VERONIKA MATYSOVÁ
POPLACH v Tabulkově
Ilustrovala Jitka Římánková
KNIŽNÍ KLUB
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 3
27.07.16 11:52
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 2
27.07.16 11:52
Milé děti, držíte v rukou trochu neobvyklou knížku s dobrodružným příběhem z říše droboučkých postaviček, které působí magicky, a přece jsou zcela skutečné – z říše chemických prvků. Všechno, co kolem sebe vidíte, čeho se můžete dotknout, ale i vzduch, který dýcháte, to vše je tvořeno maličkými neviditelnými částečkami. Tyto částečky – prvky jsou jako písmenka abecedy, kterou je napsán celý náš svět. Můžete si je představit jako dílky skládačky. Vědci nazývají jednotlivé dílky atomy. Existuje jich v přírodě necelá stovka. Jednotlivé atomy stačí pokaždé jen trochu jinak poskládat, tu přidat, tu ubrat, a sestavíte celý vesmír! Tak zázračné jsou chemické prvky.
5
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 5
27.07.16 11:52
Každý prvek má své jméno, aby si s nimi lidé lépe poradili. Nejčastěji se můžete setkat s vodíkem, který je, jak vás už jistě napadlo, jednou
6
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 6
27.07.16 11:52
ze základních součástí vody. Pro život na Zemi je také nezbytný kyslík, ze kterého se „staví“ vzduch. Na to, abyste složili člověka, potřebujete zhruba
7
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 7
27.07.16 11:52
deset dílků této kouzelné skládačky. No není to ta nejúžasnější stavebnice na světě? Když lidé tento kouzelný svět chemických prvků objevili, sestavili je do tabulky, aby o nich měli lepší přehled. V tabulce jsou prvky poskládané podle vlastností. Ve vodorovných řadách jsou seřazeny podle váhy. Není žádná náhoda, že v čísle jedna „bydlí“ vodík. Je totiž úplně nejlehčí ze všech prvků. V čísle devadesát dva pak přebývá uran. Dokážete si představit, o kolik ten je těžší? Sousedé ze svislých uliček pak mají velmi příbuzné vlastnosti a reakce. Když například víte, že helium, kterým se plní pouťové balonky, naleznete v tabulce hned nad neonem, díky kterému svítí pouliční lampy, buďte si jistí, že se oba ve stejné situaci zachovají podobně, ačkoli byste to do nich na první pohled třeba neřekli. Prvky mají ještě další kouzelné až záhadné vlastnosti. Například zcela změní své chování, když se spojí s jinými prvky. Ty, které jsou netečné a líné, když jsou samy, jsou najednou plné života, když navážou pouto s jiným prvkem. A naopak – prvky, které jsou o samotě velmi výbušné, se zcela
8
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 8
27.07.16 11:52
zklidní, když samy být přestanou. A některé prvky o společnost jiných ani trochu nestojí. Vlastně tak trochu jako lidé. Ale to ještě není všechno. Když silně stoupne teplota, jednotlivé prvky začnou divoce pobíhat a narážet do sebe. A když do sebe narazí dva stejné, lehčí prvky, přemění se na jeden těžší! Tak postupně vznikla celá stovka prvků. Stalo se tak v nitru hvězd, které vidíte na obloze. Jak k tomu došlo, to vám přiblíží náš příběh. Čím lépe říši chemických prvků porozumíte, tím lépe porozumíte světu kolem sebe. A nepřihodí se vám to, co se to stalo panu Runsaklovi z našeho vyprávění, kterému se neznalost chemických prvků málem stala osudnou… Toho dne, kdy náš příběh začíná, nejprve nic neukazovalo na to, že se Tabulkov vzápětí obrátí vzhůru nohama…
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 9
27.07.16 11:52
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 10
27.07.16 11:52
K APITOL A PRVNÍ
Záhadné zmizení
Různobarevné domky ve vesničce Tabulkov, postavené do sedmi vodorovných a osmnácti svislých uliček, zalévá teplý sluneční svit. Panuje poklidné letní odpoledne. Máma Chlorová čistí venkovní bazén před žlutě omítnutým domkem, kde žijí s tá tou Sodíkem a jejich synkem Sulíkem. Chlor už je zkrátka takový, pořád něco čistí. Určitě jste ho cítili, když jste si šli někdy zaplavat. Táta Sodík si hoví ve stříbřitém županu na lehátku vedle bazénu. Dokud žil sám, byl velmi prudký a neklidný. Kyslinka a její bratři Vodíci by o tom mohli ledacos vyprávět. Kdykoli je táta Sodík – tehdy ještě svobodný – potkal, došlo k prudkému střetu, z něhož si Vodíci odnesli nejeden šrám.
11
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 11
27.07.16 11:52
Od chvíle, co jsou s mámou Chlorovou spolu, se však usadil, je mírný a spokojený a nic mu v životě nechybí. Odpočívá a občas se spokojeně podívá směrem ke kolébce, v níž spokojeně spinká malý Sulík. Jakmile máma Chlorová dokončí své každodenní čištění bazénu, rozhodne se pověsit nad vchod do jejich žlutě omítnutého domku ceduli s nápisem „Sůl nad zlato“. Abyste rozuměli – chlor a sodík spolu v přírodě tvoří vám důvěrně známou kuchyňskou sůl, po které je jejich synek pojmenovaný. Ale neodbíhejme. Táta Sodík využije příležitosti, že se máma Chlorová konečně zabývá něčím jiným než úklidem bazénu, a zeptá se: „Už můžu do vody? Je mi horko…“ „Za chviličku, miláčku,“ říká máma Chlorová. „Jen mi, prosím, nejdřív řekni – visí to rovně?“ Táta Sodík se zadívá z většího odstupu a radí: „Trochu výš! Tak! A teď trochu víc nalevo…“ Když cedule konečně visí správně, máma Chlorová spokojeně usedne na lehátko, napije se ovocného koktejlu a kolébá spícího Sulíka,
12
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 12
27.07.16 11:52
13
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 13
27.07.16 11:52
zatímco táta Sodík odhodí župan a ponoří se do modravé vody. Vtom kolem prochází Zlatka. Vykračuje si pyšně, jak je jejím zvykem. Přečte si nápis na čerstvě pověšené ceduli a nakrčí nosík. „Sůl nad zlato?“ pronese sametovým hlasem. „Co je to za nesmysl? Kdo by dal přednost obyčejné soli před zlatem?“ „To by ses divila,“ opáčí táta Sodík, který se spokojeně vznáší na hladině s rukama za hlavou. Nedivte se, sodík se dokáže bez problémů vznášet na hladině a nepotřebuje k tomu žádnou matraci. „Lidé si to taky kdysi mysleli. Jeden král byl dokonce tak pyšný, že když jeho dcera označila sůl za důležitější než zlato, nechal všechnu sůl v zámku zničit. Pak se ukázalo, že měla jeho dcera pravdu a jak lidem sůl chyběla…“ „Nesmysly,“ pohodí Zlatka hlavou plnou medových kadeří. „Jsou to pohádky pro děti. Tomu přece nikdo neuvěří. Zeptejte se kohokoli z lidí, jestli by měl raději doma vás dva, nebo mě.“ Než se jí to někdo z přítomných pokusí znovu rozmluvit, jejich hovor přeruší hlasité: „Haló, haló! Jak se máte?“
14
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 14
27.07.16 11:52
Všichni tři se otočí za hlasem. Spatří Fluorku v červenobílých pruhovaných šatičkách a její dva bratry – Bromíka a Jóda. „Co tak křičí?“ podiví se Zlatka. „Jsou to přece Halogeni,“ vysvětlí táta Sodík. „Mají to haló v genech,“ dodá s úsměvem, protože Fluorka a Bromík s Jódem jsou z téže rodiny jako máma Chlorová. Halogeni jsou rodinka prvků ze Sedmnácté svislé uličky Tabulkova. Jejich příjmení ve skutečnosti znamená solitvorní, tedy že každý z nich tvoří nějakou sůl. To jim ale připadalo příliš fádní, a tak se rozhodli pro řeckou podobu svého jména. Ale to jen pro zajímavost. Někdo do jejich rodiny řadí i prvek jménem Astat, ten je však velmi uzavřený a nedá se tak úplně říct, jestli se jim skutečně podobá, nebo ne. I učení vědci si nad tím dodnes lámou hlavu. Vtom si Jód všimne Zlatky. Prudce zabrzdí, usměje se a dvorně pronese: „Dobrý den přeji, krásná dámo, nestála byste o mou společnost?“ Jód, stejně jako všichni z jeho rodiny, má družnou povahu a rád by se kamarádil.
15
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 15
27.07.16 11:52
Zlatka však nemá zájem. O Jóda ani o nikoho jiného. Povýšeně se otočí a odchází pryč. „Nech ji, vždyť víš, že si vystačí sama, není to nic proti tobě,“ uklidňuje zklamaného Jóda máma Chlorová. Přitom si pomyslí: Já ti rozumím, chlapče. Není nad to s někým žít… A zadívá se šťastně na tátu Sodíka. „Jdeme, brácho,“ prohlásí Fluorka rázně. „Však si někoho najdeš…“ A společně s Bromíkem a Jódem zamíří pryč. Táta Sodík se mezitím dosyta vykoupal a usadil se vedle mámy Chlorové na lehátko. Chystají se, že
16
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 16
27.07.16 11:52
si zdřímnou, osud jim ale toho dne odmítá dopřát klid. Zpoza rohu se vynoří Křemík. Je rozcuchaný a tváří se velmi znepokojeně. Obvykle bývá rozvážný a klidný. Za tím něco musí být! Když spatří manžele na lehátkách, zeptá se jich: „Neviděli jste bratrance? Uhlíka? Měli jsme domluvený sraz, ale on nepřišel… To se ještě nikdy nestalo! Vždycky je takový spolehlivý…“ „Neviděli jsme ho,“ vrtí máma Chlorová ustaraně hlavou. „Třeba se někde zdržel,“ poznamená táta Sodík. „Byl jsi u něj doma?“ „Byl,“ přikývne Křemík. „To jsem udělal ze všeho nejdřív. Vypadá to ale, že tam dneska ani nespal. Je to tam úplně opuštěné…“ Křemík a Uhlík bydlí v Tabulkově v příčné ulici hned pod sebou. Jsou si svými vlastnostmi velmi podobní a jsou velmi dobří kamarádi. Ještě nikdy se nestalo, že by Uhlík jen tak beze stopy zmizel a nic o tom bratranci předem neřekl. Obzvlášť když dnes měli domluvenou schůzku a on se Uhlíkovi chystal říct o svém novém nápadu…
17
Poplach v tabulkove_001 az 096 B.indd 17
27.07.16 11:52