou. Cítím pohyby dítěte. Moje silné, statečné děťátko. Bude-li to chlapec, dostane jméno Daniel, po muži, který v jámě lvové prokázal tolik odvahy. Dívku bych pojmenovala Esther, po královně, jež zachránila Židy před králem Xerxem. Kolem hlavy jí proběhla krysa. Vědro na výkaly nemělo žádný poklop. Denně slýchávala zvuky cinkání stříbra a jemného porcelánu a lupání vinných korků – to si šlechtici uvěznění za sodomii nebo dluhy dopřávali luxusu, za který platili strážným. Z vedlejší cely se k ní však také nesl pach gangrenózního masa a výkřiky jiných vězňů. Hanna už dál nedokázala snášet studené vlhko slamníku, a tak radši vstala a pustila se do omývání zraněného předloktí. Kvůli pokročilému těhotenství se pohybovala

{7}

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 8

dost neohrabaně, až spadla a rozsekla si ruku. Vyčistila ji slanou vodou a obvázala jedinou věcí, kterou měla: špinavým hadrem. Mezi mřížemi se objevila neštovicemi poznamenaná tvář dozorce Guida. Ústa měl zkřivená, protože mu chybělo několik zubů. „Už brzo slehneš, co? Za jak dlouho se to podle tebe narodí?“ Guido nebyl o nic horší než jiní dozorci, ale Hanna se přesto nedonutila k odpovědi. Nechtěla sama před sebou nahlas přiznat, že své milované, dlouho očekávané dítě porodí na špinavém slamníku ve vězeňské kobce, obklopená chlípnými strážnými, namísto toho, aby ho přivedla na svět v čistém, vzdušném pokoji doma, ve společnosti dalších žen a schopné porodní báby. Hannu uvěznili za jeden z nejvážnějších zločinů. Dóžecí vojáci by ji – nebýt jejího těhotenství – oběsili okamžitě při zatčení. Pokud dříve nepodlehne moru nebo hladu, slehne na jaře – už za několik týdnů. Jakmile se dítě narodí, odvlečou ji vojáci z cely na strappado. Svážou jí zápěstí za zády a pověsí ji za ně na lano přehozené přes trám. Ke kotníkům jí připevní závaží, aby bylo mučení ještě ukrutnější, a ona bude trpět v nepředstavitelných bolestech, dokud nevydechne naposledy. Byla Židovka, takže následně bude její tělo rozčtvrceno a roztroušeno po městě. Novorozence odhodí vojáci do kanálu. Tak to v Benátkách chodilo. Izáka by pohled na ni určitě nesmírně rozrušil. Kéž by se tak mohla proměnit v malý obláček kouře, uniknout zamřížovaným oknem vysoko ve zdi kobky a doletět až k němu.

{8}

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 9

Izák. Jeho jméno si opakovala znovu a znovu, aby si dodala odvahu – poskytovalo jí útěchu v tomhle vězení plném úderů do měkkého masa, ohlušujících výkřiků a posměšků. Z plátěné brašny, v níž ukrývala i pár scudů, vylovila knoflík z lastury ústřice, který kdysi zdobíval Izákovu košili. Vzpomněla si na teplý slunečný den a racky vřeštící na obloze. Našli ji na pláži, kde se procházeli s Izákem, Matteem a malou Jessikou. Hanna ji odnesla domů a s pomocí šídla a malé pilky z ní vyrobila knoflík. Izák se její vynalézavosti jen potěšeně zasmál. Hanna si ji přiložila ke tváři a čerpala klid z jejího chladného, hladkého povrchu. Potom si vybavila Izákův dopis a přemohl ji tak svíravý smutek, že se nemohla ani hnout. Co ji přimělo nasednout na loď a opustit jedinou osobu, která ji milovala nade vše na světě? Sama to už nevěděla. Tohle se z ní stalo: žena bez přátel, choulící se v rohu smrduté cely s knoflíkem v dlani. Navzdory probdělým nocím a nedostatečné stravě ji dítě stále energicky kopalo – čímž zadrželo katovu ruku. A stejně jako její dítě chránilo ji, ona ochrání jeho, protože k čemu by byla matka, která nedokáže udržet vlastní dítě naživu? Proto se nutila do jídla a neochotně polykala okoralý chléb a řídkou ovesnou kaši, které jí posílala Guidova manželka, vězeňská kuchařka. Bianca byla vychrtlá žena se ztrhaným pohledem modrých očí a vyzáblýma nohama ženy, jež musela přetrpět mnoho porodů. Hanna se v noci pevně obepínala přikrývkou, aby se vyhnula krysím kousancům, a snažila se nestýkat s vězeňkyněmi trpícími kašlem a infikovanými ranami.

{9}

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 10

Myšlenka na smrt ji děsila. Byla by blázen, kdyby ne. Jenže skutečná muka jí působilo vědomí, že zklamala Mattea. Z toho se jí svíral žaludek a bouřila mysl. Hanna riskovala vlastní život – ba co hůř, riskovala život svého nenarozeného dítěte. A kvůli čemu? Matteo je dost možná mrtvý. Uškrtit pětileté dítě není nijak obtížné. Oni ho však potřebovali živého, nebo ne? Nebo by snad jejich účelu posloužil jakýkoli rudovlasý chlapeček?

{ 10 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 11

Ka pitola 1

Konstantinopol, 1579

attea jí sebrali rychleji, než by člověk stačil odrecitovat Šema, židovskou ranní a večerní modlitbu. Den začal jako každý jiný. Hanna vstala, připravila synovi snídani – kukuřičnou kaši a sladkou žemli – a potom uhnětla těsto na chléb a nechala ho kynout v dřevěných neckách. Ve spižírně nenašla žádnou mrkev, kterou by mohla orestovat a podusit s kuřecím masem na šabat, a tak si přes ramena přehodila šál, Matteovi zapnula na širokém hrudníčku malý kabátek, vzala ho za ruku a vydala se na trh. Poskakoval vedle ní a jeho buclaté nožičky měly co dělat, aby jí stačily. Minula několik trhovců, než objevila stánek, kde nejraději nakupovala zeleninu. V jednu chvíli se ještě s Matteovými prstíky v dlani dohadovala o ceně za půl tuctu lilků, a vzápětí už zoufale pobíhala mezi přecpanými uličkami, zakopávala o stolky překypující ovocem, tlačila se davem kupců a hospodyněk a křičela na cizince: „Neviděli jste mého syna? Rudé vlasy. Pětiletý. Na svůj věk dost vysoký. Měl na sobě modrý kabátek se žlutou páskou na paži.“

{ 11 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 12

Pospíchala k hlavní třídě. Možná jejího syna rozptýlil cikán s tančícím medvědem, skupinka akrobatů nebo něco jiného, a on se – jako všichni zvědaví chlapci – prodral davem, aby lépe viděl. Možná arabská velbloudí karavana. Arabští kočí byli často nepozorní – opilí datlovým vínem, omámení pojídáním opia nebo vyčerpaní harcováním po Bílé poušti. Jenže ulice zela prázdnotou. Hanna prošla trh s kořením. Zastavila se u stánků apatykářů, kde v demižonech plavaly pijavice. Zaclonila si oči a protlačila se k prodejci jogurtů v naději, že objeví Mattea tam, jak se snaží vyškemrat kalíšek ovčího jogurtu slazeného medem. Jenže mezi prodejci s bílými turbany na hlavách nepobíhal žádný chlapec a žádné dítě se světlou pokožkou a modrým kabátkem neviděla ani mezi cikány a pokřikujícími umazanými uličníky. Vyhnula se dělníkovi supícímu pod nákladem cihel a málem šlápla na psí zdechlinu. Zmateně pobíhala kolem a přes bolestivé píchání pod žebry lapala po dechu, kterého se jí nedostávalo. Tlačilo se na ni příliš mnoho mužů s turbany na hlavách. Cestu jí zastupovaly davy zahalených žen s objemnými sukněmi. Ze všech stran na ni útočil pach velbloudích výkalů, kardamomu a hnijícího ovoce. V uších jí znělo halekání prodejců chlebu simit a hýkání oslů prohýbajících se pod tíhou dřeva na otop. Zpomalila a snažila se popadnout dech. Půjde domů a vrátí se s Izákem. On bude vědět, co dělat. Najdou Mattea spolu. Hanna se přiřítila domů. Hlava se jí točila a přes roztřesené nádechy ze sebe málem nedokázala dostat ani

{ 12 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 13

slovo, ale nakonec se jí podařilo Izákovi všechno vypovědět. Hledali hodiny, pak dny a týdny, než si konečně připustili, co Hanna tušila celou dobu. Matteo se nikam nezatoulal. Neodběhl v návalu nadšení za cikánem s tančícím medvědem, žonglérem ani pojídačem ohně. Došlo na to, čeho se obávala od chvíle, kdy zjistila, že místo Matteovy ručky svírá jen vzduch. Po všech těch letech se pro něj vrátili. Od Hanny bylo nesmírně pošetilé domnívat se, že to už vzdali. Po několika mučivých týdnech plných bezesných nocí a uplakaných dní se Izák rozhodl zbavit jejich šedé papouščice – Güzel. Matteo se ještě pořádně nenaučil vyslovovat m. Třebaže dokázal stisknout rtíky a soustředěně říct mmm, ve spojení s konkrétním slovem to neuměl. Místo máma proto říkal áma. Nyní ten ohavný pták, sedící v zahradě na moruši, Mattea s krutou dokonalostí napodoboval, jako by mu činilo potěšení, že se při tom Hanna pokaždé rozpláče. „Áma! Áma! Kde jsi?“ Izák tu vřeštící bestii odnesl na trh, kde ji směnil s klenotníkem ze severní Afriky za náhrdelník pro Hannu, vykládaný lapis lazuli. Hanna a Izák započali období smutku. V noci spolu lehávali v posteli, plakali a nemluvili. Jak se píše v tóře: „Čím větší zármutek, tím kratší má jazyk.“ Jenže oni neměli tělíčko, které by mohli omýt, žádný náhrobek na židovském hřbitově ve čtvrti Hasköy, kam by mohli každý rok nosit kamínky, nikoho, kdo by jim k prahu donesl jídlo. Dokonce i Jessica navzdory nízkému věku po Matteovi truchlila. Stávala vedle jeho postýlky, tloukla do přikrývek a s tvářičkou zkřivenou obavami sledovala matku,

{ 13 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 14

jako by Hanna byla za zmizení jejího bratříčka osobně zodpovědná. Potom se vždy podívala pod postel a volala jeho jméno, jako by si jen hráli na schovávanou: „Matteo? Matteo?“ Přecházela po chodbě sem a tam a čekala, až na ni odněkud vyskočí, bafne ji a popadne do medvědího objetí. Když se tak nestalo, propukla Jessica v pláč a Izákovi, který se ji snažil ukonejšit, se jen neklidně kroutila v náručí. Hannin zármutek se proměnil v zámotek pod hrudní kostí – tvrdý knedlík bolesti, jejž žádné množství slz nemohlo rozpustit.

{ 14 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 15

Ka pitola 2

Vila di Padovani San Lorenzo, Benátsko

vatá matko Boží, pomyslela si Cesca, když otevírala dveře vily, blíž se k branám ráje nejspíš nikdy nedostanu. Zámek už od dřeva dávno odpadl a nyní ležel zrezivělý a rozbitý na zemi. Zastavila se ve vchodu a upustila na zem brašnu. Pod tenkými podrážkami cítila sluncem vyhřátou podlahu. S Matteovou ručkou v dlani přešla po špičkách do přijímacího salónu a čirá krása té místnosti jí málem vehnala slzy do očí. Cesca v dětství bydlela s matkou a čtyřmi dalšími děvkami a vyrůstala na řídké ovesné kaši a zelné polévce, takže po kráse žíznila tolik, jako růže kvetoucí v kravské stodole žízní po slunečním svitu. Jako dítě se Cesca naučila nevnímat chrochtání prasat, pídících se na ulici po odpadcích, a předstírané slastné steny matky, která za závěsem v jejich pokoji obsluhovala zákazníky. Naučila se nevidět drolící se zdi z bláta, slepé žebráky a nemocné psy a namísto toho předstírala, že je pohádková princezna vězněná zlotřilými piráty. Nechala Mattea, aby si chvíli hrál, a sama se vydala na opatrný průzkum salónu. Našlapovala co nejtišeji, protože se bála, že by se jí ta nádhera mohla zničehonic rozplynout

{ 15 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 16

před očima stejně náhle, jako utichne zpěv skřivana, kterého zahubí jestřáb. Škvírami mezi okenicemi pronikala dovnitř tlumená sluneční záře a zahřívala terrazzovou podlahu vykládanou drcenými kousky zeleného, hnědého a žlutého mramoru. Některé kusy podlahy hyzdily rýhy a škrábance, jiné se naopak krásně leskly. Zdálky svou monotónní krásou připomínala čerstvě rozkvetlé pšeničné pole; zblízka představovala promyšlenou mozaiku barev a textur. Cesca otevřela okenice, čímž osvobodila miliony částiček prachu, které nyní tančily v slunečních paprscích. Poklekla a pohladila podlahu. Srdce se jí rozbušilo. I kdyby v tomto pokoji měla strávit celý zbytek života, nikdy by ji neunavilo vzhlížet ke stropu dost vysokému na to, aby se tady dali pouštět draci, nebo se dotýkat slonovinových klik, bílých a lesklých jako sněhové pusinky. Opřela se o zeď a z kapsy vytáhla růženec. Políbila ho a poděkovala panně Marii za to nesmírné štěstí. Bylo k smíchu, že se jí při pohledu na podlahu hrnou do očí slzy? Ovšemže ano, jenže Cesca vyrostla v dřevěné chatrči v Římě, kde se špatně udusaná podlaha z hlíny na jaře měnila v bláto a v létě se hemžila hmyzem. A ty stěny! Cesca ještě nikdy v životě neviděla omítku tak jemnou jako vnitřek ústřice. Entaco – chladná na dotek a vybělená do odstínu čerstvého kozího sýra. Ta krása ji uchvacovala. Přitiskla k omítce hřbet dlaně a přejížděla jí sem a tam. Potom si podkasala sukně nad kolena, zaklonila hlavu a začala poskakovat a vířit po pokoji, jako by tančila ballo del capello. Vychutnávala si teplo slunce, točila se a vlnila a dotek paprsků jí připomínal jazyk milence olizujícího med z jejího krku a prsou. Vyhnula se kárce na seno, která ležela překocená na stranu bez dvou kol, dotančila

{ 16 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 17

k istrijskému mramorovému krbu a políbila lví hlavu na jedné ze stran. Kámen pod jejími rty byl chladný a jemný. Foscariho zanechala v Benátkách, aby tam dořešil právní záležitosti, takže jí nyní nemohl kazit radost. On by viděl jen zanedbanou vilu, okenice visící na jednom pantu, rozbité sklo ve vysokých oknech a trosky, jež po sobě zanechali tuláci. Pro ni však byly tyto nedostatky podružné. S trochou práce a peněz se to tu zase dá do pořádku. Foscari žárlil, když měla potěšení z čehokoli jiného než z jeho společnosti. Za pár dní měl dorazit se soudním příkazem v ruce a ona ho plánovala odměnit tím, že ho zavede do jedné z ložnic v poschodí na krátké představení. Třebaže jí tyto krátké herecké výstupy poskytovaly jen pramálo potěšení, Foscari si na ně potrpěl. Pohled na jeho nahé tělo, na řídké a šedivé pubické ochlupení, které pokrývalo jeho povislé břicho a přirození jako pěna na rybníku, ji nesmírně odpuzoval. Hereckými schopnostmi se však vyrovnala i profesionálkám z Teatro La Bel Canto. Uspokojit ho ji nic nestálo a on byl potom velmi poddajný. Často si představovala, jaké by bylo milování s mladým, silným a hravým mužem v jejím věku, s někým, komu se neklimbala kůže na pažích jako zvrásněné, zežloutlé plátno a šourek se nepohupoval až kdesi mezi koleny. Mohlo by to být příjemné. Spousta žen si to užívala. Možná až bude bohatá, pozve si do postele nějakého mladého a mužného rolníka, do té doby bude ale odkázaná na Foscariho a on na ni. Bez jeho společenského postavení – pocházel z urozené rodiny – a znalostí práva by Cesca mohla na svůj díl obrovského jmění Padovaniových zapomenout. A Foscari zas potřeboval ji, protože jen ona mu mohla poskytnout dost informací o Matteově životě s Hannou a Izákem

{ 17 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 18

v Konstantinopoli, aby mohl sestavit přesvědčivé svědectví pro soud. Nebýt toho, že Cesca dokonale znala Hanniny každodenní zvyky, nikdy by chlapce na tom přelidněném tržišti nenašli. A teď, když se jim podařilo Mattea konečně unést – na druhý pokus –, ji Foscari potřeboval k tomu, aby se o dítě starala, poněvadž Matteo k němu naneštěstí vůbec nepřilnul. Jakákoli náklonnost, kterou snad Cesca k Foscarimu kdy cítila, se zcela vypařila během loňského roku stráveného v Konstantinopoli ve snaze Mattea od Hanny odlákat. Foscari z jejich prvního fiaska vinil pouze ji, a přitom k tomu neměl jediný důvod. Pravý šlechtic by uznal svou vinu. Foscari ne. Snažila se na tu křivdu zapomenout, ale stále vyplouvala na povrch a připomínala se jí jako kus lejna v nočníku. Valide, sultánova matka, je oba vykázala. Sultánova osobní garda – janičáři – je doprovodila až do doků, kde je posadila na první loď z Konstantinopole. Navzdory tomu se na Cesčin návrh jeden úmorný měsíc za druhým ukrývali v chatrči tkalce v malé vesničce na Bosporu, dokud Hanna a Izák nepodlehli iluzi, že je jejich syn v bezpečí, a nepřestali ho tolik hlídat. Byla to Hannina chyba. Měla vědět, že se Cesca jenom tak nevzdá. Matteovo dědictví patřilo k těm největším v Benátské republice. Taková odměna stála i za měsíce o okoralém chlebu, čočkové polévce a kozím sýru, a dokonce i za strpění Foscariho neutuchajících a nežádoucích milostných snah. Matteo se za ní vydal do přijímacího salonu – pobíhal kolem s rozpřaženýma ručkama a smál se, zatímco jeho botičky duněly o podlahu. Když nebyl Foscari poblíž,

{ 18 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 19

choval se chlapec jako andílek. Na palubě Il Baldone, na cestě z Konstantinopole do Benátek, plakal pro Hannu tak dlouho a usedavě, až se Cesca obávala, že ho nikdy neutiší. Jeho škytání a dlouhá nudle u nosu ji přiváděly k šílenství. Potom mu však dovolila spát s ní na jednom lůžku a on se konečně uklidnil. Nyní si Matteo hrál s káčou, a pokaždé když se rozklepala a spadla na stranu, vykřikl zklamáním. Tváře měl zarudlé vzrušením z plavby po kanálu z Benátek a z první návštěvy nového domova. Později, až prozkoumá vilu a přilehlé pozemky, ho Cesca uloží ke spánku. Ale teď ještě ne. Teď měla chuť snít s otevřenýma očima o tom, jak vile navrátí původní lesk a slávu. Brzy jí to tu spadne do klína a pak s tím bude moct naložit dle vlastního uvážení. „Jsi stejně šťastný jako já, mi amore?“ zeptala se Cesca. Namísto odpovědi ji Matteo objal kolem pasu a přitulil se k ní. Cesca ho pohladila po hlavě a prohrábla mu rukou lesklé vlásky. Drobné tělíčko se k ní tisklo způsobem, který byl zpočátku docela snesitelný, ale po chvíli začal být otravný. Cesca se mu vykroutila, poslala ho hrát si a jen ho varovala, aby se nepřibližoval ke kanálu. Zhluboka se nadechla a v nose ucítila jemný závan barvy. Zvedla pohled k západní zdi přijímacího salonu – a nemohla uvěřit svým očím. Jak to mohla prve přehlédnout? Otevřela ústa a ze rtů jí unikl šokovaný výdech. Od podlahy až ke stropu stěnu pokrývaly fresky v odstínech růžové, fialové, zlaté a stříbřitě zelené, které vyobrazovaly muže na lovu, rolnické ženy při pletení a tkaní, děti odmotávající snítky hedvábí a šlechtice zamilovaně hledící do očí krásných dam. Ze stropu se na ně usmívali amorci s tlustýma nožičkama.

{ 19 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 20

Komorné kolébaly v náručí buclatá miminka; pážata nakukovala dovnitř pootevřenými dveřmi, nad nimiž balancovaly na zárubni košíky přetékající směsicí ovoce a květin – tulipány, růže, karafiáty, jablka, melouny, hrozny, pomeranče. Po obou stranách dveří se táhla vinná réva, stejně dráždivá jako rozpuštěné vlasy krásné ženy. Lokajové přinášeli podnosy s moučníky a laskominami. Cesca téměř cítila vůni masa, skořice a husí paštiky. Nejzajímavější ze všech ale byla postava castellany, paní domu. Nakláněla se z balkonu, mohutná ňadra jí z bílé hedvábné haleny div nevypadla, a vypadala tak živě, až se Cesca lekla, že skutečně přepadne přes zábradlí a zabije se. Za castellanou, která měla na sobě zelenou sametovou sukni a perlový náhrdelník, postávala kojná s nemluvnětem v náručí. Castellana vypadala jako rázná paní domu, schopná poradit si s lenivými, klevetivými služkami i dětskou kolikou a zároveň hodná na sloužící a zvířata. Cesčina matka kdysi pro podobnou castellanu pracovala jako jedna z pomocnic v kuchyni a často dceři vyprávěla o tom, jak efektivně její paní dům vede. Cesca se tyto dovednosti rychle naučila. Ke svedení muže stačila vlhká kundička a čistá postel, ale aby si ho žena udržela – a ona si Foscariho udržet chtěla, alespoň dočasně –, musela mu poskytnout dobře vedenou domácnost. Cesca poskočila a udělala před castellanou pukrle. Představovala si hromady nových šatů a zástupy služebnictva, které se bude moct přerazit, aby splnilo každé její přání. Velmi brzy se nová paní domu objeví v Cesčině zrcadle. Přešla k otevřenému oknu a ovívala si zardělou tvář. Zatočila se jí hlava a v uších jí zvonilo, a tak si dřepla a objala si kolena. Byla ráda, že tu nyní Foscari není, aby se jí se

{ 20 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 21

svým úšklebkem, neochvějným sebevědomím a sprezzatura sálající z každého póru vysmál za to, co by nepochybně považoval za hloupý sentiment. Markýz oplýval vytříbeným vkusem a rád ji častoval poučnými, byť mnohdy zraňujícími poznámkami ohledně její garderoby či přízvuku, bez nichž by se ale nikdy nemohla zdokonalit. A jeho konexe! V Benátkách měl všechny dveře otevřené. Foscari měl kolem sebe od narození armádu služebnictva, které plnilo všechna jeho přání. V důsledku toho neměl nejmenší ponětí, odkud se bere čisté prádlo v jeho šatně, nebo jak se stane, že se jeho zablácené holínky znovu blýskají čistotou. Viděl jen Cesku, která mu přidržovala vykartáčovaný a vyčištěný kabát, aby mohl vklouznout rukama do rukávů šitých na míru. Foscari byl přesně tak nepraktický, jak by člověk od šlechtice očekával. Ten jí s rekonstrukcí vily nepomůže. Matteo nahlédl dovnitř oknem vedoucím do portiku. Rty měl rozevřené a roztočená káča upevněná na lanku bouchala do okenního rámu. Potom se rozběhl portikem ven. Jeho buclaté nožky se komíhaly tak rychle, až připomínaly rozmazanou skvrnu. Seběhl po schodech na přední trávník svažující se ke kanálu. Cesca se postavila, urovnala si sukně a štípla se do tváří, aby jim dodala trochu barvy. Svěží větřík pronikající dovnitř oknem jí lehce nadzvedával uvolněné pramínky vlasů. Dýchala zhluboka ve snaze se uklidnit a udržet na uzdě extatické nadšení z toho, že vila bude již brzy její. Světe, div se, benátské ženy měly dovoleno vlastnit půdu. Matčina přítelkyně si z kurvení odložila stranou dost na to, aby si mohla pořídit vlastní vykřičený dům. Byl napsaný na její jméno a po ní ho měla zdědit její dcera.

{ 21 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:32 PM

Stránka 22

Když Cesca tuhle historku slyšela poprvé, ani jí nechtěla věřit, ale byla to pravda. Cesca otevřela dveře do zahrady, které měly kdysi skleněnou výplň, nyní z velké části vysypanou. Právě kvůli své křehkosti bylo sklo tolik drahé a při pomyšlení na to, kolik bude stát výměna dveří, sebou Cesca trhla. A stejný efekt na ni měl pohled, který se jí naskytl. Malý sad s olivovníky už bůhvíjak dlouho nikdo neudržoval a řada pomerančovníků táhnoucí se podél plotu byla přerostlá a beztvará. V nymfeu – obrovské, majestátní fontáně obklopené soškami pohanských bůžků, v níž by mohl dovádět tucet nymf – stála zelená dešťová voda. Z nebe se snesla drzá vlaštovka, napila se a opět odletěla. Plevel, drolící se kašna, vyšlapané cestičky, stopy bot a hromádky lidských exkrementů, které tu po sobě nepochybně nechali tuláci zneužívající přístřeší zadarmo – na ničem z toho nezáleželo. Tahle vila bude brzo její a ona jí navrátí majestátnost. Ve skutečnosti neměla Cesca o nic větší právo se tu zabydlet než kdejaký tulák z ulice. Foscari díky bystré mysli a obratnému jazyku – to mu musela nechat – přesvědčil starostu San Lorenza, muže radostně se oddávajícího pití a děvkám, že Cesčina přítomnost ve vile je pro blaho malého dědice nezbytná. Netušila, proč má starosta moc nad domem, který mu ani nepatří, ani ho nemá pronajatý, pouze se nachází na území jím spravované vesnice, ale co na tom? Cesca měla v kapse rudou pečetí stvrzený pergamen podepsaný jak starostou, tak Foscarim. Pod jejím vedením se vila promění v domov, kde matka neprodá panenství vlastní dcery, kde bude ve spíži čerstvě upečený chléb a kde budou ona a Matteo, buclatý chlapeček, který jí pomalu přirůstal k srdci, společně šťastně žít.

{ 22 }

ProcesBenatKor2

7/12/17 12:33 PM

Stránka 320

Roberta Richová BENÁTSKÝ PROCES Návrat porodní báby Z anglického originálu A Trial in Venice, vydaného nakladatelstvím Doubleday Canada v roce 2017, přeložila Alžběta Lexová Obálka upravila Soňa Šedivá Redigoval Jiří Popiolek Odpovědný redaktor Boris Hokr Technický redaktor David Dvořák Počet stran 320 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9178. publikaci Sazba Olaf Šnajder Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz