0038230

ROVNOVÁHA SIL 1942

ČASOVÝ PŘEHLED 1942

ČASOVÝ PŘEHLED 1942

“ Když mi rozkážou, že mám bojovat bez ohledu na následky, nebudu k udržení prvních šest měsíců či rok, ale nemám žádnou důvěru v rok druhý nebo třetí.”

Japonské výboje v Asii a Tichomoří ■ Konečné řešení židovské otázky ■ Malta a oblast Středozemního moře ■ Nová Guinea a Šalomounovy ostrovy ■ Midway ■ Bitva o Atlantik El Alamein ■ Vylodění v severní Africe ■ Guadalcanal ■ Stalingrad

LEDEN 2. LEDNA Japonské jednotky obsazují filipínskou Manilu.

ÚNOR 7. ÚNORA Vidkun Quisling ruší norskou ústavu a nastoluje diktaturu.

11. LEDNA Německé ponorky se zaměřují na narušení lodní dopravy podél východního pobřeží Spojených států.

BŘEZEN

ADMIRÁL ISOROKU JAMAMOTO, VELITEL JAPONSKÉHO SPOJENÉHO LOĎSTVA O PRŮBĚHU VÁLKY V ROZHOVORU S MINISTERSKÝM PŘEDSEDOU KONOEM, ZÁŘÍ 1940

DUBEN

20. LEDNA Rudá armáda útočí na vojska Osy podél celé východní fronty.

20. LEDNA Na tajné konferenci ve Wannsee, jíž předsedal Reinhard Heydrich, vrcholní nacističtí představitelé diskutují o „konečném řešení židovské otázky“.

15. DUBNA Britský král Jiří VI. uděluje ostrovu Malta za jeho „odvahu a oddanost“ tváří v tvář neúprosnému německo-italskému bombardování Jiřího kříž (George Cross).

Důsledek německého bombar­ dování Valletty na ostrově Malta

15. ÚNORA Navzdory pověstem o své nedobytnosti je Singapur obsazen Japonci. V zajetí se ocitá 70 000 spojeneckých vojáků.

ZÁŘÍ 12. ZÁŘÍ Boj o Krvavý hřeben na Guadalcanalu. Americké jednotky odrážejí silný japonský útok.

13.–18. ŘÍJNA Německá 6. armáda obsazuje většinu Stalingradu.

Australský samopal pro boj v džungli

23. ŘÍJNA Spojenci vítězí v druhé bitvě u El Alameinu.

27. ČERVENCE První střet mezi Australany a Japonci – na Nové Guineji.

LISTOPAD

PROSINEC

Německé ponorky ve středním Atlantiku

12. ZÁŘÍ Britská přepravní loď Laconia s italskými válečnými zajatci na palubě je u pobřeží Afriky potopena ponorkou U-156, jež následně mnohé přeživší zachránila. 4.–7. ČERVNA Bitva o Midway. Japonci se pokoušejí ovládnout ostrov Midway, jsou však těžce poraženi a ztrácejí čtyři letadlové lodě, zatímco Američané pouze jednu.

ŘÍJEN

13. SRPNA Roosevelt dává zelenou projektu Manhattan, jehož cílem je výroba první jaderné bomby. 13. SRPNA Zbytky spojeneckého konvoje, jenž proplul Gibraltarským průlivem, přistávají na ostrově Malta.

8. LISTOPADU Vyloděním v Maroku a v Alžírsku začíná spojenecká invaze v severní Africe (operace Pochodeň – Torch).

Vojáci a lodě při operaci Pochodeň (Torch)

12. PROSINCE Němci zahajují operaci Zimní bouře (Wintergewitter), jejímž cílem je osvobodit obklíčenou 6. armádu.

21. PROSINCE Když německé pokusy o osvobození 6. armády skončily neúspěchem, Hitler odmítl žádost generála Pauluse, jenž se hodlal ze Stalingradu probít.

ZÁŘÍ Němci pomalu postupují ruinami Stalingradu. Narážejí však na silný sovětský odpor. Bojovalo se nejen o každou ulici, ale doslova o každý dům, a dokonce i poschodí.

Japonský námořní sextant

17. BŘEZNA Prezident Roosevelt jmenuje MacArthura vrchním velitelem kombinovaných spojeneckých sil v jihozápadním Tichomoří.

156

7. SRPNA První divize americké námořní pěchoty se vyloďuje na Guadalcanalu (Šalomounovy ostrovy).

Americká letadlová loď Yorktown v bitvě o Midway

26. KVĚTNA Rommel během tažení v severní Africe útočí na linii u Gazaly.

Singapur se vzdává Japoncům

23. ÚNORA Arthur Harris se stává velitelem britského bombardovacího letectva. Zasazuje se o bombardování německých měst.

15. ČERVENCE Je otevřen letecký zásobovací most do Číny, organizovaný „Létajícími tygry“ generála Claira Chennaulta.

SRPEN

7. KVĚTNA Bitva v Korálovém moři; nerozhodné střetnutí mezi americkými a japonskými letadlovými loděmi východně od Nové Guineje. Japonci odvolávají plánované vylodění u Port Moresby.

12. KVĚTNA Vojska Osy u Charkova tvrdě odrážejí sovětskou protiofenzivu.

26. LEDNA V Británii se vyloďují první američtí vojáci.

ČERVENEC 9. ČERVENCE Jednotky čínských nacionalistů porážejí Japonce v provincii Ťiang-si.

Japonci oslavují pád filipínského ostrova Corregidor

Japonská puška Arisaka

11. BŘEZNA Generál Douglas MacArthur opouští Filipíny se slovy: „Já se vrátím.“

ČERVEN

5. KVĚTNA Japonské síly se vyloďují na Corregidoru, opevněném ostrovu na Filipínách; posádka kapituluje následujícího dne.

8. BŘEZNA Do služby je uveden Avro Lancaster, později hlavní britský bombardér používaný při nočních náletech na Německo. 8. BŘEZNA Japonské jednotky obsazují Rangún, hlavní město Barmy.

8. ÚNORA Japonská armáda zahajuje ze Siamu (dnešní Thajsko) invazi do Barmy.

KVĚTEN

20.–23. BŘEZNA Britský konvoj plující z Alexandrie na Maltu utrpí nedaleko cíle své cesty těžké ztráty.

18. DUBNA Doolittlův nálet, zahájený z americké letadlové lodě Hornet, má za cíl Tokio, hlavní město Japonska. 21. DUBNA První „ponorka-dojná kráva“ U-459 směřuje do Atlantiku. Na její palubě se nacházejí zásoby určené pro útočné ponorky.

„Monty“, Rommelův nový soupeř v Egyptě

30. KVĚTNA První britský nálet o síle tisíc bombardérů na německé město Kolín nad Rýnem.

13. SRPNA Montgomery přebírá velení britské 8. armády. 19. SRPNA Neúspěšný britsko-kanadský nájezd na francouzský přístav Dieppe.

Doolittlův nálet – první americký nálet na Japonsko

10. ČERVNA Němci zahajují velkou ofenzivu na Ukrajině, jejímž cílem je ovládnout ropná pole na Kavkaze. 25. ČERVNA Eisenhower je jmenován vrchním velitelem amerických sil v Evropě.

23. SRPNA Němci vstupují na předměstí Stalingradu. Intenzivní bombardování proměnilo většinu města v ruiny. 30. SRPNA Rommel zahajuje jižně od El Alameinu útok proti britské 8. armádě.

15. ZÁŘÍ Japonská ponorka torpéduje u pobřeží Guadalcanalu americkou letadlovou loď Wasp, která se vzápětí potápí.

22. ZÁŘÍ Sovětská obrana Stalingradu, již tak omezená na malý kus území na západním břehu Volhy, je německým postupem rozdělena vedví.

26. ŘÍJNA Probíhá těžká námořní bitva u ostrovů Santa Cruz. Je potopena americká letadlová loď Hornet.

Tank M3 Grant, používaný v severní Africe

10. LISTOPADU Německé jednotky začínají okupovat vichystickou Francii. 19.–22. LISTOPADU Operace Uran. Sověti během rozsáhlé ofenzivy obkličují ve Stalingradu německou 6. armádu.

31. PROSINCE Japonci rozhodují o evakuaci svých jednotek z Guadalcanalu.

Úporný pouliční boj ve Stalingradu

30. ŘÍJNA Britové získávají z potopené německé ponorky U-559 seznam kódů.

157

ROVNOVÁHA SIL 1942

ČASOVÝ PŘEHLED 1942

ČASOVÝ PŘEHLED 1942

“ Když mi rozkážou, že mám bojovat bez ohledu na následky, nebudu k udržení prvních šest měsíců či rok, ale nemám žádnou důvěru v rok druhý nebo třetí.”

Japonské výboje v Asii a Tichomoří ■ Konečné řešení židovské otázky ■ Malta a oblast Středozemního moře ■ Nová Guinea a Šalomounovy ostrovy ■ Midway ■ Bitva o Atlantik El Alamein ■ Vylodění v severní Africe ■ Guadalcanal ■ Stalingrad

LEDEN 2. LEDNA Japonské jednotky obsazují filipínskou Manilu.

ÚNOR 7. ÚNORA Vidkun Quisling ruší norskou ústavu a nastoluje diktaturu.

11. LEDNA Německé ponorky se zaměřují na narušení lodní dopravy podél východního pobřeží Spojených států.

BŘEZEN

ADMIRÁL ISOROKU JAMAMOTO, VELITEL JAPONSKÉHO SPOJENÉHO LOĎSTVA O PRŮBĚHU VÁLKY V ROZHOVORU S MINISTERSKÝM PŘEDSEDOU KONOEM, ZÁŘÍ 1940

DUBEN

20. LEDNA Rudá armáda útočí na vojska Osy podél celé východní fronty.

20. LEDNA Na tajné konferenci ve Wannsee, jíž předsedal Reinhard Heydrich, vrcholní nacističtí představitelé diskutují o „konečném řešení židovské otázky“.

15. DUBNA Britský král Jiří VI. uděluje ostrovu Malta za jeho „odvahu a oddanost“ tváří v tvář neúprosnému německo-italskému bombardování Jiřího kříž (George Cross).

Důsledek německého bombar­ dování Valletty na ostrově Malta

15. ÚNORA Navzdory pověstem o své nedobytnosti je Singapur obsazen Japonci. V zajetí se ocitá 70 000 spojeneckých vojáků.

ZÁŘÍ 12. ZÁŘÍ Boj o Krvavý hřeben na Guadalcanalu. Americké jednotky odrážejí silný japonský útok.

13.–18. ŘÍJNA Německá 6. armáda obsazuje většinu Stalingradu.

Australský samopal pro boj v džungli

23. ŘÍJNA Spojenci vítězí v druhé bitvě u El Alameinu.

27. ČERVENCE První střet mezi Australany a Japonci – na Nové Guineji.

LISTOPAD

PROSINEC

Německé ponorky ve středním Atlantiku

12. ZÁŘÍ Britská přepravní loď Laconia s italskými válečnými zajatci na palubě je u pobřeží Afriky potopena ponorkou U-156, jež následně mnohé přeživší zachránila. 4.–7. ČERVNA Bitva o Midway. Japonci se pokoušejí ovládnout ostrov Midway, jsou však těžce poraženi a ztrácejí čtyři letadlové lodě, zatímco Američané pouze jednu.

ŘÍJEN

13. SRPNA Roosevelt dává zelenou projektu Manhattan, jehož cílem je výroba první jaderné bomby. 13. SRPNA Zbytky spojeneckého konvoje, jenž proplul Gibraltarským průlivem, přistávají na ostrově Malta.

8. LISTOPADU Vyloděním v Maroku a v Alžírsku začíná spojenecká invaze v severní Africe (operace Pochodeň – Torch).

Vojáci a lodě při operaci Pochodeň (Torch)

12. PROSINCE Němci zahajují operaci Zimní bouře (Wintergewitter), jejímž cílem je osvobodit obklíčenou 6. armádu.

21. PROSINCE Když německé pokusy o osvobození 6. armády skončily neúspěchem, Hitler odmítl žádost generála Pauluse, jenž se hodlal ze Stalingradu probít.

ZÁŘÍ Němci pomalu postupují ruinami Stalingradu. Narážejí však na silný sovětský odpor. Bojovalo se nejen o každou ulici, ale doslova o každý dům, a dokonce i poschodí.

Japonský námořní sextant

17. BŘEZNA Prezident Roosevelt jmenuje MacArthura vrchním velitelem kombinovaných spojeneckých sil v jihozápadním Tichomoří.

156

7. SRPNA První divize americké námořní pěchoty se vyloďuje na Guadalcanalu (Šalomounovy ostrovy).

Americká letadlová loď Yorktown v bitvě o Midway

26. KVĚTNA Rommel během tažení v severní Africe útočí na linii u Gazaly.

Singapur se vzdává Japoncům

23. ÚNORA Arthur Harris se stává velitelem britského bombardovacího letectva. Zasazuje se o bombardování německých měst.

15. ČERVENCE Je otevřen letecký zásobovací most do Číny, organizovaný „Létajícími tygry“ generála Claira Chennaulta.

SRPEN

7. KVĚTNA Bitva v Korálovém moři; nerozhodné střetnutí mezi americkými a japonskými letadlovými loděmi východně od Nové Guineje. Japonci odvolávají plánované vylodění u Port Moresby.

12. KVĚTNA Vojska Osy u Charkova tvrdě odrážejí sovětskou protiofenzivu.

26. LEDNA V Británii se vyloďují první američtí vojáci.

ČERVENEC 9. ČERVENCE Jednotky čínských nacionalistů porážejí Japonce v provincii Ťiang-si.

Japonci oslavují pád filipínského ostrova Corregidor

Japonská puška Arisaka

11. BŘEZNA Generál Douglas MacArthur opouští Filipíny se slovy: „Já se vrátím.“

ČERVEN

5. KVĚTNA Japonské síly se vyloďují na Corregidoru, opevněném ostrovu na Filipínách; posádka kapituluje následujícího dne.

8. BŘEZNA Do služby je uveden Avro Lancaster, později hlavní britský bombardér používaný při nočních náletech na Německo. 8. BŘEZNA Japonské jednotky obsazují Rangún, hlavní město Barmy.

8. ÚNORA Japonská armáda zahajuje ze Siamu (dnešní Thajsko) invazi do Barmy.

KVĚTEN

20.–23. BŘEZNA Britský konvoj plující z Alexandrie na Maltu utrpí nedaleko cíle své cesty těžké ztráty.

18. DUBNA Doolittlův nálet, zahájený z americké letadlové lodě Hornet, má za cíl Tokio, hlavní město Japonska. 21. DUBNA První „ponorka-dojná kráva“ U-459 směřuje do Atlantiku. Na její palubě se nacházejí zásoby určené pro útočné ponorky.

„Monty“, Rommelův nový soupeř v Egyptě

30. KVĚTNA První britský nálet o síle tisíc bombardérů na německé město Kolín nad Rýnem.

13. SRPNA Montgomery přebírá velení britské 8. armády. 19. SRPNA Neúspěšný britsko-kanadský nájezd na francouzský přístav Dieppe.

Doolittlův nálet – první americký nálet na Japonsko

10. ČERVNA Němci zahajují velkou ofenzivu na Ukrajině, jejímž cílem je ovládnout ropná pole na Kavkaze. 25. ČERVNA Eisenhower je jmenován vrchním velitelem amerických sil v Evropě.

23. SRPNA Němci vstupují na předměstí Stalingradu. Intenzivní bombardování proměnilo většinu města v ruiny. 30. SRPNA Rommel zahajuje jižně od El Alameinu útok proti britské 8. armádě.

15. ZÁŘÍ Japonská ponorka torpéduje u pobřeží Guadalcanalu americkou letadlovou loď Wasp, která se vzápětí potápí.

22. ZÁŘÍ Sovětská obrana Stalingradu, již tak omezená na malý kus území na západním břehu Volhy, je německým postupem rozdělena vedví.

26. ŘÍJNA Probíhá těžká námořní bitva u ostrovů Santa Cruz. Je potopena americká letadlová loď Hornet.

Tank M3 Grant, používaný v severní Africe

10. LISTOPADU Německé jednotky začínají okupovat vichystickou Francii. 19.–22. LISTOPADU Operace Uran. Sověti během rozsáhlé ofenzivy obkličují ve Stalingradu německou 6. armádu.

31. PROSINCE Japonci rozhodují o evakuaci svých jednotek z Guadalcanalu.

Úporný pouliční boj ve Stalingradu

30. ŘÍJNA Britové získávají z potopené německé ponorky U-559 seznam kódů.

157

ROVNOVÁHA SIL 1942

MALTA A STŘEDOMOŘÍ

Malta a Středomoří Obyvatelé britské Malty se v souvislosti s eskalací severoafrického konfliktu stávali terčem stále masivnějších útoků. Nejprve Italové a poté Němci podnikali ze svých základen na Sicílii nepřetržité nálety na ostrov – tím však v Malťanech jen upevňovali přesvědčení, že za žádnou cenu nekapitulují. Jejich odhodlání přineslo své plody – Malta zůstala po celou válku v britských rukou.

6 000

Celková váha bomb (v tu­ nách) svržených během 11 819 náletů, jejichž cílem bylo mezi 20. březnem a 28. dubnem 1942 území Malty.

P

o prvním italském náletu na Maltu v červnu 1940 se nebezpečí ze vzduchu dále zvýšilo od ledna 1941, kdy Luftwaffe část svých letadel přemístila do základen na Sicílii. 10. ledna 1941 letadla Ju 87 zaútočila na přístav ve Valettě a poškodila letadlovou loď Illustrious. Tím začala bitva, která trvala následující dva roky – britské Královské letectvo, německá Luftwaffe a italská Regia Aeronautica ztratily dohromady 2 000 letadel. Obrana ostrova byla značně obtížná, Britové však museli zachovat dodávky zásob jak zdejší posádce, tak civilistům. Ke každému konvoji plujícímu na ostrov se musel připojit silný námořní doprovod, přesto však Spojenci do léta 1942 ztratili třetinu svých obchodních lodí, jejichž cílem byla Malta. Díky tomu byl příděl potravin značně omezený, takže obyvatelé Malty kromě leteckých útoků museli čelit i hladu.

PŘ ED T Í M (Bývalá) Korunní kolonie Malta leží 80 ki­ lometrů jižně od pobřeží Sicílie. Její stra­ tegický význam se v průběhu války stále zvyšoval. AGRESE ZEMÍ OSY Vůdci zemí Osy rychle rozpoznali potenciál ostrova: kdo ovládal Maltu, mohl kontrolovat celé Středomoří. Obsazení Malty by pro Brity znamenalo těžkou ránu zejména v podobě ohrožení jejich zásobovacích tras směřujících do severní Afriky. První bomby dopadly na Maltu pouhých několik hodin po italském vstupu do války ❮❮ 98–99 10. června 1940 – začala tak dlouhá, neúprosná bitva o Maltu. BRITSKÝ VZDOR Nebezpečí v podobě leteckých útoků přimělo Brity ve třicátých letech přemístit jejich středo­ mořskou flotilu z Malty do Alexandrie. Malta však zůstala jedinou britskou základnou mezi Gibraltarem a Egyptem. Dokud pokračovaly boje v severní Africe ❮❮ 124–125, byli Britové pevně rozhodnuti Maltu udržet, třebaže cena za toto úsilí byla značně vysoká.

180

Pohled na Maltu z německého letadla Hlavní součást ofenzivy zemí Osy na Maltu představovaly časté letecké útoky. Během dvou let trvajících bojů byly uskutečněny celkem tři tisíce náletů. Spojenci (podle vlastních údajů) sestřelili 800 německých a italských letadel, zatímco sami jich ztratili 1 100.

Další hrozba pro ostrov přicházela z moře. Během noci z 25. na 26. června 1941 se přístav ve Valettě stal terčem útoku torpédových člunů a „lidských torpéd“ – přestavěných tak, aby mohly nést oddělitelnou trhavou nálož. Útok směřoval na kotviště ponorek a na konvoj, o němž Italové předpokládali, že se v přístavu nachází – britská pobřežní hlídka však nápor odrazila; šlo o jedinou velkou pobřežní obrannou akci, kterou Britové během války provedli.

Loď Jeho Veličenstva Warspite Létající člun startuje z paluby bitevní lodě Warspite. Během svého „angažmá“ ve Středomoří (1940–1941) loď doprovázela mnoho zásobovacích konvojů plujících z Egypta na Maltu a zpět.

dva další konvoje, díky nimž ­ostrov ­zůstal v britských rukou. Spojenecké vítězství u El Alameinu a následné obsazení italských a německých letišť v Libyi situaci dále zjednodušily. Bitva o Maltu sice ještě nebyla u konce, avšak iniciativa již přešla na stranu Spojenců a obránci i obyvatelé Malty se mohli spolehnout na pravidelné dodávky potravin a dalších nezbytných zásob. Král Jiří VI. udělil ostrovu v dubnu 1942 Jiřího kříž jako uznání statečnosti jeho obyvatel. Byl to jediný případ v historii, kdy bylo toto vyznamenání uděleno kolektivně.

ring, německý vrchní velitel na jihu, hodlal tuhý odpor Malťanů tvrdě zlomit. Kesselring, sídlící od prosince 1941 v Římě, měl k dispozici 400 letadel, jichž používal k útokům na spojenecké lodě ve Středomoří. Nechal rovněž kolem Malty nastražit velké množství min, čímž ostrov fakticky odřízl od přísunu zásob. V srpnu 1942 se generál Rommel nacházel na vrcholu svých úspěchů v severní Africe, kde zahnal spojenecké síly až k El Alameinu v severním Egyptě. Ztráta Malty v této kritické fázi války by pro Spojence znamenala pohromu – téměř jistě by vedla k jejich porážce v severní Africe – a tato ztráta bezprostředně hrozila.

Operace Pedestal

Maltské zdroje potravin a paliva se ocitly na samém dně. Pokud chtěli Spojenci ostrov zachránit a udržet se tak ve hře, museli urychleně přistoupit k akci. Dne 3. srpna vyplul z Clyde na Maltu britský konvoj. Konvoj, označovaný kódovým jménem Pedestal, zahrnoval čtrnáct rychlých obchodních lidí a ropný tanker Ohio; doprovod se skládal Obnovené úsilí zemí Osy z 24 torpédoborců, tří letaLetecké útoky se dočasně dlových lodí, dvou bitevních zmírnily v červnu 1941, kdy lodí, sedmi křižníků a osmi byla velká část letadel Luftponorek. Podle plánu se waffe odvolána ze Sicílie Jiřího kříž měly velké lodě vydat na a poslána na východní (George Cross) zpáteční cestu ve chvíli, až se frontu, kde se podílela na přiblíží Sicílii. Od té chvíle operaci Barbarossa. O šest Jiřího kříž – nejvyšší oceměly konvoj chránit čtyři měsíců později se však nění za statečnost civiliskřižníky a dvanáct torpédobombardování vrátilo v dří- tů – byl udělen obyvateborců. vější intenzitě. lům Malty v roce 1942. Sedm dní po odjezdu z BriBritské ponorky a letadla tánie, při průjezdu Gibraltarským průliz maltských základen pokračovaly vem, si konvoje všimli nepřátelé a zav narušování německých a italských čali jej sledovat. 11. srpna se rozpoutala zásobovacích tras. Polní maršál Kessel-

P O T O M

Ruiny ve Valettě Valetta, hlavní město Malty, představovala hlavní cíl útoků zemí Osy, v neposlední řadě proto, že ve zdejším přístavu kotvily spojenecké válečné lodě. Bombardování Malty bylo tak intenzivní, že se ostrov stal nejvíce bombardovanou oblastí celé války.

divoká bitva, kterou zahájila německá ponorka U-73 potopením britské letadlové lodě Eagle (Orel). Od následujícího dne se konvoj stal terčem neustálých útoků ze strany námořních a leteckých jednotek, které zahrnovaly letadla startující ze základen na Sardinii a Sicílii, 21 ponorek a německých torpédových člunů operujících u pobřeží Tuniska. Konvoj se rovněž musel potýkat s čerstvě položenými minami.

Záchrana Malty Odpoledne 13. srpna dopluly na Maltu pouze tři přeživší lodě. Tanker Ohio se sice sotva držel nad vodou, přesto následujícího dne dorazil s neporušeným nákladem ropy. Nasazení námořníků, kterým se podařilo tanker dopravit do cíle jeho cesty, vyneslo kapitánovi lodi D. W. Masonovi Jiřího kříž (George

“Těm starým neckám už moc času nezbývá. Jen doufám, že vydrží dost dlouho.” KAPITÁN DUDLEY MASON, VELITEL TANKERU OHIO, PŘI PŘÍJEZDU DO VALETTSKÉHO PŘÍSTAVU

Cross). Obchodní a bitevní lodě, které bitvu přežily, vyvázly s těžkým poškozením: dva křižníky a torpédoborec byly potopeny; další dva křižníky byly těžce poškozeny, stejně jako letadlová loď Indomitable. Navzdory těmto těžkým ztrátám však operace Pedestal skončila úspěchem a Malta mohla dále vzdorovat německým a italským útokům. Do konce roku dorazily na Maltu

0T 3E CBHONXO LT O I TGLIEE 7 P T / 1 0 P T

LIDSKÉ „TORPÉDO“ Italské „lidské torpédo“, přezdívané kvůli své špatné ovladatelnosti maiale (prase), bylo upraveným torpédem s oddělitelnou náloží trhaviny místo běžné hlavice. Dvoučlenná posádka, oblečená do speciálního

potápěčského obleku, seděla obkročmo na trupu torpéda. Po přiblížení se k cíli posádka odmontovala trhavinu, připevnila ji na spodní část určené lodě a spustila časový spínač.

Dne 19. prosince 1941 Italové podnikli tři odvážné útoky lidských torpéd na přístav v Alexandrii a poškodili britské bitevní lodě Queen Elizabeth a Valiant natolik, že opravy zabraly několik měsíců.

Zoufalý vzdor obyvatel Malty spolu s úsilím spojeneckých vojsk zabránil tomu, aby ost­ rov podlehl ofenzivě zemí Osy. VÁLKA V SEVERNÍ AFRICE Operace britského letectva podnikané z Malty nyní představovaly velmi významný faktor v boji proti vojskům zemí Osy v severní ­Africe 182–183 ❯❯, neboť jejich cílem nebyly jen pozemní jednotky, nýbrž životně důležité zásobovací konvoje, které kromě jiného přivážely i posily pro Rommelův Afrika Korps. Ztráty civilního obyvatelstva byly na Maltě relativně nízké díky znamenitým protileteckým krytům, vykopaným v měkkých pískovcových skalách. OBNOVA MALTSKÉ NÁMOŘNÍ ZÁKLADNY Konečná porážka německých a italských vojsk v severní Africe 186–187 ❯❯ a invaze na Sicílii 210–211 ❯❯ a (následně) na ital­ skou pevninu 212–213 ❯❯ znamenaly jednou provždy ukončení leteckých útoků zemí Osy. To znamenalo, že od léta 1943 mohla být Valetta opět využívána Spojenci jako velká ná­ mořní základna.

181

ROVNOVÁHA SIL 1942

MALTA A STŘEDOMOŘÍ

Malta a Středomoří Obyvatelé britské Malty se v souvislosti s eskalací severoafrického konfliktu stávali terčem stále masivnějších útoků. Nejprve Italové a poté Němci podnikali ze svých základen na Sicílii nepřetržité nálety na ostrov – tím však v Malťanech jen upevňovali přesvědčení, že za žádnou cenu nekapitulují. Jejich odhodlání přineslo své plody – Malta zůstala po celou válku v britských rukou.

6 000

Celková váha bomb (v tu­ nách) svržených během 11 819 náletů, jejichž cílem bylo mezi 20. březnem a 28. dubnem 1942 území Malty.

P

o prvním italském náletu na Maltu v červnu 1940 se nebezpečí ze vzduchu dále zvýšilo od ledna 1941, kdy Luftwaffe část svých letadel přemístila do základen na Sicílii. 10. ledna 1941 letadla Ju 87 zaútočila na přístav ve Valettě a poškodila letadlovou loď Illustrious. Tím začala bitva, která trvala následující dva roky – britské Královské letectvo, německá Luftwaffe a italská Regia Aeronautica ztratily dohromady 2 000 letadel. Obrana ostrova byla značně obtížná, Britové však museli zachovat dodávky zásob jak zdejší posádce, tak civilistům. Ke každému konvoji plujícímu na ostrov se musel připojit silný námořní doprovod, přesto však Spojenci do léta 1942 ztratili třetinu svých obchodních lodí, jejichž cílem byla Malta. Díky tomu byl příděl potravin značně omezený, takže obyvatelé Malty kromě leteckých útoků museli čelit i hladu.

PŘ ED T Í M (Bývalá) Korunní kolonie Malta leží 80 ki­ lometrů jižně od pobřeží Sicílie. Její stra­ tegický význam se v průběhu války stále zvyšoval. AGRESE ZEMÍ OSY Vůdci zemí Osy rychle rozpoznali potenciál ostrova: kdo ovládal Maltu, mohl kontrolovat celé Středomoří. Obsazení Malty by pro Brity znamenalo těžkou ránu zejména v podobě ohrožení jejich zásobovacích tras směřujících do severní Afriky. První bomby dopadly na Maltu pouhých několik hodin po italském vstupu do války ❮❮ 98–99 10. června 1940 – začala tak dlouhá, neúprosná bitva o Maltu. BRITSKÝ VZDOR Nebezpečí v podobě leteckých útoků přimělo Brity ve třicátých letech přemístit jejich středo­ mořskou flotilu z Malty do Alexandrie. Malta však zůstala jedinou britskou základnou mezi Gibraltarem a Egyptem. Dokud pokračovaly boje v severní Africe ❮❮ 124–125, byli Britové pevně rozhodnuti Maltu udržet, třebaže cena za toto úsilí byla značně vysoká.

180

Pohled na Maltu z německého letadla Hlavní součást ofenzivy zemí Osy na Maltu představovaly časté letecké útoky. Během dvou let trvajících bojů byly uskutečněny celkem tři tisíce náletů. Spojenci (podle vlastních údajů) sestřelili 800 německých a italských letadel, zatímco sami jich ztratili 1 100.

Další hrozba pro ostrov přicházela z moře. Během noci z 25. na 26. června 1941 se přístav ve Valettě stal terčem útoku torpédových člunů a „lidských torpéd“ – přestavěných tak, aby mohly nést oddělitelnou trhavou nálož. Útok směřoval na kotviště ponorek a na konvoj, o němž Italové předpokládali, že se v přístavu nachází – britská pobřežní hlídka však nápor odrazila; šlo o jedinou velkou pobřežní obrannou akci, kterou Britové během války provedli.

Loď Jeho Veličenstva Warspite Létající člun startuje z paluby bitevní lodě Warspite. Během svého „angažmá“ ve Středomoří (1940–1941) loď doprovázela mnoho zásobovacích konvojů plujících z Egypta na Maltu a zpět.

dva další konvoje, díky nimž ­ostrov ­zůstal v britských rukou. Spojenecké vítězství u El Alameinu a následné obsazení italských a německých letišť v Libyi situaci dále zjednodušily. Bitva o Maltu sice ještě nebyla u konce, avšak iniciativa již přešla na stranu Spojenců a obránci i obyvatelé Malty se mohli spolehnout na pravidelné dodávky potravin a dalších nezbytných zásob. Král Jiří VI. udělil ostrovu v dubnu 1942 Jiřího kříž jako uznání statečnosti jeho obyvatel. Byl to jediný případ v historii, kdy bylo toto vyznamenání uděleno kolektivně.

ring, německý vrchní velitel na jihu, hodlal tuhý odpor Malťanů tvrdě zlomit. Kesselring, sídlící od prosince 1941 v Římě, měl k dispozici 400 letadel, jichž používal k útokům na spojenecké lodě ve Středomoří. Nechal rovněž kolem Malty nastražit velké množství min, čímž ostrov fakticky odřízl od přísunu zásob. V srpnu 1942 se generál Rommel nacházel na vrcholu svých úspěchů v severní Africe, kde zahnal spojenecké síly až k El Alameinu v severním Egyptě. Ztráta Malty v této kritické fázi války by pro Spojence znamenala pohromu – téměř jistě by vedla k jejich porážce v severní Africe – a tato ztráta bezprostředně hrozila.

Operace Pedestal

Maltské zdroje potravin a paliva se ocitly na samém dně. Pokud chtěli Spojenci ostrov zachránit a udržet se tak ve hře, museli urychleně přistoupit k akci. Dne 3. srpna vyplul z Clyde na Maltu britský konvoj. Konvoj, označovaný kódovým jménem Pedestal, zahrnoval čtrnáct rychlých obchodních lidí a ropný tanker Ohio; doprovod se skládal Obnovené úsilí zemí Osy z 24 torpédoborců, tří letaLetecké útoky se dočasně dlových lodí, dvou bitevních zmírnily v červnu 1941, kdy lodí, sedmi křižníků a osmi byla velká část letadel Luftponorek. Podle plánu se waffe odvolána ze Sicílie Jiřího kříž měly velké lodě vydat na a poslána na východní (George Cross) zpáteční cestu ve chvíli, až se frontu, kde se podílela na přiblíží Sicílii. Od té chvíle operaci Barbarossa. O šest Jiřího kříž – nejvyšší oceměly konvoj chránit čtyři měsíců později se však nění za statečnost civiliskřižníky a dvanáct torpédobombardování vrátilo v dří- tů – byl udělen obyvateborců. vější intenzitě. lům Malty v roce 1942. Sedm dní po odjezdu z BriBritské ponorky a letadla tánie, při průjezdu Gibraltarským průliz maltských základen pokračovaly vem, si konvoje všimli nepřátelé a zav narušování německých a italských čali jej sledovat. 11. srpna se rozpoutala zásobovacích tras. Polní maršál Kessel-

P O T O M

Ruiny ve Valettě Valetta, hlavní město Malty, představovala hlavní cíl útoků zemí Osy, v neposlední řadě proto, že ve zdejším přístavu kotvily spojenecké válečné lodě. Bombardování Malty bylo tak intenzivní, že se ostrov stal nejvíce bombardovanou oblastí celé války.

divoká bitva, kterou zahájila německá ponorka U-73 potopením britské letadlové lodě Eagle (Orel). Od následujícího dne se konvoj stal terčem neustálých útoků ze strany námořních a leteckých jednotek, které zahrnovaly letadla startující ze základen na Sardinii a Sicílii, 21 ponorek a německých torpédových člunů operujících u pobřeží Tuniska. Konvoj se rovněž musel potýkat s čerstvě položenými minami.

Záchrana Malty Odpoledne 13. srpna dopluly na Maltu pouze tři přeživší lodě. Tanker Ohio se sice sotva držel nad vodou, přesto následujícího dne dorazil s neporušeným nákladem ropy. Nasazení námořníků, kterým se podařilo tanker dopravit do cíle jeho cesty, vyneslo kapitánovi lodi D. W. Masonovi Jiřího kříž (George

“Těm starým neckám už moc času nezbývá. Jen doufám, že vydrží dost dlouho.” KAPITÁN DUDLEY MASON, VELITEL TANKERU OHIO, PŘI PŘÍJEZDU DO VALETTSKÉHO PŘÍSTAVU

Cross). Obchodní a bitevní lodě, které bitvu přežily, vyvázly s těžkým poškozením: dva křižníky a torpédoborec byly potopeny; další dva křižníky byly těžce poškozeny, stejně jako letadlová loď Indomitable. Navzdory těmto těžkým ztrátám však operace Pedestal skončila úspěchem a Malta mohla dále vzdorovat německým a italským útokům. Do konce roku dorazily na Maltu

0T 3E CBHONXO LT O I TGLIEE 7 P T / 1 0 P T

LIDSKÉ „TORPÉDO“ Italské „lidské torpédo“, přezdívané kvůli své špatné ovladatelnosti maiale (prase), bylo upraveným torpédem s oddělitelnou náloží trhaviny místo běžné hlavice. Dvoučlenná posádka, oblečená do speciálního

potápěčského obleku, seděla obkročmo na trupu torpéda. Po přiblížení se k cíli posádka odmontovala trhavinu, připevnila ji na spodní část určené lodě a spustila časový spínač.

Dne 19. prosince 1941 Italové podnikli tři odvážné útoky lidských torpéd na přístav v Alexandrii a poškodili britské bitevní lodě Queen Elizabeth a Valiant natolik, že opravy zabraly několik měsíců.

Zoufalý vzdor obyvatel Malty spolu s úsilím spojeneckých vojsk zabránil tomu, aby ost­ rov podlehl ofenzivě zemí Osy. VÁLKA V SEVERNÍ AFRICE Operace britského letectva podnikané z Malty nyní představovaly velmi významný faktor v boji proti vojskům zemí Osy v severní ­Africe 182–183 ❯❯, neboť jejich cílem nebyly jen pozemní jednotky, nýbrž životně důležité zásobovací konvoje, které kromě jiného přivážely i posily pro Rommelův Afrika Korps. Ztráty civilního obyvatelstva byly na Maltě relativně nízké díky znamenitým protileteckým krytům, vykopaným v měkkých pískovcových skalách. OBNOVA MALTSKÉ NÁMOŘNÍ ZÁKLADNY Konečná porážka německých a italských vojsk v severní Africe 186–187 ❯❯ a invaze na Sicílii 210–211 ❯❯ a (následně) na ital­ skou pevninu 212–213 ❯❯ znamenaly jednou provždy ukončení leteckých útoků zemí Osy. To znamenalo, že od léta 1943 mohla být Valetta opět využívána Spojenci jako velká ná­ mořní základna.

181

ZDRCUJÍCÍ PŘEVAHA 1944

AMERICKÝ GENERÁL

DOUGLAS MACARTHUR

Narozen 1880 Zemřel 1964

Douglas MacArthur “ Obyvatelům Filipín jsem při svém odchodu řekl, že se vrátím.” MACARTHUR PO SVÉM PŘÍJEZDU DO AUSTRÁLIE, 30. BŘEZNA 1942

D

ouglas MacAr­ thur, okázalá a kontroverzní postava, byl jedním z nejznámějších ame­ rických generálů druhé světové války. Velel spojeneckým vojskům v oblasti jihozápadního Tichomoří, spravoval Japonsko během jeho poválečné okupace Spo­ jenými státy a velel voj­ skům Organizace spoje­ ných národů v počáteční fázi války v Koreji.

pěla v roce 1932, kdy ­nasadil vojsko proti ve­ teránům z první světové války, dožadujícím se ­během protestního po­ chodu ve Washingtonu vyplacení slíbených vá­ lečných výsluh. O tři roky později na výzvu prezidenta Manuela Quezona odešel na Fili­ píny, kde působil jako vojenský poradce při vytváření obranných sil ostrovů. V roce 1937 MacArthur Populární hrdina odešel z aktivní V roce 1941, po velkém dramatu služby; vrátil Kariéra v armádě Mac­Arthurovy obrany Bataanského se však již MacArthur se narodil do poloostrova, jej časopis Time ocenil v červnu vojenské rodiny. Poté, co jako „muže roku“. 1941, kdy jako nejlepší v ročníku ab­ jej prezident Roosevelt solvoval vojenskou akademii ve West jmenoval velitelem Pointu, stal se důstojníkem ženijního amerických vojsk na sboru. První služební období strávil Dálném východě. na Filipínách; během této doby si Navzdory značně k ostrovům vytvořil velmi úzký vztah. omezeným zdrojům ­Následně sloužil krátkou dobu jako ­pobočník amerického prezidenta Theo­ se MacArthur roz­ dora Roosevelta a během první světové hodl na Filipínách vybudovat ozbrojené války byl náčelníkem štábu 42. („Du­ síly, které by byly hové“) divize ve Francii. V roce 1925 schopny čelit případné dosáhl hodnosti generálmajora a o pět japonské invazi. let později se stal náčelníkem štábu americké armády – byl v té době nej­ mladším, kdo tento post zastával. Obrana Bataanu MacArthurova reputace značně utr­ 7. prosince 1941 japonské síly pod­ nikly útok na americkou základnu Pearl Harbor na Havaji. Bylo jasné, že další na řadě jsou Filipíny. Když Japonci zaútočili, podařilo se jim zničit po­ lovinu letadel, které měl generál k dispozici – vět­ Opevněný hlavní stan Během boje o ostrov Corregidor zřídil Mac­ Arthur svůj hlavní stan ve zdejším tunelo­ vém komplexu. Ústup sice dobře zorganizo­ val, nebyl však schopen ostrov trvale bránit.

244

V čele tažení napříč Tichým oceánem

spolupracoval s admirálem Chesterem Nimitzem, vrchním velitelem americ­ kého námořnictva. Oba muži se setká­ vali jen zřídka. Nimitz hodlal zaútočit na Japonsko z ostrovů ve středním Ti­ chomoří; MacArthur však trval na osvobození Filipín. Zatímco Nimitz postupoval napříč Ša­ lomounovými ostrovy, MacArthur ope­ roval podél severovýchodního pobřeží Nové Guineje s využitím taktiky po­ stupu „z ostrova na ostrov“. Dařilo se mu tak odřezávat japonská centra, která ponechával svému osudu.

Mezi spojeneckým ústupem z Bataanu v roce 1942 a triumfálním návratem na Filipíny v roce 1944 MacAr­ thur velel různým tažením napříč Tichým oceánem, včetně bitvy o Los Negros v únoru 1944.

šinu z nich ještě na zemi. 22. prosince Japonci obsadili hlavní město Filipín, Manilu. V té chvíli se opět projevil ge­ nerálův sklon k samostatnému po­ stupu. Navzdory přání nadřízených ve Washingtonu v čele s prezidentem stáhl své síly na Bataanský poloostrov a v os­ trovní pevnosti Corregidor si zřídil svůj hlavní stan. Odtud řídil odhodlanou, byť marnou obranu (nedostávalo se mu posil, zbraní, materiálu a zásob), která z něj díky značné publicitě učinila ná­ rodního hrdinu. Roosevelt mu přikázal, aby Bataanský poloostrov opustil, což generál zpočátku důrazně odmítal. Roo­sevelt, jenž si byl velmi dobře vě­ dom MacArthurovy popularity i schop­ ností, které mu zajišťovaly značný vliv na vytváření vojenské strategie, gene­ rálovi slíbil vlastní operační pros­

Návrat na Filipíny

Taktika v Tichomoří: „z ostrova na ostrov“

Ve druhé polovině roku 1944 byl Mac­ Arthur připraven podniknout invazi na Filipíny. Třebaže s tímto postupem ne­ souhlasil ani Nimitz, ani generálovi nadřízení ve Washingtonu, jeho popula­ rita mu umožnila podniknout tuto akci z vlastního rozhodnutí. 19. října 1944 se MacArthur s patřičnou publicitou ­vylodil spolu se svými vojsky v zálivu Leyte a během následujících měsíců se soustředil zejména na úplné osvobození Filipín. Tyto operace trvaly mnohem déle, než se pů­ vodně předpokládalo, na jaře 1945 však byl MacArthur osobně přítomen obsazení Manily. MacArthur rovněž řídil průběh japonské kapitulace, která pro­ běhla 2. září 1945 na americké lodi Missouri, kotvící v Tokijském zálivu. Po válce velel spojeneckým okupačním silám v Japonsku. V roce 1950 převzal velení vojsk OSN v Koreji; z této pozice byl však prezidentem Trumanem odvo­ lán poté, co veřejně kritizoval jeho tak­ tiku omezené války bez zásahu proti Čínské lidové republice a prosazoval nasazení jaderných zbraní. Poté žil až do své smrti převážně v ústraní.

Po příchodu do Austrálie oznámil Mac­ Arthur, že se jednoho dne na Filipíny vrátí – a během následujících let dělal vše pro to, aby svému slibu dostál. Byl jmenován nejvyšším spojeneckým veli­ telem v jihozápadním Tichomoří a úzce

Generál MacArthur přijímá na americké lodi Missouri formální kapitulaci Japonska. Poté sehrál významnou roli při rekonstrukci Japonska jako nejvyšší velitel zdejších spojeneckých okupačních vojsk.

“Naše vojska opět stanula na filipínské půdě.” MACARTHUR O VYLODĚNÍ NA OSTROVĚ LEYTE, 17. ŘÍJNA 1944 tor v Tichomoří. V březnu 1942 se Mac­Arthur konečně rozhodl k drama­ tickému útěku po moři; jeho muži však zůstali na Bataanském poloostrově. Ja­ poncům se vzdali v dubnu 1942 a velká část jich zemřela během následného bataanského „pochodu smrti“.

Velitelem spojeneckých vojsk

CHRONOLOGIE ■ 26. ledna 1880 Narozen v Little Rocku ve státě Arkansas jako syn armádního důstojníka (později i generála) Arthura MacArthura. ■ 1903 Ukončuje vojenskou akademii ve West ­Pointu jako nejlepší v ročníku. ■ 1904 Je povýšen na nadporučíka ženijního sboru americké armády a připojuje se ke svému otci, jenž slouží na Filipínách. ■ 1906–1907 Slouží jako pobočník republikánského prezidenta Theodora Roosevelta. ■ 1914 Jako přidělenec ministerstva války se účastní veracruzské expedice v Mexiku. ■ 1917–1918 Během první světové války velí (již jako plukovník) 84. pěší brigádě. Celkem třináctkrát je vyznamenán za statečnost. ■ 1919 Stává se superintendantem na vojenské akademii ve West Pointu.

MACARTHURŮV „ČTYŘHVĚZDIČKOVÝ“ NÁRAMENÍK, OZNAČENÍ JEHO HODNOSTI

■ 1922 Bere si ženu z vyšších kruhů, Louise Cromwell Brooksovou. Ta se s ním v roce 1929 rozvádí – jako důvod udává, že ji „nepodporoval“. ■ 1922–1930 Slouží na Filipínách. V roce 1925, ve věku 45 let, je povýšen na generálmajora. ■ 1930 Jmenován náčelníkem štábu americké ­armády. Byl nejmladším držitelem této funkce. ■ 1935 Vyslán prezidentem Rooseveltem na Filipíny, aby organizoval obranné jednotky. ■ 1937 Žení se s Jean Fairclothovou. Páru se v Manile narodí jeden syn, Arthur. MacArthur i poté, co oznamuje odchod na odpočinek, zůstává na Filipínách jako vojenský poradce. ■ Červen 1941 Kvůli rostoucím hrozbám ze strany Japonska je povolán zpět do aktivní služby jako generálmajor a přes omezené zdroje mobilizuje filipínskou armádu. ■ Prosinec 1941 Je kritizován, že neposlal své letectvo na Havaj ještě předtím, než na Filipíny zaútočili Japonci. Po zahájení invaze přikazuje svým vojskům stáhnout se na Bataanský poloostrov. ■ 1942 Opouští Bataanský poloostrov a odchází do Austrálie. Za své vedení obrany Filipín je ­oceněn medailí Za zásluhy. Jmenován nejvyšším velitelem v oblasti jihozápadního Tichomoří. ■ Říjen 1944 Vyloďuje se na ostrově Leyte a zahajuje osvobozování Filipín. ■ Leden–březen 1945 Spojenecká vojska se vyloďují na Luzonu a obsazují Manilu. ■ 2. září 1945 V Tokijské zátoce přijímá na palubě americké lodi Missouri kapitulaci Japonců.

Generál MacArthur MacArthur, proslulý svou dým­ kou z kukuřice, kterou si sám vyrobil, se stával terčem kritiky za prosazování a přílišnou pub­ licitu vlastní osoby a nedostatek úcty k autoritám; byl však oce­ ňován za svou odvážnou a ná­ paditou vojenskou strategii.

■ 1945–1951 Jako vrchní velitel spojeneckých okupačních sil se stává de facto pánem Japonska. Organizuje procesy s japonskými válečnými zločinci, je autorem nové japonské ústavy. ■ 1950–1951 Slouží jako vrchní velitel vojsk Organizace spojených národů v Koreji. Staví se proti taktice prezidenta Trumana a je odvolán. ■ 5. dubna 1964 Umírá ve Washingtonu na následky autoimunitního onemocnění.

245

ZDRCUJÍCÍ PŘEVAHA 1944

AMERICKÝ GENERÁL

DOUGLAS MACARTHUR

Narozen 1880 Zemřel 1964

Douglas MacArthur “ Obyvatelům Filipín jsem při svém odchodu řekl, že se vrátím.” MACARTHUR PO SVÉM PŘÍJEZDU DO AUSTRÁLIE, 30. BŘEZNA 1942

D

ouglas MacAr­ thur, okázalá a kontroverzní postava, byl jedním z nejznámějších ame­ rických generálů druhé světové války. Velel spojeneckým vojskům v oblasti jihozápadního Tichomoří, spravoval Japonsko během jeho poválečné okupace Spo­ jenými státy a velel voj­ skům Organizace spoje­ ných národů v počáteční fázi války v Koreji.

pěla v roce 1932, kdy ­nasadil vojsko proti ve­ teránům z první světové války, dožadujícím se ­během protestního po­ chodu ve Washingtonu vyplacení slíbených vá­ lečných výsluh. O tři roky později na výzvu prezidenta Manuela Quezona odešel na Fili­ píny, kde působil jako vojenský poradce při vytváření obranných sil ostrovů. V roce 1937 MacArthur Populární hrdina odešel z aktivní V roce 1941, po velkém dramatu služby; vrátil Kariéra v armádě Mac­Arthurovy obrany Bataanského se však již MacArthur se narodil do poloostrova, jej časopis Time ocenil v červnu vojenské rodiny. Poté, co jako „muže roku“. 1941, kdy jako nejlepší v ročníku ab­ jej prezident Roosevelt solvoval vojenskou akademii ve West jmenoval velitelem Pointu, stal se důstojníkem ženijního amerických vojsk na sboru. První služební období strávil Dálném východě. na Filipínách; během této doby si Navzdory značně k ostrovům vytvořil velmi úzký vztah. omezeným zdrojům ­Následně sloužil krátkou dobu jako ­pobočník amerického prezidenta Theo­ se MacArthur roz­ dora Roosevelta a během první světové hodl na Filipínách vybudovat ozbrojené války byl náčelníkem štábu 42. („Du­ síly, které by byly hové“) divize ve Francii. V roce 1925 schopny čelit případné dosáhl hodnosti generálmajora a o pět japonské invazi. let později se stal náčelníkem štábu americké armády – byl v té době nej­ mladším, kdo tento post zastával. Obrana Bataanu MacArthurova reputace značně utr­ 7. prosince 1941 japonské síly pod­ nikly útok na americkou základnu Pearl Harbor na Havaji. Bylo jasné, že další na řadě jsou Filipíny. Když Japonci zaútočili, podařilo se jim zničit po­ lovinu letadel, které měl generál k dispozici – vět­ Opevněný hlavní stan Během boje o ostrov Corregidor zřídil Mac­ Arthur svůj hlavní stan ve zdejším tunelo­ vém komplexu. Ústup sice dobře zorganizo­ val, nebyl však schopen ostrov trvale bránit.

244

V čele tažení napříč Tichým oceánem

spolupracoval s admirálem Chesterem Nimitzem, vrchním velitelem americ­ kého námořnictva. Oba muži se setká­ vali jen zřídka. Nimitz hodlal zaútočit na Japonsko z ostrovů ve středním Ti­ chomoří; MacArthur však trval na osvobození Filipín. Zatímco Nimitz postupoval napříč Ša­ lomounovými ostrovy, MacArthur ope­ roval podél severovýchodního pobřeží Nové Guineje s využitím taktiky po­ stupu „z ostrova na ostrov“. Dařilo se mu tak odřezávat japonská centra, která ponechával svému osudu.

Mezi spojeneckým ústupem z Bataanu v roce 1942 a triumfálním návratem na Filipíny v roce 1944 MacAr­ thur velel různým tažením napříč Tichým oceánem, včetně bitvy o Los Negros v únoru 1944.

šinu z nich ještě na zemi. 22. prosince Japonci obsadili hlavní město Filipín, Manilu. V té chvíli se opět projevil ge­ nerálův sklon k samostatnému po­ stupu. Navzdory přání nadřízených ve Washingtonu v čele s prezidentem stáhl své síly na Bataanský poloostrov a v os­ trovní pevnosti Corregidor si zřídil svůj hlavní stan. Odtud řídil odhodlanou, byť marnou obranu (nedostávalo se mu posil, zbraní, materiálu a zásob), která z něj díky značné publicitě učinila ná­ rodního hrdinu. Roosevelt mu přikázal, aby Bataanský poloostrov opustil, což generál zpočátku důrazně odmítal. Roo­sevelt, jenž si byl velmi dobře vě­ dom MacArthurovy popularity i schop­ ností, které mu zajišťovaly značný vliv na vytváření vojenské strategie, gene­ rálovi slíbil vlastní operační pros­

Návrat na Filipíny

Taktika v Tichomoří: „z ostrova na ostrov“

Ve druhé polovině roku 1944 byl Mac­ Arthur připraven podniknout invazi na Filipíny. Třebaže s tímto postupem ne­ souhlasil ani Nimitz, ani generálovi nadřízení ve Washingtonu, jeho popula­ rita mu umožnila podniknout tuto akci z vlastního rozhodnutí. 19. října 1944 se MacArthur s patřičnou publicitou ­vylodil spolu se svými vojsky v zálivu Leyte a během následujících měsíců se soustředil zejména na úplné osvobození Filipín. Tyto operace trvaly mnohem déle, než se pů­ vodně předpokládalo, na jaře 1945 však byl MacArthur osobně přítomen obsazení Manily. MacArthur rovněž řídil průběh japonské kapitulace, která pro­ běhla 2. září 1945 na americké lodi Missouri, kotvící v Tokijském zálivu. Po válce velel spojeneckým okupačním silám v Japonsku. V roce 1950 převzal velení vojsk OSN v Koreji; z této pozice byl však prezidentem Trumanem odvo­ lán poté, co veřejně kritizoval jeho tak­ tiku omezené války bez zásahu proti Čínské lidové republice a prosazoval nasazení jaderných zbraní. Poté žil až do své smrti převážně v ústraní.

Po příchodu do Austrálie oznámil Mac­ Arthur, že se jednoho dne na Filipíny vrátí – a během následujících let dělal vše pro to, aby svému slibu dostál. Byl jmenován nejvyšším spojeneckým veli­ telem v jihozápadním Tichomoří a úzce

Generál MacArthur přijímá na americké lodi Missouri formální kapitulaci Japonska. Poté sehrál významnou roli při rekonstrukci Japonska jako nejvyšší velitel zdejších spojeneckých okupačních vojsk.

“Naše vojska opět stanula na filipínské půdě.” MACARTHUR O VYLODĚNÍ NA OSTROVĚ LEYTE, 17. ŘÍJNA 1944 tor v Tichomoří. V březnu 1942 se Mac­Arthur konečně rozhodl k drama­ tickému útěku po moři; jeho muži však zůstali na Bataanském poloostrově. Ja­ poncům se vzdali v dubnu 1942 a velká část jich zemřela během následného bataanského „pochodu smrti“.

Velitelem spojeneckých vojsk

CHRONOLOGIE ■ 26. ledna 1880 Narozen v Little Rocku ve státě Arkansas jako syn armádního důstojníka (později i generála) Arthura MacArthura. ■ 1903 Ukončuje vojenskou akademii ve West ­Pointu jako nejlepší v ročníku. ■ 1904 Je povýšen na nadporučíka ženijního sboru americké armády a připojuje se ke svému otci, jenž slouží na Filipínách. ■ 1906–1907 Slouží jako pobočník republikánského prezidenta Theodora Roosevelta. ■ 1914 Jako přidělenec ministerstva války se účastní veracruzské expedice v Mexiku. ■ 1917–1918 Během první světové války velí (již jako plukovník) 84. pěší brigádě. Celkem třináctkrát je vyznamenán za statečnost. ■ 1919 Stává se superintendantem na vojenské akademii ve West Pointu.

MACARTHURŮV „ČTYŘHVĚZDIČKOVÝ“ NÁRAMENÍK, OZNAČENÍ JEHO HODNOSTI

■ 1922 Bere si ženu z vyšších kruhů, Louise Cromwell Brooksovou. Ta se s ním v roce 1929 rozvádí – jako důvod udává, že ji „nepodporoval“. ■ 1922–1930 Slouží na Filipínách. V roce 1925, ve věku 45 let, je povýšen na generálmajora. ■ 1930 Jmenován náčelníkem štábu americké ­armády. Byl nejmladším držitelem této funkce. ■ 1935 Vyslán prezidentem Rooseveltem na Filipíny, aby organizoval obranné jednotky. ■ 1937 Žení se s Jean Fairclothovou. Páru se v Manile narodí jeden syn, Arthur. MacArthur i poté, co oznamuje odchod na odpočinek, zůstává na Filipínách jako vojenský poradce. ■ Červen 1941 Kvůli rostoucím hrozbám ze strany Japonska je povolán zpět do aktivní služby jako generálmajor a přes omezené zdroje mobilizuje filipínskou armádu. ■ Prosinec 1941 Je kritizován, že neposlal své letectvo na Havaj ještě předtím, než na Filipíny zaútočili Japonci. Po zahájení invaze přikazuje svým vojskům stáhnout se na Bataanský poloostrov. ■ 1942 Opouští Bataanský poloostrov a odchází do Austrálie. Za své vedení obrany Filipín je ­oceněn medailí Za zásluhy. Jmenován nejvyšším velitelem v oblasti jihozápadního Tichomoří. ■ Říjen 1944 Vyloďuje se na ostrově Leyte a zahajuje osvobozování Filipín. ■ Leden–březen 1945 Spojenecká vojska se vyloďují na Luzonu a obsazují Manilu. ■ 2. září 1945 V Tokijské zátoce přijímá na palubě americké lodi Missouri kapitulaci Japonců.

Generál MacArthur MacArthur, proslulý svou dým­ kou z kukuřice, kterou si sám vyrobil, se stával terčem kritiky za prosazování a přílišnou pub­ licitu vlastní osoby a nedostatek úcty k autoritám; byl však oce­ ňován za svou odvážnou a ná­ paditou vojenskou strategii.

■ 1945–1951 Jako vrchní velitel spojeneckých okupačních sil se stává de facto pánem Japonska. Organizuje procesy s japonskými válečnými zločinci, je autorem nové japonské ústavy. ■ 1950–1951 Slouží jako vrchní velitel vojsk Organizace spojených národů v Koreji. Staví se proti taktice prezidenta Trumana a je odvolán. ■ 5. dubna 1964 Umírá ve Washingtonu na následky autoimunitního onemocnění.

245

ZDRCUJÍCÍ PŘEVAHA 1944

SAMOPALY A KULOMETY

Samopaly a kulomety

� NÁBOJOVÝ PÁS (SSSR) � GORJUNOV SG43 (SSSR)

Pěchota používala za druhé světové války mnoho druhů automatických zbraní. Od jednoduchých, ale robustních samopalů, používaných ke střelbě od boku a od ramene, přes lehké kulomety umísťované na dvojnožku až po „trojnožkové“ univerzální kulomety a střední a těžké kulomety s větší ráží. � PPŠ-41 (SSSR)

� Gorjunov SG43 (SSSR), používaný od roku 1943; nenákladný, avšak efektivní střední kulomet, připevňovaný na kola či trojnožku. � Nábojový pás (SSSR) pro Gorjunovy, umožňující vypálit až 700 ran za minutu. � PPŠ-41 (SSSR), poměrně primitivní, avšak vysoce efektivní samopal vhodný pro masovou výrobu. V letech 1941–1945 jich bylo vyrobeno šest milionů. � Bubnový zásobník na 71 ran (SSSR), určený pro samopaly PPŠ-41; obsahoval pistolové náboje Tokarev 7,62 × 25 milimetrů. � Thompson (USA), samopal, jenž proslul ve 20. letech jako „Tommy gun“ amerických gangsterů, byl v první fázi války používán příslušníky spojeneckých Commandos a výsadkáři; verze M1A1 se schránkovým zásobníkem. � Browning M2 HB (USA), těžký kulomet s nábojovým pásem, pracujícím na principu zpětného rázu, původní konstrukce z první světové války; verze zbraně s těžkou hlavní

byla zavedena v roce 1936. � M2 0,5 palce/12,7 milimetru (USA), účinný náboj určený pro kulomety M2, s úspěchem používaný proti lehkým obrněncům a letadlům. � Bren (Británie), lehký kulomet používaný britskou armádou během druhé světové války i v poválečném období. � MP40 (Německo), samopal s pistolovou rukojetí a sklopnou ramenní opěrkou, poprvé použitý německými výsadkáři v roce 1940. � MG42 (Německo). Od svého prvního použití v roce 1942 nejúčinnější víceúčelový kulomet na světě. � Mauser 7,92 × 57 milimetru (Německo), náboj používaný pro MG42 – kulomet jich byl schopen vypálit ohromujících 1 200 za minutu. � Typ 96 (Japonsko), lehký kulomet s kadencí 550 střel za minutu. Náboje musely být promazané, to však působilo nabalování prachu nebo písku a zbraň se často zasekávala.

� THOMPSON (USA)

� BUBNOVÝ ZÁSOBNÍK NA 71 RAN (SSSR)

� M2 0,5 PALCE/12,7 MILIMETRU (USA)

� MP40 (NĚMECKO)

� BREN (BRITÁNIE)

� BROWNING M2 HB (USA)

� MG42 (NĚMECKO)

� TYP 96 (JAPONSKO)

� MAUSER 7,92 × 57 MILIMETRU (NĚMECKO)

282

283

ZDRCUJÍCÍ PŘEVAHA 1944

SAMOPALY A KULOMETY

Samopaly a kulomety

� NÁBOJOVÝ PÁS (SSSR) � GORJUNOV SG43 (SSSR)

Pěchota používala za druhé světové války mnoho druhů automatických zbraní. Od jednoduchých, ale robustních samopalů, používaných ke střelbě od boku a od ramene, přes lehké kulomety umísťované na dvojnožku až po „trojnožkové“ univerzální kulomety a střední a těžké kulomety s větší ráží. � PPŠ-41 (SSSR)

� Gorjunov SG43 (SSSR), používaný od roku 1943; nenákladný, avšak efektivní střední kulomet, připevňovaný na kola či trojnožku. � Nábojový pás (SSSR) pro Gorjunovy, umožňující vypálit až 700 ran za minutu. � PPŠ-41 (SSSR), poměrně primitivní, avšak vysoce efektivní samopal vhodný pro masovou výrobu. V letech 1941–1945 jich bylo vyrobeno šest milionů. � Bubnový zásobník na 71 ran (SSSR), určený pro samopaly PPŠ-41; obsahoval pistolové náboje Tokarev 7,62 × 25 milimetrů. � Thompson (USA), samopal, jenž proslul ve 20. letech jako „Tommy gun“ amerických gangsterů, byl v první fázi války používán příslušníky spojeneckých Commandos a výsadkáři; verze M1A1 se schránkovým zásobníkem. � Browning M2 HB (USA), těžký kulomet s nábojovým pásem, pracujícím na principu zpětného rázu, původní konstrukce z první světové války; verze zbraně s těžkou hlavní

byla zavedena v roce 1936. � M2 0,5 palce/12,7 milimetru (USA), účinný náboj určený pro kulomety M2, s úspěchem používaný proti lehkým obrněncům a letadlům. � Bren (Británie), lehký kulomet používaný britskou armádou během druhé světové války i v poválečném období. � MP40 (Německo), samopal s pistolovou rukojetí a sklopnou ramenní opěrkou, poprvé použitý německými výsadkáři v roce 1940. � MG42 (Německo). Od svého prvního použití v roce 1942 nejúčinnější víceúčelový kulomet na světě. � Mauser 7,92 × 57 milimetru (Německo), náboj používaný pro MG42 – kulomet jich byl schopen vypálit ohromujících 1 200 za minutu. � Typ 96 (Japonsko), lehký kulomet s kadencí 550 střel za minutu. Náboje musely být promazané, to však působilo nabalování prachu nebo písku a zbraň se často zasekávala.

� THOMPSON (USA)

� BUBNOVÝ ZÁSOBNÍK NA 71 RAN (SSSR)

� M2 0,5 PALCE/12,7 MILIMETRU (USA)

� MP40 (NĚMECKO)

� BREN (BRITÁNIE)

� BROWNING M2 HB (USA)

� MG42 (NĚMECKO)

� TYP 96 (JAPONSKO)

� MAUSER 7,92 × 57 MILIMETRU (NĚMECKO)

282

283

POSLEDNÍ DĚJSTVÍ 1945

ČASOVÝ PŘEHLED 1945

ČASOVÝ PŘEHLED 1945

“ Dnes utichají zbraně. Skončila velká tragédie. Bylo dosaženo velkého vítězství . . . Musíme se snažit zachovat mír, který jsme ve válce vybojovali.”

Invaze do Německa ■ Bombardování Drážďan ■ Osvobození koncentračních táborů ■ Ohnivá bouře v Tokiu ■ Bitva o Okinawu ■ Smrt Hitlera a Mussoliniho ■ Bitva o Berlín ■ Den vítězství v Evropě ■ Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki ■ Japonsko kapituluje

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN 7. BŘEZNA Americká 9. obrněná divize obsazuje nepoškozený most v Remagenu a vytváří na východním břehu Rýna předmostí.

DUBEN 1. DUBNA Američané se vyloďují na Okinawě. 12. DUBNA Prezident Roosevelt umírá. Na jeho místo nastupuje dosavadní viceprezident Harry S. Truman.

12. LEDNA Němci ustupují poté, co uznali svůj neúspěch během zimní protiofenzivy v Ardenách (na západní frontě).

4. ÚNORA Churchill, Roosevelt a Stalin se setkávají v Jaltě (dnešní Ukrajina). Uzavírají dohodu o okupačních zónách v Německu.

KVĚTEN 2. KVĚTNA Sověti po dvanácti dnech těžkých a krvavých bojů „dům od domu“ obsazují hlavní město Německa, Berlín.

Nacistický orel z německého kancléřství

6. SRPNA Svržení atomové bomby na Hirošimu; spolu s koncem druhé světové války začíná „atomový věk“.

Američané čtou o Rooseveltově smrti

15. DUBNA Britové a Kanaďané osvobozují koncentrační tábor Bergen-Belsen.

7. KVĚTNA Němci podepisují v Eisen­ howerově hlavním stanu bezpodmínečnou kapitulaci. Na sovětskou žádost je akt kapitulace zopakován druhého dne v Berlíně – tentokrát v Žukovově hlavním stanu.

Američtí vojáci bojují na Iwodžimě s Japonci

30. LEDNA Sovětské armády budují předmostí na řece Odře, asi 65 kilometrů východně od Berlína.

292

13.–14. ÚNORA Spojenci bombardují Drážďany. 19. ÚNORA Američané se vyloďují na ostrově Iwodžima.

28. DUBNA Mussolini je zabit italskými partyzány.

„Fat Man“ (Tlusťoch) – atomová bomba svržená na Nagasaki

ŘÍJEN

LISTOPAD

2. ZÁŘÍ Na palubě lodi Missouri, kotvící v Tokijském zálivu, probíhá formální akt japonské kapitulace.

13. LISTOPADU De Gaulle se staví do čela prozatímní francouzské vlády.

Plukovník Paul Tibbets mává ze svého bombardéru B-29

Nacističtí váleční zločinci v Norimberku

27. ZÁŘÍ MacArthur se setkává s Hirohitem. To, že se na audienci objevil v polní uniformě, je pokládáno za urážku císaře – Američané však ve skutečnosti tajně císaře podporovali a využívali jeho vlivu mezi obyvatelstvem k poválečné stabilizaci.

17. ČERVENCE Vedoucí představitelé vítězných spojeneckých velmocí se setkávají na konferenci v Postupimi. 8. SRPNA Sovětský svaz vyhlašuje válku Japonsku a zahajuje invazi do Mandžukua (Mandžuska); v následujících dnech sovětští vojáci útočí na Japonce v severní Číně a v severní Koreji.

23. KVĚTNA Prezident Karl Dönitz a jeho flensburská vláda jsou zajati britskými vojsky.

30. DUBNA Poté, co se sovětská vojska objevila na předměstích Berlína, se Hitler rozhoduje spáchat sebevraždu.

ZÁŘÍ

21. ČERVNA Američané dokončují obsazení ostrova Okinawa.

8. KVĚTNA V Evropě je slaven Den vítězství.

26. BŘEZNA Američtí vojáci po několika týdnech urputných bojů překonávají poslední odpor Japonců na ostrově Iwodžima.

SRPEN

16. ČERVENCE V Alamogordu v poušti Nového Mexika je úspěšně podniknut první test jaderné zbraně (Trinity). Díky tomu je možné její vojenské využití.

6. ČERVNA Spojenci rozdělují Německo na čtyři okupační zóny – americkou, britskou, francouzskou a sovětskou. 20. BŘEZNA Vrchním německým velitelem skupiny armád Visla se místo Heinricha Himmlera stává Gotthard Heinrici.

22. LEDNA Barmská cesta, zásobovací trasa vedoucí k základnám nacionalistických sil v jižní Číně, je Spojenci opět otevřena.

ČERVENEC

9.–10. BŘEZNA Američané podnikají velký nálet na Tokio. Následná ohnivá bouře ničí velkou část města a zabíjí 100 000 lidí.

Mrtví civilisté lemují silnici v Drážďanech

17. LEDNA Sovětští vojáci osvobozují polské hlavní město Varšavu, z velké části zničené během neúspěšného povstání v létě předchozího roku.

ČERVEN

„Zdvižení praporu vítězství v Berlíně“

Sovětské tanky na východní frontě

12. LEDNA Sověti opět zahajují ofenzivu v Polsku.

GENERÁL DOUGLAS MACARTHUR, NEJVYŠŠÍ SPOJENECKÝ VELITEL V TICHOMOŘÍ, 2. ZÁŘÍ 1945

PROSINEC 6. PROSINCE Americká vláda schvaluje poskytnutí půjčky Velké Británii ve výši 3,75 miliardy dolarů, aby se zotavila britská ekonomika, která se ocitla na pokraji rozvratu. Měla být splacena až v roce 2006.

14. PROSINCE Americký prezident Harry S. Truman vysílá bývalého náčelníka amerického generálního štábu generála George Marshalla, aby působil jako prostředník mezi čínskými nacionalisty a komunisty během čínské občanské války.

9. ŘÍJNA Japonským ministerským předsedou se stává Kidžúró Šidehara jako představitel ústavní vlády, jejímž úkolem je přechod k mírové budoucnosti.

14. LISTOPADU Začíná norimberský proces s hlavními představiteli nacistického režimu, včetně Hermanna Göringa a velkoadmirála Dönitze.

15. ŘÍJNA Zákon na zachování míru – ve skutečnosti existující v Japonsku proto, aby chránil starý režim – je oficiálně zrušen.

16. LISTOPADU Je založena japonská Pokroková strana: jedna z velkého počtu umírněných politických skupin, které vznikly během americké okupace.

16. PROSINCE Začíná moskevská konference. Zástupci Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu vedou rozhovory o poválečných plánech pro Evropu a Dálný východ, včetně okupace Japonska a Koreje.

Americký plamenomet používaný v Tichomoří Polské a sovětské děti osiřelé během války

29. KVĚTNA Tlak na Japonsko pokračuje – je podniknut velký nálet na Jokohamu. Během pouhé hodiny se přes třicet procent města ocitá v troskách a umírá 8 000 lidí.

26. ČERVNA Zástupci padesáti zemí se setkávají v San Francisku, aby diskutovali o poválečném (mírovém a bezpečném) uspořádání světa. Podepisují Chartu Organizace spojených národů.

Attlee, Truman a Stalin v Postupimi

26. ČERVENCE Po vítězství labouristů v britských parlamentních volbách je Churchill na postupimské konferenci nahrazen Attleem.

9. SRPNA Spojené státy podnikají druhý jaderný útok, tentokrát na Nagasaki. O šest dní později japonský císař Hirohito oznamuje, že jeho země prohrála válku.

Japonci skládají do rukou Spojenců formální kapitulaci

24. ŘÍJNA Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Čína a Sovětský svaz) ratifikují Chartu OSN, čímž oficiálně vzniká Organizace spojených národů.

293

POSLEDNÍ DĚJSTVÍ 1945

ČASOVÝ PŘEHLED 1945

ČASOVÝ PŘEHLED 1945

“ Dnes utichají zbraně. Skončila velká tragédie. Bylo dosaženo velkého vítězství . . . Musíme se snažit zachovat mír, který jsme ve válce vybojovali.”

Invaze do Německa ■ Bombardování Drážďan ■ Osvobození koncentračních táborů ■ Ohnivá bouře v Tokiu ■ Bitva o Okinawu ■ Smrt Hitlera a Mussoliniho ■ Bitva o Berlín ■ Den vítězství v Evropě ■ Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki ■ Japonsko kapituluje

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN 7. BŘEZNA Americká 9. obrněná divize obsazuje nepoškozený most v Remagenu a vytváří na východním břehu Rýna předmostí.

DUBEN 1. DUBNA Američané se vyloďují na Okinawě. 12. DUBNA Prezident Roosevelt umírá. Na jeho místo nastupuje dosavadní viceprezident Harry S. Truman.

12. LEDNA Němci ustupují poté, co uznali svůj neúspěch během zimní protiofenzivy v Ardenách (na západní frontě).

4. ÚNORA Churchill, Roosevelt a Stalin se setkávají v Jaltě (dnešní Ukrajina). Uzavírají dohodu o okupačních zónách v Německu.

KVĚTEN 2. KVĚTNA Sověti po dvanácti dnech těžkých a krvavých bojů „dům od domu“ obsazují hlavní město Německa, Berlín.

Nacistický orel z německého kancléřství

6. SRPNA Svržení atomové bomby na Hirošimu; spolu s koncem druhé světové války začíná „atomový věk“.

Američané čtou o Rooseveltově smrti

15. DUBNA Britové a Kanaďané osvobozují koncentrační tábor Bergen-Belsen.

7. KVĚTNA Němci podepisují v Eisen­ howerově hlavním stanu bezpodmínečnou kapitulaci. Na sovětskou žádost je akt kapitulace zopakován druhého dne v Berlíně – tentokrát v Žukovově hlavním stanu.

Američtí vojáci bojují na Iwodžimě s Japonci

30. LEDNA Sovětské armády budují předmostí na řece Odře, asi 65 kilometrů východně od Berlína.

292

13.–14. ÚNORA Spojenci bombardují Drážďany. 19. ÚNORA Američané se vyloďují na ostrově Iwodžima.

28. DUBNA Mussolini je zabit italskými partyzány.

„Fat Man“ (Tlusťoch) – atomová bomba svržená na Nagasaki

ŘÍJEN

LISTOPAD

2. ZÁŘÍ Na palubě lodi Missouri, kotvící v Tokijském zálivu, probíhá formální akt japonské kapitulace.

13. LISTOPADU De Gaulle se staví do čela prozatímní francouzské vlády.

Plukovník Paul Tibbets mává ze svého bombardéru B-29

Nacističtí váleční zločinci v Norimberku

27. ZÁŘÍ MacArthur se setkává s Hirohitem. To, že se na audienci objevil v polní uniformě, je pokládáno za urážku císaře – Američané však ve skutečnosti tajně císaře podporovali a využívali jeho vlivu mezi obyvatelstvem k poválečné stabilizaci.

17. ČERVENCE Vedoucí představitelé vítězných spojeneckých velmocí se setkávají na konferenci v Postupimi. 8. SRPNA Sovětský svaz vyhlašuje válku Japonsku a zahajuje invazi do Mandžukua (Mandžuska); v následujících dnech sovětští vojáci útočí na Japonce v severní Číně a v severní Koreji.

23. KVĚTNA Prezident Karl Dönitz a jeho flensburská vláda jsou zajati britskými vojsky.

30. DUBNA Poté, co se sovětská vojska objevila na předměstích Berlína, se Hitler rozhoduje spáchat sebevraždu.

ZÁŘÍ

21. ČERVNA Američané dokončují obsazení ostrova Okinawa.

8. KVĚTNA V Evropě je slaven Den vítězství.

26. BŘEZNA Američtí vojáci po několika týdnech urputných bojů překonávají poslední odpor Japonců na ostrově Iwodžima.

SRPEN

16. ČERVENCE V Alamogordu v poušti Nového Mexika je úspěšně podniknut první test jaderné zbraně (Trinity). Díky tomu je možné její vojenské využití.

6. ČERVNA Spojenci rozdělují Německo na čtyři okupační zóny – americkou, britskou, francouzskou a sovětskou. 20. BŘEZNA Vrchním německým velitelem skupiny armád Visla se místo Heinricha Himmlera stává Gotthard Heinrici.

22. LEDNA Barmská cesta, zásobovací trasa vedoucí k základnám nacionalistických sil v jižní Číně, je Spojenci opět otevřena.

ČERVENEC

9.–10. BŘEZNA Američané podnikají velký nálet na Tokio. Následná ohnivá bouře ničí velkou část města a zabíjí 100 000 lidí.

Mrtví civilisté lemují silnici v Drážďanech

17. LEDNA Sovětští vojáci osvobozují polské hlavní město Varšavu, z velké části zničené během neúspěšného povstání v létě předchozího roku.

ČERVEN

„Zdvižení praporu vítězství v Berlíně“

Sovětské tanky na východní frontě

12. LEDNA Sověti opět zahajují ofenzivu v Polsku.

GENERÁL DOUGLAS MACARTHUR, NEJVYŠŠÍ SPOJENECKÝ VELITEL V TICHOMOŘÍ, 2. ZÁŘÍ 1945

PROSINEC 6. PROSINCE Americká vláda schvaluje poskytnutí půjčky Velké Británii ve výši 3,75 miliardy dolarů, aby se zotavila britská ekonomika, která se ocitla na pokraji rozvratu. Měla být splacena až v roce 2006.

14. PROSINCE Americký prezident Harry S. Truman vysílá bývalého náčelníka amerického generálního štábu generála George Marshalla, aby působil jako prostředník mezi čínskými nacionalisty a komunisty během čínské občanské války.

9. ŘÍJNA Japonským ministerským předsedou se stává Kidžúró Šidehara jako představitel ústavní vlády, jejímž úkolem je přechod k mírové budoucnosti.

14. LISTOPADU Začíná norimberský proces s hlavními představiteli nacistického režimu, včetně Hermanna Göringa a velkoadmirála Dönitze.

15. ŘÍJNA Zákon na zachování míru – ve skutečnosti existující v Japonsku proto, aby chránil starý režim – je oficiálně zrušen.

16. LISTOPADU Je založena japonská Pokroková strana: jedna z velkého počtu umírněných politických skupin, které vznikly během americké okupace.

16. PROSINCE Začíná moskevská konference. Zástupci Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu vedou rozhovory o poválečných plánech pro Evropu a Dálný východ, včetně okupace Japonska a Koreje.

Americký plamenomet používaný v Tichomoří Polské a sovětské děti osiřelé během války

29. KVĚTNA Tlak na Japonsko pokračuje – je podniknut velký nálet na Jokohamu. Během pouhé hodiny se přes třicet procent města ocitá v troskách a umírá 8 000 lidí.

26. ČERVNA Zástupci padesáti zemí se setkávají v San Francisku, aby diskutovali o poválečném (mírovém a bezpečném) uspořádání světa. Podepisují Chartu Organizace spojených národů.

Attlee, Truman a Stalin v Postupimi

26. ČERVENCE Po vítězství labouristů v britských parlamentních volbách je Churchill na postupimské konferenci nahrazen Attleem.

9. SRPNA Spojené státy podnikají druhý jaderný útok, tentokrát na Nagasaki. O šest dní později japonský císař Hirohito oznamuje, že jeho země prohrála válku.

Japonci skládají do rukou Spojenců formální kapitulaci

24. ŘÍJNA Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Čína a Sovětský svaz) ratifikují Chartu OSN, čímž oficiálně vzniká Organizace spojených národů.

293

PŘIPOMÍNKY VÁLKY

P O T O M

Památník Petera Eisenmana má za cíl uká­ zat, jak se nacistický systém vymkl kontrole a ztratil kontakt s podstatou lidské existence.

Po skončení první světové války se vlčí mák stal symbolem připomínajícím ty, kteří během války zahynuli. POLE S VLČÍMI MÁKY Vlčí máky se staly symbolem díky básni, jejímž autorem byl kanadský důstojník John McCrae. Ve dnech předcházejících 11. listopadu (výročí konce první světové války) nosí lidé od roku 1921 jako připomínku válečných hrůz pa­ pírové vlčí máky. Zrodila se tradice, která se od roku 1945 vztahuje i na oběti druhé světové války.

VZPOMÍNKOVÉ VLČÍ MÁKY

350

Od konce druhé světové války uplynulo již více než sedmdesát let. Stále však žijeme v jejím dlouhém stínu. STAŘÍ VOJÁCI Počet lidí, kteří o sobě mohou prohlásit, že nosili zbraň během druhé světové války, se postupně blíží nule. Po celém světě se zvolna rozpadají spolky veteránů – buď kvůli nízkému počtu členů, nebo kvůli stáří a nemohoucnosti těch, kteří ještě zůstali. Během jedné generace tu nebude nikdo, kdo by mohl podat osobní svědectví (alespoň z doby svého dětství) o nále­ tech, masových evakuacích či uniformovaných mužích pochodujících ulicemi… Druhá světová válka postupně odchází za horizont živé paměti do oblasti zaznamenané historie. POHLED ZPĚT I kdyby zde již nebyl nikdo, kdo by si osobně pa­ matoval události let 1939–1945, druhá světová válka bude vždy silně přítomna v kolektivním vě­ domí lidstva. Lidé i celé národy si budou nadále připomínat výročí bitev a vítězství, neboť pa­ nuje všeobecné mínění, že je třeba aspoň sym­ bolicky vzdát čest válečné generaci. „Válečná vřava a výstřely utichnou, vzpomínky však zůsta­ nou, nezapomínejme, nezapomínejme,“ napsal v roce 1897 britský spisovatel Rudyard Kipling.

559

Připomínka holocaustu

PŘ ED T Í M

leční zajatci byli považováni téměř v 50. a 60. letech, se nesly ve stejně za zločince. Teprve v 80. letech mohli vlasteneckém tónu. Byla mezi nimi Němci stavět německé vojáky do poněi tak významná filmová díla jako The kud pozitivnějšího světla jako nedobroGreat Escape (Velký útěk), The Guns of Navarone (Děla z Navarone), The Longest volné vykonavatele Hitlerových záDay (Nejdelší den), The Dirty Dozen (Tu- měrů. V tomto pojetí byl natočen i film Das Boot (Ponorka), jenž je fiktivním cet špinavců) a Where Eagles Dare (Kam příběhem o posádce ponorky na průorli nelétají) – všechny tyto filmy mají zkumné plavbě. V roce 2004 Němci najednu společnou ideu: Spojenci bojotočili film Der Untergang (Pád, v České vali za spravedlnost a dobro zvítězilo republice promítaný pod názvem Pád nad zlem díky hrdinství a vynalézaTřetí říše) o savosti. mém Hitlerovi; V Sovětském diktátor je zobrasvazu byl pohled zen nikoliv jako na válku odlišný monstrum, nýbrž a mnohem pojako téměř obychmurnější, jeho čejný člověk. obyvatelé ji považují za obrovskou národní oběť. TakHřbitovy řka za zločin by Mnohem trvalejší bylo pokládáno, a výmluvnější než kdyby se někdo všechny knihy odvážil zpochyba filmy o válce Převyprávění války ňovat všeobecné Válečné filmy natočené v zemích, které zvítězily ve druhé jsou pomníky, přesvědčení, že světové válce, jsou většinou plné heroismu a sebeoběto­ které mrtvým vysovětský lid se rostly tam, kde vání; naproti tomu německé válečné filmy bývají kajícné největší měrou položili život v boa jejich hrdinové rozporuplní. zasloužil o zničení jích druhé světové zrůdného nacistického režimu. Oficiválky. Válečné hřbitovy bychom nalezli ální historie druhé světové války byla téměř ve všech koutech světa. Některé šířena prostřednictvím školních učebz nich tvoří pouze několik náhrobků na nic, televize a přebujelých muzeí a vá„běžném“ hřbitově, jiné představují oblečných památníků v každém větším městě. Vše upomínalo či ztělesňovalo Počet hřbitovů, jejichž výstavba rozhodující úlohu socialistického státu byla nařízena Komisí Britského ve válečném úsilí. Vítězství společenství národů pro válečné hroby tak bylo prezentováno (Commonwealth War Graves Commission) jako potvrzení jako připomínka těch, kteří přišli o život a ospravedlnění bolběhem bojů druhé světové války. ševického režimu, jenž Rusko a později rovské komplexy se stovkami mrtvých Sovětský svaz ovládal od roku 1917. pohřbených v masových hrobech. Tato interpretace významu války obsaMnohé vojenské hřbitovy se nacházejí hovala jeden klíčový aspekt, nikdy přímo na bitevních polích, kde vojáci přímo nevyslovený, že triumf nad napadli, což jim dodává na působivosti. cismem ospravedlnil zvěrstva, kterých Ještě hlubší dojem si lidé odnášejí se Stalin v masovém měřítku dopustil z takových hrůzných míst, jakými jsou ve třicátých letech. bývalé koncentrační a vyhlazovací táV Německu se zpočátku za válkou bory. V Dachau návštěvníci procházejí spustil závoj zahanbeného ticha. Zákolem holé šedé zdi, kde si mohou přepadní Německo a Rakousko zakázaly číst krátký, avšak výstižný nápis: „Nipoužívání nacistických symbolů (ze- kdy více!“ jména hákového kříže), přičemž ve druhé ze jmenovaných zemí je postihováno i popírání holocaustu. O válce se diskutovalo na stránkách tisku, téměř výhradně však s hořkostí a bolestí. Když se v polovině 50. let do Německa ze Sovětského svazu vrátili poslední váleční ­zajatci, rozproudila se diskuse o hrůzných bojích na východní frontě, v níž nebylo ani stopy po válečné slávě; navrátivší se vá-

Připomínky války V poválečných letech vyrostlo mnoho památníků a soch, byl napsán nespočet pamětí a románů, bylo ­natočeno mnoho filmů a dokumentů; ve všech případech šlo o pokus uchovat v kolektivní paměti lidstva hrůzy nejkrutějšího válečného konfliktu, jakým kdy lidstvo prošlo, a zabránit jeho opakování.

B

příběhem „The Few“ („Hrstky“; toto ěhem let se události druhé svěVytváření národních představ o válce označení má původ v jednom z Churtové války pevně zapsaly do koVe Spojených státech a ve Velké Britálektivního povědomí jednotlivých chillových projevů), malé skupinky stí- nii představoval film hlavní prostředek, hacích letců, kteří se postavili na odpor jehož prostřednictvím si poválečná genárodů, které se jí zúčastnily, a mnohé mnohem silnější Luftwaffe a zvítězili. z nich se postupně proměnily v mýty. nerace formovala svou představu Jde tak o novodobou obdobu pověsti To však neznamená, že by verze udáo druhé světové válce. Během bojů o 300 Sparťanech, kteří vzdorovali lostí, jak si je lidé pamatují, byly nebyly z propagačních důvodů natočeny mnohonásobně silnějšímu perskému přesné; tyto příběhy však hodně vypotucty filmů (v americkém Hollywoodu vojsku v bitvě u Thermopyl (vyústění vídají o tom, jak každý národ vnímá se například na jejich tvorbě podílel je však odlišné – Sparťané na rozdíl sám sebe. Spojenecká evakuace frani budoucí americký prezident Ronald od Britů podlehli). couzského přístavu Dunkerque – z voReagan); stovky dalších, které vznikly jenského hlediska naprostá porážka – je příběhem o tom, že Britové dokážou zvítězit, pokud i v nejhorších okamžicích drží při sobě. WINSTON CHURCHILL, Z PROJEVU V DOLNÍ SNĚMOVNĚ BRITSKÉHO PARLAMENTU, SRPEN 1945 Bitva o Británii se stala

“ Zítřek po takovém vítězství je zářný okamžik . . . naší velké historie.”

SOVĚTŠTÍ VETERÁNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Náš dnešek za váš zítřek Ať se nacházejí kdekoliv na světě, válečné hřbitovy jsou samy o sobě velmi významné a dalo by se říct i posvátné. „Až se vrátíš domů,“ najdeme na památníku s­ tojícím na jednom z nich, „řekni všem, že pro váš zítřek jsme se vzdali svého dneška.“

Matka Vlast volá Tato kamenná socha je vzpomínka na Sověty (téměř výhradně Rusy), kteří zahynuli během bitvy u Stalingradu či přímo ve městě. Byla vztyčena na vrcholku Mamajevovy mohyly.

351

PŘIPOMÍNKY VÁLKY

P O T O M

Památník Petera Eisenmana má za cíl uká­ zat, jak se nacistický systém vymkl kontrole a ztratil kontakt s podstatou lidské existence.

Po skončení první světové války se vlčí mák stal symbolem připomínajícím ty, kteří během války zahynuli. POLE S VLČÍMI MÁKY Vlčí máky se staly symbolem díky básni, jejímž autorem byl kanadský důstojník John McCrae. Ve dnech předcházejících 11. listopadu (výročí konce první světové války) nosí lidé od roku 1921 jako připomínku válečných hrůz pa­ pírové vlčí máky. Zrodila se tradice, která se od roku 1945 vztahuje i na oběti druhé světové války.

VZPOMÍNKOVÉ VLČÍ MÁKY

350

Od konce druhé světové války uplynulo již více než sedmdesát let. Stále však žijeme v jejím dlouhém stínu. STAŘÍ VOJÁCI Počet lidí, kteří o sobě mohou prohlásit, že nosili zbraň během druhé světové války, se postupně blíží nule. Po celém světě se zvolna rozpadají spolky veteránů – buď kvůli nízkému počtu členů, nebo kvůli stáří a nemohoucnosti těch, kteří ještě zůstali. Během jedné generace tu nebude nikdo, kdo by mohl podat osobní svědectví (alespoň z doby svého dětství) o nále­ tech, masových evakuacích či uniformovaných mužích pochodujících ulicemi… Druhá světová válka postupně odchází za horizont živé paměti do oblasti zaznamenané historie. POHLED ZPĚT I kdyby zde již nebyl nikdo, kdo by si osobně pa­ matoval události let 1939–1945, druhá světová válka bude vždy silně přítomna v kolektivním vě­ domí lidstva. Lidé i celé národy si budou nadále připomínat výročí bitev a vítězství, neboť pa­ nuje všeobecné mínění, že je třeba aspoň sym­ bolicky vzdát čest válečné generaci. „Válečná vřava a výstřely utichnou, vzpomínky však zůsta­ nou, nezapomínejme, nezapomínejme,“ napsal v roce 1897 britský spisovatel Rudyard Kipling.

559

Připomínka holocaustu

PŘ ED T Í M

leční zajatci byli považováni téměř v 50. a 60. letech, se nesly ve stejně za zločince. Teprve v 80. letech mohli vlasteneckém tónu. Byla mezi nimi Němci stavět německé vojáky do poněi tak významná filmová díla jako The kud pozitivnějšího světla jako nedobroGreat Escape (Velký útěk), The Guns of Navarone (Děla z Navarone), The Longest volné vykonavatele Hitlerových záDay (Nejdelší den), The Dirty Dozen (Tu- měrů. V tomto pojetí byl natočen i film Das Boot (Ponorka), jenž je fiktivním cet špinavců) a Where Eagles Dare (Kam příběhem o posádce ponorky na průorli nelétají) – všechny tyto filmy mají zkumné plavbě. V roce 2004 Němci najednu společnou ideu: Spojenci bojotočili film Der Untergang (Pád, v České vali za spravedlnost a dobro zvítězilo republice promítaný pod názvem Pád nad zlem díky hrdinství a vynalézaTřetí říše) o savosti. mém Hitlerovi; V Sovětském diktátor je zobrasvazu byl pohled zen nikoliv jako na válku odlišný monstrum, nýbrž a mnohem pojako téměř obychmurnější, jeho čejný člověk. obyvatelé ji považují za obrovskou národní oběť. TakHřbitovy řka za zločin by Mnohem trvalejší bylo pokládáno, a výmluvnější než kdyby se někdo všechny knihy odvážil zpochyba filmy o válce Převyprávění války ňovat všeobecné Válečné filmy natočené v zemích, které zvítězily ve druhé jsou pomníky, přesvědčení, že světové válce, jsou většinou plné heroismu a sebeoběto­ které mrtvým vysovětský lid se rostly tam, kde vání; naproti tomu německé válečné filmy bývají kajícné největší měrou položili život v boa jejich hrdinové rozporuplní. zasloužil o zničení jích druhé světové zrůdného nacistického režimu. Oficiválky. Válečné hřbitovy bychom nalezli ální historie druhé světové války byla téměř ve všech koutech světa. Některé šířena prostřednictvím školních učebz nich tvoří pouze několik náhrobků na nic, televize a přebujelých muzeí a vá„běžném“ hřbitově, jiné představují oblečných památníků v každém větším městě. Vše upomínalo či ztělesňovalo Počet hřbitovů, jejichž výstavba rozhodující úlohu socialistického státu byla nařízena Komisí Britského ve válečném úsilí. Vítězství společenství národů pro válečné hroby tak bylo prezentováno (Commonwealth War Graves Commission) jako potvrzení jako připomínka těch, kteří přišli o život a ospravedlnění bolběhem bojů druhé světové války. ševického režimu, jenž Rusko a později rovské komplexy se stovkami mrtvých Sovětský svaz ovládal od roku 1917. pohřbených v masových hrobech. Tato interpretace významu války obsaMnohé vojenské hřbitovy se nacházejí hovala jeden klíčový aspekt, nikdy přímo na bitevních polích, kde vojáci přímo nevyslovený, že triumf nad napadli, což jim dodává na působivosti. cismem ospravedlnil zvěrstva, kterých Ještě hlubší dojem si lidé odnášejí se Stalin v masovém měřítku dopustil z takových hrůzných míst, jakými jsou ve třicátých letech. bývalé koncentrační a vyhlazovací táV Německu se zpočátku za válkou bory. V Dachau návštěvníci procházejí spustil závoj zahanbeného ticha. Zákolem holé šedé zdi, kde si mohou přepadní Německo a Rakousko zakázaly číst krátký, avšak výstižný nápis: „Nipoužívání nacistických symbolů (ze- kdy více!“ jména hákového kříže), přičemž ve druhé ze jmenovaných zemí je postihováno i popírání holocaustu. O válce se diskutovalo na stránkách tisku, téměř výhradně však s hořkostí a bolestí. Když se v polovině 50. let do Německa ze Sovětského svazu vrátili poslední váleční ­zajatci, rozproudila se diskuse o hrůzných bojích na východní frontě, v níž nebylo ani stopy po válečné slávě; navrátivší se vá-

Připomínky války V poválečných letech vyrostlo mnoho památníků a soch, byl napsán nespočet pamětí a románů, bylo ­natočeno mnoho filmů a dokumentů; ve všech případech šlo o pokus uchovat v kolektivní paměti lidstva hrůzy nejkrutějšího válečného konfliktu, jakým kdy lidstvo prošlo, a zabránit jeho opakování.

B

příběhem „The Few“ („Hrstky“; toto ěhem let se události druhé svěVytváření národních představ o válce označení má původ v jednom z Churtové války pevně zapsaly do koVe Spojených státech a ve Velké Britálektivního povědomí jednotlivých chillových projevů), malé skupinky stí- nii představoval film hlavní prostředek, hacích letců, kteří se postavili na odpor jehož prostřednictvím si poválečná genárodů, které se jí zúčastnily, a mnohé mnohem silnější Luftwaffe a zvítězili. z nich se postupně proměnily v mýty. nerace formovala svou představu Jde tak o novodobou obdobu pověsti To však neznamená, že by verze udáo druhé světové válce. Během bojů o 300 Sparťanech, kteří vzdorovali lostí, jak si je lidé pamatují, byly nebyly z propagačních důvodů natočeny mnohonásobně silnějšímu perskému přesné; tyto příběhy však hodně vypotucty filmů (v americkém Hollywoodu vojsku v bitvě u Thermopyl (vyústění vídají o tom, jak každý národ vnímá se například na jejich tvorbě podílel je však odlišné – Sparťané na rozdíl sám sebe. Spojenecká evakuace frani budoucí americký prezident Ronald od Britů podlehli). couzského přístavu Dunkerque – z voReagan); stovky dalších, které vznikly jenského hlediska naprostá porážka – je příběhem o tom, že Britové dokážou zvítězit, pokud i v nejhorších okamžicích drží při sobě. WINSTON CHURCHILL, Z PROJEVU V DOLNÍ SNĚMOVNĚ BRITSKÉHO PARLAMENTU, SRPEN 1945 Bitva o Británii se stala

“ Zítřek po takovém vítězství je zářný okamžik . . . naší velké historie.”

SOVĚTŠTÍ VETERÁNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Náš dnešek za váš zítřek Ať se nacházejí kdekoliv na světě, válečné hřbitovy jsou samy o sobě velmi významné a dalo by se říct i posvátné. „Až se vrátíš domů,“ najdeme na památníku s­ tojícím na jednom z nich, „řekni všem, že pro váš zítřek jsme se vzdali svého dneška.“

Matka Vlast volá Tato kamenná socha je vzpomínka na Sověty (téměř výhradně Rusy), kteří zahynuli během bitvy u Stalingradu či přímo ve městě. Byla vztyčena na vrcholku Mamajevovy mohyly.

351