r o d i n n é
t o u l k y
nejkrásneˇ jší
výlety LODÍ
KNIŽNÍ KLUB
Obsah 11. Do pražských Benátek . . . . . . . . . . . . 12. Do zoo od vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13. Z Prahy po proudu Vltavy . . . . . . . . . . 14. Z Nelahozevsi po proudu Vltavy . . . . 15. Po Východočeském moři . . . . . . . . . . 16. Ve stínu Bílé věže . . . . . . . . . . . . . . . . 17. Krajem pod Kunětickou horou . . . . . . 18. Na srdce jsou Poděbrady – a řeka . . . 19. Romantika na Labi . . . . . . . . . . . . . . . 20. Po stopách páry . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. Plavba po šumavském moři . . . . . . . . . . 6 2. Cesta kolem Světa za 50 minut . . . . . . 10 3. Nová vltavská cesta . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4. Vltava v sevření kopců a skal . . . . . . . . 18 5. Okolo Týna nad Vltavou . . . . . . . . . . . . 22 6. Od orlího hnízda ke králi hradů . . . . . . 26 7. Samá voda… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 8. Ráj vody a slunce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 9. Romantickým rájem trampů . . . . . . . . 38 10. Odkud vládla Kazi . . . . . . . . . . . . . . . . 42
24
26
25 23
Liberec
Děčín Ústí nad Labem Teplice
Česká Lípa 27
22
Most
Litoměřice
Chomutov Sokolov Cheb
21
Louny
Karlovy Vary
14
Rokycany Plzeň
Jičín
Mělník
20
Hrad
Nymburk 12 11
18
Kutná Hora
9
Příbram
Benešov
8
7
Domažlice
Havlíčkův Bro
6
Klatovy
Tábor
Písek 5
Strakonice
4
Prachatice
Jindřichův Hradec
3
České Budějovice Český Krumlov 1
Pard
Kolín
Praha
10
Beroun 29
Semily
Mladá Boleslav
19
Rakovník
Tachov
Jablonec nad Nisou
13
Kladno
28
46 50 54 58 62 66 70 74 78 82
2
Pelhřimov Jihlava
31. Přehrada ve filmu . . . . . . . . . . . . . . . 32. Vyrazíme na „prígl“ . . . . . . . . . . . . . . 33. Pod Pálavou voní víno . . . . . . . . . . . 34. Lednickým zámeckým parkem . . . . 35. Po Dyji na Janohrad . . . . . . . . . . . . . 36. Po vodě Napajedelskou bránou . . . . 37. Do srdce Velké Moravy . . . . . . . . . . . 38. Za folklórem do Strážnice . . . . . . . . 39. Na dolní Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . 40. Plavba po slezském Lipně . . . . . . . .
21. Plavba pod vinohrady . . . . . . . . . . . . 86 22. Divukrásná Porta Bohemica . . . . . . . 90 23. Labským kaňonem . . . . . . . . . . . . . . . 94 24. Po Labi do Saska . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 25. V sevření skal… . . . . . . . . . . . . . . . . 102 26. V divočině na česko-saské hranici . . 106 27. Za romantikou Máchova Máje . . . . . 110 28. Zač je toho Loket? . . . . . . . . . . . . . . . 114 29. Spoutaná Mže . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 30. Moravský Jadran . . . . . . . . . . . . . . . . 122
ablonec ad Nisou Trutnov
Semily
Náchod Jičín
15
Jeseník
Hradec Králové
urk
16
Rychnov nad Kněžnou
Pardubice
olín
17
Šumperk
Chrudim
utná Hora
Bruntál
Ústí nad Orlicí
40
Karviná
Opava
Svitavy
Ostrava
Havlíčkův Brod Pelhřimov
Prostějov
Třebíč
32 Brno
30
Znojmo
Kroměříž Vyškov 36
31
Uherské Hradiště 37
33
Nový Jičín
Přerov
Blansko
Jihlava
Frýdek-Místek
Olomouc
Žďár nad Sázavou
Hodonín 39 34 35 Břeclav
38
Zlín
Vsetín
126 130 134 138 142 146 150 154 158 162
Plavba po šumavském moři
1
Lipno nad Vltavou – Horní Planá Když u Lipna nad Vltavou • Pravidelnou osobní lodní dopravu po přehradním jezeře jako první stupeň Vltavské zajišťuje společnost Rosenberger LIPNO-LINE, sezona kaskády vznikla přehrada s 296 m dlouhou a 26 m trvá od dubna do října. Mimo hlavní sezonu se vypisují vysokou kombinovanou i plavby mimo plavební řády také ve všední dny – ty zemní a gravitační hrází, jsou zveřejněné na internetu a jsou zasílány do hotelů zaplnilo údolí až 42 km a informačních center. dlouhé a 5 km široké jezero • Lodní trasa vede z Lipna nad Vltavou do Horní Plané (tuto o ploše 48,7 km2, nazvané variantu popisujeme) a opačným směrem, včetně výchozí vzletně „šumavské moře“. a cílové zastávky je na této trase 7 přístavišť, kde lze Vodní dílo bylo vybudováno vystoupit. Jízdenka se kupuje u posádky při vstupu na loď v letech 1950–1959. (je třeba platit v hotovosti, ne kartou). V podzemní klimatizované • Loď Vltava vyplouvá několikrát denně z Lipna nad Vltavou kaverně 200 m pod do Horní Plané v době letních prázdnin (1. 7.–31. 8.). terénem byla umístěna • Vyhlídková plavba se mimo sezonu koná pouze vodní elektrárna se dvěma o víkendech jednou denně, dva týdny před letními Francisovými turbínami prázdninami a dva týdny po prázdninách dvakrát každý o výkonu 2 × 60 MV. Voda den a o prázdninách v hlavní sezoně třikrát každý den. k nim vede dvěma ocelovými • Plavba z Lipna nad Vltavou do Horní Plané trvá 2:15 h šachtami a je odváděna (z Frymburku 1:45 h). 3,5 km dlouhým podzemním • Okružní vyhlídková plavba lodí Adalbert Stifter trvá 1:50 h. tunelem do vyrovnávací • O letních prázdninách (červenec, srpen) se každé úterý nádrže. konají Večerní plavby s jazzem, připraveny jsou další akce Přehrada zatopila řadu (Benátská plavba, Casino na lodi, Letní párty, vše na lodi městeček, vsí a osad, Adalbert Stifter, na Vltavě je na programu třeba Plavba pozměnila charakter s lipenskými maskoty, Plavba s klaunem, Pohádka na lodi krajiny. Na druhou stranu aj.). Lodi si lze také pronajmout. zde vznikla rozlehlá • Pravidelnou dopravu zajišťují dvě lodě – Vltava a Adalbert rekreační oblast s plážemi, Stifter (slouží vyhlídkovým plavbám a společenským přístavišti, možností rybařit akcím). Na lodích je bar s nápoji a malým občerstvením. a provozovat nejrůznější Na lodi Adalbert Stifter je i restaurace – jídlo je nutné vodní sporty. O tom, že objednat předem (skupiny alespoň 20 osob). označení „šumavské moře“ i PO–PÁ 9–16 h, 776 676 077, 380 736 276, www.lipno-line.com. může být dosti výstižné, se občas přesvědčí i jachtaři či kdokoliv, kdo se v nejistém počasí vydá na loďce na přehradní jezero – vítr dokáže i pěkně vysoké nebezpečné vlny… Vyplouváme z přístaviště v Lipně nad Vltavou, umístěném na levém břehu poměrně daleko od přehradní hráze. Užíváme si pěkné pohledy, vždyť přehradní jezero lemují zalesněné šumavské vrcholy. Za námi za hrází nad levým břehem Vltavy vystupuje mohutná hora Luč (933 m), součást Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč, vlevo Medvědí hora (934 m) a Kraví hora (933 m), vpravo Kaliště (993 m).
6
Obec Lipno nad Vltavou byla v 18. a 19. stol významnou zastávkou na vltavské voroplavbě. Vory se zde rozebíraly a koňskými povozy, později po železnici, přepravovaly do Vyššího Brodu – Čertovy proudy byly odjakživa nesplavné. Původní osada ustoupila přehradě, vybudována byla nová obec, která má vysloveně rekreační charakter. Zajímavý je především rekreační park Marina Lipno, první svého druhu v Čechách – jeho součástí je i subtropická plavecká hala, sauna, solárium, sportovní hala, jachtklub a osmnáctijamkové golfové hřiště. Lipno je také oblíbeným lyžařským centrem, vyhledávaným především rodinami s dětmi. Plujeme k druhému břehu.
Horní Planá Hořice na Šumavě
Světlík
Černá v Pošumaví
Dolní Vltavice
Kyselov
v. n. Lipno
Frymburk Vítkův kámen
Lipno n. Vlt.
Přední Výtoň
7
V Přední Výtoni nás zdraví pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z počátku 16. stol. Původně zde žili poustevníci řádu sv. Pavla a Augustina, kterým Rožmberkové v r. 1385 postavili kapli, nahrazenou později zmíněnou svatyní. Založen byl také klášter, který pro nedostatek peněz ale nikdy nebyl dokončen – dnes jej připomíná jen místnost vedle sakristie s původním trámovým stropem a bývalý refektář, později upravený na kovárnu. Poustevnický areál byl nakonec v r. 1597 zrušen. Dnes je zde oblíbený areál letních sportů, pěkná turistická trasa vede do Svatého Tomáše a na zříceninu Vítkův kámen. Jméno Výtoň souvisí s plavením dřeva po Vltavě – právě zde se z vorů část kmenů vytínala a odevzdávala jako poplatek. Díky strmým kopcům na obou březích je jezero poměrně úzké. Míjíme Lipenskou vílu na levém břehu a zakotvíme ve Frymburku. Půvabný městys Frymburk je dnes oblíbeným letoviskem s možností ubytování a třeba i příjemného venkovního posezení u dobré kávy. Pár kroků od přístaviště stojí původně raně gotický kostel sv. Bartoloměje ze 13. stol., typická dominanta Frymburku. Poblíž svatyně existoval také menší hrádek, uváděný v r. 1354, který zanikl počátkem 17. stol. V r. 1856 velký požár zničil část historické zástavby a vyžádal si i lidské oběti. Na náměstí je morový sloup z r. 1735, kamenný pranýř se zvonkem z r. 1651 a čtvercová kašna z r. 1676. V červnu se konají tradiční Frymburské slavnosti.
8
Přehrada má dva břehy Dlouhé roky existoval pro normálního návštěvníka jen levý břeh Lipenské přehrady, pravý již ležel v ostře střeženém hraničním pásmu. Jak to vypadá právě na pravém břehu, to lze zjistit až od 90. let 20. stol. Dnes je tato část Šumavy běžně přístupná, vedou tady některé značené pěší trasy a hodně cyklotras, přes přehradní jezero míří přívozy, lze tu bez problémů přejít i přejet do Rakouska (oblíbené je třeba lyžování na rakouské straně). Přehradní jezero v zimě zamrzá – jezdí se tu na bruslích (tratě se udržují), mnozí si přes jezero přes zákaz a na vlastní nebezpečí zkracují cestu vlastními dopravními prostředky. Je pravda, že na dně přehradního jezera již také několik aut skončilo…
Z Frymburku jezdí přívoz do Frýdavy. Prochází tudy i oblíbená cyklostezka z Vyššího Brodu do Nové Pece. Z Frymburku můžeme absolvovat pěkný pěší výlet po žluté značce (a částečně trase Naučné stezky Lipno) přes Kaliště ke Stezce korunami stromů a zpět do Lipna – celkem asi 9 km. Kolem rekreačních Lojzových Pasek (vpravo) míříme ke Kyselovu a Dolní Vltavici, spojeným přívozem, na pravém břehu jsou rašeliniště a několik chráněných území, jsou to nádherná a trochu odlehlá místa. Zakotvíme v Černé v Pošumaví, právě tady je přehradní jezero nejrozlehlejší. V minulosti se v okolí těžila tuha, zdejší závody patřily k největším exportérům grafitu na světě. Dnes zde najdeme především spoustu ubytovacích a rekreačních zařízení, z památek vyniká hlavně pozdně barokní kostel Neposkvrněného početí P. Marie, upravený novorománsky. Proplouváme mezi Hůrkou a ostrůvkem Tajvan, pokračujeme k levému břehu. Na levém břehu v Horní Plané, největší obci v prostoru Lipenské přehrady, naše trasa končí. Ve městě na horním konci náměstí stojí původně románsko-gotický kostel sv. Markéty ze 13. stol. (nejstarší období připomíná část kruchty), z r. 1896 pochází pseudobarokní radnice. Na okraji města při silnici do Černé v Pošumaví je rodný domek s památníkem Adalberta Stiftera (1805–1868), básníka a spisovatele Šumavy. Dochovalo se také několik pěkných venkovských statků.
9
Cesta kolem Světa za 50 minut Přímo na předměstí Třeboně se rozlévá rybník s mnohoslibným názvem Svět. Na Spolském potoce jej v letech 1570–1574 vybudoval slavný rybníkář ve službách Rožmberků Jakub Krčín z Jelčan. Dvakrát se lomící hráz, porostlá až 400 let starými duby, je dlouhá 1 575 m, vysoká 7,5 m. Zadržuje 3,325 mil. m³ vody, vodní plocha činí 201,3 ha. Maximální hloubka rybníka, kterým prochází 49. rovnoběžka, je 5,2 m. Rybník byl původně podstatně větší, zabíral plochu 360 ha, a lidé se obávali zatopení města. Proto Krčín hned v r. 1574 zahájil úpravu rybníka Nevěrný (dnešní Spolský), který měl pomáhat při možné povodni. Později byl Svět rozdělen na zmenšený Svět a Opatovický rybník. Rybník se využívá jak k chovu ryb, tak k rekreaci a sportu. Významná je hlavně veslařská tradice – právě tady se připravovala slavná vítězná čtyřka na olympijské hry 1952 v Helsinkách.
2
Rybník Svět • Českobudějovická plavební a. s. provozuje pravidelnou osobní lodní dopravu po rybníku Svět v Třeboni celoročně (plavba je pochopitelně závislá na povětrnostních podmínkách). • Plavba je okružní (proti směru hodinových ručiček, na přání případně obráceně, lze i křižovat apod.), přístav je na hrázi u pomníku Jakuba Krčína z Jelčan – loď nikde nestaví, zajímavosti lze tedy obdivovat jen z lodi. • Loď vyjíždí každou hodinu, podmínkou je alespoň 5 osob. V létě se začíná v 9 h, poslední plavba v 17 h (po předchozí dohodě i později), mimo sezonu v 10 h, poslední plavba v 16 h. • Celý okruh trvá 50 min. • Loď si lze pronajmout ke společenským akcím. Každý čtvrtek (při plavbě v 16 a 17 h) hraje k poslechu a tanci swingová kapela. • Hladinu rybníka brázdí motorová loď Petr Vok. i www.lodnidoprava.info, tel. 603 456 635 (přímo na loď).
Z přístaviště u Světské hráze v Třeboni vyplujeme na okružní plavbu proti směru hodinových ručiček. Od města nás odděluje hráz a letité duby, podrobnější prohlídku městské památkové rezervace si schováme až na návrat. Teď sledujeme břeh po naší pravé ruce. Vidíme loděnici, pláž, areál moderních lázní Aurora. Nový u Břilic
Třeboň Dvorce
Svět
Schwarzenberská hrobka
Odměny
Opatovický mlýn
Vrchy Doubí
Církvičný rybník Opatovický rybník
10
Historie třeboňského lázeňství sahá až do 13. stol. – tehdy se ovšem nejednalo o lázně léčebné, leč očistné, což bylo obvyklé právě ve středověku. V r. 1883 místní učitel Hucek přemýšlel, jak pomoci své dceři Bertě, trápené revmatismem. A tak vyzkoušel účinky rašeliny. Nemoc se zmírnila a pan učitel na zahradě rodinného domu zřídil první soukromé
Bertiny lázně. Ty jsou v provozu dodnes, najdeme je na severovýchodním okraji města kousek od Masarykova náměstí. V r. 1940 fungovaly jako Městské slatinné a uhličité lázně, od r. 1941 zde byly ubytovány evakuované německé děti, na sklonku 2. světové války sloužil areál jako lazaret pro maďarské vojáky a po osvobození v r. 1945 jako lazaret sovětské armády. V r. 1946 byl obnoven obvyklý provoz a v r. 1960 obdržela Třeboň statut lázeňského města. Zájem o lázeňské služby byl značný, a tak byl v r. 1975 otevřen moderní areál lázní Autora. Obě zařízení dnes využívají hlavně léčivou rašelinu, která se sem vozí z polesí Svatá Barbora. Přímo na břehu stojí oblíbená stylová restaurace Rybářská bašta, vedle lázeňského komplexu je golfové hřiště. Přibližujeme se k západním břehu a obracíme velkým obloukem zpět k Třeboni. Také tady jsou břehy využívány, byť v menší míře, k rekreaci. Je zde přístaviště lodí, za ním mezi stromy kostelík sv. Jiljí a ještě dál Schwarzenberská knížecí hrobka. Původně gotický kostelík sv. Jiljí byl postaven v r. 1515 a rozšířen v letech 1574–1576, barokní cibulová báň pochází z r. 1776. V interiéru Tvrdohlavý Krčín je votivní obraz z r. 1568 od Tobiáše Kdyby Jakuba Krčína nepodpořil samotný Else, zobrazující Viléma z Rožmberka Vilém z Rožmberka, kdo ví, jak by to s manželkami Kateřinou a Žofií. Když kostelík sv. Jiljí přestal vyhovovat pohřebním s rybníkem vůbec dopadlo. Vždyť většina měšťanů se postavila tvrdě proti záměru. účelům, iniciovala kněžna Eleonora, Nedivme se. Rybník hodně zasáhl do manželka Jana Adolfa II. Schwarzenberga, života v Třeboni – zatopeny byly rozsáhlé stavbu rodinné Schwarzenberské hrobky. Centrální dvoupatrový objekt s předsunutou plochy od močálů u Spolského potoka až věží a dvouramenným schodištěm vznikal po Svinenské předměstí, kapli sv. Alžběty v letech 1874–1877, autorem projektu byl a starobylý augustiniánský špitál. Rybník Danasius Deworetzky, který se podílel i na se také původně jmenoval Nevděk a lidé novogotické přestavbě zámku Hluboká, se Krčínovi posmívali, že buduje dlážděná stavbu vedl Karel Kühnel. Ještě před vodní díla. Právě proto, že byl zatopen kus zahájením vlastní stavby byl ale vybudován města.
11
kanál k odvodnění prostoru a zřízena speciální cihelna, v níž se vypalovaly velmi odolné cihly rudohnědé barvy. V novogotické kapli Božského vykupitele je novogotický oltář z bílého pískovce, sádry a mramoru od sochaře Josefa Pokorného. Pokračujeme stále podél jižního břehu – vpravo hledíme na zajímavé místo, hráz (vede po ní komunikace), která odděluje Svět od Opatovického rybníka. Opatovický rybník patří k nejstarším na Třeboňsku, vznikl již v r. 1367. Stejnojmenná ves, která při něm ležela, zanikla na začátku 16. stol. V letech 1510–1518 Štěpánek Netolický rybník rozšířil a v r. 1574 Jakub Krčín propojil Opatovický rybník se Světem. Brzy ale byly rybníky znovu rozděleny. Rybník má rozlohu 160 h, na 1 177 m dlouhé a až 8,5 m široké hrázi rostou mohutné duby. Rybník, který slouží k rekreaci, obtéká Zlatá stoka, na níž stojí Opatovický mlýn z r. 1708. Na východním břehu je známé sportovní centrum Doubí.
Podél východního břehu se vracíme do přístaviště u Světské hráze v Třeboni. Pro první seznámení s městskou památkovou rezervací stačí třeba jen procházka po hrázi – pár kroků odtud je zámecký park, rozlehlý zámecký areál a především zbytky původního městského opevnění s baštami. Právě z hráze se na opevnění otvírá nejhezčí pohled – vidíme odtud i tři okrouhlé bašty z let 1525–1527, kryté prejzovými střechami. Úplně vlevo je Stará katovna, uprostřed Nová katovna. Zámek vznikl na místě původního panského sídla a hrádku ze 14. stol. Areál byl postupně Eleonora se nedočkala rozšiřován, po požáru v r. 1562 se objekt Ve Schwarzenberské hrobce v zinkových proměnil na renesanční zámecké sídlo. rakvích jsou uloženy ostatky (skutečné Pod ochranou Viléma z Rožmberka tady i symbolické) 27 příslušníků rodu včetně pobýval alchymista John Dee a v r. 1588 kněžny Eleonory. Ta se dokončení hrobky zde bádal Edward Kelley. V letech 1599 ani nedočkala, zemřela v r. 1873. Objekt je až 1611 zámek upravil a rozšířil Petr Vok. veřejnosti přístupný, prohlídky se konají Komplex je velmi rozlehlý – obsahuje na s průvodcem. 120 místností. Má čtyři křídla a třípatrovou
12
hranolovou věž, nad vstupním portálem je rožmberský znak. Zámek je přístupný – seznámíme se zde s významnými osobnostmi (Vilém z Rožmberka, Petr Vok), historií města a zámku, se slavným rybníkářstvím, obranným systémem města, jedna z tras se věnuje i rodu Schwarzenbergů. V konírně je expozice jezdectví a chovu psů (nechybí ani psí kuchyně),ve sklepení je stálá expozice Strašidla zemí Koruny české a erbovní bestie. Na zámku je restaurace i možnost ubytování. Zachovaly se také původní brány – na západním okraji historického jádra Budějovická brána z let 1605–1611, na východní straně náměstí Hradecká brána s jádrem z let 1525–1527, ve vnějším pásmu opevnění je Novohradská brána z 1. poloviny 16. stol. Cestou z hráze do centra projdeme Svinenskou bránou. Nádherná ukázka jihočeské renesance pochází ze 16. stol., zdobí ji sgrafita. Nejcennějším měšťanským objektem na náměstí je dům U bílého koníčka z r. 1544, s loubím a bohatě členěnou atikou, důležitou dominantou je také renesanční radnice s pěkným podloubím. V Třeboni se jistě zdržíme – můžeme se věnovat sportovnímu rybolovu či lovu kachen, navštívit aquacentrum s vodními atrakcemi, objednat si vyhlídkový let či si jen tak posedět v některé z četných restaurací a ochutnat rybí speciality. Rybník Svět můžeme obejít i pěšky – taková „cesta kolem Světa“ po trase naučné stezky je dlouhá 12 km, hravě ji zvládneme, chce to ovšem dobré boty.
13
3
Nová vltavská cesta Jedním z největších investičních projektů vodních cest u nás je znovusplavnění Vltavy od Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Investice přesahují miliardu korun. Jejich součástí jsou prohrábka dna a vybudování zdymadel a přístavů v Českém Vrbném a Hluboké nad Vltavou. Tento první úsek měří 8 km. Pod Hlubokou je možné plout do Purkarce (viz následující kapitola) a k plavební komoře přehrady Hněvkovice. V r. 2015 však stále probíhají práce na splavnění následujícího úseku do Týna nad Vltavou, zejména oprava jezu. Pod Týnem je řeka splavná po vodních nádržích, jejichž přehrady jsou vybaveny plavebními komorami nebo
Hluboká nad Vltavou
Munický rybník
zámek Hluboká nad Vltavou
zámek Ohrada
Hosín Opatovice
Hrdějovice
Bavorovice
a av
České Budějovice Litvínovice
14
• Vyhlídkové lodě v Českých Budějovicích za optimálního stavu vyplouvají z Lannova přístaviště u Dlouhého mostu. Řeka je tu však náchylná k usazování nánosů po povodních, které plavbu větších lodí znemožňují. Tato situace platí i pro r. 2015 – uvažuje se o zřízení dočasného přístaviště na konci nábřeží na pravém břehu řeky asi 700 m níže po proudu. • V r. 2015 bude z výše popsaných důvodů plavba nepravidelná a po objednání. Bezproblémový by měl být úsek České Vrbné – Hluboká nad Vltavou. • U zdymadel v Českém Vrbném a Hluboké nad Vltavou vznikly dobře vybavené přístavy, hojně využívané ke kotvení soukromých lodí. Je tu také možnost vypůjčení motorových člunů a dalších plavidel. • Lodní dopravu v okolí Hluboké nad Vltavou zajišťuje Českobudějovická plavební, a.s. i www.lodnidoprava.info, 777 141 515. lodními výtahy, až po hráz Slapy. K vrcholným zážitkům při plavbě v prvním úseku patří právě využití investičně nákladných dopravních staveb i neobvyklé pohledy na zámek Hluboká z paluby lodi. Je také možné zkombinovat plavbu s jízdou na kole, podél řeky vznikly oblíbené cyklostezky.
Vlt
České Vrbné
České Budějovice – Hluboká nad Vltavou
České Budějovice – krajská metropole na soutoku Vltavy a Malše je hospodářským a kulturním centrem jižních Čech, městem vyhledávaným turisty pro množství mimořádně cenných a v řadě případů i unikátních památek, je městem sportovním, městem slavných osobností a především městem, kde se cítíme dobře – příležitostí k příjemným procházkám či posezení v některé z mnoha kaváren najdeme dost.