Ada OK indd6.indd 1
19/10/16 12:33
Pro Frances
Chris Riddell: Goth Girl and the Fete Worse Than Death First published 2014 by Macmillan’s Children’s Books, a division of Macmillan Publishers Limited, 20 New Wharf Road, London N1 9RR, Basingstoke and Oxford Copyright © Chris Riddell, 2014 Translation © Viola Somogyi, 2016 ISBN 978-80-242-5552-1 Ada a hrůzostrašná slavnost Napsal a ilustroval Chris Riddell Z anglického originálu Goth Girl and the Fete Worse Than Death, vydaného nakladatelstvím Macmillan’s Children’s Books v roce 2014, přeložila Viola Somogyi Redakce textu Eva Klimentová Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 224 Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vydala Euromedia Group, a. s.– Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2016 jako svou 8646. publikaci Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 32, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel. 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz www.euromedia.cz
Ada OK indd6.indd 2
19/10/16 12:33
Ada
a hrůzostrašná slavnost CHRI S RIDDELL KNIŽNÍ KLUB
TATO KNIHA OBSAHUJE POZNÁMKY NAD KACHNÍ NOŽKOU, SEPSANÉ ZCESTOVALOU KACHNOU PIŽMOVKOU
Ada OK indd6.indd 3
19/10/16 12:33
Ada OK indd6.indd 4
19/10/16 12:34
Kapitola první da lehounce přeskakovala z jednoho malého komína na druhý, celkem jich bylo sedm. Na nohou měla obuté elegantní černé provazochodecké střevíčky. Na okamžik se zastavila, aby znovu získala rovnováhu, a pak se vyhoupla na vyšší komín z bílého mramoru na konci řady. Po noční obloze prolétl stříbrný kroužek na ubrousky a na jeho naleštěném povrchu se zatřpytilo měsíční světlo. Ada se zhoupla na jedné noze, naklonila se dopředu a obratně kroužek zachytila špičkou svého šermovacího deštníku. Vzduchem prolétly tři další kroužky, Ada protančila po řadě komínů, všechny je postupně zachytila a uklonila se. „Počínáš si skvěle, drahoušku,“ pochválila ji její guvernantka Lucy Borgia jemným, zpěvavým hlasem s pouhým náznakem cizího přízvuku. 5
Ada OK indd6.indd 5
19/10/16 12:34
„Vidím, že ses naučila, co jsem ti dala za úkol.“ Lucy, tři sta let stará upírka, se vznášela ve vzduchu a lem jejího černého pláště se třepetal ve večerním vánku. V ruce svírala svůj vlastní šermovací deštník, který měl na špici ostré jako břitva napíchnutou korkovou zátku, aby se nikdo nezranil.
6
Ada OK indd6.indd 6
19/10/16 12:34
Ada přihlížela, jak se její guvernantka snáší dolů k ní, k ozdobnému komínu známému pod jménem „Sněhurka a sedm trpaslíků“. Byl to jeden ze stovek překrásných komínů, které trčely ze střechy Hrůzohradu. Každý z nich vypadal docela jinak. Lucy Borgia pozvedla deštník. „Teď se pocvičíme v šermu,“ prohlásila a přistoupila ke své žákyni. ✽
Ada OK indd6.indd 7
19/10/16 12:34
Ada Hrůzová byla jediná dcera lorda Hrůzy, nejpřednějšího anglického básníka dřevocipédu. Přestože byla pořád ještě dítě (příští týden měla mít narozeniny), už ji vyučovalo šest guvernantek…
8
Ada OK indd6.indd 8
19/10/16 14:32
Lucy byla v pořadí sedmá a Ada ji měla ze všech guvernantek nejraději. Lucy Borgia nejenže dokázala vyjíždět po zábradlí nahoru a vyučovala jen po setmění, ale navíc se skvěle vyznala v šermu deštníkem a všechno, co uměla, Adu naučila. Špičky jejich šermovacích deštníků se dotkly, Ada pokročila dopředu a pokusila se o výpad stranou, ale guvernantka ho odrazila.
9
Ada OK indd6.indd 9
19/10/16 12:34
„Přesnost…“ řekla Lucy Borgia a opsala deštníkem oblouk, který Adu přinutil ucouvnout po řadě komínů. „Rovnováha…“ pokračovala Lucy, odrazila další výpad Adina deštníku a šťouchla tím svým žákyni lehce do břicha. Ada seskočila na střechu. „A zejména…“ dodala Lucy, švihla zápěstím a vyrazila Adě z ruky deštník, až vyletěl do vzduchu, „… elegance.“ Pak Lucy natáhla ruku a zachytila Adin deštník těsně předtím, než dopadl na zem. Podala jí ho. „Vychováváte si velice slibnou žákyni, slečno Borgio,“ ozval se úlisný, zdvořilý hlas. Vycházel zpoza bytelného cihlového komína, ze kterého trčelo šest tenkých menších komínků. Lucy Borgia jednou rukou schovala Adu do záhybů svého černého pláště a druhou hbitě sundala ze špičky deštníku korkovou zátku. Zpoza „Šesti komínů Jindřicha Osmého“ vystoupila vysoká postava v ještě vyšším klobouku a v tmavém redingotu. 10
Ada OK indd6.indd 10
19/10/16 12:34
Ada OK indd6.indd 11
19/10/16 12:34
Lucy přimhouřila oči. „Nevzpomínám si, že by nás někdo představil,“ řekla. „Lord Pavel Vímvše, k vašim službám,“ odpověděl neznámý a udělal několik kroků k nim, takže Lucy pozvedla deštník. „Promiňte, že vás vyrušuji, drahá slečno,“ prohlásil lord Pavel a sundal si klobouk, takže se objevila módně zastřižená stříbřitě plavá kštice. Zvedl k nim oči a na jeho monoklu se zalesklo měsíční světlo. „Studovali jsme s lordem Hrůzou na stejné univerzitě,“ řekl. „Laskavě souhlasil s tím, že letošní Úplňkovou slavnost budu organizovat já.“ Sundal si monokl a začal ho zamyšleně čistit cípem nákrčníku. Ada si všimla, že obočí a knírek má lord stejně dokonale upravené jako vlasy. Adu překvapilo, že takovýhle vznešený pán se zajímá o Úplňkovou slavnost, což byla obvykle poměrně nudná záležitost. Obyvatelé vesničky Hloupětín se rok co rok shromáždili 12
Ada OK indd6.indd 12
19/10/16 12:34
s planoucími pochodněmi u příjezdové cesty do Hrůzohradu a pak tam postávali a falešně prozpěvovali slunovratové koledy. K tomu si nabarvili obličeje namodro, oblékli si slaměné suknice a tančili ve světle úplňku podivný tanec, jehož součástí bylo, že se navzájem plácali povlaky na polštář. Nikdo tak úplně Poznámka nevěděl proč. nad kachní nozˇkou „To vám byly zlaté časy… závody < pramic na řece, cylindrový kriket*, kroket *Cylindrový kriket byl vys dřevocipédy… Hrůza, Šimon a já – nalezen jako záminka, aby říkávali nám Dvaapůl kamaráda…“ se nemusel pořád popíjet „Dvaapůl?“ podivila se Ada a vykoukla čaj a jíst dorty na něj ze záhybů Lucyina pláště. a sendviče. svými „Šimon byl hrozně maličký,“ vysvětloval Polaři cylindry chytají kriketové lord Pavel. Znovu si nasadil monokl míčky odpalované pálkaři, a podíval se na Adu. kteří mají „Víš, Ado, naposledy jsem tě viděl, když na hlavách pletené obaly jsi ještě byla miminko,“ usmál se. „Od té na čajové konvice. doby už ne…“ Lord Pavel Vímvše se odmlčel a pak si odkašlal. „Od té strašlivé noci už ne.“ 13
Ada OK indd6.indd 13
19/10/16 12:34
Ada věděla, jakou noc má lord Pavel na mysli. Byla to noc, kdy její matka, půvabná provazochodkyně Partenopé, spadla na zem a zabila se, když se cvičila v chůzi po provaze na střeše Hrůzohradu a náhle se přihnala bouře. Od té doby se lord Hrůza, Adin tatínek, zavíral do své pracovny a psal neuvěřitelně truchlivé básně. V poslední době, po Adině dobrodružství s myším strašidlem Ismaelem, se však lord Hrůza změnil. Už tolik nevysedával v pracovně A LORD HRŮZ
Ada OK indd6.indd 14
14
19/10/16 12:34
a nezoufal si, mnohem častěji se objevoval venku. Dokonce byl právě nyní na turné po Jezerní oblasti, kde propagoval svou nejnovější knihu tuláckých veršů s názvem Hle, v kráse jde jak v brnění. Lucy Borgia pustila Adu a upřeně se zahleděla lordu Pavlovi do očí. „Obávám se, že tatínek tu není,“ špitla Ada po poněkud trapné odmlce. Lord Pavel se stejně upřeně zahleděl do očí Lucy a pak pohlédl na Adu. „Cože? Ano… přesně tak,“ řekl. „Je na knižním turné.“ Usmál se. „Právě v této chvíli pojídá skopový guláš ve společnosti tří HLE, ovčáků v salaši.“ V KRAôSE JDE „Jak to víte?“ vyhrkla JAK V BRNENIô Ada, protože to na ni Lord HruŠza udělalo dojem. 15
Ada OK indd6.indd 15
19/10/16 12:34
16
Ada OK indd6.indd 16
19/10/16 12:34
17
Ada OK indd6.indd 17
19/10/16 12:34
„Vyštěbetal mi to malý ptáček,“ odvětil lord Pavel, znovu pohlédl na Lucy Borgiu a usmál se. „A jiný ptáček mi prozradil, že vy, slečno Borgio, jste třistaletá upírka s neposkvrněnou pověstí, ani nemluvě o tom, že skvěle šermujete deštníkem. Velice mě těší, že vás poznávám.“ V tu chvíli se z oblohy snesla bílá holubice. Proletěla kolem Zlámané grešle, minula Tomáše a Jeremiáše, zamávala křídly a usedla na nataženou paži lorda Pavla. Lord Pavel opatrně rozbalil malý svitek papíru, který měla holubice přivázaný k pravé nožce. „H-mail,“ vysvětloval. „V mojí branži je to žhavá novinka.“ Rozbalil papírek a přečetl vzkaz, který na něm byl napsaný. Pak vytáhl 18
Ada OK indd6.indd 18
19/10/16 12:34
zpoza ucha špaček tužky, napsal na druhou stranu papírku odpověď a znovu ho přivázal holubici na nožku. „Leť, jak nejrychleji umíš, Sněhurko,“ pošeptal holubici a pak ji vyhodil do vzduchu. „Můžeme pro vás ještě něco udělat, lorde Pavle?“ zeptala se tichým, zpěvavým hlasem Lucy Borgia. „Vlastně ano,“ odpověděl lord Pavel Vímvše, sáhl do kapsy redingotu a vytáhl malou skleničku. K víčku měla červenou stužkou přivázanou obálku, na níž bylo krouceným písmem napsáno „Márinka“. „Mohly byste doručit tohle.“ Márinka byla Adina komorná. Původně to byla komorná Adiny maminky a jméno Márinka jí dali, 19
Ada OK indd6.indd 19
19/10/16 12:34
protože ji našli v zájezdním hostinci s lístkem, že přijela až z Bolívie, a nikdo nevěděl, jak se jmenuje doopravdy. To bylo všechno, co Ada o své komorné věděla, protože ji ještě nikdy neviděla. Márinka byla totiž tak plachá, že veškerý čas trávila v šatně vedle Adiny ložnice a ven vycházela jen v noci, když Ada spala, aby jí připravila na dalmatský divan šaty na druhý den. „Postarám se, aby to dostala,“ slíbila Ada a vzala si skleničku, ve které byla hustá zlatavá tekutina. „Děkuji,“ řekl lord Pavel. „Vezmi si i tohle,“ dodal, vytáhl z kapsičky u vesty malý sáček s ptačím zobem a podal ho Adě. „Když se mnou budeš potřebovat mluvit, jednoduše nasyp trochu na zem.“ Lord Pavel se mírně uklonil a znovu se ztratil v temnotě za Zakouřencem. Navzdory pojmenování se ze Zakouřence už dávno nekouřilo. Vedl do sklepů ke staré peci, která už se nepoužívala, ale byl to ten nejstarší 20
Ada OK indd6.indd 20
19/10/16 12:34
a nejzkroucenější ze všech ozdobných komínů a Ada ho měla ze všech nejradši. Adina guvernantka stála jako zkamenělá a zírala za lordem. „Lord Pavel mi připomíná jednoho malíře, kterého jsem kdysi znávala,“ řekla zasněně a její přízvuk zesílil. „Je stejný jako Leonardo, pohledný, talentovaný asi také, ale možná –“ usmála se tím svým úsměvem, který Adě pokaždé připomněl jistý starý portrét v Polámaném křídle Hrůzohradu, „– trochu nezkrotný.“ Poznámka Guvernantka se pousmála a pak nad kachní řekla: „Pro dnešek už ses v šermu nozˇkou < pocvičila dost. Uvidíme se zítra *Upíři se mění za soumraku. Dobře se vyspi, v netopýry, drahoušku.“ Omotala si plášť kolem když potřebují rychle ramen, zvedla paže vysoko nad hlavu, zmizet nebo nenápadně zavířila kolem své osy a proměnila se vyklouznout oknem ložnice v obrovského netopýra.* ven. Ada se dívala, jak její guvernantka mává křídly, její postava se na okamžik mihne na pozadí měsíce, který ještě 21
Ada OK indd6.indd 21
19/10/16 12:34
nebyl tak docela v úplňku, a pak se zase snese níž a zmizí v okénku na vrcholku ohromné kupole Hrůzohradu. Ada zůstala ještě chvíli na střeše a dívala se na les ozdobných komínů, jak stříbřité měsíční světlo tančí na kamenných chrličích, na komínech se spirálovým vzorem a cihlovém zdivu skládaném do rybích kostřiček. Pak se obrátila a pustila se po střeše na půdu, v jedné ruce svírala deštník a v druhé skleničku nejlahodnějšího bolivijského medu.
22
Ada OK indd6.indd 22
19/10/16 12:34
Ada OK indd6.indd 23
19/10/16 12:34
Ada OK indd6.indd 24
19/10/16 12:34