Issuu

001-003 Irska kraska_Sestava 1 8/4/17 10:59 AM Stránka 3

ANN MOOREOVÁ

Irská kráska ˇ ˇ Príbeh Gracelin O’Malleyové

KNIŽNÍ KLUB

Irska kraska.indd 4

18/08/17 15:34

Pro Ricka, který vždy udává tón

Irska kraska.indd 5

18/08/17 15:34

Jedna N

a protějším břehu řeky Lee hořel oheň. Začalo jaro a přišli cikáni. Kdyby se o jediný den opozdili, nestali by se svědky hrozné události, která se tam odehrála, a nezachránili by život malému Seanovi z horského údolí, jehož matka je nikdy nenechala odejít bez půlky bochníku chleba a vlídného slova. Konec zimy a začátek jara vypadají ve východní části země stejně. Řeky jsou zamrzlé a padlé kmeny i kamenné mosty pokrývá neviditelný ledový příkrov. Cikáni to vědí, a proto každoročně přecházejí přes řeku Lee s ostražitým výrazem a uctivým, opatrným krokem. Ale mladý chlapec nemyslí na nebezpečí, zvlášť když půvabná matka vedle něj zpívá a při rychlé jízdě se radostně směje. Hoch se nadechne svěžího večerního vzduchu a pobízí bujné zvíře k ještě překotnější rychlosti. Na zledovatělý povrch mostu si ani nevzpomene. Cikáni se v náhlé předtuše blížící se pohromy narovnali. Za pouhých několik vteřin se neovladatelný vůz převrátil, zavalil chlapce a matka vylétla přes okraj mostu. Stáli podél řeky, ale pomoct jí nedokázali. I kdyby někteří z nich uměli plavat, proud byl tak prudký, že by se k ní stejně nedostali. Po nekonečné minutě urputného boje

Irska kraska.indd 7

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

žena zmizela pod hladinou. Rozběhli se k chlapci a vytáhli ho zpod těžkého vozu. Při pohledu na jeho zranění se zasmušili. Z nohy mu trčela kost a ruku i rameno měl rozdrcené. Dýchal, ale byl v bezvědomí, a cikáni byli za to milosrdenství vděční. Jeden z nich ukončil oslíkovo trápení rychlým bodnutím nože a ostatní opatrně naložili chlapce na vůz a vydali se do Macroomu. Už věděli, že je to syn Patricka a Kathleen O’Malleyových. Stmívalo se a z nebe padal mrazivý déšť, ale dál pobízeli koně po kluzkých blátivých cestách a dva muži pevně drželi chlapce v kryté části vozu. Konečně se dostali až k chalupě, z jejíchž oken se linulo světlo a z komína stoupal kouř, protože uvnitř čekali na matku a syna. Cikáni beze slova slezli, uchopili bezvládné tělo a odnesli ho ke dveřím. Bosýma nohama kopli do dveří a zavolali, aby přehlušili burácení bouře. Otevřel jim chlapcův otec, ohromeně pohlédl na syna, a když uviděl, že stále žije, nahlédl do vozu a hledal manželku. Cikáni svorně zavrtěli hlavami a podávali mu hocha. Na okamžik znejistěl, ale pak převzal jeho tělo, něžně ho odnesl do chalupy a položil na lůžko. Starší syn Ryan rychle přihodil na doutnající oheň suchou rašelinu a odběhl pro babiččinu brašnu. Když babička viděla, jak se cikáni tváří a vrtí hlavami, ani se na dceru nezeptala. Místo toho se pustila do léčení, konejšila vnuka, aby tak zmučeně nesténal, odřezávala mu z těla vodou nasáklé oblečení a obnažovala ohavně zdeformovanou ruku i nohu. Malá Gracelin, matčino zlatíčko a oblíbená Seanova sestřička, se přisunula, kam až to šlo, aby zároveň nepřekážela. Když babička odhodila mokrý rukáv od kabátu, Grace ho k sobě přitiskla, až jí látka promočila tenkou noční košili. Rychle se rozkřiklo, co se stalo, neustále někdo přicházel a odcházel a s každým sousedem, který se přišel podívat, jestli může nějak pomoct, zavála dovnitř další sprška deště. Cikáni, kteří Seana zachránili, se tísnili víc

Irska kraska.indd 8

18/08/17 15:34

Irská kráska

a víc v rohu a se sklopenýma očima žmoulali v rukou ošuntělé čepice. „Sundej z police tátovu lahev a dej všem napít,“ vyzvala dívku babička, aniž zvedla hlavu od rány nad Seanovým okem, kterou právě zašívala. „A až bude prázdná, nabídni jim čaj. Tamhle je chleba.“ „Ano, babičko.“ Grace strnule vstala. „Pomůžu ti.“ Ryan k ní přistoupil a vzal ji za ruku. Společně se protáhli davem a postarali se o pití. Přitom se nedívali nikomu do očí, tedy kromě cikánů, kteří věděli víc než ostatní, protože žili v mnohem spirituálnějším sepětí s duchovním světem než ostatní. „Přežije,“ promluvil jeden z nich tiše, když mu Grace nalila. Kývl do rohu za místem, kde ležel Sean. „Tvá matka na něj čekala ve stínu, ale už odešla.“ Grace se zadívala do rohu tak dlouze, až se zdi rozplynuly a místo nich se objevilo úplně jiné místo. Pohnula se, jako by tam chtěla jít, ale cikán jí položil ruku na hlavu, jemně ji odvrátil od toho zjevení, zadíval se jí do očí a pomalu zavrtěl hlavou. Uvědomoval si, že dítě, které je na tomto světě tak krátce, si možná stále vzpomíná na zpáteční cestu. Zvláštním jazykem jí požehnal a Grace ho fascinovaně poslouchala. Jakmile si vzájemně porozuměli, vyklouzl se svými společníky ze dveří a beze slova zmizel. Konečně přišel felčar a rozmrzele brblal, jak příšerná je dnes noc. Uznale si prohlédl babiččinu práci a pustil se do díla. Nejdřív nalil chlapci do krku sklenku whisky a pak mu natáhl nohu. Ozval se výkřik, a když stehenní kost s ohavným lupnutím zapadla zpátky na místo, následoval další. Od kolene dolů byla noha rozdrcená, a když ji začal rovnat, hoch opět upadl do bezvědomí. Starý muž byl zvyklý na utrpení, ale vyděšený výkřik té malé holčičky se mu zaryl až do duše. Byl vděčný, že ji ženy vzaly do náruče a pohupovaly s ní, dokud jí spánek nepřetáhl přes hlavu milosrdnou přikrývku.

Irska kraska.indd 9

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

Později, mnohem později, když se už téměř rozednívalo, otevřela Grace, ležící na posteli vedle babičky, oči a zaposlouchala se do ticha, které se rozhostilo po bouři. Až tehdy jí došlo, že bratr sice žije, ale matka je mrtvá – dozajista mrtvá – a hruď se jí sevřela tak hroznou bolestí, až jí to vyrazilo dech. V uších jí hučela krev, a přesto zvenčí slyšela matčin melodický hlas. Vzduch z místnosti vyprchal a v planoucí hrudi se jí rozbušilo srdce. Kolem ní vířily tmavé vody řeky Lee, jako by se nemohly dočkat, až ji pohltí. Zpěv zněl čím dál hlasitěji a potom vše ostatní přehlušilo matčino volání: „Dýchej, Gracelin! Dýchej!“ Grace prudce otevřela oči a zalapala po dechu. Přesto se jí nepodařilo naplnit si plíce tak rychle, jak potřebovala. Zoufale se kolem sebe oháněla rukama, až probudila babičku, která ji rychle objala a pevně držela, dokud jeden srdeční tep nepodpořil druhý a jeden dlouhý nádech neuvolnil cestu dalšímu. Panika zvolna opadla a oheň v její hrudi skomíral s každým dalším nádechem víc a víc. Zpěv dozníval, byl vyšší a slabší, až nakonec zcela utichl a matčin hlas se vytratil s ostatními. Grace se konečně utišila a začaly se jí klížit oči. Babička ji přikryla. Dívenka sice nespala, ale ležela a trpělivě čekala, jestli ji nesebere vítr a neodnese pryč. To jediné, co ji tu drželo, byla babiččina ruka pevně ovinutá kolem jejího pasu. A jen díky ní, když se opět probudila, stále zůstávala na tomto světě. Na pohřeb Kathleen O’Malleyové se dostavilo mnoho smutečních hostů, ačkoliv tělo ve vodě tolik napuchlo, že na něj nebyl pěkný pohled. Většina sousedů milovala mladou ženu s troufalýma očima, která krásně zpívala a upřímně se smála, a přišli její staré matce, manželu Patrickovi a třem dětem – dvěma synům a dcerce – poskytnout útěchu. Ženy, které ji znaly nejlíp – Katty O’Duganová a Julia Ryanová z nejbližších chalup stojících u stejné cesty a Mary

Irska kraska.indd 10

18/08/17 15:34

Irská kráska

McDonaghová z Black Hill – se při pohledu na rakev rozplakaly. Držely se za ruce, žalostně naříkaly, kymácely se ze strany na stranu a opěvovaly drahou ženu, která je tak náhle opustila. Pokaždé, když se otevřely dveře a někdo vešel, vypukl žalozpěv nanovo. Až po mnoha dlouhých hodinách nářek ustal, všichni obdrželi plný šálek Patrickovy nejlepší uisce beatha – životodárné vody – a vykouřili si dýmku. V zaplněné místnosti bylo hrozné horko, takže se muži neustále trousili na dvůr, kde zarmouceně potřásali hlavami a tichým zastřeným hlasem si povídali. Ženy nosily ven jídlo a vzpomínaly na jiné mrtvé děti a zesnulé matky. Všichni se zdrželi přes noc, následující den vysoko na kopci uložili rakev do hlíny a O’Malleyovi zavřeli dveře, aby svou ztrátu oplakávali v soukromí. Grace se nedokázala podívat na pobledlého Seana, který nehybně ležel v posteli, ani neměla sílu utěšit otce, jenž seděl sám v rohu a neustále plakal. Nemohla vymazat hluboké vrásky, které se vryly do babiččina obličeje, ani ulevit hněvu v Ryanových očích. A nesnesla naději ve svém srdci, kdykoliv pohlédla na matčinu židli. I nyní ji tam viděla sedět a slyšela, jak se její zpěv line vzduchem a jak se směje. Proto odešla ven a vylezla na kopec zvedající se za chalupou. A tam, v necelých sedmi letech, bloumala po lukách posetých kvetoucími sedmikráskami, a když ji přemohla únava, lehla si mezi ně a představovala si nebe, v němž by mohla zavřít oči a navždy si položit hlavu na matčinu hruď, po které tolik toužila. Seana přenesli do malé místnosti, v níž žili Patrick s Kathleen, a tam řadu dní ležel v bolestech a horečkách, sténal a volal na matku, ať na něj počká, že už jde. „Zastav se, mami!“ křičel znovu a znovu, dokud konečně nepřestal blouznit a neotevřel oči. Když snědl trochu vývaru a na chvíli se posadil, členové rodiny se shromáždili u jeho postele a čekali, co jim poví.

Irska kraska.indd 11

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

Kostrbatě jim vylíčil, že kamenný most přes rozbouřenou řeku Lee byl kluzký namrzlým deštěm, osel uklouzl, vůz se převrátil a Seana zčásti přimáčkl k obrubníku. Viděl matku v čeřícím se proudu, jak se snaží udržet na hladině, ale těžká sukně a boty ji táhly ke dnu. Volala na něj, zápasila s ledovou vodou, jak jen mohla, ale pak naposledy vykřikla a zmizela. Na nic jiného si nevzpomínal. Když mu babička něžným hlasem pověděla, že je matka mrtvá, po bledých tvářích mu začaly proudit slzy. Patrick poslouchal synovo vyprávění a choulil se do sebe čím dál víc. Pak ho poplácal po ruce, vzdychl a odešel z místnosti. Muž, kterého Grace odjakživa milovala, se zčistajasna ztratil. Už nezpíval písně, nevyprávěl příběhy o svých předcích, ani se neusmíval. Dokázala se k němu přiblížit jen tak, že mu vlezla na klín. Teprve potom ucítila jeho teplo a vdechovala pach tabáku a hlíny. S tváří přitisknutou k jeho srdci nepochybovala, že je jeho tep slabší a pomalejší než za matčina života. Položila si jeho ruku na hlavu v naději, že ji jako vždy pohladí po vlasech, ale paže mu padla do klína a po chvíli ji nepřítomně vyzval: „Už běž, dítě.“ Tohoto starce neznala. Její otec vždy překypoval nadšením a činorodostí jako slavní náčelníci, kteří připluli z Connaughtu. Nejslavnější z nich, Granuaile, dcera Owenova, se stala proslulou královnou pirátů, jíž se Angličané báli a vlastní lid k ní uctivě vzhlížel. Patrick pojmenoval Grace po ní, protože, jak říkal, bylo hned po narození zřejmé, že se jí v očích odráží mihotavý lesk moře. Sám pocházel z přímé linie O’Malleyových, kteří na severu vlastnili rozlehlé lány půdy, ale po porážce Jakuba II. v bitvě u Boyne kvůli nově odsouhlaseným zákonům o všechno přišli. Tvrdil, že ty zákony zničily slavné katolické irské rody a přinutily je k tomu, aby své pozemky rozdělily, takže z nich nakonec nic nezůstalo. Katoličtí Irové tak přišli o možnost vzdělání, volební hlasy v politice, šanci

Irska kraska.indd 12

18/08/17 15:34

Irská kráska

pracovat ve státní správě i právo vyznávat vlastní náboženství. Jeho předci se účastnili protestních hnutí jako například Dubová srdce nebo Stoupenci stuhy a scházeli se na mlžných blatech, aby osnovali pomstu, ale to, co ztratili, už nikdy nezískali. Pokaždé, když o tom Patrick svým dětem vyprávěl, čišela z jeho hlasu hořkost. Grace nemohla vědět, že si Patrick stále uvědomuje svůj urozený původ a stydí se za to, že jeho zbídačení poražení rodiče bloumali bezcílně z hrabství do hrabství a ubytovávali se v podřadných špeluňkách, aby se vůbec protloukli. Když pak náhle zemřeli na tyfus, zůstalo po nich sedm sirotků, z nichž tři zanedlouho skonali a ty zbylé rozdělil místní kněz. Žádná rodina nepřijala Patricka pod svou střechu, takže strávil tři roky v jedné dílně v Dublinu, odkud, když mu bylo deset, utekl. V létě spával po škarpách, v zimě v opuštěných chatrčích, kradl jídlo v prasečích chlívcích a nohy si balil do onucí. Po jedné zvlášť kruté zimě, kdy skoro zemřel hlady, se vrátil ke Křesťanským bratrům, a ti souhlasili, že ho přijmou jako sluhu. Přes den se jim staral o hospodářství, stříhal ovce, předl vlnu, uklízel v domě a vyráběl svíčky. Pak často zůstával do noci vzhůru a modlil se za jejich smrt. Pokud zaspal nebo požádal o větší příděl jídla, dostal výprask za to, že je nevděčný lenoch, a musel se tvrdě kát za své hříšné myšlenky a nedostatek dobré vůle. Půst, únava a nekonečná dřina ho sžíraly na těle i na duchu, takže nakonec jeho jedinou silou zůstal plamínek hněvu, který v sobě potají rozdmýchával. Rozhodl se, že se stane vlastním pánem, i kdyby to znamenalo spát s prasaty a dělit se s nimi o pomyje, a proto opět utekl. Dětství nechal za sebou a stal se z něj mladý muž, i když vzrůstem malý a hubený, s pletí nažloutlou od neustálého hladovění a na zádech s jizvami, které u ostatních vyvolávaly podezření. Už nikdy nevkročil do kostela a svůj postoj k Bohu si nechával pro sebe.

Irska kraska.indd 13

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

Kathleen však Boha hluboce milovala a potřebovala ho uctívat s ostatními podobného smýšlení. Byla protestantka, ze strany zesnulého otce pravnučka Skota, a přestože byla mezi spoustou katolických krajanů téměř sama, nechápala, proč by je náboženství mělo rozdělovat. Patrick ji nechával jezdit do kostela u jezera, protože se domníval, že je to její rozhodnutí, ke kterému nepotřebuje jeho souhlas. Babička nerada cestovala na takovou dálku během jednoho dne, Ryan se příliš podobal otci, aby si nechal narušit denní režim náboženstvím a Gracelin byla ještě moc malá. Sean však pokaždé rád využil možnosti vydat se na dlouhou cestu po venkově, během níž si povídal s matkou o svých snech, kráse Irska a božích zázracích. Vstávali v neděli časně ráno ještě před svítáním, zapřáhli oslíka do hrubě opracovaného dřevěného vozu a s kastrůlkem s teplou kaší a chlebem od soboty se vydali na cestu. Kodrcali po klikaté cestě podél řeky Lee přes vesničku Inchigeelagh kolem čeřícího se jezera Lough Allua, ve vesnici Ballingeary přejeli na druhý břeh a zamířili k horám Shehy, až se nakonec dostali ke kamennému kostelíku v Gougane Barra u jezera, v jehož blízkosti pramení řeka Lee. Byla to náročná jízda a kromě dlouhých letních dní se vraceli domů až po soumraku, takže ji podnikali nanejvýš jednou za měsíc, a i to podle Patricka úplně stačilo. V měsících po Kathleenině smrti sedával Patrick každý večer na stoličce před chalupou, kouřil hliněnou dýmku a myslel na manželku. Vzdala se kvůli němu svého života, a co za to dostala kromě dětí a občasného dne stráveného v kostele? Když se vzali, neměl ani penny, pouze sny a plány. Vzdala se rodinné pekárny v Corku, kterou vedla s babičkou, a část peněz z jejího prodeje použila k tomu, aby jim pronajala půdu poblíž Macroomu, koupila osivo, tažného koně a zemědělské náčiní. Začínali úplně od začátku. Patrick jí slíbil, že jí to jednou, až bude farma

Irska kraska.indd 14

18/08/17 15:34

Irská kráska

prosperovat, všechno vynahradí. Nikdy nepřemýšlel o tom, jak se jí žije jako farmářově manželce, která dennodenně bojuje o přežití, ačkoliv mohla být snadno úspěšnou majitelkou obchodu. Teď ho pocity viny a zármutek, který nikdy nepoleví, tížily na srdci jako kámen. Zůstal sám, zatížený břemenem budoucnosti jejich dětí, viděl, jak je to těžké, a bál se všeho, v čem na ni až dosud spoléhal. Byl na ní příliš závislý, pokud šlo o rady, povzbuzení, útěchu i lásku. S netečným pohledem a tíhou na duši si uvědomoval, že se z něj opět stal ten zatrpklý bručoun, jímž byl až do onoho šťastného dne, kdy Kathleen Doughertyovou poznal. Trápil se nejen proto, že o ni přišel, ale i kvůli ztrátě sebe samého. Po večerech sedával s ovcemi na kopci, přemýšlel a kouřil dýmku. V té době se babička snažila zbavit dům tísně a vyprávěla dětem o jejich matce. „Byla to skutečná irská kráska.“ Tak vždy začínala, v irštině, s očima vlhkýma od vzpomínek. „Měla světlou pleť, růžové tváře, tmavě rusé vlnité vlasy a modrošedé oči připomínající rozbouřené moře. Ty, Grace,“ obrátila se k holčičce u svých nohou a láskyplně se na ni usmála, „jsi je zdědila po matce.“ Na tomto místě pokaždé vzdychla a potom dodala: „Pořád zpívala, už jako malá. Byla tak odvážná a plná života! Váš otec ji miloval od první chvíle, kdy ji spatřil.“ „Povídej nám o tom,“ požádal ji Sean pokaždé jako první. „Bylo masopustní úterý, všichni mládenci se veselili a dívky si vybíraly, kterému z nich dovolí, aby si je namlouval.“ Zasmála se, pak si položila ruku před ústa a krátce se ohlédla ke dveřím. „Váš táta, kterého právě přijali v přádelně, si přišel k nám do obchodu pro cibulový chléb a pohár medoviny, kterou byla vaše matka proslulá.“ Odmlčela se, pak zavrtěla hlavou a nasadila hlubší hlas, aby napodobila Patrickovo mladické naparování.

Irska kraska.indd 15

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

„‚Projel jsem celé Irsko, slečno,‘ oznámil jí, ‚ale váš chleba je ten nejlepší, jaký jsem kdy ochutnal.‘ ‚Pekla ho moje matka,‘ odpověděla mu s rukama v bok, ale zapýřila se tak, že by to bylo vidět na míle daleko. Byla plachá, ale zároveň tak energická, že byste to do ní vůbec neřekli. Přistoupil k ní tak blízko, jak se jen odvážil, směle se jí zadíval do očí a prohlásil: ‚V tom případě, až se vezmeme, bude muset bydlet s námi.‘ To ji rozesmálo a bylo to. Vaše matka vždycky věděla, co chce.“ Babička vzdychla, ale z jejího tónu čišela hrdost. „Vzali se po Velikonocích a potom si začali v hrabství Cork, kde se chtěl váš táta usadit, hledat pozemek k pronajmutí. Myslela jsem si, že si na náměstí v Macroomu otevřu pekařství, ale chtěli mě tady, a tak jsem za nimi přijela, protože jsem stejně nikoho jiného neměla. Opravdu jeden druhého vroucně milovali. Vaše máma se dlouho nerozmýšlela, vzdala se městského života a stala se farmářkou. Byla silná, nezávislá a vášnivě milovala život se vším, co obnáší.“ Děti ji dychtivě poslouchaly a babička jim o své milované dceři vyprávěla se stejným zápalem. Ona i Kathleen podle možností potají dodržovaly náboženskou tradici, a protože byly protestantky, Patrick nad tím většinou mhouřil oko. Někdy, když připravovaly sladké palačinky na masopust, poslední hostinu před velikonočním půstem, dokonce zůstal v kuchyni, aby si poslechl příběhy o Kristových zázracích. Většina sousedů se během čtyřiceti dnů před Velikonocemi spokojila s jedním pokrmem denně, ale Patrick nechtěl o takovém nesmyslu ani slyšet a trval na tom, že jeho rodina bude mít dvě pořádná jídla za den. Když odešel na pole, Kathleen si otřela umoučněné ruce do zástěry a vážně povídala dětem o tom, jak Pán před smrtí trpěl, a jak je důležité si to připomínat tím, že se samy nějaké drobnosti vzdají. Později se

Irska kraska.indd 16

18/08/17 15:34

Irská kráska

však babička zřejmě domnívala, že Kathleenina smrt je tak obrovskou obětí, že to všem vystačí až do konce života, a už je při půstu o nic nežádala. Po roce, když skončilo období smutku, začala babička mluvit o Kathleen častěji a otevřeně pokračovala v tradicích, které její dcera považovala za důležité. Jedinými jejími posluchači teď byli Sean a Grace, poněvadž Ryan dospěl natolik, že pracoval s otcem. Patrick stále nesnesl žádnou hudbu, takže si zpívali, jen když byl pryč. Babička je naučila slova písně John O’Dwyer of the Glens, Mooreovu píseň Tho’ the Last Glimpse of Erin a matčinu oblíbenou starodávnou Derry Aire. O chození na bohoslužby nemohlo být ani řeči a Sean už o to ani nežádal, přestože se mu stýskalo po kostele, chvalozpěvech i šplouchání vody na břehu jezera. „Váš táta se zlobí na Boha,“ vysvětlila jim babička. „Bez vaší mámy si neumí najít smysl života a nedokáže mu odpustit, že si ji vzal k sobě. Ale zůstává stejně dobrým otcem jako dřív a my mu musíme být útěchou. Tak by si to vaše matka přála. Nechme Pána, ať mu opět vnese něhu do srdce.“ Jenže jak čas plynul, vrásky v Patrickově obličeji se stále prohlubovaly a kdysi kaštanově hnědé vlasy začaly být protkané šedí. Nejblíž měl k Ryanovi, který s ním nyní dennodenně pracoval a učil se vést farmu, ale od mladšího syna i dcery si udržoval odstup. I když to Grace nevěděla, dospěla v ještě větší krásku, než byla její matka. Už dávno zapomněla na Kathleenin obličej, a to ji trápilo. Někdy jí noc přinesla útěchu a probudilo ji tiché pobrukování. V rohu místnosti stála postava s copy až po pás, natočená tak, že jí nebylo vidět do obličeje. Grace se zmocnil konejšivý klid, ale jakmile napřáhla ruku nebo se pokusila probudit babičku, postava se odvrátila a zmizela.

Irska kraska.indd 17

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

„Bůh na tvou ztrátu nezapomněl,“ pošeptala jí babička, když plakala, a přitom hladila holčičku po vlasech. „Já si nesu její obličej v srdci, ale ty na ni žádnou vzpomínku nemáš.“ A když se jí ráno Grace znovu zeptala, proč nikdo kromě ní ten přízrak nevidí, babička jí odpověděla: „To je samozřejmé. Bůh tě odmalička požehnal tím, že vídáš anděly a znamení z jiného světa. Copak jsi nás vždy nevarovala, ať nechodíme do rohů, protože jinak pošlapeme špičky andělům?“ Zasmála se a zvedla hlavu od loupání cibule. „Už se tím netrap, dítě. Z celého srdce si přeji, abych měla taky takový dar a alespoň jednou ji ještě viděla.“ Sean promluvil z lavice u krbu, kde trávil většinu dní. „Často se mi zdá, že ji zachraňuju a vytahuju z řeky. Každé jaro, když voda stoupne, se mi ten sen vrací.“ Babička na něj pohlédla. „Já vím. Někdy tě v noci slyším, jak se přehazuješ sem a tam.“ „Proč si ji Bůh odvedl?“ Jeho hlas zněl stále zmučeně, ačkoliv o tom mluvili už mnohokrát předtím. Babička zavrtěla hlavou. „Přišel její čas, toť vše.“ Odmlčela se. „Povím vám jeden příběh. Kdysi dávno byli Irové požehnáni tím, že věděli, kdy se jejich život naplní, a všichni byli srozuměni s tím, že až do té doby budou naplno žít. Ale pak se jeden muž dozvěděl, že má po sklizni zemřít, a tak pro ovce postavil jen provizorní ohradu a střechou nechal zatékat. Sousedé o tom začali klevetit tak nahlas, až se na něj přiletěl podívat anděl. ‚Proč ses nepostaral o ovce a řádně sis neopravil chalupu?‘ zeptal se. ‚Proč bych to dělal, když mám po sklizni zemřít?‘ opáčil muž. ‚Ať tu práci odvede ten, kdo přijde po mně.‘ Anděl pochopil, že s tím nic nenadělá, a tak to pověděl Bohu a ten všem lidem odebral schopnost předvídat vlastní smrt, aby se nevzdávali života, dokud jejich čas neskončí.“

Irska kraska.indd 18

18/08/17 15:34

Irská kráska

Grace si ten starý příběh poslechla a vzala si ho k srdci, ale Sean jen zavrtěl hlavou. „Někteří se i tak vzdávají života a doufají, že zemřou,“ namítl. „Jako táta.“ „Ano, to by neměli,“ připustila babička. „Ale váš táta nechce ve skutečnosti zemřít. Jen neví, jak má dál žít, protože ve svém životě nevidí smysl.“ „Já taky ne,“ utrousil Sean zahořkle a zadíval se na své zdeformované končetiny. Babička prudce položila nůž. „Na to, abys zpochybňoval cesty boží, máš víc rozumu, Seane O’Malleyi. Myslíš si, že tě Bůh potrestal, když z tebe udělal mrzáka. Přesto vidíš jen to, co nemáš, a nevšímáš si toho, co máš. Kdybys měl silné ruce a nohy a vyrostl z tebe statný mladík, pracoval bys s tátou a bratrem na poli, v přádelně nebo v Corku v docích. To všechno je těžká dřina a na knihy, které tolik miluješ, by ti vůbec nezbýval čas!“ Sean na ni upřel bolestný pohled. „Vím, že to není snadné, chlapče. Je ti čtrnáct a kromě Morgana McDonagha, Bůh žehnej jeho srdci, si ostatních chlapců moc neužiješ. Nechodíš tancovat, z domu skoro nevycházíš a většinu zimy promarodíš. Ale máš bystrý mozek,“ upírala planoucí pohled do jeho obličeje, „po matce rychlé uvažování a po otci silnou vůli. Čtení a psaní je tvá vstupenka do světa, a kdybys fyzicky pracoval, nikdy by ses toho tolik nenaučil.“ Grace se přisunula k bratrovi a objala ho kolem krku. „Copak právě díky tobě neumím číst a psát?“ zeptala se tiše. „Kde bych k těm znalostem přišla, nebýt tebe? Mrzí mě, že jsi mrzák, Seane… ale děkuji Bohu, že nám tě nechal, bratříčku.“ Sean stiskl její silné paže a chabě se usmál. „Miluju knihy. ‚Stejně jako jezeru není na obtíž labuť, koni uzda a ovci vlna, ani člověka netíží duše, kterou v sobě má.‘ Myslím, že toho bych se měl držet.“

Irska kraska.indd 19

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

Babička a Grace se usmály. Z toho, co řekl, nechápaly ani slovo, ale ulevilo se jim, že zádumčivost, která ho často postihla, tentokrát snadno odezněla. „Nenavštíví nás Morgan?“ zeptala se babička. „Z těch řečí o jezeře jsem dostala chuť na lososa. Vy dva jste nebyli rybařit už přes čtrnáct dní.“ „Paní O’Duganová říkala, že jeho máma má dítě, další holčičku,“ promluvila Grace. „A táta znovu odplul na moře.“ „Zase všechny starosti hodil na syna, mizera jeden.“ Babička nesouhlasně mlaskla. „Ten chlapec má těžký život. Den na rybách by vám oběma prospěl.“ Ale Morgan nepřišel, a tak se znovu pustili do práce a neúnavně šili, dokud je nepálily oči. Sean byl proslulý tím, jak šikovný je s jehlou, a dostával práci jak z továrny, tak občas i od panstva. Babička ho naučila, jak mrštně používat prsty a přitom si přemýšlet o svém, a nyní dostával dost zakázek, aby si vydělal pár drobných. Grace dělala bratrovi společnost a rychle se ukázalo, že má vkus na krásné vzory. Vyšívala kapesníky, límečky, zástěry i klopy. Ti, kdo si to mohli dovolit, se na ni často obrátili, aby jim ušila výbavičku pro novorozence, a Sean, který uměl bleskurychle vyšívat plenky, jí s tím pomáhal. I když jeho postoj působil neohrabaně, skvěle stříhal látku a šil noční košile, čepice, dečky, kabátky i župany, které pak babička zdobila výšivkami a stuhou. Taková objednávka jim mohla vynést slušnou sumičku, ale byla to pouze nárazová práce, takže se na ni nedalo spoléhat. Babička a Kathleen také pekly a prodávaly chléb a rohlíky na trhu v Macroomu, ale bez Kathleen to bylo pro babičku i s Graceinou pomocí příliš namáhavé, zvlášť když je Patrick odmítal pustit ve voze kamkoliv, natož až do Macroomu. Bydleli na venkově, kde většina sousedů měla co dělat, aby se vůbec uživila, takže nikdy neměli peněz nazbyt. Měli skromně zařízené domky a nosili prosté oblečení.

Irska kraska.indd 20

18/08/17 15:34

Irská kráska

Čím blíž k horám lidé žili, tím byly jejich příbytky jednodušší. Málokdy se zmohli na něco lepšího než hliněné chatrče bez oken a uvnitř měli jen několik stoliček nebo velké kameny na sezení. Nad ohněm visel kotlík na vaření brambor a celá rodina i se zvířaty se na noc ukládala do rohu na slámu. Hlavní součást stravy tvořily brambory a všechno, co dala zem – ořechy, drobné bobulovité ovoce, zvěřina, ryby, bylinky a listová zelenina. Horalé nosili oblečení do roztrhání a byli rádi, když se mohli podělit o přikrývku. Lidé jako O’Malleyovi, kteří bydleli v blízkosti hlavních tahů do města, vedli lepší život. Měli kamenné chalupy s doškovými střechami, přes které byly přehozené provazy na koncích zatížené kameny, aby slámu neodnesl vítr, s okny, nízkými dveřmi, dlážděnými cestičkami a zametenými dvorky. Pastviny byly ohraničené kamennými zídkami a cesty tak široké, že se po nich docela pohodlně cestovalo. Vnitřní zařízení se skládalo z několika kousků nábytku, hrnku a talíře pro každého, slaměných matrací, přikrývek a náhradního oblečení. Muži většinou sázeli na pronajatých polích brambory, ale někteří se také nechali najímat na větší pozemky jako zemědělští dělníci, část roku pracovali v textilních továrnách a přádelnách, nebo vyplouvali na moře. Nikdo nebyl bohatý ani nevedl pohodlný život, ale díky Kathleenině šetrnosti na tom byli O’Malleyovi vždy líp než většina. Prasata chovali v chlívku, takže zvířata nezaneřádila hlavní obytnou místnost. Na stěnách viselo několik obrázků a na policích byly vyrovnané glazované hrnky, sady talířů a další nádobí. Matka dokonce trvala na tom, aby používali příbory a nejedli holýma rukama, jak bylo zvykem. Měli pořádné hrnce i ostré nože, které brousili potulní cikáni, a na kamenné podlaze dokonce látkový koberec. Kromě kamen a sporáku tvořil další vybavení nábytek, který si Kathleen s babičkou přivezly z pekárny – stůl s lavicemi, kredenc, dvě

Irska kraska.indd 21

18/08/17 15:34

Anne Mooreová

židle a houpací křeslo. Kolem stěn byly rozestavěné malované lavice a místnost oživovaly uschlé věnečky a květiny. Spali na pořádných lůžkách – velkých kusech ﬂanelu sešitých k sobě a naplněných slámou – a v noci je hřály prošívané přikrývky. Sousedé pohlíželi na Graceinu matku s podezřením, protože dvakrát za rok vybílila chalupu vápnem a koště nechávala namočené v kbelíku s dezinfekčním prostředkem. Mnoho horečnatých onemocnění, která se šířila po celém hrabství, se však O’Malleyovým úplně vyhnulo a babička tvrdila, že za to můžou poděkovat své prozíravé matce. Babička byla Kathleeninými moderními metodami a odvahou, s níž je uskutečňovala, stejně zmatená jako ostatní. Neustále prohlašovala, že ji cikáni určitě vyměnili za královninu dceru, ale oči jí radostně zářily a hlas podbarvovala hrdost. Grace věděla, že peníze, které matka našetřila, se už dávno rozkutálely, a nyní mají problém zaplatit ve stanovený den nájem velkostatkáři, ale v tom se nelišili od ostatních. Všichni proti majitelům půdy reptali, ale zároveň pošilhávali k nebi, nabírali hlínu do dlaní, aby si k ní přičichli, a bez ohledu na cokoliv sebejistě předpovídali, jaká bude blížící se úroda brambor. Takový byl zkrátka jejich život. A tak plynula roční období i významné svátky a malé oslavy, které všichni slavili, pouze Patrick zůstával uzavřený a neustále pracoval, jako by byl jeden den stejný jako druhý. Mluvil pouze s Ryanem, a to jen o vedení farmy a z čeho zaplatí nájem, který jim v minulém roce zdvojnásobili. Tato starost se nad nimi vznášela neustále a den, kdy chodili výběrčí, byl čím dál obávanější. Ryan zdědil po otci zarputilost a Seanovi i Grace připadal jako stařec. Už s nimi nezpíval píseň přivolávající den, ani si o zimním večeru nezahrál dámu. Jako by v domě žily dvě rodiny – jedna smířená s tím, že se bude potýkat s osudem, a ta druhá stejně odhodlaná najít na každém dni něco radostného.

Irska kraska.indd 22

18/08/17 15:34

Anne Mooreová IRSKÁ KRÁSKA Příběh Gracelin O’Malleyové Z anglického originálu Gracelin O’Malley, vydaného nakladatelstvím New American Library Books (Penguin Books) v New Yorku v roce 2001, přeložila Zdeňka Zvěřinová Obálka Jana Šťastná Redigovala Alena Blažekovič Odpovědný redaktor Boris Hokr Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 472 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9336. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o. , Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

Irska kraska.indd 472

18/08/17 15:34