0037994 by Knižní klub

Jsi proste borec_001 az 003_Sestava 1 2/13/18 9:46 AM Strรกnka 3

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 4

Přeložila Šárka Kadlecová

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 5

Mému bez výjimky zlatému a nápomocnému tatínkovi a mému bratru Stephenovi

A přesto, za celou tu dobu, Slunce nikdy neřeklo Zemi: „Něco mi dlužíš.“ Podívej, co zmůže taková láska. Rozsvítí oblohu. Háfiz

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 7

Úvod

Můžete začít s ničím a z ničeho, a kde nic nebylo, objeví se cesta. Reverend Michael Bernard Beckwith, který napřed ulítával na drogách, pak na duchovnu, a teď je z něj inspirativní borec

Kdysi jsem si o podobných citátech myslela, že jsou snůškou blbin. Ani jsem nechápala, o co v nich vůbec jde. Ne že by mě to zajímalo. Nad to jsem byla povznesená. To málo, co jsem o světě svépomoci / duchovna věděla, mi přišlo neomluvitelně laciné: zavánělo to zoufalstvím, slepou zbožností a nevítaným objímáním od nepříjemných cizích lidí. A nechtějte slyšet, co jsem si myslela o Bohu. Přitom byla v mém životě pěkná řádka věcí, které jsem zoufale potřebovala změnit, a kdybych to svoje farizejství dokázala překonat, nějaká pomoc by se mi určitě hodila. No jo, celkem vzato jsem si nevedla špatně – vydala jsem pár knih, měla spoustu báječných přátel, rodinu, s kterou jsem si byla blízká, byt, auto, které jezdilo, jídlo, zuby, oblečení a čistou pitnou vodu; ve srovnání s většinou lidí na téhle planetě byl můj život hotová procházka růžovým sadem. Jenže 7

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 8

Jsi

prostě borec

ve srovnání s tím, o čem jsem věděla, že jsem toho schopna, to nebylo, řekněme, nic moc. Vždycky jsem měla takový pocit: ALE NO TAK, tohle že je to nejlepší, na co se zmůžu? To jako vážně? Vydělat tak akorát dost na to, abych měla tenhle měsíc na nájem? Už zas? A chodit další rok s kdejakým bláznem a jen si ještě víc komplikovat život všemi těmi pomíjivými, nezávaznými vztahy? Fakt? A co se takhle vážně zamyslet nad tím, jaký hlubší smysl má můj život, a přestat se věčněvěků rochnit v bahně mizérie? Bylo – to – k uzívání. Připadalo mi, že jen tak procházím svým nanicovatým životem, i když v něm tu a tam zaplápolá jiskřička něčeho úžasného. A nejvíc mě na tom trápilo, že jsem v hloubi duše VĚDĚLA, že jsem naprostá superhvězda, že mám stejnou moc rozdávat a přijímat lásku jako ti nejlepší v oboru, že bych mohla hory přenášet a dokázala vytvořit, co si zamanu, a… Co je zas tohle? Já že mám pokutu za parkování? To si snad děláte srandu, to bych se na to podívala. Nemůžu si dovolit platit další, vždyť je to tenhle měsíc už potřetí! Jdu jim to hned vytmavit… A bác ho, už jsem v tom jela zas, nechala se stravovat podružnými detaily, jen abych se po pár týdnech přistihla, jak si říkám, kam se ty týdny poděly a jak je možné, že pořád ještě vězím v tom svém ošuntělém bytě a večer co večer jím o samotě tacos za pár dolarů. Pokud tohle čtete, dá se předpokládat, že i ve vašem životě jsou určité oblasti, kde to nevypadá zrovna skvěle. A víte, že by to mohlo vypadat mnohem líp. Možná žijete se svou spřízněnou duší a o to, co vám bylo dáno do vínku, se s radostí dělíte se světem, ale jste tak na mizině, že se váš pes musí o sebe postarat sám, když chce dostat nažrat. Možná si po finanční stránce vedete skvěle a všechno, co děláte, má 8

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 9

Úvod

nějaký vyšší smysl, ale nemůžete si vzpomenout, kdy jste se naposledy div nepočurali smíchy. Anebo třeba všechno výše zmíněné stojí za houby a volný čas trávíte brečením. Nebo pitím. Nebo tím, že nadáváte na parkovací automaty, protože jsou tak přesně seřízené, že jim nezbývá prostor na smysl pro humor, a podle vás mají svůj podíl na vaší osobní finanční tísni. Anebo třeba máte vše, co jste kdy chtěli, ale z nějakého důvodu vám stejně chybí pocit naplnění. Přitom nemusíte zrovna vydělávat miliony, přispívat k řešení nejzapeklitějších problémů lidstva či mít svůj vlastní televizní program, pokud to pro vás není to pravé ořechové. Třeba tíhnete k péči o rodinu nebo pěstování dokonalých tulipánů. Jde o to, udělat si zcela jasno v tom, co vám přináší radost a z čeho máte pocit, že skutečně žijete, a pak si to vytvořit, místo abyste si namlouvali, že to mít nemůžete. Nebo že si to nezasloužíte. Nebo že jste chamtiví sobci a omezenci jen proto, že chcete mít víc než to, co už máte. Anebo místo toho, abyste poslouchali svého tatínka a tetičku Marii a dělali to, co byste měli dělat podle nich. Jde o to, dokázat se předvést jako ta nejzářivější a nejšťastnější verze vás samých, ať už si ji představujete jakkoli. Předvést, že jste maximální borec. Dobrá zpráva je, že na to, abyste to dokázali, stačí jediný, prostý posun: Musíte přejít od toho, že chcete změnit svůj život, k tomu, že se svůj život změnit rozhodnete.

Chtít můžete vsedě na pohovce, s bongami v ruce a časopisem o cestování na klíně. 9

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 10

Jsi

prostě borec

Rozhodnout se znamená cele se do toho obout, dělat, cokoli je zapotřebí, a jít za svým snem s urputností roztleskávačky, která je týden před školním plesem bez partnera.

Nejspíš budete muset dělat věci, jaké vás v životě dělat nenapadlo, protože byste to nepřežili, kdyby vás kdokoli z vašich známých přistihl, jak je děláte či jak za něco takového utrácíte peníze. Nebo by si o vás začali dělat starosti. Anebo by se k vám přestali znát, protože jste najednou hrozně divní a jiní. Budete muset uvěřit v leccos, co není vidět, a dokonce i v to, o čem máte jasné důkazy, že je to nemožné. Nezbude vám než potlačit svůj strach, zas a znovu si nabít nos a zvyknout si dělat věci, které vám nejsou moc příjemné. Budete se muset zbavit svých starých, omezujících přesvědčení, a naopak svého rozhodnutí vytvořit si život, po jakém toužíte, se držet, jako kdyby vám o život šlo. Protože víte co? O život vám skutečně jde. Může vám to připadat těžké, ale není to ani zdaleka tak hrozné jako se probudit uprostřed noci s pocitem, že vám na hrudi někdo zaparkoval auto, jak vás tíží vědomí, že vám život proplouvá mezi prsty, a přitom jste s ním ještě ani nenaložili tak, aby vám dával nějaký skutečný smysl. Možná jste slyšeli vyprávět o lidech, kteří zažili takový ten zásadní průlom, když byli v pořádném průšvihu – našli si nádor, vypnuli jim proud nebo se zrovna chystali vyspat s cizím člověkem, aby měli na drogy, a vtom se najednou probrali a byli transformovaní. Vy ale nemusíte čekat, až narazíte na samé dno, než se ze sraček začnete vyhrabávat. Stačí se rozhodnout. A to můžete udělat hned. Spisovatelka Anaïs Nin má jednu krásnou větu: „A přišel 10

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 11

Úvod

den, kdy bylo bolestnější riziko, že zůstanu v sevření poupěte, než riziko, že rozkvetu.“ Takhle to bylo se mnou a myslím, že je to tak u většiny lidí. Moje cesta byla proces (a pořád ještě je), který začal mým rozhodnutím udělat pár zásadních změn bez ohledu na to, co budu muset učinit, abych je uskutečnila. Nic z toho, co jsem zatím vyzkoušela, nefungovalo: přemílat svou situaci pořád dokola se svými stejně chudými známými a se svým terapeutem, pracovat do úmoru, chodit na pivo a doufat, že se to nějak vyřeší samo… Dosáhla jsem bodu, kdy jsem byla ochotná podniknout cokoli, abych si svůj život uspořádala, a panenko skákavá, jako by mě zkoušel sám Vesmír, jestli to myslím opravdu vážně. Chodila jsem na motivační semináře, kde mě donutili nosit visačku se jménem, plácat si s člověkem, který stál vedle mě, a přitom hulákat: „Jsi skvělý a já taky!“ Třískala jsem baseballovou pálkou do polštáře a ječela, jako by mě na nože brali, navazovala jsem pouto se svým duchovním průvodcem, účastnila se skupinového obřadu, při němž jsem si vzala samu sebe a napsala milostný dopis svému lůnu, četla kdejakou motivační knihu pod sluncem a utrácela nekřesťanské peníze, přestože jsem je neměla, za soukromé kouče. V podstatě jsem si to vyžrala za nás všechny. Pokud jste ve světě svépomoci nováčci, doufám, že vám tahle kniha usnadní pochopení některých základních konceptů, které mi život zásadně změnily, takže se i vy dočkáte svého průlomu, ale nebudete mít přitom chuť vzít s křikem nohy na ramena. Pokud jste už ke svépomoci přičichli, doufám, že vám tu něco předložím nově, takže se vám v hlavě rozsvítí a dosáhnete významných změn i hmatatelných výsledků, a až se jednoho dne probudíte, budete omámeně a nevěřícně ronit slzy nad tím, že tohle jste konečně vy. A jestliže se mi podaří aspoň jednoho člověka ušetřit ná11

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 12

Jsi

prostě borec

vštěv jeho vnitřního dítěte, pak jsem odvedla dobrou práci. Když jsem na sobě začínala pracovat, soustředila jsem se především na to, jak vydělávat peníze. Neměla jsem tušení, jak je vydělávat soustavně, a totálně mě rozhodila už jen skutečnost, že je vydělávat vůbec chci. Byla jsem spisovatelka a muzikantka, a tak jsem usoudila, že bohatě stačí – a že je to vlastně vznešené; jděte už do háje –, když se zaměřím na to svoje umění a peníze nechám, ať se o sebe postarají samy. TO byl teda nápad! Jenže já jsem znala tolik lidí, kteří pro peníze dělali samé pochybné a ohavné věci, a to nemluvím o všech těch, kdo tvrdnou v zaměstnání, kde je nuda k uzoufání, a s něčím takovým jsem nechtěla mít nic společného. Přidejte si k tomu mou snůšku ochromujících přesvědčení o tom, jak peníze člověka kazí, a je div, že jsem nejedla z popelnice. Nakonec jsem pochopila, že se musím nejen na vydělávání peněz zaměřit, ale musím se zbavit svých obav a nechuti, pokud chci, aby mi začaly přitékat. Právě tehdy se mi začaly do domu vkrádat svépomocné příručky a nad mým levým prsem zaujaly ponižující pozici povinné visačky s mým jménem. Dluhy na mé kreditní kartě dosáhly nepředstavitelných výšin, neboť jsem si najala svého prvního kouče a vysolila za něj víc peněz, než kolik mě kdy stála všechna moje sotva pojízdná auta. Za první půlrok jsem svůj příjem ztrojnásobila online podnikáním, které jsem si založila ke koučování spisovatelů. A od té doby se můj podnik rozrostl natolik, že si můžu dopřát ten luxus a po libosti cestovat po světě, a přitom psát, přednášet, hrát hudbu a školit lidi ve všech oblastech jejich života, a ačkoli jsem nad spoustou myšlenek, které k tomu používám, dřív s takovým gustem obracela oči v sloup, teď se bez nich nemůžu obejít. Jelikož vám chci pomoct, abyste se i vy dostali tam, kam 12

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 13

Úvod

si přejete, budu vás žádat, abyste při čtení téhle knížky tu a tam spolkli něco hodně nevšedního, a nabádat vás, abyste měli mysl otevřenou. Ačkoli když o tom tak přemýšlím, tohle bych vám nejradši zařvala do ksichtu: UDRŽUJTE SI MYSL OTEVŘENOU, JINAK JSTE NAHRANÍ. Myslím to vážně. Tohle je opravdu důležité. Tam, kde jste teď, jste se dostali něčím, co zrovna děláte, a pokud vás vaše současná situace nijak zvlášť neuchvacuje, je nabíledni, že s tím musíte něco udělat.

Jestliže chcete vést život, jaký jste nikdy nevedli, musíte dělat věci, jaké jste nikdy nedělali.

Je mi jedno, za jak velkého ztroskotance se momentálně pokládáte; už jen skutečnost, že jste gramotní, máte tolik času, abyste si mohli přečíst tuhle knihu, a dost peněz na to, abyste si ji mohli koupit, vám dává náskok. To není něco, kvůli čemu byste si měli dělat výčitky svědomí, fňukat nebo se naparovat. Ale je to něco, čeho si můžete považovat, a pokud se rozhodnete do toho opravdu jít, máte jistotu, že jste mimořádně dobře vybavení k tomu, abyste udělali díru do světa a podělili se s ním o to, co je na vás úžasné. Protože o to tu vlastně jde. Potřebujeme, aby chytří lidé s velkým srdcem a tvůrčím myšlením manifestovali veškeré bohatství, zdroje a pomoc, jakých je zapotřebí, aby mohli být pro svět přínosem. Potřebujeme, aby lidé byli šťastní a připadali si naplnění a milovaní, takže si nebudou vylévat zlost na sobě ani na druhých, na naší planetě ani na našich drahých zvířátkách. Potřebujeme být obklopeni lidmi, z nichž vyzařuje sebe13

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 14

Jsi

prostě borec

láska a hojnost, abychom příštím generacím nevštěpovali pokřivené názory jako třeba Peníze jsou špatné, Nejsem k ničemu nebo Nemůžu žít, jak si přeju. Potřebujeme, aby se borci nemuseli pinožit, mohli si žít v přepychu a smysluplně, a stali se tak inspirací všem, kteří si taky chtějí polepšit. První, co po vás budu chtít, je, abyste uvěřili, že žijeme ve světě neomezených možností. Je mi fuk, jestli celý váš dosavadní život svědčí o tom, že se nedokážete přestat cpát, že jsou lidi od přírody zlí nebo že si nedokážete udržet chlapa, ani kdybyste se želízky připoutaly k jeho kotníkům – i tak věřte, že možné je všechno. Uvidíte, co se stane – co můžete ztratit? Jestliže si tuhle knihu přečtete a usoudíte, že je to snůška hovadin, můžete se zase vrátit k tomu svému bídnému životu. Ale když potlačíte nedůvěru, vyhrnete si rukávy, podstoupíte trochu rizika a půjdete do toho s plným nasazením, třeba se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že vedete přesně takový život, jaký jste dřív druhým záviděli.

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 15

ČÁST 1: JAK SE STALo, ŽE JSTE TAKHLE doPAdLI

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 17

KApi toLA 1:

MŮŽE ZA To MoJE PodvĚdoMÍ Jste obětí pravidel, podle nichž žijete. Jenny Holzerová, umělkyně, myslitelka a breptalka genialit

Před mnoha lety se mi přihodila příšerná bowlingová nehoda. Hrála jsem se svými přáteli, schylovalo se ke konci dramatického střetnutí a já jsem se tak soustředila na to, abych se při svém závěrečném hodu dobře předvedla – vrhnu se na to, hlasitě ohlásím jisté vítězství, rozběh ladně protančím –, že jsem si nevšimla, kde mám nohy, když jsem pouštěla kouli. Tehdy jsem teprve pochopila, jak vážně přistupuje bowlingová komunita k trestání každého, kdo se špičičkou nohy dostane přes čáru. Dráhu polévají olejem, voskem či kdovíjakým mazadlem, ale každopádně něčím příšerně kluzkým, a pokud do ní někdo nedopatřením přešlápne, když se pokouší dát hodu dokonalou razanci, podjedou mu nohy, než se naděje, a zadkem narazí na povrch, který nerozbije ani pád bowlingové koule. 17

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 18

Jsi

prostě borec

Pár týdnů nato jsem se povalovala v posteli s jedním člověkem, s kterým jsem se seznámila v obchoďáku Macy’s, a vyprávěla mu, že se od té nehody budím uprostřed noci příšernou bolestí v chodidlech. Podle mého akupunkturisty to bylo z toho, že jsem si při pádu skřípla nervy v kostrči, a tak potřebuju novou, pevnější matraci, abych dokázala spát až do rána. „Mě taky bolí chodidla, když spím!“ prohlásil a nadzvedl se, aby si se mnou mohl plácnout, ale toho se nedočkal. Nevykašlala jsem se na něj jen proto, že si na plácání obecně nepotrpím, ale i proto, že mě štval. Už tak mi přijde kupování matrací hrozně absurdní a trapné – ležíte na boku s polštářem mezi stehny všem na očích, jako kdyby jim do toho něco bylo –, ale v situaci, kdy vedle mě přitom ležel můj prodejce a chtěl, abych si s ním plácla, to na mě bylo už trochu moc. Mé pozornosti neuniklo, že všichni ostatní prodejci klidně postávají v nohách postele, když chrlí údaje o matraci na svoje klienty, kteří si zatím zkoušejí nejrůznější polohy, ale ten můj ne. Natáhl se vedle mě na záda, ruce si založil na prsou a s pohledem upřeným na strop zamyšleně vykládal, jako kdybychom byli na letním táboře. Uznávám, byl celkem milý a neuvěřitelně se vyznal v pružinách, latexu a paměťové pěně, jenže já jsem si netroufala překulit se na bok ze strachu, že se ke mně přitulí. Že bych se chovala moc kamarádsky? Bylo vhodné se ho ptát, odkud je? Nevyložil si to jinak, když jsem poklepala na prázdné místo vedle sebe, abych ozkoušela pružiny uprostřed postele? Samozřejmě jsem měla Magora Předváděče Boba požádat, ať z té zatracené postele sleze, nebo se obrátit o pomoc na někoho jiného, místo abych vzala nohy na ramena a pro18

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 19

Může

zA to MoJe podvědoMí

pásla v daném týdnu svou jedinou příležitost k nákupu matrace, jenže jsem ho nechtěla uvést do rozpaků. Já jsem nechtěla uvést do rozpaků jeho! Takhle nějak bylo totiž u nás doma ve zvyku řešit jakákoli potenciálně nepříjemná střetnutí. Kromě nejspolehlivější metody, která spočívala v hledání, kde nechal tesař díru, naše bedýnka konfrontačního nářadí obsahovala nástroje jako zkoprnění, hovor o počasí, tupý výraz a příval slz, jakmile byl člověk z doslechu. Nebylo divu, že jsme si dovednost zvládat konfrontace dostatečně nevyvinuli vzhledem ke skutečnosti, že moje matka pochází z dlouhé linie bílých anglosaských protestantů. Její rodiče patřili k lidem, kteří jsou přesvědčení, že děti má být vidět, ale ne slyšet, a na jakýkoli projev emocí reagují se zděšením a opovržením, jaké si obvykle schovávají pro levnou skotskou a vzdělání dosažené jinde než v Ivy League. A třebaže nám moje matka vytvořila domov, kde bylo tolik hřejivého tepla, lásky a smíchu, kolik jen šlo, trvalo mi dlouhé roky, než mi konečně přestala tuhnout krev v žilách a dokázala jsem ze sebe vypravit větu, když na mě někdo vyrukoval s obratem: „Musíme si promluvit.“ Tímhle vším vám chci říct, že není vaše vina, že jste srabi. Bude to sice vaše vina, pokud srabi zůstanete, ale základy toho vašeho srabáctví spočívají v něčem, co se ve vaší rodině předávalo z generace na generaci, jako třeba erb či recept na nenapodobitelný kukuřičný chléb, nebo jako v mém případě ztotožnění konfrontace s infarktem. Když jste přišli s křikem na tenhle svět, byli jste nefalšovaný uzlíček radosti, stvoření s vykulenýma očima neschopné ničeho jiného než být v přítomném okamžiku. Netušili jste, že máte nějaké tělo, natožpak že byste se za ně měli stydět. Když jste se rozhlíželi kolem, všechno prostě bylo. Co 19

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:07 Stránka 20

Jsi

prostě borec

se vás týkalo, nebylo na světě nic děsivého, příliš drahého ani totálně vyšlého z módy. Pokud se vám něco dostalo k pusince, strčili jste si to do ní, když se vám něco přiblížilo k ručičce, sevřeli jste to. Byli jste prostě lidská… bytost. Spolu s tím, jak jste tenhle nový svět objevovali a zkoumali, od lidí ve svém okolí jste čerpali informace o tom, jak to v něm chodí. Od chvíle, kdy jste to dokázali pojmout, vám všichni vnucovali svoje přesvědčení za život nabytá, z nichž mnohá nijak nesouvisí s tím, kým skutečně jste, a nemusejí být nutně pravdivá (například že svět je nebezpečné místo, že jste moc tlustí, že je homosexualita prokletí, že na velikosti záleží, že tady by chloupky růst neměly, že je důležité studovat na vysoké škole a povolání hudebníka nebo umělce není skutečné zaměstnání...). Třebaže jim v tom pomáhala celá společnost, hlavním zdrojem takových informací byli samozřejmě vaši rodiče. Když vás vychovávali, předávali vám v upřímné snaze vás chránit a vzdělávat a (snad i) proto, že vás z celého srdce milovali, přesvědčení, jež pochytili od svých rodičů, kteří je pochytili od těch svých a ti zase od svých… Potíž je v tom, že mnohá z těch přesvědčení nemají nic společného s tím, kým sami opravdu jsou / byli, či s pravdou obecně. Uvědomuju si, že to, co tu vykládám, zní, jako bychom byli všichni nepříčetní, ale to proto, že tak trochu nepříčetní jsme.

většina lidí žije v iluzích založených na přesvědčeních někoho jiného.

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:08 Stránka 276

oBSAH

ÚVOD

ČÁST 1: JAK SE STALO, ŽE JSTE TAKHLE DOPADLI KAPITOLA 1: Může za to moje podvědomí

KAPITOLA 2: Pojem na B

KAPITOLA 3: Přítomní jako holub

KAPITOLA 4: Velká dřímota

KAPITOLA 5: Sebevnímání je zvěřinec

ČÁST 2: JAK SE VYROVNAT SE SVÝM VNITŘNÍM BORCEM KAPITOLA 6: Milujte toho, kým jste

KAPITOLA 7: Kdo to říká, ten to je

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:08 Stránka 277

KAPITOLA 8: Co tady děláte?

KAPITOLA 9: Muž s bederní rouškou

ČÁST 3: JAK NARAZIT NA ZLATOU ŽÍLU KAPITOLA 10: Meditace 101

KAPITOLA 11: Váš mozek je vaše děvka

KAPITOLA 12: Řiďte se svým „Rozkrokem“

105

KAPITOLA 13: Dávejte a přijímejte

113

KAPITOLA 14: Vděčnost: úniková droga úchvatnosti

117

KAPITOLA 15: Odpouštějte, jinak se zanítíte

126

KAPITOLA 16: Dejte si pohov

135

ČÁST 4: JAK KONEČNĚ ZATOČIT S VELKOU DŘÍMOTOU KAPITOLA 17: Je to tak snadné, jakmile přijdete na to, že na tom není nic těžkého

143

KAPITOLA 18: Prokrastinace, perfekcionismus a Polská pivní zahrádka

159

KAPITOLA 19: Když nám věci přerůstají přes hlavu

166

KAPITOLA 20: Strach je pro cucáky

177

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:08 Stránka 278

KAPITOLA 21: Miliony zrcadel

188

KAPITOLA 22: Sladký život

202

ČÁST 5: JAK UDĚLAT DÍRU DO SVĚTA KAPITOLA 23: Všemocné rozhodnutí

207

KAPITOLA 24: Peníze, váš nový nejlepší přítel

217

KAPITOLA 25: Nezapomínejte se odevzdat

242

KAPITOLA 26: Konání versus kecání

248

KAPITOLA 27 Rozzař mě, Scotty

261

ZDROJE

265

PODĚKOVÁNÍ

275

jsi proste borec.qxp_Sestava 1 20.02.18 9:08 Stránka 280

Jen Sincero

JSI PRoSTĚ BoREC

Přestaňte pochybovat, že jste skvělí, a začněte si úžasně žít Z anglického originálu YOU ARE A BADASS HOW TO STOP DOUBTING YOUR GREATNESS AND START LIVING AN AWESOME LIFE, vydaného nakladatelstvím Running Press, A Member of the Perseus Book Group, v USA roku 2013, přeložila Šárka Kadlecová. Obálku upravila Soňa Šedivá. Odpovědná redaktorka Iva Daňková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 280 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pragma, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 9620. publikaci. Sazba Spojené Grafické Továrny, Dobříš Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz