001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:30 Stránka 1
Vltavské vyhlídky
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:30 Strรกnka 2
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:31 Stránka 3
Ivan Klich KNIŽNÍ KLUB
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:31 Stránka 5
Úvod Když se řekne „Vltava“, musí se snad každému Čechovi vybavit nejdelší řeka s pramenem (u obce Kvilda na Šumavě) i ústím (do řeky Labe u Mělníka) na území České republiky. Její celková délka činí 433 km a povodí (opět pouze na území České republiky) zabírá plochu 27 006 km2. Všichni, nebo alespoň většina z nás, o této řece víme, že v průběhu svého toku vytváří tzv. meandry. Známé jsou meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar. Protože však v tomto úseku řeka protéká rovinatým terénem, nejsou středem mého zájmu. Aby tato publikace vzbudila zájem čtenářů, rozhodl jsem se orientovat na jiné meandry, a to ty, kterým se říká meandry zakleslé. Vznikají v místech, kde řeka v tvrdých horninách vytváří údolí, a jelikož nemůže přemístit své koryto, zařezává se do údolí ve značných hloubkách. Úsekem výskytu právě těchto meandrů je v případě naší „matky řek“ její střední tok. Středním tokem Vltavy se rozumí úsek mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Abych však nabídl slíbené vyhlídky v pravém slova smyslu, tedy s nějakým výhledem, rozhodl jsem se začít naše putování, doplněné fotografiemi, souřadnicemi, popisem přístupu (autem, autobusem, na kole či pěšky) a výřezem z turistických map, až těsně před soutokem Vltavy s Otavou. Vyhlídky jsou za sebou řazeny v pořadí po proudu řeky Vltavy a pojmenovány tak, jak je uvádějí turistické mapy nebo jak je nazývají místní obyvatelé. Některé jsou známé méně, jedna z nejhezčích dokonce není ani v turistických mapách. Jiné jsou známé více, jedna z nich je bohužel využitím k reklamě až zprofanovaná. Většina z vyhlídek je přímo přístupná po turistických trasách, některé jsou součástí naučných stezek, k jiným se dostanete jen pomocí popisu trasy nebo díky souřadnicím, které v konkrétních případech uvedu. Všechny vyhlídky mají svoje kouzlo a přitahují příznivce toulek v rodinném kruhu i vyznavače individuální turistiky, jsou cílem zamilovaných či stále se milujících dvojic anebo k nim míří romantikové, nevyjímaje amatérské či profesionální fotografy. Přeji Vám pohodové putování, hezké počasí, romantický východ či západ slunce a „dobré světlo“.
5
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:31 Stránka 10
Zvíkovský Otavský most – pohled směrem ke Zvíkovskému Podhradí
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:31 Stránka 11
1.
Vyhlídky Zvíkovský Vltavský a Zvíkovský Otavský most
Jak jsem zmínil v úvodu, své putování po vyhlídkách nad řekou Vltavou začnu u jednoho z našich nejznámějších hradů, jímž je královský hrad Zvíkov. Ten už nejspíš navěky zůstane hradem státním, nebot’se na něj, na rozdíl například od zámku Orlík, nevztahuje žádná restituční právní norma. Abych byl přesnější, budou onou „startovací čárou“ dva mosty klenoucí se nad tokem řek Otava a Vltava těsně před jejich soutokem pod Zvíkovem. Těmi mosty jsou Zvíkovský Otavský most a Zvíkovský Vltavský most. Vlastní soutok jmenovaných řek se těžko poznává, nebot’ tady voda neteče a zeměpisnými informacemi nevybavený pozorovatel by mohl jednu řeku považovat za zátoku té druhé.
✷ VYHLÍDKY Vyhlídkovými body na těchto dvou mostech je prakticky jakékoliv místo po celé jejich délce. Ze Zvíkovského Otavského mostu lze kromě hladiny a pobřežních skal závěrečné části toku Otavy zhlédnout část Zvíkovského Podhradí, respektive hotel Zvíkov. Ze Zvíkovského Vltavského mostu se odkrývá podobná scenérie, tentokrát však jde o hladinu a pobřežní skály řeky Vltavy. Kromě toho je z konce mostu na levém břehu Vltavy úchvatný pohled na skaliska vyhlídkového místa Moravcovo peklo.
Zhruba ve třetině vzdálenosti mezi mosty (míněno od Zvíkovského Otavského mostu) se nachází křižovatka silnice
✷ PŘÍSTUP Oba mosty, vzdálené od sebe zhruba 2 km, jsou součástí silnice II/121, která na pravém břehu Vltavy začíná v Milevsku a na levém břehu Otavy se napojuje na silnici I/4 mezi Čimelicemi a Miroticemi. 11
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:32 Stránka 12
II/121 se silnicí II/138, po které se přes Oslov a Záhoří dostanete do Písku nebo v obráceném směru na Zvíkovské Podhradí a z něj pak na hrad Zvíkov. Uvádět souřadnice obou mostů je, myslím, zbytečné, snad jen onoho místa s výhledem na skály Moravcova pekla 49° 25’ 35.087“ N 14° 13’ 27.714“ E, GPS 49.4264131N, 14.2243650E.
✷ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Vše v této publikaci se bude točit okolo řeky Vltavy. Řeku Otavu zmíním naposledy ve čtvrté kapitole pojednávající o vyhlídce Varta. To si však Otava nezaslouží, takže využijme této první kapitoly k několika řádkům právě o Otavě. Vždyt’ protéká takovými starobylými městy, jako jsou Sušice, Horažd’ovice, Strakonice či Písek, byla osou prastarého Prácheňského kraje, honosí se přízviskem „zlatonosná“ a je oblíbená mezi vodáky. Velmi zají-
mavý je už její počátek: Otava vlastně nepramení. Její název se používá až od místa soutoku říček Křemelná a Vydra u Čeňkovy pily na Šumavě. Ani divoká Vydra nemá pramen, vzniká soutokem potoků Modravský nebo také Luzný, Roklanský a Filipohut’ský. Modravský respektive Luzný potok pramení na severozápadním svahu Luzného (1 373 m n. m.) v nadmořské výšce 1 210 metrů. Řeka Otava tudíž vzniká právě zde. Její tok je Zvíkovský Vltavský most – pohled na skaliska vyhlídky Moravcovo peklo
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:33 Stránka 13
Zvíkovský Vltavský most – pohled na hladinu a pobřežní skály proti proudu
dlouhý téměř 112 km a posledních 19 km až k soutoku s Vltavou je již součástí Orlické přehrady. Otava má také jeden zajímavý primát. Mnozí se domnívají, že nejstarším kamenným mostem v Čechách je Karlův most v Praze. Není tomu tak. Toto prvenství patří kamennému mostu ze 13. století, přemost’ujícímu Otavu v královském městě Písek. Významnějšími přítoky Otavy jsou říčky Volšovka, Volyňka, Blanice či Lomnice. V historii byla Otava využívána k rýžování zlata, lovu perlorodek, voroplavbě a v 18. a 19. století ke splavování dřeva. Je velmi oblíbená mezi vodáky. Za nejtěžší úsek je považována část toku mezi Čeňkovou pilou a Radešovem. Kromě toho zde platí dva omezující faktory: nutnost vyššího stavu vody a fakt, že v tomto úseku protéká Otava Národním parkem Šumava. 13
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:33 Stránka 14
Pohled z pěšiny vedoucí k vyhlídce Moravcovo peklo na Zvíkovský Vltavský most
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:33 Stránka 15
2.
Vyhlídka Moravcovo peklo
Na pravém břehu řeky Vltavy těsně před Zvíkovským Vltavským mostem se nachází seskupení pobřežních skal nesoucí název Moravcovo peklo. Divoký tok Vltavy v tomto úseku (samozřejmě před napuštěním Orlické přehrady) se v délce několika kilometrů nazýval Červenské proudy (peřeje) nebo též Moravcovo peklo. „Moravcovo“ podle usedlosti U Moravců nad skalami, „peklo“ kvůli častým ztroskotáním lodí a vorů. V novodobé historii Československa je toto místo spjato především s osudem píseckého rodáka a dlouhodobého skautského funkcionáře Miloše Blažka, který po zatčení gestapem v roce 1943, věznění v Klatovech, Terezíně a pak v Praze právě z pražského věznění na zámečku Jenerálka uprchl a po zbytek války se ukrýval v jeskyni, jež byla součástí skalního komplexu Moravcovo peklo. Napuštěním Orlické přehrady byla zatopena.
✷ VYHLÍDKA Samotné vyhlídkové místo není nijak upraveno. Záleží na každém z vás, jakým směrem, z jakého úhlu či z jaké výšky se chcete rozhlédnout po proudu či proti proudu Orlické přehrady, respektive Vltavy těsně před soutokem s Otavou, nebo si prohlédnout Zvíkovský Vltavský most. Avšak opatrnosti není v daném místě nazbyt, nebot’skály jsou strmé a přidržet se můžete maximálně polosuchých akátů, zakrslých borovic nebo skalních hran.
tické značce z obce Kučeř, která se nachází na silnici II/121 kousek od Zvíkovského Vltavského mostu směrem na Milevsko. To
✷ PŘÍSTUP Obě vyhlídková místa Moravcova pekla jsou znázorněna na www.mapy.cz jedním bodem. Jejich symbol se však například v mapě edice Klubu českých turistů vyskytuje již jako zdvojený. Přístup k nim je značně komplikovaný. Některé zdroje uvádějí, že nejsnazší přístup je po červené turis15
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:34 Stránka 16
nemohu potvrdit, sám jsem zvolil trochu romantičtější, dobrodružnější a náročnější cestu. Auto jsem zaparkoval na plácku u paty Zvíkovského Vltavského mostu na pravém břehu Vltavy. Po chvilce chůze po pravé straně silnice směr Kučeř jsem odbočil na třetí lesní cestě do lesa a šel jsem po lesní pěšině až k místu, kde je lemující trnkové křoví přerušeno výsekem, od něhož vede pěšina po louce k dalšímu průseku v trnkoví a vstupuje se do lesa. Lesní pěšinou jsem pokračoval dál, kde jsem narazil na červené turistické značení, které mě dovedlo až téměř k vrcholu skalního komplexu Moravcova pekla. K vyhlídce samotné jsem zbylých pár desítek metrů došel intuitivně. Komplikovanější a fyzicky náročnější přístup však rozhodně stojí za to a vůbec není těžké si představit, že stojíte na vrcholku skal ve
výšce zhruba 50 metrů nad divokými peřejemi přehradou nespoutané části toku řeky Vltavy a pozorujete, jak voraři s tou divokou vodou zápasí. Souřadnice místa jsou 49° 25’ 31.548“ N 14° 13’ 40.808“ E, GPS 49.4254300N, 14.2280022E.
Průsekem v trnkoví přes louku k lesu a k vyhlídce
Pohled z vyhlídky Moravcovo peklo proti proudu Vltavy
16
✷ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Zastavme se u Zvíkovského Vltavského a Zvíkovského Otavského mostu, a to i přes to, že z této vyhlídky je ke spatření pouze ten první. Název „Zvíkovský“ nesou proto, že se nacházejí v těsné blízkosti obce Zvíkovské Podhradí a hradu Zvíkov. Název „Vltavský“ nebo „Otavský“ se pak logicky odvíjí od toho, kterou z řek překlenují. Když uvidíte fotografie jednoho či druhého, nepoznáte, který je který. Já, rodák z Milevska, jsem je identifikoval vždy pouze podle pořadí,
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:35 Stránka 17
Pohled z břehu pod vyhlídkou Moravcovo peklo na Zvíkovský Vltavský most
v jakém jsem k nim přijel. Oba mosty byly postaveny zároveň počátkem 60. let minulého století metodou tzv. lehké betonáže a nejbližšími obcemi, které spojují, jsou již zmíněná Kučeř na pravém břehu Vltavy a Varvažov na levém břehu Otavy. Délka obou mostů je 252 metrů, výška vozovky nad hladinou Vltavy či Otavy kolísá dle stavu vody mezi 70 až 75 metry. V létě 2015 to však bylo až o 9 metrů více kvůli extrémnímu suchu a upouštění přehrady. Oba mosty mají tři pilíře. Krajní jsou zapuštěny do břehů a vzdálenost mezi nimi a prostředním pilířem je 48 metrů. Ačkoliv jsou mosty vlastně dvojčata a oba byly prohlášeny technickou památkou, ten vltavský je známější díky adrenalinovému sportu Bungee Jumping. Seskok si můžete domluvit prostřednictvím webové stránky www.bungee.cz.
Skály vyhlídky Moravcovo peklo 17
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:35 Stránka 18
Detail věže Hláska hradu Zvíkov z vyhlídky PP Kopaniny
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:35 Stránka 19
3.
Vyhlídka PP Kopaniny
Této vyhlídce dala název stejnojmenná přírodní památka (PP) Kopaniny, která byla vyhlášena v roce 1985 na výměře 2,87 ha z důvodu ochrany zbytků tzv. reliktního boru o stáří více než 70 let. Z dřevin najdeme v této lokalitě borovici lesní a habr obecný. Mezi bylinami se zde vyskytuje lilie zlatohlavá, chrpa chlumní a tařice skalní. Ze zástupců fauny objevíme tesaříka obrovského, roháče obecného či svižníka lesního. Reliktním borem se rozumí zachovalý sut’ový les s výskytem borovice lesní a spodním bylinným patrem na příkrém kamenitém terénu. Povrch vyhlídky je skalnatý a při hledání nejvýhodnějšího bodu pro výhled na hrad Zvíkov je třeba si zahrát na začátečníky v horolezectví.
✷ VYHLÍDKA
✷ PŘÍSTUP
Vyhlídku najdete při příchodu na území PP Kopaniny velice snadno, nebot’ji v poměrně úzkém pásu této přírodní památky nelze přehlédnout. Skalisko ještě nad řekou Otavou těsně před soutokem s Vltavou, nicméně již na území Orlické přehrady, nabízí z výšky zhruba 60 metrů nad hladinou výhled na severní stranu ostrohu se soutokem. Z této strany je typickým obrázkem přístaviště výletních lodí a Železná brána s přilehlou Červenou věží, jež jsou součástí hradu Zvíkov. Před napuštěním Orlické přehrady však byl výspou této části hradu kostel svatého Mikuláše, podhradí a hřbitov. Z dalších částí hradu Zvíkov je z této strany zřetelně viditelná věž Hláska. Hladina Orlické přehrady je v okolí tohoto místa čeřena nejen soukromými plavidly různého druhu, ale také výletními loděmi. Přístaviště je „suchou nohou“ dostupné pouze průchodem skrz celý hradní komplex.
Vyhlídka se nachází na trase naučné stezky Orlík – Zvíkov/Zvíkovské Podhradí (značena zelenobílým psaníčkem) zhruba 3 km od
19
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:35 Stránka 20
konce Zvíkovského Otavského mostu na levém břehu Otavy. V tomto bodě se střetává s červenou turistickou značkou tzv. Sedláčkovy cesty. Pokud byste k ní chtěli dorazit z opačné strany naučné stezky, tedy od Orlíku, počítejte s délkou trasy 22 km. Nejbližším výchozím bodem opačného směru Sedláčkovy cesty je obec Zbonín (příjezd od Varvažova). Při příjezdu na kole můžete své šlapadlo zamknout k zábradlí již popisované části mostu. Ačkoliv kterýmkoliv jiným dopravním prostředkem též přijedete po silnici II/121 směrem od Čimelic/Mirotic nebo od Milevska, parkovat musíte na pravobřežní straně mostu, na které se nachází parkoviště pod letním plaveckým bazénem a hotelem Zvíkov. Autobusem se dostanete na zastávku Zvíkovské Podhradí z Prahy – Na Knížecí, z Příbrami, z Milevska či Písku. Souřadnice vyhlídky jsou 49° 26’ 31.190“ N 14° 11’ 28.692“ E, GPS 49.4419972N, 14.1913033E. Vyhlídka Kopaniny – pohled na komplex hradu Zvíkov
✷ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Již zmíněné přístaviště výletních lodí slouží k nástupu či výstupu zájemců o výletní lodní plavbu na trase mezi hrází Orlické přehrady, zámkem Orlík, hradem Zvíkov a Podolským mostem. Tuto plavbu provozuje společnost Quarter (www.lodnidopravaorlikslapy.cz). Mezi Orlíkem a Zvíkovem vás svezou od dubna do října. V červenci a srpnu si můžete plavbu z Orlíka prodloužit až k hrázi Orlické přehrady. Objednat pak lze plavbu až k Podolskému mostu. Mezi přístavištěm a skalami na protějším břehu Otavy lze velmi dobře zkoušet ozvěnu. V zimě při zamrzlé hladině vodní nádrže Orlík se váš hlas vrátí až pětkrát. Sám jsem tam v mládí při zkoušce ideálního místa několikrát ochraptěl. Obec Zbonín jsem uvedl jako jeden z možných výchozích bodů k vyhlídce PP Kopaniny. Za zmínku zde stojí zemědělská
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:36 Stránka 21
Část skaliska vyhlídky PP Kopaniny
Podvečer u rybníka v obci Zvíkovské Podhradí
usedlost, zděná zvonice u domu č. 49, kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému nebo kaple za vesnicí ve směru na Ochoz. Dne 30. 6. 1872 se zde narodil generál Josef Bílý, účastník protinacistického odboje. Sedláčkova cesta je 25 km dlouhá turistická trasa podél řeky Otavy z Písku na Zvíkov. Byla vybudována v letech 1924– 1928 a pojmenována po profesoru, historikovi a vášnivém turistovi Augustu Sedláčkovi. V části vedoucí územím Orlické přehrady musela být z úrovně nad hladinou Otavy přemístěna nad hladinu přehrady. Cesta je součástí evropské dálkové trasy E10. Zvíkovské Podhradí je obec historicky spjatá se šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Její původní název Karlov jí byl dán na počest Karla Filipa ze Schwarzenbergu.
První zmínka o obci pochází z roku 1547. Dnešní Zvíkovské Podhradí však není tím původním. To se totiž rozkládalo pod hradem směrem k Otavě a kromě staveb již zmíněných v úvodu kapitoly zahrnovalo několik hospodářských stavení a mlýn, ve kterém se mlelo ještě počátkem 20. století. Obec má 195 stálých obyvatel a profituje především z turistického ruchu. Díky turistice mohla obec zřídit letní koupaliště těsně pod hotelem Zvíkov (www.hotelzvikov.cz), vzniklo soukromé ubytovací a gastronomické zařízení Pivovarský dvůr s nabídkou až 10 druhů piv, ubytování ve 25 pokojích a výtečné gastronomie včetně rožnění na otevřeném ohništi. Dvůr organizuje rodinné oslavy a exkurze do pivovaru a je vybaven zázemím pro pořádání firemních akcí (www.pivovar-zvikov.cz). 21
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:37 Stránka 22
Vyhlídka Varta – soutok Vltavy a Otavy
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:37 Stránka 23
4.
Vyhlídka Varta
Tato vyhlídka je dalším příkladem pojmenování po nějaké blízké lokalitě, zde po bezprostředně přilehlé osadě Varta, která je ve vzdálenosti asi 1 km součástí obce Jickovice. Osadu tvoří 20 domů, z nichž trvale osídlené jsou jen některé. Název zmíněné osady má svůj původ ve slově „varta“ neboli stráž. Nejednou v historii hradu Zvíkov zde měla ležení vojska, která hrad obléhala. Zmiňme se například o husitech, jejichž táborskou větví byl hrad obléhán roku 1429 po dobu čtyř měsíců. Hradby se sice prolomit nepodařilo, byly však značně poškozeny. Charakter terénu v bezprostředním okolí vyhlídky jako by tomuto faktu napovídal. Vyhlídkové místo se sice nachází na vrcholu seskupení skal, přístup k němu je však pohodlný bez podstatných terénních překážek. Skály vyhlídky jsou oficiálně využívány k horolezectví, jehož provozování zde garantuje Český horolezecký svaz (www.horosvaz.cz).
✷ VYHLÍDKA Vyhlídka téměř nahrazuje letecký pohled na hrad Zvíkov. Po celé její délce z ní máte hradní komplex ze severovýchodu jako na dlani, všechny viditelné části jsou vyjmenovány v závěru kapitoly. Z boční strany výhledu jsou patrné skály PP Kopaniny. Zcela zřejmý je i soutok Otavy s Vltavou, pokud jej člověk zná.
ručuji využít červeně značenou turistickou trasu Podolský most – Žd’ákovský most. Nástupním místem je Zvíkovský Vl-
✷ PŘÍSTUP Vyhlídka Varta je dostupná dvěma způsoby. Pro ty pohodlnější nebo méně fyzicky zdatné, kteří vlastní nějaký motorový dopravní prostředek nebo jízdní kolo, se nabízí přístup z již jmenované osady Varta, do níž lze dojet z Jickovic, kam vede odbočka ze silnice II/121 zhruba v půlce cesty mezi obcemi Kučeř a Velká. Vyznavačům pěší turistiky dopo23
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:37 Stránka 24
tavský most – pravý břeh a trasa odtud měří 4 km. Samozřejmě vyrazit k vyhlídce můžete i z opačného konce červené trasy, tedy od Žákovského mostu. Pak však počítejte s 12 km. Souřadnice vyhlídky jsou 49° 26’ 31.782“ N 14° 11’ 51.642“ E, GPS 49.4421617N, 14.1976783E.
✷ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Na tomto místě je nejvyšší čas říct si něco o hradu Zvíkov. Matně si vybavuji, jak mne můj otec, který měl různé známosti po celém Jihočeském kraji, vzal koncem roku 1961 na závěrečnou plavbu vorařů před napuštěním Orlické přehrady, ze které mi útržkovitě utkvěly v paměti pohledy na hrad Zvíkov a zámek Orlík tyčící se na skále vysoko nad hladinou původního řečiště Vltavy. Majestátnost obou kulturních památek vzala napuštěním přehrady za své. Historický význam
Vyhlídka Varta – hrad Zvíkov „jako na dlani“
a návštěvnost však naštěstí nikoliv. O tom svědčí například 32 000 turistů, kteří během turistické sezony 2015 Zvíkov navštívili. Hrad Zvíkov začal být stavěn na sklonku vlády krále Přemysla Otakara I., budován byl dále za Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. Po vymření Přemyslovrů roku 1306 po meči se dostal do zástavního držení jihočeských Rožmberků, ze kterého ho vykoupil Karel IV. Do dostavby hradu Karlštejna byl Zvíkov útočištěm korunovačních klenotů. Pak však jeho význam upadal a znovu se střídal v zástavním držení Rožmberků a Švamberků. I zástavní držitelé však v 15. století prováděli na hradě stavební úpravy. Charakter královského hradu Zvíkov ztratil roku 1575, kdy byl prodán Švamberkům. Za třicetileté války byl obléhán císařským vojskem a dobyt až roku 1622. Tehdy byl také vyrabován a zpustošen. Jako konfis-
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:38 Stránka 25
Vyhlídka Varta – pohled ve směru proudu Vltavy
kát ho získali Eggenbergové a po jejich vymření roku 1719 přešel do rukou Schwarzenbergů. Až v 19. století došlo k úpravám a rekonstrukci hradu, včetně záchrany vzácných pozdně gotických nástěnných maleb. Schwarzenbergové hrad spravovali až do roku 1948, kdy byl znárodněn. V současné době jsou pro návštěvníky hradu zpřístupněny královský palác, zbrojnice, sklepy, terasy, služební místnost, jídelna, erbovní síň, rytířský sál, přípravna, svatební síň, korunní síň, Hlízová věž, kaple sv. Václava a sakristie. Bohužel není přístupná 32 metrů vysoká věž Hláska, která je nejvyšší z hradních věží. Byla postavena ve druhé polovině 13. století jako obranná věž proti případným útokům z jediné možné strany, tedy z jihu od dnešního Zvíkovského Podhradí. Díky zesílenému
ostrému břitu věže na této straně dělové koule sklouzávaly a zdivo nijak vážně nepoškodily. Do věže se vcházelo po strmém schodišti nebo po žebříku z úrovně prvního patra. Z hradního areálu jsou nejvýznamnějšími částmi Písecká brána (hlavní vstupní brána), zmíněná věž Hláska, Hlízová věž (nejstarší stavba hradu), královský palác, Červená věž a Železná brána (přístup od přístaviště). Všechny tyto části hradu jsou viditelné právě z vyhlídky Varta. Areál hradu je přístupný celoročně. Veřejnosti přístupné části hradu pak podléhají klasickému návštěvnímu řádu, veškeré informace naleznete na www.hrad-zvikov.eu. Na hradě je možno uspořádat také svatební obřady, které zajišt’uje obecní úřad ve Zvíkovském Podhradí (www.zvikovskepodhradi.cz). 25
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:38 Stránka 26
5.
Vyhlídka Lipice
Již v úvodu knihy jsem přiznal, že některé vyhlídky jsou více, jiné méně atraktivní. Vyhlídka Lipice patří do té druhé skupiny. Ne snad tím, že by nenabízela hodnotný výhled, že by romantiky a fotografy nevyzývala k tomu správnému okamžiku návštěvy a k tomu „správnému“ světlu, ale tím, že hrana skalního ostrohu, odkud se lze bezpečně rozhlížet nebo fotografovat, je dost zarostlá. Také musím přiznat, že jsem nezjistil, proč se jmenuje právě Lipice.
✷ VYHLÍDKA I přes větve hustého, převážně listnatého porostu nabízí atraktivní výhled na plochu Orlické přehrady nedaleko soutoku Vltavy s Otavou. Fotografie pořízené pro účel této publikace jsou ze srpna 2015. Dokumentují, že jezero Orlické přehrady tehdy kvůli panujícím horkým dnům a suchu připomínalo v některých místech spíše hrachovou polévku ve zpola zaplněné misce než jednu z našich největších umělých vodních ploch.
✷ PŘÍSTUP Vyhlídka, stejně jako ta v kapitole 3, se nachází na trase naučné stezky (NS) Orlík – Zvíkov/Zvíkovské Podhradí. Od konce Zvíkovského Otavského mostu je vzdálena zhruba 5,5 km, takže se přímo nabízí příležitost spojit její návštěvu s vyhlídkou PP Kopaniny. Od druhého výchozího místa citované NS, tedy od zámku Orlík, je pak její vzdálenost 19,5 km. Souřadnice vyhlídky jsou 49° 27’ 3.447“ N 14° 11’ 17.262“ E, GPS 49.4509575N, 14.1881283E. 26
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:38 Stránka 27
✷ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ V bezprostřední blízkosti vyhlídky se nenachází žádná jiná atraktivní lokalita. Poznámku by si zasloužila fotografie s plachetnicí, která prokazuje v úvodu zmíněné přemnožení sinic a extrémně nízkou hladinu přehrady. Když už jsem zmínil plachetnici, povězme si něco málo o historii lodní dopravy na řece Vltavě a o jedné technické kuriozitě. V 16. století začala pravidelná doprava rakouské soli loděmi z Českých Budějovic do Prahy, avšak s velkými úskalími, které představovaly divoké peřeje či skály uprostřed toku. Později se po lodích dopravovalo i obilí. Ke splavnění Vltavy byly prostřednictvím jezů učiněny první kroky již za Ferdinanda I. Později, za Ferdinanda III., bylo v letech 1640–1643 v místě dnešní hráze Slapské přehrady odstraněno skalisko Horní sloup a na jeho zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup (viz kapitola 27).
V 19. století přibyl k dopravovaným komoditám stavební materiál, především kámen z lomů v okolí Vltavy. První ucelený projekt na splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Mělníkem byl zpracován v roce 1864 firmou Lanna a Vering. Splavnění pak bylo ve 20. století dosaženo dostavbou tzv. Vltavské kaskády. Do roku 1971 jsme měli chatu v obci Červená nad Vltavou nedaleko Podolského mostu. Pamatuji si, že v té době byl provoz jakéhokoliv plavidla s motorovým pohonem možný zcela bez omezení. Zákaz pak přišel v roce 1983 a jedinou výjimkou byla tehdy společností ČSAD provozovaná vyhlídková plavba po hladině Orlické a Slapské přehrady. Jak jsem se zmiňoval, tuto činnost dnes provozuje například společnost Quarter. Absolvovat tak můžete z Týna nad Vltavou až k hrázi Slapské přehrady nepřerušenou plavbu v délce 112 km. Čeká vás při tom jeden nevšední technický záži-
Vyhlídka Lipice – pohled proti proudu
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:39 Stránka 28
Vyhlídka Lipice – pohled na protilehlý břeh
tek. Tím je překonání hráze Orlické přehrady pomocí lodního výtahu, unikátního v celé Evropě. Výtah překonává výšku 70 metrů, jeho kolejová dráha je dlouhá 277 metrů a přepravení lodi trvá 20 minut. Ekologům se přitížilo, příznivcům motorových plavidel naopak ulevilo v roce 2008, kdy se díky prohlášení řek za „vodní cestu“ mohla motorová plavidla všeho druhu nejen na hladinu přehrad Vltavské kaskády vrátit. Omezení platí pouze pro maximální výkon motorů (do 10 kW) a pro vodní skútry a rychlé čluny (minimálně 50 metrů od břehu). Zvláštností konce letní sezony v roce 2015 bylo „zazimování“ lodí, které musely být z hladiny přehrady vyzdviženy jeřáby. Důvodem byl již zmíněný extrémně nízký stav vody, kdy nebylo možno přijet k břehu autem s přívěsem a na něj lod’naložit. 28
Vyhlídka Lipice – pohled na zelenou hladinu přehrady
001-136_zlom_vltavske_vyhlidky_Sestava 1 12/04/16 22:39 Stránka 29
6.
Vyhlídka Bachmač
Jméno této vyhlídky je opět převzaté z okolní lokality, tentokrát je jí nedaleké stejnojmenné rašeliniště. Jde o nenápadnou vyhlídku na vrcholcích skalních útvarů ve výšce zhruba 40 metrů nad hladinou vodní nádrže Orlík. Prostor vlastní vyhlídky je poměrně úzký, a pokud nechceme riskovat pád ze značné výšky, nedá se příliš slézt do nějaké nižší části.
✷ VYHLÍDKA Pokud se vám podaří ji nepřehlédnout, poskytne vám skromný výhled na část vodní nádrže Orlík a protilehlý břeh s lesy pod názvem Kostelník a Baba, s obcí Ochoz a částí trasy naučné stezky Orlík – Zvíkovské Podhradí. Na podzim roku 2015 mi z tohoto místa hladina vodní nádrže Orlík připomínala spíše nějaký potok než nejobjemnější vodní nádrž v Čechách. Jednoznačně to bylo dáno katastrofálně nízkou hladinou vody v nádrži. V této souvislosti stojí za zmínku jeden z efektů extrémně nízké hladiny Orlické přehrady. Poměrně daleko proti proudu řeky Vltavy se nachází tzv. Podolský most, který po silnici I/29 umožňuje pohodlné spojení mezi Táborem a Pískem. Podolský most byl postaven v letech 1939–1943. Účelem stavby byla náhrada původního řetězového mostu z roku 1848. Náhrada proto, že by tato unikátní technická stavba, která získala na architektonické výstavě v Paříži v roce 1937 zlatou medaili a byla nazvána „Krásným mostem Evropy“, kvůli plánované stavbě Orlické přehrady zanikla. Most byl rozebrán a po jednotlivých, přesně označených dílech převezen a postaven přes řeku Lužnici 29