Skip to main content

0038254

Page 1

Hanka Sekulová

Darujme si zdraví z vlastní zahrady Vlastní zkušenosti a návody, jak si vytvořit jedlou léčivou oázu v souladu s přírodou Naše přírodní jedlá léčivá permakulturní zahrada


Obsah knihy je přesným záznamem vlastních zkušeností z naší jedlé přírodní zahrady. Všechny fotografie v knize zachycují naši přírodní zahradu i s jejími obyvateli objektivem mého fotoaparátu tak, jak mi to v té chvíli umožnila.

Hanka Sekulová DARUJME SI ZDRAVIE Z VLASTNEJ ZÁHRADY Copyright text © Hana Sekulová, 2015 Copyright photo © Hana Sekulová, 2015 Translation © 2017 by Lenka Uhlířová ISBN 978-80-7549-091-9


„V poslední době si všímám, jak moc hazardujeme především s vodou. Nedostatek zeleně a přírody už doslova „vysušuje“ náš životní prostor. Přitom právě voda vytváří základ pro náš zdravý život, tedy i pro permakulturní „chytrou“ zahradu. Z této knihy mám radost, protože nám ukazuje, jak žít v symbióze s přírodou bez toho, že bychom ji přizpůsobovali svým vlastním, často pomýleným představám. Takto vnímaná příroda nám nakonec přinese i mnohem víc darů a užitku. A protože jsme se od přirozeného vnímání přírody během let vzdálili, je výborné, že se teď díky této knize můžeme pomaloučku učit, jak se k němu opět vrátit.“ Adela Banášová


OBSAH

4

Obsah


:)

PODĚKOVÁNÍ

10

1.

ÚVOD – Proč vznikla tato kniha

12

2.

CO JE PŘÍRODNÍ JEDLÁ LÉČIVÁ ZAHRADA s prvky permakultury

16

> O zahradách, které léčí

3.

4.

O NAŠÍ ZAHRADĚ

22

26

> Jak to všechno začalo

27

> Kvetoucí louka, nebo sterilní posekaný trávník?

28

> Jde to i bez chemie

30

> Jedlá společenstva rostlin

35

> Spolupráce rostlin a živočichů v přírodní zahradě

37

> Zelenina v zahradě – ano, nebo ne?

38

> Smíšený záhon – jedlá léčivá džungle

42

> Jak jsme stavěli vyvýšené smíšené záhony – postup

45

> Jiný pohled na plevel

48

> Bylinková spirála – ideální tvar z přírody pro pěstování bylinek

52

> Budujeme zahradní jezírko

54

> Zahrada a její další rozměr – treláže

59

> Suchá zídka a luční val

61

> Co všechno se dá v zahradě zužitkovat aneb Pomoc, máme moc zahradního odpadu!

62

> Kompost a kompostovač

64

> Lesní kout a divočina

66

> Z pískoviště pařeniště aneb Pěstování na hřišti

68

> Budujeme se zahradou – proutěné záhony a indiánské týpí

71

ZAHRADA A JEJÍ OBYVATELÉ

74

> Divoké kachny v zahradě

75

> Včely patří do zahrady

79

> Naše včelí rodinka

81


5.

6.

> Jak nám uletěly včely aneb Jak se rodinka vyrojila

86

> Divocí opylovači

89

> Obávaný krtek jako pomocník

92

> Pichlavý ježek

93

> Naše kosí rodinky

95

> Zázrak svatojánské mušky

97

> Roháč, kam se podívám

98

> Ropucha a jiné žáby

100

> Proč chránit slunéčka a škvory? A proč není slunéčko jako slunéčko?

103

> Všudypřítomní mravenci

105

> Co s plži – plzáky a slimáky?

108

> Indický běžec – kachna predátor

111

> Okrasné slepice pro potěšení i užitek

116

> Ostatní obyvatelé naší zahrady

121

VŠEHOCHUŤ

122

> Vrba a vodník

123

> Pěstujeme vlastní semena – co nás k tomu vede?

125

> Pěstujeme s dětmi

127

> Vlastní sazenice – jak na to?

129

> Hmyzí domečky neboli hmyzí hotely

132

> Jak nepřijít o třešně aneb Dohoda s kosy

134

> Léčivé bylinky

135

> Vyzkoušené kombinace rostlin

140

> Co na podzim s opadaným listím

142

> Hnojivo z vlastní zahrady

146

> Když lípa na jaře bzučí

148

> Zalévání v zahradě – využití dešťové vody

150

> Vliv Měsíce na pěstování a jak ho využít?

153

NETRADIČNÍ PĚSTOVÁNÍ

156

> Brambory ve slámě

157

> Brambory v nádobě

160


7.

> Rozmarýn v zimě

162

> Broskvoň a křen selský

163

> Kombinace „tři sestry“ (tykev, kukuřice, fazol) a její modifikace

166

> Záhony pod stromem

166

> Vřesoviště bez rašeliny

170

> Jedlé plané rostliny

172

MOJE OBLÍBENÉ ROSTLINKY A BYLINKY

176

> Zimolez kamčatský

177

> Muchovník

179

> Rakytník řešetlákový

180

> Růže šípková

181

> Líska

182

> Maliník

183

> Ostružiník křovitý

185

> Rybíz

186

> Angrešt

187

> Kdoulovec ozdobný

188

> Šťovík zahradní

189

> Divoké rajče – rajče bedrníkolisté

190

> Ačokča – paprikookurka

191

> Třezalka tečkovaná

192

> Kostival lékařský

193

> Třapatkovka nachová

194

> Sléz maurský

195

> Slunečnice topinambur

195

> Řebříček obecný

197

> Aksamitník

198

> Jahodník

199

> Meduňka lékařská

200

> Mateřídouška úzkolistá

201

> Saláty do kuchyně

202

> Reveň – rebarbora

203

> Řepík lékařský

204


8.

9.

> Měsíček lékařský

205

> Jedlé okrasné denivky

206

> Mangold

207

> Fazol šarlatový

209

> Šalvěj lékařská

210

> Levandule lékařská

211

> Pažitka

212

> Máta peprná

213

> Křen selský

214

> Tykev hokkaido

215

RECEPTY A TIPY ZE ZAHRÁDKY

216

> Domácí rybízové víno

217

> Kopřivová polévka

220

> Svatojánský olej

221

> Smrkový sirup

222

> Pampelišková káva

223

> Domácí kostivalová mast

225

> Měsíčková mast

227

> Včelí med a vosk podomácku

228

> Echinaceové kapky na imunitu

230

> Klíčky na zimu

231

JEŠTĚ PÁR SLOV NA ZÁVĚR

232

> Inspirovali mě

233

> Zdravý design přírodní jedlé léčivé zahrady

236

> O mně

240

> Napsali o mně

244

> Literatura a odkazy, které by vás mohly zajímat

248

> Užitečné odkazy

255


Divoká, jedlá a léčivá – taková je naše přírodní zahrada.

9


1. ÚVOD PROČ VZNIKLA TATO KNIHA

12

Úvod – Proč vznikla tato kniha


Proč jsem napsala tuto knihu? Protože bych ráda změnila svět kolem sebe. Spousta lidí je uvězněna v klasických stereotypech a neví, že se věci dají dělat i jinak. Někteří ani nechtějí dělat věci jinak. Jiní by třeba i chtěli, ale nevědí jak. A některým možná tato kniha zaseje do duše semínko, jež začne klíčit a růst, až si jednoho dne řeknou, že to zkusí dělat jiným způsobem. Bez chemie a v souladu s přírodou. Protože pouze v souladu s přírodou je život náš i našich dětí udržitelný.

Dětský ráj – v přírodní zahradě je místo na hraní i „uzobávání“.

Nechci se dotknout konvenčního zemědělství, standardních pěstitelů a chovatelů ani neuvádím, co je lepší nebo horší. Kniha je o tom, jak to děláme my; dělím se s vámi o naše vlastní postřehy a zkušenosti. Ukážu vám, jak některé věci fungují a mohou fungovat. Nebudu teoretizovat, všechno, co je v knize napsáno, jsem vyzkoušela, ochutnala, vypěstovala, zažila a nakonec zapsala. Hodně jsem experimentovala a pozorovala přírodu, abych nakonec dospěla k poznání, že „kolo nevymyslím, když už je jednou vynalezeno“, a že příroda je ve všem dokonalá taková, jaká je, když je přirozená.

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

13


Mám takovou pěknou vizi: Jsme zdraví, bydlíme ve zdravých domech a ve zdravých přírodních zahradách, které nám dávají zdravé plody, poskytují zdravé prostředí a hemží se zdravými živočichy a domácími zvířaty. Kniha je protkaná velkým množstvím fotografií, protože, jak se říká, lepší je něco jednou vidět než stokrát slyšet (v tomto případě číst). Všechny jsem nafotila v průběhu několika let při pozorování naší zahrádky tak, jak se měnila v čase. Během psaní se mi průběžně tlačily na papír různé příběhy, které jsme zažili při pozorování přírody nastěhované do naší zahrady… Příběhy jsem nechala v knize záměrně, aby vám život v přírodní zahrádce vykreslily barvitěji. Tak se pohodlně usaďte, vezmu vás na procházku po naší přírodní jedlé léčivé zahradě…

14

Úvod – Proč vznikla tato kniha


Divizna jako bylinková léčivá součást smíšeného záhonu.

15


2. CO JE PŘÍRODNÍ JEDLÁ LÉČIVÁ ZAHRADA S PRVKY PERMAKULTURY

16

Úvod – Proč vznikla tato kniha


Pro ty, kteří nevědí, co je to přírodní zahrada, přidávám krátké vysvětlení. A na následujících stránkách se vám budou postupně odhalovat mnohá další tajemství. Představím vám zahradu, která je v souladu s přírodními zákony a vládne v ní harmonie a přirozená krása. Napodobením přírodních ekosystémů, při použití jedlých, léčivých a jinak užitečných rostlin vytváří takováto zahrada časem přirozenou jedlou džungli s množstvím živočichů. V této zahradě, která spolupracuje s člověkem, si můžeme časem při minimální pracnosti vychutnat odpočinek a jedlé plody, jež nám vděčně poskytne. Přináší nám nejen potěšení z přirozené krásy, ale také mnohotvárný užitek.

Obilí u vrby „vyseté“ z ptačího krmítka hladovými sýkorkami. Na zralých klasech si v létě pochutnává naše drůbež.

V takové zahradě se jednotlivé rostliny a prvky navzájem podporují ve vývinu. Spolupracují, chrání se a navzájem se doplňují. Samozřejmě se nepoužívá žádná chemie, postřiky, insekticidy, fungicidy, herbicidy, standardní průmyslová hnojiva ani jiné „výdobytky“, které by jakýmkoli způsobem mohly narušit křehkou rovnováhu přirozeného ekosystému.

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

17


Někdy se označuje různými názvy:

biozahrada

jedlá zahrada

ekozahrada

lesní zahrada

permakulturní (udržitelná) zahrada

babiččina zahrada

přírodní zahrada

venkovská zahrada

Z každého zmíněného pojmenování je v ní kousek, který poskládáním všech dává přírodní jedlou léčivou zahradu s prvky permakultury.

A co je to vlastně permakultura či permakulturní prvky?

Krása květin patří do každé zahrady.

Je to jedním slovem udržitelnost. Trvalá udržitelnost. Samotný název pochází z anglického slova „permaculture“, což je zkratka původního výrazu „permanent agriculture“. V překladu to znamená permanentní, tedy stálé, samoobnovitelné, trvale

18

Co je přírodní jedlá léčivá zahrada s prvky permakultury


udržitelné pěstování či hospodaření (agriculture = zemědělství), později rozšířené na celý životní styl (culture), tedy trvale udržitelný, obnovitelný život.

permaculture

=

permanent agriculture

=

permanent culture

Laicky řečeno je to způsob pěstování, který je udržitelný, tedy se dokáže sám recyklovat – obnovovat bez zásadního zásahu zvenčí. Kdybychom to chtěli ještě zjednodušit, tak nám z toho vychází něco, co dokáže žít vlastním životem a rok od roku samo znovu vzejít. A ještě bonus navíc – nakrmí nás to. Pro líné zahrádkáře konečně dobrá zpráva! Bez pletí, neustálého okopávání, vertikutace golfového trávníku, hnojení a jiných dobře známých činností, které se v klasické zahradě běžně vykonávají. Jde to i bez toho? Opravdu? A ještě nám to dá možnost částečné nebo celkové potravinové

Část podzimní úrody – vlašské ořechy a různé typy populárních tykví hokkaido. Vydrží v zimní zahradě až do příchodu jarních měsíců.

soběstačnosti? Plodiny, které na rozdíl od těch koupených mají nejen barvu, ale i opravdovou vůni, chuť? A nejsou geneticky modifikované? A mají v sobě skutečně i živiny a vitaminy? Otázek je opravdu spousta.

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

19


Skutečně to lze. V 70. letech minulého století průkopníci permakultury – Bill Mollison a David Holmgren z Austrálie – sledovali přirozené ekosystémy v přírodě a snažili se je napodobit a modifikovat v zahradních a pěstitelských podmínkách. Jinými slovy, pozorovali, jak to vymyslela sama moudrá příroda, a tyto postupy a principy převedli do podmínek jedlých přírodních zahrad. Vytvořili přírodní jedlé zahrady v souladu s přírodními principy – tak, jak to funguje ve volné přírodě. Jak jednoduché. Viděli jste už v lese okopávat rostliny? Nebo vertikutovat rozkvetlou louku? Případně neustále hnojit, stříhat, postřikovat proti škůdcům? Ne. Neviděli. Ale i tak tam všechno pěkně roste a plodí. A ještě se v tom lese i dobře cítíme, přestože tam není všechno úplně sterilně uklizeno. Proč? Protože jsme neoddělitelnou součástí toho všeho…

Maliny ve společnosti aksamitníků – krásné a praktické spojení. Aksamitníky chrání maliník před invazí mšic.

20

Co je přírodní jedlá léčivá zahrada s prvky permakultury


Nechci však tvrdit, že v přírodní zahradě není třeba vůbec nic dělat. Každá zahrada, když je mladá, potřebuje naši péči a ochranu. Když věkem zesílí a jednotlivé rostliny společně s živočichy vytvoří jeden silný samostatný ekosystém, přijde čas, kdy budeme moci odpočívat ve stínu jedlých stromů. Ani tehdy však nebudeme úplně bez práce. Vždyť bude třeba zpracovat to množství jedlých a léčivých plodů, které nám zahrádka daruje.

Velká část zahradních prací se v přírodní jedlé zahradě časem mění. Pozornost se přesouvá do kuchyně ke zpracování jejích jedlých a léčivých darů.

Poznámka: Ve světě existují různé organizace, které se věnují praktické aplikaci a šíření myšlenek permakultury. Na Slovensku funguje Permakultúra SK, hlavní organizátor akcí s názvem Permakultúra v meste, které se konají v Bratislavě. (V Česku pořádá tyto akce v Praze sesterská organizace Permakultura CS – pozn. překl.)

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

21


O zahradách, které léčí

Léčivé zahrady léčí trojím způsobem: léčivými účinky rostlin (bylinky, plody, stromy, kůra, kořeny…), zdravými jedlými plody plnými živin, vitaminů, minerálů, a hlavně bez chemických přísad, harmonií panující v přírodní zahradě, která je léčivá pro tělo, duši i samotnou přírodu.

• • •

Léčivé účinky bylinek a zdravého prostředí jsou známé odnepaměti, ať už šlo o vědomosti starých Egypťanů, nám známé babky kořenářky, anebo věhlasné léčivé klášterní zahrady. Většina dnešních průmyslově vyráběných léků vychází z léčivých účinků rostlin.

Zahrada si časem sama „přitáhne“ různé divoké léčivé rostliny. Na obrázku je hluchavka skvrnitá.

22

Co je přírodní jedlá léčivá zahrada s prvky permakultury


Bohužel v současnosti už chemie přírodní rostlinná léčiva téměř vytlačila. Stalo se tak proto, že se zaměnily pojmy: pacient = zákazník = obchod, léčit = co nejdéle udržet pacienta/zákazníka na dobře placených lécích a službách. A to ani nemluvím o tom, že chemické léky mají spoustu vedlejších účinků a dnešní lékaři se ve velké většině přestali dívat na člověka jako na celek, ale věnují se jen určité jeho části, odtržené od zbytku těla a duše. „Opraví“ jednu malou část, ale rozladí tím části další, a tak to jde stále dokola. Farmaceutická mafie se raduje, jak se chemickým lékům všude daří. A pacienti platí a platí, a stále jsou nemocní.

Snídaně v trávě. Domácí jogurt s ovocem a domácí celozrnný kváskový chléb. I takovou podobu může mít zdraví.

Možná jsem zašla předcházejícími slovy až příliš daleko; ale abyste lépe pochopili smysl léčivých zahrad, potřebovala jsem to napsat.

Léčivé rostliny nezatěžují organismus, jako to činí chemické léky, navíc jsou tu všude pro nás – a úplně zadarmo!!! Darujme si zdraví z vlastní zahrady

23


S léčivými rostlinami velice úzce souvisejí zdravé plody ze zahrady. Bez chemie. Kdybyste věděli, kolik chemických jedů obsahuje například krásně vypadající jablko ze supermarketu, nikdy byste se do něj nezakousli… Vyrostlo v chemicky pohnojené sterilní půdě, několikrát ho postřikovali silnými chemickými přípravky proti škůdcům, opět hnojili chemickým koktejlem a nakonec ještě „mumifikovali“ přípravky, aby během přepravy do obchodu neshnilo. A někdy je ještě trošku dobarvené… Ztratili jste chuť? Já ano. Takové „jablko“ už ani červík nechce. Stále se divíme, proč je kolem nás tolik alergií a jiných chronických chorob… Chemické sloučeniny se totiž v těle kumulují (a nejen v těle, ale i ve vodě, v půdě, ve vzduchu), až se organismus zhroutí, protože už tu koncentraci jedů nezvládá odbourávat. Přestaňme se tedy spoléhat na „obchodníky s nemocemi“ a vezměme zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou. Vypěstujme si sami léky z vlastní zahrady, vypěstujme si zdravé jídlo. Věnujme si to nejcennější – zdraví.

Sbírá celá rodina. I sběr plodů višně může být zábava. Když není žebřík, každý si poradí, jak umí.

24

Co je přírodní jedlá léčivá zahrada s prvky permakultury


Pohled do zahrady začátkem června. Každý rok v této době začíná vypadat jako džungle.

25


3. O NAŠÍ ZAHRADĚ

26

O naší zahradě


Jak to všechno začalo

Vždycky mě to táhlo do přírody, do lesa. Ne, sterilní upravené zahrady ani šik uspořádaných zeleninových záhonů mě nelákaly, táhlo mě to do takové divoké a přirozené přírody. A tak jsme se s manželem dohodli, že se přestěhujeme z bratislavského paneláku do obce na okraji mého rodného hlavního města. Tady, v lůně přírody hned u lesa a u jezera si zřídíme takovou divočejší zahradu. Měla jsem v hlavě vizi divokého lesního jedlého parku, protože o lesních zahradách, přírodních zahradách ani o permakultuře jsem v té době neměla ani tušení. Napsala jsem seznam všech jedlých stromů a rostlin, popřemýšleli jsme nad všemi prvky, stavbami, účelem, záměrem… Nebylo to jednoduché, byla éra tújí, okrasných rostlin a golfových trávníků. V tom období jsem si z pohledu standardní zahradní architektury vymyslela skoro samý plevel… Bez černý (jestli jsem se nezbláznila…), maliny (všechno nám zarostou), ostružiny, ořechy, lípu, vrbu… no, pomoc! Klasičtí zahradníci lomili rukama a krčili rameny. Kdybychom si vymysleli něco okrasného, nebyl by nejmenší problém, ale takhle… Naše vize posléze dostaly konečnou podobu a začalo se s realizací, kterou jsme zčásti řešili svépomocí. Na místě budoucí zahrady se zatím skvělo smetiště, a jinak celkem nic. Nepořádek bylo třeba vynosit, pozemek srovnat a terén následně vymodelovat. Mezi naší budoucí zahradou a sousedním lesem byla (a stále je) rušná silnice do další vesnice. A tak jsme se rozhodli, že z té strany, podél plotu u silnice, postavíme vyvýšený val, na němž bude lesní divočina, která bude opticky přecházet v nedaleký les a zároveň poslouží jako protihluková stěna. Zahrádka byla založena ve dvou etapách: terénní práce, část výsadby a zasetí trávníku jsme stihli zrealizovat ještě na podzim. Na druhou část výsadby se dostalo až na jaře příštího roku. Jezírko jsme zvládli vybudovat o další rok později. Ano, přiznávám, také jsem prošla obdobím krásného upraveného trávníku (a ten náš byl opravdu krásný!). Také jsme sekali každý týden, zalévali, starali se a potom týden co týden mudrovali, kam s posekanou trávou… Znáte to, že? Ve správnou chvíli se ke mně dostaly správné informace, a tak jsme začali naši zahradu čím dál víc přeměňovat na samoúdržbový (nebo samoudržitelný, permakulturní) ucelený přírodní ekosystém, u kterého se do prostoru vrací maximum toho, co z něj vzešlo – tedy i ta posekaná tráva, později už z louky, nebo na podzim listí spadané ze stromů… jako v lese.

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

27


Kvetoucí louka, nebo sterilní posekaný trávník?

V prvních letech jsme v naší zahrádce měli krásný upravený trávník. Všichni si mysleli, že je to položený travní koberec, tak byl rovnoměrný. A byli jsme na něj nesmírně pyšní. Vypěstovali jsme jej totiž z travního semene. Kvalitního. Belgického. Samozřejmě jsme se o naši chloubu náležitě starali – zalévali, hnojili, provzdušňovali a od jara do podzimu každý týden pravidelně sekali a čistili od nalétaných „vetřelců“ v podobě pampelišek, vlčích máků a jiných lučních bylin. Prostě jsme našemu trávníku sloužili jako otroci. Týden co týden jsme si lámali hlavu, kam uložíme posekanou trávu. Dokud obecní úřad nezavedl v naší obci regulovaný odvoz biologického odpadu ze zahrad, nosili jsme ji na skládku anebo do lesa. K lesním stromům. Dobře jsme je každý týden mulčovali. A tráva rostla a rostla. Jako divá. Bodejť by ne, když jsme ji dobře zalévali a hnojili… Nevím, dokdy by tohle naše trávníkové šílenství pokračovalo, nebýt toho, že mi jednoho dne začalo docházet, jak je to nepřirozené. A tehdy se ke mně jakoby náhodou dostaly informace o zahradách, ve kterých je namísto sterilního trávníku živá, pestrá, léčivá a místy i jedlá louka. Tak jako v přírodě. Vypadá pěkně, přirozeně, dají se z ní získávat léčivé bylinky anebo rostliny vhodné do salátů. A ještě bonus navíc – nemusí se hnojit, zalévat, provzdušňovat a každý týden sekat!!! Juchú! To je ono! A aby toho nebylo málo, najdou v ní potravu i nejrůznější druhy hmyzu, které zas přitáhnou větší návštěvníky.

28

O naší zahradě


Proměny v čase aneb jak se naše zahrada měnila v přírodní divočinu.

Že jsem to do té doby nevěděla! Už žádné vypichování pampelišek! Pěkně pojďte, všechny luční bylinky, k nám, lákala jsem je. Některým jsem pomohla nastěhovat se na náš „bývalý trávník“ a budoucí louku. Sela jsem semínka jitrocelů, přesadila jsem z blízkého lesa divoce rostoucí řebříčky, hluchavky, plicníky, sporýše. Sháněla jsem kontryhel, sedmikrásky, nechávala rozrůstat měsíčky, třezalku a lesní jahody, které jsem kdysi dostala od místního veterináře. Samy se nastěhovaly řimbaby, zlatobýly, různé druhy jetelů, mochen, velké divizny. Vrátily se vlčí máky.

Na jednom místě máme louku víc žlutou, na dalším růžovou a u ořešáku se zas usídlil bílý jetel plazivý. Je to sen každého opylovače, silně medonosná bylinka kvetoucí od května až do podzimu.

Darujme si zdraví z vlastní zahrady

29


Trvalo tři roky, než se původně udržovaný trávník proměnil v louku. Z velké části si příroda při proměně poradila sama – vždyť louka je přirozené stadium přírodní sukcese. Celý proces jsem jen trošku usměrnila bylinkami, které jsem vybrala pro jejich léčivé účinky. Dnes už neřešíme dávný problém, kam s posekanou trávou. Louku sekáme od května do října, tedy asi 4–5krát do roka. Co posečeme, nasteleme pod stromy; naše, v naší zahradě. A na louce je tedy řádně živo! Všechno to tam létá a skáče z květu na květ. A voní…

Popenec obecný jako součást jedlé léčivé louky. Plazivá bylinka vhodná do salátů a léčivých čajů.

Jde to i bez chemie

Chemické jedy jsou všude kolem nás… Je jich opravdu hodně a kumulují se. Pro přírodu včetně lidí nejsou přirozené. Přesto je spousta z nás (podle mě mnozí z nevědomosti) pravidelně přidává do svých domácností a zahrad. Vždyť na nás vyskakují téměř ze všech reklam. Mnoho zahrádkářů je přesvědčeno, že bez chemických přípravků se nedočkají žádné normální úrody.

30

O naší zahradě


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0038254 by Knižní­ klub - Issuu