Issuu

01+03Velka cesta k..._Sestava 1 1/19/17 8:40 AM Stránka 3

OD AUTORKY BESTSELLERU DIVOČINA

Cheryl Strayedová

Velká cesta k sobě samému O LÁSCE A O ŽIVOTĚ

Velka_cesta.indd 2

24.1.2017 15:19:33

OBSAH

Ú VO D / 9 PRV N Í Č Á S T

VŽDYCKY JSME TO BYLI JENOM MY / 17 Jako železný zvon / 19 Jak se odpoutat / 26 Ten radostný průvod / 39 Motorka, na které nikdo nesedí / 45 Zúčtování / 47 Máš na hlavě ranec / 57 Pište jako grázl / 62 Nové, roztříštěnější světlo / 71 Kámoši na výletě / 74 Vzrušují mě nechutné představy / 83 Požádat o pomoc / 8 8 D R U HÁ Č Á S T

JAKÝ TAJUPLNÝ SVIT HVĚZD VÁS DOVEDL AŽ SEM / 9 9 Ptáče / 101 Jdi! Jdi! Jdi! / 105 Ta černá oblina / 107 Peklo jsou kluci těch druhých / 114

Velka_cesta.indd 5

24.1.2017 15:19:33

Plesk, plesk, plesk / 118 Žena visící na konci lana / 124 Sperma není záhada / 130 Chorobné zpovědi / 14 0 Budoucnost má staré srdce / 14 4 Nebezpečné hrátky / 152 Lidský rozměr / 156 TŘETÍ ČÁST

VODU SI BUDETE MUSET NANOSIT SAMI / 165 Kráska a zvíře / 167 Vybrala jsem si van Gogha / 177 Na druhé straně bazénu / 179 Pravda hluboko uvnitř / 185 Příliš mnoho barvy / 19 4 Malé revoluce / 197 To nestačí / 20 4 Odmítnutí je zlato / 20 6 Romantická láska není soutěživý sport / 212 Velký život / 218 Je známo, že existují neznámé věci / 229 Na vašem ostrově / 232 Č T V R TÁ Č Á S T

NEMUSÍTE BÝT ZNIČENÍ, ABYCH VÁS MĚLA RÁDA / 235 Stát se tím, kým chcete být / 237 Něco jiného, úžasného / 24 4 Tunel, který vás budí uprostřed noci / 252 Jak se dělá opravdová práce / 2 5 4

Velka_cesta.indd 6

24.1.2017 15:19:33

Přízračná loď, na níž jsme nikdy nepluli / 262 Váš neviditelný a nemožný vnitřní společník / 270 Čekání na telefon / 275 Každý z nás je v hloubi duše bídák / 279 Smyslná ženská / 287 Špatné činy, které jste provedl / 292 Zádrhel / 29 8 Zpustlé místo / 301 PÁTÁ Č Á S T

STRČTE TO DO KRABICE A ČEKEJTE / 311 Zrnko soli v sáčku cukroví / 313 Jsme tady, abychom postavili dům / 323 Prázdná miska / 328 Vykročit za hranice / 337 Třpytivý plátek neznámé budoucnosti / 3 42 Obyčejně zázračné / 3 45 Tomu říkáme průser / 350 Nejsi moje maminka? / 362 Deset rozhněvaných chlapců / 365 Krásné maličkosti / 377 P O D Ě KOVÁN Í / 381

Velka_cesta.indd 7

24.1.2017 15:19:33

ÚVOD

Kdysi jsem byl Sugar: Lekce z radikální empatie Dávno předtím, než byla Sugar, byl Stephen Elliott. Měl jakousi představu o internetové stránce – připouštím, že to zní dost hrozně –, která se měla jmenovat Kravál a sdružovat internetovou komunitu se zájmem o literaturu. Stephen je spisovatel, a to znamená, že je chudý. Proto se obrátil na své stejně nemajetné kamarády-spisovatele, aby mu pomohli. A my, jeho přátelé, jsme řekli ano, protože ho máme rádi a protože (pokud mohu mluvit za celou skupinu) jsme všichni zoufale toužili po ušlechtilém rozptýlení. Já jsem se měl starat o sloupek s radami pro čtenáře. Navrhoval jsem, aby se jmenoval Milá Sladká Prdelko (Dear Sugar Butt) – podle něžného oslovení, které jsme se Stephenem používali v našich e-mailech. Nebudu tady rozebírat praštěnou přihřátou erotiku, která k takovému oslovení vedla. Sladká Prdelka byla nakonec milosrdně zkrácena a zůstala z ní jen Sugar. Nabídnout sám sobě místo autora sloupků, který radí čtenářům, je docela arogantní čin – ale u mě je to naprosto normální. Odůvodnil jsem si to tím, že bych mohl vytvořit jiný typ sloupku – neuctivý a brutálně upřímný.

Velka_cesta.indd 9

24.1.2017 15:19:33

Cheryl Strayedová

Chyba byla, že jsem si Sugar vymyslel jako osobu – ženu s bouřlivou minulostí a ostrým jazykem. Chvílemi mi připadala skutečná a dokázal jsem se vžít do trápení pisatelů, ale častěji jsem to jen předstíral a nedostatek citu nahrazoval důvtipem. Sloupky jsem smolil asi rok a potom jsem toho nechal. A to by mohl být konec Sugar, kdybych v té době náhodou nenarazil na jeden text Cheryl Strayedové. Znal jsem ji jako autorku úžasného a dojemného románu Torch. Ale její esej – spalující vzpomínka na nevěru a truchlení – mě naplnila mravenčivým pocitem. Napsal jsem jí, jestli ode mě nechce převzít Sugar. Byla to šílená prosba. Stejně jako já i Cheryl měla doma dvě malé děti, horu dluhů a žádné zkušenosti s podobnou prací. Rozhodně nepotřebovala psát internetový sloupek s radami čtenářům, za který nedostane zaplaceno. Samozřejmě že jsem měl v rukávu jedno eso: Cheryl napsala jediný nadšený a pochvalný dopis, který jsem jako Sugar kdy od čtenářů dostal. *

Sloupek stojící u zrodu její úspěšné dráhy byl napsán jako odpověď na dopis, který by kdokoli jiný vyhodil a vůbec by se jím nezabýval. Milá Sugar, psal nějaký, patrně mladý muž. WTF? WTF? O co tady ksakru jde? Kladu si tuto otázku každý den. Cheryl mu odpověděla:

Velka_cesta.indd 10

24.1.2017 15:19:33

Velká cesta k sobě samému

Milý WTF, když jsem měla tři, čtyři a pět roků, táta mého táty mě přinutil, abych mu ho vyhonila. Vůbec mi to nešlo. Měla jsem na to moc malé ruce, nedokázala jsem chytit správný rytmus a nechápala jsem, co to vlastně dělám. Věděla jsem jenom, že to nechci dělat. Připadala jsem si mizerně, bála jsem se a bylo to tak odporné, že jsem na to dodnes nezapomněla a je mi z toho nanic ještě teď.

Bylo to něco neslýchaného. Všichni autoři takových sloupků se řídí stejnými nepsanými pravidly: soustředit se na čtenářův dopis, udělit pár otřepaných rad a zařídit to tak, aby čtenářovy problémy vypadaly snesitelně. Psát o tom, že autor byl sexuálně zneužit, je v rozporu s pravidly. Cheryl se ale nesnažila šokovat nějakého nezkušeného mladíka a vyvolat v něm soucit. Dávala najevo, jaká bude Sugar v jejím podání. Každého z nás čekají nevysvětlitelné strasti. To bylo podstatou jejího sdělení. Život není nějaká narcistická hra, kterou hrajeme na internetu. Všechno je důležité – každý hřích, každá lítost, každé trápení. Jako důkaz nabídla svoje vlastní úsilí vypořádat se s krutostí, s níž se setkala v době, kdy ještě nebyla dost stará, aby ji vůbec dokázala pochopit. Dávej lepší otázky, drobečku, končila vlídně. Tohle je ksakru tvůj život. Vyrovnej se s tím. Stejně jako mnoho jiných i já jsem ten dopis četl se slzami v očích. Bylo mi jasné, že to nepsal nějaký formální kibic, který se probírá hromádkou moderních úzkostí. Psala to skutečná lidská bytost, která se neohroženě

Velka_cesta.indd 11

24.1.2017 15:19:33

Cheryl Strayedová

odhalila, abychom my všichni lépe pochopili podstatu svých vlastních nesnází a problémů. *

Jsem přesvědčený, že Amerika umírá na osamělost a že my jako lidé jsme se ztotožnili s falešným snem o pohodlném životě. Odvrátili jsme se od svého vnitřního života – který je zdrojem nepohodlných pocitů – a podlehli pokušení toho, čemu naši přátelé ve světě hamižnosti a byznysu říkají volný trh. Stále rychleji se řítíme časem, prostorem a informacemi, chceme se zapojit do sítě. Současně se ale odkláníme od rodiny, od sousedů a sami od sebe. Hledáme své jméno na internetu, aktualizujeme svůj status a sledujeme, které celebrity se ničí a jak to dělají. Ale nic z toho nevydrží. Myslím si, že právě proto je Sugar pro tolik lidí tak důležitá. Nabízí totiž něco, co je v naší kultuře takřka neslýchané: radikální empatii. Lidé za ní přicházejí se svým skutečným trápením a ona se o ně postará: vypráví jim příběhy ze svého života o tom, jak si připadala ztracená a zbytečná a jak se znovu našla. Dokáže přeměnit surový materiál lidských nářků ve skutečnou literaturu. Vzpomínám si, co napsala jednomu muži, který truchlil nad smrtí syna a ptal se jí, jak se znovu stát člověkem. „Zvláštní a bolestnou pravdou je, že jsem dnes lepším člověkem, protože jsem ztratila maminku, když jsem byla mladá,“ napsala Cheryl. „Když říkáte, že mé texty vnímáte jako posvátné, dotýkáte se božského místa

Velka_cesta.indd 12

24.1.2017 15:19:34

Velká cesta k sobě samému

v mém nitru, kde sídlí moje matka. Sugar je chrám, který jsem postavila jako vzpomínku na ni.“ Z tohoto pohledu lze tuto knihu číst jako paměti. Jsou to ale paměti psané s jistým úmyslem. Cheryl s velkou trpělivostí a výmluvností ujišťuje své čtenáře, že uprostřed nepřehledné změti ostudy, zklamání a zlosti se skrývá smysl, a v tom smyslu se skrývá možnost záchrany. *

Je zvláštní, že Sugar se narodila na internetu, v tom světě stínů, k němuž se lidé obracejí, když chtějí utéct před svým skutečným já, když touží co nejlevněji přetvořit svou identitu, když se chtějí blýsknout na veřejnosti. Internet může samozřejmě sloužit nejrůznějšímu účelu. Až příliš často je zdrojem rozptýlení; místem, kde se oddáváme modernímu sportu škodolibosti, kde pěstujeme své předsudky, kde se vysmíváme utrpení jiných a bereme je na lehkou váhu. My všichni, kteří se potulujeme na internetu, máme jeden tajný sen, že bychom se jednoho dne mohli vyzpovídat ze svého trápení, že bychom našli někoho, kdo nás vyslechne a neodvrátí se od nás, ani když se přiznáme k tomu nejhoršímu. Ten někdo je Sugar. Sugar nemůžete říct nic, co by jí nepřipadalo lidské a krásné. Právě proto jí lidé píšou o nevyslovitelných naléhavých potřebách, neutišitelném žalu a důvěrných záležitostech, s nimiž se nemohou svěřit nikomu jinému. Sugar chápe, že pozornost je prvním a posledním proje-

Velka_cesta.indd 13

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová

vem lásky a že nejdůležitějším a stále ubývajícím zdrojem v mezilidských vztazích není levná ropa nebo pitná voda, ba dokonce ani zdravý rozum, ale odpuštění. V každém svém textu – nechci použít slovo „sloupek“, které snižuje hodnotu toho, co Cheryl dělá – předvádí stejný zázračný skutek: vstřebává naše příběhy. Nechá je, aby se v ní usadily, a přemýšlí o podobných příbězích z vlastního života. Uvědomuje si také, že pod příběhem, který obvykle světu předkládáme, je ještě jeden, a pravdivější – jsou to věci, které nevidíme, nebo nechceme vidět, klamné představy, vytáčky a místa, na kterých jsme se zasekli. Sugar je sice mírná, ale nic nepřikrášluje. V tomto smyslu nám nabízí něco, co bychom chtěli od každé matky: dostatek soucitu, abychom se cítili v bezpečí i se svými nenaplněnými potřebami, a dostatek moudrosti, abychom se nevzdávali naděje. A teď se vás ptám, šlechetní lidé: kdo jiný dnes dělá tuto práci? Nejsou to hollywoodští obchodníci se slávou se všemi jejich výbuchy a nablýskanými vnadami, nejsou to demagogové z tisku, kterým jde o zisk, nejsou to politikové, kteří zabíjejí morálku ve jménu ﬁremních sponzorů a říkají tomu politika. Tu práci dělá Sugar. Ta práce z ní dělá umělkyni. *

Cheryl Strayedová byla umělkyní dávno předtím, než se z ní stala Sugar. Vy, kteří jste měli to štěstí a četli jste její román Torch nebo její paměti Divočina, to už dozajista víte.

Velka_cesta.indd 14

24.1.2017 15:19:34

Velká cesta k sobě samému

Pro Cheryl je složité vypořádat se s nástrahami svého dvojího života: jeden vede jako anonymní fejetonistka s početným zástupem příznivců, druhý jako spisovatelka, matka a manželka, která se snaží vyjít s rodinným rozpočtem. Kritikové a internetoví ostřelovači si jistě užijí, až se budou strefovat do rozporů mezi Cheryl a Sugar. Ale čtenářům pramálo záleží na jménu, které je uvedeno pod odpověďmi. Pro ně jsou důležitá slova v textu. Tato kniha přežije jako literární umění, stejně jako ostatní knihy Cheryl, protože naplňují zásadní poslání literatury: jakmile je přečteme, jsme více lidmi, než jsme byli předtím. Potřebujeme knihy, a Cheryliny knihy zejména, protože vskrytu srdce všichni zoufale toužíme po společnosti moudrého a opravdového přítele. Přítele, který se nestydí za naše ani za své emoce. Přítele, který ví, že život je krátký a že ze všeho nejvíc záleží na tom, abychom rozdávali lásku. Radikální empatie není módní záležitost. Kapitalismus nejnovějšího střihu dělá všechno proto, abychom se nesoustředili na člověka, ale na produkt. Právě proto tak zoufale potřebujeme Sugar. Až obrátíte stránku, pochopíte, co tím myslím. Běžte vstříc temnotě, milí zlatí, a sviťte. Steve Almond

Velka_cesta.indd 15

24.1.2017 15:19:34

PRVNÍ Č Á S T

VŽDYCKY JSME TO BYLI JENOM MY Co obsahuje tato kniha? Je to výběr sloupků z rubriky „Milá Sugar“. Mnohé byly původně uveřejněny v internetovém magazínu TheRumpus.net, jiné se zde objevují vůbec poprvé. Dopisy použité v této knize dostala Sugar prostřednictvím anonymního formuláře uvedeného na stránkách Kraválu (The Rumpus) nebo přímo na svou e-mailovou adresu. Lidé, kteří mi psali, většinou nevěděli, že jsem Cheryl Strayedová, a já jsem zase neznala většinu pisatelů. Tato kniha je sbírkou důvěrných dopisů, které si vyměňovali naprosto cizí lidé. Upravovala jste nějak dopisy, než jste je uveřejnila? V některých případech jsem dopisy mírně zkrátila a upravila, aby byly přehlednější, ale většina jich zůstala přesně v té podobě, jak je lidé napsali. Na jaký typ dopisů odpovídáte? Na všechny. Některé se týkají milostných vztahů a lásky, jiné jsou o ztrátě a smutku, další o penězích a rodinném

Velka_cesta.indd 17

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová

trápení. Dopisy pro rubriku Milá Sugar si vybírám čistě subjektivně: odpovím na jakýkoli dopis, který mě zajímá, dojímá nebo oslovuje. Jaké rady čtenářům dáváte? Ty nejlepší, které dokážu vymyslet.

Velka_cesta.indd 18

24.1.2017 15:19:34

JAKO ŽELEZNÝ ZVON

Milá Sugar, moje manželství se po dvaceti letech rozpadlo. Kdo za to může? Já? Moje žena? Společnost? Nevím. Byli jsme tak nezralí, když jsme se v 80. letech brali, a oba jsme dělali všechno pro to, abychom se nemuseli zabývat pocitem nespokojenosti, který se nad námi vznášel. Ale to je minulost. Během tří let od našeho rozchodu jsem měl několik vztahů. Jeden nezávazný, jeden vážný a jeden současný. S tím nezávazným nebyl žádný problém: hned na začátku jsem otevřeně řekl, že se tak brzy nechci usadit. Ten druhý vztah byl zpočátku také nezávazný, ale když to začalo vypadat vážně, skončil jsem ho. Slíbil jsem jí, že budu uvažovat o společných dlouhodobých plánech. Řekl jsem jí, že ji miluji, ale celý rok předtím jsem se tomu slovu vyhýbal, protože mu vlastně nerozumím. Když jsem se musel rozhodnout, co bude dál, ucukl jsem. Ztratil jsem v ní milenku i kamarádku. Potom jsem potkal ženu, se kterou mi to bezvadně klape. Chodíme a spíme spolu asi čtyři měsíce. Ona se zrovna složitě rozvádí a nestála o nějaký závazný vztah. To znělo dobře, ale žádný z nás nechtěl chodit ještě s někým dalším, takže ani jeden z nás nemá nikoho jiného. Vypadá to, že se do mě zamilovala, i když to slovo nikdy neřekla. Já se tomu také vyhýbám, ale je jasné, že na to

Velka_cesta.indd 19

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová

oba myslíme. Nechci to vyslovit nahlas, protože zkušenost mi říká, že slovo „láska“ je plné slibů a závazků, které jsou nesmírně křehké a snadno se rozbijí. Chci se vás zeptat, kdy je správné udělat ten velký krok a říct někomu „Miluji tě“? A co to vlastně je ta „láska“? Mějte se hezky, Johnny

Milý Johnny, poslední slovo, které mi řekla moje matka, bylo „láska“. Byla tak nemocná a slabá a popletená, že nedokázala vyslovit celou větu, ale na tom nezáleželo. To krátké slovo může fungovat i samostatně. Když maminka zemřela, nebyla jsem s ní. Nikdo u ní nebyl. Zemřela sama v nemocničním pokoji a mně se mnoho let zdálo, že kvůli tomu zmrzly tři čtvrtiny všeho, co mám ve svém nitru. V duchu jsem znovu a znovu probírala řadu událostí a rozhodnutí, které vedly k tomu, že jsem nebyla s maminkou v jejích posledních hodinách, ale všechny úvahy byly k ničemu. Přemýšlet o tom bylo jako nořit se do bezedného kýblu plného sraček. Nikdy nebudu s mámou v okamžiku její smrti. Už nikdy nebude znovu naživu. To poslední, co se mezi námi dvěma stalo, už vždycky bude poslední. Sklonila jsem se k ní, abych ji políbila, a ona řekla: „Prosím, ne,“ protože už nedokázala snášet bolest spojenou s tělesnými dotyky. Slíbila jsem jí, že přijdu druhý den ráno, a ona

Velka_cesta.indd 20

24.1.2017 15:19:34

Velká cesta k sobě samému

slabě kývla. Vzala jsem si kabát a řekla jsem jí „Mám tě ráda.“ Mlčela, a když už jsem skoro vyšla ze dveří, řekla „láska“. Když jsem se druhý den ráno vrátila, ještě pořád ležela ve stejné posteli, ale byla mrtvá. Poslední matčino slovo ve mně řinčí jako železný zvon, do kterého někdo uhodí vždycky v době večeře: láska, láska, láska, láska. Teď si asi myslíte, Johnny, že to nijak nesouvisí s vaší otázkou, ale dokonale to souvisí s mou odpovědí. Souvisí to s každou odpovědí, kterou jsem komu kdy dala. Je to příběh o původu Sugar. Neustále na to myslím celých pět týdnů od chvíle, kdy jsem dostala váš dopis, ve kterém píšete, že neznáte deﬁnici pojmu „láska“. Není to tak nepochopitelné, jak předstíráte, milý zlatý. Láska je cit, který cítíme vůči těm, na nichž nám záleží a jichž si vážíme. Může být lehká jako objetí s přítelem, nebo těžká jako oběti, které přinášíme svým dětem. Může být romantická, platonická, rodinná, prchavá, věčná, podmíněná, nepodmíněná, prodchnutá zármutkem, plná sexu, otrávená týráním, umocněná laskavostí, zkreslená zradou, prohloubená časem, ztemnělá obtížemi, odlehčená velkorysostí, podpořená humorem a „zatížená sliby a závazky“, které chceme, nebo nechceme dodržet. Myslím, že to nejlepší, co můžete udělat se svým životem, je vyrazit z něj pořádný kus lásky. A myslím, že v tomto ohledu před sebou máte kus práce. Ještě než se k tomu dostaneme, chci vám něco říct, drahoušku: Tak nějak vás mám ráda. Líbí se mi, jak jste mi napsal se svým hledajícím, vyplašeným, pitomým, lhostejným, uzavřeným a chlapáckým

Velka_cesta.indd 21

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová

srdcem na dlani. Líbí se mi, že jste mě přinutil napsat slovo „chlapácký“, i když jsem zásadně proti chlapáctví a celé chlapácké slovní zásobě. Líbí se mi, že po celých těch pět týdnů skoro neminul den, abych si nepomyslela: Ale co Johnny? Co mu mám říct? Líbil se mi jeden nedávný večer, kdy jsem ležela v posteli vedle manžela, on si četl The New Yorker a já jsem si četla Brain, Child, ale musela jsem přestat a položit si časopis na hruď, protože jsem myslela na vás a na vaše otázky. Manžel také přestal číst, položil si svůj časopis na hruď a ptal se mě, na co myslím. Řekla jsem mu to a bavili jsme se o vašich potížích, potom jsme zhasli a on usnul, ale já jsem tam ležela se zavřenýma očima a nemohla jsem zabrat. V duchu jsem vám psala odpověď tak dlouho, až jsem si uvědomila, že stejně neusnu. Vstala jsem a šla si do kuchyně pro vodu. Posadila jsem se ke kuchyňskému stolu, seděla jsem tam potmě a dívala se z okna na mokrou ulici. Přišla kočka, vyskočila na stůl a sedla si vedle mě. Po chvíli jsem se k ní obrátila a zeptala jsem se jí: „Co napíšu Johnnymu?“ a ona předla. Celou tu dobu jsem věděla, co vám napíšu. Problém nebyl v tom, že bych to nevěděla. Dumala jsem o tom, jak uchopit všechny ty věci, které mě napadají při čtení vašeho dopisu – otázky, které jste sice nepoložil, ale které tak zřetelně stojí za těmi položenými. Vy se nebojíte lásky. Vy se bojíte všeho toho harampádí, které jste si spojil s láskou. A sám sebe jste přesvědčil, že když ženě, o které si myslíte, že ji milujete, neřeknete to jedno malé slůvko, ochráníte se před tím harampádím. Ale tak to není. Máme povinnosti vůči lidem, na

Velka_cesta.indd 22

24.1.2017 15:19:34

Velká cesta k sobě samému

nichž nám záleží a kterým dovolíme, aby jim záleželo na nás – ať už jim řekneme, že je milujeme, nebo ne. Naší hlavní povinností je jednat s nimi na rovinu – objasnit jim povahu naší náklonnosti, když je takové objasnění smysluplné nebo vysvětlující. A ve vašem případě to tak bude. Ptal jste se mě, kdy je správné říct vaší milé, že ji milujete. Řekněte jí to, když si myslíte, že ji milujete. To je také ta správná chvíle, abyste jí objasnil, co pro vás vaše láska znamená. Pokud budete ve svých vztazích k ženám i nadále používat jako hlavní taktiku vyhýbavost, poškodíte tím nejen své štěstí, ale i svůj život. Nabádám vás, abyste udělal víc, než jen pokrčil rameny, když budete přemýšlet o tom, „čí to byla chyba“, že se rozpadlo vaše dvacetileté manželství. Nebyla to ničí chyba, milý zlatý, ale stejně za to můžete. Slušelo by se popřemýšlet o tom, co v tom vztahu bylo dobré a co špatné; a zamyslet se nad tím, jak ve svých současných a budoucích vztazích podpořit to dobré a potlačit to špatné. O drogově závislých se říká, že jakmile začnou brát drogy, přestanou se citově vyvíjet. Znám dost narkomanů, abych byla přesvědčená o tom, že je to pravda. Myslím, že totéž se může stát i v dlouhodobém monogamním svazku. Možná že váš omezený výklad toho, co znamená slovo „láska“, pochází ještě z doby, kdy jste začal chodit se svou bývalou ženou. To je minulost, jak říkáte, ale já se obávám, že kousek z vás uvízl v oné minulosti. Přiznání, že někoho milujete, nemusí být nutně „zatíženo sliby a závazky, které jsou nesmírně křeh-

Velka_cesta.indd 23

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová

ké a snadno se rozbijí“. V každém vztahu souhlasíte s určitými podmínkami, a ty souvisí s tím, zda jste řekl „miluji tě“, ale nejsou tím určeny. Když řeknete „miluji tě“, může to znamenat Myslím, že jsi úžasná a krásná a udělám všechno, co je v mých silách, abych byl až do smrti tvým partnerem. Může to znamenat Myslím, že jsi úžasná a krásná, ale já teď zrovna procházím obdobím změny, takže to nebudeme přehánět se sliby a budeme to brát tak, jak to přijde. Může to také znamenat Myslím, že jsi úžasná a krásná, ale nechci se vázat, teď a snad vůbec nikdy, i když budeš i nadále krásná a úžasná. Jde o to, Johnny, že něco říct musíte. Musíte deﬁnovat podmínky svého života. Musíte vyjádřit složitost a rozporuplnost svých pocitů vůči té ženě. Musíte popsat ten zvláštní druh lásky (krucipísek, neměl jsem v úmyslu zamilovat se, ale tak nějak se to stalo), který k ní cítíte. Společně se musíte vypořádat s tím, co to znamená mít exkluzivní, příjemný, nezávazný vztah v době, kdy se jeden z vás obtížně rozvádí a druhý nedávno ukončil dvacetileté manželství. Jen do toho. Jakmile to uděláte, osvobodíte svůj vztah z nepřehledné spleti pocitů. Uvědomujete si, že když odmítáte před svou milou vyslovit slovo „láska“, vytváříte tím samostatné silové pole? Odpírání deformuje skutečnost. Lidé, kteří něco odpírají, začnou být oškliví a malodušní. Lidé, kterým je něco odpíráno, začnou být zoufalí a nevyznají se v tom, co vlastně cítí. Osvoboďte se od toho. Přestaňte taktizovat, přestaňte se stydět. Taktizování a stydlivost jsou pro blbce. Buďte odvážný. Buďte opravdový. Zkoušejte říkat slovo „láska“

Velka_cesta.indd 24

24.1.2017 15:19:34

Velká cesta k sobě samému

lidem, které milujete, a až bude skutečně záležet na tom, abyste to řekli, dokážete to. Všichni jednou zemřeme, Johnny. Udeřte do železného zvonu, jako by byl čas k večeři. Vaše Sugar

Velka_cesta.indd 25

24.1.2017 15:19:34

Cheryl Strayedová V ELK Á CES TA K SOBĚ SA M É M U Z anglického originálu Tiny Beautiful Things, vydaného nakladatelstvím Random House, Inc. v New Yorku v roce 2012, přeložila Hana Antonínová Obálku zhotovila Jana Šťastná Redigovala Tereza Nekorancová Jazyková revize Zuzana Fojtíková Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Martina Adlová Počet stran 384 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 8785. publikaci Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Velka_cesta.indd 384

24.1.2017 15:19:50