001-003 Cviky, ktere leci_Sestava 1 10/10/16 9:50 AM Stránka 3
Jean Drouin Denis Pedneault Roberto Poirier
CVIKY, ^ KTERÉ
LÉCÍ Jednoduchý program pro zdraví
Předmluva
›
Montréal, květen 2006, osm hodin ráno. Bylo báječné květnové ráno. Vyšel jsem z hotelu a svižně se pustil směrem ke Kongresovému centru, kde jsem se měl zúčastnit porady. Ani zdaleka jsem neměl zpoždění. Byla to však ona životní etapa, kdy pořád pospícháme. Poblíž malého náměstí jsem zaslechl uklidňující a poněkud monotónní hudbu. Zastavil jsem se, abych se rozhlédl a zjistil, odkud ta hudba přichází. Pak jsem na zemi uviděl malý růžový magnetofon. Kolem něho provádělo asi deset starších osob – většinou asijského původu – velice pomalé a rozevláté pohyby a přesuny. Několik minut jsem tyto lidi pozoroval. Zdálo se, že existují mimo čas, byli klidní a vyrovnaní. A vlastně jsem ani nebyl jediný, kdo se tam zastavil a pozoroval je. Jako specialista ortoped jsem ihned zaregistroval, jak při provádění zmíněných pohybů zapojují a zatěžují klouby. Navíc bylo jasné, že přitom kontrolují veškeré svalové napětí. Došel jsem k závěru, že tyto harmonické pohyby prováděné bez zjevného úsilí umožňují pracovat s vlastními smyslovými receptory a kontrolovat rovnováhu těla. Přesto – viděno očima laika – ti lidé dělali jen běžné pohyby. To bylo moje první setkání s cvičebním systémem založeným na pohybu zvaným tai-či, jehož kořeny sahají do doby více než 500 let před Kristem. V této době informatiky, domotiky a léčby tabletami se zdá, že jsme už zapomněli na to, že pohyb je nejen nejlepším možným způsobem, jak udržovat své klouby zdravé, ale také formou péče o ně. Podle tvrzení určitých reklam bychom možná mohli dojít k názoru, že pohyb je vlastně pro klouby škodlivý! Přesto žádný potravinový doplněk ani lék nikdy nemůže v péči o zdravé klouby a udržování kloubní chrupavky nahradit pohyb. Autoři této publikace si za svou iniciativu právem zaslouží poděkování. Přístupným a jednoduchým způsobem zde představují cvičební programy, které umožní udržovat klouby zdravé, anebo jejich stav dokonce zlepšovat. Tyto programy nevyžadují žádné vybavení ani specializované oblečení a je možné je provádět doma, takže bude snadné je zařadit do každodenního rytmu. Některé cviky budou plnit určitou preventivní úlohu: naučí nás, jak předcházet možnému poškození kloubů. A rozhodně doporučuji (a velice oceňuji) závěrečnou kapitolu, která se zabývá zapomenutým uměním zdravé chůze. Takže tleskám ještě jednou! PATRICE MONTMINY, M.D. FRCSC, MUDR., DR. chirurg ortoped
[6]
001-039-Introduction_CZ.indd 6
07.10.16 12:29
›
Kniha Cviky, které léčí se v roce 2010 zapsala do historie vývoje medicíny zaměřené především na prevenci. Kolektiv autorů nejrůznějšího zaměření vypracoval výběr preventivních a terapeutických cviků, které lze snadno začlenit do každodenního života a není k tomu potřeba žádné speciální vybavení. Cvičení se mohou uplatnit v okamžiku, kdy již byla stanovena diagnóza, anebo se mohou stát součástí boje proti stárnutí, neboť úspěšně potlačují akutní bolesti. Kapitola o bolesti vám umožní lépe porozumět všem řešením, jež mají osoby trpící bolestmi k dispozici. Příjemnou četbu! AUGUSTIN ROY, M.D., MUDR., DR.
›
Profesionálové často chybují nikoli z nedostatku znalostí, ale spíše z neschopnosti vytvořit z nich systém. Pacienti jsou zase velice často frustrovaní, protože nemají dostatečné znalosti o svém onemocnění a terapeutickou logiku… Proto s velkou radostí zdravím iniciativu tří specialistů – Dr. Jeana Drouina a Roberta Poiriera a Denise Pedneaulta, kteří vytvořili poutavou a jednoduchou knihu, která odpovídá potřebám jak profesionálů, tak i pacientů. Čtenář v ní nalezne propojení mezi příčinami a patologickými příznaky na jedné straně a způsoby, jak o ně pečovat a jak jim přizpůsobit hygienu života, na straně druhé. Vizuální a kodifikované členění publikace nám umožní se na jejích stránkách rychle a racionálně pohybovat. Toto uspořádání umožní snadnější porozumění a zapamatování. Je to publikace, které lze pouze přát úspěch. Určitě si ho zaslouží. MICHEL DUFOUR odborný chiropraktik, vyučující anatomie, biomechaniky a aplikované technologie, autor velkého počtu publikací o anatomii a biomechanice
[7]
001-039-Introduction_CZ.indd 7
07.10.16 12:29
Úvodem
[8]
001-039-Introduction_CZ.indd 8
07.10.16 12:29
›
Cviky, které léčí – je vůbec něco takového možné? Ve skutečnosti máme všichni schopnost samoléčby… Je pravda, že někdy je třeba se obrátit o pomoc k lékům (třeba zánětlivá onemocnění) anebo k chirurgii (např. onemocnění pohybového ústrojí), přesto však správně navržená cvičení mohou pomoci, pokud budou tělo stimulovat k využití schopnosti se přizpůsobit, což mu může pomoci aktivně se podílet na vlastním procesu léčby. V každém případě tyto techniky pomáhají tělu absolvovat jednotlivé etapy procesu léčení. Přesto se stává, že metabolické procesy, jako je například autoimunitní onemocnění, zablokují léčebný proces. Proto je důležité, aby ošetřující lékař stanovil přesnou diagnózu ještě předtím, než začneme s terapií anebo s cvičebním programem. Prevence je dnes stále ještě v plenkách a bohužel bývá častěji jen přáním než skutečností. Přesto by bylo moudré začít s tím, že si vezmeme v úvahu vlastní fyzickou kondici, abychom se vyhnuli jakémukoli možnému následnému poranění, onemocnění anebo poruše. V literatuře se dočteme, jak velice je důležité pravidelně se věnovat duševním aktivitám, jak si osvojit správné životní návyky a udržovat své tělo zdravé. Třebaže se nelze vyhnout neočekávaným událostem, je důležité znát možná řešení, když se objeví potíže. Tato kniha je tedy prostředkem přístupným jak široké veřejnosti, tak i odborníkům z oblasti zdravotnictví. Obsahuje důležité informace, pokud jde o nejčastější onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Provede vás přizpůsobeným cvičebním programem a zároveň nezapomene zdůraznit hlavní kontraindikace a praktické rady v souvislosti s jednotlivými případy (životní rytmus, ergonomické aspekty v souvislosti s držením těla atd.).
Je důležité si uvědomit, že rozhodně nemůže nenahradit ani diagnózu, kterou stanovil váš ošetřující lékař, ani se nezabývá metodami autodiagnostiky, nýbrž nabízí rady, co je třeba podniknout, když už lékař diagnózu stanovil. Cílem cvičení je podpořit nezávislost pacienta v jeho snaze o návrat do běžného života; nikoli jeho závislost na způsobu léčby. Tento proces je nutno považovat za způsob, jak v domácím prostředí provádět cviky, které se můžete naučit u svého fyzioterapeuta. Na knižním trhu je již k dispozici mnoho publikací, které se zabývají cvičením zaměřeným na posílení nebo protažení svalové soustavy. Přesto však jen malý počet studií zpracovává léčebná cvičení při určitých onemocněních, poruchách anebo běžných poraněních pohybového systému. Nesprávné cviky předepsané nesprávné osobě v nesprávném okamžiku mohou totiž mít nedozírné následky. Proto je důležité, abychom své tělo a svůj cvičební plán nesvěřovali komukoli. Kvůli vlastní bezpečnosti je tedy třeba se obrátit vždy na kineziologa (s dokončeným vysokoškolským vzděláním), jenž je specialistou v oblasti hybnosti lidského těla a jeho fyzické aktivity. Pokud jde o kineziologa-kineziterapeuta-fyzioterapeuta, na tohoto specialistu na léčebný pohyb se můžete obrátit na doporučení svého ošetřujícího lékaře, který by pro vás měl zůstat specialistou prvního výběru. Měl by být součástí seznamu vašeho ošetřujícího lékaře a doplňovat tak trio tvořené pacientem, lékařem a terapeutem. Spolupráci této skupiny však nejlépe zhodnotí pacient sám. Velice děkujeme Profesionální asociaci kineziologů, kineziterapeutů a fyzioterapeutů provincie Québec (APKKOPQ) za akreditaci poskytnutou této publikaci. [9]
001-039-Introduction_CZ.indd 9
07.10.16 12:29
Jak pohlížet na problematiku chronického onemocnění svalů a kostry?
›
Každého z nás něco někde pobolívá. To něco nás nijak neomezuje, avšak zůstává všudypřítomné a trošku bolestivé nebo přinejmenším překáží. Úkolem kineziologa je předepsat cvičební program, který se přizpůsobí jednotlivci a jeho konstituci (jeho možnostem). Základní podmínkou však je, aby byl schopen úspěšně řešit tento typ problematiky. I přes komplexní a různorodý charakter chronických potíží v oblasti svalů a kostí je možné stanovit odpovídající program podle jednoduchého pravidla, které bude základem k definování současné fyzické kondice každého jedince. To pak umožní předepsat vhodné cvičení, které pomůže fyzické podmínky zlepšit a zároveň tak zredukovat riziko recidivy. Je tedy především důležité určit, v jakém stádiu vývoje chronického onemocnění se pacient nachází. Proces léčby může být rozdělen do tří fází: zánět, jeho šíření a obnova původního stavu. Plán péče tedy můžeme rozdělit rovněž do tří etap, a to v souladu s každou z výše zmíněných fází. UVOLNĚNÍ: nedostatečná pohyblivost (Je pohyb vůbec možný?) V tomto stádiu zjišťujeme evidentní nedostatky v amplitudě hybnosti (ADM), které brání ve vykonávání jednoho či více pohybů funkčním způsobem. Proto je důležité vycházet ze základní znalosti funkční anatomie, protože je třeba přesně zaměřit svaly se sníženou pružností, které udržují kloub v omezeném či bolestivém postavení. Doporučení je tedy velmi jasné: cviky k protažení! Musejí být prováděny pravidelně, protože se nacházíme ve fázi rozvoje tohoto prvku (pružnosti, flexibility).
REEDUKACE: nedostatečná motorika (Je možná kontrola pohybu?) V tomto stádiu je amplituda pohybu funkční, ovšem jedinec provádí správný pohyb s obtížemi (nepřesně). Takové situace jsou časté, pokud jde o bederní část zad. Je tedy třeba předepsat cvičení ke zvýšení kontroly pohybu těla s prvky přesnějšího držení těla (protahování do výšky, ohýbání vpřed/vzad…) Při provádění jakýchkoli pohybových cviků je zásadní poloha jednotlivých segmentů, protože chybná mechanika by nutně vyvolávala dlouhodobé omezení a podráždění (chronické obtíže). POSILOVÁNÍ: nedostatečná stabilita (Udržíte rovnováhu?) Pokud jsme dosáhli funkční hybnosti, pak je čas na posilovací cvičení, které stabilizuje klouby. Pacient je tedy pohyblivý, a tudíž schopný úspěšně kontrolovat části těla tak, aby mohl provádět pohyby plynule a bezpečně, ovšem není schopen udržet stabilní pozici anebo efektivně v ní vydržet. V tom případě budou vhodné posilovací cviky (volná zátěž, pružiny, stroje apod.). Nyní je již jasné, proč tolik osob trpí chronickými obtížemi, a to opravdu po dlouhou dobu. Velice často spěcháme s doporučením posilovacích cviků a – aniž to ověříme – představujeme si, že je pacient v tom ohledu v deficitu. Bolí vás záda? Posilujte hrudní svaly. Bolí vás ramena? Posilujte ramenní svalstvo! Výsledek je, že lidi pak trápí „bolístky“ v ramenou a v bedrech a nakonec se bohužel s nimi sžijí.
[ 10 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 10
07.10.16 12:29
Když si detailně prostudujete tři etapy, jejichž popis jsme tu přinesli, zjistíte, že první dvě jsou spojeny s funkční hybností a že pouze poslední vyžaduje specifické posílení (s použitím zvyšující se zátěže). Je to jako s automobilem: než zlepšíme jeho výkon tím, že jej vybavíme silnějším motorem, musíme se ujistit, že jeho součásti jsou v dokonalém stavu a že jednotlivá soukolí do sebe perfektně zapadají, protože využívat na maximum stroj, který má nějakou vadnou součástku, by znamenalo pouze rozmnožit problémy způsobené zvýšeným využíváním mechaniky… Což platí také o biomechanice lidského těla. Kineziolog je zodpovědný za to, že jeho klient rozvine své fyzické možnosti nebo výkonnost, ovšem zároveň musí pečovat i o jeho zdraví a fyzickou kondici, aniž bude riskovat, že by se mohly zhoršit. A právě tento malý detail představuje onen rozdíl. Měl by poznamenat celý cvičební plán zpracovaný specialistou na fyzické aktivity. JAK POUŽÍT TUTO KNIHU Terapeutický cvičební plán Pro každé onemocnění je vypracován specifický cvičební plán, navrhovaný podle zmíněných tří etap léčebného procesu. Každý reedukační program tak zahrnuje výběr protahovacích, motorických a posilovacích cviků. Je nutné poznamenat, že jakkoli jsou navrhované cvičební programy strukturovány a jsou bezpečné, uvedené cviky nepředstavují jedinou předpokládanou cestu a nenahrazují cvičební plán, který sestavil odborník (např. kineziolog) s ohledem na současnou klientovu kondici.
Program Tato kniha uvádí pouze část všech cviků, jež mohou být doporučeny. Jejím výhradním cílem je zainteresovat pacienta a vést jej cestou rehabilitace. Popsané programy jsou jen příklady toho, jak by mohl vypadat případný postup, který by měl pochopitelně odpovídat jednak předpokládanému pokroku a úsilí každého jednotlivého klienta. Je jasné, že ne každému musí být nutně doporučen celý seznam odpovídajících cviků. Na druhé straně však chceme zdůraznit důležitost správného osvojení cviků a přijetí zodpovědnosti každým jednotlivcem, který se snaží o zlepšení své kondice. Cvičební plán ve skutečnosti vždy závisí na výkonnosti pacienta, na specifických parametrech onemocnění, jeho současném stavu a také na jeho vlastním úsilí. Je důležité každý program začít kardiovaskulární aktivitou mírné a lehké intenzity, abychom dosáhli zvýšení tělesné teploty a srdeční činnosti. Tím stimulujeme krevní oběh (zásobování krví, živinami a kyslíkem). Potom vybereme pouze jeden až tři cviky z navrhovaného seznamu podle současného stavu onemocnění (jeho fáze). Postupně obměňujeme strukturu programu a přidáváme anebo nahrazujeme cviky podle zjištěného pokroku.
[ 11 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 11
07.10.16 12:29
Důležité pojmy
Pro lepší pochopení nyní uvádíme pojmy, které se v knize používají a opakují, a jejich definice. U většiny cviků jsme přidali ještě dodatečné informace s cílem snadnějšího porozumění, přesto však vám tento seznam usnadní zvládnutí jazyka používaného v kineziologii.
SPECIÁLNÍ POJMY Agonista: sval, který způsobuje pohyb (např. pažní biceps při ohýbání lokte). Antagonista: sval, který působí proti směru pohybu (např. pažní triceps při ohýbání lokte). Posturální svalstvo: skupina svalů zahrnující břišní, páteřní svaly a spodinu pánevní, která zodpovídá za vzpřímené postavení trupu. ANATOMICKÉ ROVINY A POHYBY Rovina sagitální: rozdělení podle podélné osy vlevo/vpravo. Extenze: vzdálení dvou segmentů kloubu (zvětšení úhlu). Flexe: přiblížení dvou segmentů kloubu (zmenšení úhlu). Rovina frontální: rozdělení vertikální předozadní vpředu/vzadu ABdukce: vzdálení končetiny nebo segmentu do strany směrem od svislé osy těla. ADdukce: přiblížení končetiny nebo segmentu ze strany směrem ke svislé ose těla. Inklinace: boční flexe segmentu ve frontální rovině. Rovina transverzální: rozdělení horizontální nahoře/dole ABdukce horizontální: odtažení v příčném plánu směrem ven. ADdukce horizontální: Boční přitažení v příčném plánu směrem dovnitř. Pronace: rotace předloktí nebo chodidla směrem dovnitř. Rotace boční: rotace kloubu kolem jeho osy směrem ven. Rotace mediální: rotace kloubu kolem jeho osy směrem dovnitř. Supinace: rotace předloktí nebo chodidla směrem ven.
001-039-Introduction_CZ.indd 12
07.10.16 12:29
[ Specifické pohyby páteře Kyfóza: specifické vyklenutí páteře dozadu (např. shrbená záda). Lordóza: zvýšení specifického vyklenutí páteře dopředu (např. předsazení bederní páteře). Specifické pohyby lopatky Deprese: pohyb lopatky směrem dolů. Protrakce: vzdálení lopatky směrem od páteře. Retrakce: přiblížení lopatky směrem k páteři. Zhoupnutí: pohyb trnu lopatky od hrudního koše směrem nahoru. Elevace: pohyb lopatky směrem nahoru. Boční rotace: rotace trnu lopatky směrem ven. Mediální rotace: rotace trnu lopatky směrem dovnitř. Specifické pohyby pánve Předsunutí: posun celé pánve dopředu. Předsazení: rotace předních kyčelních trnů směrem dopředu (lordóza). Podsazení: posun celé pánve dozadu. Retroverze: rotace předních kyčelních trnů směrem dozadu (kyfóza). Specifické pohyby nohou Everze: kombinace flexe, abdukce a pronace nohy. Inverze: kombinace extenze, addukce a supinace nohy. Protahování páteře směrem vzhůru Snažíme se protahovat trup podél osy páteře směrem vzhůru, abychom uvolnili kompresi obratlů.
13 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 13
07.10.16 12:29
VIZUÁLNÍ STUPNICE
OBRÁZEK 1
G
D
D
G
D
Antidepresiva Tricyklická antidepresiva: Amitriptylin (Elavil). ISRS3 : Paroxetin (Paxil); fluoxetin (Prozac); duloxetin (Cymbalta); fluvoxamin (Luvox); citalopram (Celexa). IRSN4 : Venlafaxin (Effexor). Analgetika s centrálním působením Tramadol: Tramacet, Ultram. Steroidní protizánětlivé léky Kortizon: Prednison. 3. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. (z anglického „selective serotonin reuptake inhibitors“) 4. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu.
]
G
G
D
Protizánětlivé nesteroidní topické léky (AINS) Protizánětlivá nesteroidní topická léčiva se v Evropě používají několik desítek let, v Severní Americe od roku 2007. Na bolestivé místo může být aplikován diclofenac (Voltaren gel a Pennsaid v tekuté formě). Působí „tam, kde to bolí“ bez gastrointestinálních obtíží, které jinak AINS podávané orálně vyvolávají. V kontrole bolesti tedy představuje lék s přednostním využitím. Další lokální prostředky, které vyvolávají pocit tepla a účinkují jen do určité míry, jsou antiflogistika známá jako tygří mast a tei-fu. Základ těchto prostředků tvoří kapsaicin (cayennský pepř), který při masáži indukuje teplo.
[ 20 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 20
07.10.16 12:30
ALGORYTMUS POUŽITÍ PROTIZÁNĚTLIVÝCH NESTEROIDNÍCH LÉKŮ Příručka o použití protizánětlivých nesteroidních léčiv, kterou vydala Rada pro léčiva Québeku (viz Bibliografie, odkaz 7, tabulka 4), obsahuje následující doporučení: Léčba artrózy: • Při aplikaci PNL je důležité se ujistit, že pacient užívá lék v předepsaných dávkách. • U acetaminofenu (Tylenolu) je rovněž nutno dodržovat předepsané dávkování. • Je důležité užívat AINS po co nejkratší možnou dobu. • Doporučuje se zhodnotit důkladně rizika gastrointestinálních, srdečních a ledvinových poruch (především u osob starších 70 let) vyvolaných delším užíváním PNL. • Při snižování dávkování PNL anebo při jejich úplném vysazení může být prospěšná spolupráce s alternativními a celostními lékaři a léčiteli.
INTEGROVANÁ MEDICÍNA A ACM (alternativní a celostní systémy) při léčbě bolesti Třebaže léčba bolesti již probíhá, většina postižených se rozhoduje pro konzultaci a doplnění léčby integrovanou, alternativní nebo celostní medicínou. Hlavní postupy ACM jsou: Akupunktura Akupunktura již po celá tisíciletí pomáhá kontrolovat bolest na základě teorie o meridiánech a cyklech bolesti. Mechanismy působení akupunktury byly mnohokrát podrobeny důkladnému studiu. Vědci objevili účinky akupunktury na naše vlastní morfiny, u určitých osob jde o stimulaci endorfinů. Zainteresovaný čtenář se
může dozvědět více v práci Richarda Shing Sou Chenga publikované v Torontu (viz Bibliografie, odkaz 5). V další práci pojednávající o čínské medicíně nazvané Gynekologie, porodnictví. Terapie akupunkturou (viz Bibliografie, odkaz 12) autoři předkládají analýzu biopsie akupunkturního bodu pomocí elektronického mikroskopu. To umožní pozorovat velký počet mikroskopických měchýřků, jež se nacházejí v cévním prostoru v místě kontaktu u sympatických nervových zakončení. To by možná mohlo vysvětlit účinky akupunktury na autonomní nervový systém a vzbudit zájem o tuto techniku v oblasti kontroly akutní i chronické bolesti. Aromaterapie V Evropě je v oblasti potírání bolesti velmi rozšířená technika lokální aplikace esenciálních olejů. Ty se používají pro kontrolu muskuloskeletálních bolestí. Esenciální olej z máty peprné působí jako chladivý prostředek proti bolesti – má účinek jako led. Používá se při zánětu šlach a vymknutí s ostrými bolestmi. Esenciální olej z vavřínu vznešeného má protikřečové účinky a může přinést úlevu při masáži krčních svalů při torticollis. Esenciální olej z eukalyptu má protizánětlivé účinky. Jednoduchý recept na přípravu masážní emulze z několika esenciálních olejů proti bolesti si můžete připravit sami. RECEPT Rostlinný olej 10 ml Eukalyptový olej 2 ml Olej z vavřínu vznešeného 2 ml Olej z máty peprné 2 ml
Využijte všechny síly těchto olejů a moc dotyku… [ 21 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 21
07.10.16 12:30
Léčba transkutánní elektrickou neurostimulací Ve fyzioterapii a při kontrole bolesti se také používá transkutánní elektrická neurostimulace (TENS). Jde o malé elektrody, které se umístí do místa bolesti (trigger points), na akupunkturní body anebo na natažené svaly. TENS může být použita při fyzioterapeutické léčbě na doporučení a doma při chronických bolestech. Jiné přístroje, které indukují elektromatická pole, přinášejí rovněž překvapivé výsledky. Hypnóza Hypnóza je další velmi zajímavou metodou při kontrole chronické bolesti, jejíž většinovou složkou jsou emoce. Hypnózu mohou provádět lékaři, psychologové anebo terapeuti, kteří jsou členy důvěryhodných institucí. Kromě toho výzkumní pracovníci univerzity v Liège hodnotili anestetickou účinnost hypnózy v chirurgii a v dalších léčebných postupech. Bylo zjištěno, že je zřejmě účinná při léčbě fantomických bolestí (tedy bolestí, které přetrvávají i po amputaci končetiny nebo po velkém chirurgickém zásahu). Přístup fyzikální medicíny Mnohotvárný koncept léčby bolesti zahrnuje také kinezioterapii, osteopatii, chiropraxi, fyzioterapii, ortoterapii a masáže. Kombinace jednotlivých odvětví nekonvenční medicíny přispívá k potlačení zánětlivých procesů, protože podporuje přístup krve do místa zánětu. V souvislosti s tím se zmiňme o principu, který razil zakladatel osteopatie Dr. Andrew Still (1828 až 1917), podle něhož je zásadní úloha tepen: abychom dosáhli redukce zánětu, důležité složky krve musí dospět k postiženému místu. Pokud jde o kinezioterapii, doporučujeme čtenářům studii publikovanou v Lékařských zprávách, jež
pojednává o přístupech ortoterapie: Účinnost léčby v ortoterapii a kinezioterapii u chronické lumbalgie (viz Bibliografie, odkaz 4). Fytoterapie Fytoterapie připisuje určitým rostlinám protizánětlivé vlastnosti: jde o harpagofyt ležatý, vrbu, tužebník jilmový a boswellii. Tyto rostliny zatím nebyly předmětem žádné známé lékařské studie, ale jejich použití patří k tradiční lidové léčbě artrózy, právě tak jako glukosamin a chondroitin. V léčbě zánětu se v poslední době začala výborně osvědčovat kurkuma. Relaxační metody Jak jsme se již zmínili v konceptu globálního zdraví, relaxační metody mohou posílit kontrolu stresu spojeného s bolestí. Srdeční koherence › Hluboký vdech s desetivteřinovou zádrží. › Silový výdech s tlakem obou rukou na podbřišek. › Opakovat třikrát. Autogenní trénink › Autogenní trénink zlepšuje spánek. Tato metoda, již objevili dva psychiatři (Schultz a Luthe), využívá ověřené výsledky výzkumu. › Při jejím provádění se pohodlně položte anebo usaďte a opakujte v duchu vždy třikrát instrukce uvedené v tabulce 6 na následující straně. Také další metody, jako je například Jacobsonova relaxace, jóga, tai-či, eutonie, Feldenkraisova metoda, do-in a muzikoterapie, mohou být pro trpící duši balzámem.
[ 22 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 22
07.10.16 12:30
]
TABULKA 6
1.
Moje pravá paže je těžká. Moje levá paže je těžká. Moje pravá noha je těžká. Moje levá noha je těžká. 2. Moje pravá paže je teplá. Moje levá paže je teplá. Moje pravá noha je teplá. Moje levá noha je teplá. 3. Moje srdce bije. Klidně a správně. 4. Dýchám. Klidně a správně. 5. Moje břicho je teplé. 6. Moje čelo je klidné a svěží.
]
Každou větu v duchu třikrát opakovat.
CHIRURGICKÁ LÉČBA BOLESTI
PLACEBO EFEKT
V této oblasti jsme v posledních letech zaznamenali velký pokrok. Pokud již byly vyzkoušeny všechny dostupné prostředky, je chirurgický zásah nejen představitelný, nýbrž i nevyhnutelný, protože z trpícího jedince, který nemá již jinou naději, se snadno stane sebevrah. Na klinikách, kde se léčí bolest, se používají většinou následující techniky: › obstřiky (kortikoidy); › alkoholizace nervu (přerušení); › přetnutí nervu; › míšní neurostimulace.
Kapitola o bolesti by bez zmínky o placebo efektu, který přináší netušenou pomoc, nebyla kompletní. Placebo efekt byl přesně definován kolem roku 1950. Od té doby je psychologickou součástí léčby bolesti. Síla placebo efektu vzniká z interakce mezi pacientem a vybranou metodou. Představuje 30 až 60 % úspěchu ze všech intervencí při léčbě bolesti. Na placebo efekt jsou citliví všichni lidé.
MÍŠNÍ NEUROSTIMULACE Jde o implantaci elektrody do subdurálního prostoru. Tato elektroda je propojena s miniaturizovaným podkožním dynamem. Mozková neurostimulace spočívá v propojení elektrody a určitých mozkových struktur (thalamus – hrbol mezimozkový). Tyto extrémní techniky jsou určeny pro osoby trpící nesnesitelnými bolestmi způsobenými těžkým onemocněním (rakovina, stav před anebo po chirurgickém zákroku). Fantomickou bolest končetiny, která je občas nesnesitelná a která se může objevit po amputaci, lze také léčit míšní neurostimulací.
PRAKTICKÉ RADY Pokud pomáháme někomu, kdo trpí, je třeba jeho stížnosti přijímat jako celek, bez hodnocení, vyslechnout si jeho prožitky, pokud jde o bolest, a také si uvědomit, že některé typy bolesti mohou být pouze emoční jizvy. „Bolest je subjektivní a osobní zkušenost, která je u každého jiná,“ připomíná Jean-Paul Goulet, profesor Fakulty dentální medicíny Lavalovy univerzity v Québeku. Také práce neurofyziologa Yvesa De Konnincka z Výzkumného centra Roberta Giffarda z Lavalovy univerzity ukazují, že chronická bolest je výsledkem nesprávného fungování mozku, podobně jako epilepsie. Víme, že nervový systém vystavený masivní epizodě bolesti se průběhem času modifikuje.
[ 23 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 23
07.10.16 12:30
Anatomie
lidského těla*
zdvihač lopatky kývač hlavy
horní trapézový velký prsní
sval deltový
velký pilovitý (přední) pažní dvojhlavý
šikmý postranní natahovače prstů velký přímý
napínač stehenní povázky
štíhlý stehenní přitahovače krejčovský čtyřhlavý (přímý stehenní)
čtyřhlavý (velký postranní) čtyřhlavý (velký vnitřní)
přední holenní svaly lýtkové
vnitřní dvojhlavé
dlouhé natahovače prstů
[ 24 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 24
07.10.16 12:30
*
Na této dvojstraně je anatomická mapa, která představuje hlavní povrchové svaly na lidském těle. Upozorňujeme, že mapa byla zjednodušena a přizpůsobena čtenářům, s laickými znalostmi anatomie.
podtýlní
horní trapézový spodní trapézový podhřebenový
zadní deltový
malý podlopatkový velký podlopatkový trojhlavý velký zádový
natahovač dlaně a ruky
velký hýžďový dvojhlavý stehenní pološlašitý sval poloblanitý sval štíhlý stehenní vnější dvojhlavý
soleus
[ 25 ]
001-039-Introduction_CZ.indd 25
07.10.16 12:30
Program cvičení
001-039-Introduction_CZ.indd 39
[
ARTRÓZA
[ 40 ]
BURSITIDA
[ 66 ]
PORANĚNÍ MENISKU
[ 80 ]
VYMKNUTÍ
[ 88 ]
PLANTÁRNÍ FASCITIDA
[ 114 ]
VÝHŘEZ PLOTÉNKY
[ 122 ]
LUMBAGO [ischias]
[ 130 ]
CHIARIHO SYNDROM
[ 138 ]
OSTEOPORÓZA [odvápňování kostí ]
[ 146 ]
ZÁNĚT OKOSTICE
[ 154 ]
SKOLIÓZA [syndrom deformace páteře]
[ 162 ]
SYNDROM BOLESTIVÉHO RAMENE [rotátorové manžety]
[ 170 ]
SYNDROM NAPÍNAČE STEHENNÍ POVÁZKY
[ 178 ]
SYNDROM KOMPRESE CERVIKOTHORAKÁLNÍ KRAJINY
[ 186 ]
SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU
[ 194 ]
SYNDROM FEMOROPATELÁRNÍ [běžecké koleno]
[ 202 ]
BLOKÁDA SAKROILIAKÁLNÍHO SKLOUBENÍ
[ 210 ]
TENDINITIDY [tendinopatie]
[ 218 ]
SYNDROM WHIPLASH [hyperextenze krku]
[ 238 ]
07.10.16 12:30
Bursitida
Bursitida ramene Bursitida kyčle
[
REEDUKAČNÍ PROGRAM FÁZE 1
Cílem je zmírnění zánětlivých procesů a podpora rekonstrukce poškozených tkání Péče začíná lokální aplikací ledu v délce 12 až 15 minut, a to každé 2 až 3 hodiny. Postaráme se také o to, aby pozice kloubu byla co nejpříjemnější, tedy aby se uvolnil prostor uvnitř kloubu, anebo se pokusíme minimalizovat tření. FÁZE 2
Cílem je uvolnění synoviální bursy Program protahování specifických svalů, které obklopují zasažený kloub, umožní minimalizovat mechanické zatížení způsobení svalovými stahy. Cvičení tahu v kloubu nebo kyvadlový pohyb umožní zvětšit prostor – při fixaci postiženého místa využijeme váhu postiženého segmentu nebo nám poslouží váha těla. FÁZE 3
Cílem je předcházení recidivě Pohybová reedukace i v tomto případě umožní udržovat určité hospodaření s klouby a snížit rizika recidivy. Právě tak bude důležité kontrolovat rizikové faktory tím, že se vyhneme pohybům nebo situacím, při nichž dochází k nebezpečnému postavení kloubu (například prodloužený pohyb ramene v amplitudě větší než 90 stupňů).
67 ]
066-079-Bursite_CZ.indd 67
07.10.16 12:40
BURSITIDA RAMENE PROTAHOVÁNÍ
A
PROTAHOVÁNÍ
Protahování zadní části ramene v pozici vleže
Protažení přední části hrudníku v pozici vleže
CÍL
CÍL
Celkové protažení středního trapézového a kosočtverečného svalu a zadní části deltového svalu.
Celkové protažení malého a velkého prsního svalu a předního pilovitého svalu.
PROVEDENÍ
PROVEDENÍ
› V pozici vleže, lokty jsou ohnuté a zdvižené v úrovni ramen.
› V pozici vleže ohneme loket procvičované paže
Nohy máme pohodlně natažené, chodidla přitažená směrem ke kolenům. › Procvičovanou paži uchopíme druhou rukou za loket a vyzvedneme ji do úrovně ramenou. › Protahujeme paži směrem k protějšímu rameni, až ucítíme v zadních partiích ramene protažení. › Během cvičení udržujeme bradu zataženou a otevřený a uvolněný hrudník. UPOZORNĚNÍ Paži netlačíme k sobě.
a odtáhneme ji, až se dotkne podložky (pokud chybí amplituda, podložíme ji například složeným ručníkem). › Ohneme kolena a pak je necháme sklouznout pomalu vlastní vahou na opačnou stranu, přičemž hrudník tlačíme mírně za procvičovanou paží, až pocítíme protažení. › Udržujeme otevřený a uvolněný hrudník. › Pokud je to třeba, druhou rukou posílíme protažení. UPOZORNĚNÍ Snažíme se rameno udržet na podložce.
DOPORUČENÍ
1–3 × 15–30 vteřin
B
DOPORUČENÍ
1–3 × 15–30 vteřin
[ 68 ]
066-079-Bursite_CZ.indd 68
07.10.16 12:40
FÁZE 1 PROTAHOVÁNÍ
C
Protažení svalů postranní oblasti krku pomocí ručníku CÍL
Celkové protažení velkého trapézu, šikmých svalů a zdvihače lopatky s lehkým poklesem hlavice pažní kosti. PROVEDENÍ
› V pozici vstoje přišlápneme ručník a uchopíme ho rukou na stejné straně. › Zatáhneme bradu a provedeme lehký úklon hlavou k opačnému rameni, zatímco ruka pomalu klouže po stehně. › Když pocítíme protažení, ukončíme pohyb. › Hlavu udržujeme ve vzpřímené pozici stejně jako páteř. UPOZORNĚNÍ Snažíme se nepředklánět a nezaklánět hlavu. DOPORUČENÍ
1–3 × 15–30 vteřin
[ 69 6 ]
066-079-Bursite_CZ.indd 69
07.10.16 12:40
BURSITE À L’ÉPAULE BURSITIDA RAMENE
A
PROPRIOCEPCE
Pasivní pohyb hlavice pažní kosti CÍL
Pasivní mobilizace hlavice pažní kosti v pozici zavěšení. PROVEDENÍ
› V pozici vestoje a s tělem ohnutým v pase necháme procvičovanou paži volně viset, druhou rukou se opíráme o pevnou a stabilní plochu opory v odpovídající výši. › Uskutečníme lehký kývavý pohyb procvičovanou paží ve směru dopředu/ dozadu podél těla. › Necháme procvičovanou paži vlastní vahou přitahovat k zemi a přitom samovolně kývat. UPOZORNĚNÍ Snažíme se svaly zavěšené paže nestahovat. DOPORUČENÍ
1–3 × 5–15 opakování
[ 70 ]
066-079-Bursite_CZ.indd 70
07.10.16 12:40