12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Strรกnka 2
nnnnnnnnnn
nnnnnnnnnnnn
page: 2
CMYKT
12504 โ ข 21010176
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 5
nnnnnnnnnnnn
VSTUP POUZE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!
nnnnnnnnnn
page: 5
CMYKT
12504 • 21010176
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Strรกnka 6
nnnnnnnnnn
nnnnnnnnnnnn
page: 6
CMYKT
12504 โ ข 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 7
ÚŽASNÝ MUDr. CÉZAR
B
YL JEDNOU JEDEN VELICE UČENÝ PES
s vybraným chováním. Jmenoval se Cézar,
působil jako lékař a všichni jeho pacienti ho zbožňovali. Ba co víc, v léčbě byl
mnohem úspěšnější než ostatní doktoři ve městě. Na vyšetření se u něj čekalo tak dlouho, že nad tím celý medicínský svět slintal závistí. Jednoho dne však sekretářka Žaneta objevila v poště dopis, v němž se jejímu šéfovi oznamovalo, že Všeobecná lékařská komora neuznává ani jeho diplom získaný na Akademii tlapkové terapie paní Blafavské, ani z Centra ocasních masáží, dokonce ani ten z Hafsonovy fakulty v Cambridgi. „Vždyť jsem všude studoval s vyznamenáním!“ zavyl Cézar. „Zní to hodně nesmlouvavě,“ upozornila ho Žaneta. „Píšou, že vaše praxe má být s okamžitou platností zrušena.“ „To je k neuvěření, pane doktore!“ vyhrkla paní Balounová, jíž Cézar právě měřil krevní tlak. „Proč by vám měli zrušit praxi, když jste tak báječný doktor?“ „Tady se dočítám,“ povzdechl si její lékař, „že přítomnost psa v ordinaci odporuje hygienickým předpisům.“ „Ale vždyť si pořád myjete tlapky!“ namítla paní Balounová. „Ovšem. A nikdy svoje pacienty neolizuju, natož abych po nich skákal,“ hájil se Cézar. „Ano, osvojil jste si velice vybrané chování,“ přisvědčila dáma. „Svou potřebu vykonávám zásadně na ulici,“ připomněl ještě Cézar. „Tohle bych radši příliš nezdůrazňovala,“ podotkla Žaneta. „Podepíšete prosím naši protestní petici, paní Balounová?“ 7
nnnnnnnnnn
page: 7
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 8
Bajky z divokých vajec „Ovšemže, má milá.“ Během několika málo dní podepsali všichni Cézarovi pacienti oficiální žádost, aby bylo jejich ošetřujícímu lékaři i nadále povoleno provozovat praxi. Žaneta ji odeslala do sídla Všeobecné lékařské komory. Ještě ten týden se v Cézarově ordinaci objevil úředník. „Můžu si nechat v čekárně kolo?“ zeptal se. „Pokud jinak nedáte,“ pokrčila rameny sekretářka a zavedla ho do Cézarovy ordinace. Zástupce Všeobecné lékařské komory se podezíravě porozhlédl a vylovil navštívenku. „Prosím, posaďte se u nás, pane Katane,“ vyzval ho Cézar, „a vysvětlete mi, co konkrétně vašim nadřízeným vadí.“ „Konkrétně vy,“ odpověděl úředník. „Vezměte na vědomí, že je prostě vyloučeno, aby pes provozoval lékařskou praxi. Co má znamenat ta miska na podlaze?“ „To je můj oběd,“ odvětil doktor. „Vidíte?“ Zástupce komory zdvihl významně ukazováček. „Tahle ordinace neodpovídá hygienickým předpisům!“ „Znáte přece moje výsledky,“ namítl zdvořile Cézar. „A ty jsou vysoce nadprůměrné.“ „Všeobecná lékařská komora již rozhodla. Musíte okamžitě ukončit praxi,“ prohlásil neoblomně pan Katan. „A co bude s mými pacienty?“ „Najdou si řádného lékaře.“ „Vždyť tohle přece je řádný lékař,“ ozvala se Žaneta, která s nimi byla celou dobu v ordinaci. „Tak se na něj podívejte, slečno! Vždyť ani nemá ruce – jen tlapky. Jak může někoho ošetřovat?“ „A jsou to nesmírně šikovné tlapky,“ upozornila sekretářka. Cézar na ní hned názorně předvedl, jak hbitě dokáže těmi tlapkami ošetřit rozbitou hlavu, přiložit obvaz a postarat se o další náležitosti. „Na tom nezáleží!“ vykřikl zástupce Všeobecné lékařské komory. „Musíte tuhle ordinaci zavřít, a basta! Ještě dnes!“ V tu chvíli se ozval další výkřik, tentokrát z čekárny. Když se do ní rozběhli, spatřili na podlaze jednoho z Cézarových pacientů. 8
nnnnnnnnnn
page: 8
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 9
ÚŽASNÝ MUDr. CÉZAR „Aúúú! Který pitomec tady nechal to kolo?!“ zuřil nebožák. „Určitě jsem si zlomil kotník!“ „Pardon,“ zamumlal zástupce Všeobecné lékařské komory. „Jenže kdyby zůstalo venku, dozajista by mi ho ukradli.“ Pan Katan zvedl bicykl a Cézar poklekl k pacientovi, aby kotník prohlédl. Ukázalo se, že je naštěstí pouze vykloubený. Lékař mu ho během chviličky srovnal a přiložil dlahu. „Moc vám děkuju, pane doktore,“ pousmál se pacient. „Vy jste ten nejúžasnější doktor v našem městě.“ „Doufám, že jste to slyšel,“ ušklíbla se Žaneta na zástupce Všeobecné lékařské komory. „To mě nezajímá. Zrušili jsme mu registraci, a tudíž nesmí léčit!“ hulákal pan Katan a hnal se i s kolem z čekárny. „Propáníčka,“ povzdechl si Cézar. „Co si počneme?“ „Vyhodíme jejich úřad do povětří!“ navrhl pacient. „To nejde,“ krotil ho ten dobroděj. „Složil jsem lékařskou psí přísahu, že neublížím žádnému člověku kromě pošťáků.“ „Tak vyhodíme do povětří jejich poštovní oddělení,“ napadlo pacienta. Ten večer se v ordinaci shromáždili všichni Cézarovi příznivci. „A proč by pan doktor nemohl pokračovat v léčení?“ rozčilovala se žena trpící Pagetovou chorobou (tahle nemoc, čistě pro pořádek, způsobuje nadměrný růst kostí). „Neznám jiného lékaře, který by se o mě tak úžasně staral.“ „Máte naši plnou důvěru, doktore Cé zare,“ ujišťovali ho jeden přes druhého. „Tak co teď?“ ozvala se Žaneta. „Uspořádáme protestní demonstraci před jejich úřadem,“ navrhla drobounká stařenka. „Ne,“ odmítl lékař. „Dá se udělat jen jedno. Vypravím se do sídla lékařské komory osobně a pokusím se ty hlavouny přesvědčit, aby změnili názor.“ 9
nnnnnnnnnn
page: 9
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 10
Bajky z divokých vajec Nazítří vyrazil na cestu. Na zastávce před domem svého pána nastoupil do autobusu číslo 34 a o hodinu později už vystupoval v centru Londýna, u kanceláří Všeobecné lékařské komory v Eustonské ulici. „Potřebuju probrat svůj případ s vedením komory,“ oznámil vrátnému, ale ten na něj jen houkl: „Mazej pryč, vořechu!“ „Jmenuju se Cézar,“ pronesl o poznání ostřeji lékař. „MUDr. Cézar.“ „Tak hybaj pryč, Cézare!“ opravil se vrátný a pokusil se žadatele nakopnout. „Prrrosím?!“ zavrčel návštěvník. „Tohle si vyprošuju! Chovejte se ke mně s úctou! Jsem vysoce kvalifikovaný lékař!“ Jenže muž se chopil smetáku a snažil se jím Cézara zasáhnout, což doktora opravdu rozzuřilo. Zavrčel ještě víc, popadl smeták do zubů a škubal s ním a tahal za něj tak, až ho vrátnému vytrhl. Pak rafl drzouna do nohy. „Jaúúú!“ skučel hlídač. „Převelice se omlouvám!“ vyhrkl MUDr. Cézar, ale bylo už pozdě. Vrátný zmizel v budově a zamkl za sebou. „Vzteklý pes! Je tam vzteklý pes!“ rozléhalo se za vraty. Ten večer něměl Cézar náladu ani na procházku. „Copak, starouši?“ ptal se ho laskavě páníček. „Nepamatuju se, že by se ti někdy nechtělo ven.“ „Vydal jsem se na ústředí Všeobecné lékařské komory a úplně jsem se znemožnil,“ zakňučel pes. „A teď už nesmím léčit.“ „To je škoda,“ zalitoval páníček. „Slušně to vynášelo.“ „Ano,“ přikývl Cézar a svěsil slechy. „Doufal jsem, že budu moct paničce a tobě zaplatit dovolenou na Bahamách.“ „Nenech se tím zdeptat,“ uklidňoval ho pán domu. „Jsi přece úžasně vzdělaný pes. Pořád se můžeš věnovat třeba architektuře nebo aspoň pozemnímu stavitelství.“ „Jenže já miluju medicínu,“ zavrčel nešťastně Cézar. Den poté schlíple vyklízel z ordinace svoje věci, když dovnitř vrazila rozrušená Žaneta. 10
nnnnnnnnnn
page: 10
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 11
ÚŽASNÝ MUDR. CÉZAR „Pane doktore!“ vykřikla. „Podařilo se mi komoru uprosit, aby uspořádala mimořádné zasedání a probrala na něm váš případ!“ Zpráva Cézara potěšila takovou měrou, že začal běhat dokolečka a snažil se zakousnout do ocasu. Pak Žanetě olízal tvář. „No tak, přestaňte!“ napomenula ho sekretářka. „Musíme vzít rozum do hrsti, aby nás brali vážně.“ „Ovšem!“ vyštěkl Cézar. Nazítří stanuli před úředníky. Cézar si vzal svůj nejlepší obojek a všechno nechal na Žanetě. Když jeho sekretářka domluvila, předsedkyně komory přikývla. „Vážíme si vaší starosti o Cézara, slečno,“ prohlásila, „a oceňujeme, že ho pacienti mají tak rádi. Jenže předpisy jsou předpisy, a kdybychom se neřídili Sborníkem lékařských zásad, nebudeme o nic lepší než zvířata… ehm… odpusťte mi ten obrat, MUDr. Cézare.“ „Dobrá.“ Žaneta shrnula podklady, které si na jednání připravila. „Podřídíme se doslova a do písmene tomu, co se píše ve vašich zásadách, pokud vy uděláte totéž.“ „To máme rozhodně v úmyslu,“ přisvědčila předsedkyně komory. „Pak tedy očekáváme, že nám doručíte – a to v zákonné lhůtě – příslušné stránky ze Sborníku lékařských zásad, kde stojí psáno, že pes nemůže být registrovaným členem Všeobecné lékařské komory a vykonávat medicínskou praxi!“ Po těch slovech s Cézarem v patách odkráčela ze zasedací místnosti. Moc rád bych teď uvedl, že Všeobecná lékařská komora hned příští den vydala Cézarovi povolení pokračovat v činnosti, jenže to se bohužel nestalo. Žaneta s Cézarem taky nedostali poštou požadované pasáže ze Sborníku lékařských zásad, a to ani do konce týdne, ani v průběhu týdnů následujících. Pacienti za nimi samozřejmě docházeli dál a Cézar měl pořád plné packy práce jako předtím. V ordinaci se však už neobjevil žádný zástupce Všeobecné lékařské komory, ba nepřišel žádný další úřední přípis ani jiné oznámení. „Řekl bych, že na mě patrně zapomněli,“ prohodil Cézar jednou po ránu. „Možná,“ připustila Žaneta. „Anebo se jim nechtělo přepisovat předpisy.“
11
nnnnnnnnnn
page: 11
CMYKT
12504 • 21010176
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Strรกnka 12
nnnnnnnnnn
nnnnnnnnnnnn
page: 12
CMYKT
12504 โ ข 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 13
SLEPIČÍ CIRKUS
B
ĚHAL KDYSI PO SVĚTĚ JEDEN LIŠÁK
jménem Fernando, plížil se nocí a kradl slepice.
Pravděpodobně vám připadá, že na tom není nic zvláštního, protože to už tak lišky
dělávají, jestliže jsou trochu k světu. Na Fernandově počínání však přece jen něco podivného bylo: zjištění, co s těmi ukradenými slepicemi provádí. Většina lišek je spořádá, ale kdepak Fernando. Ten je cvičil. „Plánuju vytvořit nejvelkolepější, nejbáječnější, nejslovutnější slepičí cirkus!“ pochlubil se otci. „Copak je nemůžeš prostě sežrat jako každý jiný lišák?“ povzdechl si jeho tatík. „Ani nápad!“ vybuchl syn. „Jsou dokonale vycvičené. Měsíce jsem strávil tím, abych je dostal do formy a naučil je všem cirkusovým kouskům. Nevěřil bys, jak byly některé při těle, když se mi dostaly do pracek…“ (Otec lišák při těch slovech slastně přivřel oči a olízl se.) „Musel jsem je nutit do přespolního běhu, aby trochu shodily,“ líčil Fernando. „Všechny držely přísnou dietu a tvrdě trénovaly. A teď jsou z nich nejzdatnější slepice na světě!“ Hrdě se na otce usmál a hvízdl. Z vysloužilého kurníku, v němž svým svěřenkyním zřídil ubikaci, se na ten povel vyhrnulo dvacet slípek a nastoupilo v řad. „Tohle je Flora,“ ukázal hrdě jejich cvičitel. „Naše hvězdná akrobatka!“ Artistka udělala několikrát za sebou přemet stranou, načež plynule přešla k přemetům vzad a sestavu zakončila úchvatným výskokem. „Teď bych ti rád představil Gertrudu,“ ozval se zase Fernando, „naši provazochodkyni. Ještě sice úplně nezvládla potřebnou techniku, ale doufám, že už příští týden se poprvé 13
nnnnnnnnnn
page: 13
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 14
Bajky z divokých vajec projde po visutém laně. A tohle je Jorinda, ta patří mezi klaunky, Roberta je naše krotitelka lvů…“ „Krotitelka lvů!“ vyhrkl užasle tatík lišák. „Ehm… no…“ zaváhal Fernando, „prozatím trénuje s rejsky a hraboši, ale snad jí časem nějaké ty lvy opatříme.“ Stařík nad tím kroutil hlavou. „Je to krásný sen, ten tvůj slepičí cirkus, hochu,“ uznal nakonec. „Jenom se obávám, že neuvažuješ moc prakticky. Jak chceš dostat Gertrudu na visuté lano nebo přimět Robertu, aby krotila lvy?“ „Co by byl život beze snů, otče?!“ vykřikl zaníceně Fernando. „Co by nás pohánělo vpřed, kdybychom neměli žádný cíl? A když máme sen a máme i cíl, jaké překážky nás zadrží?“ A tak bez bázně a hany dál honil slepice a učil je náročným kouskům, dokud si nebyl jistý, že má ten nejlepší slepičí soubor na světě. „Teď už potřebujeme jenom šapitó, kde budeme vystupovat,“ oznámil jednoho dne, „kostýmy pro účinkující – a samosebou publikum.“ A tak se všechny slípky pustily do šití cirkusových úborů. Liliputka Esmeralda, která z nich nejlíp malovala, navrhla plakáty, na nichž se vyjímala Gertruda na létající hrazdě. Červená rodajlendka Rosa a kropenatá Abigail se vydaly do lesa, kde ty plakáty rozvěsily po větvích, a vylepily je taky po městečku. Fernando se mezitím doslechl o cirkusu, jehož soubor se rozpouštěl a potřeboval se zbavit obřího stanu. „Zaplatíš mi, až začnete vydělávat,“ uvolil se bývalý principál. „Dneska je dost těžké najít někoho, kdo by měl zájem o šapitó. A hlavně jsem rád, že ještě někomu poslouží. Byla by věčná škoda složit tu plachtu někam na půdu a tvářit se, že neexistuje.“ A tak konečně nastal den velké premiéry. Všechny slepice byly nadmíru rozrušené a Fernando měl co dělat, aby je upokojil. Obzvlášť krotitelkou lvů Robertou cloumala příšerná tréma. „Já se z toho snad zcvoknu!“ svěřila se akrobatce Floře. „Mám dojem, že mi ta krotitelská uniforma vůbec nesedí!“ 14
nnnnnnnnnn
page: 14
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 15
SLEPIČÍ CIRKUS „Vypadáš v ní báječně,“ ujistila ji kamarádka. „Nemělo by na tom klobouku být víc zlatých prýmků?“ starala se Roberta. „Já ti jich tam pár přidělám,“ slíbila Flora. „Kde jsou noty na dnešní večer?“ povykovala kapelnice Elsa. „Připravila jsem je sem na pultík, a jsou pryč! Nesežral je kozel Gordon?!“ „Uklidil jsem je zatím sem,“ uklidňoval ji Fernando. „Tady by měly být v bezpečí.“ Slepice vzrušeně pištěly a kdákaly celý den. Kvečeru se začalo scházet obecenstvo. V hledišti zasedla spousta lesních tvorů, taky pěkná řádka čtvernožců z okolních statků, dokonce i nemálo lidí z blízkého městečka. Ti všichni se přišli podívat na slavnostní premiéru Slovutného slepičího cirkusu. Když už publikum sedělo na lavičkách pod šapitó, zahrála Elsina kapela uvítací fanfáru a do manéže vběhly klaunky, aby diváky pobavily první taškařicí. Hlavní hvězdy večera si mezitím v šatně upravovaly oblečky a nanášely si poslední líčidla. Jenže něco se zvrtlo. Ze zákulisí se ozývala spousta vzrušeného kdákání a pak do Fernandovy maringotky vrazila kropenatá Abigail. Byla v tu chvíli spíš popelavá a rozčileně přeskakovala z nožky na nožku. „Máme potíže s Gertrudou!“ vyhrkla. „Začala kvokat! Chce sedět na vejcích!“ „Ale ne!“ vybuchl principál. „Co to – zrovna dneska?!“ Uháněl do její maringotky, kde provazochodkyni zastihl, jak trůní na třech vejcích. „Gertrudo, co mi to vyvádíš?!“ „Zahřívám vajíčka, aby se z mých kuřátek vylíhla statná ptáčátka, která se proklovou skořápkou ven, až přijde jejich čas. A pak se kolem mě budou batolit.“ „Jenže dneska máme slavnostní premiéru Slovutného slepičího cirkusu!“ připomněl jí rozčileně Fernando. „Vždycky jsem snila o tom, že budu mít kuřátka. A teď se můj sen začal naplňovat,“ odvětila s nepřítomným výrazem Gertruda. „Ale co všechny ty měsíce usilovného výcviku? Jako provazochodkyně jsi už naprostá jednička! Podařilo se ti překonat závratě! Přece to teď všechno nezahodíš?!“ „Jistěže to nezahodím,“ naštětila se umělkyně. „Naučím to všechno svoje kuřátka.“ „A co naše vystoupení?!“ zakvílel Fernando. „Na plakátech tě inzerujeme jako zlatý hřeb večera! Odvážná mladá slepice na létající hrazdě!“ 15
nnnnnnnnnn
page: 15
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 16
Bajky z divokých vajec „Promiň, Fernando, ale potřebovala bych svoje vajíčka otočit. Mohl bys mě prosím nechat o samotě?“ požádala ho o něco mírněji Gertruda. Liščí principál pochopil, že tady už žádné doprošování nepomůže. Se svěšenou hlavou se vydal blátem zpátky k šapitó a žaludek se mu obracel. „Je to zlé,“ sdělil shromážděným účinkujícím. „Budeme muset vystoupení zrušit. Naše hvězda začala kvokat.“ Z hejna se ozvalo soucitné mumlání. „Když na slípku přijde kvokání, jeden s tím nic nezmůže,“ prohlásila zkušeně červená rodajlendka Rosa. „Pak už se nedá myslet na nic jiného než na sezení.“ „Je to prostě v nás,“ vysvětlila krotitelka lvů Roberta (která se teď, když jí Flora přišila na klobouček další zlatou ozdůbku, cítila podstatně líp). „Mezi námi není žádná, co by nevěděla, čím si chuděrka Gertruda zrovna prochází,“ přidala se další členka souboru a mezi jejími družkami se ozvala spousta souhlasného kdákání provázeného pokyvováním. „Vždyť jste tak tvrdě dřely!“ vyjekl Fernando. „Všechno to přijde nazmar!“ „Já to zvládnu!“ pronesla zničehonic Flora, která dosud mlčela. „Jak to myslíš?“ podivil se principál. „Zastoupím Gertrudu na visutém laně,“ rozhodla se akrobatka. „Vždyť jsi chůzi na provaze nikdy netrénovala!“ namítl Fernando. „A co vzdušný balet? Gertruda nacvičila trojité salto mezi dvěma létajícími hrazdami, a bez záchranné sítě! To nezvládneš!“ „Pozorně jsem ji sledovala,“ hájila se Flora. „Řekla bych, že dokážu předvést všechno, co umí ona, pokud nedostanu závrať.“ „Závrať!“ zakdákalo polekaně pár jejích družek, ačkoli většina souboru význam toho slova příliš nechápala. Principál bouchl tlapou do stolu. „Tak to by teda nešlo, Floro! Nedovolím, abys dala v sázku svůj klovák, a navíc bez záchranné sítě. Vyloučeno!“ Jenže ona se nedala odradit. „Fernando, tolik ses kvůli téhle premiéře obětoval,“ upozornila klidně. „A my ostatní dřely a dřely. Jestli dnešní vystoupení zrušíme, už se nám nikdy nepodaří přilákat tolik diváků. Krajem se pak rychle roznese, že jsme neschopní, a to bude náš konec v šoubyznysu. 16
nnnnnnnnnn
page: 16
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 17
SLEPIČÍ CIRKUS Nemůžeme všechnu tu dřinu takhle zahodit, promarnit náš pot, krev a slzy jen proto, že jedna z nás začala kvokat! Ne, Fernando! Musíš mi dovolit, abych se prošla po visutém laně a předvedla obecenstvu vzdušný balet. Zvládnu to i bez sítě. Spolehni se. Budeš na mě pyšný!“ Zbylé slepice zajásaly. Jejich cvičitel zvedl tlapu. „Tak dobrá! Jdeme na to. Beztak už máme půl hodiny zpoždění.“ Elsina kapela sice pořád vyhrávala, avšak klaunkám došly všechny kejkle a žonglování s vejci začalo publikum nudit. Pár diváků to dohnalo k nelibému potleskávání. Vtom vešel do manéže Fernando v kostýmu principála a obecenstvo ztichlo. Lišákovi to ve fešáckém klobouku a v červeném fraku tak slušelo, až přítomné dámy v hledišti zavzdychaly. Přidalo se dokonce i pár pánů. Pak práskl bičem a do arény vběhl půltucet slepičích akrobatek, jež vzápětí vytvořily pyramidu. Tři stály dole, dvě na jejich ramenou a jedna slípka na vrcholu. Ozval se spíš zdvořilý potlesk. Nato se vedle nich objevila Flora, předvedla dokonalé trojité salto a přistála na hlavě kolegyně na vrcholku pyramidy. To už pochopitelně publikum pořádně rozparádilo. „A teď!“ vykřikl Fernando do tlampače, „velevážené dámy, velevážení pánové, zvířata, hmyze a… máme tu v publiku i nějaké plazy?“ Tlapky zvedla dvojice ještěrek. „… a velevážení plazi,“ dodal principál, „s laskavým svolením statkáře Balíka k vám nyní až z jeho pastvin přicházejí další účinkující! Mám tu čest představit vám dorkinku Adelaidu a její tančící krávy!“ Do manéže přiklusalo osm krav s roztomilými kloboučky na hlavách. Té první seděla na hřbetě dorkinka Adelaida v modrém úboru a s modrým kloboukem opatřeným chocholem. Když uvedla své svěřenkyně do arény, všechny se otočily k divákům, uklonily se a pak se začaly všelijak proplétat, zatímco jim k tomu Elsina kapela vyhrávala skotskou lidovku. Přítomní sedláci tleskali do rytmu a přítomné selky si špitaly, jak jsou ty kloboučky rozkošné a že by je mohly nosit taky, jenže pravá dáma si přece nevezme na hlavu něco, co předtím už viděla na krávě. 17
nnnnnnnnnn
page: 17
CMYKT
12504 • 21010176
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Strรกnka 18
nnnnnnnnnn
nnnnnnnnnnnn
page: 18
CMYKT
12504 โ ข 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 19
SLEPIČÍ CIRKUS A představení pokračovalo. Hvězdou jeho první poloviny byla jednoznačně Flora, která předvedla úchvatný repertoár skoků i přemetů. Do přestávky už bylo publikum okouzleno. Dokonce se smálo i dalším krkolomnostem s vejci, jež provozovaly klaunky. Všechno nasvědčovalo tomu, že cirkus bude slavit ohromný úspěch. Všichni však netrpělivě čekali na druhou polovinu, kdy měly podle programu nastoupit slepičí krotitelka lvů Roberta a poté Gertruda, odvážná mladá slepice na létající hrazdě, která obecenstvu předvede nebezpečný vzdušný balet bez záchranné sítě. To měl být vrchol večera – slibovaný a patřičně vyvedený na plakátech. Po přestávce nadešel čas na krotitelské číslo. Do manéže byly přivezeny klece a kolem dokola vyrostly kovové zábrany, aby šelmy divákům neublížily. Poté na scénu vkráčela Roberta ve slušivém kostýmu. „No tohle!“ vyhrkl nejeden přítomný důstojník. „Mít tak na uniformě tolik zlatých prýmků jako ona!“ Krotitelka práskla bičem a šest divokých lvů se z otevřené klece vřítilo doprostřed. Roberta znovu práskla, první svěřenec se posadil na zadní a zapanáčkoval. Publikum zatleskalo. Roberta opět zapráskala bičem, druhý lev ji oběhl a přikrčil se, jako by na ni hodlal vyskočit. Jenže ona se k té šelmě obrátila zády a zapálila si doutník! Nato se ke zvířeti otočila a začala vyfukovat kroužky, úhledně jeden za druhým. A ty pluly vzduchem až k hlavě lva a pak plavně sklouzly kolem jeho těla, jako by to byly obruče! Než jí diváci stačili zatleskat, ozval se virbl. Všichni se nedočkavě rozhlíželi. Co ta zmužilá slepice předvede teď? Roberta smekla, uklonila se veleváženému publiku, potom se znovu otočila k hrůzostrašnému zvířeti a rozevřela mu tlamu, kterou podepřela svými křídly. A k údivu celého šapitó strčila hlavu do lvího chřtánu. V tu chvíli začalo publikum tleskat, jásat a burácet ostošest. Byla to ohlušující vřava. Lva, zvyklého nacvičovat v naprostém tichu, ten rámus překvapil natolik, že zavřel tlamu – s Robertinou hlavou uvnitř! Krotitelka žalostně zakdákala a obecenstvo zalapalo po dechu. Avšak Fernando postával nedaleko. Přiskočil blíž, vrhl se lvovi na hřbet, stiskl mu horní část žaludku a nasadil Heimlichův chvat, který pomáhá, když se někdo dusí spolknutým soustem. Zabralo to. Roberta vystřelila ze lví tlamy a její tělo narazilo o kovovou zábranu na protější straně manéže. 19
nnnnnnnnnn
page: 19
CMYKT
12504 • 21010176
nnnnnnnnnnnn
12504_AnimalTale_int_CZ.qxp 04.04.16 8:16 Stránka 20
Bajky z divokých vajec Chudinka měla trochu pocuchané peří, ale principál jí pomohl na nohy, vrátil jí klobouček na hlavu, a tak se mohla uklonit na rozloučenou. Nastal zlatý hřeb večera. „Velevážené dámy, velevážení pánové, zvířata, hmyze i plazi!“ zvolal lišák. „Nyní jsme se měli stát svědky smrtelně nebezpečné vzdušné akrobacie v podání Gertrudy, odvážné mladé slepice na létající hrazdě! Leč naše hvězda začala kvokat…“ Všichni v publiku zklamaně zasténali – kromě jisté paní Harískové, jejíž manžel při pohledu na plakát s Gertrudou metající vzdušná salta v odvážném kostýmku s flitry pokaždé obdivně zahvízdal. „… nicméně její úlohy se pro dnešní večer zhostí naše hvězdná akrobatka Flora!“ připojil radostně Fernando. Reflektory se zaměřily na účinkující, která se na okraji manéže uklonila a začala šplhat po provazovém žebříku k plošině před visutým lanem. Zatímco lezla vzhůru, principál pokračoval: „Musím vám ještě prozradit, že Flora se ujala této role doslova na poslední chvíli. Chůzi po laně dosud netrénovala, nikdy se na něj ještě nepostavila – a nadto považte, že bude vystupovat bez záchranné sítě! Jakmile se tudíž vydá na svou nesmírně nebezpečnou cestu výšinami, snažně vás prosím, velevážené dámy, velevážení pánové, zvířata, hmyze i plazi, abyste zachovali naprosté ticho a nerušili umělkyni v jejím soustředění, než přejde na druhou stranu.“ Obecenstvo užasle zíralo na odvážnou akrobatku, jak šplhá pod vysoký strop šapitó. Bylo to ještě výš, než si Flora dokázala představit. Když se podívala dolů a spatřila pod sebou maličkou manéž i všechny ty dychtivé obličeje obrácené k ní, zatočila se jí hlava a musela se na chviličku přidržet žebříku. Publikum ji sledovalo s vykulenýma očima. Někteří si hryzali nehty, další se drželi za ruce. Všichni byli tak napjatí, jako by se měli po tom provaze vydat sami. Flora už stanula na plošině – a nyní měla poprvé vykročit po visutém laně. „A tady ji máme!“ zahřměl Fernando do tlampače. „Nejodvážnější slípka, jakou jsem měl to potěšení poznat! A nezapomínejte, dámy, pánové, zvířata, hmyze i plazi, že to dělá prvně v životě a bez záchranné sítě!“ Kdosi v publiku vykřikl: „Floro, nedělej to!“ 20
nnnnnnnnnn
page: 20
CMYKT
12504 • 21010176