Skip to main content

0037642

Page 1

Napsala a nakreslila Stefanie Dahle

Víla Jahůdka Tříminutové pohádky z jahodové zahrádky

KNIŽNÍ KLUB

Vila Jahudka opraveno.indd 5

31.8.15 15:05


Vila Jahudka opraveno.indd 8

31.8.15 15:05


Zlodeˇj

Vždycky když je horko, se víla Jahůdka a motýlek Bobík jdou vykoupat k žabímu rybníčku. „Že mě nechytíš!“ křičí Bobík a lehce sklouzne z nejvyšší větve na vodní hladinu. „Ale chytím!“ zaječí Jahůdka rozpustile a skočí za ním. Pak se maličká jahodová víla usadí na leknínovém listu a vesele se šplouchá a Bobík se nechá unášet větrem. V trávě líně bzučí hmyz. Na nebi se objeví mrak a kamarádům je náhle zima. Jahůdka vyběhne z vody. „Co to má znamenat? Kde mám šatičky?“ vyděsí se. „Nevím…“ diví se Bobík. „Kam sis je položila?“ Jahůdka pobíhá kolem velkého kamene. „Ležely tady nahoře,“ drkotá zuby. Oba kamarádi prohledávají louku, dívají se pod keře a nakukují za strom. Po Jahůdčiných šatičkách však jako by se slehla zem. Víla se musí dotřepetat domů jen v košilce. Bobík chce Jahůdku utěšit. „Za chvilku už si oblečeš jiné šatičky,“ říká. 9

Vila Jahudka opraveno.indd 9

31.8.15 15:05


„Nemůžu,“ naříká Jahůdka. „Jahodové víly mají jen jedny! Jahodové šatičky!“ Když oba konečně dorazí do Jahůdčiny jahodové zahrádky, Bobík se pořád vyjeveně vznáší ve vzduchu. „Schovej se!“ sykne a zatahá Jahůdku za košilku. „Co je?“ vykřikne jahodová víla udiveně. Zděšeně se ukryje za keřík jahod. A v tu chvíli to uvidí: Švábice Eda sedí na Jahůdčině zahradní lavičce před čajovou konvicí, v níž Jahůdka bydlí, a vyhřívá si břicho. A přes ně má Jahůdčiny jahodové šatičky! Jahůdka jen lapá po dechu. „Taková drzost!“ vykřikne rozzlobeně.

Vila Jahudka opraveno.indd 10

31.8.15 15:05


V tu chvíli nakoukne přes plot borůvková víla Modruška. „Dobré ráno, Jahůdko!“ zavolá na švábici. Modruška si totiž vůbec nevšimla, že na lavičce sedí švábice Eda. Švábice v jahodových šatičkách zamrká a zabručí: „Dobré ráno, milá Modruško!“ „To snad není možné,“ zašeptá Jahůdka rozhořčeně. Ale to už se Bobík neudrží: „To snad ne! Podívej! Má tvoji kouzelnou hůlku!“ Švábice právě mává Jahůdčinou kouzelnou hůlkou nad keříky jahod. Jahůdce samým zděšením zbledne nosík. „Co to děláš?“ ptá se Modruška švábice. „Starám se o jahody!“ zahučí Eda. Máchne kouzelnou hůlkou a všechny jahody rázem zhnědnou. „Jejda!“ vyjekne Jahůdka zděšeně. Bobík jí rychle zacpe tykadly pusu. „Pst!“ I borůvková víla Modruška se diví. „Hnědé jahody? Kdo to kdy viděl?“ „To je teď moderní!“ zabručí švábice. Když se začne stmívat, zaleze Eda do Jahůdčiny čajové konvice. Jahůdka je z toho hrozně smutná. „Teď určitě leží v mojí postýlce!“ naříká. „Co si jen počnu?“ Bobík však dostane nápad. „Musíme uspořádat krizové setkání s ostatními vílami,“ navrhne. A hned odlétne pryč. 11

Vila Jahudka opraveno.indd 11

31.8.15 15:05


Setmělo se a je hluboká noc. Všechny víly z vílích zahrádek se ale i přesto shromáždí na velké mýtině. „Co se stalo?“ šeptají vyděšeně. Jahůdka jim vypráví, jak jí švábice Eda sebrala jahodové šatičky. Borůvková víla Modruška se zastydí, protože drzou švábici v Jahůdčiných šatičkách vůbec nepoznala. „Já vím, proč se Eda vydává za Jahůdku!“ vykřikne. „Protože Jahůdku mají všichni rádi! Ale šváby nikdo rád nemá!“ „To je ale smutné,“ vzdychne Jahůdka. Promluví královna víl. „Netrap se,“ řekne Jahůdce, „mám nápad.“ Druhý den ráno se v ovocném sadu koná trh. Všechny víly se tam shromáždily i se svým zbožím a čekají. Konečně dorazí i švábice Eda s Jahůdčinými hnědými jahodami. Královna víl dá znamení. Víly začnou o překot brebentit. „Neviděly jste v poslední době tu malou hodnou švábici? Bydlí v plechovce od limonády u rybníka!“ vykřikne nahlas třešňová víla Karolína. „Bohužel ne! Škoda, je vždycky taková přátelská!“ přitaká ostružinová víla Ofélie. „A tak krásně se jí třpytí tykadla!“ vykřikne borůvková víla Modruška. Všechny víly se teď dívají na švábici v jahodových šatičkách. „Že je to tak, Jahůdko, viď?“ „Hm… no…“ mručí švábice celá rozpačitá. 12

Vila Jahudka opraveno.indd 12

31.8.15 15:05


Druhý den najde Jahůdka na lavičce před čajovou konvicí svoje jahodové šatičky i kouzelnou hůlku. Na sedátku leží lístek. Milá Jahůdko, ty šaty jsem ti ukradla já, je mi to hrozně moc líto. Prosím tě, odpusť mi! Tvoje švábice Eda Vedle lístku leží kornout bonbonů. Eda je sama vyrobila. Jahůdka ještě toho večera uvaří sladkou jahodovou šťávu. Druhý den půjde totiž na návštěvu ke své nové kamarádce, švábici Edě.

13

Vila Jahudka opraveno.indd 13

31.8.15 15:05


Vila Jahudka opraveno.indd 14

31.8.15 15:05


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0037642 by Knižní­ klub - Issuu