ANNE ROONEYOVÁ
ZA 15 MINUT
PSYCHOLOGEM
KNIŽNÍ KLUB
za 15 minut psychologem_001.indd 1
3/31/16 12:08 PM
Co je vlastně psychologie? Ze všech objektů zkoumání a studia představuje lidský mozek největší výzvu. Ať už vás zajímá umění, politika, literatura, sport, mechanika, astronomie, nebo šachy, všechno má počátek v lidské mysli. Bez myšlení bychom se svým zájmům ani nemohli věnovat. Vědu o fungování lidské mysli, zdravé či nemocné, nazýváme psychologie. Lidé se po staletí snažili vysvětlit, jak, proč a co vlastně mysl dělá, ale teprve nedávno naše poznání přesáhlo metafory a příběhy, kterými lidé tradičně vysvětlovali své dojmy z fungování vlastní mysli.
6 Úvod
001-057-Za15min-psych.indd 6
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Mozek a mysl, tělo a duše V 17. století přišel francouzský filozof a matematik René Descartes s tvrzením, že se lidské tělo řídí zákony mechaniky, a funguje tedy jako jakýsi stroj. Proudění krve v těle můžeme například vysvětlit poznatky o chování tekutin, kosti a svaly zase fungují jako páky. Descartes ale nedokázal vyřešit otázku, jak do tohoto modelu zapadá síla, která uvádí tělo do pohybu, to, čemu se později začalo říkat „duch ve stroji“. „Myslím, tedy jsem,“ řekl (v jiném filozofickém pojednání). Asi se shodneme, že právě naše mysl nejvíce určuje, kým vlastně jsme. Kdybychom, čistě teoreticky, do vašeho těla transplantovali mozek někoho jiného (pokud bychom tedy uměli úspěšně transplantovat mozek), už by vaše tělo nebylo „vy“, ale spíše ona osoba, které patřil transplantovaný mozek. Naše „já“, tedy naše identita, se nachází v naší mysli, a mysl nějakým způsobem sídlí nebo vzniká v mozku. Lidé se zprvu snažili vysvětlit postavení mysli v těle pomocí příběhů a náboženského učení. Vdechl nám ducha či duši Bůh? Nebo je naše duše součástí univerzální duše, nepatrným úlomkem všeobjímajícího kosmického vědomí? Dnes už pomalu rozkrýváme, jak přesně lidský mozek funguje. Už jsme blízko tomu pochopit, jak mozek funguje, Úvod 7
001-057-Za15min-psych.indd 7
05.04.16 16:12 Výtažková černá
a ačkoli ještě nedokážeme s jistotou lokalizovat ani definovat mysl, z neurologického hlediska již řadu funkcí mozku vysvětlit umíme.
Psychologie, psychiatrie a neurologie Psychologie se zabývá zkoumáním způsobu, jak funguje lidská mysl (psyché), psychiatrie tyto poznatky využívá k léčení lidí s psychickými poruchami a neurologie studuje strukturu a fungování mozku z fyzikálního a chemického hlediska. Při vysvětlování mechanismů fungování mysli psychologie často využívá neurologické poznatky.
Cestou mysli Většina z nás je po psychické stránce celkem v pořádku, čas od času ale můžeme trpět běžnými duševními nemocemi, stejně jako nás čas od času trápí fyzické zdravotní problémy. Někdy můžeme pociťovat úzkost, prožívat období deprese nebo se potýkat s obsedantně kompulzivní poruchou, stejně jako nás může potrápit zánět slepého střeva, ekzém či astma. 8 Úvod
001-057-Za15min-psych.indd 8
05.04.16 16:12 Výtažková černá
POD MASKOU Většina lidí se duševních nemocí bojí více než tělesných, protože projevy duševní choroby nejsou na první pohled vidět. Nemáme žádnou vyrážku, nemáme nic zlomeného, takže nedokážeme odhadnout, co přesně nás trápí nebo jak závažný je náš stav. Řada lidí se také osob s duševní poruchou bojí, ačkoli například lidé s obsedantně kompulzivní poruchou nebo depresí nepředstavují pro své okolí žádné nebezpečí. Nemůžeme se od nich nakazit jako při chřipce. Snad se tyto strachy postupně rozplynou s přibývajícími poznatky o tom, jak duševní poruchy závisejí na chemické nerovnováze nebo narušené struktuře mozku. Například nedostatečná produkce dopaminu v mozku (která způsobuje mimo jiné deprese a Alzheimerovu chorobu) se funkčně nikterak neliší od nedostatečné produkce inzulinu ve slinivce u diabetiků prvního typu.
Jsme laboratorní krysy Většinu z nás na psychologii nejvíce zajímá, jak funguje naše mysl v každodenním životě, jak se učíme, jak vysvětlujeme svět okolo sebe, jak na sebe navzájem reagujeme a jací vlastně jsme. Psychologové se často snaží proniknout hlouběji do této problematiky pomocí růzÚvod 9
001-057-Za15min-psych.indd 9
05.04.16 16:12 Výtažková černá
ných experimentů prováděných v laboratořích nebo přímo „v terénu“ (tedy v reálném světě). Mnohdy také provádějí průzkumy, při kterých pokládají lidem otázky, nebo zkoumají statistiky. Pouze na základě výzkumu chování a duševního vývoje velkého množství lidí mohou určit, co spadá do střední části spektra, a co tedy můžeme nazývat „normální“. Některé psychologické studie se soustředí pouze na dysfunkční mysl, nejen proto, že dysfunkční mysl vyžaduje zvláštní terapii a péči, ale také proto, že její poznání vrhá světlo i na fungování „normální“ mysli.
Těžký úkol Experimentální psychologové to vůbec nemají lehké. Pokud totiž víme, že někdo naše chování pozoruje, obvykle je změníme. Děláme to z nejrůznějších důvodů: abychom se zavděčili, protože chceme v očích druhých vypadat lepší, protože se snažíme šokovat nebo třeba proto, že se v nezvyklém prostředí laboratoře necítíme ve své kůži. Proto se řada studií provádí skrytě, což ovšem zase vyvolává etické otázky. Některé z nejvýznamnějších pokusů v historii psychologie by dnes etické komise nepovolily. Zkoumané osoby nedaly souhlas k tomu, co se s nimi nakonec provádělo, ale k něčemu úplně 10 Úvod
001-057-Za15min-psych.indd 10
05.04.16 16:12 Výtažková černá
jinému. A některé experimenty mohly zkoumaným osobám způsobit závažnou psychickou újmu, protože je například nutily chovat se způsobem, kterého by později mohli litovat. V této knize se podíváme na několik příkladů psychologických experimentů, které mohly mít na zkoumané osoby negativní účinek.
Myslíme stejně? Těžko říci, nakolik lze výsledky pokusů vztahovat na obecnou populaci, a zejména na příslušníky různých kultur. Velmi často se zkoumaný vzorek skládá pouze z určitého typu lidí, kteří s experimentem ochotně souhlasí nebo se do něj sami přihlásí, takže se nemusí jednat o typické zástupce populace. Někdy se pokusné osoby vybírají z ještě omezenější skupiny lidí – ze studentů psychologie nebo příbuzných oborů, kteří si potřebují přivydělat a vyhledávají účast v průzkumech, za které dostanou finanční odměnu. Nakolik lze ale výsledky experimentů prováděMyslíme všichni stejně? Do jaké míry je myšlení společné všem lidem na světě a do jaké míry závisí na prostředí či způsobu života a výchovy? Úvod 11
001-057-Za15min-psych.indd 11
05.04.16 16:12 Výtažková černá
ných na bohatých dvacetiletých amerických vysokoškolácích použít při vysvětlování chování postarších afghánských pastevců, dělníků v bangladéšské oděvní továrně, tibetských jeptišek či brazilských obchodních magnátů?
Nové přístupy Psychologie se zabývá převážně našimi emocemi, myšlením a chováním. V minulosti mohli psychologové dělat závěry o fungování naší mysli pouze na základě pozorování toho, co říkáme a co děláme. Fyzická struktura mozku zůstávala výsostným územím neurologů. Dnes ale mohou psychologové sami pozorovat mozek v jeho činnosti díky nejrůznějším zobrazovacím technologiím, které odkrývají, co přesně dělá mozek v konkrétním okamžiku nebo jak funguje ve chvílích, kdy prožíváme určité stavy. Díky tomu se neurologie a psychologie stále více sbližují a často spojují síly ve společných projektech. A právě zde začneme zkoumat, co všechno se dokážeme dozvědět o svém mozku. Později se budeme myslí zabývat s trochu větší volností a biologických základů se budeme dotýkat pouze příležitostně.
Palčivé otázky V psychologii existují dvě zásadní a všezahrnující otázky, které zasahují do sféry filozofie, evoluční biologie a právní vědy. První zní: Do jaké míry je mysl výsledkem vrozené povahy (tedy genetiky, našeho 12 Úvod
001-057-Za15min-psych.indd 12
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Porovnání fyziognomie člověka a opice či člověka a býka. Myšlenka, že lze charakter jednotlivce vyčíst z jeho vnějšího vzhledu (fyziognomie) se těšila velké oblibě v 18. a 19. století. Mnoho tehdejších spisovatelů, například Charles Dickens či Edgar Allan Poe, zahrnuli do svých knih popisy fyziognomie postav.
biologického dědictví) a do jaké míry ji můžeme prostřednictvím výchovy a vnějších vlivů formovat? Druhá zní: Do jaké míry můžeme tvrdit, že máme svobodnou vůli, a potažmo nakolik neseme odpovědnost za své činy? Obě otázky se navíc překrývají. Velká část problematiky, kterou se zabývá tato kniha, závisí na zásadní otázce, nakolik je naše psychika předem dána a nakolik ji formuje prostředí. Těmito otázkami se zabývají kapitola 7 – Je morálka přirozená? a kapitola 18 – Co vlastně vidíme?. Zdá se, že základní uspořádání našeho mozku určuje naše vrozené vlohy, například schopnost učit se cizí jazyk nebo schopnost interpretovat, co vidíme. Tyto schopnosti se žádný člověk nemusí učit, má je vrozené. V jiných ohledech jsme výtvorem prostředí, ve kterém žijeme. Úvod 13
001-057-Za15min-psych.indd 13
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Kapitola 6 – Můžeme mazlením dítě rozmazlit? a kapitola 17 – Poznáte psychopata? se soustředí na to, jak výchova ovlivňuje duševní zdraví jedince v pozdějších letech. Jestliže velkou část našeho chování určují chemické nebo fyzikální vlastnosti našeho mozku, případně faktory prostředí v raném dětství, které jsme neměli možnost nikterak ovlivnit, neseme vůbec nějakou odpovědnost za své chování? Řada právních systémů uznává některým lidem menší míru odpovědnosti za jejich činy kvůli duševní poruše, ale to bývá jen ve velmi výjimečných případech. Psychopat, u nějž je vzhledem ke struktuře mozku a vlivu výchovy v podstatě jisté, že jednou zabije, stejně půjde do vězení za vraždu. V nedávné době psychologie ještě více zpochybnila existenci svobodné vůle – celý koncept je možná jen iluze (viz str. 13). Pokud jsou lidé předurčeni k určitému typu jednání, stává se otázka odměny a trestu velmi spornou.
Tohle doma nezkoušejte! Témata probíraná v této knize se povětšinou netýkají duševních poruch a navrhované odpovědi nemají sloužit jako léčebné rady. Prosíme, nezkoušejte podle této knihy určit diagnózu mentálních poruch u sebe ani u jiných lidí. Kniha si klade za cíl nahlédnout pod pokličku a podívat se, jak funguje mysl, ale nedává jednoznačné odpovědi a nesnaží se popsat metody využívané psychology. A rozhodně nenapodobujte žádný z popsaných experimentů. 14 Úvod
001-057-Za15min-psych.indd 14
05.04.16 16:12 Výtažková černá
JE SVOBODNÁ VŮLE JEN ILUZE? Výzkumy fungování mozku ukazují, že ve chvíli, kdy si myslíme, že se svobodně rozhodujeme, náš mozek jako by se již rozhodl za nás. Při neurologickém experimentu v roce 2008 požádali vědci účastníky, aby se rozhodli, zda stisknou tlačítko levou nebo pravou rukou, a přitom měřili jejich mozkovou aktivitu pomocí zobrazovacích metod. Zjistili, že mozek aktivoval příslušné neurony o několik vteřin dříve, než měla zkoumaná osoba pocit, že se rozhodla. Pozdější pokusy dospěly k podobným výsledkům. Když pomocí zobrazovacích metod sledujeme mozek osob, které věří, že se svobodně rozhodují, zda pohnou některou částí těla, vidíme, že se příslušná část mozku aktivuje přibližně jednu sekundu před tím, než se dotyčná osoba pohne. Vědomé rozhodnutí pohnout se a samotný pohyb nastanou téměř ve stejný okamžik. Zdá se, že pokud vůbec nějakou svobodnou vůli máme, pak není tam, kde bychom ji hledali. Pocit rozhodnutí pohnout se může být naše interpretace jevu, který v našem mozku již nastal. Zjevně se rozhodla nějaká jiná část mozku, o které dosud nevíme. Spustila pohyb a vnukla nám pocit „Hele, vím, že pohnu rukou“ – a ono se to opravdu hned stane. To je až děsivé… Nakonec možná budou mít ještě pravdu ti, kdo tvrdí, že nás ovládají mimozemšťané.
Úvod 15
001-057-Za15min-psych.indd 15
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Kapitola 1
Co nám poví mozek?
Tlukot srdce vidíme, ale aktivita mozku vidět není.
001-057-Za15min-psych.indd 16
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Psychologie se zabývá tím, co se děje v mozku – myšlením, učením, osobností, sny, touhami, formováním charakteru, předpoklady k určitému chování a poruchami všech uvedených jevů. Na rozdíl od věd, které zkoumají fungování jiných částí těla, například srdce, nemůžeme přímo sledovat činnost orgánu. Proto museli vědci najít rafinované způsoby pozorování aktivity mozku.
Pozorování myšlenek V počátcích psychologie mohli vědci pozorovat mozek až ve chvíli, kdy jeho majitel zemřel. Veškeré psychologické poznání tehdy pocházelo z pokusů, pozorování a dotazování. Ačkoli ani dnes tyto metody neztrácejí na důležitosti, existuje už mnoho moderních metod, kterými můžeme pozorovat činnost živého mozku. Pozorování aktivity mozku však přináší nejen odpovědi, ale i nespočet nových otázek. Poznání biologie mozku nás nedokáže dovést dále. Vidíme sice, že mozek něco Co nám poví mozek? 17
001-057-Za15min-psych.indd 17
05.04.16 16:12 Výtažková černá
NEUROLOGIE – SAMOTNĂ? ZĂ KLAD Mozek se sklĂĄdĂĄ z obrovskĂŠho mnoĹžstvĂ nervovĂ˝ch bunÄ›k zvanĂ˝ch neurony, kterĂŠ vyvolĂĄvajĂ nervovou Ä?innost. „ObrovskĂŠ mnoĹžstvĂ“ zde znamenĂĄ nÄ›co kolem 86 miliard. NervovĂĄ Ä?innost zahrnuje pĹ™ijĂmĂĄnà „zprĂĄv“ z receptorĹŻ ve smyslovĂ˝ch orgĂĄnech umĂstÄ›nĂ˝ch na rĹŻznĂ˝ch Ä?ĂĄstech tÄ›la a pĹ™enos tÄ›chto zprĂĄv tak, aby se napĹ™Ăklad aktivovaly svaly v jinĂŠ Ä?ĂĄsti tÄ›la. NÄ›kterĂŠ Ä?innosti provĂĄdĂme vÄ›domÄ›, tĹ™eba kdyĹž zvedĂĄme ruce, ale nÄ›kterĂŠ jsou nevÄ›domĂŠ, napĹ™Ăklad zrychlenĂ srdeÄ?nĂho tepu. RĹŻznĂŠ Ä?ĂĄsti mozku odpovĂdajĂ za rĹŻznĂŠ typy nervovĂŠ Ä?innosti. Informace z oÄ?Ă se pĹ™enĂĄĹĄejĂ do zrakovĂŠ kĹŻry v zadnĂ Ä?ĂĄsti mozku a zpracovĂĄvajĂ se na obrazy, kterĂŠ „vidĂme“ v mysli. Naopak emoce se zpracovĂĄvajĂ v amygdale, pĂĄrovĂŠ struktuĹ™e umĂstÄ›nĂŠ hluboko uvnitĹ™ mozku.
dÄ›lĂĄ, ale nevidĂme, co pĹ™esnÄ› dÄ›lĂĄ a jak. Pozorujeme, jak se aktivujĂ neurony, kdyĹž nÄ›kdo pĹ™emýťlĂ, ale nedokĂĄĹžeme Ä?Ăst jeho myĹĄlenky ani nevĂme, proÄ? myslĂ prĂĄvÄ› na toto, a nepoznĂĄme, zda si myĹĄlenky zapamatuje, nebo je zapomene.
Na velikosti zĂĄleŞà ZVĂ?Ĺ˜E
POÄŒET NEURONĹŽ
ZVĂ?Ĺ˜E
POÄŒET NEURONĹŽ
octomilka
100 000
ĹĄvĂĄb
1 000 000
myĹĄ
75 000 000
koÄ?ka
1 000 000 000
ĹĄimpanz
14 000 000 000
Ä?lovÄ›k
86 000 000 000
18 Kapitola 1
001-057-Za15min-psych.indd 18
05.04.16 16:12 VĂ˝taĹžkovĂĄ Ä?ernĂĄ
Co kam patří?
Rozdělení funkcí mozku
Po tisíciletí mohli lidé Levá hemisféra
Pravá hemisféra
Čich, pravá nosní dírka
zkoumat, které Čich, levá nosní dírka
Intuice
Analytické myšlení
funkce náležejí do které části mozku, jenom tak, že pozoro-
Ovládání pohybu, levá ruka
Ovládání pohybu, pravá ruka
vali lidi po závažném úrazu hlavy a sledo-
Jazyk
Představivost
vali, jak poranění ovlivnilo jejich men-
Věda, matematika Hudba, umění
tální i fyzické schopnosti, nálady a cho-
Zrak, levé pole
Zrak, pravé pole
vání. Změny způsobené různým
poškozením hlavy jasně ukazovaly, že různé části mozku odpovídají za různé procesy (emoce, poznání, osobnost a tak dále). Posmrtná vyšetření ukazovala, že poškození mozku mohlo souviset se změnami nebo narušenými funkcemi pozorovanými za života dané osoby. Aby ale vědci mohli dojít ke smysluplným závěrům, potřebovali prozkoumat velké množství mozků pomocí důmyslných vědeckých přístrojů. Do 20. století tak zůstával lidský mozek povětšinou nepoznaným územím. Vlastně je jím částečně dodnes.
Co nám poví mozek? 19
001-057-Za15min-psych.indd 19
05.04.16 16:12 Výtažková černá
Prsty u nohou Noha
Lo Pře ket d Zá loktí pě stí
Ram eno Paž e
Krk
Hlav a
Kyčel
Trup
Lýtko, stehno
ka Ru
lík Ma teník ník Prs střed k Pro zová a Uk c le Pa o Ok Nos
ř Tvá Zuby, dásně, čelist
Rty
Tento obrázek znázorňuje, které oblasti mozku zpracovávají smyslové vstupy z různých částí těla. Relativní velikost různých tělesných částí naznačuje, jak velká oblast mozku se zabývá zpracováním signálů z nich. Proto je zde například ruka mnohem větší než noha.
Jazyk Hltan
Nebohý Phineas Gage Myšlenku, že by různé psychické procesy mohly probíhat v různých částech mozku, badatelům vnukl lékařský případ železničního stavebního předáka jménem Phineas Gage. Ten 13. září 1848 utrpěl velmi těžké zranění. Když pěchoval nálož, došlo náhle k výbuchu, který vymrštil špičatou šestikilovou železnou pěchovací tyč přímo proti jeho hlavě. Zabodla se mu do tváře a vyjela ven temenem, přičemž mu vyrazila z hlavy část mozku. Další jeho část ztratil při zvracení a „asi půl šálku“ mozku vypadlo na zem, jak zaznamenal přivolaný lékař. Nejvíce byl poškozen jeden z předních mozkových laloků. Jeho přátelé již připravovali rakev, ale Gage (viz str. 21) jako zázrakem přežil. Jeho osobnost se však na velmi dlouhou dobu zásadně 20 Kapitola 1
001-057-Za15min-psych.indd 20
05.04.16 16:12 Výtažková černá
změnila. Ze zdvořilého a přátelského chlapíka se stal nerudný a uzavřený muž, i když nebyl tak zlý, jak o něm vyprávějí legendy. Jeho společenská neohrabanost se časem poněkud zlepšila a konec života prožil v Chile jako kočí dostavníku. Je možné, že mu v rehabilitaci pomohl stálý režim jeho nového zaměstnání, protože pravidelnost a strukturovanost činností velmi pozitivně ovlivňuje léčbu pacientů trpících poškozením čelních mozkových laloků.
Dvě mysli Mozek se skládá ze dvou polovin zvaných hemisféry. Obě hemisféry obsahují stejné struktury a navzájem spolu komunikují prostřednictvím tlustého svazku nervových vláken, kterému se říká kalózní těleso (corpus callosum). Způsob vzájemného dělení funkcí a spolupráce obou hemisfér popsal neurofyziolog Roger W. Sperry, který léčil pacienty s těžkou epilepsií přeruCo nám poví mozek? 21
001-057-Za15min-psych.indd 21
05.04.16 16:12 Výtažková černá
šením kalózního tělesa. Zní to sice drasticky, a v zásadě to drastické bylo, ale epilepsii to vyléčilo. Ve chvíli, kdy přerušil spojení mezi oběma hemisférami, pravá ruka doslova nevěděla, co dělá levá. Nejprve se zdálo, že chirurgický zákrok nemá téměř žádné vedlejší následky, že pouze léčí epilepsii, ale vyšetření pacientů s rozděleným mozkem brzy odhalilo zásadní změny, kterými pacienti prošli. Tím získal Sperry nové poznatky o rozdělení funkcí mezi obě hemisféry a o jejich spolupráci za normálního stavu. Sperry zjistil, že když pacientovi ukáže obrázek v pravé
„[Každá hemisféra je] totiž vědomý systém sám o sobě, který vnímá, myslí, pamatuje si, zdůvodňuje, má vůli i emoce, vše na charakteristicky lidské úrovni, a… levá i pravá hemisféra mohou být při vědomí současně každá za sebe a vytvářet i vzájemně protichůdné mentální zkušenosti, které existují vedle sebe.“ Roger Wolcott Sperry, 1974
části zorného pole (kterou zpracovává levá hemisféra), pacient dokáže předmět pojmenovat a dokáže jeho název i napsat, ale pokud se obrázek umístí do levé části zorného pole, již toho schopen není, i když stále dokáže identifikovat předmět ukázáním. Z toho Sperry vyvodil, že jazyk zpracovává levá mozková hemisféra. Zároveň přišel na to, že předměty ukázané levé hemisféře dokáže rozpoznávat právě jen tato hemisféra. Když pacientům ukázal různé 22 Kapitola 1
001-057-Za15min-psych.indd 22
05.04.16 16:12 Výtažková černá
symboly v pravé a levé části zorného pole a pak je požádal, aby nakreslili, co viděli, pacienti namalovali pouze symbol ukázaný v levé části zorného pole, ale když se jich zeptal, co nakreslili (nikoli, co viděli), popisovali symbol ukázaný v pravé části zorného pole. Předměty původně viděné v levé části zorného pole pacienti poznali, pokud je znovu viděli v levé části, ale nikoli v případě, že jim je ukázali v pravé části zorného pole.
Pohled dovnitř Dnes již nemusíme čekat, až lidé zemřou, abychom se mohli podívat do jejich mozků. Máme celou řadu metod, kterými můžeme zobrazit a zkoumat strukturu živého mozku i jeho činnost: • Počítačová tomografie (CT) využívá rentgenové paprsky a pomocí počítače vytváří trojrozměrný obraz mozku. Ukazuje normální strukturu a dokáže zvýraznit poškozená místa, tumory či jiné strukturní změny a abnormality. • Elektroencefalogram (EEG) je záznam elektrických impulzů vydávaných během činnosti mozku. Můžeme tak sledovat míru excitace pozorované osoby (spánek, bdělost apod.), měřit čas, za který podnět vyvolá činnost mozku, nebo odkrývat oblasti mozku, v nichž probíhá aktivita ve chvíli, kdy zkoumaná osoba vyvíjí nějakou činnost nebo je vystavena podnětu. • Pozitronová emisní tomografie (PET) odkrývá činnost mozku Co nám poví mozek? 23
001-057-Za15min-psych.indd 23
05.04.16 16:12 Výtažková černá
LEVICE A PRAVICE? Často se mluví o lidech s dominancí levé nebo pravé hemisféry. Pokud je dominantní levá polovina vašeho mozku, budete prý dobrý v logickém a analytickém myšlení a budete objektivnější než lidé s dominantní pravou polovinou mozku. Ti pak zase budou intuitivní, tvořiví, hloubaví a subjektivní. Celé je to ale nesmysl. Téměř všechny funkce probíhají v podstatě stejně v obou polovinách mozku. Rozdíly můžeme připisovat pouze konkrétnímu rozdělení práce mezi obě hemisféry u každého jednotlivce. Jediná oblast, ve které se činnost obou hemisfér zásadně liší, je zpracování jazyka. Sperry zjistil, že levá hemisféra zpracovává syntax a význam, zatímco pravá hemisféra se soustředí na rozlišení citových konotací a významových nuancí. Tím ale dělba práce mezi oběma hemisférami končí. Rozhodně to nestačí k podpoření teorie, že levá hemisféra = logický úsudek a pravá hemisféra = tvořivost.
24 Kapitola 1
001-057-Za15min-psych.indd 24
05.04.16 16:12 Výtažková černá