Leden Ginelle Blanchové Bylas se mnou od samého začátku… To, žes to po mně celé četla, mě zachránilo víc než stokrát. Dík, žes mi věřila, žes věřila mým příběhům a že sis je zamilovala, jako já miluju tebe a všechno, co k tobě patří. Namaste, má zlatá kamarádko.
Calendar_Girl_1.indd 5
4.10.16 12:43
P RV N Í K A P I T O L A
PRAVÁ LÁSKA NEEXISTUJE. A já si léta myslela, že ano. Tedy já si dokonce myslela, že jsem ji našla. A abych byla přesná, dokonce čtyřikrát. Tak se na to podívejme. Taylor. Má školní láska. Chodili jsme spolu celou střední školu. Byl baskeťák z hvězdného týmu. Nejlepší, jakého kdy škola měla. Obr, hodně svalů, žádný mozek a nádobíčko velikosti burského oříšku. Nejspíš díky všem těm steroidům, co tajně bral. Vykašlal se na mě na maturitním večírku. Utekl s mým panenstvím a hlavní roztleskávačkou. Doslechla jsem se, že ani nedodělal bakaláře a pracuje jako mechanik v nějakém bezvýznamném městečku, má dvě děti a manželku, kterou už dávno nedokáže roztleskat. Po něm to byl pomocný pedagog v prváku na psychologii na Las Vegas Community College. Jmenoval se Maxwell. Vzhlížela jsem k němu, jako by uměl kráčet po hladině. Jenže se ukázalo, že kráčel leda po mém srdci, když si to rozdal s nějakou v každém kurzu, kde jako pomocný pedagog působil. Pomocný pedagog neboli PP znamenalo hlavně Prsa a Prdelka a on se vynasnažil, aby jich posbíral fakt hodně. Proč taky ne? Nakonec ale dopadl tak, že přivedl do jiného stavu dvě studentky najednou a pak ho vyhodili ze školy za zneužití pravomoci. V devatenácti už měl na krku dvě nezletilé matky, které ho naháněly kvůli alimentům. Bylo na tom něco téměř poetického. Ještě že jsem po něm vždycky chtěla, aby si bral kondom. 7
Calendar_Girl_1.indd 7
4.10.16 12:43
Ten rok, co mi bylo dvacet, jsem si dala pauzu. Strávila jsem celý rok jako servírka v MGM Grand na hlavní třídě, na Stripu v Las Vegas. Tam jsem se také seznámila se šťastným číslem tři, Bennym. Až na to, že mi to žádné zvláštní štěstí nepřineslo. Jemu ostatně také ne. Živil se tím, že počítal karty. Tehdy mi vykládal, že je obchodník, že pracuje v kasinech a miluje poker. Prožili jsme spolu divoký románek, který ale nebyl zdaleka tak romantický. Myslím, že jsem byla většinu času pod obraz a taky pod ním. Tehdy jsem věřila, že mě miluje. Pořád mi to opakoval. Dva měsíce jsme popíjeli, koupali jsme se v hotelovém bazénu a rozdávali si to v jednom z pokojů, co jsem získala od kámoše od úklidu, kterému jsem za to dávala na baru drinky zdarma. Fungovalo to. Ale jednoho dne to fungovat přestalo. Bennyho přistihli, jak počítá karty, a on se zdejchl. První rok jeho zmizení jsem šílela strachy, co se mu stalo. Pak jsem zjistila, že ho zmlátili a život mu visel na vlásku. Nějakou dobu byl v nemocnici a pak odjel z města a na mě si ani nevzpomněl. Poslední omyl byl poslední kapkou v už tak dost plném poháru. Kvůli němu jsem si teď jistá, že pravá láska je něco, co si vymysleli výrobci papírových gratulací a autorky zamilovaných románů a romantických komedií. Jmenoval se Blaine, ale měl se spíš jmenovat Lucifer. Byl to uhlazený byznysmen. A slovo byznysmen v souvislosti s ním používám velmi volně. Ve skutečnosti to byl lichvář. Tentýž lichvář, co půjčil mému tátovi víc, než kdy mohl splatit. Nejdřív se zaměřil na mě a pak na něj. Zpětně si uvědomuju, že jsem si myslela, že prožíváme lásku jako v pohádce. Blaine mi slíbil, že mi snese k nohám celý svět, ale bylo z toho peklo na zemi. „Proto si myslím, že bys ten kšeft od tety měla vzít.“ Moje nejlepší kamarádka, Ginelle, se žvýkačkou v puse hlasitě mlaskla do telefonu. Dala jsem si mobil dál od ucha. „Je to tvoje jediná možnost, Mio. Jak jinak chceš tátu dostat z té bryndy, co si nadrobil s Blainem a jeho gorilama?“ 8
Calendar_Girl_1.indd 8
4.10.16 12:43
Upíjela jsem brčkem ledovou vodu a mihotavé kalifornské slunce, které dopadalo na tlusté sklo lahve, měnilo jednotlivé kapky v zářící tečky. „Gin, já vůbec nevím, co mám dělat. Takové prachy se tu jen tak neválí. Neválí se tu žádné prachy.“ Povzdechla jsem si a znělo to hlasitě a hodně melodramaticky, a to dokonce i mým uším. „Hele, vždycky jsi milovala, když ses mohla zamilovat –“ „Už dávno ne!“ připomněla jsem nejlepší kamarádce svého života. V telefonu jsem z druhé strany slyšela hluk Vegas. Lidi si myslí, že poušť je tiché místo. To ale rozhodně neplatí o Stripu. Hrací automaty drnčely a zvonily a vytvářely monotónní zvukovou kulisu. Ať jste byli, kde jste byli, utéct se tomu nedalo. „Já vím, já vím.“ Gin šoupala telefonem a mně to prskalo u ucha. „Ale sex ráda máš, ne?“ „Hele, Gin, já nejsem žádná nevinná barbie. To nejsou složité počty. Tak se mě neptej na blbosti. Já tady umírám.“ Ale jestli nenajdu nějaký způsob, jak přijít k milionu dolarů, pak ten, kdo nepřežije, bude můj táta. Ginelle zaúpěla a znovu hlasitě mlaskla žvýkačkou. „Kdybys vzala tu práci jako společnice, měla bys v popisu práce jen hezky vypadat a užívat si spousty sexu, nemám pravdu? Už celé měsíce jsi s nikým nebyla. Možná by sis to docela nechala líbit, ne?“ Podle Ginelle vypadalo místo dobře placené „call girl“ jako práce snů. „To není Pretty Woman a já nejsem Julia Roberts.“ Už jsem stála skoro u své motorky, Suzuki GSXR 600, které jsem říkala prostě Suzi. Byla jedinou cennou věcí, kterou jsem vlastnila. Přehodila jsem nohu, usadila se na sedle, vsadila mobil do držáku a přepnula na hlasitý odposlech. Rozdělila jsem celou tíhu svých dlouhých černých kadeří do tří pramenů a zručně z nich spletla jeden tlustý cop. „Hele, vím, že to myslíš dobře. Ale já vážně nevím, co dělat. Já přece nejsem žádná děvka. A rozhodně jí být nechci.“ Už jen to pomyšlení mě zaplavilo děsem. 9
Calendar_Girl_1.indd 9
4.10.16 12:43
„Ale něco vymyslet musím. Musím nějak vydělat hodně peněz, a to hezky rychle.“ „Jo, vždyť já vím. Dej mi vědět, jak se to na schůzce s Exkluzivní eskortní službou vyvinulo. Jestli můžeš, tak mi zavolej večer. Sakra, už stejně přijdu na tu zkoušku pozdě, a to se ještě musím obléknout.“ Bylo slyšet, jak funí, a já jsem si ji dovedla představit, jak běží kasinem, jak utíká, aby to stihla do práce, mobil nalepený na uchu, a je jí ukradené, kdo na ni zírá a nejspíš si myslí, že je blázen. Tím taky byla tak jedinečná. Řekla to, jak to je… jako vždycky. Přesně jako já. Ginelle pracovala v Dainty Dolls Burlesque Show ve Vegas. A moje nejlepší kamarádka byla jako jméno toho podniku – malá a sladká a přesně věděla, jak nejlíp vrtět zadečkem. A na její choulostivou show se na Strip jezdili dívat chlapi z celého světa. Nicméně tam nevydělala tolik, aby mohla mě nebo tátu vyplatit – ne že bych ji o to někdy požádala. „OK, mám tě moc ráda, ty jedna potvoro,“ řekla jsem sladce a současně si zastrčila cop za koženou bundu, takže mi zapadl až někam mezi lopatky. „Já tě mám ještě radši, šmudlo.“ Otočila jsem klíčkem od motorky v zapalování, nastartovala a nasadila si helmu. Mobil jsem strčila do náprsní kapsy, přidala plyn a vyrazila vstříc budoucnosti, kterou jsem sice nechtěla, ale které jsem se stejně nemohla vyhnout. *** „Mio! Holčičko moje zlatá!“ vrkala teta, obtáčela mě pažemi kost a kůže a mačkala si mě na hruď. Na tak štíhlou ženu měla velkou sílu. Černé vlasy měla sepnuté do elegantního francouzského drdolu, na sobě bílou blůzu, která byla heboučká jak hedvábí, nejspíš proto, že to opravdu hedvábí bylo. Měla ji zastrkanou do parádní úzké černé kožené sukně a k tomu měla na nohou dokonale sladěné lodičky na šíleně vysokých podpatcích s nápadnou červenou podrážkou, o které jsem se toho 10
Calendar_Girl_1.indd 10
4.10.16 12:43
hodně dozvěděla, když jsem si jen tak listovala posledním číslem časopisu Vogue. Vypadala krásně. A víc než to. Vypadala draze. „Tetičko Millie, tak ráda tě vidím,“ začala jsem, když mě dva prsty s dlouhými na krvavě rudo nalakovanými nehty „umlčely“. Teta významně mlaskla. „Ale ale. Tady mi budeš říkat paní Milanová.“ Zakoulela jsem očima, aby byl efekt dramatičtější. Teta naopak oči přimhouřila. „Tak poslyš, děvenko, za prvé nekoulej očima. Je to nevychované a opravdová dáma to zkrátka nedělá.“ Teta stiskla rty, až připomínaly tenkou čárku. „A za druhé…“ Začala mě obcházet a posuzovat moji postavu, jako kdybych byla umělecké dílo. Chladná a nepřístupná. V ruce držela černý krajkový vějíř, který otevřela a zavřela a pak s ním během své prohlídky klepala o dlaň. „… už nikdy mi neříkej Millie. Ta žena je dávno pryč. Zemřela, když první muž, kterému jsem věřila, usmažil mé srdce a odhodil ho jako žrádlo psům.“ Dost děsivá představa, ale pokud šlo o tetu Millie, byla každopádně upřímná. „Hlavu vzhůru.“ Pleskla mě zespodu do brady, čímž si vynutila okamžitou nápravu. Pak udělala totéž s tím pruhem holé a citlivé kůže tam, kde mi začínala záda a kde těsné tričko s potiskem z jednoho koncertu nesahalo až docela k počmáraným džínům, které jsem zbožňovala. Okamžitě jsem narovnala záda a vypnula hruď. Široký úsměv jejích rudě namalovaných rtů odhalil dokonale vybělené pravidelné zuby. Zuby byly nejhezčí věc, která se za peníze dala koupit, a tady v Los Angeles za ně holky utrácely rády a pravidelně. Každou chvíli jsem narazila na nějakou, která chodila k zubaři častěji, než je z lékařského hlediska nutné, ale přece jen o trochu méně často, než chodí ke své dermatoložce na pravidelnou měsíční botoxovou injekci. A teta Millie byla zjevně na dentální klinice pravidelnou klientkou. A přestože jí táhlo na padesátku, rozhodně v tom hodlala pokračovat. „Hmm, vypadáš každopádně ohromně. A bude to ještě lepší, až z tebe uděláme něco trochu reprezentativnějšího a nafotíme 11
Calendar_Girl_1.indd 11
4.10.16 12:43
pár zkušebních obrázků. Tvář se jí zkroutila do úšklebku, když si všimla mých jaksi motorkářských hadrů. Couvla jsem a narazila do koženého křesílka, které stálo kousek za mnou. „Ještě jsem na nic nekývla.“ Millie nad mou poznámkou přimhouřila oči. „A neříkalas náhodou, že potřebuješ hodně peněz? A rychle? Něco v tom smyslu, že můj ne zrovna povedený švagříček je v nemocnici? A v průšvihu?“ Millie se pomalu posadila, překřížila nohy a opřela si elegantně obě paže o područky bílého koženého křesílka. Teta Millie neměla mého otce nikdy ráda. To bylo politováníhodné. Jako otec samoživitel dělal, co mohl, když její sestra, moje matka, opustila svoje dvě dcery. Mně tehdy bylo deset. Madison byla pětiletá a dodnes nemá na matku ani tu nejmenší vzpomínku. Kousla jsem se do rtu a podívala se tetě do světle zelených očí. Byly jsme si hrozně podobné. I přes všechny ty drobné úpravy, co si nechala udělat, jsem měla pocit, jako kdybych se za pětadvacet let dívala na sebe do zrcadla. Její oči měly stejně světle zelenou, téměř žlutou barvu, o které všichni pořád básnili. Říkali tomu zelený ametyst. Jako kdyby se dívali do nitra vzácného zeleného diamantu. Naše vlasy měly úplně stejný odstín havraní černi; byly tak černé, že když na ně dopadalo slunce, byli byste přísahali, že je to hodně tmavě modrá. Pokusila jsem se nějak pohodlněji přizpůsobit ramena nepohodlné židli a nadechla jsem se. „Jo. Táta si to pořádně zavařil. Tentokrát s Blainem.“ Millie zavřela oči a zavrtěla hlavou. A já se kousla do rtu, když jsem si vybavila tátu, jak leží vyhublý a celý popelavý bezvládně v nemocnici a modřiny mu pokrývají každičký centimetr těla. „Je pořád v kómatu. Před čtyřmi týdny ho pěkně zmlátili. Ještě se neprobral. Doktoři si myslí, že může mít poraněný mozek, ale to se zatím neví. Taky má hodně zlomenin. Je ještě pořád v krunýři,“ dokončila jsem. „Ježíšikriste. Surovci,“ zašeptala teta, uhladila si rukou pramen kolem ucha a mlčky se snažila vyrovnat s tím, co jsem jí 12
Calendar_Girl_1.indd 12
4.10.16 12:43
řekla. Už jsem ji takhle zažila. Millie byla skvělá manipulátorka a dokázala ovládat své city líp než všichni, které jsem znala. Prahla jsem po takových schopnostech. Potřebovala jsem je. „Jo. A minulý týden, když jsem držela noční hlídku u tátovy postele, se za mnou zastavil jeden z těch chlápků, co dělají gorily. Říkal, že s tátou je to jasný. Jestli nedostanou ty peníze i s úrokem, zabijou ho. A pak si přijdou pro prachy ke mně a k Maddy. Říkal tomu „dluh pozůstalých“. Každopádně se budu muset vytasit s milionem dolarů a pěkně svižně.“ Teta Millie stiskla pevně rty a začala znovu a znovu cvrnkat nehtem u ukazováčku o palec. A já se z toho nepřetržitého cvakání málem podělala. Nechápala jsem, jak může být tak klidná, tak bezcitná. Život toho muže, můj život i život mé sestry visí na vlásku. Na tátovi jí samozřejmě nezáleželo, ale pro mě a pro sestru měla vždycky slabost. Millie po mně šlehla pohledem a oči jí svítily zvláštním vzrušením. „Dá se to zvládnout. Za rok. Myslíš, že by ti dali rok, kdybys jim to splácela postupně?“ Jak se na mě plně soustředila, spojilo se jí obočí. Mně se začaly ježit chlupy na rukou a odbojně jsem zvedla ramena. Zavrtěla jsem hlavou. „Nevím. Blaine chce určitě svoje peníze, ale protože jsme spolu před nedávnem něco měli, mohla bych asi přijít prosit. Ten hnusnej, sadistickej sráč měl vždycky rád, když jsem před ním škemrala na kolenou.“ „Nech si, děvenko zlatá, svoji erotickou historii pro sebe,“ culila se teta nestydatě. „Vypadá to, že tě budeme muset pustit k práci hned. A mířit pouze na ta nejvyšší dolarová konta. Budeme muset pořádně zabrat. Potřebuju, abys tu byla zítra brzy ráno na focení. Bude to na celý den. Uděláme pár fotek, video a tak. Mám chlápka, co to dá hned další den na zabezpečené stránky.“ Všechno to šlo tak rychle. Slova „Dá se to zvládnout“ mi zvonila v uších jako symbol naděje. Připadala jsem si jako vor na vodě daleko od břehu, obklopený žraloky, ale stále ještě na hladině. 13
Calendar_Girl_1.indd 13
4.10.16 12:43
„Ale budu s nima muset i spát? Tedy já vím, že jsou různé druhy společnic.“ Zavřela jsem oči a čekala. Po chvíli jsem ucítila jemný dotyk. Teta přikryla mé ruce svými. „Děvenko moje zlatá, nebudeš muset dělat nic, co nebudeš chtít. Jestli chceš ale přijít k takovým penězům, měla bys to zvážit. Já mám se svými klienty nepsanou dohodu, když dovolíš. Moje holky s nimi spí a oni jim k normální taxe přidají dvacet procent. Těch dvacet procent nechávají v obálce v hotovosti v pokoji mých holek. A se mnou nebo mými službami to nemá nic společného, protože prostituce je v Kalifornii nelegální.“ Millie si sáhla ukazovákem na bradu. „Ale moje holky by za takovou zvláštní péči měly dostat příplatek, nemyslíš?“ Mrkla na mě. Já jen chabě přikývla. Nevěděla jsem, co si o tom myslet, ale stejně se s tím budu muset smířit. „Nabídnu tě vždycky na měsíc. Jedině tak dáme každý měsíc dohromady šesticiferný šek.“ Její světle zelené oči svítily. Dokonce natolik, že jsem málem uvěřila, že to bude snadné, jen když tomu budu nakloněná. „Vždycky tě hezky doručíme letadlem tam, kam si ten člověk bude přát, a budeš měsíc dělat, co od tebe bude potřebovat. Sex nenabízím. Pokud s nimi budeš spát, budeš to dělat z vlastní vůle. A řeknu ti, že až uvidíš některé chlapy, co mám na seznamu, nebudeš se vůbec rozmýšlet a hupneš s nimi do postele. A to nemluvím o platbě navíc.“ Teta se zazubila a vstala. Obešla skleněný stůl, posadila se a otočila se k počítači, mlčky a jako bych tam najednou vůbec nebyla. Seděla jsem přilepená v kožené sedačce a nemohla se pohnout. Měla jsem toho plnou hlavu. Představy, jak se popasuju s takovým krokem, na mě dorážely jak hladoví supi a veškeré mé morální zásady uklovávaly jednu po druhé, jako by to byla živá kořist. „Půjdu do toho,“ slyšela jsem se šeptat. „Samozřejmě že do toho půjdeš.“ Teta se na mě podívala přes počítač a zlomyslně se usmála. „Jestli chceš otce zachránit, tak stejně nemáš jinou možnost.“ *** 14
Calendar_Girl_1.indd 14
4.10.16 12:43
Následující den byl nabitý a já si připadala jako Sandra Bullock ve filmu Slečna Drsňák. Dloubali do mě, škubali mi obočí a celou voskem tak depilovali, že jsem div nevypustila duši. Připadala jsem si jako živoucí jehelníček a málem to dopadlo tak, že jsem dala pěstí té poradkyni přes krásu, kterou Millie najala, aby mě „dala do kupy“. Její slova, ne moje. Ale nemůžu popřít, že výsledek podle toho vypadal. Když jsem se podívala do zrcadla, málem jsem tu ženskou, co na mě koukala, nepoznala. Dlouhé černé vlasy se mi leskly jako nikdy a v dokonalých loknách splývaly na záda a na ramena. Všude, kam mi na kůži dopadlo světlo, jsem se třpytila. Normální celkem opálený vzhled, na kterém jsem pod kalifornským sluncem týdny pracovala, teď zářil jako ten nejlepší med a vážně vyzdvihoval všechny mé přednosti. Šaty, do kterých mě navlékli, měly levandulovou barvu, byly pohodlné a k tělu. Dokonale mi padly kolem každé křivky a efekt byl skutečně ohromný. Vypadala jsem sexy a elegantně. Fotograf mě posadil na bílou mramorovou lavici a já byla jak padlý anděl. Postrkoval mě sem a tam a zanedlouho jsem se do toho dostala. Rozkošně jsem špulila pusu a zírala tupě do dáli, zbavená emocí. To bylo ono. Ano. Teď jsem musela být zcela bez emocí. Když jsme skončili a převlékla jsem se do normálního oblečení, které se u mě vždy skládalo z džínů a přiléhavého trička, vyrazila jsem zpátky k tetě Millie, tedy vlastně do kanceláře paní Milanové. „Děvenko, ty snímky jsou úžasné! Vždycky jsem věděla, že bys byla skvělá modelka.“ Millie klikla na počítači, já mezitím obešla stůl a koukla se. A úplně se mi zatajil dech, když jsem uviděla samu sebe, jak mě nafotil ten fotograf. „Úžasný.“ Na okamžik jsem nebyla mocná slova. „Nemůžu uvěřit, že jsem to já. Dívala jsem se, jak se na stránkách Exkluzivní eskortní služby vylupuje jeden obrázek za druhým, a jenom jsem vrtěla hlavou. Kdybych nevěděla jistě, že jsem to já, nikdy bych tomu neuvěřila. 15
Calendar_Girl_1.indd 15
4.10.16 12:43
Teta se pousmála. „Jsi moc krásná.“ Její zasněné oči se zadívaly do mých. „Vypadáš úplně jako…“ „To je jedno.“ Zavrtěla jsem hlavou a opřela se bokem o její skleněný pracovní stůl. Nechtěla jsem slyšet, že si myslí, že vypadám úplně jako moje matka. „Co dál?“ zeptala jsem se a zkřížila ruce na prsou. Najednou jsem tak zvláštně zatoužila se chránit před vším, co mělo přijít. Millie se ve svém koženém křesle opřela, v očích jí svítilo. „Chceš vidět svůj první úkol?“ Hrůza mi přeběhla po zádech, ale narovnala jsem se a podívala se na ni prázdným pohledem. „Tak jen do toho. Raz, dva, tři, teď.“ Millie se zasmála, pak několikrát klikla na internetový prohlížeč a vyvolala na monitor fotku mučivě krásného mužského, nejúžasnějšího, jakého jsem kdy viděla. Na jeho úchvatném vzhledu nebylo nic, co by člověk chtěl změnit. I na tom přísně profesionálním firemním portrétu působily jeho špinavě blond vlasy, zelené oči a ostře řezané rysy jako něco, z čeho je každá ženská celá pryč. Vlasy měl dlouhé, rovné a celkově působil tak nedbale elegantně a zároveň stylově, přesně jak to teď frčí. Ale něco mi tu neklapalo. Tomu chlápkovi nemohlo být víc než třicet. A navíc nebyl typem kluka, co si potřebuje na rande někoho najmout. Vypadal jako muž, kterému se ženy samy vrhají k nohám a stávají se z nich bezduché schránky chtíče a neřesti. „Nechápu to. Proč by si tenhle,“ ukázala jsem prstem na usmívajícího se krasavce na obrázku, „potřeboval někoho najmout?“ Teta se opřela o opěradlo, sepnula ruce v klíně a usmála se. „Vybral si tebe.“ Určitě jsem musela vypadat hodně zmateně, protože teta honem pokračovala: „Osobně jsem poslala prvních pár zkušebních fotografií jemu a jeho matce. Pracuju hodně s jeho matkou. Souhlasil s výběrem. Pošle pro tebe zítra ráno auto. Je odsud, ale stejně budeš muset následujících čtyřiadvacet dní bydlet v jeho sídle.“ 16
Calendar_Girl_1.indd 16
4.10.16 12:43
Možná jsem dostala do hlavy ránu imaginární baseballovou pálkou, že to ze mě vylétlo tak rychle: „Čtyřiadvacet dní! Zbláznila ses? Jak budu moct brát kšefty nebo chodit k pohovorům?“ Moje herecká kariéra nebyla nic moc, ale měla jsem laciného agenta, co mi sem tam nějakou práci domluvil. A taky tu byla restaurace, kde jsem pracovala po večerech. Millie se na mě zadívala, jako kdybych si dovolila nechat narůst druhou hlavu. Její rty se sevřely v tenoučkou čárku a nos se nehezky nakrabatil. „Mio, ty jednoduše necháš všechny svoje práce aspoň na rok být. Teď jsi placenou zaměstnankyní Exkluzivní eskortní služby. Tvoje závazky budou trvat od několika dní až do čtyřiadvaceti, záleží na požadavcích klienta. A protože si potřebuješ vydělat hodně peněz za velmi krátkou dobu, budeš muset brát větší zakázky. Po čtyřiadvaceti dnech budeš mít ty zbývající dny v měsíci na to, aby ses zrelaxovala, dala se do pořádku a nechala si opravit veškeré vzniklé vady na kráse. A koncem každého kalendářního měsíce ti bude přidělen nový klient.“ „Tomu nevěřím.“ Začala jsem přecházet po tetině kanceláři sem a tam jako lev v kleci, který potřebuje utéct na svobodu. Došlo mi, že můj stávající život je ten tam. Žádné chození na normální schůzky – ne že bych teď zrovna někoho měla. Žádné konkurzy, takže má kariéra začínající herečky se stane pouhou vzpomínkou, a také bude málo času na to, abych zašla za tátou, Maddy nebo Ginelle. „Poslyš, děvenko, věř tomu nebo ne, ale to není žádná legrace. Takhle ses musela rozhodnout kvůli tátovi a kvůli tomu, co dělá tvůj bývalý přítel. A máš velké štěstí, že jsem pro tebe našla místo. Nebuď nevděčná. A teď si hezky sedni na zadek a sklapni!“ Tetin hlas zcela postrádal obvyklou vřelost a naopak získal ledový, formální tón cílevědomé podnikatelky. „Omlouvám se.“ Snažila se mi pomoct, ale bylo to tak… náhlé. Neuvěřitelné. Sesunula jsem se na židli před tetiným pracovním stolem a nechala hlavu klesnout do dlaní. Opakovaně 17
Calendar_Girl_1.indd 17
4.10.16 12:43
jsem jí zatřásla, ale požadovaný výsledek se nedostavil. Byla jsem holka k pronájmu. Každý měsíc dostanu přiděleného jiného chlapa, a když s ním budu spát, vydělám si navíc dvacet procent v hotovosti. Zavrtěla jsem hlavou a rozesmála se. To jenom dokazovalo, že jsem fakt praštěná. Zaklonila jsem hlavu, opřela ji o chladivou kůži opěradla a podívala se nahoru na bílý strop. Po chvíli jsem se uklidnila a došlo mi, jak se rozhodnu. Tohle prostě udělat musím. No tak se nechám od nějakého sexy chlápka brát na nudné obchodní večeře a kamkoliv jinam ho napadne! Nebudu s nimi muset spát – a co je důležitější, nepřipadá v úvahu, že bych se do nich zamilovala. Když budu mít každý měsíc nového, nebude dost času zamilovat se po uši, jako se mi to stávalo v minulosti. A kdo říká, že budu muset skončit s hereckou kariérou? Co může zdokonalit moje herecké schopnosti víc, než když budu taková, jakou mě ti chlapi budou chtít? A vždycky když ten měsíc uběhne, budu zase jiná a táta bude v bezpečí. Pokud bude Blaine souhlasit s měsíčními splátkami, mělo by to fungovat. S hlubokým nádechem jsem se postavila a natáhla k tetě obě ruce. Její úsměv byl prostopášný a i v jejím věku stále sexy. Ve svém oboru byla vážně dobrá. „Tak dobře, paní Milanová,“ zdůraznila jsem schválně její nepravé jméno, aby pochopila, že její nabídku beru. „Vypadá to, že jsem vaší novou exkluzivní společnicí na měsíční bázi.“
18
Calendar_Girl_1.indd 18
4.10.16 12:43
DRUHÁ KAPITOLA
WESTON CHARLES CHANNING III. Zírala jsem na jméno a lámala si hlavu, proč může chtít někdo za jménem římskou číslici. Vsadila bych se, že jde o namyšleného bohatého chlapečka, jehož maminka nechce být uváděna do trapné situace hollywoodskými děvkami, které by si vodil na fajnovější společenské události. Aspoň je to jediné vysvětlení, proč by si někdo tak ďábelsky pěkný potřeboval najímat společnici. Probírala jsem se jednotlivými stránkami, až jsem nakonec narazila na seznam pravidel, která včera večer poslala se mnou domů „paní Milanová“. 1. Vždycky vypadejte, jak nejlíp můžete. Nikdy nedovolte, aby vás klient viděl nepřipravenou. Měla byste být nalíčená, vlasy mít upravené, nehty nalakované, šaty nepomačkané, a to za každé situace. Klient vám poskytne garderobu podle svého výběru. Vaše velikosti a preference byly předány jeho osobní stylistce. Obrátila jsem oči v sloup a toužebně se zadívala na pěkný štos džínů, které jsem měla na polici v šatně. Osobní stylistka? Páni, tyhle lidi mají asi trochu moc peněz. Byl by problém si přivézt vlastní šaty? Mé míry že už poslali? Hrůza. Takže teď ten chlápek ví, že bych potřebovala shodit pár kil. Bylo výhodné měřit sto sedmdesát devět centimetrů, aspoň jsem vypadala trochu hubenější, než jsem ve skutečnosti byla, ale věděla jsem, že teta dává přednost holkám kolem velikosti nula. Kdežto já, když mám být upřímná, byla plnější osmička, a někdy dokonce i desítka. Ve světě modelingu bych byla asi považována za nadměrnou. 19
Calendar_Girl_1.indd 19
4.10.16 12:43
Vybral si tě. To jsem si připomněla, když jsem si dávala do malého batohu ty nejnutnější věci. Pleťové mléko, make-up, parfém, elektronickou čtečku, malý pytlíček oblíbených šperků. Nic z toho nemělo žádnou zvláštní cenu, ale byly to moje věcičky, a když už nic jiného, potřebovala jsem být aspoň trochu v něčem sama sebou. Přidala jsem k tomu úplně nový časopis a dopisní papíry s monogramem. Říkala jsem si, že když má tahle zkušenost trvat rok, tak ať se také něco naučím. Možná o tom jednou dokážu napsat i vlastní film. Hodila jsem batůžek na židli zavalenou věcmi v jednopokojovém bytě, který jsem si docela levně pronajímala, a začala číst ostatní pravidla. 2. Stále se usmívejte. Nikdy žádným způsobem neprojevujte zlost, smutek nebo jakékoliv jiné emoce. Muži si ženy nenajímají proto, aby řešili vaše emocionální problémy. Najímají si je kvůli tomu, aby to dělat nemuseli. Bez emocí. Tady jsem měla slušný náskok. Po schůzce s Millie a poté, co jsem souhlasila, že tu práci vezmu, jsem si docela dlouho promlouvala do duše. 3. Nemluvte, pokud nejste vyzvána. Jste tady, abyste byla hezká, a když na to přijde, i okouzlující. Před každou společenskou či odbornou akcí prodiskutujte s klientem, jaké na vás bude mít požadavky, abyste se chovala v souladu se svou pozicí. Co má tohle znamenat? Je mi snad pět? Takže styl barbína? Dobře. To bude hračka. 4. Buďte kdykoliv k dispozici. Pokud chce klient, abyste u něj zůstala, zůstanete s ním. Buďte zdvořilá, myslete na dobré způsoby a řiďte se klientovými požadavky. Pokud hledá společnost, je přijatelné mu nabídnout mazlení. Sex není žádoucí. Ona na mně chce, abych se s klientem mazlila, když si to chce rozdat? Rozesmála jsem se nahlas. „Hej, kámo, nechceš se se mnou pomazlit?“ Když jsem přečetla další řádek, musela jsem se uchichtnout. 20
Calendar_Girl_1.indd 20
4.10.16 12:43
5. Sex s klienty není součástí kontraktu. Pokud se rozhodnete nabídnout svou společnost včetně sexu, je to vaše volba a Exkluzivní eskortní služba za to nepřebírá žádnou odpovědnost. Přesto však všem našim společnicím doporučujeme, aby využívaly nějakou formu antikoncepce, kterou budou schopné kdykoliv doložit. Mohou být vyžadovány krevní testy. Kde vzala tuhle šílenost? To jako vážně?! Která holka by asi chtěla přijít do jinýho stavu s chlapem, se kterým se tak akorát seznámila a nemiluje ho? Jasně, bohatí chlapi a tupé ženské. Ideální koktejl pro katastrofu. No, já tedy mezi tyhle typy nepatřím. A jakmile bude můj táta v bezpečí a bude mít splacený dluh, vracím se zpátky do normálního života. Ať už bude jakýkoliv. Mrkla jsem na hodinky a zjistila, že je čas jít. A i když Millie chtěla, abych přijela v jedné z jejích limuzín, trvala jsem na tom, že dorazím ke klientovi sama. Byla to jedna z mých podmínek. Pokud tohle první kolo vyjde, budu ochotnější nechat se od klientů vyzvedávat. Teď jsem ovšem byla podezíravá jako blázen a chtěla jsem jet na motorce, i když jsem jí slíbila, že si vezmu taxík. Stejně se to dozví. Oblékla jsem si černé džíny, které mi přišly nejvíc sexy, a černý přiléhavý síťovinový top, k tomu jsem přidala krátké kožené sáčko a vysoké semišové boty. Věděla jsem, že by mě Millie zabila, kdyby to viděla, ale potřebovala jsem moment překvapení, abych si toho Westona Charlese Channinga Třetího prověřila, než dobrovolně odsouhlasím, že budu následující čtyři týdny jeho společnicí. Konečně přišla esemeska. A byla z neznámého čísla. Pro: Miu Saundersovou Od: Neznámé číslo Tesim se na setkani. El Matador Beach. Hledejte betonove schody na plaz. Brzy na videnou. Tajemné. Chce, abych se s ním sešla v osm ráno na pláži? Rychle jsem vytáhla svůj iPhone a zeptala se navigace Siri na 21
Calendar_Girl_1.indd 21
4.10.16 12:43
popis cesty. Všimla jsem si, že už je sedm. Automatický, počítačem modulovaný hlas objevil pláž a ohlásil, že je to šest mil severozápadně od Malibu. Musel to mít odtamtud domů kousek, protože z mého bytu v centru Los Angeles to na motorce bylo k pláži dobrou hodinu. Můj byt nebyl nic moc, jen pár čtverečních metrů prostoru. Matrace, kterou jsem si koupila za padesát babek na bleším trhu, fungovala jako postel i gauč, ale to bylo zkrátka všechno, co jsem si mohla dovolit. Rozhlédla jsem se kolem a řekla jsem si, že jsem si to tu zařídila, co nejútulněji to šlo. Zdi byly světle béžové, a přestože nábytek byl každý pes jiná ves, vcelku to ladilo. Bylo to první místo, o kterém jsem kdy mohla říct, že je opravdu moje. A teď jsem ho musela opustit. Popadla jsem lahev vody, která stála na kuchyňské lince, a vylila její obsah na bambus v květináči, jedinou kytku, co jsem měla. Byl to z mé strany dost chabý pokus o zahradničení, ale měla to být nenáročná rostlina. Doufala jsem, že přežije. Když jsem vycházela ze dveří, batoh přehozený přes rameno, helmu v ruce, uvědomila jsem si, jak moc máme s tou rostlinou společného. A rozhodně jsem doufala, že i já přežiju naše odloučení. *** Uvolněný štěrk a kamínky vystřelovaly zpod kol, když Suzi smykem zastavila, těsně než narazila do ocelové traverzy, která končila před skalnatým útesem. Kamenné schody, které jsem hledala po celé pláži, byly z toho parkovacího místa dobře vidět. Tenhle kus pláže byl malý a vypadal opuštěně. Bylo studené pondělní ráno a na parkovišti stálo jen jedno auto. Nejspíš proto, že normální lidi byli v pondělí v osm ráno v práci. Nevěděla jsem, co si myslet o tom, že si se mnou dal klient schůzku tady, ale nebyla jsem z toho nijak zničená. Výhled byl odtud neuvěřitelný, pláž úchvatná. Modré vlny se tříštily v bílé záplavě o břeh pláže a vzápětí mizely, když narazily na písek. Co jsem se přistěhovala před šesti měsíci, byla jsem na pláži jen párkrát. Většinu 22
Calendar_Girl_1.indd 22
4.10.16 12:43
času jsem se totiž snažila nějak propracovat do hereckého světa. Lokalita mi byla jedno. Jen jsem se potřebovala dostat z pouště. Oceán mi teď přišel jako protipól k suchému horku Vegas – a už z toho důvodu na mě působil nesmírně konejšivě. Nějaký dlouhán byl ve vodě a surfoval. Dívala jsem se, jak ten člověk najíždí na každou vlnu jako profesionál a noří do vln dlouhé žluté prkno. Přejela jsem pláž očima, ale nikoho jiného jsem neviděla. Žádné jiné auto kromě toho džípu a mé motorky na parkovišti nestálo. Že by tu ještě nebyl? Dívala jsem se ještě chvíli na surfaře, až spolu s vlnou dojel až na kraj písku. Vzápětí seskočil, jako kdyby ho prkno elegantně dovezlo až na břeh. Byl tak obratný a jistý ve vlnách, že už musel surfovat dlouho. Možná tady na pláži působil i jako instruktor, i když jsem nikde široko daleko neviděla žádnou boudu. Muž si vytřepal z vlasů vodu a odepnul z kotníku šňůru, kterou měl připnuté prkno. Byla jsem tak daleko, že jsem nedokázala rozeznat rysy obličeje. A jak ve zpomaleném filmu se surfař najednou podíval mým směrem. Vidět do tváře mi nemohl, protože jsem měla stále ještě na hlavě helmu. Zvedla jsem hledí, abych viděla líp, a dívala jsem se, jak si rozepnul neopren a odhalil horu velmi mokrých, vypracovaných, opálených svalů. Stáhl si oba rukávy a nechal kombinézu viset od pasu, jednou rukou zvedl prkno a rozběhl se klusem nahoru po pláži. Naprosto fascinovaná jsem pozorovala, jak se jeho tělo pohybuje krajinou. A to tedy byl koncert. Úplná pastva pro oči. Teprv teď jsem pochopila význam toho rčení. Jak běžel, byl pořád blíž, a tak jsem čím dál tím zřetelněji viděla namakané prsní i břišní svaly. Sexy pruh kůže, který mizel ve spodní části neoprenu a vytvářel rozkošné véčko, byl potřísněný pískem a mořskou vodou a mě napadlo, jak by asi chutnal. Slaně od mořské vody spolu s jeho osobní příchutí. Surfař se vydal nahoru po schodech a já cítila, jak se mi tělem rozlévá horko. V uších mi začalo hučet a bylo to, jako kdyby se najednou rytmický řev oceánu usadil ve stísněném prostoru 23
Calendar_Girl_1.indd 23
4.10.16 12:43
mé helmy. Bylo to, jako když máte v autě zavřená všechna okna a někdo jedno z nich otevře. Okamžitě vás zaplaví zdeformovaný zvuk, který vám vniká do uší jako fyzická věc a naráží vám do bubínku. Pomalu, pomaloučku jsem si sundala helmu a hodila hlavou, aby mi mohly vlasy vylétnout ven a osvobodit se ze zajetí. Zhluboka jsem se nadechla. Muž, na kterého jsem čekala, zůstal stát na nejhořejším schodě a upřeně se na mě zadíval. Jeho pohled byl… náruživý, smyslný. Kapky vody mu z vlasů kapaly na široká ramena a na hruď, kterou snad vytesali sami bohové. Přejel očima nejdřív moje nohy ve vysokých botách, potom prsa a teprve pak se mi konečně podíval do očí. „Jak příjemně nečekané,“ zazubil se. „Jo, nečekané.“ Olízla jsem si najednou suché rty a kousla se do nich. Pohyboval se nesmírně elegantně, když vyrazil k šedému džípu Wrangler 4x4. Nebylo to nijak zvlášť drahé auto, ale vypadalo, že je v docela dobrém stavu. Nemělo střechu a já si dala dohromady, že díky tomu může majitel bez problémů hodit dozadu celý velký surf. Napadlo mě, jestli je taková věc lehká. Nemyslela jsem si to, ale u něj to vypadalo, jako by velké prkno nevážilo vůbec nic. Jak je na autě usazoval, napínaly se mu přece jen svaly na pažích a já vnímala vzrušující mravenčení. „Tak vy jste Mia?“ zeptal se, když jsem slezla z motorky a vyrazila k němu. Samozřejmě jsem se snažila pořádně houpat boky – a šlo mi to. A přišlo mi, že mu uznale svítí oči, když mé tvary doslova laskal pohledem. „Ano, to jsem já. A vy jste Weston Charles Channing Třetí?“ Zvedla jsem tři prsty a dala si jednu ruku v bok. Zasmál se a opřel se o bok džípu, takže jsem měla na jeho nahou hruď ještě lepší výhled. Do háje, to byl krasavec. A když se mi podíval do obličeje, jeho zelené oči úplně potemněly. „Třetí,“ napodobil mé gesto. „Kamarádi mi říkají Wes a tykají mi,“ prohlásil nenuceně. „A jsem já kamarádka?“ zeptala jsem se plaše. 24
Calendar_Girl_1.indd 24
4.10.16 12:43
„Naděje umírá poslední, slečno Mio.“ Wes na mě mrknul, otočil se zády a začal šustit něčím vzadu v džípu. Vytáhl bílé tričko a rychle si ho přetáhl přes hlavu, čímž schoval to své krásné tělo. A já mu v duchu skoro poděkovala, že už mě dál nebude rozptylovat. A tupá barbie okamžitě vyklidila pole a znovu se zjevila ta inteligentní Mia. „Připravena k jízdě?“ „Tvoje dolary, ty říkáš kam a kdy,“ řekla jsem. Wes si olízl rty, znovu mě přejel očima, usmál se a zavrtěl hlavou. „Nabídl bych ti, že tě svezu, ale jak to tak vypadá, tak ty máš čím jet.“ „Jo, mám. Pojedu za tebou.“ *** Když jsme dorazili k němu domů do Malibu, měla už jsem zase své libido pod kontrolou, i když jsem si myslela, že by stačilo jen málo, aby se ve mně zase probudilo. Brána k Wesově domu se otevřela a já za ním jela po malé kroutící se příjezdové cestě, až se zastavil před domem, který vypadal spíš jako něco, co člověk vídá v horách. Nebyl to přímo srub, ale dům byl postavený z velkých kamenů pospojovaných dřevem. Ze všech stran ho obklopovala bujná zeleň a člověk měl pocit, jako by byl usazený v tajné zahradní skrýši. Sundala jsem si helmu, vzala si batoh a šla za ním nahoru po kamenných schodech. Všimla jsem si, že když otvíral dveře, nebyly zamčené. No, řekla bych, že kdyby člověk bydlel v Malibu a měl u domu vysokou bránu a všude dokola plot, asi by se o bezpečnost nemusel moc bát. A možná tam někde měl ochranku. Vešli jsme do prostorné místnosti, kde se uprostřed sbíhaly odhalené trámy z tmavého dřeva. Podlaha byla z temně červeného třešňového dřeva a rozprostírala se po celém luxusním prostoru. Před tmavě vínovými polstrovanými pohovkami, které působily tak nadýchaným dojmem, že by se člověk nejradši rozběhnul a skočil do nich, ležely na podlaze sem tam poházené 25
Calendar_Girl_1.indd 25
4.10.16 12:43
koberečky v tmavých rustikálních barvách. Místnost byla prostorná a vzdušná, s okny podél stěn. Kolem televize na obrovské stěně o rozloze snad patnáct čtverečních metrů ležely na policích knihy a spousta nejrůznějších dévédéček. Na stěnách visely tapiserie zářivých odstínů. A kam oko dohlédlo, byly jen samé květiny a umělecká díla. Něco takového bych ani omylem nečekala od člověka, kterému je osmadvacet nebo možná dvaatřicet. V duchu jsem si udělala poznámku, že musím nějak zjistit, kolik mu vlastně je – spolu s tím, čím se živí. Člověku by to muselo pořádně myslet, anebo by musel zdědit pořádný balík a jen pro sebe, aby si mohl dovolit takové bydlení. „Teda to je fantastický bydlení,“ vydechla jsem, přešla k otevřenému francouzskému oknu a vykročila na dřevěný balkon s tepaným zábradlím. Byl odtud výhled na zvlněné hory a dál, jako by do nekonečna, až na horizont. Já bydlela v centru Los Angeles a moc často se mi nenaskytla příležitost obdivovat jižní Kalifornii tak jako odtud. Wes se usmál a stiskl mi ruku. Jeho dlaň byla hřejivá a měkoučká. Příjemná. „Pojď sem. Ukážu ti, co mě na tohle místo přilákalo. Táhl mě za sebou za roh balkonu na sousední stranu toho velkého domu. Když jsme se dostali na konec verandy, která lemovala celý dům, zatajil se mi dech. „Panebože,“ šeptala jsem, zachvácená přímo posvátnou úctou. Jeho ruka tu mou sevřela pevněji a já cítila, jak mě elektrický výboj mrazí v týle. Před sebou jsem měla ničím nerušený výhled na Tichý oceán. Rozprostíral se přes polovinu celého domu. Wes se ke mně naklonil, ukazoval na písečnou oblast mezi skalnatým terénem a šeptal mi do ucha. „To je pláž El Matador Beach,“ řekl a byl tak blízko, že jsem cítila, jak mi jeho dech líbá kůži na tváři. Mohla jsem odtud vidět skoro až na místo, kde surfoval. „To je…“ Nedostávalo se mi slov. „Úžasné, já vím,“ prohlásil, ale ne samolibě. Ne, přišlo mi, že výhled vnímá svým vlastním smyslem pro zázračno. Překvapilo 26
Calendar_Girl_1.indd 26
4.10.16 12:43
mě to. Člověk, který tady bydlí, má ten pohled denně před očima – a stejně je tím darem, který má před sebou, stále okouzlený. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem asi trochu nedomyslela situaci, když jsem automaticky předpokládala, že je to mladé, zbrklé, bohaté dítě. Jeho oči svědčily o něčem starším, daleko za hranicí jeho věku. Popadl mě za ruku a táhl do domu. „Dovol mi, abych ti ukázal tvůj pokoj.“ Šla jsem za ním tím jeho panstvím s rozlohou o výměře několik tisíc metrů čtverečních. Následoval pokoj za pokojem a já se skoro nestačila rozhlížet. Říkala jsem si, že je divné, že mě pořád drží za ruku, ale neříkala jsem nic ze strachu, aby mou dlaň nepustil. Měla jsem díky ní pocit bezpečí a dojem, že mě někdo ochraňuje, což už jsem dlouhá léta nezažila. Wes mě dovedl k dvoukřídlým dveřím. Konečně mou ruku pustil a otevřel obě křídla současně. „Tohle bude tvůj domov následujících čtyřiadvacet dní,“ řekl, a když jsem vešla, usmál se. Pokoj byl bíle – bílý. Všude. Nábytek, lůžkoviny, dokonce i umělecké předměty byly v různých odstínech bílé, jen s nepatrným tmavším nádechem. Byl to obrovský kontrast ve srovnání s výraznými, tmavými barvami obývacího pokoje. Aniž bych si to uvědomila, svraštila jsem čelo. „Nelíbí se ti?“ Wes nechal paže klesnout podél těla. Kousek popošel a otevřel další dvoukřídlé dveře. Uvnitř bylo dost oblečení, že by dokázalo zadusit koně, všechno v šílené škále barev, struktur a materiálů. To už se mi líbilo víc. Mohla jsem se přestěhovat do šatny. Rozhodně na to byla velká dost. Přejela jsem prsty po šatech na ramínkách. Všechny měly ještě cedulky z obchodu. „Je to krása. Děkuju. A co kdybys mi řekl pár slov, proč tu jsem,“ navrhla jsem, vyšla z šatny a posadila se na postel. Wes byl vysoký, mohutný muž, ale ne vyloženě statný. Měřil víc než sto osmdesát pět centimetrů a jeho postava byla vysloveně štíhlá. Měl tělo dobrého plavce, který tráví dost času v posilovně zvedáním činek. 27
Calendar_Girl_1.indd 27
4.10.16 12:43
Nadechl se, položil si bradu do dlaně a loktem se opřel o opěradlo křesla. „To matka,“ řekl, jako by to vysvětlovalo veškerá tajemství vesmíru. Já povytáhla obočí a on zavrtěl hlavou. „Mám teď před sebou pár týdnů společenských a pracovních událostí, kterých se budu muset zúčastnit. Když budu mít po boku dámu, pomůže mi to odhánět příliš přítulné dívenky a zlatokopky, které často bojují o mou pozornost, a brání mi v navazování důležitých kontaktů.“ „Jo, takže potřebuješ nárazník, co ti bude odhánět supy?“ Hihňala jsem se, zkřížila nohy, pak jsem si stáhla jednu vysokou botu, natáhla druhou nohu a proces opakovala. Wes přikývl a fascinovaně se díval, jak propínám prsty v ponožkách a vrtím jimi. Podívala jsem se taky a zjistila jsem, proč si dal ruku před pusu, aby maskoval potlačovaný smích. Vzala jsem si totiž do vysokých bot vánoční ponožky. Byly to spíš podkolenky, červeně a zeleně pruhované, a teď jako by na mě zíraly coby důkaz, že jsem právě spáchala módní sebevraždu. Nemluvě o tom, že těmi obludnými podkolenkami jsem právě porušila jedno z Milliiných eskortních pravidel. Kousla jsem se do rtu a riskla pohled na Wese, ale on se jenom dál usmíval jako kočka, co právě sežrala kanárka. Obrátila jsem oči v sloup a naštvaně jsem řekla: „Chystala jsem se potmě.“ „Koukám,“ rozesmál se Wes. „Ale já myslím, že je to roztomilé.“ „Roztomilé? To zní jako smrtící rána.“ Přimhouřila jsem na něj oči. „Myslíš si, že jsem roztomilá? Tak hele, kámo, peníze nevracíme. Sám jsi řekl, že tady budu čtyřiadvacet dní. A nic se nebude brát zpátky.“ Stoupla jsem si a dala ruce v bok. Wes se opřel a překřížil bosé nohy v kotnících. Ty jo, těch nohou jsem si předtím nevšimla. Byly dlouhé, štíhlé a dokonale upravené. Na nártech měl místy ještě nalepený písek. A moje libido, které jsem až doteď držela na uzdě a pěkně schované, už zase vykouklo a velmi pozorně se věnovalo těm nejjemnějším 28
Calendar_Girl_1.indd 28
4.10.16 12:44
detailům na muži přede mnou. To nebylo fér. Dokonce i nohy od kotníků dolů měl sexy. „Jenom klid, slečno Mio. Řekl jsem, že roztomilé jsou tvoje podkolenky, ne ty. Ty jsi nejspíš jedna z nejúchvatnějších krasavic, na jaké jsem měl kdy to potěšení svým zrakem ulpět. Už se nemůžu dočkat, až tě uvidím nahou.“ Ústa se mu zkroutila do svůdného úsměvu a oči mu žhnuly. Já se zhluboka nadechla a pozorovala, jak vstává. Dívali jsme se jeden druhému do očí a mně přišlo, že uplynuly celé minuty, kdy jsme se navzájem odhadovali. „Hmm, dobře, jsem každopádně ráda, že si myslíš, že jsem dost hezká na to, abych tady mohla být. Jak už jsem řekla, máš mě tu na měsíc a… počkej…“ najednou jako by mi došlo, co řekl. „Prosím? Že se nemůžeš dočkat, až mě uvidíš nahou?“ Ta slova opustila moje rty v naprostém zmatku. „To není součástí kontraktu…“ „No tak, já vím moc dobře, co je v kontraktu,“ řekl Wes, popošel až ke mně, vklouzl mi rukou kolem pasu a přitiskl mě k sobě. Zalapala jsem po dechu, když se mi na břicho přitiskl jeho jak ocel ztopořený dlouhatánský úd. Wes se mi letmo podíval do tváře a naklonil se ještě víc, tak, že jsem na svých rozpálených rtech vnímala jeho dech. „Jestli tu budeš nahá, tak ne proto, že za to platím.“ Wesovy rty se dotkly mojí kůže těsně za uchem a zanechaly tam polibek jemný jako dech. Já zůstala úplně bez hnutí a rozkoš se mi rozlévala rychlostí blesku po celém těle. Každičké nervové zakončení dychtilo po dalším doteku. Drsný kraj jeho strništěm porostlé brady se otřel o mou hladkou pleť, mráz mi začal běhat po zádech a žhavá vlna se mi usadila v klíně. „Až budeš připravená, sama kvůli mně shodíš šaty. Ani tě o to nebudu muset žádat,“ zašeptal Wes, než mě malinko líbnul přesně na kraj úst. Potom se odtáhl a v zelených očích se zableskl chtíč. „Ještě mám v kanceláři nějakou práci, kterou musím udělat. Klidně si to tu všechno prohlédni. Můžeš se opalovat, koupat se v bazénu. Potřebuju, abys byla přesně na pátou připravená a v koktejlkách. 29
Calendar_Girl_1.indd 29
4.10.16 12:44
Čeká nás obchodní večeře.“ Potom mě naposled štípnul do boku, otočil se a odešel. A já na kůži na boku ještě cítila otisk jeho prstů. „Do háje,“ řekla jsem a skoro se mi motala hlava, jak jsem tak dlouho zadržovala dech. Jakmile jsem za uchem ucítila jeho rty, úplně jsem ztratila schopnost dýchat. „Tak s tímhle chlápkem to vypadá na velkej problém.“
30
Calendar_Girl_1.indd 30
4.10.16 12:44