MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 5
Jan Malík
Míček Flíček
Ilustroval Ondřej Sekora KNIŽNÍ KLUB
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 7
Začíná se první kapitola, ve které uslyšíte o domečku na kopečku, o flašinetu a bubínku a o rozbitém okně. Skoro už na samém kraji města – snad někde pod Prosekem nebo u Strašnic, sám už věru nevím kde – stál domek, malý jako hříbek, čistý jako klícka a milý jako sedmikráska. A v tom domku bydleli už léta letoucí dědeček s babičkou. Děti neměli a tak tu žili sami, starouškové. Ve dne se dědeček na zahrádce piplal a mazlil s kapustou, mrkví a slunečnicemi a babička zatím vařila a uklízela; večer dědeček četl noviny nebo poslouchal rádio a babička pletla punčochy, černé, červené, pruhované, kostkované, puntíčkované, nu všelijaké. (7)
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 8
Dívá se tak jednou večer babička na dědečka a myslí si: „Chudák dědeček, asi mu něco schází: sedí, mlčí a oči má takové smutné. Ale já vím co: zítra má dědeček svátek, koupím mu flašinet.“ A opravdu – babička koupila dědečkovi k svátku flašinet. A toho večera si dědeček novin a rádia ani nevšiml, seděl jen u flašinetu a hrál a hrál, až (8)
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 9
se celý rozesmál. Přitom se dívá po očku na babičku a myslí si: „Chudák babička, stará se o mne – a sama je nějaká divná. Jistě jí něco schází: sedí, mlčí a oči má takové smutné. Ale já vím co: Zítra má babička narozeniny, koupím jí buben.“ A opravdu – dědeček koupil babičce k narozeninám buben. A hned toho večera si babička sedla k bubínku, paličkou poťukávala, dědeček točil klikou u flašinetu, a hráli a hráli, až se oba rozesmáli. A hráli druhý den a hráli třetí den – a najednou si všimli, že hrají stále smutnější a smutnější písničky. Dědeček přestal točit klikou, babička položila paličku, podívali se na sebe, hlavami zakývali a řekli: „Vidíš, vidíš, přece nám oběma něco schází.“ A dědeček povídá: „Měli bychom mít děťátko.“ „Holčičku, viď, dědečku!“ „I kdepak – chlapečka, babičko.“ „A to já bych raději chtěla holčičku, dědečku.“ „A já bych chtěl raději chlapečka, babičko.“ „Ba ne, holčičku!“
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 10
„Ba ne, chlapečka!“ „Holčičku!“ „Chlapečka!“ „Holčičku!“ A už se rozdurdili. A co se tak škádlí, najednou břink! bác! – a do okna vpadlo něco kulatého a hupky hup! – už se to schovalo v koutě. To se ví, starouškové se náramně polekali, ale dědeček hned věděl, kolik uhodilo: „I vždyť je to míč, babičko! Jenom bych rád věděl, jak se sem dostal.“ Babička prohlíží rozbité okno, mračí se a hubuje: „To sem jistě zalétl z hřiště. V tom je zase nějaká klukovina.“ „Ba ne, babičko,“ zavrtěl hlavou dědeček. „Jen se podívej, tohle je nějaký docela nový a nějaký zvláštní míček.“ Babička se sice ještě trochu mračí, ale přece jen mrkne do kouta a vidí – opravdu, je to míček, tuze hezký, hlaďounký, kulaťoučký, ducatý, baculatý – jako melounek. ( 10 )
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 11
A co se tak starouškové dohadují, ozval se zčistajasna hlásek: „Já mám hlad!“ „Povídal jsi něco, dědečku?“ ptá se babička. „Já? Ne nic jsem nepovídal, babičko,“ diví se dědeček. „Tak se mi zdálo, že tu někdo mluví,“ brouká si babička a myslí si: „Vida, uši mi už neslouží.“ Vtom se z kouta ozval hlásek tenký jako vlásek: „Já mám hlad!“ „Dědečku,“ vyhrkla babička, „to ten míček mluví!“ Dědeček vrtí hlavou – kdopak to jakživ slyšel, aby míč mluvil – a v tom se z kouta ozve do třetice: „Já mám hlad!“ Dědeček nechce věřit vlastním uším, honem cupitá do kouta světnice – a teď ani očím nevěří: „Babičko, to není jen tak obyčejný míček. Vždyť on má oči!“ ( 11 )
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 12
„A nos!“ „A pusu!“ „A uši!“ „A vlasy!“ „A ruce!“ „A nohy!“ Babička se dívá na to nadělení – a najednou se usmívá a slzička se jí přitom koulí po tváři. „Vidíš, dědečku, sám osud nás rozsoudil. Ty jsi chtěl chlapečka, já zase holčičku, shodnout jsme se nemohli – a tak to nebude ani chlapeček, ani holčička, bude to míček. Míček Flíček.“ „To je opravdu hezké a veselé jméno,“ rozesmál se dědeček. „Tak tedy dobře, babičko: bude to náš míček Flíček!“ „Já mám hlad!“ ozvalo se zase z kouta. „I podívejme se na něho, na cvalíka!“ špulí se dobrácky babička. „Sotva přišel a už by jedl.“ ( 12 )
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 13
„Pěkný Flíček: Bumbrlíček je to, babičko!“ směje se dědeček. A míček vede svou: „Já mám hlad!“ Babička si vzpomněla, že poslední skrojek chleba dala dědečkovi odpoledne ke kávě a honem křiklouna chlácholí: „Nu dobře, Flíčku, jen počkej, míčku, hned ti něco seženeme. Snad je ještě otevřeno. Poběžím do mlékárny pro čerstvé mléko a ty, dědečku, skočíš k pekaři. Ať má míček Flíček čerstvé rohlíky.“ „Nebudeš se tu bát, Flíčku?“ stará se dědeček. A míček se kurážně nafukuje: „Já jsem míček Flíček a nikoho se nebojím.“ A kdyby někdo přišel, řekni, ať počká venku, že přijdeme hned,“ nařizuje babička. „Rozuměl jsi, Flíčku?“
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 14
A míček se důležitě nafukuje: „Já jsem míček Flíček a všemu rozumím.“ „Buď tedy hodný, seď a nedováděj,“ nakazuje ještě dědeček. „A na shledanou.“ „Však tu budeme hnedle. Sbohem, míčku,“ loučí se babička. „Sbohem, starouškové – a nemějte strach!“ volá za nimi míček – a už je sám.
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Stránka 15
Začíná se druhá kapitola, ve které bude řeč o veselé písničce, o divném návštěvníku a o kvítkovaném hrnečku. Být doma sám, dočista sám, panečku, to je veliká věc. Srdíčko tluče jako bubeník, ale člověk dělá jakoby nic. Vždyť přece musí vypadat důležitě a náramně udatně, skoro jako voják na stráži. A zrovna tak bylo míčkovi. Vrtěl sebou po světnici, poskakoval, podupával, do taktu si pobrukoval: „Já malý míček, já míček Flíček, já všemu rozumím, nikoho se nebojím: vezmu šavli – postavím se, vezmu pušku, ubráním se.“ ( 15 )
MICEK_FLICEK_zlom.QXD_Sestava 1 8/6/16 12:11 PM Strรกnka 18