Co kdyz je to nebe_001 az 003_Sestava 1 1/24/17 12:17 PM Stránka 3
A nita M o orja ni
Co když je to nebe? Jak jsem se zbavila omezujících přesvědčení a začala opravdu žít
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 4
PfieloÏila Katefiina Drewsová
Poznámka autorky: Nûkteré pfiíbûhy v této knize jsou sloÏeny z nûkolika jin˘ch pfiíbûhÛ. Individuální jména a nûkteré charakteristiky byly zmûnûny z dÛvodu ochrany soukromí. V‰echny pfiíbûhy v‰ak odráÏejí skuteãné rozhovory, které jsem v prÛbûhu let vedla se sv˘mi ãtenáfii a úãastníky semináfiÛ. WHAT IF THIS IS HEAVEN? Copyright © 2016 Anita Moorjani Originally published in 2016 by Hay House Inc. USA Translation © Katefiina Drewsová, 2017 ISBN 978-80-7549-164-0
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 5
Na památku Wayneho Dyera Dûkuji, Wayne, Ïe jsi nezemfiel se svou hudbou stále v sobû. V tichu sv˘ch srdcí tvou píseÀ pofiád sly‰íme. Sv˘m Ïivotem se bude‰ navÏdy dot˘kat ÏivotÛ ostatních. Ty, mÛj pfiíteli, bude‰ Ïít vûãnû.
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 6
KdyÏ jsem se narodila do tohoto svûta, umûla jsem se jen smát a milovat. Jak jsem pak ale vyrÛstala, lidé mi fiíkali, abych se pfiestala smát. „Îivot musí‰ brát váÏnû,“ radili mi, „jestli chce‰ v tomto svûtû uspût.“ A tak jsem se pfiestala smát. Lidé mi fiíkali: „Dávej pozor, koho miluje‰, jestli nechce‰ mít zlomené srdce.“ A tak jsem pfiestala milovat. ¤íkali mi: „Nesmí‰ tolik záfiit, pfiitahuje to pfiíli‰ mnoho pozornosti.“ A tak jsem pfiestala záfiit. Zmen‰ovala jsem se, chfiadla a zemfiela. Jen abych se ve smrti nauãila, Ïe v‰e, co je v Ïivotû dÛleÏité, je milovat a smát se! ANITA MOORJANI
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 7
Úvod Co kdybyste si najednou uvûdomili, Ïe toto je nebe (nebo nirvána) – tento fyzick˘ Ïivot, kter˘ Ïijeme právû teì? Vím, Ïe to zní bláznivû, a témûfi sly‰ím, jak nûktefií z vás oponují: Jestli je toto nebe, tak proã se cítím jako v pekle? Rozumím vám. Taky mi to pfiipadalo jako peklo, kdyÏ mû ve ‰kole ‰ikanovali, trápili a diskriminovali kvÛli barvû pleti a rodinnému pÛvodu – coÏ jsou vûci, které jsem nemohla ovlivnit. A peklo to bylo i tehdy, kdyÏ jsem onemocnûla rakovinou; po celé ty roky neutuchající bolesti a strachu. Ale pojìte si se mnou trochu hrát. Co kdyÏ jsem se v Ïivotû pofiád cítila jako v pekle proto, Ïe jsem nevûdûla, jakou mám moc a ãeho v‰eho jsem schopná? Nikdo mû koneckoncÛ nikdy neuãil, jak to v Ïivotû chodí. Nerodíme se s návodem k obsluze. Pro mû byl Ïivot opravdu boj a je‰tû dlouho v dospûlosti jsem Ïila v obrovském strachu. VÏdy jsem vûfiila, Ïe Ïivot „se nám pfiihodí“, Ïe jsem obûÈ. VÏdy jsem reagovala na Ïivotní okolnosti, místo abych je vytváfiela. VÏdyÈ kdo by si vytváfiel dûtství plné ‰ikany a diskriminace, které mûlo za následek mé neuvûfiitelnû nízké sebevûdomí? Kdo by se chtûl narodit jako Ïena do kultury, která stále vûfií, Ïe Ïeny jsou ménûcenné? Kdo by si vytvofiil rakovinu ve svém vlastním tûle – rakovinu, která ho skoro zabije? Samozfiejmû Ïe jsem byla obûtí okolností, nebo jsem si to aspoÀ myslela – dokud jsem nezemfiela. 7
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 8
CO KDYÎ JE TO NEBE?
Vût‰inu svého pfiíbûhu jsem popsala v knize Musela jsem zemfiít. Dr. Wayne Dyer, lektor a autor bestsellerÛ, mÛj pfiíbûh zvefiejnil a pfiimûl mû napsat knihu pro nakladatelství Hay House. AÏ do své nedávné smrti doporuãoval mou práci sv˘m posluchaãÛm. Vím, Ïe jeho úãast na smyslu mého Ïivota byla BoÏím dílem v odkr˘vající se tapiserii Ïivota. Jsem velice vdûãná za v‰e, co pro mû tento velk˘ muÏ udûlal a jak se mi díky tomu zmûnil Ïivot. KdyÏ jsem psala první knihu, nenapadlo mû, Ïe budu nûkdy psát dal‰í. Zapsala jsem své vzpomínky, fiíkala jsem si, popsala jsem svÛj Ïivot a pfiedev‰ím zku‰enosti s rakovinou, které vyvrcholily záÏitkem blízké smrti (NDE). Také jsem psala o moudrosti, kterou jsem z celé té zku‰enosti získala. Co dál bych mohla psát? Opravdu jsem se domnívala, Ïe jsem v té knize uÏ vylíãila ve‰keré zajímavé prvky ze svého Ïivota. Jedním z nejpozoruhodnûj‰ích vhledÛ, které jsem pfii NDE získala, je, Ïe tento Ïivot – Ïivot, kter˘ právû teì Ïijeme na Zemi – se jednodu‰e mÛÏe stát nebem, jestliÏe pochopíme, jak to funguje a co musíme udûlat, abychom si svou skuteãnost v nebe pfietvofiili. Pfii NDE jsem se rozhodla vrátit se do Ïivota pfiedev‰ím proto, Ïe jsem pochopila, Ïe nebe je stav, nikoli místo. Chtûla jsem to zakusit na vlastní kÛÏi – to nebe, kter˘m tenhle Ïivot mÛÏe b˘t. Pfiála jsem si proÏít tu úÏasnou pravdu a promûnit svÛj dosavadní Ïivot pln˘ strachu, hrÛzy a zármutku. Chtûla jsem Ïít v ráji tady… a teì.
Nesnadný návrat do společnosti KdyÏ jsem byla ve stavu NDE, v‰echno se zdálo jasné a jednoduché, ale jakmile jsem se pokou‰ela integrovat nové vhledy a pouÏít je v Ïivotû po NDE, neustále jsem naráÏela na pfiekáÏky, zvlá‰tû ve chvíli, kdy jsem se snaÏila spojovat s lidmi nebo s nimi spolupracovat. MÛj pohled na to, co tvofií na‰i realitu, se dramaticky 8
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 9
Úvod
promûnil a prostû neodpovídal tomu, co vût‰ina lidí povaÏuje za normální svûtonázor. Jak jsem znovu chtûla mít pocit, Ïe zapadám do spoleãnosti, zjistila jsem, Ïe se pokou‰ím potû‰it ty, ktefií se mnou nesouhlasí nebo mû odmítají. Kdybych si to neuvûdomila, zaãala bych opût potlaãovat samu sebe, a jen abych získala jejich uznání, zpronevûfiila bych se tomu, co jsem se nauãila za pobytu na onom svûtû. Kdykoli k tomu do‰lo, cítila jsem se oslabená. ÚÏasn˘ pocit, Ïe jsem neporazitelná a Ïe jsem tvÛrcem vlastního Ïivota, se zaãal vytrácet a do zorného pole se mi jako mrak zaãaly vkrádat staré vzorce my‰lení a jednání. Jakmile jsem zaãala dûlat ústupky kritikÛm a tanãit, jak pískali oni, místo abych naslouchala svému srdci, zaãal se objevovat strach, jestli „to dûlám dobfie“, a obavy, abych nûkoho nezklamala. (Jsem si jistá, Ïe mnozí z vás tyto pocity také znáte!) Zaplavila mû úzkost a zanedlouho jsem se zaãala cítit ztracená a opu‰tûná. Zdálo se, Ïe si musím vybrat, jestli budu nûkam zapadat, nebo budu tvofiit nebe. ZároveÀ, protoÏe mi kniha Musela jsem zemfiít pfiinesla jistou slávu, mû zaãala zaplavovat lavina dopisÛ a e-mailÛ od ãtenáfiÛ, jichÏ se mé svûdectví hluboce dotklo. U mnoha dopisÛ jsem radostí a vdûãností plakala a mnozí lidé mûli dojem, Ïe jsem popsala jejich vlastní pfiíbûh. Zdálo se jim, Ïe jsem vystihla i jejich srdce, jejich mysl i jejich du‰i. Tak silnou odezvu jsem neãekala. Ani mû nenapadlo, Ïe by se mÛj pfiíbûh mohl tak hluboce dotknout tolika lidí. Mûla jsem také velké ‰tûstí, Ïe jsem dostávala pozvání, abych dûlala pfiedná‰ky a úãastnila se rozhovorÛ v rádiích a televizích. A po kaÏdé takové události lidé chtûli dal‰í a dal‰í! Kladli mi spousty otázek a chtûli se m˘m – i sv˘m – pfiíbûhem zab˘vat více do hloubky. Mnozí zápasí s nemocemi nebo mají blízké, ktefií trpí ãi umírají, dal‰í mají problémy ve vztazích nebo finanãní potíÏe. Prostfiednictvím tûchto Ïivotních v˘zev se chtûjí nauãit, jak si pfienést onen kousek nebe, kter˘ jsem zaÏila já, do sv˘ch ÏivotÛ tady na Zemi. 9
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 10
CO KDYÎ JE TO NEBE?
Aãkoli vefiejná odezva na mou knihu byla nesmírnû pozitivní, v‰echna ta pozornost mû pfiivedla k tomu, Ïe jsem si zaãala pozornûji a hloubûji uvûdomovat vlastní Ïivotní cestu. KdyÏ jsem nevystupovala na vefiejnosti, bylo pro mû stále dÛleÏitûj‰í trávit ãas o samotû. Kdykoli jsem byla sama, zklidnila jsem svou mysl a vrátila se do stavu ãistého vûdomí, kter˘ jsem zaÏila pfii NDE, a uvûdomovala jsem si, Ïe jsme v‰ichni propojeni. V tomto stavu jsem mohla cítit, co cítí ostatní, jako by to byly mé vlastní emoce. Vnímala jsem i bolest a Ïal, které zaÏívala má rodina pfii pfiedstavû, Ïe mû ztratí. Ale teì jsem nezakou‰ela jen bolest své rodiny. Z pfiíbûhÛ, o které se se mnou lidé dûlili v dopisech a e-mailech, jsem v srdci cítila bolest celého svûta. Lidé se mnou touÏili mluvit. Chtûli, abych pfiijela do jejich mûsta, kostela, a‰ramu, k nim domÛ. Chtûla jsem jim v‰em pomoct a bolelo mû, Ïe to nedokáÏu! NezáleÏelo na tom, s kolika lidmi jsem mluvila, na kolik dopisÛ jsem odpovûdûla, nikdy to nestaãilo. VÏdycky byli dal‰í, kter˘m jsem odpovûdût nemohla. Cítila jsem utrpení tûch lidí a zároveÀ bolest, Ïe nemohu ulevit v‰em. Nûkdy mû to úplnû zahltilo. Moje vlastní radost se zaãala pomalu vytrácet a bylo jasné, Ïe takhle to dál nepÛjde. Cílem mé knihy bylo ukázat lidem, jak si mají vnést do Ïivota radost, ale jak bych mohla svûtu pfiiná‰et radost, kdyÏ sama cítím bolest v‰ech ostatních?
Nová příležitost k uzdravení Potom jsem jednoho dne ‰la na své oblíbené místo – na pláÏ nedaleko na‰eho domova; sedla jsem si do písku a dívala se na mofie, které oddûluje ostrov v Hongkongu, kde Ïijeme, od pevniny. Bylo zataÏeno a slunce se schovávalo za mraky. Pfii‰la jsem na toto místo, protoÏe kdykoli se mû zmocní neklid a mám starosti, pomocí pro mû je vnofiit se do lÛna pfiírody. V pfiírodû, zvlá‰tû v blízkosti mofie, cítím neuvûfiitelné fyzické spojení, které v‰ichni máme 10
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 11
Úvod
s vesmírem, jako by v‰echno harmonicky spolupracovalo a spoleãnû vytváfielo tapiserii, kterou naz˘váme Ïivot. V pfiírodû jsem vÏdycky dostala odpovûdi bez ohledu na to, jaké jsem mûla otázky. Pfiicházely v ‰epotu vûtru, zvuku vody, ‰ustûní listí a vûtví stromÛ. Toho dne jsem tam sedûla v písku, dívala se na mofie i nebe a tichounce rozmlouvala s vesmírem. „Vstala jsem z mrtv˘ch,“ fiekla jsem. „A co teì? Puká mi srdce. Jak mám v‰em tûm lidem – i sobû – pomoct z pozice nicotné fyzické bytosti? Kdybych zÛstala v fií‰i NDE, moÏná bych dokázala pomoct více lidem. Ale takhle mû jen bolí srdce pro kaÏdého ãlovûka, kterému pomoct nemÛÏu.“ Po tváfiích mi stékaly slzy a já jsem se odevzdala vesmíru a ptala se, proã jsem se vlastnû vrátila. Proã mû musí tak bolet srdce? A proã vÛbec je nበsvût tak pln˘ bolesti? A pak, zniãehonic, jsem zaslechla ‰epot – nebyl to skuteãn˘ hlas, zdálo se, Ïe vychází ze zvuku mofisk˘ch vln, zvuku, kter˘ mi rezonoval v srdci. „Co je to hlavní, co ses nauãila pfii záÏitku blízké smrti,“ ptal se ten ‰epot, „poselství, o kterém jsi psala ve své první knize?“ „Bezpodmíneãnû se milovat,“ odpovûdûla jsem. „A b˘t co nejvíc sama sebou. Záfiit tak, jak jen je to moÏné.“ „A to je to jediné, ãím musí‰ b˘t nebo co musí‰ dûlat. Nic víc. Jen se miluj bez podmínek, vÏdycky, a buì tím, k˘m jsi.“ „JenÏe my Ïijeme ve svûtû, kter˘ tento zpÛsob uvaÏování a vnímání nepodporuje. Mám pocit, Ïe tento svût je mnohem víc peklo neÏ nebe,“ odporovala jsem neviditelnému hlasu a sledovala vlny, které se na vzdáleném konci pláÏe tfií‰tily o skálu. „Lidé kolem mû se musejí kaÏd˘ den vyrovnávat s tolika problémy! Nevím, jak jim mám pomoct tím, Ïe budu milovat samu sebe.“ „KdyÏ miluje‰ samu sebe a znበsvou cenu, není nic, co bys nemohla udûlat nebo uzdravit. Sama ses to nauãila, kdyÏ jsi popfiela ve‰keré lékafiské znalosti a vyléãila ses z poslední fáze rakoviny. Rakovina zmizela, kdyÏ sis uvûdomila vlastní cenu.“ 11
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 12
CO KDYÎ JE TO NEBE?
To byla rozhodnû pravda. NeÏ jsem mûla lymfom, Ïila jsem stále ve strachu, ale kdyÏ jsem se nauãila milovat sama sebe, zachránilo mi to Ïivot. Zní to tak jednodu‰e, ale proã je tak tûÏké pfiedat to ostatním trpícím lidem? A jak to, Ïe jsem toto pochopení tak snadno ztratila, kdyÏ uÏ jsem ho jednou dosáhla? „Je lehké ztratit vûdomí vlastní síly, jsme-li obklopeni lidmi, ktefií tomu nevûfií a nikdy to sami nezaÏili – a ãasto nám pfiipadá, jako by to byla vût‰ina lidí na tomto svûtû,“ zaslechla jsem odpovídat hlas, kter˘ jako by ãetl mé my‰lenky. „Jestli se soustfiedí‰ na to, co ostatní cítí a chtûjí, opût se ztratí‰ ve svûtû strachu – a to jistû nechce‰ znovu zaÏít. Pamatuj, tv˘m jedin˘m úkolem je milovat samu sebe, váÏit si sebe, ztûlesÀovat tuto pravdu sebelásky a sebehodnoty, a tím b˘t úãinnou láskou. To je opravdová sluÏba sobû samé a lidem kolem. Tvou rakovinu vyléãilo, kdyÏ sis uvûdomila, jak milovaná a hodnotná bytost jsi. TotéÏ vûdomí ti umoÏní vytvofiit Ïivot v ráji tady na Zemi. KdyÏ se ztratí‰ v problémech svûta, nikomu tím nepomÛÏe‰. TakÏe jediná otázka, kterou si musí‰ poloÏit, kdyÏ se cítí‰ poraÏená nebo ztracená, zní: V ãem se nemiluji? Jak si mohu sama sebe více váÏit?“ Aãkoli pfiesnû tohle jsem se nauãila pfii NDE a právû to mû uzdravilo, zdálo se, Ïe jsem to zapomnûla. Ztratila jsem se v bolesti ostatních lidí a teì jsem byla ohromená intenzitou toho, co se právû stalo. V tu chvíli jsem mûla pocit, Ïe znám odpovûì na v‰echny otázky, které mi kdy kdo poloÏil. To, co mi sdûlil ‰epot vln, bylo tak prosté, a pfiesto to bylo celé poselství! Nová zku‰enost mi také odhalila, jak snadno ztratíme ze zfietele svÛj opravdov˘ cíl a zapleteme se do sítí dramat, která si v Ïivotû splétáme, abychom ospravedlnili svou existenci. Pochopila jsem, Ïe tohle se nám stává, kdyÏ se vnofiíme do dominantních pfiesvûdãení kultury, jeÏ nás obklopuje. Celé tûlo mû brnûlo a po pátefii mi bûhal mráz, sedûla jsem na písku a v duchu si znovu a znovu pfiefiíkávala slova, která jsem 12
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 13
Úvod
právû sly‰ela: Tv˘m jedin˘m úkolem je milovat samu sebe, váÏit si sama sebe, ztûlesÀovat tuto pravdu sebelásky a sebehodnoty, a tím b˘t úãinnou láskou. To je opravdová sluÏba sobû samé a lidem kolem. I v slzách jsem se zaãala usmívat. Pohlédla jsem na mofie a zavfiela oãi, s vdûãností jsem si poloÏila ruce na srdce a fiekla: „Dûkuju! Rozumím.“ Potom jsem vstala a vydala se na cestu k domovu. Byla jsem nad‰ená, Ïe se ve mnû obnovil pocit, Ïe znám smysl a smûr, a také dÛvûra, Ïe Ïivot se bude sám odvíjet tak, jak má. Cítila jsem se osvûÏená a znovu propojená s vesmírem. Vûdûla jsem, Ïe dokud k sobû budu upfiímná a nebudu zapomínat dobíjet si baterky tím, Ïe si budu uvûdomovat své nekoneãné propojení s vesmírem, v‰echno se bude synchronnû odvíjet samo.
O čem je tato kniha Hlavní hybnou silou k sepsání knihy, kterou právû ãtete, se pro mû stala kombinace vnímání bolesti, jeÏ se usadila v tolika srdcích na‰eho svûta, a touhy vrátit lidem do Ïivota radost. Co kdyÏ je to nebe? je pokus o odhalení tûch nejvût‰ích m˘tÛ, kter˘m jsme uvûfiili, m˘tÛ, které nám brání Ïít naplno prostû proto, Ïe jsou to dominantní pfiesvûdãení v kultufie, která nás obklopuje. Toho dne, kdy jsem sedûla na pláÏi a rozprávûla s vesmírem, jsem si vzpomnûla na prostou pravdu, jeÏ mû osvobodila. Doufám, Ïe aÏ budete ãíst tyto fiádky, i ve va‰em srdci zaãne rezonovat pravda, kterou jste hluboko uvnitfi vÏdycky znali, a Ïe ucítíte stejnou radost a osvobození, jaké jsem zaÏila já. Jsem pfiesvûdãená, Ïe kdyÏ se narodíme, víme, kdo jsme. JenÏe jak rosteme, toto vûdomí odmítneme, protoÏe se snaÏíme zapadnout do spoleãnosti, pfiizpÛsobit se jí a pfiijmout její normy. Nauãíme se hledat vedení vnû sebe sama, a tím na sebe pfiebíráme i oãekávání ostatních. V‰em tûmto oãekáváním pak nejsme schopni dostát, a tak máme pocit, Ïe jsme nedostateãní a vadní. 13
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 14
CO KDYÎ JE TO NEBE?
To ov‰em znamená, Ïe kdyÏ potom procházíme Ïivotem, základ na‰ich osobních hodnot je postaven˘ na pfiedstavách, které nejsou pravdivé! TakÏe bez ohledu na to, kolika kurzy osobního rozvoje projdeme a kolik knih o svépomoci si pfieãteme, pofiád hledáme odpovûdi na své otázky vnû sebe sama. To nám ov‰em k niãemu není, a navíc nás to je‰tû brzdí. Tyto destruktivní vzorce nemÛÏe nic zmûnit, dokud neodhalíme ony m˘ty a neodhalíme lÏi, které utváfiejí na‰e my‰lenky a na‰e pfiesvûdãení. V kaÏdé kapitole knihy se zamûfiíme na jeden bûÏn˘ m˘tus, kter˘ jsme v‰ichni pfiijali, aniÏ jsme se jím hloubûji zab˘vali. UkáÏeme si, jak jsou tyto m˘ty obvyklé a ãasto pro nás neviditelné. Budu vám vyprávût pfiíbûhy a uvedu pfiíklady ze svého Ïivota, kde se tyto m˘ty projevily, a vysvûtlím, jak jsem zjistila, Ïe jsou fale‰né, a co je pro mû pravda. Za kaÏdou kapitolou následuje ãást nazvaná „Îít nebe tady a teì“, ve které vám nabídnu urãité moÏné pravdy náhradou za m˘ty, které jsme právû prozkoumali, a naãrtnu metody k pfiekonání této podmínûnosti, abyste i vy ve svém Ïivotû mohli tento m˘tus pfiekonat a koneãnû Ïít svou vnitfiní pravdu, a nikoli m˘tus. Kdyby nûkolik posledních let bylo jako procházka rÛÏov˘m sadem, pravdûpodobnû by se ve mnû neutvofiila dal‰í kniha – urãitû ne teì. TakÏe vám dûkuji, vám v‰em, ktefií jste se se mnou podûlili o svÛj Ïivot a otevfieli mi své srdce a du‰i. KaÏd˘ z vás, kdo se na mû kdy obrátil, mû inspiroval k sepsání této knihy. V‰ichni jsme propojení a já cítím to, co cítíte vy. Tato kniha je mÛj dar pro vás, z mého srdce k va‰emu.
14
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 15
1. KAPITOL A
M¯TUS: Dostanete to, co si zaslouÏíte „Sambo, Sambo, malá ãerná Sambo!“ pokfiikovaly na hfii‰ti dûti, které mû obklopily a trápily kvÛli tmav‰í pleti a vlnit˘m vlasÛm. „Mal˘ ãern˘ Sambo“, indick˘ chlapec s tmavou pletí, je postava z dûtské kníÏky, kterou jsme ãetli ve ‰kole. Za privilegium studovat na soukromé britské ‰kole jsem platila tím, Ïe jsem musela strpût toto nemilosrdné popichování. Tváfie mi hofiely studem a rozpaky, v osmileté hlavû zmatek. Nevûdûla jsem, jak zareagovat na kruh, kter˘ se stále zuÏoval. Proã to dûlají? nechápala jsem a cítila se naprosto bezmocná. S tím, jak vypadám, nemÛÏu pfiece nic udûlat. Co si mám poãít? Mám na nû taky kfiiãet? Zkusit je uhodit? Mám to fiíct uãitelce? Cítila jsem se v pasti, nebyla jsem schopná se pohnout. Oãima jsem hledala uãitelku, která mûla o pfiestávce dozor. Koneãnû jsem ji zahlédla, ale byla na druhém konci hfii‰tû a smála se se skupinkou dûtí, které hrály „zajíãek v své jamce“ a chtûly, aby se k nim pfiidala. Nemûla jsem ‰anci, Ïe by si mû v‰imla. Stejnû by mû nemohla sly‰et uprostfied tûch stovek povykujících dûtí, které na hfii‰ti skákaly pfies ‰vihadlo, hrály si na honûnou a podobnû. NeÏ se mi moje tr˘znitelky zaãaly vysmívat, ubezpeãily se, Ïe jsou od uãitelky dost daleko. Potlaãovala jsem slzy a snaÏila se utéct, pokou‰ela jsem se prorazit jejich kruh. Nepodafiilo se, dûvãata mû stále obklopovala, 15
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 16
CO KDYÎ JE TO NEBE?
byla ãím dál blíÏ a drÏela mû za aktovku, abych neutekla. AÏ jsem se ocitla u kamenné zdi ‰kolní budovy na konci hfii‰tû.
Šest malých tyranek Jak moc jsem si pfiála, aby se otevfielo nebe a se zahfimûním se z nûj vynofiil jeden z tûch superhrdinÛ, na které jsem se dívala v televizi, srazil tyranky k zemi, popadl mû, odnesl do bezpeãí a já bych se jim v‰em mohla vysmát. V tu chvíli bych se ale klidnû smífiila i s nûãím ménû dramatick˘m – tfieba kdyby se mû nûkdo zastal, kdokoli, moÏná jedna z tûch dívek, kdyby se postavila na mou stranu proti ostatním. Ve své fantazii jsem si malovala nejrÛznûj‰í moÏnosti, které jsem si pfiála, aby se v tu chvíli staly – ale bohuÏel, Ïádná z nich se neuskuteãnila. A tak jsem tam stála zády opfiená o zeì a kolem mû se tyãilo onûch ‰est tyranek. Byla jsem neviditelná pro cel˘ svût kromû tûch ‰esti dívek, které byly v‰echny mnohem vût‰í neÏ já. Chvíli jsem zvaÏovala, Ïe bych je kopla do holenû a pokusila se utéct, ale jediné, co jsem dokázala, bylo tisknout se ke zdi ve snaze co nejvíce se od nich vzdálit, zavfiít oãi a ãekat na nejhor‰í. Náhle mû ta nejvût‰í z nich, Lynette, chytla za popruh od aktovky a témûfi mû zvedla ze zemû. Balancovala jsem na ‰piãkách, zatímco Lynette se mi dívala do oãí a syãela: „Dej nám svoje peníze na obûd, Sambo!“ Tou dobou uÏ jsem vzlykala a nedokázala jsem zadrÏet slzy, které mi stékaly po tváfiích. Hledala jsem peníze, které mi dal ráno táta, abych si mohla o pfiestávce koupit pití a svaãinu, a cítila jsem, Ïe se tfiesu. Ve chvíli, kdy jsem se chystala pfiedat peníze Lynette, zazvonil ‰kolní zvonek. Lynette mi je vy‰kubla z ruky a v‰echna dûvãata se rozbûhla ke vchodu do budovy, aby pokraãovala ve sv˘ch denních ãinnostech, jako by se nic nestalo. KdyÏ ode mû odbûhly, podlomila se mi kolena a já se sesula k zemi. Chvíli jsem tam zÛstala leÏet v záchvatu nekontrolovateln˘ch vzlykÛ. 16
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 17
M˘tus: Dostanete to, co si zaslouÏíte
Strašák Jako indické dítû v britské ‰kole jsem tenkrát, v dobû, kdy byl Hongkong britskou kolonií, byla rozhodnû v˘jimkou. Pofiád si pamatuji na den, kdy mû maminka vzala na pfiijímací pohovor k fieditelce ‰koly – pfiísnû vypadající paní s krátk˘m mikádem. Sv˘m chováním mi dávala najevo, jaké mám ‰tûstí, Ïe se mi dostalo pfiíleÏitosti studovat v tak dÛstojném zafiízení, a Ïe bych za toto privilegium mûla b˘t náleÏitû vdûãná. KdyÏ jsem zaãala ‰kolu nav‰tûvovat, tr˘znily mû dûti na hfii‰ti nejen pfiízviskem „malá ãerná Sambo“, ale fiíkaly mi také stra‰ák nebo je‰tû hÛfie – ãerná huba. ProtoÏe jsem celkem snadno získávala dobré známky, fiíkaly mi také „‰prt“. Dokonce se mi vloupávaly do skfiíÀky a braly mi vûci – jako tfieba nové pastelky; jenom aby mi dokázaly, Ïe mohou. V dÛsledku toho v‰eho jsem byla nesmírnû stydlivá a uzavfiená a nikdy jsem se nebránila, ãímÏ jsem ze sebe dûlala snadn˘ cíl. Nûkdy byla ‰ikana tak hrozná, Ïe jsem se zavfiela v kabince na dívãích záchodech a plakala tak dlouho, dokud mi nevyschly v‰echny slzy. Pamatuji se i na mnohé veãery, kdy jsem se ubreãela k spánku. Cítila jsem se zahnaná do kouta tak hlubokého a temného, Ïe z nûj nebylo úniku. PfiestoÏe jsem mûla dobré známky, ‰kolu jsem opravdu nenávidûla. KvÛli ‰ikanû jsem se cítila zahanbená, protoÏe jsem nabyla dojmu, Ïe bych se mûla stydût, Ïe mám tmavou pleÈ. ZároveÀ jsem byla pfiesvûdãená, Ïe se asi nûjak ‰patnû chovám nebo Ïe jsem nûco ‰patného fiekla a tím si na sebe pfiivolala nepfiátelské chování ostatních. JenÏe jsem nemohla pfiijít na to, co dûlám nebo fiíkám ‰patnû, takÏe jsem to nemohla zmûnit, aby mû dûti koneãnû mûly rády. Brzy jsem uvûfiila tomu, Ïe jsem opravdu neschopná a Ïe nejsem tak dobrá jako ostatní. Vzhledem k tomu, Ïe jsem vûfiila, Ïe je to v‰echno moje vina, nikdy jsem o tom s nik˘m nemluvila, ani s uãiteli, ani s rodiãi. 17
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 18
CO KDYÎ JE TO NEBE?
Pfiedev‰ím jsem nechtûla zklamat maminku a tatínka, ktefií byli pfiesvûdãeni, Ïe se mi ve ‰kole opravdu dobfie dafií. Urãit˘m zpÛsobem jsem také cítila, Ïe kdyÏ budu na své tr˘znitele Ïalovat, docílím jedinû toho, Ïe budou je‰tû vzteklej‰í, budou mi tfieba i víc ubliÏovat a budou se mi chtít pomstít za to, Ïe jsem na nû Ïalovala. Dal‰í faktor, kter˘ stál proti mnû, byla skuteãnost, Ïe pocházím z kulturního prostfiedí, kde je nerovnost pohlaví zcela bûÏná a Ïeny jsou povaÏovány za obãany druhé kategorie. Tuto nerovnost jsem si dobfie uvûdomovala jiÏ odmaliãka. Sice to nehrálo pfiímou roli v mé zku‰enosti se ‰ikanou, protoÏe v‰echny mé tr˘znitelky byly dívky, ale mûlo to nesporn˘ vliv na mé nízké sebevûdomí v jin˘ch situacích, kdy se ke mnû nûkdo nechoval dobfie.
Riyanina zrada Ve stejném roce jsem se skamarádila s indickou dívkou jménem Riyana, která chodila o tfiídu v˘‰ neÏ já. Také byla ‰ikanovaná, a tak jsme se velice sblíÏily. Bylo skvûlé mít blízkou kamarádku. Poprvé v Ïivotû jsem cítila, Ïe se mÛÏu nûkomu svûfiit s tím, co se mi dûje. DrÏely jsme spolu a doufaly, Ïe tak odoláme sv˘m trapiãkám. Bránily jsme jedna druhou a kryly jsme si navzájem záda. V obrovském labyrintu ‰kolních chodeb a hfii‰È jsme si na‰ly tajné úkryty, kde jsme se cítily v bezpeãí. Braly jsme si na tato tajná místa svaãiny a obûdy, protoÏe jsme vûdûly, Ïe tam nám je nikdo nesebere. Také jsme se po ‰kole navzájem nav‰tûvovaly doma a dokonce jsme o víkendech jedna u druhé pfiespávaly. Obû jsme byly trochu jako kluci a rády jsme jezdily na kole, na koleãkov˘ch bruslích, hrály jsme kopanou nebo kriket. A pak se jednoho dne v‰echno zmûnilo. Lynette a její banda oãividnû chytily o pfiestávce Riyanu a vyhroÏovaly, Ïe ji ztluãou. Riyana ve slabé chvilce svolila, Ïe kdyÏ ji nechají jít, ukáÏe jim, kde se schovávám. Nabídla mû jako úplatek, jako obûtního beránka, 18
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 19
M˘tus: Dostanete to, co si zaslouÏíte
aby se sama dostala z nepfiíjemné situace. Lynette a její kamarádky na dohodu pfiistoupily. DokáÏete si asi pfiedstavit mé pfiekvapení, kdyÏ mû Lynette a její banda za prozpûvování oblíbené nadávky „Sambo, Sambo!“ objevily v jednom z na‰ich tajn˘ch úkrytÛ. Nejhor‰í ‰ok a horor pro mû ale byl, kdyÏ jsem vidûla, Ïe Riyana najednou patfií k nim! Místo aby mû moje nejlep‰í kamarádka pfii‰la zachraÀovat a postavila se na mou stranu, pfiivedla je pfiímo ke mnû! Velmi mû ranilo, Ïe se Riyana obrátila proti mnû, a její zrada mû bolela víc neÏ celá ‰ikana. Právû tato zrada zpÛsobila víc neÏ cokoli jiného, Ïe jsem se jako ãlovûk cítila opravdu bezcenná. Pfii pohledu zpût si uvûdomuji, jak moc mû ‰ikana emoãnû poznamenala a promûnila na té nejhlub‰í úrovni. Pfiála jsem si kvÛli ní b˘t neviditelná, aby si mû nikdo nev‰ímal. Zaãala jsem se bát ostatních a vÏdycky jsem se drÏela stranou. Nikdy jsem se nezapojovala tfieba do ‰kolních divadelních her, studentské rady nebo jin˘ch ãinností, které ke mnû mohly pfiitáhnout pozornost. Místo abych se fiídila módou jako ostatní dûti, oblékala jsem se pokud moÏno nenápadnû. Nesná‰ela jsem t˘mové hry, protoÏe mi bylo jasné, Ïe budu do druÏstva vÏdycky vybrána aÏ jako poslední. Také jsem nerada pracovala ve skupinách, protoÏe jsem vûdûla, Ïe mû ve skupinû nikdo nechce. Aãkoli se maminka neúnavnû snaÏila vytáhnout mû z mé ulity, byla jsem vût‰inu dûtství a mládí stydlivá a odtaÏitá, protoÏe jsem se cítila o‰klivá, vadná, bezcenná a nehodná lásky. Nejednou jsem pfiipadla na my‰lenku, Ïe jedin˘m v˘chodiskem je vzít si Ïivot. To je nauãí! Pamatuji se, Ïe tohle jsem si myslela, kdyÏ mi bylo asi tfiináct. Ta pfiedstava mi pfiipadala témûfi hrdinská, jako bych obûtovala svÛj Ïivot za v‰echny dûti, které kdy byly ‰ikanovány. Uãitelky by jistû zpozornûly a zaãaly se zajímat, co se dûje, zvlá‰È kdybych jim zanechala dopis na rozlouãenou s vysvûtlením, proã jsem tu hroznou vûc udûlala. Dokonce i samotné tyranky by byly v ‰oku, a moÏná aÏ do té míry, Ïe by zmûnily své ohavné chování. 19
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 20
CO KDYÎ JE TO NEBE?
JenÏe v následujícím okamÏiku jsem si uvûdomila, jak by moje sebevraÏda zniãila moji milovanou maminku, která mû bezpodmíneãnû milovala. Pomy‰lení na ni postaãovalo i v tûchto zoufal˘ch okamÏicích k tomu, abych ve‰keré my‰lenky na sebevraÏdu pustila z hlavy. Staãilo jen krátce si pfiedstavit, jak by ji má smrt zarmoutila, a rozplakalo mû to natolik, Ïe jsem svÛj plán opustila dfiív, neÏ se staãil podrobnûji zformovat. KoneckoncÛ jsem uÏ zaÏila svou maminku zdrcenou Ïalem nad ztrátou dítûte. KdyÏ mi bylo osm, pfii‰li jsme o mého dvouletého bratra, kter˘ se narodil s Downov˘m syndromem. Nikdy nezapomenu, jak jeho smrt rodiãe zdrtila a jak dlouho mamince trvalo pfiekonat nejhor‰í Ïal. Tato vzpomínka je asi hlavním dÛvodem, proã jsem dnes stále je‰tû tady.
Úzkosti dospívání Jak jsem vyrÛstala a vstupovala do puberty, zjistila jsem, Ïe nejradûji oblékám své mûnící se tûlo do volného pytlovitého obleãení, aby nepfiitahovalo niãí pozornost. Nechala jsem si narÛst dlouhé vlasy, protoÏe jsem se pod nimi mohla schovat, coÏ mi dodávalo pocit bezpeãí a ochrany. ·kolou jsem procházela v nadûji, Ïe si mû nikdo nev‰imne, protoÏe kdyÏ mû nikdo neuvidí, nebude si mû moct ani dobírat. Zatímco ostatní dûti byly pofiád spolu, po ‰kole podnikaly rÛzné akce (tfieba se vûnovaly organizovanému sportu) a chodily na zábavná víkendová setkání (jako tfieba ‰kolní tancovaãky), já jsem zÛstávala stranou. Nechtûla jsem nûkam jít a pak se tam cítit pfiehlíÏená. Mnohem radûji jsem ‰la po ‰kole domÛ a trávila ãas s rodinou nebo o samotû, kdy jsem si ãetla nebo poslouchala hudbu. Nûkdy si na‰e rodina vy‰la nûkam ven s jinou rodinou a to se mi líbilo, ale o tom, co se mi dûje ve ‰kole, jsem nikdy nikomu nic nefiekla. Bylo to moje tajemství, za které jsem se stydûla. 20
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 21
M˘tus: Dostanete to, co si zaslouÏíte
Samozfiejmû Ïe nebylo hrozné celé mé dûtství, spousta vûcí byla úÏasná a kouzelná, pfiedev‰ím to, Ïe jsem byla v Hongkongu vystavena rÛzn˘m jazykÛm a kulturám. Tuhle zku‰enost bych za nic nevymûnila. Ale moje ps˘cha byla po‰kozená. Bomba byla nastavená a hodiny odtikávaly ãas v˘buchu v pozdûj‰í fázi mého Ïivota. ·ikana, stejnû jako jakékoli jiné zneuÏití v dûtství, nás zmûní hluboce a zcela zásadnû. JestliÏe zaãne brzy a trvá dost dlouho, natrvalo ovlivní nበzpÛsob nazírání na svût a to, jak se díváme sami na sebe a jak˘ vztah máme s ostatními – i dlouho poté, co ve‰keré tr˘znûní skonãí. Zku‰enost z raného dûtství pak ovlivní pfiedstavu dítûte o tom, jak bude vypadat zbytek jeho Ïivota. Není pfiekvapivé, Ïe jsem strávila mnoho let oãekáváním, Ïe budu odmítnuta. Mé chování, které umoÏÀovalo, aby v‰e pokraãovalo, jen odráÏelo pocity, které jsem vÛãi sobû mûla – a ty pak pfietrvávaly po mnoho a mnoho následujících let. V dÛsledku toho jsem vyrostla v pfiesvûdãení, Ïe musím opravdu tvrdû pracovat, abych se osvûdãila – abych obecnû prokázala svou hodnotu a také abych dokázala, Ïe si zaslouÏím to pozitivní, co ke mnû v Ïivotû pfiichází. KvÛli tûmto zku‰enostem jsem také zaãala b˘t extrémnû citlivá na jakoukoli kritiku a je‰tû ji sama pro sebe zveliãovala. Nejvût‰í dÛsledek ‰ikany v‰ak spoãíval zfiejmû v tom, Ïe kdykoli mi nûkdo vûnoval pozitivní pozornost, vnímala jsem to tak, Ïe si ji nezaslouÏím a Ïe jí nejsem hodna; buì jsem ji tedy odmítla, nebo za ni byla pfiehnanû vdûãná. Potom jsem dûlala v‰echno moÏné, abych dokázala, Ïe si pozitivní pozornost opravdu zaslouÏím – nûkdy aÏ do té míry, Ïe jsem na sobû nechala dfiíví ‰típat. ·ikana mû jednodu‰e pfiipravila o pocit vlastní hodnoty.
Jak jsem pochopila pravdu o lásce Dovedete si tedy jistû pfiedstavit, jak mû udivilo, kdyÏ jsem pfii NDE zjistila, Ïe stojím za to, abych byla bezpodmíneãnû milována, 21
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 22
CO KDYÎ JE TO NEBE?
ãistû proto, Ïe jsem, kdo jsem, a také Ïe jsem opravdu nádherné, úÏasné a mocné stvofiení vesmíru – jedineãná, mimofiádná a hodnotná ve v‰ech smûrech. Nemusela jsem dûlat nic, abych si tento dar zaslouÏila. Nemusela jsem zasít Ïádná zvlá‰tní semínka, abych mohla sklidit hlubokou a trvalou lásku, kterou mû vesmír zahrnoval. Nemusela jsem nic dokazovat, niãeho dosahovat ani se nûãím stát. Prostû jsem zjistila, Ïe to tak je, a bylo to stejnû nepochybnû, jako Ïe slunce veãer zapadá a ráno vychází. V jasném svûtle fií‰e blízké smrti jsem pochopila, Ïe to, co jsem zaÏívala ve ‰kole, se mnou nemá vÛbec nic spoleãného. Ty dûti jen vyjadfiovaly svou vlastní nejistotu, protoÏe i ony se cítily nemilované a bezmocné. Pfiesto je vesmír miloval stejnû jako mû. I ony byly nádherné a úÏasné – ale stejnû jako já to nevûdûly. Promítaly si svÛj vlastní pocit bezcennosti na mû, protoÏe vûdûly, Ïe smûjí, nikoli proto, Ïe já bych si to jakkoli zaslouÏila. Zcela neãekanû jsem také uvidûla, Ïe nic z toho, co jsme udûlaly, nepotfiebuje odpu‰tûní. Ve‰keré na‰e chování vycházelo ãistû z nevûdomosti, kterou v nás vzbuzovala na‰e spoleãnost – jeÏ sama také uÏ dávno ztratila povûdomí o své boÏské podstatû. To, co jsme zaÏívaly, celé a bez pfiíkras, bylo souãástí na‰í nezbytné cesty, která nás mûla vést zpût k bezpodmíneãné lásce.
Îít nebe tady a teì JestliÏe „dostanete to, co si zaslouÏíte“ je m˘tus, jaká je tedy pravda?
UvaÏujte o tûchto moÏnostech: • Bez ohledu na to, co o sobû lidé navzájem fiíkají, jsme v‰ichni hodni bezpodmíneãné lásky ãistû proto, Ïe jsme, kdo jsme. Tuto lásku si nemusíme nijak zaslouÏit – je to právo, se kter˘m se rodíme. 22
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 23
M˘tus: Dostanete to, co si zaslouÏíte
• Na onom svûtû jsme v‰ichni pfiijímáni jako nádherná, úÏasná a mocná stvofiení vesmíru – jedineãná, v˘jimeãná a ve v‰ech smûrech oceÀovaná. • Bez ohledu na to, co fiíkáme ãi dûláme (a dokonce i kdyby byla pravda, Ïe nikdo na celé Zemi nás nemiluje), vesmír vÏdy bude milovat hlubokou a vûãnou láskou kaÏdého, kdo se kdy narodil – koneckoncÛ jsme v‰ichni propojení, jsme souãástí celku. Tipy a cviãení: • KdyÏ vás ostatní tak ãi onak poniÏují, uvûdomte si, Ïe jejich jednání je pfiímou projekcí jejich vlastních bolestí a zmatkÛ. Stejnû tak si uvûdomte, Ïe kdyÏ otevfiete své srdce soucitu s jejich bolestí (coÏ v Ïádném pfiípadû neznamená, Ïe budete pfiehlíÏet jejich jednání), prospûje vám to. • Kdykoli cítíte, Ïe vám nûkdo komplikuje Ïivot, pfiedstavte si, jak˘ typ vhledu nebo jakou dovednost potfiebujete, abyste se se situací vyrovnali. Potom si uvûdomte, Ïe je to ve va‰ich silách, jinak by vám vesmír tuto situaci nenabídl. Vnímejte to, co se dûje, jako pfiíleÏitost k vyzrávání, nikoli jako tíÏivé bfiímû, a to, co potfiebujete, pfiijde rychleji. • Pfiedstavte si sebe a své tr˘znitele jako herce v divadelní hfie – a pak si pfiedstavte, Ïe jste s nimi po pfiedstavení na veãírku, kde uÏ nehrají své role. Pfiedstavte si je jako úplnû jiné a naprosto milující lidi, ktefií vás zdraví a s upfiímnou radostí vám gratulují k va‰emu v˘konu. Opakujte tuto vizualizaci ãasto, pokaÏdé vám pomÛÏe o kousek posunout vበúhel pohledu. • VzpomeÀte si na nûjakou nepfiíjemnou, bolestnou událost z minulosti a pfiedstavte si, Ïe ji proÏíváte znovu a jinak – ze své dne‰ní perspektivy, se v‰ím, co jste se aÏ doposud v Ïivotû nauãili. SnaÏte se o pfiedstavu co nejskuteãnûj‰í 23
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 24
CO KDYÎ JE TO NEBE?
a ujistûte se, Ïe zmûnûn˘ v˘sledek je posilující pro v‰echny zúãastnûné, nejen pro vás. • Abyste mohli Ïít v pfiítomném okamÏiku, nauãte se techniky, jako je Èukání (EFT – techniky emoãní svobody), dechová cviãení nebo meditace. Pomohou vám zbavit se úzkosti a emocionálních reakcí, jeÏ vás udrÏují zablokované v minulosti.
Otázky pro vás: • Jaká jsou nejhor‰í traumata a poníÏení, která jsem v minulosti zaÏil? Jaké spoleãné prvky se v nich objevují? • Je moÏné, Ïe ostatní cítí, Ïe já jsem nûkdy dûlal obûti z nich – i tfieba jen v neúmysln˘ch drobnostech? Pokud vezmu tohle v úvahu, jsem schopen rozeznat, Ïe nûkteré bolestné události z mé minulosti nebyly zpÛsobeny úmyslnû nebo Ïe jsem si ‰patnû vyloÏil, co jiní fiekli nebo udûlali? • Co bych musel udûlat, abych mohl pfiijmout skuteãnost, Ïe jsem hoden bezpodmíneãné lásky vesmíru? Jakou – tfieba i malou – vûc mÛÏu udûlat, aby to pro mû bylo snaz‰í? Vím, Ïe jsem dost dobr˘ takov˘, jak˘ jsem, aniÏ svou hodnotu musím jakkoli dokazovat, kdyÏ: • zÛstávám ve svém stfiedu a v pfiítomnosti, kdyÏ se mû nûkdo snaÏí vyprovokovat (nebo kdyÏ se nûkdo chová takov˘m zpÛsobem, kter˘ by ve mnû dfiíve vyvolal silnou emoãní reakci). • nedefinuji svou vlastní hodnotu vnûj‰ími faktory jako tfieba tím, jak vypadám nebo ãeho jsem dosáhl. • pfiem˘‰lím ménû o tom, co si zaslouÏím, a více o tom, kdo jsem – ãistá láska a ãisté vûdomí.
24
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 190
O AUTORCE Anita Moorjani se narodila v Singapuru indick˘m rodiãÛm, ve dvou letech se s nimi pfiestûhovala do Hongkongu a tam strávila vût‰inu Ïivota. Chodila do britské ‰koly, a tak odmaliãka mluví anglicky, kantonsky a jedním z indick˘ch jazykÛ. Pozdûji se ve ‰kole uãila je‰tû francouzsky. Po mnoho let pracovala v korporátním svûtû, ale v dubnu roku 2002 jí lékafii diagnostikovali rakovinu. Fascinující a dojemn˘ záÏitek blízké smrti z poãátku roku 2006 jí dramaticky zmûnil pohled na Ïivot, jak o tom pí‰e ve své první knize Musela jsem zemfiít (Dying to Be Me, Hay House 2012, ãesky KniÏní klub 2013), která se brzy stala bestsellerem New York Times. Anita dnes cestuje po celém svûtû, pfiedná‰í a pofiádá semináfie, kde se dûlí o vhled, kter˘ získala na onom svûtû. Kromû pfiedná‰ek na konferencích a speciálních událostech je také ãast˘m hostem na katedfie behaviorálních vûd hongkongské univerzity, kde promlouvá na téma vyrovnání se se smrtelnou nemocí a se smrtí a o psychologii duchovních pfiesvûdãení. Je ztûlesnûním pravdy o tom, Ïe v‰ichni máme vnitfiní sílu a moudrost k pfiekonání i tûch nejnepfiíznivûj‰ích Ïivotních situací. Sama je toho Ïivoucím dÛkazem. Anita se nedávno s manÏelem Dannym pfiestûhovala do Los Angeles.
Webové stránky: www.anitamoorjani.com
CoKdyzKor2
1/4/17 8:57 AM
Stránka 191
Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. kapitola: M˘tus: Dostanete to, co si zaslouÏíte . . . . . . . . 15 2. kapitola: M˘tus: Milovat sám sebe je sobecké . . . . . . . . . 25 3. kapitola: M˘tus: Skuteãná láska znamená, Ïe si dám v‰echno líbit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4. kapitola: M˘tus: Já nejsem OK, ty nejsi OK . . . . . . . . . . 56 5. kapitola: M˘tus: Zdravotní systém peãuje o na‰e zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 6. kapitola: M˘tus: V‰ichni jsme oddûlené individuální bytosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 7. kapitola: M˘tus: Po smrti jsme souzeni a trestáni za své hfiíchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 8. kapitola: M˘tus: Duchovní lidé nemají ego . . . . . . . . . 131 9. kapitola: M˘tus: Îeny jsou slab‰í pohlaví . . . . . . . . . . . 151 10. kapitola: M˘tus: Musíme b˘t vÏdycky pozitivní . . . . . . 168 Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 Podûkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
CoKdyzKor2
1/26/17 8:30 PM
Stránka 192
Anita Moorjani CO KDYÎ JE TO NEBE? Jak jsem se zbavila omezujících pfiesvûdãení a zaãala opravdu Ïít Z anglického originálu What If This Is Heaven? How I Released My Limiting Beliefs and Really Started Living, vydaného nakladatelstvím Hay House v USA roku 2016, pfieloÏila Katefiina Drewsová. Obálku navrhla SoÀa ·edivá Odpovûdná redaktorka Iva DaÀková Technická redaktorka RÛÏena Hedrichová Poãet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pragma, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 8827. publikaci. Sazba Olaf ·najder, Brand˘s n. L. Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Na‰e knihy na trh dodává Euromedia - kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz