Issuu

CHRISTEL RUPPOVÁ

BIO

ˇ ZAHRADNICENÍ pro samozásobitele

KNIŽNÍ KLUB

OBSAH

06 JAK SE STANE

ZAHRADA BIOZAHRADOU

08 10 12 14

18 20 24 26 28 30 32 34 38 40 44 46

Co je biologické zahradničení Nejlepší místo pro ovoce a zeleninu Co patří do biozahrady? Nejdůležitější biologické metody pěstování

PRAXE V BIOZAHRADÁCH Zahrada jako stanoviště Kvalitní zemina – zdravé rostliny Založení prvního záhonu Zvýšený záhon ze dřeva Co potřebuje biozahradník Kompost dobrý – vše dobré! Takto se podaří kompost Hnojit – zcela přirozeně Zalévání s citem Posilování a ochrana rostlin Rostlinné jíchy, výluhy a vývary Proč je bioosivo lepší

ZELENINOVÁ ZAHRADA

Chuť na zeleninu

52 54 56 58 60 62 64 66

JARO Každý začátek je lehký Tak probíhá výsev Pěstování pod textilií a fólií Pestře namíchané záhony Výsev a výsadba Výsev a výsadba do volné půdy Jarní zelenina: salát, mangold a špenát, ředkev a ředkvičky, hrách a fazole, mrkve, červená řepa, vodnice a kedluben, cibule a česnek

80 82 84 86

LÉTO Nabírejte z rohu hojnosti Je libo přídavek? Letní zelenina: rajčata, paprika a feferonky, lilek, cuketa, okurka a tykve, brambory, čínské a hlávkové zelí, hlávková kapusta, hořčice indická, fenykl, kukuřice cukrová, celer, čtyřboč rozložitá

100 102 104 106

PODZIM Chladné noci, plné koše Dobře chráněné textilií a spol. Podzimní zelenina: čekanka listová, salát polníček, batolka prorostlá, pastinák a kořenová petržel, cibule zimní, pažitka česneková a pór, růžičková kapusta, bílé a červené hlávkové zelí, hlávková kapusta, palmový kadeřávek, kapusta kadeřavá, brokolice „Rozmanitost má mnoho aspektů“

116

OBSAH O OBS A

172 BYLINKOVÁ

ZAHRADA

118 O OVOCNÁ VO CNÁ

ZAHRADA

120

Pěstování ovoce se vyplatí

122 124 126 128 130 132 134

JARO Nejprve plánovat, pak vysadit Ovoce pro všechny situace Výsadba ovocného stromu Správný řez Řez ovocných stromů: Základy Jarní ovoce: jahodník zahradní a obecný, měsíční jahody, rebarbora

138 140 142 144 146

158 160 162

170

LÉTO Dobrá péče – bohatá sklizeň Bobulovité keře v nejlepší formě Péče o bobuloviny s nůžkami Letní ovoce: maliny a malinoostružiny Tayberry, ostružiny, kanadské borůvky, rybíz, angrešt a josta, višně a třešně, broskve a meruňky PODZIM Doba sklizně v ovocné zahradě Podzimní ovoce: jablka, hrušky, blumy, švestky, mirabelky a ryngle, kiwi a vinná réva Znalec starých odrůd

174

Čerstvé bylinky po celý rok

176 178 180 182 184 186

JARO Bylinky na každou zahradu Začíná sezona aromatické zeleně Na balkonu a terase Osázení truhlíků a květináčů Jarní bylinky: petržel a pažitka, bazalka, kopr, kerblík, řeřicha, roketa, libeček, fenykl, koriandr, jedlé květy

192 194 196 198

LÉTO Sezona v bylinkové zahradě Sklizeň a množení bylinek Středomořské bylinky: saturejka, estragon, smil italský, máta, meduňka, majoránka, dobromysl, levandule, mateřídouška, rozmarýna, šalvěj, yzop

206 208 210 212 214

PODZIM Závěr sezony v bylinkové zahradě Dobře zabalené Přezimování nádobových bylinek Nádobové bylinky: ananasová šalvěj, keříčková bazalka, bobkový list, aloisie trojlistá, stévie sladká, lípie sladká Zahrada pro vonné bylinky

218

ˇ NÍ 220 USKLADNE

A KONZERVOVÁNÍ

222 224 226

Skladování ovoce a zeleniny Jak získá ovoce a zelenina trvanlivost Zachyťte aroma!

228 230 232

Choroby zeleniny Choroby ovoce Harmonogram pěstování zeleniny a bylinek Rejstřík

234

JAK SE STANE

ZAHRADA

BIO ZAHRADOU

JA K SE STANE ZA HR A DA B I OZA HRAD OU

Co je biologické zahradnicˇení Biologické zahradničení je víc než pouhé vynechání chemie. Znamená zažívat přírodu. Pozorování mnoha drobných každodenních zázraků, které se objevují, když se staráme s láskou a obětavostí o kousek země, jednoduše přináší zábavu.

Proč kniha o biozahradách? Téměř každý, kdo chce pěstovat vonné bylinky, sklízet na záhonu čerstvý salát a rajčata nebo mít vlastní ovoce, dnes ještě využívá chemické prostředky. Konečně vše, co poskytuje zahrada, má být zdravé a bez škodlivých látek. Ale zahradničení v přírodě znamená mnohem více než jen upustit od chemie nebo nechat rostliny vydržet napadení mšicemi.

Ekologická rovnováha Většinou se ustaví teprve v průběhu času dobrá rovnováha mezi škůdci a prospěšnými organismy: velcí i malí živočichové-pomocníci potřebují čas, aby objevili nová stanoviště. Čím déle obhospodařujeme zahradu biologickým způsobem, tím lépe fungují jejich vzájemné interakce. Platí to i pro řadu rostlinných onemocnění. • Dobrý pozorovací talent přitom přispívá k včasnému rozpoznání, kde je nutné zakročit. • Výběrem odolných odrůd máme již hodně vyhráno. Kdo to myslí s „bio“ vážně, dá přednost biologicky vypěstovaným rostlinám a odrůdám, kterým se daří na více různých stanovištích nebo patří mezi ty už po desetiletí osvědčené. • Pro další posílení přirozené obranyschopnosti rostlin jsou vhodné vlastnoručně vyrobené rostlinné výluhy nebo produkty na bázi přírodních látek, které můžeme sehnat v zahradnických obchodech.

Nezatěžovat půdu a prostředí Základem většiny biologických metod pěstování je přeměna v úrodnou půdu a udržování úrodnosti šetrným obděláváním, mulčováním a zeleným hnojením (→ str. 14). K tomu se druží snaha co možná nejméně zatěžovat prostředí a využívat trvale udržitelné zdroje.

Úrodná zahradní zemina je základem bohaté sklizně. Šetrné kypření půdy patří k nejdůležitějším činnostem v rámci péče o pozemek.

CO JE B I OL OG I CK É ZA HR AD NI ČE NÍ

• Vlastní kompost je cennější než koupené zahradní hnojivo. Pro „zahradní zlato“ nepotřebujeme dojet autem do zahradního centra. Minerální hnojiva se již stala tabu, protože jejich výroba znamená velké vstupy energie. Živočišné produkty jako guáno představují také pouze omezenou surovinu. Pocházejí zdaleka nebo, jako drcená rohovina, ze zvířecích velkochovů. Také tyto aspekty byste jako biozahradníci měli brát na zřetel a případně zvolit alternativy rostlinného původu. • Před nepříliš dlouhou dobou byly stálým tématem kyselé deště. Z tepelných elektráren a dalších provozů se do ovzduší dostávalo enormní množství sloučenin síry. Dnes už můžeme bez obav využívat drahocennou vláhu z nebe. Kvůli předepsanému odsíření spaloven a elektráren se výrazně snížilo její zatížení těmito zplodinami.

Rostliny byste měli zalévat raději zachycenou, mírně zteplalou dešťovou vodou než tou ledově studenou z vodovodu.

Nejen sklizeň se počítá Samotná zahrada nemusí být dokonalá. Důležitější je, aby vždy nabízela něco k objevování. Na jaře rýt do půdy, vysévat semena nebo sázet na záhon či do truhlíků semenáčky, které jsme napěstovali a pečovali o ně na okenním parapetu – to přináší takové uspokojení, že pak sneseme i několik případných nezdarů. A kdo přispěje k udržování genetické rozmanitosti uvědomělým výběrem odrůd a volbou pestrého společenstva rostlin v květinovém záhonu, může být na svou zahradu právem pyšný.

Sezona salátu trvá po celý rok. Čerstvý ze záhonu a vypěstovaný bez použití „chemie“ chutná ještě lépe, a sklizeň přináší mnohem větší zábavu.

Květy bohaté na nektar lákající do zahrady motýly a další užitečný hmyz patří také ke strategiím úspěšného biozahradníka.

JA K SE STANE ZA HR A DA B I OZA HRAD OU

Nejlepší místo pro ovoce a zeleninu Zahrádka pro kuchyň – i kdyby byla jen malá – se v každém případě vyplatí. Můžete ji založit na jakémkoli kousku pozemku vhodném pro pěstování vlastní produkce. Následující informace vám pomohou dosáhnout toho nejlepšího za podmínek, které máte k dispozici.

Podle velikosti zahrady je vše možné – od minizáhonu s několika bylinkami, salátem a rajčaty, až po zeleninovou a ovocnou zahradu, s jejíž produkcí získáte takřka nezávislost jak na kupovaném ovoci, tak i zelenině.

Individuální řešení Kam se ovoce a zelenina hodí nejlépe? Jakou plochu potřebují? Podívejte se na svůj pozemek z následujících hledisek.

Kolik místa pro zeleninu, ovoce a bylinky? Pro zásobení čtyřčlenné rodiny od jara do podzimu čerstvým salátem, zeleninou, bylinkami a bobulovým ovocem postačí při dobrém plánování už 100 m2 záhonové plochy. Kdo touží po samozásobení v průběhu celého roku a má dostatek místa, vhodné skladovací prostory a také chuť zavařovat a zamrazovat vlastní potraviny, potřebuje užitnou plochu nejméně 250 m2. K tomu je nutné připočítat alespoň 10–30 m2 pro malý ovocný strom. Pořádný zahradní strom s velkou korunou si žádá trojnásobek, a k tomu dělá poměrně velký stín. • Na malém prostoru, případně v drsném klimatu lze využít pergoly nebo slunné stěny domu pro ovocné špalíry. • Jabloně a hrušně se dají pěstovat jako úzké živé ploty na hranici pozemku, a tak téměř neodebírají světlo ostatním pěstovaným rostlinám. • Bobulovité keře prospívají i blízko plotu. Praktickým řešením je záhon umožňující péči a sklizeň z obou stran. I zde musíte počítat s 1–2 m2 na keř.

Kam se zeleninovými a bylinkovými záhony? Zeleninové záhony, pařeniště a kompost patří dohromady. Vzdálenost mezi nimi by měla být co nejkratší a za jakéhokoli počasí pohodlně schůdná.

Letní květiny oživí zeleninové řádky a nabízejí pěknou alternativu k zelí a řepě.

NE JLE P ŠÍ MÍ STO P RO OV OC E A ZELE NI NU

Vydlážděné hlavní cestičky jsou praktické – i za deště můžete rychle zajít pro snítku bylinek nebo salát, aniž byste si zamokřili nohy.

Flexibilní při časové náročnosti

Ideální je, když ještě zbývá místo pro domek s nářadím. Pak nemusíte motyku, hrábě nebo další nářadí nosit daleko nebo se i pro sklizení několika ředkviček či bylinek hned nazouvat do zahradních bot. • Po vzoru selských zahrad můžete ve větších zeleninových zahradách vyčlenit několik čtverečných metrů pro pěstování letních květin. • Pokud je výměra pozemku nedostatečná, můžete okrasnou zeleninu, např. mangold s barevným řapíkem nebo červený kadeřávek, a bylinky jako meduňku umístit také do trvalkových záhonů.

Kdy je užitečná nádobová kultura?

Množství času potřebného pro pravidelně nastávající práce od přípravy záhonů až po sklizeň je obtížné spočítat. Závisí na konkrétních stanovištních podmínkách, osobních potřebách, stejně jako na pěstovaných druzích rostlin. Přeměna těžké půdy na kyprou jemnozrnnou zeminu vyžaduje na začátku pravidelné pracovní nasazení. Pokud si chcete po celý rok vystačit se sklizní ze záhonů a s uskladněnými zásobami, sotva bude stačit na práci jeden víkend, a z teplých oblastí pocházející lilky či bazalka vyžadují větší pozornost než třeba šalvěj nebo ředkvičky.

Pro vytvoření nádobové zahrádky na chráněné terase nebo na balkonu (→ str. 182/183) hovoří především to, že se zde lépe daří druhům náročnějším na teplo, jako je bazalka, zvláště v chladnějších létech. A ještě jedna přednost: pro rajčata a jahody v závěsných květináčích stačí pouze natáhnout ruku. Také sezení nemusí být nutně lemováno popínavými růžemi: pnoucí fazol obecný nebo fazol šarlatový mají okouzlující růžovočervené, fialové nebo zářivě červené květy a po celé léto poskytují dlouhé jemné lusky do kuchyně.

Abyste byli schopni lépe odhadnout časové nároky, začněte nejlépe zprvu v malém a pak si spočítejte možnosti rozšíření. Pokud máte naplánovanou větší užitkovou zahradu, případně již existuje, můžete na části záhonů vysít „zelené hnojivo“ a čas, během kterého se bude zahrada ještě zvětšovat, krásně překlenout vysazením ostálek, měsíčků a aksamitníků. Včely, čmeláci, motýli a další opylovači květů na takové pozvání přímo čekají!

JA K SE STANE ZA HR A DA B I OZA HRAD OU

Co patrˇ í do biozahrady? Biozahrada žije ze své rozmanitosti. Přímo překypuje životem a nenabízí životní prostor pouze pro ovoce a zeleninu, ale také pro mnoho živočichů a planých rostlin. Čím pestřejší směs zahrnuje, tím menší šanci mají choroby a škůdci.

Suchá zídka podepírá svah, chrání zeleninu a ovoce před větrem a poskytuje místo pro aromatické bylinky. S trochou šikovnosti vznikají z navrstvených kamenů z okolí nostalgicky působící, nebo naopak jednoduché moderní formy; netrvá dlouho, než se po kamenech mihnou první ještěrky a štěrbiny a skuliny v zídce ovládnou polštáře mateřídoušky nebo saturejky horské.

Vymezte jasné hranice

Když převezmete starší zahradu, bývá práce poměrně jednoduchá. Většinou stačí odstranit několik dřevin, přesadit či doplnit výsadbu. Případně je třeba provést omlazující kúru trávníku a založit bylinkový záhon místo skalky. Nově vznikající zahrady představují větší výzvu, zato je však můžete vytvářet zcela podle svých představ.

Ohraničení mezi užitkovou a okrasnou zahradou je důležité nejen z praktických důvodů: • Živý bukový plot se hodí ke každému stylu zahrady a jako větrolam se stará o příznivější mikroklima. • Olemování záhonů ze zimostrázu sice vyžaduje více péče, ale také dobře chrání před syrovým větrem a zahradě dodává strukturu i během zimy. • Vysoké letničky či několik řádek cukrové kukuřice skryjí hromadu kompostu, bez černý nebo lískový keř jsou pro tento účel příliš velké. • Ve venkovských oblastech ochrání laťkový plot z kaštanového dřeva záhony mrkví a salátu před králíky a nevychovanými kočkami.

Harmonická jednota Kdo si chce zajistit samozásobení pro celou rodinu, měl by pro to určené plochy zahrnout do plánu zahrady co nejdříve.

CO P A TŘ Í D O B I OZAHR ADY?

Krásné lucˇní kveˇtiny Založit květinovou louku vyžaduje trpělivost. Čím je půda neúrodnější, tedy chudší na živiny, tím je později pestrost vegetace větší. Pouze málo druhů, např. prvosenky nebo kopretiny, dávají přednost vlhké zemině bohaté na živiny. Porosty trávníku tedy zásadně nehnojte. Při zakládání nové plochy zapracujte množství hrubého písku. Raději nepoužívejte žádné osevní směsi, které slibují skutečnou explozi květů. Nakupujte výhradně semena domácích planých rostlin, v ideálním případě z místa původu. Rok od roku bude takový porost hezčí.

Luční květiny jako prvosenky rostou také v porostu trávníku bohatém na živiny.

a mělké vody) by měla mít velikost alespoň 2 m2, aby splňovala svou ekologickou funkci. Stejně důležitá je také pobřežní oblast s bahnitou zónou, která ani při nízkém stavu vody zcela nevysychá. Pokud vám nejde tolik o přírodní dojem jako spíše o příležitost pro zábavu a hru vašich dětí, může být lepším řešením štěrková prohlubeň s pramenem nebo vodním přívodem.

• V malých městských zahradách splní stejnou funkci stěny spletené z vrbových proutků.

Vytvoření přirozené optické bariéry Plot z planých ovocných dřevin, jako jsou dřín, rakytník a plané růže, rozšiřuje sortiment ovoce a nabízí ptákům, motýlům a dalšímu hmyzu příležitost pro hnízdění a také potravu. Rovněž u tvarovaných živých plotů byste měli dávat přednost domácím druhům keřů. Ptačí zob a habr lze tvarovat nejlépe a díky husté, bohatě větvené formě a dlouho vytrvávajícímu listí poskytují optickou bariéru také přes zimu. Kdo nechce připustit jakýkoli vhled do zahrady, zvolí výsadbu stálezelených tisů, v regionech s mírnějším klimatem nebo uvnitř města je vhodná cesmína a dřišťál. Také javor babyka snáší výrazný zpětný řez a cloní výhled svými hustými větvemi.

Prostředí pro užitečné živočichy Větší přírodní jezírko je životním prostorem pro mnoho druhů živočichů a rostlin a umožňuje napínavá pozorování. Otevřená vodní plocha (zóna hluboké

Užitečné organismy lze snadno přilákat rozmanitou nabídkou potravy a úkrytů. Tak např. škvoři jsou vděční za útočiště v podobě hliněných kloboučků naplněných dřevitou vlnou.