Skip to main content

0037445

Page 1

KAPITOLA JEDNA

Zastavila jsem se před vchodem do věžáku na Park Avenue a podívala se na jméno budovy vytesané do kamene. Bowery. Za mnou se Jordan právě odlepil od chodníku a zařadil se s maybachem do provozu. Nejspíš byl přesvědčen, že s vrátným, který mi uctivě držel otevřené dveře, zatímco jsem stála ponořená do myšlenek, jsem dostatečně v bezpečí. Tohle bylo opravdové. Vkročila jsem – a byl to obrovský krok – do Hudsonova života hlouběji než kdokoli jiný přede mnou. Samozřejmě jsem byla rozrušená. Toho muže jsem prostě milovala. Ale znala jsem ho? Mohlo to málo, co jsem o něm věděla, stačit, abych na tom postavila skutečnou lásku? Jeho adresa pro mě byla tajemstvím, dokud mě tu před dvěma minutami nevysadil jeho řidič. Co se skrývalo v budově? A co se skrývalo uvnitř Hudsona Pierce, pod maskou, kterou uměl tak dobře nosit? Měla jsem pocit, že jsem skutečného Hudsona vi-

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 5

24.5.2016 15:38:59


6

LAURELIN PAIGEOVÁ

děla, že jsem byla jedinou osobou na světě, která ho doopravdy viděla, jenže jsem se sotva dostala pod povrch. Zbývalo toho tolik, co bylo třeba odkrýt a zjistit o mladém magnátovi obchodu, který dobyl mé srdce. Také jsem věděla o tajemstvích, která Hudson schovával. Než mě potkal, opustil svou zálibu v hrách a v manipulaci se ženami, ale možnost, že se jeho bývalé zvyky vrátí, byla velmi reálná. Stejně reálná jako možnost, že se vrátí ty mé. Toho jsem se děsila nejvíc – že se vrátím zpátky ke svým starým zvykům a obsesím. Po všech vztazích, které jsem zlikvidovala stalkingem a neopodstatněnou žárlivostí, jsem věděla, že by mě zničilo, kdybych podělala i tenhle. Dosud jsem se však, díky bohu, cítila s Hudsonem propojená. Jen čas ukáže, jestli naše pouto přetrvá. Vrátný se na mě znepokojeně díval – má držet dveře otevřené pro tuhle bláznivou, váhavou ženskou, nebo to má nechat plavat? S úsměvem jsem ho uklidnila. „Dejte mi ještě minutu.“ S přikývnutím mi úsměv vrátil a zavřel dveře. Zhluboka jsem se nadechla a vzhlédla k poslednímu patru, kde se nejspíš nacházel Hudsonův byt – dokonce jsem neznala ani jeho číslo. Byl tam nahoře už vzhůru? Vyhlížel mě z okna? Mohl vidět, jak tady dole váhám? K tomu, abych se pohnula, mi dodala odvahu ta poslední myšlenka. Sice jsem nepředpokládala, že zůstal vzhůru a čekal na mě – vždyť mi řekl, že bude spát –, ale nechtěla jsem, aby měl případně podezření, že jsem snad pochybovala. Protože jsem nepochybovala. Tedy ne o něm. Pochybovala jsem o sobě, o tom, jestli to zvládnu. A popravdě, kdybych dovolila svým nadějím – že nakonec budu schopná mít s někým skutečný vztah, aniž bych upadla opět do starých strachů a nezdravých zvyků mé obsesivní minulosti –, aby zapustily kořínek, pak by i moje pochyby vybledly.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 6

24.5.2016 15:38:59


NALEZENÁ V TOBĚ

7

Vrátný se znovu usmál, když jsem k němu přistoupila, a otevřel mi dveře. Vevnitř seděl u bezpečnostní přepážky před výtahy další muž. „Slečna Withersová?“ zeptal se dřív, než jsem mu mohla říct své jméno. Neměla jsem proč být překvapená. Hudson řekl, že mi nechá na recepci klíč, a bylo půl čtvrté ráno. Kdo jiný by to mohl být? Přikývla jsem. „Pan Pierce vám tu nechal tenhle klíč. Oba výtahy nalevo vás vyvezou do střešního apartmá. Jednoduše zasuňte klíč do panelu, až budete uvnitř.“ „Děkuji vám.“ Dveře výtahu se otevřely téměř hned po tom, co jsem ho přivolala. Když jsem měla uvnitř zasunout klíč do panelu, začaly se mi třást ruce a byla jsem ráda, že už nejsem v dohledu ostrahy. Jízda nahoru byla rychlá, ale ne dost. Hned jak jsem zaplašila úzkost, nahradila ji dychtivost. Chtěla jsem už být v Hudsonově blízkosti, v jeho náručí. Chtěla jsem být s ním, a dokonce i minuta, kterou mi zabrala jízda do posledního patra, byla v jeho nepřítomnosti příliš dlouhá. Dveře výtahu se otevřely do malého vestibulu. Zjistila jsem, že stojím ve foyer, a hned vykročila jediným směrem, který se nabízel. Zahalilo mě ticho, ale slyšela jsem hodiny tikající někde poblíž a svítilo tu decentní osvětlení. Vzhledem k tomu, že se po mé pravici otevíral velký obývací pokoj s okny od podlahy až ke stropu, jsem usoudila, že ložnice budou nalevo. Ačkoli jsem toužila najít Hudsona, zamířila jsem do obýváku, kam mě přilákal úžasný výhled. Než jsem se však dostala k oknu, rozsvítila se lampička a já uviděla Hudsona sedícího v křesle. Leknutím jsem otevřela pusu a zapomněla ji zavřít, zatímco jsem si toužebně prohlížela toho báječného muže oblečeného jen do boxerek. Srdce se mi rozbu-

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 7

24.5.2016 15:38:59


8

LAURELIN PAIGEOVÁ

šilo při pohledu na jeho vypracovaný hrudník a pak jsem v tlumeném světle zachytila pohled jeho šedých očí skrytých pod prameny hnědých vlasů. Ještě nikdy jsem ho neviděla v boxerkách a, sakra, o hodně jsem přišla. Znovu mě napadlo, jak málo ho znám, ale tentokrát mě ta myšlenka nevyděsila – vzrušila mě. Bylo toho tolik, co jsem mohla objevovat, a byla jsem připravená ponořit se a začít hledat. Ani vzrušení však nezmírnilo docela můj strach. Ocitla jsem se v novém teritoriu a nevěděla, jak začít. Hudson jistě cítil totéž. Jednou rukou jsem pevně tiskla kabelku, zatímco prsty druhé se mi roztržitě zatínaly do modré látky áčkových šatů, balancujících někde mezi „profesionální“ a „sexy“. Byl to ten typ oblečení, který jsem nosila do The Sky Launch, klubu, kde jsem pracovala jako asistentka manažera. Do klubu, který Hudson vlastnil. Kde jsem ho poznala. Hlavou mi prolétla vzpomínka na naše první setkání, kdy jsem ho uviděla sedět na konci baru, a jak mě tehdy připravil o dech. Tehdy jsem věděla, že bych měla utíkat. Ale neudělala jsem to. A teď jsem za to nemohla být vděčnější. V tuhle chvíli jsem byla bez dechu úplně stejně. S pokorným úsměvem jsem se odvážila porušit ticho. „Jsi vzhůru.“ „Myslel jsem si, že bude nejlepší, když počkám, až přijdeš, aby ses necítila dezorientovaná.“ „Ale měl bys spát.“ Jako prezident multimilionářské společnosti Pierce Industries měl úplně jiný časový rozvrh než já v klubu. Přišla jsem uprostřed noci, a on obvykle vstával v šest hodin – co jsem to dělala? Jak bychom dokázali skloubit naše rozdílné životy? Ne, nesměla jsem takhle myslet. Byla to výmluva, jak jsem mohla sama sobě odpírat štěstí, a Hudson a já jsme si oba štěstí zasloužili. Alespoň jednou v životě.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 8

24.5.2016 15:38:59


NALEZENÁ V TOBĚ

9

Objekt mé touhy vstal, přistoupil ke mně a uchopil mě za ruku, kterou jsem svírala kabelku. „Spal jsem. Teď jsem vzhůru.“ Tím jednoduchým dotekem zmírnil moji úzkost na vzdálené bzučení, které jsem mohla snadno přeslechnout pod bušením srdce. Tohle se mnou Hudson dělal. Uchvacoval a ohromoval mě tímhle nádherně delikátním způsobem. Vzal ode mne kabelku a šel ji položit na stolek. Bez jeho kontaktu se moje nervozita vrátila a ze rtů mi unikla bezvýznamná replika společenské konverzace. „Nikdy jsem nebyla ve střešním apartmánu. Pokud tedy nepočítám loft.“ Loft nad jeho kanceláří, kde mě šukal do bezvědomí. Díkybohu, že temnota skryla můj ruměnec. „Je to tady krásné, H.“ „Vždyť jsi ještě nic neviděla.“ Ani se neotřepal, když jsem mu řekla tou absurdní přezdívkou. Možná si na ni začínal zvykat. „Ale z toho, co jsem mohla vidět…“ Prohlížela jsem si rozsáhlý obývák, zaznamenávala zdobné architektonické detaily a jednoduchý styl. „Je to úžasné.“ „Jsem rád, že se ti tu líbí.“ „Je to tak odlišné od toho, co jsem očekávala. Není to tu jako v loftu. Myslela jsem, že to bude podobné.“ V loftu převažovala černá barva a kůže, mužnost a síla. Tohle místo bylo bílé a světlé – to jsem mohla vidět i v matném světle lampičky a měsíce za oknem. „Alayno.“ Jakmile vyslovil moje jméno, naskočila mi husí kůže. Jak tohle dokázal? Vzrušit mě jediným slovem? Vzrušit mě tak snadno a tolik, až jsem se málem svíjela? „Nábytek je taky jiný.“ Nervozita mě nutila plácat nesmysly. Vyhýbala jsem se spojení, které navážeme v okamžiku, kdy se vzdám. Popošla jsem k bílému gauči a přejela dlaní po drahém potahu. „Ale i tady navrhovala interiéry Celia, nebo ne?“ V hlase mu zaznělo napětí. „Ano.“

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 9

24.5.2016 15:38:59


10

LAURELIN PAIGEOVÁ

Celia Wernerová, jeho kamarádka z dětství a bývalá snoubenka. Dobře, ne úplně, ale skoro. Proč jsem o ní jen začínala? Snažila jsem se nás zničit? Celia byla zdrojem neustálého napětí mezi námi od té doby, co mě Hudson najal, abychom přesvědčili jeho matku, že spolu chodíme. Sophia Pierceová, která věřila, že její syn není schopný někoho milovat, si myslela, že pro Hudsona bude nejlepší, když si vezme dceru jejích dobrých přátel. Sice k ní nic necítil, ale Celia by ho dokázala udržet na uzdě – udržet ho, aby nezabředl do potíží, které mu způsobovala jeho závislost. Až na to, že Hudson dokáže milovat, jak se ukázalo. Během našeho falešného partnerství se zamiloval do mě. Jenže měl také mnoho společného s Celií, což bylo palivo pro mou žárlivost. Odvrátila jsem se a zamířila k oknu. „Výhled odsud…“ „Alayno.“ Přitiskla jsem tvář ke sklu a podívala se dolů na svět hluboko pode mnou. „Je úchvatný.“ Hudson ke mně přistoupil. Jeho teplo mi hřálo záda, ačkoli se mě ještě ani nedotkl. „Alayno, podívej se na mě.“ Pomalu jsem se k němu otočila. Zvedl mi bradu a přinutil mě podívat se mu do očí. „Jsi nervózní. Nebuď. Já chci, abys tu byla.“ Těch pár slov mě zalilo útěchou, kterou jsem potřebovala, a jako pokrývka hasící oheň zdusilo mé obavy. „Jseš si jistý?“ Uklidnil mě, ale ve svém nitru jsem chtěla víc. „Nikdy sis sem žádnou ženu nepřivedl, viď? Není to divný pocit?“ Palcem mi hladil tvář a pokožka se mi pod jeho dotekem probouzela. „Žádnou ženu jsem si sem ještě nevzal, ale není to divné, jen jiné. A jsem si naprosto jistý, že tu chci mít tebe.“ Rozrušilo mě jeho potvrzení, že jsem první, které

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 10

24.5.2016 15:38:59


NALEZENÁ V TOBĚ

11

sem dovolil přijít. Že jsem první ženou, s níž se bude u sebe doma milovat. „Já taky. Tedy, chci říct, že jsem si taky jistá, že tu chci být.“ Propaloval se do mě pohledem. Mohla bych se v něm ztratit navždycky, a to mě samo o sobě dost děsilo. Snažila jsem se najít způsob, jak ještě chvilku odolat, a ohlédla jsem se na prostor spojený s obývákem. „A co je tamhle? To je jídelna?“ „Ráno tě tu provedu.“ Začal mi hladit tvář i druhou rukou a znovu zajal můj pohled svýma očima. „Ráno mě tu provedeš,“ zopakovala jsem. A pak se to stalo – ztratila jsem se v něm. „Ale ne teď.“ „Ne, teď ne. Teď tě tu chci přivítat.“ Vtiskl mi polibek na rty, a tak mě vynesl do závratných výšek, vedle nichž se výhled za mnou musel stydět. Sál mé rty a pak se mezi ně ponořil jazykem tak lahodnými doteky, až jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a zatoužila obejmout ho kolem krku a držet se jako o život. Jednou dlaní mi zajel do vlasů, zatímco druhou přesunul na můj pas a přitiskl mě k sobě. Přes tenkou látku boxerek jsem na stehně ucítila jeho erekci. Opřela jsem se o něj ňadry. Potřebovala jsem ho cítit každou částí svého těla. Z Hudsonova hrdla uniklo zasténání – vibrace doprovázející náš polibek a podpalující touhu v mém břiše. Posunula jsem se, abych se mu dostala blíž, nohy mě svrběly touhou omotat se kolem něj. Se rty stále ještě přitisknutými k mým zamumlal: „Ale je tu jeden pokoj, který bych ti rád ukázal ještě dnes v noci.“ „Doufám, že je to ložnice.“ „Přesně.“ Rychlým pohybem mě zvedl a zamířil zpět do haly, odkud jsem přišla. Způsob, jakým mě odnášel, ten pohyb, symbolizoval účinek, který na mě měl všeobecně – s ním jsem byla větví uprostřed rozvodněné řeky spěchající k moři. Hudson byl proudem, který mě

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 11

24.5.2016 15:38:59


12

LAURELIN PAIGEOVÁ

unášel, kamkoli se mu zachtělo. Byla jsem mu vydaná na milost. Slíbil mi, že se mnou své manipulativní hry hrát nebude, že se nikdy nepokusí dostat mě pod svou kontrolu. Byl to ale slib, který nemohl dodržet. Strhával mě s sebou, ať už to zamýšlel, nebo ne. A to mi vyhovovalo. Nesl mě halou a přitom mě líbal. Na konci zatočil do pokoje, který musel být hlavní ložnicí. Dokázala jsem se soustředit jen na něj, a tak jsem si všimla pouze toho, že postel, na kterou mě položil, má skutečně královské rozměry. Světle šedé pokrývky byly na jedné straně rozházené. Na levé straně. Jeho straně. Pocit intimity, že jsem se ocitla na místě, kde Hudson spí, kde spal před tím, než jsem přišla, vystřelil záchvěv touhy do mého roztouženého lůna. Chtěla jsem ho na sobě a v sobě, místo aby se tu nade mnou tyčil a prohlížel si mě přimhouřenýma očima. Dával si na čas a nemělo smysl hádat se s ním o rychlost. Ani nebyl důvod ke sporu. Ačkoli byl jako milenec dominantní, vždy bral ohled na moje potřeby, vždycky se mi věnoval svým dokonalým způsobem. Ach bože, jak dobře mě znal, jak dobře uměl mé tělo proměnit v želé a nasytit ho. Věděl, jak mě vzrušit a pomilovat, i když jsem to nevěděla já sama. Dlaní mi přejel po celé délce nohy až ke kotníku, kde začal rozepínat pásek u lodiček tak jemně, až jsem sebou přílivem vzrušení škubla. Zopakoval to samé i s druhou botou a klekl si nade mě, aby mě zlehka políbil. Natáhla jsem se, abych si ho přitáhla pro další polibek, ale nepodlehl mi. „Minule to bylo moc rychlé. Dneska si tě chci vychutnat.“ Při našem posledním milování – zakončení hádky na novém gauči v kanceláři manažera v klubu The Sky Launch – byl rychlý a náročný, přesto jsem si nemohla stěžovat. Že si mě chce užít, ovšem znělo taky skvěle.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 12

24.5.2016 15:38:59


NALEZENÁ V TOBĚ

13

Prolíbal si cestičku po mém těle až dolů k lemu šatů. S uličnickým zábleskem v očích mi je vyhrnul až k pasu a políbil mě přímo do středu mé touhy. Ze rtů mi uniklo zasténání a Hudson se usmál. Prsty vnikl pod okraj kalhotek, stáhl mi je a odhodil stranou. Položil si mé nohy na ramena a pak se opět vrátil k mému klínu, lačně lízal a sál Venušin pahorek mezi mými stehny. Když do mě vklouzl dvěma prsty, zaplavila mě rozkoš. Pronikal hlouběji a dráždil mě, až jsem snadno dosáhla orgasmu. Zachvěla jsem se a zasténala a pak na mě nalehl, aby hladovým polibkem uchvátil má ústa. Jemné zvuky, které vydával, když mě hltal, moje chuť na jeho jazyku, dloubání jeho penisu na mém stehně – stačilo půl minuty, aby mi břicho opět ztuhlo, připravené na další jízdu na vrchol extáze. V touze se ho dotýkat jsem nahmátla jeho penis a třela ho přes látku spodků. Se zaúpěním se ode mě jeho ústa odtrhla. Popostrčila jsem ho, aby se kousek odsunul, a pokračovala v laskání. „Boxerky? Nosíš je často?“ „Do postele.“ „Líbí se mi. Nikdy jsem je na tobě neviděla.“ Dlaní jsem vklouzla do otvoru na přední straně prádla a jako vždy jsem musela obdivovat hebkost jeho mohutného přirození a horko, které sálalo z jeho pokožky. „Protože když jdu do postele s tebou –“ Hlas se mu zlomil, jak jsem obkroužila jeho žalud. „– jsem obvykle nahý.“ „Ach ano. Tak se mi to líbí možná víc.“ Teď byla řada na mně, abych zachytila okraj boxerek a stáhla mu je dolů přes silná stehna. Nemohla jsem odtrhnout oči od té mohutné erekce. Jakmile jsem ho zbavila spodního prádla, opět mě k sobě přitáhl. „Taky mám rád, když na sobě nic nemáš.“ Prsty mi soukal šaty nahoru po těle. „A právě teď bys měla být úplně nahá.“

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 13

24.5.2016 15:38:59


14

LAURELIN PAIGEOVÁ

„Myslím, že se nebudu hádat.“ Posadila jsem se, aby mi rychleji přetáhl šaty přes hlavu. Odhodil je stranou a objal mě, aby dosáhl na zapínání podprsenky a osvobodil má ňadra. Potom se nade mnou napjal, jeho penis se na okamžik zastavil před mým vchodem a pak už do mě pronikl a naplnil mě tak, jak to dokázal jen on. Přetočil se na bok a stáhl mě s sebou. Přehodila jsem si přes něj nohu a nutila ho, aby vstoupil hlouběji. Chtěl si mě užít, ale buď změnil názor, anebo se nedokázal ovládnout. Popustil otěže své vášni a prudce do mě přirážel. Pokaždé když do mě zajel, zasáhl citlivý bod a přiváděl mě tak k šílenství. Záhy se dostavil další orgasmus, zažehl ho v mém nitru a pokračoval přes napjatá stehna až k palcům u nohou, které se mi zkroutily, když se přese mne přelilo vyvrcholení. Hudson na mě dál útočil a zrychloval tempo, dokud sám se zasténáním nevyvrcholil. Sesul se na mě, stále ještě uvnitř mého těla, a sevřel mě v náručí, aby mi mohl tvář pokrýt polibky – neobvykle něžné gesto na tohoto rezervovaného muže, kterého jsem naučila milovat. Byla jsem blažená. „Už jsem ti řekl, jak strašně jsem rád, že jsi tady?“ zeptal se a pokračoval v něžných polibcích. Tahle slova pro mě znamenala všechno. Pochopila jsem, že je to Hudsonův způsob, jak říct Miluju tě. Nedokázal se donutit, aby mi to řekl přímo – ve světě emocí byl nováčkem, a tak jsem to ani neočekávala. Přesto zvládl přijmout moje ujištění z dnešního večera, že vím, že se do mě zamiloval, a ani se nevyděsil, když jsem mu sdělila, že ho miluju taky. Nicméně jsem sama sebe neohlupovala představou, že teď už nás čeká pouze procházka růžovou zahradou. Byly to jen dětské krůčky. Prvním z nich bylo říct, jak se cítí. Co cítí ke mně, představovalo druhý krok. Zabořila jsem mu prsty do vlasů, zatímco mi sjel ústy

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 14

24.5.2016 15:38:59


NALEZENÁ V TOBĚ

15

na krk. „Řekl jsi mi to. A jestli ne, tak mi to došlo.“ Mrkla jsem na něj, abych se ujistila, jestli pochopil, že myslím to, co mezi námi právě proběhlo na fyzické úrovni. „Ale můžeš mi to opakovat tak často, jak se ti zlíbí.“ A ­tolika způsoby, kolika budeš chtít, dodala jsem v duchu. Posunul se po mém těle a zamířil k mým prsům. Zjevně nás čekalo druhé kolo. „Jsem šťastný, že jsi tady, zlato.“ Zatáhl mi zuby za bradavku a pak svůj stisk zmírnil jazykem, kterým kolem ní zakroužil. Zalapala jsem po dechu, chycená mezi potěšením a bolestí, když stejnou pozornost dopřál i druhému ňadru. Zatímco jazykem mě dráždil na kůži, v mysli se mi zachytila přezdívka, kterou mi dal. Říkal mi zlato od našeho prvního sexuálního setkání, které se odehrálo přibližně před dvěma týdny. Bylo to skutečně tak dlouho? A opravdu to bylo jen týden po tom, co jsem ho poprvé uviděla v baru, kdy jsem ještě netušila, že je to ten Hudson Pierce? Připadalo mi to už jako celé věky. Ten projev náklonnosti pro mě od počátku moc znamenal. Přitom jsme se sotva poznali. A možná to nemělo zas až takový význam, jaký jsem mu přikládala. Přemohla mě zvědavost, i když jsem z jeho vášnivého laskání téměř ztrácela dech. „Proč mi tak vlastně říkáš?“ Odpověděl, aniž by vzhlédl od mých ňader. „Protože přesně to jsi.“ „Začal jsi mi tak říkat ještě dřív, než jsi vůbec mohl tušit, že by to mohlo něco znamenat.“ „To není pravda.“ Zdvihl se na loket a tvář si podepřel dlaní. „Věděl jsem to od okamžiku, kdy jsem tě poprvé uviděl.“ Na nanosekundu jsem si představovala, že myslí bar – tu noc, kdy já poprvé uviděla jeho. Pak jsem si ale vzpomněla, že mě viděl už o dva týdny dřív, kdy jsem před dosažením titulu MBA vystupovala na sympoziu

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 15

24.5.2016 15:38:59


16

LAURELIN PAIGEOVÁ

posledního ročníku studentů Sternu a Hudson seděl v publiku. Dozvěděla jsem se o tom později a sám mi o tom skoro nic neřekl. Nadzvedla jsem se na loktu a dychtivě čekala, až bude pokračovat. „Stála jsi na pódiu,“ začal a rukou hladivě přejížděl po křivce mého pasu k bokům. „Když jsi začala svou přednášku, byla jsi nervózní. Trvalo několik minut, než ses dostala do tempa. Ale jakmile ses chytila, byla jsi skvělá. Neumíš si představit, jak moc. Bylo zcela zřejmé, že tě ani nenapadlo, že celá ta místnost byla plná lidí, kteří by si tě rádi najali, ale ty jsi s nikým z nich nemluvila. Díkybohu, že jsi s nimi nemluvila. Protože jsem sledoval, jak se na tebe dívají, a bylo mi to jasné. Bylo mi jasné, že vědí, jak jsi inteligentní. Věděli, že máš talent pro obchod. Ale nikdo z nich nepoznal, že před nimi stojí opravdový poklad. Čisté zlato.“ V té chvíli mi vyhrkly slzy. Nikdy mě nikdo takhle neviděl, nikdo se nikdy tak nedíval. Ani moji rodiče, předtím než zemřeli, ani můj bratr Brian, ani žádný z těch mužů, s nimiž jsem chodila anebo jimi byla posedlá. Nikdo. „Miluju tě, Hudsone.“ Bylo to venku dřív, než jsem si jen pomyslela, že bych to neměla říkat, dřív, než jsem se mohla začít bát, že ho vyděsím tak jako poprvé, kdy jsem před ním nahlas vyslovila, co k němu cítím. Stejně bych nebyla schopná ta slova v sobě zadržet, i kdybych chtěla – měla jsem je stále těsně pod povrchem, pořád na jazyku, v jakémkoli okamžiku. Pokud jsme spolu chtěli pracovat na vztahu, museli jsme si na to oba zvyknout. Pozorovala jsem ho, zatímco zpracovával mé vyznání. Pak, ve zlomku sekundy, se na mě položil. Dlaní mi podepřel hlavu a nosem zakroužil po špičce mého. „Můžeš mi to říkat, jak často se ti zlíbí,“ zopakoval má předchozí slova.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 16

24.5.2016 15:39:00


NALEZENÁ V TOBĚ

17

„To mám v plánu.“ Vyšlo to ze mě už jen jako zamumlání, ztracené v jeho ústech, když mě překvapil svými rty. Pak už jsme své emoce vyjadřovali jenom jazyky a rukama a těly a spoustou dalších způsobů, které se obešly beze slov.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 17

24.5.2016 15:39:00


KAPITOLA DVA

Příštího rána mě probudil nějaký pohyb v ložnici. Otevřela jsem oči a uviděla Hudsona, jak si zády ke mně před zrcadlem uvazuje kravatu. Ještě si nevzal sako, takže se mi naskytl pěkný výhled na jeho pevný zadek. Bože, ten chlap opravdu uměl nosit obleky. Ale mohl si obléknout cokoli. Nebyla jsem moc vybíravá. Setkal se s mým pohledem v zrcadle a usmál se. „Dobré ráno.“ „Ránko. Užívám si výhled.“ „To já taky.“ Začervenala jsem se a přitáhla si přikrývku přes nahé tělo. Místnost se zdála být příliš světlá na to, jak brzy mělo být. „Kolik je?“ Rozhlédla jsem se po hodinách, ale žádné nenašla. „Skoro jedenáct.“ Utáhl si kravatu – se stříbrným vzorkem, který podtrhl barvu jeho očí – a otevřel prádelník, odkud vyndal pár černých ponožek. Jedenáct? Hudson býval v kanceláři obvykle už před

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 18

24.5.2016 15:39:00


NALEZENÁ V TOBĚ

19

osmou. „Proč jsi ještě pořád tady? Neměl bys teď už mít vyděláno půl milionu dolarů?“ „Půl miliardy,“ opravil mě s kamenným výrazem a posadil se vedle mě na postel. „Na to mě ale nepotřebují. Schůzky na dnešní dopoledne jsem zrušil.“ „Kdys to udělal?“ Uchváceně jsem sledovala, jak si navléká ponožky. Pozorovat muže při oblékání by nemělo být sexy, přesto se mi stáhlo břicho vzrušením. „Včera v noci. Než jsi přišla.“ „Chytré.“ Pozvání, abych strávila noc v jeho střešním apartmá, přišlo na začátku mé směny v The Sky Launch. Celý večer jsem pak tou představou byla doslova posedlá, ale protože jsem byla v práci, nemohla jsem se na to připravit. Neměla jsem ani náhradní oblečení, natož kartáček na zuby. Nenapadlo mě, že Hudson se na můj příchod nachystal. Organizování měl samo­zřejmě v malíku a vše vždy přesně a do detailu naplánoval. Díky dvěma kolům milování jsme usnuli až téměř v šest ráno. Zrušit dopolední schůzky byl opravdu dobrý nápad. Zívla jsem a protáhla si ruce a při tom mi z prsou sjela pokrývka. Hudson, ponožky už oblečené, vstal a shlédl na mě. Oči mu potemněly při pohledu na moje nahé tělo. „Sak­ ra, Alayno, začínám litovat, že jsem nezrušil schůzky i na odpoledne. Ale to nemůžu udělat.“ Zakřenila jsem se. „Omlouvám se.“ Ale nemyslela jsem to vážně. Hudson mě dokázal i uprostřed přecpané místnosti vzrušit natolik, že jsem zvlhla. Bylo příjemné vědět, že mám nad ním podobnou moc. „Ehm, potřebuju vstát. Nebude to pro tebe příliš… rozptylující?“ Přimhouřil oči, otočil se a zmizel v šatně, odkud se vrátil s krémovým županem. „Na.“ Vzala jsem si od něj župan, ale neobtěžovala jsem se ho obléknout, dokud jsem se nepostavila.

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 19

24.5.2016 15:39:00


20

LAURELIN PAIGEOVÁ

„Jsi děsně zkažená ženská,“ poznamenal, zatímco sledoval, jak se halím do jemné látky. „A tak to máš rád.“ Aniž by zareagoval na mé tvrzení, pokývl směrem k zavřeným dveřím. „Koupelna je tamhle. V jedné ze zásuvek by měly být nové kartáčky. Porozhlédni se tam a určitě najdeš, co potřebuješ.“ „Díky.“ Zamířila jsem k němu, abych mu dala pusu na tvář, a teprve pak jsem vešla do koupelny, abych se mohla vyčurat. Dnešní ráno jsme nepromazlili tak jako ráno v Mabel Shores, v hamptonském sídle jeho rodiny. Ale takový byl Hudson – odtažitý a uzavřený do sebe. Soustředil se na svůj odchod do práce, ale přesto byl velmi pohostinný, což se mu muselo přičíst k dobru. Kartáček jsem našla snadno; jak řekl, byl jich tam plný šuplík. Zatímco jsem si čistila zuby, přemýšlela jsem o tom. Proč jich měl tolik? Chtěl být jednoduše vždycky připravený pro případ, že by potřeboval nový? Možná si myslel, že zubní kartáčky jsou na jedno použití. Takhle asi uvažuje každý multimilionář. Anebo je měl připravené pro noční návštěvy? Dámské noční návštěvy, abych byla přesná. Možná bych sama sebe dokázala přesvědčit, že je to jen moje paranoia, jenže se to netýkalo jen kartáčků. Když jsem se v koupelně rozhlédla, našla jsem na jednom z umyvadel květinový deodorant, kelímek pleťového krému a hned vedle něj ještě hydratační gel. A ten župan – dámský župan, který jsem právě teď měla na sobě –, kde ho vzal? Po zádech mi přeběhl mráz. Utáhla jsem si pásek navzdory svému rostoucímu přesvědčení, že mám na sobě oblečení patřící někomu jinému. Jiné ženě. Jiné ženě v Hudsonově životě. Dobře, dobře. Není důvod k panice. Možná do jeho bytu už přede mnou přišla nějaká jiná žena. To bylo

Nalezena_v_tobe_06_(imprimatur).indd 20

24.5.2016 15:39:00


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0037445 by Knižní­ klub - Issuu