Issuu

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 Klička v srdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak naše srdce vzniká, jaká je jeho stavba a jak fungují jeho transportní cesty Nejdelší divadelní kus na světě . . . . . . . . . . . . . Poker srdečních chlopní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dálnice těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 Ucpání kardiálních tepen . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o srdečním infarktu a o tom, jak vzniká Poprvé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Loď se kymácí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 Ruská ruleta se srdcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o tom, jak kouření a alkohol škodí zdravému srdci Asfaltka směr srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pánská dvojkombinace pro srdce . . . . . . . . . . . . Věštění z kávové sedliny na podlaze . . . . . . . . .

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 7

21 30 36

45 53

61 67 70

9.12.2016 10:33:04

4 Zácpa v srdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o koronární srdeční chorobě, arterioskleróze a srdeční insuficienci Kompletní uzávěra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Začíná být úzko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velké srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 Mlsat, jak si srdce žádá . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o souvislosti mezi výživou a zdravým srdcem Srdce se zbavuje tuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jezte tak, abyste byli fit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měl by se velikonoční zajíček stát veganem? . . . Od přírody sladké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81 84 90

99 105 117 123

6 Bušení srdce se nezbavíme . . . . . . . . . . . . . . . Vše o převodním srdečním systému, poruchách srdečního rytmu, reanimaci a transplantaci srdce Pneumatické kladivo v hrudi . . . . . . . . . . . . . . . Když se dovolená změní v horor v síních . . . . . . Přirozeně zabudovaný kardiostimulátor . . . . . . Vidíš-li kostelní věž, hřbitov není daleko . . . . . . Quit playing games with my heart . . . . . . . . . . . Porouchaný motor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

133

7 Postelové hrátky prospívají srdci . . . . . . . . . Vše o silném imunitním systému, spoustě sexu a o tom, jak to souvisí se srdcem Cestou hříchu k zdravějšímu srdci . . . . . . . . . . . (Téměř) neporazitelná armáda těla . . . . . . . . . . . Drobný vpich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Červená karta srdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

175

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 8

135 141 147 152 162 172

177 187 194 199

9.12.2016 10:33:04

8 Rytmická srdeční gymnastika . . . . . . . . . . . . Vše o tom, co spojuje sport, naše pilné krvinky a silné srdce Hop, srdce, hop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Raketový pohon „Bojuj, nebo uteč!“ . . . . . . . . . . Vidím rudě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Červené krvinky ve žlutém trikotu . . . . . . . . . .

201

9 Bez tlaku nic nefunguje . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o mechanismech krevního tlaku Tlak v kotli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Láhve na palouku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srdce tepe pro dva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

217

10 Srdce Šípkové Růženky . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vše o (ne)zdravém spánku, přemíře stresu, milostném trápení a srdečních vadách Srdce nemůže usnout . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srdce choré láskou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tictac léčí všechny rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Děravé srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

233

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam pramenů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

257 261 263

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 9

203 208 212 214

219 223 229

235 239 245 252

9.12.2016 10:33:04

ÚVOD Každý má přinejmenším přibližnou představu o tom, co je srdeční infarkt. Jde o dosti nezdravý jev, většinou vyvolává bolesti na hrudi a postiženému se špatně dýchá. Občas se infarkt dokonce postará, aby nám kompletně vypovědělo službu srdce, jehož úkolem je pumpovat krev do cév. To není dobré. Tento sval koneckonců zajišťuje, aby byl krví bohatou na živiny, a hlavně na kyslík zásobován i ten nejodlehlejší koutek našeho těla, od kůže na hlavě až po malíček na noze. Je to velmi důležité pro naše přežití. Kdyby se přerušil tok krve ze srdce k mozku byť jen na několik vteřin, bylo by to, jako bychom dostali obuškem po hlavě. Sesuli bychom se v bezvědomí na zem a dalo by se přinejmenším pochybovat o tom, zda je naše myslicí centrum víc než pouhý třaslavý pudink. Nedostatek kyslíku totiž našemu mozku nedělá vůbec dobře. Proto srdce zvládne – někdy rychleji, někdy pomaleji a někdy jako by se dokonce na okamžik zastavilo – v průměru 100 tisíc tepů za den. Při každém stahu rozproudí přibližně 85 mililitrů krve, denně to tedy činí asi 8500 litrů.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 11

9.12.2016 10:33:04

K tomu, abychom někam přepravili takové množství krve, bychom potřebovali cisternový vůz. Působivý výkon! Srdeční infarkt také způsobil, že se mi nepoštěstilo poznat dědečka Hinricha. Zemřel deset let předtím, než jsem se narodil, poté, co zkolaboval, když ho bolelo na hrudi a nemohl dýchat. Vždy když jsem viděl jeho černobílou fotku v babiččině obývacím pokoji, jsem se v duchu ptal, jaké by to asi bylo, kdybych ho byl zažil. Přitom na fotografiích v rodinném albu vypadal tak statně. Nechápal jsem, jak taková prkotina může skolit tak silného chlapa. Už brzy jsem začal hltat všemožné knihy a obrázkové publikace pojednávající o lidském srdci a jeho selhání, které se mi dostaly do ruky. Rodiče odměnili můj zájem dalším čtivem a postupně mě začaly doslova fascinovat procesy probíhající v lidském těle. Tehdy jsem se rozhodl, že se budu v dospělosti zabývat přírodou a medicínou. Chtěl jsem se bezpodmínečně stát vědcem, nebo možná i lékařem (plán B: pouliční hudebník), a proto jsem nejen četl knihy, ale také sbíral všechno, co mi poskytovalo přesnější obrázek o těle, od myších koster až po želví krunýře. V patnácti jsem chtěl o prázdninách odložit knihy a vyzkoušet si praxi na veterinární klinice. Celý vzrušený jsem vytočil číslo a na druhém konci to začalo vyzvánět. Počtvrté, popáté. Moje nedočkavost rostla s každou vteřinou. Posedmé, poosmé. Když jsem už přestával věřit, že telefon někdo zvedne, ozval se monotónní ženský hlas. „H-haló…?“ vykoktal jsem ze sebe. „Dovolal jsem se na veterinární kliniku?“ „Ano. Copak je?“ Opět jsem si dodal sebevědomí a odpověděl: „Jmenuju se Johannes von Borstel a hledám praxi na prázdniny a…“

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 12

9.12.2016 10:33:04

„Do které třídy chodíš?“ přerušila mě žena. „Bylo mi právě patnáct a chodím do deváté třídy.“ Na druhém konci se ozval hluboký povzdech. „Povím ti rovnou, že tvoje šance na praxi u nás nejsou moc dobré. U nás na klinice se v případech nouze operují i psi. Jsi ještě moc mladý na to, abys byl u toho.“ Moc mladý? To snad ne. Je to moc krvavé? Možná. To jsem si musel právě vyzkoušet, chtěl jsem se podívat, co se děje pod kůží, a na vlastní oči se přesvědčit, jak to u nás savců chodí. Jak bych se jen k něčemu takovému dostal? Nezbylo mi než se zachránit útěkem vpřed. Zkoušel jsem to dál, mimo jiné v místní nemocnici na úrazové chirurgii. Již za dva dny jsem dostal toužebně očekávaný dopis. Slíbili mi místo praktikanta! A – skoro jsem tomu nemohl uvěřit – ještě ke všemu na urgentním příjmu! V té chvíli jsem ještě netušil, co pro mě tenhle list papíru bude znamenat. Byla to moje vstupenka do dotud nejnapínavějšího období mého života. Noc předtím, než jsem nastoupil na praxi do nemocnice, jsem nemohl usnout, hlavou se mi prostě honilo příliš mnoho myšlenek. Obrazy hektických zásahů u akutních případů, bohů v bílém, kteří neohroženě vyléčí jakoukoli nemoc, výjevy zejících krvavých ran – a uprostřed všeho toho já. Jaképak asi budeme zítra řešit případy? Jaké budu plnit úkoly? Co se stane, když se dopustím chyby? Mohla by se mi hned první den přihodit nešikovnost tak závažná, že kvůli ní někdo zemře? Neměl jsem nejmenší ponětí o tom, jak to chodí na oddělení urgentního příjmu. Jedinou mou kvalifikací byl kurz první pomoci.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 13

9.12.2016 10:33:04

„JOHANNESI, PROBOHA! IHNED SEM POJĎ! PROČ JSI NEDÁVAL POZOR?“ zahřímal něčí hlas na oddělení urgentního příjmu. Ale ne, pomyslel jsem si. Zpackal jsem to, a hned první den. Přeběhl jsem chodbu a vrazil do místnosti, odkud se ozval hlas nevěštící nic dobrého. Spatřil jsem tragické zátiší. Měl jsem před sebou lékaře a asistentku, kteří se na mě rozzuřeně, vyčítavě dívali. Podléhajíce neodolatelné moci gravitačního zákona dopadaly na podlahu kapky a vytvářely nepřehlédnutelnou kaluž. „PĚKNĚ JSI TO TU ZAPRASIL. JE TO V ČUDU. TEĎ UŽ TO NEZACHRÁNÍME!“ Provinile jsem přikývl a stydlivě odvrátil zrak. Přecenil jsem se. Lékař mi přikazoval v tempu podobném staccatu: „Ukliď ten binec. Šéf tu bude za chvíli. Nemusí to vidět. Nepotěší ho to!“ Asistentka pokývla souhlasně hlavou a oba odešli. Natáhl jsem si rukavice, popadl roli papírových ubrousků a několik si jich odtrhl. Hodil jsem je na místo katastrofy. Když jsem spotřeboval celou roli a záplava se nezmenšovala, položil jsem na ubrousky ještě ručník. Zrovna jsem se chystal hodit silně zapáchající žmolek do odpadkového koše, když se vedle mě znenadání zjevil šéflékař. „Johannesi, máme kávu?“ Ušklíbl se, když spatřil, jak držím v rukách balík, z nějž ukapávala černá břečka. „Za pa-patnáct minut,“ zakoktal jsem. „Hned postavím na novou.“ Dopustil jsem se první chyby ve své kariéře. Nesprávně jsem doplnil kávovar a proměnil ho v chrlič nepřetržitě prskající kávu. Bylo to fatální, neboť to byl jediný kávovar na celé chodbě.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 14

9.12.2016 10:33:04

Uvedl jsem se fakt skvěle, pomyslel jsem si. Co jenom řeknu lidem v odpočívárně, abych tenhle průšvih alespoň trošku napravil? „Budete mít prostě pauzu bez kávy. Není to zase tak hrozné a taky je to mnohem zdravější,“ zahalekal jsem za několik minut povzbudivě a vyčkávavě jsem se rozhlédl. Koneckonců jsme byli v nemocnici, všichni by měli tohle odůvodnění pochopit. Co jsem se ten den naučil? Že nejjednodušší způsob, jak proměnit i ten nejvlídnější nemocniční personál v běsnící smečku, je připravit ho o kávu. Když jsem si pak ještě zahrál na pana chytrého, dopustil jsem se hned první den další velké chyby. Nebylo divu, že jsem z praktikanta povýšil na nepřítele číslo jedna. Abych napravil svoje faux pas, upekl jsem mramorovanou bábovku. Fakt, že se mi po dobu mé praxe nepovedlo chybovat u žádného pacienta, spočívá především v tom, že mi byly čím dál významnější úkoly ukládány postupně a teprve po důkladné přípravě. Neošetřoval jsem ihned rozšklebené rány, nezastavoval tryskající krev ani neřešil jiné těžké akutní případy. Než jsem směl asistovat při takových zákrocích, absolvoval jsem náročný školicí program a sbíral četné zkušenosti. Doprovázet šéflékaře, učit se obvazové techniky, měřit krevní tlak a tep, cvičit se na kolezích, psát do počítače dokumentaci a asistovat při ošetřování malých až středních zranění – tak vypadal můj všední praktikantský den. Navíc mě šéf denně doučoval a vykládal mi podrobně léčbu jednotlivých pacientů toho dne, jakož i léčebné strategie. Měl talent vysvětlovat i složité věci tak, že jsem jim rozuměl, aniž jsem studoval medicínu.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 15

9.12.2016 10:33:04

Brzy jsem se naučil také šít rány. Zkrátka a dobře jsem začínal od píky. Především jsem se ale naučil, že rány nemusejí být vždy krvavé. A co bylo možná ze všeho nejdůležitější: Pochopil jsem, že citlivá péče je neoddělitelně spjata s kvalitní léčbou. Šéflékař uměl rozpoznat smutné pacienty a vykouzlit jim úsměv na rtech. Dokázal také poradit ve věcech přesahujících rámec medicíny. Nesmírně trpělivě mi vysvětloval stavbu lidského těla, od kůže až po vnitřní orgány. Přitom mě stále znovu seznamoval s mou velkou (lékařskou) láskou, se srdcem. S nábožnou úctou jsem naslouchal jeho výkladům týkajícím se srdečního svalu a stavby čtyři komor. Vyprávěl mi o době, kdy pracoval jako lékař u záchranné služby, o srdečních infarktech a o tom, jak správně léčit nemocné srdce. A čím více jsem se o něm učil, tím více mě fascinoval tenhle silák v naší hrudi, velký jako pěst. Od té chvíle pro mě neexistovalo nic jiného. Moje srdce bilo jen pro srdce. V této knize vás vezmu s sebou na cestu k srdci. Nejprve se podíváme, jak srdce vzniká a roste a jak to souvisí s divadlem, kličkami a ušima. Rád bych vám ukázal, že náš cévní systém se chová podobně, jak to vidíme na německých dálnicích – od rozbitých vozovek až po dopravní zácpy. Přesvědčíte se, jak přísně je naše srdce zorganizováno a jak se mohou procesy v srdečních síních a komorách vymknout kontrole. Kromě toho se dozvíte, co přesně se stane s naší pumpičkou, když kouříme jako tovární komín, jsme pečení vaření u McDonalda a pravidelně si dopřáváme pár skleniček kořalky. A také vám povím, proč se v urgentní medicíně nepracuje s ezoterikou, a přece je třeba někdy věštit z kávové sedliny.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 16

9.12.2016 10:33:04

Dozvíte se, které choroby oslabují naše srdce, a poskytnu vám několik rad ohledně zdravé výživy prospívající srdci. Objasníme si, zda by měl velikonoční zajíček zdravější srdce, kdyby byl vegan, proč středověcí apatykáři rádi ochutnávali moč pacientů a proč Jacob Sisters nejsou jediné smrtící kvarteto. Potom si spolu vyrazíme na dovolenou, a bude to docela horor. Místo činu: srdeční síně – neboť srdce leckterého mladého dovolenkáře není po prázdninách odpočatější než před nimi. Objasníme si, co přesně podmiňuje rytmus našeho srdce, co ho ovlivňuje a jak je možné postupovat v medicíně proti poruchám srdečního rytmu. Přitom se podíváme také na drastičtější metodu, jak opět „nahodit“ naše srdce – na reanimaci. Tu potřebují lidé, kteří utrpí zástavu srdce, a aby se vám to nestalo, probereme si jeden skvělý preventivní prostředek, sex. Ten posiluje a podporuje tělo a imunitní systém, armádu našeho organismu. Vezmeme si pod drobnohled tyto nepatrné bojovníky naší obranyschopnosti a vysvětlíme si, proč není sport vražedná záležitost. Jen tak mimochodem si ještě probereme krev a její složky a vypořádáme se s krevním tlakem. Potom to bude opravdu vzrušující. Zjistíme, že naše srdce ovlivňují také naše psychika a „motýlci v břiše“. Je možné umřít na zlomené srdce? V žádném případě bychom neměli podceňovat své samoléčivé síly, nicméně také moderní medicína má po ruce ledacos, čím lze opravit vadné srdce, a to od výměny náhradních dílů až po kompletně nový motor. To jsou zastávky na cestě k našemu srdci – jedna je napínavější než druhá. Naše jízda může začít!

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 17

9.12.2016 10:33:04

KLIČKA V SRDCI JAK NAŠE SRDCE VZNIKÁ, JAKÁ JE JEHO STAVBA A JAK FUNGUJÍ JEHO TRANSPORTNÍ CESTY

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 19

9.12.2016 10:33:04

NEJDELŠÍ DIVADELNÍ KUS NA SVĚTĚ

Bu-bum, bu-bum, bu-bum, bu-bum, bu-bum. Tak tluče srdce. Energicky vykonává den za dnem svou životně nezbytnou službu. Bije bez ustání, ať bdíme či spíme, bije od prvního dne našeho života až po naše poslední vydechnutí. Co se však děje s naší pumpičkou v mezidobí, tedy během našeho života? Vlastně to není vůbec tak složité. Chodím vášnivě rád do divadla a všiml jsem si, že to, co srdce za oněch průměrných osmdesát let zažije, se podobá klasickému dramatu o pěti dějstvích. První dějství, to je úvod, od druhého akceleruje děj, který vyvrcholí ve třetím dějství uprostřed dramatu. Od té chvíle to jde tragicky už jen z kopce dolů a po čtvrtém aktu, v němž je všechno jen horší, se v pátém dostaví nevyhnutelná katastrofa, která celý kus ukončí. Ale co to tu blábolím? Vytáhněme oponu a sledujme opravdové drama srdce.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 21

9.12.2016 10:33:04

První dějství – nenarozené srdce Na divadle začíná první dějství většinou představením postav. Dovolte tedy, abych vám představil embryonální srdce. Není to nic víc než shluk buněk. Již krátce po oplodnění vajíčka, kdy začíná dosti složitý vývoj embrya, je položen základ fungujícího srdce. Ovšem to, co lze vidět po necelých třech týdnech, nemá s funkčním srdcem mnoho společného. Zprvu totiž je to pouze dosti nenápadné nahloučení buněk, tzv. „kardiogenní deska“.1 Ta tvoří dvě raménka, z nichž se vyvinou kličky. Současně se už tvoří srdeční vak, v němž se dále vyvíjí zárodek srdce. Tento srdeční vak posléze obaluje také srdce dospělého člověka. V jeho nitru srůstají vedle sebe probíhající kličky a tvoří jednu velkou srdeční kličku. Ta se prodlužuje a nakonec se zauzlí. A přestože to, co se při tom vyvine, vypadá docela jinak než to, co známe, když si zavazujeme boty, říká se tomuto procesu tvorba kličky. Tím ale vývoj srdce ještě zdaleka nekončí, neboť posléze dostane naše srdce uši – které mu ovšem neumožňují slyšet. Je to atrapa podobná zajíčkovským ouškům, která tolik milují svobodné dívky loučící se se svobodou. Přesnou funkci těchto „srdečních uší“, jež nejsou ničím jiným než výchlipkami srdečních síní, neznáme. Co ovšem víme, je, že odpovídají za vyplavování hormonu, který později podporuje vylučování moči. Naše srdce tudíž nejen pumpuje krev, ale také nám pomáhá při čurání.

1 Výraz „kardiogenní“ se skládá z řeckého slova ,,kardia“ (,,srdce“) a starořeckého ,,genesis“ (,,vznik“).

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 22

9.12.2016 10:33:04

Mezitím už uplynul od oplodnění téměř celý měsíc a zárodek srdce lze rozdělit na jednu síň a jednu komoru. Tvoří se předstupně srdečních chlopní a přepážka oddělující od sebe pravou a levou polovinu srdce. Ta však není u embrya úplně uzavřená ještě několik dní po porodu. Mezi pravou a levou síní se nachází otvor, tzv. foramen ovale neboli oválné okénko. Jím proudí krev z pravé do levé síně a dál do těla embrya. Proč to? Důvod je prostý: Embryo není schopné samostatně dýchat. Proto by nemělo smysl prohánět krev zdlouhavě plícemi. Tato zkratka naprosto postačuje. Na konci této vývojové fáze je svalnatý a uvnitř dutý útvar (trochu se podobá jednomu bývalému kalifornskému guvernérovi).

Druhé dějství – novorozenecké srdce Srdce novorozence se značně liší od srdce dospělého člověka. Je velké asi jako vlašský ořech a pracuje mnohem rychleji. Provede až 150 tepů za minutu, a to bez sportování, jenom tak. Je tudíž přibližně dvakrát čilejší než srdce dospělého. Důvod: Srdce je ještě velmi malé a vypudí při každém smrštění jen málo krve. Protože už ale funguje naprosto samostatně, foramen ovale se během několika dní po porodu zatáhne. Pravá komora pumpuje krev do malého oběhu a levá do novorozencova těla. Na divadelním jevišti se v této chvíli už většinou rýsuje první konflikt. Stejné je to u srdce. Pokud se totiž během vývoje něco pokazilo, projeví se to nejpozději nyní. Prenatální diagnostika je sice v našich zeměpisných šířkách na velmi dobré úrovni, ale bohužel není dokonalá.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 23

9.12.2016 10:33:04

Když si lékař poslechne nemocné dětské srdíčko, často zaznamená šelesty dosvědčující srdeční vadu. Nejčastější z nich je tzv. ventrikulární defekt septa, kdy je v přepážce mezi oběma srdečními komorami otvor.2 Život dítěte začíná v nejhorším případě okamžitou operací srdce. Záleží ovšem na tom, jak velký otvor je. Menší defekty mohou kompletně zarůst dokonce bez terapie, a dokud je novorozenec vitální a čilý, většinou nehrozí akutní ohrožení života. Rozhodující je, zda orgány dítěte dostávají dostatek kyslíku. Pokud ano, můžeme si do jisté míry vydechnout úlevou nejen my, ale i dotyčný prcek.

Třetí dějství – silné srdce Zdravé srdce plně vyvinutého dvacetiletého člověka se smrští 60 až 80krát za minutu. Je-li dobře trénované, může v klidovém stavu tlouci také mnohem pomaleji. Přitom tento svazek svalů přímo překypuje energií. Jak to vypadá v jeho nitru, pochopíme nejlépe, když ho rozřízneme a podíváme se do něj. Tento zážitek mě při studiu anatomie beze zbytku zaujal, ale jistě není pro každého. Podívejme se na celou věc z pohledu červené krvinky. Odborně se jí říká erytrocyt a patří k mnoha stejnorodým krevním buňkám obsahujícím červené barvivo, hemoglobin. Hlavním úkolem erytrocytu je dopravovat kyslík do našeho těla a naopak oxid uhličitý zpátky do plíce.

2 Viz také od s. 252, Děravé srdce!

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 24

9.12.2016 10:33:04

horní dutá žíla

aorta plicní artérie plicní žíla

plicní žíla pravá síň

levá síň

pulmonální chlopeň

mitrální chlopeň

trikuspidální chlopeň

aortální chlopeň

dolní dutá žíla pravá komora

levá komora

Takto vypadá lidské srdce uvnitř

Takže se z vás nyní stal ery (jak říkají lékaři familiárně červené krvince). Představte si, že se právě chystáte přepravit oxid uhličitý, vázaný na hemoglobin, z nějakého tělesného orgánu, např. mozku, cévou směrem k srdci. Potom se ocitnete v žíle, neboť všechny cévy dopravující krev k srdci se jmenují vény a všechny, které naopak odvádějí krev od srdce, jsou artérie. Po několika odbočkách se dostanete do horní duté žíly, která ústí přímo do srdce. Tam jste vyplaveni i s oxidem uhličitým a nacházíte se v pravé síni. Odtamtud pokračujete dál do pravé srdeční komory. A neloudejte se, tohle není bloumání po městě, čeká nás mise! Mezi pravou síní a pravou komorou projdete srdeční chlopní, přesněji řečeno trojcípou srdeční chlopní, které lékaři říkají trikuspidální, protože se skládá ze tří cípů (latinské slovo „cuspis“ znamená „cíp“ nebo „hrot“). Když touto chlopní opustíte pravou síň, už se nemůžete vrátit, pokud je srdce zdravé. Všechny srdeční chlopně totiž

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 25

9.12.2016 10:33:04

pracují jako ventily, otvírají se pouze jedním směrem. Spolehlivě tak brání, aby se krev vyplavila z pravé komory zpátky do síně. Krev ve zdravém srdci tedy teče vždy pouze jedním směrem a nešplíchá mezi komorou a síní sem tam. Následně opustíte pravou komoru další chlopní, tentokrát pulmonální, a pokračujete směrem k plíci.3 Po průchodu touto chlopní se ocitnete v pulmonální neboli plicní artérii. Z toho jasně plyne, že často slýchaná věta, že „artérie dopravují okysličenou a vény neokysličenou krev“, je nesmyslná. Pořád ještě máte s sebou oxid uhličitý, jste tedy „neokysličení“. Přesto proplouváte tepnou. Proto ještě jednou: artérie odvádějí krev od srdce a vény ji k srdci přivádějí (přičemž i od tohoto pravidla existují drobné výjimky, např. v oblasti jater)4. Když se dostanete do plíce, splníte jako ery svůj první úkol, odevzdáte oxid uhličitý, místo něj natankujete kyslík a s tímto nákladem nastoupíte pulmonální vénou (!) zpáteční cestu k srdci. Tam vtečete se svými družkami do levé síně a pak dále přes třetí srdeční chlopeň do levé a poslední srdeční komory po cestě. Chlopeň mezi levou síní a levou komorou se jmenuje bikuspidální5 nebo také mitrální, jelikož připomíná svým tvarem biskupskou čepici neboli mitru. Levá srdeční komora je kulturistka ve světě srdečních dutin. Její svalová stěna je zdaleka nejtlustší. Koneckonců musí vyvinout obrovský tlak, aby udržela krev v neustálém pohybu a pumpovala ji do nejzazších koutů našeho

3 „Pulmo“, řec. „plíce“. 4 Viz s. 39, vrátnicový oběh 5 Dvojcípá chlopeň

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 26

9.12.2016 10:33:05

těla. Dále pokračujete přes poslední chlopeň, aortální, do hlavní tepny. Ta se klene vzletným obloukem kolem srdce a vybíhají z ní větve mířící k hlavě a pažím. Potom vede dále do břišní dutiny, kde se člení do stále menších větví a zásobuje čerstvou krví všechny orgány a tkáně včetně prstů u nohou. Tím drama našeho srdce vrcholí. Všechno funguje, srdce a cévy jako by tvořily nezničitelný systém. Schyluje se však k tragickému obratu.

Čtvrté dějství – nemocné srdce Již od dvaceti pěti let věku se začínají na stěnách věnčitých tepen (to jsou artérie zásobující krví samotný srdeční sval) objevovat první známky „zvápenatění“. V té chvíli to ještě není dramatické, ale už je položen základní kámen k onemocnění se závažnými následky: Jde o arteriosklerózu, známější jako „kornatění cév“. Ta je příčinou číslo jedna obou nejčastějších úmrtí na světě, srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Usazeniny na stěnách cév jsou totiž čím dál tlustší a zužují je zprvu zčásti, v nejhorším případě je ucpou zcela (představte si třeba zvápenatělé vodovodní potrubí). V případě věnčitých tepen pak nejsou kratší či delší úseky srdečního svalu dostatečně zásobené živinami a kyslíkem a dochází v nich ke změnám. Jde o nechvalně proslulý srdeční infarkt. Méně zásobované oblasti se proměňují v jakousi zajizvenou tkáň, která se už nedokáže aktivně podílet na činnosti srdce. A jak známo, tým je vždy pouze tak dobrý, jak dobrý je jeho nejslabší člen. Následkem toho srdce ztrácí na síle a výdrži.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 27

9.12.2016 10:33:05

Na divadle se v této fázi hovoří o retardačním momentu, tedy o okamžiku zpomalení děje před velkým finále. V případě srdečního infarktu se ujímá role zpomalovacího prvku medicína. Abychom oddálili neodvratnou katastrofu nebo jí ještě lépe zabránili, můžeme např. podávat léky, provádět katetrizaci (pomocí tenkého stentu zavedeného přímo do věnčitých cév), a navíc se můžeme pokusit změnit životní poměry postiženého tak, abychom ulevili jeho srdci a pokud možno minimalizovali riziko dalšího infarktu.

Páté dějství – staré studené srdce Bolesti na hrudi. Srdce vypadává z taktu. Když přiložíme stetoskop k hrudníku, už neslyšíme bu-bum, bu-bum, bu-bum. Spíše to zní jako bu…, bu-bu-bum, bum, bu-bum. Dostaví se dušnost a slabost. Po bezmála stoletém nepřetržitém tlukotu srdce zřetelně zesláblo a má toho hodně za sebou. Právě prodělává svůj třetí infarkt. Pumpuje čím dál ochableji, v posledním vzepětí sil se ještě jednou pokusí ze sebe vydat všechno a bije rychleji, ale nakonec je všechno marné. Srdce už nefunguje, jak má, ještě sebou nakrátko škubne – a definitivně se zastaví. Je po všem. Je to neodvratný konec dramatu. Předvídatelný, a přece tragický. Zástavu srdce přirozeně proděláme jednou všichni. Ale čas, který uplyne, než se to stane, nemusí být nijak dramatický. Právě naopak, dobrosrdečný život se podobá spíše komedii. Pumpa se sice také nakonec zastaví, ale předtím se aspoň hodně nasmějeme a prožijeme naplněný čas.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 28

9.12.2016 10:33:05

Dobré na tom je, že každý může přijmout preventivní opatření, aby co možná nejvíce oddálil okamžik, kdy mu srdce přestane tlouci. A že se to v nejlepším případě stane, aniž mu předtím problémy se srdcem a cévami otravují život. Prvním krokem správným směrem je humor. Život je sice tu a tam velmi hořká, vážná záležitost, ale s úsměvem na rtech jde všechno snáz. Zkuste to někdy s jógou smíchu nebo se podívejte na YouTube na „Quadruplet Babies Laughing“ (Smějící se čtyřčata). Nejen hypochondři mají sklon vykládat si mylně nevýznamné symptomy jako příznaky smrtelných nemocí. Vůči tomuto zlozvyku není imunní nikdo z nás, ani já, ani vy. Skvělé ovšem je, že člověk je zpravidla v podstatě zdravý. Což platí naštěstí také o srdci. Jestliže totiž máme pocit, že se v našem těle děje něco divného, většinou to není vzácná choroba, která nás zahubí během několika hodin, nýbrž cosi zcela neškodného. Přesně podle mého oblíbeného rčení: „Když zvenčí slyšíš dusot kopyt, většinou to není zebra.“ Osobnímu štěstí a tělesnému zdraví tedy nestojí v cestě zase tak mnoho. Přesto si občas rád důkladně poslechnu vlastní srdce.

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 29

9.12.2016 10:33:05

POKER SRDEČNÍCH CHLOPNÍ

Ležím v posteli a poslouchám, jak mi pracuje srdce. Bije sice poněkud silněji než jindy, protože jsem si před spaním ještě zaplaval několik bazénů. Podívám se na budík a napočítám za 15 vteřin 19 tepů. Čtyřikrát devatenáct, to je devatenáct krát dvě krát dvě. Nebo dvakrát třicet osm, tedy sedmdesát šest tepů za minutu. Podívám se na sebe dolů a vidím, jak se mi hrudní koš pohybuje spolu s každým úderem srdce. Jako nastávající lékař mám stetoskop neustále po ruce a poslouchám se. Bu-bum, bu-bum, bu-bum, bu-bum, bu-bum. Právě mi bylo dvacet pět let. Moje srdce tlouklo už asi devět set milionkrát. Je si plně vědomo povinnosti a neomylně plní svůj úkol udržet mě naživu. Díky, milé srdce, že za mě vykonáváš tuhle monotónní práci. Když se však zaposlouchám pozorněji, něco mě zarazí. Tak úplně monotónní práce mého srdce není. Nezní to prostě jen jako basy z reproduktoru, bum, bum, bum, bum, naopak jako bych v tom slyšel nějakou ozvěnu. Bu-bum, bu-bum, bu-bum. Srdeční tlukot totiž sestává nejen ze stahů celého srdce, nýbrž z časově sladěné souhry síňového a komorového svalstva, jakož i z otvírání a zavírání srdečních chlopní. Nejprve se smrští síně a vtlačí krev do komor. Tento proces nelze stetoskopem normálně zaslechnout. Krátce

Buseni_srdce_se_nezbavime.indd 30

9.12.2016 10:33:05