Issuu

Principy kritickeho mysleni_001 az 003_Sestava 1 10/7/16 11:00 AM Stránka 3

B R A N D O N R O YA L

Principy kritického myšlení

Principy_kritickeho_mysleni.indd 4

21.9.2016 11:51:35

Obsah Předmluva

Úvod Kvíz První kapitola

Druhá kapitola

Třetí kapitola

Principy_kritickeho_mysleni.indd 5

8 10 Vnímání a nastavení mysli Selektivní vnímání Magická shoda náhod Čtyři základní typy nastavení mysli

15 17 19

Kreativní myšlení Přehled kapitoly Kreativní myšlení Divergentní versus konvergentní myšlení Myšlenkové mapy Technika zvaná „ďáblův advokát“ Jak nápad potopit, nebo naopak podržet Burza nápadů Přerámcování problému Jak kreativní nápady prodat

33 38 39 41 48 53 55

Rozhodovací proces Přehled kapitoly Analýza pro a proti Rozhodovací matice Rozhodovací stromy Pravděpodobnostní stromy Vážené pořadí

59 60 66 76 81 81

27 27

21.9.2016 11:51:35

Užitková analýza Utopené náklady Testování hypotéz Vězňovo dilema Čtvrtá kapitola

Pátá kapitola

Analýza argumentů Přehled kapitoly Charakteristika argumentu Hodnocení argumentů Pět nejčastějších chyb v argumentaci Testy kritického myšlení Všechno spojíme dohromady

105 106 107 114 126 144

Základy logiky Přehled kapitoly Výroky „jestliže – pak“ (implikace) Kvantifikátory Inkluze a exkluze Ekvivalence Argumentační varianty

147 148 151 153 155 157

Dodatky Dodatek I: Shrnutí poznatků Dodatek II: Argumentační fauly Dodatek III: Jak se vyhnout omylům v úsudku Dodatek IV: Analogie Dodatek V: Deset základních protikladů Odpovědi a vysvětlení jednotlivých úloh a cvičení z textu Řešení kvízu Literatura O autorovi

Principy_kritickeho_mysleni.indd 6

88 91 93 99

169 176 186 188 194 203 250 252 255

21.9.2016 11:51:35

Předmluva Henry Humidor si zakoupil krabici velmi vzácných a velmi drahých doutníků, pojistil si je mezi jiným i proti požáru. Za měsíc celou zásobu doutníků vykouřil a potom se obrátil na pojišťovací společnost. Žádal je, aby mu vyplatili pojistnou částku, protože o doutníky přišel kvůli „sérii drobných požárů“. Pojišťovna odmítla zaplatit a uvedla důvod, který se nabízel: že je Henry Humidor vykouřil běžným způsobem. Henry pojišťovnu zažaloval a vyhrál! V rozhodnutí soudce souhlasil s tím, že žádost o proplacení pojistky je směšná, přesto uvedl, že dotyčný pojištěnec má v ruce pojistnou smlouvu, v níž dotyčná pojišťovna nejen potvrzuje, že doutníky jsou pojistitelné, ale navíc je pojistila i pro případ požáru, aniž by přesně definovala, co se rozumí pod pojmem „požár, který nezakládá pojistnou událost“. Je proto povinna pojistku vyplatit. Pojišťovna se tedy rozhodla ušetřit si zdlouhavou a nákladnou soudní při, rozsudek akceptovala a vyplatila Henrymu 15 000 dolarů za doutníky, o něž přišel při „požárech“. Ale... Když si šel Henry nechat šek proplatit, pojišťovna ho nechala zatknout za dvacet čtyři případů žhářství. Jeho vlastní žádosti o pojistné plnění a svědectví z předchozího případu byly použity proti němu a Henry Humidor byl usvědčen z toho, že úmyslně založil požáry a spálil svůj pojištěný majetek. Byl odsouzen ke dvěma letům vězení a pokutě 24 000 dolarů. Vítejte v podivuhodném světě kritického myšlení.

Principy_kritickeho_mysleni.indd 7

21.9.2016 11:51:35

Úvod Zhruba před dvěma a půl tisícem let spatřila světlo světa metoda zvaná kritické myšlení, u jejíhož zrodu stál antický filozof Sokrates. Díky propracovanému systému otázek, jemuž se říká „sokratovská metoda“, tedy s pomocí vhodných dotazů získával odpovědi a ty potom podrobil kritickému zhodnocení. Tímto způsobem se snažil rozplést klíčové aspekty těch nejzapeklitějších problémů, objasnit meritum věci, vyhmátnout slabiny obecně platných názorů a odhalit nelogičnosti v tvrzeních, která se často skrývají za uhlazeně znějící, ale prázdnou rétorikou. Už Sokrates postřehl, že nelze vždy spoléhat na „zdravý rozum“ těch jedinců, kteří zaujímají důležité postavení ve státě, protože mohou mít sklony uvažovat předpojatě, nahodile a iracionálně. Kritické myšlení se dá definovat jako „proces, jímž hodnotíme informace“. Ty se zpravidla vztahují k problémům a příležitostem a proces kritického myšlení ukazuje, jak dospět k závěru založenému na faktech, která máme k dispozici. Jedinci, kteří mají vytrénovanou dovednost kritického myšlení, dokážou problémy či příležitosti identifikovat, shromáždit relevantní údaje, analyzovat je vhodným způsobem a vlastními silami dospět ke spolehlivým závěrům bez toho, že by se museli spoléhat na úsudek někoho jiného. Kromě dovednosti číst neexistuje nic důležitějšího než schopnost kriticky uvažovat. Je tedy velmi zvláštní, že součástí školního vzdělávání nebo pracovních školení pro zaměstnance není i kurz v tomto oboru. Kniha, kterou držíte v ruce, nabízí souhrn nejužitečnějších argumentačních postupů s příklady z akademického prostředí i skutečného života. Výuka se v současném vzdělávacím systému (na prvním a druhém stupni) tradičně soustředí na to „co si myslet“, a ne „jak myslet“. Ovšem svědomité a důkladné vzdělání by mělo ve školních osnovách dbát nejen na to, aby se žáci učili fakta, ale aby si rovněž osvojili nové a lepší způsoby, jak látce porozumět a interpretovat ji. Tato příručka v pěti kapitolách obsahuje padesát způsobů umožňujících kriticky zhodnotit informace. Vnímání a nastave8

Principy_kritickeho_mysleni.indd 8

21.9.2016 11:51:35

Úvod

ní mysli (první kapitola) poskytuje základní rámec pro kritické uvažování. Žijeme ve světě nedokonalých informací a nedokonalých schopností, kde je často klíčovou ingrediencí subjektivita. Žádní dva jedinci nepohlížejí na okolí ze stejné perspektivy a nemají stejné myšlenkové nastavení a to musíme vždy zohlednit, když si budeme osvojovat nástroje logické argumentace. Kreativní myšlení (druhá kapitola) představuje netradiční metody uvažování. Kreativní myšlení je nelineární a vyznačuje se originalitou. Jde o pohled na problematiku z odlišného, neobvyklého úhlu pohledu. K nejužitečnějším metodám patří „přerámcování“ problému, tj. posouzení problému z jiného hlediska: „Je daný problém opravdu problémem?“ Schopnost tvořivě předefinovat zadání zvyšuje šance na vyřešení situace. Rozhodovací proces (třetí kapitola) se zaměřuje na argumentaci a kritické myšlení v praxi a uvádí rozličné nástroje, jejichž největším přínosem je možnost postup strukturalizovat a kvantifikovat. K základním nástrojům, jako jsou rozhodovací matice a stromy, patří ty postupy, díky nimž lze přistoupit k problému efektivně a systémově. Další nástroje, jako vážené pořadí nebo užitková analýza, umožňují kvantifikovat kvalitativní rozhodnutí (například přijímání zaměstnanců nebo volbu kariéry), v nichž finanční aspekt nehraje hlavní roli. Analýza argumentů (čtvrtá kapitola) ukazuje, jak argument rozčlenit na závěr, důkaz a předpoklad. Schopnost porozumět podstatě argumentu, napadnout ho či obhájit tvoří naprostý základ využití kritického myšlení. Základy logiky (pátá kapitola, která patří k nejtechničtějším pasážím knihy) poskytují hlavní informace potřebné k pochopení výstižných příkladů argumentačních přešlapů, k nimž dochází v každodenní praxi kolem nás. Dejme se tedy do práce!

Principy_kritickeho_mysleni.indd 9

21.9.2016 11:51:35

Kvíz Zkuste zhodnotit deset základních, ale občas zrádných tvrzení. U každého napište, jestli je pravdivé, nebo ne. Odpovědi najdete na konci knihy na stranách 250–251. 1. Myšlení se zapojením levé hemisféry je možné popsat jako myšlení „reflektorové“, kdežto se zapojením pravé hemisféry jako myšlení „bodové“.

Je to pravda?

❏ Ano

❏ Ne

2. Uvedená rovnice formuluje vztah mezi třemi prvky klasické argumentační struktury: důkaz – předpoklad = závěr

❏ Ano

❏ Ne

3. Tvrzení „někteří lékaři jsou bohatí lidé“ neplatí opačně, protože „někteří bohatí lidé nemusí být lékaři“.

❏ Ano

❏ Ne

4. Argumentační faul ad hominem spočívá v tom, že se snažíme skrýt slabinu tím, že odvedeme pozornost od skutečného problému zdůrazněním průvodních či vedlejších jevů.

❏ Ano

❏ Ne

5. Ve formální logice je možné tvrzení „každé A rovná se B“ převést na „jenom A jsou B“.

❏ Ano

❏ Ne

6. Haló-efekt se projeví tehdy, když si člověk tolik přeje, aby něco byla pravda, že v pravdivost daného jevu uvěří.

❏ Ano

❏ Ne

7. Výrazy „dedukce“ a „předpoklad “ je možné zaměnit.

❏ Ano

❏ Ne

Principy_kritickeho_mysleni.indd 10

21.9.2016 11:51:35

Kvíz

8. Význam matic spočívá v možnosti sumarizovat data ve sloupcích a řadách. Avšak musí platit, že údaje jsou „vzájemně vyčerpávající a souhrnně vylučující“.

❏ Ano

❏ Ne

9. Užitková analýza bere v úvahu praktičnost výsledku tím, že násobí danou hodnotu pravděpodobností jejího výskytu. Všechny výsledné hodnoty dají dohromady sto procent.

❏ Ano

❏ Ne

10. „Vězňovo dilema“ je příklad toho, jak soutěživost převažuje nad spoluprací.

❏ Ano

❏ Ne

Principy_kritickeho_mysleni.indd 11

21.9.2016 11:51:35

Principy_kritickeho_mysleni.indd 12

21.9.2016 11:51:35

První kapitola

Vnímání a nastavení mysli

Principy_kritickeho_mysleni.indd 13

21.9.2016 11:51:35

Řada lidí si stěžuje na svou paměť, málokdo na svůj úsudek. La Rochefoucauld

Principy_kritickeho_mysleni.indd 14

21.9.2016 11:51:35

Selektivní vnímání Poznatek č. 1: Selektivní vnímání znamená, že mozek si z bohaté nabídky vjemů a informací vybírá jenom jejich určitý druh, protože lidé mají tendenci vidět svět takový, jaký by ho rádi měli, a ne takový, jaký skutečně je. Z tohoto důvodu člověk se zdravým úsudkem vyjádří svůj názor až po zralé úvaze a nenechá se přehnaně ovlivňovat stereotypy, předsudky, předchozími ojedinělými zážitky ani předpojatostí. Představte si, že po třiceti letech slepoty začnete znovu vidět. Jeden z průkopníků psychologie K. F. Muenzinger zaznamenal vyjádření člověka, který touto podivuhodnou zkušeností prošel: Když jsem opět nabyl zraku, předměty se jakoby na mě řítily ze všech stran. Jedna z věcí, které běžně lidem už z dlouholetého zvyku přešly do krve, je schopnost „nedívat se“. Předměty, které v daném okamžiku nejsou důležité nebo mohou člověka mást, jednoduše z mysli vytěsní. Já jsem tuto zkušenost zapomněl a automaticky jsem se snažil zrakem obsáhnout úplně všechno. Ve výsledku jsem potom neviděl téměř nic. Tento zajímavý, i když poněkud extrémní případ představuje v podstatě naprostý protiklad k tomu, jak většina z nás v oblasti myšlení postupuje. Zvídavý člověk se totiž pokouší vstřebat co největší množství a co nejširší míru poznatků, odlišných úhlů pohledu a vzájemně se potvrzujících údajů. Málokdy si tedy stěžujeme, že „vidíme“ příliš mnoho, spíš naopak – naříkáme si, že vidíme příliš málo. Schopnost uvažovat souhrnně, celistvě – obsáhnout obě stránky daného jevu nebo tématu zároveň – patří k největším přínosům, který nám důraz na kritické myšlení může přinést. Rozdíly ve věku, kultuře, pohlaví, vzdělání a pracovní i životní zkušenosti jsou hlavními důvody, proč žádní dva lidé nepohlížejí na svět přesně stejnýma očima. Základním přístupem ke světu bývá nejčastěji pohled z pozitivní, nebo z negativní 15

Principy_kritickeho_mysleni.indd 15

21.9.2016 11:51:35

Učebnice kritického myšlení

perspektivy. Je sklenice poloprázdná, nebo poloplná? Jsme zatvrzelí pesimisté, nebo nevyléčitelní optimisté? Zamyslete se nad následujícími ukázkami, které popisují život a dobu Remuse Reida. Traduje se, že když Remus Reid zemřel, v novinách vyšly nezávisle na sobě dvě zprávy. Jedna pocházela z kanceláře šerifa, druhá od blízkého příbuzného, který žil v Remusově rodišti. Kancelář šerifa uvedla: Remus Reid, zloděj koní, byl uvězněn v roce 1885. Roku 1887 uprchl, šestkrát se dopustil přepadení vlaku. Místními strážci zákona byl dopaden, usvědčen a roku 1889 oběšen. Remusův milující příbuzný napsal: Remus Reid byl proslulý kovboj, jehož obchodní impérium se díky jeho jezdeckým schopnostem a důvěrným vztahům s místní železnicí utěšeně rozrůstalo. Od roku 1885 věnoval několik let svého života vládní službě, kterou posléze opustil a vrátil se ke svému podnikání na železnici. Roku 1887 se stal klíčovým činitelem v důležitém kriminálním vyšetřování. Remus Reid odešel na věčnost roku 1889 právě v okamžiku, kdy se na jeho počest konalo důležité veřejné shromáždění, při němž se pod ním propadlo pódium. Máme ve zvyku interpretovat jednotlivé události selektivně. Pokud chceme, aby něco bylo „tak“, nebo „onak“, potom zcela jistě provádíme výběr, shromažďujeme relevantní data a aranžujeme důkazy tak, aby podpořily náš úhel pohledu. Selektivní vnímání do značné míry určuje to, čeho si všimneme a co přitáhne naši pozornost. Často vidíme jen to, co je v souladu s našimi cíli, zájmy, očekáváním, minulými zkušenostmi nebo s nároky, které na nás klade současná situace – přinejmenším podle pořekadla, že „když máš v ruce kladivo, všechno vypadá jako hřebík“. Výše uvedené novinové zprávy tento fenomén selektivního vnímání jasně ilustrují. Pokud svíráme kladivo, je svět plný hřebíků. 16

Principy_kritickeho_mysleni.indd 16

21.9.2016 11:51:35

Vnímání a nastavení mysli

Magická shoda náhod Podívejte se na toto poněkud odvážné srovnání atentátů na dva slavné americké prezidenty: Abraham Lincoln byl zvolen do Kongresu v roce 1846. John F. Kennedy byl zvolen do Kongresu v roce 1946. Abraham Lincoln byl zvolen prezidentem v roce 1860. John F. Kennedy byl zvolen prezidentem v roce 1960. Jméno Lincoln i Kennedy má každé sedm písmen. Oba se věnovali zvlášť aktivně občanským právům. Manželky obou prezidentů přišly o dítě, když žily v Bílém domě. Oba prezidenti byli zastřeleni v pátek. Oba byli střeleni do hlavy. Lincolnův tajemník se jmenoval Kennedy, Kennedyho sekretářka se jmenovala Lincolnová. Oba byli zavražděni člověkem, který pocházel z jihu USA. Po obou nastoupil jižanský prezident. Oba nástupci se jmenovali Johnson. Andrew Johnson, který nastoupil po Lincolnovi, se narodil v roce 1808. Lyndon Johnson, který nastoupil po Kennedym, se narodil roku 1908. John Wilkes Booth, který zavraždil Lincolna, se narodil roku 1839. Lee Harvey Oswald, který zavraždil Kennedyho, se narodil roku 1939. U obou vrahů se uvádí tři jména. Každé jméno má patnáct písmen. Booth vyběhl z divadla a byl dopaden ve skladu. Oswald vyběhl ze skladu a byl dopaden v divadle. Booth i Oswald byli zabiti předtím, než došlo k soudnímu jednání. 17

Principy_kritickeho_mysleni.indd 17

21.9.2016 11:51:35

Učebnice kritického myšlení

Lincoln týden předtím, než byl zastřelen, pobýval v Monroe v Marylandu. Kennedy rok předtím, než byl zavražděn, byl s Marilyn Monroe. Navzdory tomu, že uvedené náhody působí lákavě, musíme si uvědomit, že mezi oběma událostmi existují nejen shody, ale i stejné množství rozdílů, které by se daly citovat do nekonečna. Je tedy nutné být velmi opatrný a význam podobných kompilací nepřeceňovat. Musíme vzít v úvahu, že „kdyby miliarda šimpanzů zasedla k miliardě počítačů a strávila u nich miliardu hodin, jeden z nich by nakonec napsal Tolstého Vojnu a mír“. Po nějaké době by nakonec jeden ze šimpanzů přece jen poskládal slova přesně v tom pořadí, v jakém jdou za sebou v uvedeném románu – vyťukal by totožná písmena, která by vytvořila totožná slova ve správném sledu, se správnými mezerami i bezchybnou interpunkcí. Tady vidíme magickou sílu náhody v praxi, která nám připomíná, že téměř všechno je možné. Uveďme si jako příklad také neformální britský humor: Rok 1981: Princ Charles se oženil. ◆ Liverpool vyhrál evropský šampionát ve fotbale. ◆ Austrálie prohrála kriketový turnaj Ashes. ◆ Zemřel papež. ◆

Rok 2005: Princ Charles se oženil. ◆ Liverpool vyhrál evropský šampionát ve fotbale. ◆ Austrálie prohrála kriketový turnaj Ashes. ◆ Zemřel papež. ◆

Poučení: Až se příště zase bude princ Charles ženit, varujte prosím někdo papeže. Na pomezí někde mezi selektivním vnímáním a nahodilostí se nachází jev zvaný haló-efekt. Je to tendence nahlížet příznivě na člověka, místo nebo věc pouze na základě jediného výskytu, rysu nebo charakteristiky – jednoduše řečeno, jde o takzvaný první dojem. Například do našeho podniku přijde člověk, 18

Principy_kritickeho_mysleni.indd 18

21.9.2016 11:51:35

Vnímání a nastavení mysli

který se na inzerát uchází o zaměstnání. Pokud je zcela bezchybně oblečený, máme sklony ho posuzovat příznivě a přehlédnout případné nedostatky v kvalifikaci, která je pro danou práci zapotřebí. Občas se na haló-efektu podepíše i náhoda. Řekněme, že uchazeč, který přijde na pohovor, zcela náhodou pochází z našeho rodného města. Možná dokonce i zná nějakého našeho známého. Tyto náhody mohou hrát roli v tom, že dotyčného hodnotíme kladně i v ostatních bodech.

Čtyři základní typy nastavení mysli Každý z nás brzy v životě pochopí, že lidé jsou rozdílní a posuzují věci odlišně. Naše zkušenost, zázemí a predispozice hrají jedinečné role v utváření našeho pohledu na svět. Podívejte se na následující jednoduchou, ale výstižnou úlohu. Který z pěti uvedených sportů se ze seznamu ostatních čtyř vymyká a má nejvíce odlišností? A) B) C) D) E)

Baseball Kriket Fotbal Golf Lední hokej

To je velmi zajímavá otázka, která slouží jako dobrý příklad toho, že existuje velké množství řešení a subjektivních interpretací. Podobný dotaz je naprosto nevhodný do inteligenčních testů a skrývá se v něm dvojznačnost, která se objevuje vždy, když jedinci vybírají z více možností. Z uvedených sportů lidé nejčastěji volí bod D, protože golf je individuální sport, kdežto ostatní se řadí mezi týmové disciplíny. Navíc jako u jediného ze zmiňovaných sportů pro něj platí, že nejnižší skóre znamená výhru. Jistou odlišnost je možné spatřit i v charakteristice samotného golfu: vyžaduje spíš mentální obratnost, kdežto zbylé čtyři sporty spoléhají především na fyzickou zdatnost. U všech uvedených sportů s výjimkou golfu je nezbytným předpokladem rychlost. 19

Principy_kritickeho_mysleni.indd 19

21.9.2016 11:51:35

Učebnice kritického myšlení

Jako druhou nejčastější možnost volí lidé bod E. Lední hokej je totiž v zásadě zimní sport, kdežto zbylé čtyři sportovní disciplíny se obvykle provozují za teplejšího počasí. Navíc při hokeji používají hráči hokejky a brusle, u ostatních sportů stačí vhodná sportovní obuv. V hokeji máte puk, u ostatních míč. Navíc se lední hokej považuje za jeden z nejtvrdších sportů vůbec a je při něm možné zcela legitimně protivníkovi nastrčit do cesty překážku a složit ho na zem. Na třetím místě lidé jako nejodlišnější sport vybírají fotbal. Koneckonců ostatní zmiňované sporty se hrají s nějakou pomůckou protáhlého tvaru – v golfu potřebujete golfovou hůl, v hokeji hokejku a u baseballu a kriketu zase pálku. Navíc se fotbal hraje s míčem, což je předmět napuštěný vzduchem, a ne tvrdý míček nebo puk. Ti, kteří z uvedeného seznamu jako nejodlišnější sport volí bod A, zase upozorňují na skutečnost, že baseball nemá žádný regulérní světový šampionát – každoroční mistrovství World Series je navzdory názvu pouze typicky americká záležitost. U bodu B (kriket) se zase připomíná, že jde o sport, který se hraje téměř výhradně v zemích Britského společenství. Jak vidíme, každá odpověď je tedy správná, a zároveň chybná. Když to shrneme: existují přinejmenším čtyři odlišné způsoby, jak jednotliví lidé vnímají rozdíly mezi zmiňovanými sportovními disciplínami. Někteří se zaměřují na počet hráčů (individuální versus týmový sport), jiní na fyzickou zdatnost a rychlost, s níž se sport hraje (chůze versus běh), další na pomůcky, které se při hře využívají (puk versus míč, nafukovací předmět versus pevný, sportovní obuv versus brusle), jiní si zase všímají širšího kontextu, kdy se sport provozuje (zima versus léto, studené počasí versus teplé) nebo kde se hraje (v konkrétní zemi nebo oblasti). K pochopení způsobu, jak odlišně lidé uvažují, pomáhá koncept nastavení mysli (mindset) a existuje řada schémat, které se ho snaží klasifikovat a popsat. Kdybychom věnovali čas a námahu analýze toho, jakým způsobem lidé vybírají z výše uvedeného seznamu, nejspíš bychom dospěli ke zjištění, že jedni uvažují víc analyticky, druzí holisticky, další se orientují na výsledek 20

Principy_kritickeho_mysleni.indd 20

21.9.2016 11:51:35

Vnímání a nastavení mysli

a jiní zase na proces. A v našem konkrétním případě bychom učinili tento závěr: analytikové mají tendenci se zaměřit na pomůcky, s nimiž se daný sport hraje. Jedinci s holistickým přístupem si všímají kontextu a širších souvislostí a sledují, kdy a kde (ve smyslu zeměpisném) se sport provozuje. Lidé zaměření na výsledek považují za důležitý rozlišovací znak skóre a zdůrazňují rozdíl v tom, jak probíhá hodnocení u golfu, u nějž oproti zbylým čtyřem sportům nejnižší skóre znamená největší úspěch. A ti, které zajímá především proces, s největší pravděpodobností vypíchnou odlišnosti v počtu hráčů, kteří jsou k danému sportu potřeba, jejich fyzické dispozice, rychlost a zdatnost. Poznatek č. 2: Lidi je podle nastavení mysli možné rozdělit na čtyři základní typy: analytikové, idealisté, realisté a syntetikové. Jednotlivé kategorie lze charakterizovat i podle stupně praktičnosti a emocionality, kterou je u nich možné pozorovat. K přirozeným dispozicím, které nám zprostředkují vnímání světa, se přidružují ještě naše vlastní soubory silných a slabých stránek. Charakteristika tohoto celku, často označovaného právě jako nastavení mysli, nám pomůže pochopit, jak lidé kolem nás fungují a co je motivuje při rozhodování a jednání. Abychom si přiblížili důležitost jednotlivých typů nastavení mysli, zamysleme se nad tím, proč je tak obtížné být filmovým hercem, režisérem a producentem v jedné osobě (odmysleme si časovou náročnost). Herec musí být dynamický a spontánní, po režisérovi se naopak vyžaduje systematičnost a kreativita, kdežto producent by měl mít schopnost lidi přesvědčit a pohlídat komerční a administrativní stránku projektu. Následující přehled shrnuje základní definice realisty, idealisty, analytika a syntetika. Realista: Jedinec, jehož hlavním cílem je „mít práci hotovou“ (je zaměřený na výsledek). Idealista: Jedinec, jehož hlavním cílem je „najít správnou odpověď“ (je zaměřený na proces). 21

Principy_kritickeho_mysleni.indd 21

21.9.2016 11:51:35