RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Stránka 5
Vûnováno vzpomínce na Jakea, kter˘ mûl rád dobré pfiíbûhy A Craigovi – za to, Ïe vûfiil, Ïe takov˘ pfiíbûh dokáÏu napsat
RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Stránka 7
Prolog
â
ím jste se provinil? Já uÏ to vím. Prohlédnûte si soubory na pfiiloÏeném flash disku. Obeznámíte se tak se situací a zjistíte, co je pro vás osobnû v sázce. Prvotní instinkt vás bude pudit zavolat policii. TO NEDùLEJTE. Pak vás napadne obrátit se na pfiítele. To by bylo nemoudré. Spolehnûte se na tfii vûci: 1. Kdo udûlá to, co mu fieknu, tomu neublíÏím. 2. Kdo si to nezaslouÏí, toho nezabiju. 3. Poslouchejte mé rozkazy a já ochráním to, na ãem vám záleÏí.
RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Z P R ÁV Y
Stránka 9
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
âÁST PRVNÍ
6.47
Dobré ráno, New Yorku! V centru je teì pût stupÀÛ nad nulou, lije jako z konve a ranní cestu do práce navíc znepfiíjemÀuje mlha. Na‰tûstí by podle pfiedpovûdi mûl dé‰È bûhem dopoledne ustat. Pod plá‰tûnku si ale vezmûte nûco teplého, protoÏe teploty bûhem dne budou je‰tû klesat. V centru dnes oãekáváme dopravní zácpy, takÏe vám doporuãujeme vyuÏít pokud moÏno prostfiedkÛ hromadné dopravy. Veãer v Rockefellerovû centru probûhne slavnostní rozsvûcení vánoãního stromu. Pokud nebudete patfiit mezi desetitisíce náv‰tûvníkÛ, ktefií tuto událost uvidí na vlastní oãi, mÛÏete ji sledovat v na‰em pfiímém pfienosu, kter˘ zaãíná v sedm hodin veãer...
RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Stránka 10
Kapitola 1
C
ristina Silvová byla vÏdycky ateistka. UÏ jako malá holãiãka nevûfiila pohádkám. Nevûfiila na jednoroÏce ani na Santa Clause. A kdyÏ vyrostla, nevûfiila na zázraky. Ani na kouzla nebo v m˘tus amerického snu. Cristina nikdy nemûla zapotfiebí vûfiit v Boha. Ale jistou víru v sobû mûla. Tu, podle které se nauãila Ïít díky Anonymním alkoholikÛm: KdyÏ nedokáÏe‰ vûfiit, alespoÀ se snaÏ. Teì stála nad schody katedrály svatého Patrika, upírala zrak smûrem k Páté avenue a snaÏila se vûfiit ze v‰ech sil. Vûdûla totiÏ, Ïe jí pomÛÏe jedinû zázrak. Postoupila o pár opatrn˘ch krÛãkÛ a zamrkala, aby vypudila z oãí de‰Èovou vodu. Byla tma, teprve svítalo. Dé‰È neustával a kapky propadávaly mezerami v le‰ení, pod kter˘m stála. Z Páté avenue, která se táhla do dálky, byl vidût jen kousek. Nikde nikdo. Pozornû se rozhlíÏela a doufala, Ïe v ranním ‰eru rozezná nûjakou známku Ïivota. Marnû. Jestli New York vÛbec nûkdy spí, je to v tûchhle chvílích pfied zaãátkem dne. TûÏké bronzové dvefie se za ní s hluãn˘m zabouchnutím zavfiely. Od ostatních ji teì dûlily tisíce kilogramÛ kovu s reliéfy pÛltuctu svat˘ch. Od ostatních smolafiÛ, ktefií se podobnû jako ona dnes vypravili ãasnû ráno do mariánské kaple, aby mohli b˘t uvnitfi, jakmile se katedrála otevfie.
RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Stránka 11
RUKOJMÍ
/
11
Z nich v‰ech byla vybrána právû ona. A ani nevûdûla, k ãemu vlastnû. Kde asi je? Pozoruje ji? pfiemítala. Vnímala uvnitfi své hlavy hukot zpÛsoben˘ proudûním krve v Ïilách. Znûlo to jako oceán, jen hlasitûji. A ten zvuk jí byl mnohem nepfiíjemnûj‰í neÏ poryvy vûtru a de‰tû biãující její tváfi. Nûjak˘ promoãen˘ chodec schovan˘ pod velk˘m zelen˘m de‰tníkem chvátal po Páté avenue. Cristina otevfiela ústa, ale nevy‰el z nich Ïádn˘ zvuk. „Pomoc!“ zaprosila nehlasnû. Chodec se neotoãil. V lijáku se neobtûÏoval zvednout zrak k neogotick˘m vûÏím a ke zdobené fasádû. Nespatfiil tedy ani Ïenu ve Ïluté plá‰tûnce drÏící dfievûnou destiãku s jasnû rud˘m nápisem POMOZTE MI. Cristina opatrnû pokroãila vpfied. Kolem nev‰ímavû pro‰el dal‰í de‰tník, tentokrát ãern˘. Pak projela dvû auta. Nikdo nezpomalil. Zavolejte nûkam, modlila se v duchu. Na tísÀovou linku. Na policii. Nûkam. Ohlaste, Ïe tu v de‰ti stojí nûjaká bláznivá Ïenská. Pfied katedrálou svatého Patrika – pfied budovou, která je památkou, turistickou atrakcí a svatostánkem zároveÀ. Udûlala dal‰í krok, zvedla hlavu a v ‰eru se zahledûla do le‰ení tyãícího se vysoko nad ní. Sleduje ji? Dal‰í krok. Z oãí jí tekly slzy a mísily se s kapkami de‰tû. Uvûdomovala si, Ïe katedrála svatého Patrika je symbolem. Destiãka, kterou drÏela v dlaních, byla také symbolem. Dokonce i zpovûì, k níÏ byla donucena, byla jen symbolem. A dûsilo ji vûdomí, Ïe aãkoliv je nevûfiící, zemfie jako symbol. BÛhvíãeho. •••
RukojmiKor2
12
/
5/30/16 5:52 PM
Stránka 12
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
O blok dál vystoupil Angus MacDonald z autobusu linky M4 pfiímo do studené kaluÏe na rohu 52. ulice a Páté avenue. Rozbûhl se, protoÏe cítil, Ïe jeho údajnû nepromokav˘ trenãkot zaãíná tûÏknout nasáknutou vodou. Pfiesnûji fieãeno, chtûl se rozbûhnout. Ale mûl artrózu, takÏe se mu bohuÏel stávalo, Ïe se jeho nohy odmítaly podfiídit tomu, co si usmyslel. Bylo mu sedmdesát ãtyfii let a optimistick˘ pfiístup, Ïe duch vítûzí nad hmotou, se mu uÏ v praxi pfiíli‰ nedafiilo uplatÀovat. Pfied sebou vidûl jen semafor k˘vající se ve vûtru. Centrum nebylo jen vylidnûné a tiché – v tomhle poãasí vypadalo jako pfiízraãné mûsto duchÛ. Pak se z mlhy vynofiil muÏ v plá‰tûnce newyorské policie. V polovinû bloku pfie‰el na druhou stranu Páté avenue a spûchal ke katedrále. Stejnû jako Angus zfiejmû nechtûl zme‰kat ranní m‰i v sedm hodin. Angus si uvûdomil, Ïe by si mûl také pospí‰it, jinak pfiijde pozdû. Se‰el z chodníku a pustil se nejkrat‰í cestou pfies vozovku ke katedrále. Policista zatím vystoupal do poloviny schodi‰tû vedoucího ke vchodu do katedrály svatého Patrika a zastavil se. Byla tam nûjaká Ïena. Jen tam stála. Její Ïlutá plá‰tûnka se nápadnû vyjímala pod sloÏit˘m le‰ením zakr˘vajícím vchod. Angus pfiimhoufiil oãi. Odhadoval, Ïe jí mÛÏe b˘t tak pûtadvacet let. Vypadala vydû‰enû. Byla tak vystra‰ená, Ïe nijak nereagovala na policistu, kter˘ na ni hledûl. BÛhví, jestli ho vÛbec zaregistrovala. Stála tam jako soln˘ sloup a bloudila pohledem kolem. Policista se také rozhlédl. Nikde nic, nikde nikdo. Jen dé‰È, mlha a obãas svûtla projíÏdûjícího automobilu. A samozfiejmû Angus. Policista se pohnul. Zavrtûl hlavou, jako kdyby chtûl dát najevo, Ïe nemÛÏe nic dûlat, a vykroãil. Odvrátil se od Ïeny a ve‰el do katedrály.
RukojmiKor2
5/30/16 5:52 PM
Stránka 13
RUKOJMÍ
/
13
Ten mohutn˘ chlapík mûl brunátné tváfie, mûfiil jistû pfies metr osmdesát a váÏil hodnû pfies sto kilo. Oãividnû to byl typ vhodn˘ spí‰ na urovnávání pouliãních ‰arvátek neÏ na uklidÀování rozru‰en˘ch Ïensk˘ch. Angus uÏ se smífiil s tím, Ïe zaãátek m‰e nestihne. Mûl své zku‰enosti s tím, jak mladé Ïeny vûci rády dramatizují. Vzpomnûl si na svou netefi: té by to bylo podobné, postavit se v de‰ti na ulici s nûjak˘m potrhl˘m nápisem ãistû jen proto, aby dala najevo svÛj názor nebo si vydobyla pozornost tfieba kvÛli tomu, Ïe se s nûk˘m nepohodla. „Hej, sleãno, pojìte se schovat pfied tím lijákem,“ zavolal na ni, kdyÏ byl v doslechu. Zvuk jeho hlasu ji pfiekvapil. Polekanû se k nûmu otoãila. Za to leknutí mohl jen její du‰evní stav, protoÏe Angus rozhodnû nebyl typ, kter˘ by lidem nahánûl strach. Mûl vrásãitou ãernou pleÈ, kuãeravé ‰edé vlasy a úctyhodné bfií‰ko. Kdyby se navlékl do ãerveného kost˘mu, byl by z nûj obstojn˘ Santa Claus. Natáhl k dívce paÏi, aby jí pomohl vykroãit, ale pak ruku opût svûsil, protoÏe dívka nijak nezareagovala. Le‰ení pfied de‰tûm moc nechránilo, proto se vydal k masivním bronzov˘m dvefiím a cestou stfiásal z plá‰tû vodu jako zmokl˘ pes. Dívka se pofiád neh˘bala z místa, jen otoãila hlavu, aby na Anguse vidûla. „Já jsem Angus. Jak se jmenujete?“ Vrazil ruce do kapes a schoulil se pfied náporem de‰tû. Neodpovûdûla, ale dál z nûj nespou‰tûla naléhav˘ pohled. Vypadalo to, Ïe chce nûco fiíci, ale nemÛÏe. „Jen mi prozraìte své jméno. Na tom pfiece nic není.“ Prudk˘ poryv vûtru jí strhl kapuci plá‰tûnky. Vlasy se jí rozlétly na v‰echny strany a v okamÏiku je mûla promoãené, ale ani se nepohnula, aby se pfied de‰tûm ochránila. „VÏdyÈ si tu uÏenete zápal plic,“ naléhal Angus. „Pojìte, pÛjdeme dovnitfi.“
RukojmiKor2
14
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 14
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
Ani tentokrát neodpovûdûla. Naklonila hlavu ke stranû, jako kdyby se snaÏila nûãemu naslouchat. Ale jedin˘m sly‰iteln˘m zvukem byl liják bu‰ící do mramorového schodi‰tû. „Zaãíná m‰e,“ pokraãoval. „Nevím, co se vám stalo, proã jste rozru‰ená, ale pojìme si o tom promluvit v kostele. Tam je teplo a sucho.“ Zvedla hlavu a oãima prohledávala jednotlivá patra le‰ení. „Máte tam napsáno POMOZTE MI,“ fiekl. „Já vám pomohu. Pojìme spolu dovnitfi.“ Náznakem zvedla paÏe, ale nemohla s nimi h˘bat. Angus si náhle v‰iml, Ïe tu dfievûnou destiãku, kterou drÏí v dlaních, má uvázanou k rukám pevnû staÏen˘m drátem. Uvûdomil si znepokojující vûc: Tohle si nemohla udûlat sama. Vysoko nad mrakodrapy Páté avenue se zabl˘skalo a pak zahfimûlo. Cosi v atmosféfie se zmûnilo. Angus uvaÏoval. Musí sehnat pomoc. Potfiebuje policistu. Toho, kter˘ pfied chvilkou ve‰el mohutn˘mi bronzov˘mi dvefimi do kostela. Sáhl po dvefiích napravo – tûch s matkou AlÏbûtou Annou Setonovou, první svûticí amerického pÛvodu – a zatáhl za nû. Neotevfiely se. Ani kdyÏ zatáhl silnûji. Opakoval pokus u dvefií na levé stranû – tûch se svatou Kateri Tekakwithou, dcerou náãelníka MohawkÛ. Ani tam neuspûl. Bude to muset zkusit u nûkterého z postranních vchodÛ. Ale tyhle hlavní dvefie by zamãené b˘t nemûly. VÏdyÈ je právû ãas ranní m‰e od sedmé a pfied chvilkou tudy ve‰el dovnitfi ten policista. Nûco tu nehraje. Angus se snaÏil logicky uvaÏovat. AÈ uÏ to té Ïenû udûlal kdokoliv, urãitû je v katedrále. To se zvládne. Ten policista byl mohutn˘ chlapík. Ten si urãitû poradí s hrozbou uvnitfi, aÈ uÏ je jakákoliv. Angus by se tedy mûl soustfiedit na situaci tady venku.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 15
RUKOJMÍ
/
15
Otoãil se k Ïenû. Hledûla na nûj. Nespou‰tûla z nûj oãi. SnaÏil se z nich vyãíst, co se mu mlãky snaÏí sdûlit. Vtom si v‰iml, Ïe jí na ãele tancuje zvlá‰tní ãervená teãka. Vypadalo to zrovna jako svûteln˘ bod laserového ukazovátka, které pouÏíval pfii v˘uce algebry. A najednou uÏ tam ta Ïena nestála. Projektil pfiiletûl ti‰e a zasáhl ji do ãela. Zhroutila se k zemi. V‰ude se najednou leskla spousta krve a mísila se s kaluÏemi vody na schodech katedrály. Angus ucítil v hlavû prudkou bodavou bolest, aãkoliv vûdûl, Ïe sám zasaÏen nebyl. Nohy mu vypovûdûly poslu‰nost. Zhroutil se na kolena vedle mrtvého dívãího tûla. ObûÈ Jeho tûla a krve, pomyslel si, kdyÏ roztfiesenou rukou lovil v kapse telefon. Slova m‰e, kterou zme‰kal. De‰tûm promoãené ráno bylo klidné a tiché. Ulice zÛstávaly dál opu‰tûné. Angus nejist˘mi prsty navolil ãíslo tísÀové linky. NeÏ k mrtvé Ïenû svírající v rukách svázan˘ch drátem dfievûnou destiãku dorazila pomoc, uplynulo sedm minut. A uteklo dal‰ích devût minut, neÏ si policista nûãeho v‰iml. Na té destiãce byl vzkaz. Ne ten nápis prosící o pomoc, kter˘ se snaÏila ukázat celému svûtu. Byla tam je‰tû poznámka – vzkaz pfiilepen˘ na zadní stranû destiãky. Policista mu sice nerozumûl, ale mûl dost rozumu na to, aby o nûm dal vûdût vysílaãkou.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Z P R ÁV Y
Stránka 16
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
8.17
Pro ty z vás, kdo právû cestujete do práce, máme dobrou zprávu: dé‰È a mlha by mûly do hodiny pfiejít. Po zbytek dne budeme mít zataÏeno a odpoledne se moÏná doãkáme snûhov˘ch pfiehánûk. Pokud ale mífiíte do centra, doporuãujeme vám vyhnout se Páté avenue pod 57. ulicí. Dostáváme zprávy o policejní aktivitû v této oblasti...
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 17
Kapitola 2
D
aleko od centra Manhattanu, o sto ulic dál na sever, stála v de‰ti sná‰ejícím se na New York Eva Rossiová. PoloÏila kamínek na hrob svého nevlastního otce. Byl to zvyk, kter˘ ctila, i kdyÏ mu nerozumûla. Nûkdo fiíkal, Ïe kamínek symbolizuje její vzpomínky – nemûnné a trvalé. Ale také sly‰ela, Ïe to má zahánût démony. A podle jedné povûry má dokonce tíha kamení poutat du‰i mrtvého v zemi. Jako kdyby se tu Zev Berger snad chtûl potulovat jako stra‰idlo. Eva niãemu z toho nevûfiila. Zev ale míval ve zvyku dodrÏovat jisté tradice, a proto ona teì respektovala tuhle. Ale vlastnû to nebyl kamínek – pouÏila lasturu ze Zevovy oblíbené pláÏe, odlehlého místeãka na jiÏním pobfieÏí Long Islandu, kde hnízdí kulíci a mohutné vlny se tfií‰tí o bariéru z ãern˘ch balvanÛ. Byly tam krásné a zvlá‰tní lastury. Jejich nepravideln˘ vzor tvofien˘ nachov˘mi a smetanovû bíl˘mi prouÏky vypadal jako plastick˘. Eva mûla pokaÏdé pocit, Ïe ty jasnû zbarvené r˘hy musí nahmatat, ale ve skuteãnosti cítila pod prsty vÏdy jen dokonale hladk˘ povrch. Zev byl v jistém smyslu také takov˘ – ostfiílen˘ a zku‰en˘ agent CIA, kter˘ si od nikoho nenechal nic líbit, ale Evû nebo její matce vÏdy ustoupil. Eva nehnutû stála v de‰ti. Nemodlila se, mlãela. Ale vzpomínala. A pokud si pfiedstavovala, Ïe si se Zevem nûco fiíká beze slov, bylo to jen proto, Ïe ho kdysi tak dobfie znala. Pod
RukojmiKor2
18
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 18
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
ponur˘m prosincov˘m nebem se jí v my‰lenkách prolínala minulost se souãasností. Pro‰la si uÏ ãtyfimi z pûti fází smutku. Popírala to, vztekala se na Zeva, snaÏila se smlouvat s Bohem, aãkoliv vlastnû ani nevûdûla, jestli v nûj vûfií, a nauãila se Ïít se sv˘mi ãern˘mi my‰lenkami. Teì uÏ jí zb˘vala jen fáze smífiení. Smífiení je dar, kter˘ nemusí b˘t dán kaÏdému, fiekl jí jednou nûjak˘ muÏ v Novém Dillí. Eva si nebyla v tomto ohledu jista. Ale v‰echny instinkty ji nutily bránit se pfiijmout jako fakt, Ïe Zev je navÏdy pryã. Neumûla si pfiedstavit, Ïe by vkroãila do jeho domu. Nebo Ïe by odpovûdûla na telefonní vzkazy právníka, kter˘ s ní chtûl probrat poslední vÛli. Hned po pohfibu se vydala z New Yorku letadlem do ¤íma a od té doby byla tfii mûsíce ustaviãnû na cestách. Vypadalo to, Ïe Zev po sobû nechal víc tajemství neÏ ·ahrazád, a Eva byla rozhodnuta odhalit alespoÀ ta nejdÛleÏitûj‰í. Chtûla pochopit jeho Ïivot a potfiebovala pochopit jeho smrt. A proto zaãala v ¤ímû a Madridu. Pak pfii‰la PafiíÏ a Bruggy, po nich Mnichov, Praha, Amsterodam, KodaÀ, a nakonec Athény a ·anghaj. Teprve kdyÏ v Hongkongu pozorovala v parku muÏe hrající mahjong, stejnû jako se na nû jednou díval Zev, sevfielo se jí hrdlo a náhle pochopila, Ïe odpovûdi, které hledá, najde jedinû doma. A tak se vrátila do New Yorku. A za‰la na tenhle hfibitov. A to uÏ pfiece nûco znamená. Zavfiela de‰tník a odvrátila se od hrobu. Dé‰È, kter˘ dotíral celé ráno, koneãnû ustal. Ve vzduchu se ale vzná‰ela hustá mlha a byla pofiád vût‰í zima. Eva se roztfiásla a pfiitáhla si pevnû k tûlu ‰edou bundu. Vykroãila na sever, podél zídky dûlící hfibitov od ulice Riverside Drive. Zatím tu nikoho nepotkala. Teì si ale v‰imla, Ïe se k ní mlhou blíÏí dva muÏi. Nemûla Ïádn˘ dÛvod pfiedpokládat, Ïe to znamená potíÏe.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 19
RUKOJMÍ
/
19
Je tu spousta hrobÛ a mÛÏe sem chodit spousta truchlících. Co je na tom, kdyÏ se ti dva rozhodli zajít si sem takhle brzy zrána? Pfiesto ale pfiidala do kroku. Odhrnula si z tváfie rozcuchané svûtlé vlasy a prohlédla si ty dva pozornûji. Pfiicházeli ze severu, od Západní 155. ulice. Zamífiila na v˘chod, k Broadwayi. Koutkem oka zaregistrovala, Ïe zmûnili smûr. ·li teì také na v˘chod. Ti sem rozhodnû nepfii‰li truchlit a vzpomínat. Nenápadnû pohledem zkoumala okolí. Nikde nikdo, jen ona a ti dva. Pfiidala do kroku. Oni také. Rychle se blíÏili. Zatoãila na jihov˘chod. Periferním zrakem je sledovala. ·li sebejistû. Z kaÏdého jejich kroku vyzafiovala autorita. Nenápadná vyboulenina u pasu prozrazovala, Ïe jsou ozbrojení. Jsou od policie, fiekla si. Co mi chtûjí? Kráãela stále rychleji, pofiád je sledovala a byla ve stfiehu. UÏ vûdûla, Ïe ten nalevo je newyorsk˘ policista v civilu. Na tváfii mu ra‰ilo nûkolikadenní strni‰tû. Dfiív mûl moÏná kondici atleta, teì uÏ byl tro‰ku z formy. Pofiád si ale sebevûdomû vykraãoval a na to, aby si ho ãlovûk pfiedstavil v uniformû, nebylo zapotfiebí pfiíli‰ fantazie. MuÏ napravo byl hladce oholen˘ a nakrátko ostfiíhan˘. ZÛstával pÛl kroku za sv˘m parÈákem. Byl vycviãen k tomu, aby se drÏel stranou a nevyãníval. Ten je urãitû od FBI. Ti dva vypadali jako ukázkov˘ model spolupráce mezi FBI a policií – spolupráce, kterou pfiinesl útok na Svûtové obchodní centrum. Kdyby tak chtûli prostû zmizet, zatouÏila. Ale vûdûla, Ïe se s tím bude muset vypofiádat. TakÏe zpomalila, aby ji do‰li. První k ní dorazil newyorsk˘ policista. „Zvlá‰tní agentka Rossiová? Jsem Rick Connor a tohle je zvlá‰tní agent Chris
RukojmiKor2
20
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 20
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
Anders.“ Energicky jí ukázal svÛj policejní prÛkaz a Anders mávl odznakem FBI. „Potfiebujeme, abyste ‰la s námi.“ Eva se prudce zastavila. „Jsem mimo sluÏbu.“ „Je to dÛleÏité.“ „Jsem mimo sluÏbu,“ opakovala znovu. „Úmrtí blízké osoby. Najdûte si nûkoho jiného.“ „Je to na pfiíkaz fieditele,“ trval na svém Anders. „Chce s vámi mluvit.“ „CoÏe, Henry?“ Eva udivenû zvedla oboãí. Pokud ‰lo o pfiíkazy fieditele Henryho Ma, zaujímala k nim stejn˘ postoj jako ke kamínkÛm na hrobech: zvyky ãi pfiíkazy dodrÏovala jen do té míry, jakou uznala za vhodnou. Nebylo to proto, Ïe by nemûla respekt k Henryho postavení, ani si nemyslela, Ïe by jeho práce nebyla dÛleÏitá. Ale vidûla v nûm politikáfie, kterému se nedá vûfiit. „Vyfiiìte fiediteli, Ïe se omlouvám, ale nejsem k dispozici,“ fiekla a vykroãila pryã. „Je to krizová situace.“ Eva cítila, jak se jí rychleji rozbu‰ilo srdce. Jí osobnû se Ïádná krize, o které by jí fiekli, nemohla t˘kat, byla jedináãek a oba rodiãe byli po smrti. Nemûla nikoho, za nikoho nebyla odpovûdná. Anders se nezdrÏoval zbyteãn˘mi okolky, takÏe zareagovala stejnû. „Jaká krizová situace?“ „Zemfiela jedna Ïena.“ „Máte i jiné odborníky na sestavování profilÛ.“ „Musíte to b˘t vy. Cestou k autu vám to vysvûtlím.“ A ukázal na civilní sedan zaparkovan˘ v kopci. Skrz mlhu bylo auto stûÏí vidût. „Jak jste mne na‰li?“ chtûla sly‰et Eva a zastavila se. „To je na‰e práce. A od vás potfiebujeme, abyste odvedla tu svou.“ „Mám neplacené volno.“ Vláda jí dávala tfiináct dnÛ placené dovolené a Eva uÏ si vybrala neplacen˘ ‰estinásobek této doby. A byla pevnû rozhodnutá vzít si je‰tû víc. „A spûchám na schÛzku v centru,“ pohlédla v˘znamnû na hodinky.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 21
RUKOJMÍ
/
21
Connor vylovil z kapsy cigaretu, zapálil si a vdechl koufi hluboko do plic. Budilo to dojem, Ïe nikotin potfiebuje víc neÏ vzduch. „Nejde jen o tu mrtvou, v sázce je víc. ¤editel Ma fiekl, Ïe va‰e pfiítomnost je naprosto nutná.“ „Proã?“ zajímala se Eva. „Máme za to, Ïe ta mrtvá byla rukojmí, a obáváme se, Ïe je jich tam víc.“ V Connorovû hlase ale neznûly obavy. Byl to typ policisty, kter˘ uÏ pfii‰el o ve‰keré ambice. Eva takové dobfie znala. Dûlali to, co mûli, a peãlivû si hlídali ãas: je‰tû tolik a tolik minut do konce pracovní doby, tolik a tolik t˘dnÛ do dovolené, tolik a tolik let do dÛchodu. „Jestli se jen obáváte, znamená to, Ïe to nevíte jistû.“ „Je to sloÏité.“ Connor stál, koufiil a hledûl na Evu tak, jako kdyby tím problémem byla ona. Zavrtûla hlavou. Nestála o komplikace. A rozhodnû nemûla zájem zapojovat se do fie‰ení nûjaké krize s rukojmími. Patfiila mezi ty nejlep‰í vyjednávaãe FBI v New Yorku. Ale to bylo pfiedtím. Teì uÏ ne. Opustila práci, hodila ji za hlavu, aby se vûnovala nûãemu úplnû jinému. Ne, do téhle situace se rozhodnû nemínila nechat zaplést. „UÏ pfies rok jsem se neúãastnila Ïádného vyjednávání s únoscem,“ oznámila a otoãila se k nim zády. „Najdûte si nûkoho z vyjednávacích t˘mÛ.“ FBI i newyorská policie mûly ‰piãkové oddíly. Tentokrát promluvil Connor. „Je to v katedrále svatého Patrika.“ Eva bezdûãnû pocítila záchvûv zvûdavosti, ale v oãích upfien˘ch na policistu udrÏela prázdn˘ v˘raz. „Ve zprávách o tom nic nehlásili.“ Po celé dûtství u nich byly bez ustání pu‰tûné nejménû tfii televize. Zev vÏdy sledoval nûkolik zpravodajsk˘ch kanálÛ souãasnû. Dal‰í rodinn˘ zvyk, kter˘ dál dodrÏovala.
RukojmiKor2
22
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 22
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
„Je‰tû se to do zpráv nedostalo. Ale mûli vám poslat za‰ifrovanou zprávu s detaily.“ Eva sáhla do kapsy pro mobil a s údivem zjistila, Ïe Connor má pravdu, pfiestoÏe tenhle telefon pfiijímal jen soukromé e-maily. Otevfiela text a rychle projela oãima první stránku. Struãná a vûcná mluva oficiálního hlá‰ení ihned upoutala její pozornost. Tohle zavánûlo komplikacemi. Vzhlédla. „Jak je to dlouho, co se únosce zabarikádoval v katedrále?“ „První hlá‰ení jsme dostali devût minut po sedmé – poté, co byla zabita první obûÈ.“ „Jak?“ „Byla zastfielena. PfiedbûÏnû jsme zadrÏeli jednoho muÏe, ale zfiejmû je nevinn˘. V˘stfiel vy‰el z velké v˘‰ky, z le‰ení, co je kolem katedrály. Je to nepfiehledná kovová a dfievûná konstrukce, kterou nedávno zaãali rozebírat.“ Connor upustil nedopalek na zem. Ten naposledy rudû zasvítil a pak zhasl pod podráÏkou policistovy boty. „Uzavfieli jste oblast?“ „Neprody‰nû. Je tam newyorská policie a pÛltucet lidí z krizové jednotky. Obklíãili katedrálu tak, Ïe se odtamtud nikdo nedostane.“ „UÏ jste identifikovali tu mrtvou?“ „Pracujeme na tom.“ Eva opût pocítila jiskfiiãku zájmu, ale pak schovala mobil do kapsy. „UÏ jsem pfiíli‰ dlouho ze hry. A mám v plánu nûco jiného.“ „Deset kilometrÛ kondiãního bûhu, jako vãera, pfiedevãírem a den pfiedtím? To mi pfiijde dost sobecké.“ Connor se na ni posmû‰nû u‰klíbl. Otoãila bezv˘razn˘ pohled k Andersovi. „Odkdy mne FBI sleduje?“ „Od zaãátku listopadu,“ odpovûdûl agent s pokrãením ramen. „Jin˘mi slovy od chvíle, kdy si nahofie zaãali fiíkat, jestli
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 23
RUKOJMÍ
/
23
není nûkde problém. Proã cestujete z jedné zemû do druhé a jestli se vÛbec chcete vrátit do práce.“ „Dejte hlavnímu vyjednávaãi mé telefonní ãíslo. Pokud by potfieboval poradit, mÛÏe se na mne obrátit,“ zalhala. Ve skuteãnosti rozhodnû nemûla v úmyslu se jakkoliv zapojovat. Anders se nemínil vzdát. „Nerozumíme si. Ma bude nejspí‰ potfiebovat, abyste hlavní vyjednávaãkou byla vy.“ „To nepfiipadá v úvahu,“ odpovûdûla rozhodnû. KdyÏ naposledy pracovala na pfiípadu s rukojmími, udûlala ‰patné rozhodnutí a zemfieli kvÛli tomu lidé. Bylo jich celkem jedenáct, vãetnû dûtí. Nic podobného uÏ v Ïádném pfiípadû nechtûla zaÏít. Connor ji probodával pohledem. „V katedrále svatého Patrika je v tuhle chvíli nûkolik lidí, ktefií by ocenili, kdybyste si to je‰tû rozmyslela.“ „Je mi líto,“ odpovûdûla Eva a otoãila se k odchodu. „Ten únosce zanechal vzkaz.“ „Dejte to nûkomu jinému.“ „To nejde,“ zavolal za ní Connor. „Proã ne?“ kfiikla pfies rameno, ale nezastavila se. „¤ekl si jmenovitû o vás, agentko Rossiová.“
RukojmiKor2
24
5/30/16 5:53 PM
/
Stránka 24
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
TAJN
É
T¯M VIDOCQ, ZÁZNAM â. A3063277 Souãasn˘ stav: AKTIVNÍ, oficiálnû na neplacené dovolené – úmrtí v rodinû
Evangeline Rossiová Pfiezdívka: Eva Vûk: 34 let Rasa/etnick˘ pÛvod: europoidní, Italka V˘‰ka: 165 cm Váha: 53 kg Barva oãí: svûtle hnûdá Barva vlasÛ: svûtlá Souãasná adresa: Západní 57. ulice 348, ãtvrÈ Hells Kitchen, Manhattan, New York. Záznamy v rejstfiíku trestÛ: Bez záznamu. Odbornost: Behaviorální vûda a kriminální investigativní anal˘za se zamûfiením na kineziku a paralingvistiku. Zku‰ená vy‰etfiovatelka a vyjednávaãka. Vzdûlání: Bakaláfisk˘ a magistersk˘ titul z Yaleovy univerzity v oboru klinická psychologie. Osobní údaje Pfiíbuzní: Vlastní otec neznám˘, matka Annabella je mrtvá, nevlastní otec Zev Berger pracoval jako operativec CIA, nedávno zemfiel. ManÏel/partner: Bez partnera.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 25
RUKOJMÍ
/
25
NáboÏenství: Agnostiãka. Zájmy: Ráda lu‰tí kfiíÏovky. Hraje na piano na koncertní úrovni. Hodnû bûhá, absolvovala ãtyfii Newyorské maratony. Profil Silné stránky: Jako nevlastní dcera agenta CIA se Eva do tohoto prostfiedí vlastnû narodila a je zcela oddána své práci, o které vûfií, Ïe pomáhá dûlat svût lep‰ím. Díky sv˘m instinktÛm a v˘cviku se dokáÏe vÏít do mysli zloãince mnohem lépe neÏ ostatní agenti jejího vûku a zku‰eností. Slabé stránky: Perfekcionistka. Nerada podléhá vedení a nerada deleguje pravomoci. Poznámky: Trpí siln˘mi migrénami vyvolan˘mi stresem, nedostatkem spánku ãi pfiemírou kofeinu. Tvrdí, Ïe díky medikaci tyto stavy zvládá. Prodûlala krizi sebedÛvûry poté, co vinou selhání ve vyjednávání do‰lo k úmrtí skupiny rukojmích (pfiípad ã. 175137662). Po rozpu‰tûní t˘mu Vidocq nastoupila neplacenou dovolenou, na které je dosud. * Hodnocení sepsal a aktualizoval fieditel Henry Ma. Urãeno v˘hradnû pro interní úãely.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Z P R ÁV Y
Stránka 26
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
Z P R ÁV Y
9.31
Máme pro vás ãerstvé novinky t˘kající se situace v centru. Policisté a zásahová jednotka uzavírají prostor kolem Páté avenue a Madison avenue na nûkolik blokÛ od 50. ulice. V oblasti se pohybuje nበzpravodajsk˘ vrtulník, aby nám poskytl pfiím˘ pfienos. V 50. a 51. ulici je po obou stranách Páté avenue spousta policejních i hasiãsk˘ch vozÛ. A nyní pfiedám slovo Jimovi. MÛÏe‰ ze své vyv˘‰ené pozice odhadnout, zda se zásah t˘ká Rockefellerova centra, nebo katedrály svatého Patrika? JIM: V tuto chvíli mohu fiíci jen to, Ïe pod sebou vidíme, jak
probíhá velká záchranná akce, která se odehrává na Páté avenue v místû jmenovan˘ch dvou velk˘ch turistick˘ch atrakcí, hojnû nav‰tûvovan˘ch pfiedev‰ím bûhem svátkÛ.
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 27
Kapitola 3
R
ockefellerovo centrum stojí pfiesnû naproti katedrále svatého Patrika. Pfied ním, pod velk˘m bronzov˘m Atlasem drÏícím nebeskou klenbu, teì rázoval sem a tam muÏ, kter˘ nechal pfiedvolat Evu. KdyÏ ho spatfiila, uvûdomila si, Ïe tahle krize sice nastala v nevhodné dobû, ale mohlo to b˘t je‰tû mnohem hor‰í. Mûli ‰tûstí, Ïe dokázali uzavfiít a zabezpeãit okolí dfiív, neÏ se sem staãily nahrnout tisíce a desetitisíce náv‰tûvníkÛ dychtiv˘ch shlédnout proslaven˘ obfiad rozsvûcení vánoãního stromu. Tohle místo uprostfied Manhattanu je vÏdy centrem turistického ruchu a teì na Vánoce se promûnilo v pódium, na nûmÏ se odehrávalo úÏasné sváteãní pfiedstavení. Za normálních okolností by tu teì byl vzduch prosycen˘ vÛní peãen˘ch ka‰tanÛ a cinkot rolniãek v‰ech tûch Santa ClausÛ od Armády spásy by se mísil s melodiemi koled linoucích se ze v‰ech obchodÛ. Nazdobené v˘klady by zápasily o pozornost zákazníkÛ co nejvût‰ím pfiepychem a nádherou. Na v‰ech budovách by záfiila záplava vánoãních svûtel, rud˘ch stuh a zelen˘ch vûncÛ. I unavení Newyorãané by se rádi nechali nalákat a pfiipojili by se k bezpoãtu turistÛ, aby strávili den nakupováním v obchodním domû Saks, bruslením na ledové plo‰e uprostfied námûstí Rockefeller Plaza ãi náv‰tûvou katedrály svatého Patrika.
RukojmiKor2
28
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 28
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
Eva se otoãila ke katedrále, ohromné novogotické stavbû s vitráÏov˘mi okny a dvojicí elegantních vûÏí tyãících se do stometrové v˘‰e. Nahofie se ztrácely v nízké oblaãnosti, která zÛstala po de‰ti. Velkolepé rozmûry katedrály uÏ sice zastínily mrakodrapy v jejím tûsném okolí, ale díky své majestátnosti zÛstávala i nadále místní dominantou. Teì, kdyÏ uvnitfi i vnû probíhaly rozsáhlé restauraãní práce, byla z velké ãásti skryta pod le‰ením, ale pfiesto pÛsobila mystick˘m dojmem. Evû v tuhle chvíli nese‰lo na tom, Ïe není katoliãka a vlastnû ani není moc vûfiící. Samotná budova katedrály byla tak nádherná a jedineãná, Ïe uvnitfi vÏdy nacházela klid a mír. Pro dne‰ek to ale neplatilo. Pátá avenue se v prostoru mezi 49. a 52. ulicí zmûnila v záplavu policejních, hasiãsk˘ch a zdravotnick˘ch aut, speciálnû vybaven˘ch dodávek a civilních sluÏebních sedanÛ. Jednasedmdesát tisíc svûtel záfiících na obchodním domû Saks teì soutûÏilo s blikáním ãervenomodr˘ch majáãkÛ v‰emoÏn˘ch zásahov˘ch vozidel – rojili se tu mûst‰tí policisté, federální agenti, protiteroristické jednotky, zdravotníci. V‰ichni spoleãnû vytvofiili kolem katedrály svatého Patrika neprody‰nû uzavfienou oblast. V‰echny pfiístupové cesty ke katedrále teì byly zablokovány. Zabezpeãenou oblast vyznaãovaly betonové bloky stfieÏené policisty v plné v˘zbroji, ktefií nepou‰tûli dál ani davy zvûdavcÛ, ani reportéry s mikrofony a kamerami. ¤idiãi nucení k objíÏìce zbûsile troubili a kdesi jeãel autoalarm. Jakási stafienka se tolik rozzlobila na policistu, kter˘ jí bránil projít, Ïe se do nûj div nepustila de‰tníkem. „Potfiebuji uzavfiít oblast je‰tû o dva bloky dál, sly‰íte?“ kfiiãel Henry Ma do rádia. „A zbavte se tûch reportérÛ s kamerami!“ ¤editel sundal z ramen plá‰tûnku a hodil ji asistentovi, kter˘ se drÏel za ním s deskami na dokumenty v ruce. Pak si dlaní otfiel ãelo – sice pfiituhovalo, ale on se potil. Mûl svou obvyklou ‰irokou ãervenou kravatu a nale‰tûné boty, ale za
RukojmiKor2
5/30/16 5:53 PM
Stránka 29
RUKOJMÍ
/
29
poslední tfii mûsíce, co ho Eva nevidûla, pfiibral urãitû pfies pût kilo. Do obleku se uÏ stûÏí ve‰el, nemûl vyÏehlenou ko‰ili a na prstu mu chybûl snubní prsten. Eva ãekala, aÏ si jí v‰imne. KdyÏ se tak stalo, zarazil se a pokynul rukou smûrem k dodávce t˘mu rychlého nasazení. Byl to zfiejmû signál. Asistent s deskami ustoupil, z dodávky vy‰la Hispánka v jednoduch˘ch khaki kalhotách a pfiiléhavém ãerném plá‰ti a k˘vla hlavou na skupinku policistÛ. Mohlo jí b˘t nûco pfies tfiicet, dlouhé ãerné vlasy mûla svázané do jednoduchého copu a nebyla ozbrojena. Ale podle toho, jak nepfiimûfienû velk˘ mûla hrudník v pomûru k útlému tûlu, bylo jasné, Ïe se pod jejím obleãením skr˘vá neprÛstfielná vesta. Tohle byla oãividnû vyjednávaãka newyorské policie. Henry si srovnal kravatu a do‰el k Evû. „Nebyl jsem si jist˘, jestli pfiijdete,“ oslovil ji. MoÏná uÏ litoval toho, jak se jí zbavil, kdyÏ se proti nim bûhem jejich posledního pfiípadu obrátilo vefiejné mínûní. A moÏná také ne. Tak nebo tak, Eva vûdûla, Ïe Henry opravdové omluvy není schopen a tahle formulace je v‰echno, co od nûj na pfiivítanou usly‰í. „Nechtûla jsem pfiijít, ale nemûla jsem na vybranou,“ odpovûdûla. „Je to tak, nemáme na vybranou. ¤ekli vám o té zprávû, kterou na‰li u mrtvé? Na druhé stranû té destiãky byl vzkaz, kter˘ poÏadoval vás.“ Eva pfiik˘vla. „Ano. Ale proã ten únosce chce mne?“ „Doufali jsme, Ïe nám to fieknete vy. Tfieba jste se setkali.“ „Co je to vlastnû za ãlovûka?“ Henry ustaranû povzdychl. „Nemáme ponûtí. MÛÏe to b˘t zloãinec nebo terorista, ale také tfieba nûjak˘ náboÏensk˘ pomatenec, kter˘ má spadeno na katolickou církev. Vyberte si. Nasadil jsem jeden t˘m na to, aby monitoroval situaci kamerami zvenãí, a jin˘ se snaÏí získat obraz a zvuk zevnitfi. Taktick˘ t˘m zatím ãeká v záloze a infraãervené kamery jsou nám k niãemu. Máte ponûtí, jak jsou zdi téhle katedrály silné?“
RukojmiKor2
30
/
5/30/16 5:53 PM
Stránka 30
S T E F A N I E P I N T O F F O VÁ
„Nepomohla by nám armáda?“ Henry se nad tou naráÏkou najeÏil. „Na‰e vybavení si s tím armádním nezadá. Disponujeme nejnovûj‰í technikou, ale proti tûmhle zdem je bezmocná. VÏdyÈ jsou to tfii metry Ïuly, mramoru a cihel.“ „A víte uÏ, kolik lidí je uvnitfi?“ „Netu‰íme. Ranní m‰e mûla b˘t v sedm hodin a zfiejmû to zaãalo o chvilku dfiíve, takÏe pfiedpokládáme, Ïe rukojmích je víc. Díky tomu hroznému poãasí jich ale snad nebude tolik. Do toho ranního slejváku si podle mne hned tak nûkdo netroufl.“ „UÏ jste nûkoho konkrétního identifikovali?“ „Ve zprávách zatím neinformovali, co se tu vlastnû dûje. AÏ k tomu dojde, zavalí nás urãitû spousta tipÛ na lidi, ktefií jsou nebo mohou b˘t uvnitfi katedrály.“ „A co ten únosce? Pfiihlásil se nûkdo k odpovûdnosti?“ Únosce – nebo únosci, pokud jich je víc – jistû zanedlouho pfiijde s poÏadavky. „Nemáme vÛbec nic, jen tu zprávu, která Ïádá vás.“ „Mít pod kontrolou celou katedrálu v jedné osobû by bylo obtíÏné,“ uvaÏovala Eva nahlas. „¤eknûte rovnou nemoÏné. Jsou tam bezpeãnostní kamery a ostraha, nûkolik vchodÛ a v˘chodÛ, vûãnû se tam motá spousta turistÛ. A bûhem pracovního dne je uvnitfi pfies dvû stû zku‰en˘ch restaurátorÛ.“ „Kolik dvefií vede dovnitfi?“ „Sedm, a to je‰tû nepoãítám pfiístup z fary a z kardinálovy rezidence.“ „Tyhle budovy jste evakuovali?“ Henry pfiik˘vl. „A co kardinál?“ „Ten na‰tûstí není v rezidenci, je právû na náv‰tûvû ve Vatikánu. Je s ním i rektor a v‰ichni ostatní. Ale protoÏe události zaãaly jiÏ krátce pfied první ranní m‰í, obáváme se, Ïe mezi