praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 8
PODĚKOVÁNÍ Mnoho díků všem kamarádům a ochotným zahradníkům, zemědělcům, zahrádkářům, profesorům, novinářům píšícím o zahradničení, entomologům a rešeršérům, kteří nám nabídli názory, rady a své vlastní příběhy o úspěších a neúspěších v zahradničení. Váš humor a moudrost nám pomohly stvořit tuto knihu – všem hluboce děkujeme. Zvláštní poděkování patří zahradnici Therese Rooneyové, jejíž encyklopedické znalosti o zahradničení a dobrá nálada jsou bezpříkladné. Díky, jako vždy, Chadu Giblinovi za výpomoc Jeffovi, když nemohl psát. Vysoce si ceníme promyšlenou práci naší pomocné redaktorky Lisy DiDonato Brousseau.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 9
ÚVOD Jako docent zahradnictví na univerzitě v Minnesotě (Jeff) a zahrádkářka (Meleah) jsme neustále odpovídali na otázky o všem, co se týká zavlažování, přípravy a zúrodňování půdy, prořezávání dřevin a používání chemických látek. Neuvědomili jsme si, kolik problémů v zahradničení existuje, dokud se nás lidé na ně nezačali ptát. Na polovinu z nich jsme neznali odpověď a sami jsme se napřed museli zahloubat do knih o zahradnictví nebo pročíst odborné časopisy. Jedno odpoledne jsme probírali věci, na které se nás lidé ptají nejčastěji, a udivilo nás, kolik různorodých rad z nejrůznějších zdrojů zahrádkáři dostávají. Jak se v tom vyznat? Nejvíc nám vadilo, že všechna ta často protichůdná pravidla a doporučení mohou ze zahradničení udělat neradostnou dřinu. Někdy se začínající zahradníci leknou, protože si myslí, že nikdy nemohou nic udělat správně. A další dospějí k závěru, že zahradničení nebude až taková relaxace, a radši se začnou věnovat zdánlivě méně komplikovaným koníčkům, jako je třeba jogging. A tak poháněni láskou k zahradničení – a Meleažinou averzí vůči sportům (Jeff má totiž rád kopanou) – jsme se rozhodli napsat tuto knihu. Na jejích stránkách probíráme nejčastější rady, vysvětlujeme je a uvádíme na správnou míru tam, kde je to potřeba. Možná se vám naše řešení nebudou vždy líbit, ale doufáme, že do zmatku, který zde panuje, vneseme přece jen trochu jasno. Když jsme různé rady – dobré nebo špatné – rozebírali, jedním z našich cílů bylo vysvětlit, na jakém základě jsme k určitému doporučení dospěli. Jak často něco děláte v zahradě jen proto, že byste to měli dělat? Například zalévat důkladně a nepravidelně nebo přestat hnojit koncem léta. Proč?
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 10
10—11
Je důležité, aby zahradníci věděli, proč by měli dělat některé věci, ale naopak nedělat jiné. Tato kniha pokrývá širokou škálu námětů, jako je půda, mulč, voda, stromy a keře anebo zelenina. Každá kapitola je rozdělena do tří částí podle kvality rady: Dobrá rada, Rada k úvaze a Špatná rada. Když se tedy budete chtít dobrat nějaké dobré rady, můžete rychle nalistovat tu kterou kapitolu a přečíst si první část. Přečtením částí Rada k úvaze porozumíte některým odlišnostem v zahradničení. Tyto sekce pomáhají vyjasnit si, kolik dobře míněných rad může být tak „trochu mimo“. Takovým příkladem je rytí. Je s podivem, kolik můžete najít vehementních zastánců i odpůrců tohoto postupu. Co je správně? Mohou mít pravdu obě strany? A jestli mají pravdu obě, jak tedy tuto činnost provádět? Odpověď můžete najít v kapitole o půdě. V poslední části každé kapitoly, tedy v oddílu Špatná rada, se radám můžete zasmát, ale možná vás i ledacos překvapí. Člověk se vždycky učí novým věcem, a nezáleží na tom, jak dlouho zahradničí. U každé jednotlivé rady vysvětlíme běžnou praxi a pak ukážeme, co se stane, když se radou budete řídit. Dozvíte se, jak to udělat, a nakonec (jakoby pod čarou) uvádíme náš názor nebo doporučení. Nezapomínejte, že ani naše rady nejsou vytesané do kamene, což je důvod, proč je zahradničení pro mnoho lidí tak přitažlivé a zábavné. Co nabízíme, to je nejlepší informace, kterou vám můžeme poskytnout na základě současné vědy, rešerší a v mnoha případech zkušenosti – naší i našich přátel zahradníků. Samozřejmě že se odborné poznatky neustále mění a zkušenosti jednoho člověka se liší od druhého. Takže jestliže chcete zkusit něco, do čeho my nejsme právě zbláznění, udělejte to. Náš úkol zde není zabránit vám v experimentování, ale poskytnout vám informace, abyste se mohli sami kvalifikovaně rozhodnout. Ještě byste asi měli vědět, že ne na všem jsme se shodli. Jeff je vědec, fascinovaný vědou o růstu rostlin, zatímco Me-
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 11
ÚVOD
leah víc zajímá praxe – přímé pěstování rostlin. Oba pohledy jsme ale do projektu promítli, takže konečné znění knihy je výsledkem debat, kompromisů a přepisování na obou stranách. Zkušení zahradníci neustále debatují, která metoda či postup je nejlepší, a vědí, že taková zasvěcená výměna názorů je velmi užitečná, když se pokoušíte zjistit, kterou metodu odmítnout, a které se naopak držet. Cílem této knihy je poskytnout vám informace, které potřebujete, abyste se dokázali rozhodnout, co je pro vaši zahradu nejlepší. Věříme, že budete knihu používat jako návod vždy, až příště uslyšíte nějakou drobnou radu a budete mít pochybnost, zda je důležité ji poslechnout, případně jaké budou následky, když to neuděláte. Povzbudí odstranění zvadlých květů další kvetení? Je jaro jediný bezpečný čas k dělení rostlin? Může mít přemokření za následek, že zahrada bude plná plísní a nemocí? Co je plné slunce a přijdete o rostliny, které ho vyžadují, ale nedostanou? Upřímně řečeno, všechny tyhle věci zamotají hlavu nejednomu pěstiteli. Ale nebojte se. Přečtěte si, poučte se a pak si rozmyslete, co ve své vlastní zahradě chcete dělat.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 13
1
PŮDA V této kapitole j Dobrá rada
• Před sázením přidejte do zahradní půdy organický materiál • Vytvořte příznivé prostředí pro žížaly • Ke zlepšení zahradní půdy použijte vermikompost • Před sázením vždy udělejte test půdy • Přidáním vápence do půdy zvýšíte její pH • Přidáním síry do půdy snížíte její pH • Během horkého počasí nehnojte, snížíte tím zátěž rostlin
k Rada k úvaze
• Každou sezonu vyměňte substrát v květináčích a dalších kontejnerech • Jako hnojivo používejte moč • Hnojte vždy na jaře • Ke zlepšení drenáže půdy používejte rašelinu • Trvalky a keře hnojte každoročně • Zeleninovou zahradu přeryjte každý rok • Používejte spíše hnojiva organická než umělá • Pro lepší zeleň rostlin používejte amonné soli, pro lepší růst dusičnany (ledek) • Když pěstujete fazole, přidejte do půdy bakterie • K podpoře zdravého růstu rostlin využívejte mykorhizu
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 14
14—15
l Špatná rada
• Vždy používejte vyvážené hnojivo • K okyselení půdy používejte jehličí • Kompostový čaj pomáhá obohatit půdu • Do jílovité půdy přidejte písek, tím se zlepší její odvodnění
Snad nejvíce nejasností se objevuje kolem půdy. Důvody lze snadno vidět – nebo nevidět, jak kdy. Nemůžeme se totiž detailně podívat do půdy, abychom přesně řekli, co se tam děje, a proto se nám zdá záhadná a neznámá. Sice víme, že kořeny rostlin jsou dole v zemi, tam nějak získávají vodu a živiny, ale nikdy nevíme, kde přesně jsou, tedy bez toho, že bychom je vykopali, a to obvykle není dobrý nápad. V půdě je všechno, co dohromady určuje, zda rostliny dostanou to, co potřebují. Nacházejí se tam žížaly, mikroby, uhlík i křemík. Vždycky se však najde nějaký „radil“, který nám ochotně sdělí, že do půdy musíme přidat to či ono, aby se našim rostlinám vedlo lépe. A přitom padají výrazy jako kompostový čaj, mykorhiza, žížaly nebo kompost. Jak už jste mohli zjistit, některé z těchto přísad pracují báječně, jiné jsou jenom nepodložená pověra. Ve většině případů se zahradní půda hodí pro širokou škálu rostlin a není třeba ji nijak upravovat, stačí jen trochu rytí nebo kopání. Přesto se neustále objevují nová doporučení, čím ji doplnit. Říká se, že rostliny potřebují žížaly, mikroby a hnojivo, které zeminu obohatí a zlepší její kvalitu. Panuje obecné přesvědčení, že organický materiál jako kompost je pro růst plodin nezbytný. Přitom ve skleníku nebo laboratoři roste rajče s kořeny ponořenými do destilované vody s hnojivem mnohem rychleji než v půdě. To se vzpírá rozumu. Jestliže není třeba zlepšovat půdu pokaždé, tak kdy? Jak zjistit, v jakých případech je to nezbytné? Rostliny z prostředí, ve
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 15
° DA PU
kterém rostou jejich kořeny, potřebují získat tři věci: vodu, živiny a kyslík. V hydroponických vanách jim všechny tyto potřebné ingredience poskytují lidé. Vody je nadbytek, jsou dostupné správné dávky živin a vodou probublává kyslík, aby bylo zajištěno, že kořeny rostlin dýchají (věřte tomu nebo ne, rostliny dýchají stejně jako živočichové). Je to trochu podobné jako kapačka, která v nemocnici poskytuje pacientovi tekutiny i výživu bez toho, že by musel skutečně jíst. Ve většině přirozených situací závisí správná funkce půdy na vzájemném poměru minerálů, organických složek, mikrobů, rostlin a živočichů. Jejich vzájemný vztah je klíčem k zdravým rostlinám. Kvalita půdy se dá posoudit podle její schopnosti udržet a uvolňovat vodu, živiny a kyslík tak, aby byly dostupné pro kořeny rostlin. Existují možnosti, jak můžeme půdě pomoci mnohem efektivněji fungovat. Nejlepší půda je dobře propustná i vlhká a má vhodné zastoupení živin a mikroorganismů, které tyto živiny zpracovávají tak, aby je rostliny mohly využívat. Dobrá půda by ale neměla být tak plná živin, aby jimi rostliny otrávila.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 16
16—17
j Dobrá rada
Prˇed sázením prˇidejte do zahradní pu˚dy organický materiál Organický materiál je pro vaši zahradu dobrý. Bez ohledu na to, co pěstujete, měli byste do půdy přidat organický materiál. Pokud jste někdy viděli krásnou černozem, víte, jak zhruba vypadá půda bohatá na organický materiál. Černozem se obohacovala organickým materiálem po dlouhá léta přirozeného cyklu růstu rostlin, jejich odumírání a nového růstu. Je pravda, že existují zahrady, které už víc organického materiálu nepotřebují. Neublíží jim však, když nějaký přidáte. Organický materiál je tvořený především uhlíkem. Dvěma nejběžnějšími způsoby, jak zvýšit množství uhlíku ve vaší zahradě, je využívání kompostu nebo mulče. Pokud hnojíte mrvou, pak také půdu obohatíte organickým materiálem. Zkvalitnit půdu lze téměř každým hnojivem, které obsahuje rostlinný materiál, jako je třeba kukuřičný lepek (moučka z kukuřičných zrn) nebo drcená sušená vojtěška. Tato organická hnojiva jsou vlastně usušený a rozemletý rostlinný materiál, který přirozeně obsahuje spoustu uhlíku.
CO SE STANE, KDYŽ DODÁTE ORGANICKÝ MATERIÁL Půda je tvořená velkým množstvím minerálních částeček, které byly původně horninami či kameny, ačkoli jsou mnohem menší než to, co obvykle máme na mysli pod pojmem kámen. Když jsou tyto kamínky malé, říkáme jim písek. Jsou-li tyto částečky opravdu, ale opravdu mrňavé, říkáme jim jíl. Písek je dobře provzdušněný a odvádí dobrou práci tím, že umožňuje přítomnost vzduchu, a tím i kyslíku v půdě, ale špatně zadržuje vodu a živiny, které rostlina potřebuje. Pro-
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 17
° DA PU DOBRÁ RADA — —
tože jíl je vytvořený z nejmenších částeček, je pochopitelné, že se chová naprosto jinak než písek. Vodu nepropouští, ale naopak ji i živiny velmi efektivně zadržuje. Tak co má dělat zahradník? Každý typ půdy má své výhody, ale zdá se, že žádná není ideální. Odpovědí je přidat organickou hmotu. Organická hmota vodu i živiny dobře odvádí a zadržuje. Nejlepší na tom je, že půda nemusí být ze 100 procent složená z organického materiálu. Ve skutečnosti stačí jen 5 procent organické hmoty, aby půda rostlinám báječně posloužila. Když do půdy nepřidáte žádný organický materiál, časem ho bude obsahovat stále méně, protože bude ubývat vyplavováním. Tato „eroze“ se ještě zintenzivní, když budete půdu obdělávat, protože rytí narušuje její původní strukturu. Případně bude mít velmi nízký obsah organické hmoty, tedy bude vypadat podobně jako na všech intenzivně průmyslově obhospodařovaných polích (obsah organického materiálu v půdě na polích je často nižší než jedno až dvě procenta). Může sice trvat léta, než k tomu dojde, ale jednou se to stane. Jakmile v písčité půdě poklesne obsah organické hmoty, bude půda zadržovat stále méně vody. Naopak jílovitá půda jí začne zadržovat stále více. Bez organického materiálu budou oba typy také obsahovat méně živin, ke kořenům rostlin se dostane méně vzduchu, a to zvláště u jílovité půdy. Jinými slovy – bez odpovídajícího množství organického materiálu nebude půda schopná podporovat růst rostlin, takže na vás, na zahradnících, bude zavlažování a hnojení záviset stále více.
JAK TO UDEˇLAT Organická hmota může pocházet z posekané trávy, kompostu, mulče, a dokonce i z plevele. Vše, co rostlo, se rozkládá a vrací se zpět do půdy a tam se to mění v organický materiál, tedy humus. Existuje několik způsobů, jak dostat tuto cennou substanci tam, kam potřebujeme a kde nejlépe poslouží.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 18
18—19
Jednou z nejjednodušších cest, jak to udělat při zakládání nové zahrady, je na povrch půdy rozhodit kompost ve vrstvě silné pět až sedm centimetrů. V zavedených trvalkových zahradách a dalších zahradách, které se neobdělávají každoročně, se také dá kompost rozhodit po zemi ve vrstvě 5 až 7 centimetrů a zakrýt ho ještě dalšími pěti až sedmi centimetry mulče, třeba slámou nebo dřevní štěpkou, aby se předešlo růstu plevele. Ideální by bylo dělat to každý rok, ale půdě to dobře poslouží i jednou za dva tři roky. Každoroční přidání organického mulče ve vrstvě 5 až 15 centimetrů pomůže udržet organický materiál v půdě tím, jak se mulč postupně rozpadá (o organickém mulči si promluvíme více v kapitole o mulči). Protože všechny tyto metody dodávají do půdy organickou hmotu, máte méně starostí se zavlažováním. Pravidelná dodávka organické hmoty může zahradě poskytnout tolik živin, že ji není nutné hnojit.
❧
Závěr: Ať si děláte vlastní kompost, nebo ho kupujete v pytlích či máte nějakého dodavatele, je to nepochybně nejdůležitější součást půdy, kterou můžete do zahrady přidat. I když začnete s napohled špatnou půdou, každoroční zarytí kompostu do vrchních vrstev (nebo i rozložení na povrch, pokud ji neryjete) významně změní její kvalitu již během několika sezon. Nemáte-li možnost dodat kompost každoročně na celou plochu zahrady, udělejte to alespoň na kousku. Každý ždibec pomůže.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 19
° DA PU
j Dobrá rada
DOBRÁ RADA — —
Vytvorˇte prˇíznivé prostrˇedí pro žížaly Žížaly jsou už dlouho považované za jedny z nejcennějších stvoření žijící v zahradní půdě. Ale jsou skutečně tak důležité? A jak se postarat, aby odváděly svou práci? Na světě je zhruba 5500 druhů žížal a nacházejí se v nejrůznějších prostředích – od trouchnivého dřeva po bláto. Opravdu se vyskytují v téměř všech typech půdy, ale nejzdravější je ta, ve které je jich hodně. To proto, že zdravá půda nabízí vše, co žížaly potřebují ke svému životu: vzduch, vlhkost a rozkládající se materiál, kterým se živí. Jejich hodování na tlející hmotě je pro zahradní půdu prospěšné, ale může být nepříjemné třeba v lesích, kde jsou žížaly spíše vetřelcem než přirozeným obyvatelem. Například půda na severu Severní Ameriky, kde byly během poslední doby ledové lesy vytlačeny ledovci, se v nově vyrostlých lesích vyvíjela bez přítomnosti žížal, dokud nepřišli evropští usedlíci a nepřinesli je s sebou. Rybáři navíc používali žížaly jako návnadu a zbylé pak vyhazovali do lesa, když už unavení mířili domů. Dejte si tyhle dvě věci dohromady a máme tady populační explozi jedna báseň. Cindy Haleová, profesorka na University of Minnesota-Duluth, která se zabývá ekologií lesa, spolu s dalšími badateli vypracovala studii o působení žížal v lesním prostředí. Zjistilo se, že bez žížal probíhá v lesním podloží rozklad organického materiálu pomaleji, většinou jen působením hub a bakterií, a to vyhovuje rostlinám rostoucím ve spodním patře lesa, jako jsou například i semenáčky stromů. Zavlečením žížal se rozklad urychlil, což vedlo ke snížení počtu mnoha přirozených druhů, které obvykle rostou v původních listnatých lesích.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 20
20—21
ˇ ÍTE ŽÍŽALY CO SE STANE, KDYŽ PODPOR V zahradě odvádějí žížaly vynikající práci jak pro půdu, tak i pro rostliny. Jak se žížaly pohybují, vytvářejí chodbičky, které vedou hluboko do země, pomáhají rozbít zhutněnou půdu a umožňují vzduchu i vodě cirkulovat mnohem volněji. Žížaly používají chodbičky jako nory, do kterých zatahují všechny druhy organické hmoty, které najdou na povrchu: jehličí, posekanou trávu, tlející listí i kousky dřeva. (Až budete příště kopat do země, dobře si tyto chodbičky prohlédněte.) Žížaly tyto rostlinné zbytky požírají spolu s kousky půdy a z těla je pak vylučují s výkaly. Ve výkalech se potom nacházejí živiny zahuštěné a přístupnější rostlinám.
JAK TO UDEˇLAT Když půdu obohatíte organickou hmotou, vytvoříte pro žížaly příjemné prostředí, takže se budou v zahradě zdržovat. Přidejte na povrch půdy kompost, posekanou trávu nebo listy. Žížaly také mají rády trochu mulče. Je to lepší strategie ke zvýšení populace žížal než jít, koupit je a přinést domů. Obecně totiž nemají rády přesuny z místa na místo a často nepřežijí přenos z jedné strany zahrady na druhou. Pokud se vám žížaly do zahrady ani přes veškerou snahu nepodařilo přilákat, nechte si udělat rozbor půdy, zda neobsahuje těžké kovy nebo jiné jedovaté látky, či zda není příliš slaná.
❧
Závěr: Žížaly jsou přírodní důlní stroje. Odvádějí skvělou práci v zpřístupnění živin, vzduchu a vody rostlinám. Když jich ve své zahradě máte dostatek, můžete si být poměrně jisti, že půda je dost zdravá na to, aby v ní rostliny prospívaly. Pamatujte si však, že žížaly nejsou náhradou za vhodné zavlažování a hnojení.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 21
° DA PU
j Dobrá rada
DOBRÁ RADA — —
Ke zlepšení zahradní pu˚dy použijte vermikompost Jako pokračování v našem povídání o žížalách se také podíváme na vermikompost (žížalový kompost). Trendy v zahradničení se stále mění a tato metoda je dnes v módě. Obvyklý kompost obsahuje odpad ze zahrady, zbytky potravin, posekanou trávu a další organický materiál, zatímco ve vermikompostéru jsou jen zbytky potravin – a spousta kroutících se červů. Žížaly se těmito zbytky živí a zanechávají po sobě výkaly, které hodně připomínají tmavou, vlhkou kávovou sedlinu. Tyto výkaly se pak používají v zahradě ke zlepšení struktury půdy, přitahují více žížal, zvyšují vlhkost a dodávají výživu rostlinám tím, že půdu obohacují živinami. Žížaly jsou schopné vyprodukovat výkaly o váze svého těla už za 24 hodin. Vermikompost je směsí výkalů žížal a rozkládající se organické hmoty. Tmavý, bohatý a drolivý vermikompost vypadá trochu jako skutečný kompost. Co je na něm ale nejlepší – obsah živin ve vermikompostu je obvykle vyšší než v běžném kompostu.
CO SE STANE, KDYŽ POUŽÍVÁTE VERMIKOMPOST Mít vermikompostér je nejen zábavná a podnětná zkušenost, ale kompostování tímto způsobem je navíc i levný a velmi dobrý způsob, jak ozdravit půdu. Pokud se nechcete s přípravou vermikompostu zdržovat, je možné si ho rovnou koupit a použít na zahradě, ale musíte počítat s tím, že vás může přijít poměrně draho. Pokud však vermikompost využívat nebudete, taky se nic hrozného nestane. Pokud se budete o půdu jinak dobře starat, budou rostliny i tak zcela v pořádku.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 22
22—23
JAK TO UDEˇLAT Chcete-li zkusit vermikompostování, první věcí, kterou potřebujete, je kompostér. Podívejte se na internet; to by bylo, abyste tam nějaký nenašli. Další, co budete potřebovat, jsou žížaly. Zdá se poměrně rozumné domnívat se, že žížaly jsou žížaly, ale tak to není. Různé druhy žížal dělají v půdě různé věci a některým se v omezeném prostoru vermikompostéru nedaří a zahynuly by vám. Druh žížal, který potřebujete, se jmenuje žížala hnojní (Eisenia fetida). Chcete-li, aby v kompostéru přežily, nesmíte je vystavit ani přílišnému horku, ani přílišnému chladu, což znamená, že kompostér musí být po potřebnou část roku umístěný uvnitř budovy. Konkrétní postup, jak vermikompostér zabudovat a přichystat, se dozvíte z návodů anebo vám podle daného typu výrobku poradí v odborném obchodě. Potřebné informace najdete i buď v knihách, nebo opět na internetu.
❧
Závěr: Až na to, že možná netoužíte mít doma krabici s žížalami, neexistuje důvod, proč vermikompostování nezkusit.
j Dobrá rada
Prˇed sázením vždy udeˇlejte test pu˚dy Chcete pohoršit pedologa? Tak mu řekněte, že by vás ani ve snu nenapadlo plýtvat penězi na půdní test. Odborníci pracující s rostlinami považují půdní testy za nezbytnost. Když se budete expertů vyptávat, co je asi s vaší zahradou špatně, nejprve se vás nejspíš zeptá: „Udělali jste půdní test?“ Půdní
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 23
° DA PU DOBRÁ RADA — —
testy (vedle toho, který se dá koupit) provádí mnoho různých institucí. Informace, které půdní test poskytne, jsou různé – záleží na tom, co zkoumáte. Výsledky obvykle obsahují hodnoty pH a množství organické hmoty, solí, fosforu a draslíku. Mohou přinést rovněž informace o obsahu dalších prvků, jako je vápník, železo, mangan a sodík. Většina firem, které půdní testy provádí, nabízí také kontrolu těžkých kovů, pokud si myslíte, že mohou být na vaší zahradě problém.
˚ DNÍ TEST CO SE STANE, KDYŽ UDEˇLÁTE PU Testováním půdy, na které chcete pěstovat zeleninu, trvalky nebo stromy, se ujistíte, že půdní podmínky jsou vhodné, aby se rostlinám dařilo. Půdní testy také poskytují informace o tom, co je v půdě špatného. Firmy častěji zkoumají vzorky půdy od lidí, kteří vždy něco pěstovali a jsou najednou překvapeni, proč se jejich rostlinám zničehonic nedaří, než od zahrádkářů, kteří si chtějí nechat otestovat půdu před první výsadbou. Většina pěstitelů si však vystačí bez půdních testů. Pěstujete-li každý rok zeleninu nebo trvalky a vše jde pěkně i bez půdního testu, proč s tím teď začínat? Těžko říct. Spousta zahradníků půdní testy nedělá. Mají-li rostliny, kterým se příliš dobře nedaří, obvykle je vykopají a vyhodí a zasadí něco jiného. Ale pro ty, kteří chtějí, aby jim rostlo něco zvláštního, jako jsou třeba borůvky nebo azalky, mohou být půdní testy důležitou součástí k pochopení, co jejich půda potřebuje, aby v ní tyto rostliny lépe rostly.
JAK TO UDEˇLAT Získat výsledek půdního testu je jednoduché. V zahradním centru si pořídíte testovací sadu. Obvykle není ani příliš drahé poslat vzorek nějaké firmě, která půdu testuje, a nechat si zkoušku provést odborně. Tyto firmy poskytují všeobecný
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 24
24—25
návod, jak odebrat vzorky. Někdy je třeba z různých míst zahrady odebrat tři nebo čtyři vzorky zeminy, kterou chcete prověřit. Také dbejte na to, aby půda, kterou chcete otestovat, byla od kořenů. Jinými slovy neseškrábněte jen horní vrstvičku, ale nejprve horní vrstvu odstraňte a vzorek odeberte z hloubky alespoň 2,5 až 5 centimetrů pod povrchem.
❧ Závěr: Test půdy není nezbytný, ale může být mimořád-
ně užitečný pro určení kvality půdy a toho, co do půdy přidat, aby se v ní dařilo určitým rostlinám jako borůvkám, které musí žít v kyselejší půdě. Půdní test může také pomoci v případě, kdy rostliny živoří a není zřejmý důvod proč.
j Dobrá rada
Prˇidáním vápence do pu˚dy zvýšíte její pH Tato rada má přímý vztah k předcházející. Spousta zkušených zemědělců a zahradníků vám řekne, že máte zahradu vápnit. Jde o doplněk pro zlepšení kvality půdy. Prostředek se obvykle prodává v práškovém složení, který obsahuje především uhličitan vápenatý, ačkoli v něm mohou být i jiné látky. Potřeba vápníku závisí především na pH půdy a to zjistíte, až ji otestujete. Existuje mnoho různých materiálů obsahujících vápník, ale ten, který je nejvhodnější pro většinu situací, je dolomitický vápenec, který obsahuje vápník i hořčík. Přidáním tohoto typu vápence můžete ovlivnit pH na dva, či dokonce tři roky, záleží ovšem na typu půdy. Vápnění je oblíbené, protože určité rostliny, zvláště luskoviny jako sója, rostou lépe při vyšších hodnotách pH. Přitom
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 25
° DA PU DOBRÁ RADA — —
přednost vyššímu pH nedávají ani tak rostliny, jako spíš bakterie žijící symbioticky na jejich kořenech. Odebírají ze vzduchu dusík, který poté využívají právě samy rostliny.
ˇ IDÁTE VÁPNÍK CO SE STANE, KDYŽ PR Vápněním vzroste hodnota pH půdy. Je-li to vaším cílem, pak použití vápence představuje způsob, jak toho dosáhnout. Většina zahradních rostlin využívá širokou škálu hodnot pH, jen zelenina obvykle roste nejlépe při hodnotě pH mezi 6 až 7. Když řekneme, že se rostlina není schopná vypořádat s vyšším pH, ve skutečnosti to znamená, že při vyšším pH nedokáže využít určité živiny, které potřebuje, obvykle železo a hořčík. Vyšší hodnota pH není pro některé rostliny dobrá. Většina může využívat půdu s úrovní pH mezi 5,5 až 7. Připojená tabulka na následující dvoustraně uvádí výběr rostlin, které rostou dobře při vyšší hodnotě pH (7 až 8) a nižší hodnotě pH (4,5 až 5,5). Například dřezovec trojtrnný a fazole nemají problém s půdou s vyšší hodnotou pH. Nicméně jakmile hladina pH dosáhne 7,5 a více, většina jehličnanů začne trpět. Úrovně pH nad 6,5 jsou zatěžující pro rostliny milující kyselou půdu, jako jsou pěnišníky a borůvky.
JAK TO UDEˇLAT Ačkoli přidání vápence za účelem zvýšení hladiny pH je dobrý nápad, obecně není dobrý nápad aplikovat vápenec bez důkladné znalosti o tom, jakou půdu máte. Proto předtím, než budete vápnit, doporučujeme půdní test. Pro odvážlivce nabízí tabulka přibližné množství vápence k aplikaci pro zvýšení hladiny pH na 6,5: záleží to na typu půdy a velikosti změny pH, o kterou usilujete. Uvědomte si také, že když přidáte příliš mnoho vápence, budete muset dost dlouho čekat, zhruba jeden až tři roky, než se úroveň pH v půdě znovu vrátí na původní hodnotu.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 26
26—27
Rostliny, které dávají přednost vyššímu pH (7–8) STROMY
Latinský název
Dřezovec trojtrnný
Gleditsia triacanthos
Dub letní
Quercus robur
Dub velkoplodý
Quercus macrocarpa
Jeřáb ptačí
Sorbus aucuparia
Jilm americký
Ulmus americana
Mandloň trojlaločná
Prunus triloba
Ořechovec pekanový
Carya illinoinensis
Trnovník akát
Robinia pseudoacacia
KEŘE
Latinský název
Hlavoš západní
Cephalanthus occidentalis
Hlohyně šarlatová
Pyracantha coccinea
Hortenzie latnatá
Hydrangea paniculata
Ibišek čínská růže
Hibiscus rosa-sinensis
Mahónie cesmínolistá
Mahonia aquifolium
Oleandr obecný
Nerium oleander
Pěnišník chlupatý
Rhododendron hirsutum
Pustoryl věncový
Philadelphus coronarius
Skalník plstnatý
Cotoneaster tomentosus
Šeřík obecný
Syringa vulgaris
Tavolník van Houtteův
Spirea × vanhouttei
Trojpuk Lemoineův
Deutzia × lemoinei
Zimolez tatarský
Lonicera tatarica
ZELENINA
Latinský název
Brukev sítinovitá
Brassica juncea
Brukev zelná
Brassica oleracea
Fazol obecný
Phaseolus vulgaris
Kapusta růžičková
Brassica oleracea var. gemmifera
Kukuřice setá
Zea mays
Paprika
Capsicum spp.
Petržel obecná
Petroselinum crispum
Smldinec (jam)
Dioscorea spp.
Tykev
Cucurbita spp.
Vodnice (brukev řepák)
Brassica rapa
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 27
° DA PU DOBRÁ RADA — — Rostliny, které dávají přednost nižšímu pH (4,5–5,5) STROMY
Latinský název
Bříza pýřitá
Betula pubescens
Bříza tuhá
Betula lenta
Buk velkolistý
Fagus grandifolia
Dřínovec květnatý
Cornus florida
Dub bažinný
Quercus palustris
Dub červený
Quercus rubra
Jabloň mnohokvětá
Malus floribunda
Jabloň třešňolistá
Malus prunifolia
Jilm americký
Ulmus americana
KEŘE
Latinský název
Brusnice chocholičnatá (kanadská borůvka)
Vaccinium corymbosum
Cesmína vroubkovaná
Ilex crenata
Kalina řasnatá
Viburnum plicatum
Pěnišník
Rhododendron periclymenoides
Pěnišník menší (karolínský)
Rhododendron carolinianum
Škumpa orobincová (ocetná)
Rhus typhina
Vřes obecný
Calluna vulgaris
ZELENINA
Latinský název
Brambor (lilek brambor)
Solanum tuberosum
Česnek kuchyňský
Allium sativum
Lilek vejcoplodý
Solanum melongena
Meloun vodní
Citrullus lanatus
Mrkev obecná
Daucus carota
Pažitka pobřežní
Allium schoenoprasum
Povijnice batátová
Ipomoea batatas
Rajče (lilek rajče)
Solanum lycopersicum
Vodnice
Brassica rapa var. rapa
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 28
28—29
Přidání vápence ke zvýšení pH STÁVAJÍCÍ pH 4,5–4,9 TYP PŮDY
5,0–5,4
5,5–5,9
6,0–6,4
Přibližné množství vápence (v kg) na zhruba 30 m2 ke zvýšení pH na 6,5
Písčitá
5
4
3
1
Hlinitá
8
6
5
3
Jílovitá
12
10
8
5
❧
Závěr: Dolomitický vápenec se velmi hodí na úpravu kyselé půdy a můžete ho použít pro určité rostliny. Nicméně musíte také si také uvědomit, že pokud jednou či dvakrát dáte vápence příliš mnoho, některé rostliny přestanou prospívat. Takže i když vápenec doporučujeme, je třeba ho použít opravdu v případě, že ho zahrada potřebuje. Nejprve si tedy udělejte půdní test.
j Dobrá rada
Prˇidáním síry do pu˚dy snížíte její pH Co když potřebujete snížit pH půdy? Jestliže po půdním testu zjistíte, že je velmi zásaditá, můžete přidat několik různých ingrediencí, a tím hladinu pH snížit. Síra je nejběžnější – a obvykle nejlevnější a nejlepší – přídavek působící snížení pH. Změna pH může vydržet až dva roky, a případně déle.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 29
° DA PU DOBRÁ RADA — —
ˇ IDÁTE SÍRU CO SE STANE, KDYŽ PR Použití síry je nejlevnější, nejsnazší a nejtrvalejší způsob, jak snížit pH půdy. Proto jde o první volbu, když je pH půdy příliš vysoké. Zkoušíte-li pěstovat rostliny, které dávají přednost nízkému pH, ale nemůžete použít síru, protože je pro vás drahá, nebo vám celá procedura připadá zdlouhavá a nechce se vám každých pár let opakovat, máte i další možnosti. Především můžete začít pěstovat rostliny, které mají rády vyšší pH. Jestliže je vaší hlavní motivací snaha ušetřit, vstříkněte do půdy slabě kyselou vodu. Je také možné použít vybraná hnojiva, jako je síran amonný, který rovněž zvyšuje kyselost pH. Navíc můžete do půdy zapracovat síran železnatý nebo spoustu rašeliny. I když všechny tyto možnosti připadají v úvahu, stále nejlepší výsledek přináší použití síry.
JAK TO UDEˇLAT Až dostanete výsledek rozboru půdy, můžete změnit pH půdy jednorázovým přidáním 0,25 kg síry (nebo 1,2 kg síranu železnatého) na asi 10 m2 písčité půdy, 0,5 kg síry (nebo 2,25 kg síranu železnatého) na zhruba 10 m2 hlinité půdy, nebo 0,7 kg síry (nebo o něco více než 3 kg síranu železnatého) na 10 m2 jílovité půdy. Potrvá několik týdnů, než začne síra působit, tak buďte trpěliví.
❧
Závěr: Nejlepší věc, kterou můžete udělat, když má půda vyšší hodnotu pH, je vybrat si rostliny, které v ní prospívají. Nemáte-li tu možnost nebo chcete pěstovat rostliny milující kyselou půdu, přidání síry je ve většině situací nejlepší způsob, jak pH půdy snížit.
praktický_Sestava 1 22.06.16 16:54 Stránka 30
30—31
j Dobrá rada
Beˇhem horkého pocˇasí nehnojte, snížíte tím záteˇž rostlin Během horka jsou rostliny ve stresu, zvláště když v nedávné době vyschly. Rostliny se přirozeně ochlazují odpařováním, které je v podstatě rostlinným ekvivalentem pocení. Voda odpařující se z povrchu listů pomáhá rostlině udržet nízkou teplotu. Ale když není přístupný dostatek vody, transpirace (odpařování vody povrchem listu) nefunguje správně. Základem většiny průmyslových hnojiv jsou soli, které přísun vody do rostlin ještě znesnadňují. I některá organická hnojiva působí tak, že je půda poněkud slanější, a tím brání rostlinám v příjmu vody. Hnojiva navíc mohou podporovat mimořádný růst, tedy vlastně zvyšovat potřebu vody v rostlinných pletivech. Tento růst proto bude pobízet rostlinu k vyšší spotřebě vody, která ovšem bude v období sucha nedosažitelná. Proto je hnojení v horkých dnech jednou z nejhorších věcí, které můžete udělat.
CO SE STANE, KDYŽ BEˇHEM VEDER ˇ ESTANETE HNOJIT PR Pokud v horkých obdobích roku hnojení vynecháte, rostliny budou prospívat lépe. Většina hnojiv by se měla dostat do půdy na jaře nebo na podzim. To je chladněji a často i dostatek vody. Když se přesto rozhodnete, že za horka pohnojíte, způsobíte rostlinám zvýšenou zátěž. Možná budou schopné se s ní vyrovnat, možná že ne. Chcete to riskovat?