Jak zkrotit roztěkanost Jak se zbavit nesoustředěnosti a zlepšit celkové zdraví i výkonnost
William L. Mikulas
OBSAH PŘEHLED 9 Soustředění 11 Vnímavost 12 Flexibilita 12 Dýchání 13 Prameny 14 Nejde o náboženství ani filozofii 15 Pro koho? 15 Členění 17
PRVNÍ ÚROVEŇ: NOVÁČEK 21 Čas a místo 21 Poloha 23 Dechová cvičení I 25 Vnímavost I 29 Uvolnění 34 Soustředění I 36
Postoj I 40 Flexibilita I 43 Intelektuální hry 50
DRUHÁ ÚROVEŇ: STUDENT 55 Opilá opice 56 Soustředění II 58 Vnímavost II 62 Postoj II 67 Dechová cvičení II 71 Uvolnění 74 Flexibilita II 77 Učení a studium 85 Intelektuální hry 86
TŘETÍ ÚROVEŇ: BOJOVNÍK 91 Soustředění III 93 Vnímavost III 97 Postoj III 106 Dechová cvičení III 111 Flexibilita III 113 Meditace 119 Intelektuální hry 122
ČTVRTÁ ÚROVEŇ: ADEPT 127 Soustředění IV 129 Vnímavost IV 130 Dechová cvičení IV 132 Sebeuvědomění 134 Flexibilita IV 137 Postoj IV 139 Otevírání srdce 142 Láskyplnost 146 Procitnutí 153 Intelektuální hry 157
PÁTÁ ÚROVEŇ: MISTR 161 Vnímavost V 162 Rozvíjení mysli 165 Soustředění V 169 Džhány (jhány) 171 Procitnutí mysli 175 Rozrušení 178 Nadosobní já 178 Pomoc ostatním 182 Intelektuální hry 186 Rozloučení 192
PRAMENY 195 Přehled 195 První úroveň: Nováček 196 Druhá úroveň: Student 197 Třetí úroveň: Bojovník 198 Čtvrtá úroveň: Adept 202 Pátá úroveň: Mistr 204
PŘÍLOHY Příloha I: Dotazník k vnímavosti 195 Příloha II: Uvolnění svalů 201 Příloha III: Řešení hádanek a intelektuálních her 207 Příloha IV: Učení a studium 211 Příloha V: Hra rozvíjející soustředění 215 Příloha VI: Hra Logik 217 Příloha VII: Strategické deskové hry 219 Příloha VIII: Lucidní snění 221
SLOVNÍČEK 223
PāEHLED
M
ysl se často chová jako opilá opice, z velké části se vymyká kontrole. Při čtení této knížky se naučíte tuto opici zkrotit a vaše mysl bude fungovat lépe. Zjistíte, jak rozvíjet a zlepšovat tři základní rysy mysli: soustředění, vnímavost a flexibilitu. Rozvoj soustředění vám pomůže koncentrovat pozornost, ovládat myšlenky a zklidnit rozbouřenou mysl. Rozvoj vnímavosti vám umožní lépe a jasněji vnímat své tělo, pocity, myšlenky i svět kolem vás. Lepší vnímavost povede k širším možnostem, ovládání a svobodě. A rozvoj flexibility zvětší váš tvůrčí potenciál a osvobodí vás od řady duševních zábran a předsudků. Budete vnímat i myslet daleko jasněji a volněji. Mysl představuje úžasný nástroj síly, který se spustil a teď se vymyká kontrole! Ačkoli jsme tímto nástrojem vybaveni všichni, nikdo nedostal návod, jak ho používat. Takovým návodem je právě tato kniha. Postupy při rozvíjení ducha, které se naučíte, pocházejí z celého světa a běžně se používají v praxi i při výzkumu. Náš manuál nepředstavuje nějakou módní teorii nebo populární psy9
chologii. Spíš jde o to nejlepší z celosvětových poznatků o tom, jak zkrotit, rozvíjet a osvobodit svou mysl. Některé z postupů se přitom vyvíjely tisíce let ve velmi odlišných kulturách. Skutečnost, že rozumíte tomuto úvodu, je neklamným znamením, že pochopíte celou knihu a jednotlivými cvičeními si výrazně zlepšíte život. Naučit se používat mysl efektivněji patří k tomu nejdůležitějšímu, co můžete se svým životem udělat. Pomůže vám to v práci i při hrách, při sportu a v kultuře a také ve vztazích k ostatním. Výrazně se tím sníží stres a vyvolají se příjemné pocity, radost, štěstí a klid mysli. Navíc mysl i mozek fungují tak, že je člověk buď používá, nebo o ně přichází. Starší lidé, kteří aktivně využívají svoji mysl v rámci různých her a hádanek, trpí daleko méně selháním mozku, které se projevuje demencí, jako je například Alzheimerova choroba. Lidé, kteří budou pokračovat ve využívání duševních dovedností popsaných v tomto manuálu, zůstanou duševně bystřejší než ti, kteří dopustí, aby o své dovednosti postupně přišli.
SoustŐedĚní Koncentrace je naučená schopnost udržet mysl soustředěnou. Je to pravý opak stavu, kdy mysl divoce víří. Se schopností soustředění dokážete plně naslouchat lidem a zřetelně slyšet, co říkají. Bez koncentrace bloumá vaše mysl k jiným věcem, a potom často přeslechnete, co bylo řečeno, nebo to neslyšíte. Pokud jste schopni se soustředit, můžete si lépe vychutnat obrázky, zvuky, chutě i pocity. Bez koncentra10
ce vás mnoho z těchto potenciálních zdrojů radosti mine anebo je nedokážete ocenit. Soustředění vám pomůže se zastavit a vnímat vůni růží. Dalším rozvíjením koncentrace dosáhnete schopnosti ovládat v mysli vzpomínky a myšlenky. Pokud jde o myšlenky nebo vzpomínky, které vyvolávají obavy, jste schopni je zastavit. Snaha nevítané myšlenky prostě potlačit nebo je nahradit jinými však moc dobře nefunguje. S rozvojem schopnosti soustředění objevíte způsob, jak obsah své mysli ovládat. Potom nedopustíte, aby myšlenky ovládaly vás, ale vy budete ovládat je. Rozvoj koncentrace také pomáhá k uvolnění a zklidnění mysli; rozrušení slábne a v mysli zavládne klid. Zklidnění mysli potlačuje stres a napomáhá zdraví. Protože tělo a mysl jsou velmi úzce propojené, uvolnění mysli pomáhá zároveň uvolňovat i tělo.
Vnímavost Rozvoj vnímavosti k vlastnímu tělu pomáhá omezit stres a bolest a vede k lepšímu pochopení takových věcí, jako je vliv dýchání a výživy na energii, náladu a zdraví. Pokud člověk lépe vnímá své pocity a myšlenky, dokáže si jich všímat ve stále ranějším stadiu, což vede k tomu, že s ním dokáže lépe pracovat. Například bude pak snazší ovládnout vztek a nepodlehnout mu. Rozvoj větší vnímavosti k vnějšímu světu omezí nepříjemné události, jako jsou například autonehody, povede ke snížení zapomnětlivosti a roztržitosti, nebudete muset neustále kontrolovat, jestli jste třeba vypnuli hořák na sporáku nebo zamkli dveře. Pokud budete vnímavější k ostat11
ním lidem, zlepší to vaše osobní i pracovní vztahy. Když dokážeme plně vnímat druhého člověka, je-li naše mysl soustředěná a vnímavá, představuje to nádherný dar, který každý obvykle velice rychle ocení. Rozvoj vnímavosti je základem mnoha západních psychoterapeutických přístupů, jako je například Gestalt terapie nebo terapie založené na rozvoji mysli. Rozvoj vnímavosti usnadňuje hru na hudební nástroje, zvládnutí sportu i zkoumání vlastního vědomí a nitra.
Flexibilita Duševní pružnost se zvýší cvičeními zaměřenými na zlepšení kreativity a laterálního myšlení. Taková cvičení zahrnují pochybnosti o předpokladech a domněnkách, ochotu dělat chyby a uvažovat novými způsoby. Tato cvičení bývají obvykle hravá a zábavná, ale dovednosti, které si při nich vytvoříte, lze využít i pro vážné stránky života, jako jsou obchodní praktiky nebo rozhodnutí týkající se zdraví. Flexibilita se zvýší také omezením a odstraněním duševních překážek. Mysl má silnou tendenci lpět na některých zkušenostech, domněnkách a pohledech na sebe sama i na svět, na způsobech myšlení a chování. Pokud člověk takováto vžitá spojení omezí, nejenže si zlepší duševní flexibilitu, ale také si pročistí vnímání, omezí nevítané emoce, zvýší si energii a snáz může být šťastný a spokojený. Se zvyšující se vnímavostí a flexibilitou se člověk stává spontánnějším, snadno a přirozeně dělá to, co si daná situace žádá. A všechno to je spojeno s větší mírou svobody a možností volby. 12
Vitalizující dech Tento typ dýchání pomáhá pročistit a posílit plíce. Nejdřív se nadechněte nosem v několika krátkých prudkých nadechnutích, dokud nejsou plíce zcela naplněné. Potom prudce vydechněte ústy s hlasitým: „Hááá.“ Proveďte toto vitalizující dýchání třikrát za sebou. Všimněte si pocitu tepla, které se vám rozlévá po těle, například v obličeji.
ObmĚna dýchání nosem Toto dýchání vám pomůže uvolnit se i soustředit, zklidnit mysl a vyvážit energie. Cvičení sestává z dýchání jen jednou nosní dírkou. Docílíte toho tak, že si tu druhou nosní dírku stisknete prstem a zacpete. Takhle nosní dírky neustále střídáte. Když zadržíte dech, sevřete obě nosní dírky. Toto cvičení se obvykle provádí nejlépe ve vzpřímeném sedu se vztyčenou hlavou a zavřenýma očima. Dýchejte pomalu. Obměna dýchání nosem se provádí takto: • Pomalu se nadechněte levou nosní dírkou a počítejte do čtyř. • Zadržte dech a počítejte do čtyř. • Pomalu a zcela vydechujte pravou nosní dírkou a počítejte do osmi. • Pomalu a zhluboka se nadechujte pravou nosní dírkou a počítejte do čtyř. • Zadržte dech a počítejte do čtyř.
112
• Pomalu zcela vydechujte levou nosní dírkou a počítejte do osmi. Těchto cyklů proveďte pět, mezi nimi si dopřejte přestávku a dýchejte přirozeně. Během všech dechových cvičení využívejte dovedností týkajících se soustředění, abyste se věnovali výhradně dýchání. A rozvíjejte i vnímání a všímejte si změn v dýchání i toho, jak se tyto změny projevují ve vašem těle a mysli.
Flexibilita III Opilá opice má silnou tendenci dychtit a upínat se k určitým věcem, patří mezi ně smyslové prožitky, třeba chce vidět nebo slyšet něco určitého. Například nějaký člověk touží vidět určitý televizní pořad nebo dychtí po pornografii. Někdo jiný může toužit, aby mu v autě zněla country hudba, nebo rád slýchá pochvaly od ostatních. Mysl se také upíná k určitým předpokladům, domněnkám a způsobům uvažování. Proto je potřeba se věnovat cvičením z předešlých úrovní, mezi něž patří laterální myšlení a pochybnosti o domněnkách. Mysl se také ráda přimkne k pohledu člověka na sebe a na svět. Lidé mají potom často problémy měnit se a růst, protože trvají na některých starých a nepřesných představách o sobě. Pokud se člověk upne k pohledu na sebe jako na někoho, kdo nesnáší klasickou hudbu, vždycky má drahé auto nebo nechápe nejnovější počítačové technologie, potom ten člověk bude mít problém podniknout se sebou něco právě v těchto oblastech ve chvíli, kdy taková změna bude vhodná, nebo dokonce nutná. 113
Rozrušení Jak již bylo zmíněno výše, rozvoj mysli umožňuje procitnutí, posiluje a vyrovnává všechny ostatní faktory. Následující tři faktory mají ale rozrušující účinek: zkoumání, snaha/energie a blaženost/zájem. Poslední tři mají naopak stabilizační a zklidňující dopad: soustředění, zklidnění/klid a vyrovnanost. Mistr si je vědom potřeby rozrušení nebo zklidnění, podle toho záměrně či nikoli vybírá vhodné faktory. Všimněte si, že bytosti, které procitly, nemusí být nutně věřící a jen výjimečně jsou to formální učitelé. Takový člověk může procitnutí dávat najevo prostřednictvím výtvarného umění, hudby, poezie, filozofie, matematiky, hrabání listí nebo čištění toalety. Některé bytosti, jež procitly, si toho nejsou v konceptuální podobě vědomy, ačkoli mají vnitřní vědomí o povaze své existence.
Nadosobní já Jak člověk prochází jednotlivými úrovněmi tohoto manuálu, prožívá výraznou změnu ve vnímání vlastního já. Zpočátku je to díky dovednostem, které získal, později se zlepšuje vnímání vlastního já. Nadosobní já na úrovni mistra je úplně jiné než mistrovo vnímání vlastního já na úrovni nováčka. Pro pochopení nadosobního já a setrvávání v něm musí člověk pochopit vztah mezi osobním já a nadosobním já. K pochopení osobního já je užitečné porozumět vývoji svého já obecně. Proto se předtím, než začneme uvažovat o nadosobním já, krátce zamyslíme nad jeho vývojem. Samozřej178
mě cesta každého z nás je jedinečná a cesta vašeho já není tak jednoduchá nebo jednosměrná jako následující výklad. Ale procesy mysli a vědomí, které jsou základem osobního i nadosobního já, fungují univerzálně. Rozvoj vnímání těchto procesů je velice důležitý na úrovni adepta i mistra.
Vývoj vlastního já Když se člověk narodí, své já nevnímá. Časem si postupně vyvíjí schopnost rozlišovat mezi tím, co je pod jeho kůží, a co je vně. Člověk je schopen lépe ovládat to, co se odehrává v něm, a věci, které se dějí s jeho tělem, vnímá jinak než to, co se odehrává mimo jeho tělo. Tak se postupně vyvíjí pocit já oproti všemu ostatnímu, který se soustředí na tělo. Na otázku „Kdo jsem?“ by člověk odpověděl: „Jsem toto tělo.“ Postupně se tělo učí dělat nejrůznější věci a vnímání vlastního já se týká především těla a jeho fungování. Na otázku „Kdo jsem?“ by odpověď zněla například: „Jsem skautka, hráč fotbalu, nejlepší kamarádka Kaitlin.“ S dalším vývojem zůstává tělo ve vztahu k vlastnímu já, ale nyní je tělo součástí vlastního já nebo něčím, kde vlastní já sídlí. Stejně tak se chování a reakce stávají součástí vlastního já nebo toho, co dělá. Na této úrovni osobního já existuje pocit vlastní entity, která obývá tělo, vnímá prostřednictvím smyslů a s pomocí projevů vůle dochází k chování těla. Toto osobní já má dvě součásti: já jako objekt a já jako subjekt. Já jako objekt zahrnuje nejrůznější myšlenky a pocity, které člověk prožívá ve vztahu k sobě, navíc je tu ještě představa, kterou předvádí světu. Já jako subjekt představuje pocit vlastní entity, která vnímá, myslí a prosazuje vůli. Odpovědí na otázku „Kdo jsem?“ by mohlo být: „Jsem ten, kdo odpo179
vídá na tuto otázku.“ Na úrovni nováčka může osobní já dělat věci, které zlepší jeho život, například tělesná cvičení nebo profesní vzdělávání. Další oblast, kde je možné na sobě pracovat, představuje zlepšování funkcí mysli duševním tréninkem. Možnosti a význam duševního tréninku se často přehlížejí, i když je to obvykle jedna z nejdůležitějších věcí, které člověk se svým životem může udělat. Takže když nováček objeví psychický trénink, obvykle v něm jeho široké možnosti probudí zájem a nadšení. Na úrovni studenta už prošlo osobní já dostatečným duševním tréninkem, aby vidělo, že ta cvičení skutečně fungují! Student má důvěru v postupy z tohoto manuálu a má motivaci a touhu pokračovat v tréninku a zjistit, kam to povede dál. Vlastní já se teď už dožaduje pocitu větší sebekontroly a ovládání, což je jeden z nejdůležitějších faktorů v souvislosti se zdravím těla a mysli. Na úrovni bojovníka je už osobní já v duševním výcviku tak daleko, že sebekontrola a ovládání jsou skutečně velmi silné. Bojovník samozřejmě není vždy úspěšný, ale ví, že má účinné dovednosti, které mu v mnoha situacích pomohou. Bojovník už má za sebou v životě tolik výrazných změn, které souvisí s jeho psychickým tréninkem, že je nadále motivovaný pokračovat i přes překážky, touhy a řádění opice. Cvičení vnímavosti na úrovni adepta zahrnuje i uvědomování si úlohy osobního já. Adept objevuje, že neexistuje žádná pevná entita, která by byla tím já. Objevuje komplex myšlenek, pocitů, vzpomínek i touhy, které odložil, aby mohl být sám sebou. Vlastní já jako objekt je jen duševní stránka, kterou lze pozorovat. Já jako subjekt je daleko křehčí věc a je potřeba do ní zapadnout, ne ji jen pozorovat. Adept si také uvědomuje, že osobní já se mu často plete do cesty a člo180
věk se chová přiměřeněji a spontánněji, pokud se osobní já nezapojuje. Výsledkem tohoto vnímání a reflexe sebe sama je skutečnost, že adept se se svým osobním já identifikuje stále méně. Otázka „Kdo jsem?“ se stává opravdu hlubokou. „Je mé skutečné já pozorovatelem toho všeho?“
Nadosobní úroveŁ Když se nad otázkou „Kdo jsem?“ zamyslí mistr, je zřejmých několik závěrů: Mistr se neztotožňuje s tělem, i když si ho vysoce cení a váží. Dobrá péče o tělo a rozvoj jeho vnímání jsou velice důležité. Mistr se neidentifikuje ani prostřednictvím chování těla nebo obsahu mysli, ačkoli s nimi pracuje. Takže vnímá mistr sebe jako pozorovatele nebo svědka těla a mysli? Pozorovatel přichází a odchází, proto se nemůže jednat o podstatu mistra. Mimo prostor a čas se ale postupně vynořuje nadosobní, transpersonální já, které je nadřazené osobnímu já. Trans znamená nad, oblast bytí zahrnující kromě osobního já ještě něco víc. Odhalení nadosobního já je základem procitnutí. Nadosobní já je vždy přítomno; aby bylo možné si ho uvědomit, musí být odkryto. Toho lze docílit zklidněním mysli, rozšiřováním vnímavosti, otevíráním srdce a omezováním silné touhy. Obecně panuje přesvědčení, že k odhalení nadosobního já musím nějakým způsobem potlačit, omezit nebo zabít osobní já. To ale není pravda! Osobní já je velice důležitá funkční entita, které je třeba si vážit, starat se o ni a pracovat s ní. Součástí procitnutí je přestat se identifikovat s osobním já a jasně vnímat, o co se jedná. Člověk je pak schopen opustit náklonnosti, které se vztahují k němu samotnému. 181