4 5 elementů a jejich 12 meridiánů
Neexistují Ïádné zázraky, jenom nepoznané zákony. Sv. AUGUSTIN
Stafií âíÀané rozumûli pfiírodû a mnohé léãitelské umûní bylo zaloÏeno na znalosti pfiírody a vhledu do ní. Uvûdomovali si, Ïe pfiíroda kolem nich se sv˘mi zmûnami urãuje i zmûny v ãlovûku. âíÀané zavedli pût základních elementÛ – element dfieva, ohnû, zemû, kovu a vody – které spolupÛsobí v tvÛrãím cyklu a vytváfiejí v‰echny dal‰í substance. Tûchto pût elementÛ se nevztahuje k materiálním elementÛm, n˘brÏ spí‰e k podmínkám a stavÛm. KaÏd˘ element je spojen s vnitfiními orgány a ty jsou rozdûleny do dvou skupin. Na prvním místû je ‰est orgánÛ, jejichÏ funkcí je v˘Ïiva a vymû‰ování: ● ● ● ● ● ●
Ïaludek, tlusté stfievo, moãov˘ mûch˘fi, Ïluãník, tenké stfievo, trojit˘ ohfiívaã.
63
Reflexologie
Dal‰ích ‰est orgánÛ je spojeno s energií obûhu, jejího ukládání a distribucí: ● ● ● ● ● ●
slezina/slinivka, plíce, ledviny, játra, srdce, krevní obûh/perikard.
Trojit˘ ohfiívaã a obûhov˘ systém/perikard podle západní filozofie nejsou orgány, ale v ãínské medicínû mezi nû patfií.
Souvztažnosti Kromû orgánÛ se kaÏd˘ element identifikuje s dal‰ími specifick˘mi vztahy – sem patfií roãní období, klima, chuÈ, barva, emoce a zvuk. Extrémní reakce na nûkter˘ z tûchto vztahÛ mÛÏe vyvolat rozkolísanost v souvztaÏném elementu, neboÈ Ïádn˘ element nestojí osamocenû. V‰echno na svûtû obsahuje v‰ech pût elementÛ, ale jeden element pfievládá a podle své pfievahy má také jméno. Peãlivé studium tûchto elementÛ nám mÛÏe velmi pomoci pfii diagnóze. V této ãásti si budeme v‰ímat právû symbolick˘ch paralel a nûkter˘ch samozfiejmûj‰ích souvztaÏností, které nám s diagnózou pomohou. âíÀané vûfiili, Ïe podnebí má velk˘ vliv na energii ãchi. Poãasí ovlivÀuje na‰e Ïivoty nûkdy pfiíznivû, nûkdy nepfiíznivû. Jsme sice schopni se do jisté míry na prostfiedí adaptovat, ale náhlá zmûna klimatu mÛÏe zpÛsobit nevyváÏenost v na‰ich meridiánech. Krajní vnûj‰í síly mohou snadno zavinit nemoc, proto je dÛleÏité chránit si zdraví zvlá‰tû pfii pfiechodech roãního období. V tradiãní diagnóze je reakce na roãní období dÛleÏitá; mÛÏe to b˘t reakce nepfiíznivá, ale i pfiíznivá. Emoce jsou také dÛleÏité. KdyÏ je ãlovûk zdrav˘, mûl by b˘t schopen patfiiãnû cítit a vyjadfiovat v‰ech pût emocí. KaÏdou nemoc nebo disharmonii provázejí emoce, odráÏejí se i v tónu a síle hlasu, kter˘ mÛÏe b˘t jen velmi slab˘, emocí zv˘‰en˘, zlostn˘ nebo plaãtiv˘. V‰echny tyto emocionální projevy znaãí specifickou energetickou disharmonii.
64
ELEMENT
KOV
ZEMù
OHE≈
VODA
D¤EVO
ROâNÍ OBDOBÍ
podzim
pozdní léto
léto
zima
jaro
EMOCE
smutek starosti
sympatie soucit touha
radost ‰tûstí
strach fóbie úzkost
zlost
VRCHOL BIOLOGICK¯CH HODIN
plíce 3–5 h.
Ïaludek 7–9 h.
moã. mûch˘fi 15–17 h.
Ïluãník 23–1 h.
tlusté stfievo 5–7 h.
slezina/ slinivka 9–11 h.
srdce 11–13 h. tenké stfievo 13–15 h. krevní obûh perikard 19–21 h. trojit˘ ohfiívaã 21–23 h.
ledviny 17–19 h.
játra 1–3 h.
ZVUK
pláã
zpûv
smích
vzdechy
kfiik
TKÁNù
kÛÏe ochlupení
tuãná pojivová tkáÀ
cévy
kosti, zuby kostní dfieÀ
svaly, vazy ‰lachy
VNùJ·Í FYZ. ZNAKY
kÛÏe ochlupení
svaly a tkánû
pokoÏka
kvalita vlasÛ
nehty
SMYSLOV¯ ORGÁN
nos
ústa/rty
jazyk
u‰i
oãi
VYMù·OVÁNÍ TEKUTIN
hlen
sliny
pot
sliny kolem zubÛ
slzy
CHUË
ostrá kofienûná
sladká
hofiká
slaná
kyselá
VÒNù/PACH
hniloba
o‰klivost znechucení
spálenina
zatuchlina
Ïluklost
POâASÍ
sucho
vlhké, dusné
horko
zima
vítr
BARVA
bílá
Ïlutá
ãervená
modrá
zelená
5 elementů a jejich 12 meridiánů
KATEGORIZACE PĚTI ELEMENTŮ
65
Reflexologie
KaÏd˘ druh aroma má s ohledem na chuÈ vliv na energii. Kombinace pûti chutí zaji‰Èuje vyváÏenost. Pfiemíra jedné chuti mÛÏe mít ‰kodliv˘ vliv, ale kaÏd˘ element mÛÏe b˘t posílen, kdyÏ jídlo správnû ochutíme. V knize Nei-Èing se fiíká: KdyÏ lidé budou vûnovat patfiiãnou pozornost pûti chutím, jejich kosti zÛstanou rovné, jejich svaly zÛstanou pruÏné a mladé, dech a krev budou obíhat volnû, póry v kÛÏi budou mít jemnou texturu a následnû dech a kosti budou naplnûny pravou esencí Ïivota. Jakákoli averze nebo obsese ohlednû urãité chuti je v˘sledkem nevyváÏenosti odpovídajících elementÛ. Obdobnû je to i s barvami – preference nebo odpor k nûjaké barvû mÛÏe poskytnout informace t˘kající se vyváÏenosti elementÛ. Barvy se nám mohou zraãit i v obliãeji. Pokud energie ãchi harmonicky plyne v kaÏdém elementu a mezi elementy, obliãej neprokazuje Ïádnou zvlá‰tní barvu. Pokud v‰ak je nûjak˘ element rozladûn, barva s ním spojená se objeví i na obliãeji. Nejedná se pfiímo o barvu pokoÏky, n˘brÏ o jemn˘ odstín v obliãeji. Dal‰í spojitosti elementÛ specificky se vztahující k funkcím tûla – jako smyslové orgány, sekrece tekutin, slabost tkánû a vnûj‰í fyzické projevy – mají tûsn˘ vztah s funkcemi orgánÛ. Jakékoli naru‰ení tûchto vztahÛ jasnû ukazuje na disharmonii urãitého elementu.
Svaly a jejich vztah k meridiánům Svalové symptomy jsou dÛleÏité a odhalují pfiíãiny problémÛ. Muskulární problémy jsou ãasto hlavním dÛvodem, proã pacient vyhledá pomoc. Svaly jsou také spojené s jednotliv˘mi meridiány a orgány. Porozumûní tomuto vztahu nám umoÏní, aby se slab‰í orgán vrátil do optimálního stavu zdraví a tak jsme mohli eliminovat svalové problémy. Svaly tvofií svalovou hmotu tûla. Jsou dva druhy svalÛ: kosterní (pfiíãnû pruhované) tvofiené pravideln˘mi a napfiíã uspofiádan˘mi vlákny a hladké uvnitfi orgánÛ. KaÏd˘ kosterní sval se skládá z velkého mnoÏství oddûlen˘ch vláken. Ty se spojují do svalov˘ch svazkÛ, které jsou spojeny pojivov˘m tkanivem. Povrch svalÛ kryje vazivov˘ obal (fascie, povázka) a ke kosti se svaly pfiipojují ‰lachou.
66
NeÏ se sval stáhne, musí mít dostatek krve a nervov˘ch popudÛ. Pomocí krve je zásoben glukózou a kyslíkem. Nerv mu dodá impulz, kter˘m se zaãíná série chemick˘ch reakcí mezi glukózou a kyslíkem. Vznikne tak energie, která smr‰tí sval. KdyÏ chceme udûlat nûjak˘ pohyb, karbohydráty se roz‰tûpí, do svalÛ proudí krví kyslík a vznikne celá série chemick˘ch reakcí, která uvolní energii a vytvofií teplo. Energie zpÛsobí stah svalu a teplo pomáhá tûlu udrÏet optimální teplotu. Svalovou akcí se vytvofií odpadní látky – kysliãník uhliãit˘ a voda – které jsou vût‰inou vedeny krví do plic a do pokoÏky, moãového mûch˘fie a stfiev. Odpadní látky pak vylouãíme potem, dechem a trávicím ústrojím. Svaly nebudou aktivní, kdyÏ nedostanou impulz z nervÛ a krve. Dfiíve existovaly teorie, Ïe bolesti zad a s nimi spojené poruchy se vztahují buì ke svalovému spazmu, nebo pfiíli‰nému napûtí, které pak ovlivÀuje pátefi. Doktor George Goodheart, zakladatel techniky zvané „aplikovaná kineziologie“, v‰ak zaãal pracovat na jiné my‰lence – totiÏ Ïe bolest zad vÛbec nemusí souviset se svalov˘m spazmem nebo napûtím. Podle nûj je spí‰e zpÛsobena „slab˘m svalem“ na jedné stranû tûla, kter˘ je pfiíãinou toho, Ïe sval na druhé stranû se jeví jako slab˘. Kombinací v˘chodního my‰lení o toku energií a sv˘ch vlastních chiropraktick˘ch technik objevil, Ïe testy uÏívané v kineziologii na urãení svalového napûtí a tonizace ve svalech mohou také odhalit vyváÏenost energií v celém tûlesném systému. Dal‰í v˘zkum ho vedl k identifikaci vztahÛ mezi v‰emi skupinami svalÛ, orgánÛ a akupunkturních meridiánÛ.
5 elementů a jejich 12 meridiánů
KdyÏ se sval stimuluje, kaÏdé jeho vlákno se stahuje – zkracuje se a zhutÀuje. A protoÏe svaly pokr˘vají kosti a klouby, tato kontrakce táhne jednu kost ke druhé a vytváfií se pohyb. Typ pohybu záleÏí na pozici a tvaru svalÛ a typu kloubÛ, které pfiekr˘vají.
I kdyÏ v reflexologii nepraktikujeme testování svalÛ, abychom zjistili slabiny v tûle, tato znalost mÛÏe b˘t pro reflexology uÏiteãná. Napfiíklad ãlovûk s bolestmi hlavy mÛÏe také trpût kfieãemi v l˘tkách, kter˘mi vede meridián moãového mûch˘fie. Svaly l˘tka (soleus a gastrocnemius) se vztahují k moãovému mûch˘fii a jeho meridiánu a mohou potvrdit jeho nerovnováhu. Jiná forma bolesti hlavy mÛÏe b˘t spojena s meridiánem Ïluãníku. V takovém pfiípadû se mohou objevit pfiíznaky jako Ïaludeãní nevolnost, bolesti v kyãlích ãi zamrzlé rameno. Ramenní deltov˘ sval se vztahuje ke Ïluãníku a jeho meridiánu. Také jsem vidûla pacienty, ktefií mûli problémy se svou hmotností, nebyli schopni ze‰tíhlet a shodit „pfiebytky“ ze stehen a l˘tek. L˘tkové a stehenní svaly mají vztah k (endokrinnímu)
67
Reflexologie
meridiánu trojího ohfiívaãe, a tak naznaãují, Ïe váhov˘ problém je v hormonální oblasti. Svalové problémy v oblasti ‰íje/ramen a oblasti kyãlí/pánve jsou mnohdy spojené s meridiánem ledvin. Mnoho lidí si stûÏuje na napûtí v ‰íji a vûfií, Ïe to je jenom toto napûtí. MÛÏe to v‰ak b˘t následkem pfietíÏení ledvin a moãového mûch˘fie. Pokud ledviny dostateãnû nevylouãí toxiny, mohou se ukládat v ‰íji nebo kyãelní oblasti. JestliÏe nedojde k nápravû, toxiny mohou v tûchto svalech zÛstat a nakonec „ujídat“ kostní strukturu. Z tûchto pfiíkladÛ je zfiejmé, Ïe problémy se svaly mohou naznaãovat disharmonii nûjakého orgánu. Toto tvrzení je podpofieno zajímavou historkou. MuÏ (asi ‰edesátník) trpûl pÛl roku „zamrzl˘m ramenem“. Jeho lékafi mu dal jen malou nadûji na zlep‰ení a jedinou úlevu, kterou mu mohl nabídnout, byly kortizonové injekce. KdyÏ pfii‰el muÏ na léãbu reflexologií, zeptala jsem se na stav jeho Ïluãníku. ¤ekl mi, Ïe mu ho po bolestech odstranili bûhem války. Doktofii v‰ak byli pfii operaci docela vyvedeni z míry, protoÏe orgán se zdál b˘t zdrav˘ aÏ na to, Ïe byl mírnû zvût‰en˘. Pacient se mi pak také zmínil o „suven˘ru“ z války – kulce v podkolenním svalu. Podkolenní sval se vztahuje ke Ïluãníku a ve skuteãnosti kulka mohla b˘t pfiíãinou jeho problémÛ s ramenem a se zvût‰en˘m Ïluãníkem. Svaly vztahující se k meridiánÛm jsou popsány v podrobném oddíle o meridiánech.
ELEMENT KOVU
Element kovu Kov pfiedstavuje minerály, vitaminy a enzymy z rostlinného svûta, a proto ovlivÀuje kvalitu na‰eho potravního fietûzce. Element kovu mÛÏe b˘t spojován s hmotou, silou a strukturou. Poskytuje hlavní sloÏky v „systémech komunikace“ a poskytuje hmotu ke „stavbû komunikací“; také vede elektfiinu. V rámci bunûãného systému funkce minerálÛ, vitaminÛ a enzymÛ vytváfií a udrÏuje bunûãnou strukturu a komunikaci, která umoÏÀuje energii ãchi svobodnû plynout. Plíce komunikují
68
Schopnost lidského tûla pfiijímat potravu a vzduch, asimilovat, pouÏít v‰e jako palivo a následnû eliminovat odpadní produkty – to v‰e je aspekt podporující element kovu. Problémy se strukturou a silou tûla a mysli jsou pfiíznaky nerovnováhy elementu kovu. Plíce a tlusté stfievo jsou dvû oblasti na‰eho tûla, které musejí zÛstat ãisté, aby fungovaly co nejlépe. Jejich funkce jsou ãasto naru‰eny, kdyÏ jsou zaneseny neãistotami z ovzdu‰í mûst, koufiení a z nadbytku stravy. Jak jsme vidûli dfiíve (viz str. 54) souãasn˘ potravinov˘ fietûzec je ãasto naru‰en pfiídavn˘mi látkami, konzervaãními ãinidly a nedostává se mu základních minerálních látek a enzymÛ. Následkem toho jsou na‰e tûla i mysli blokované. Laxativa jsou nyní jedním z nejuÏívanûj‰ích lékÛ a komunikaãní selhání mezi lidmi v rodinû, na pracovi‰ti i mezi politiky se stalo nejvût‰ím dilematem.
Meridián plic
5 elementů a jejich 12 meridiánů
s vnûj‰í a vnitfiní atmosférou a vytváfiejí tak klíãov˘ orgán pro existenci ãlovûka. Základní funkcí dechu je v˘mûna kyslíku a kysliãníku uhliãitého.
Meridián jin má klesající tok energie vedoucí z hrudníku k ruce. Plicní meridián zaãíná u klíãní kosti a konãí na spodní stranû palce ruky (blíÏe k ukazováku, viz obr. na následující stranû). V Nei-Èing se pí‰e: Plíce jsou symbolem vyjádfiení a fiízení denní pÛsobnosti a regulace… Plíce jsou pÛvodcem dechu a pfiíbytkem animálního ducha nebo ménûcenné du‰e. Meridiány plic a tlustého stfieva jsou partnerské meridiány a oba vládnou vyluãování. Díky blízkému vztahu se mohou pfiímo ovlivÀovat. Napfiíklad problémy v hrudníku mohou b˘t doprovázeny poruchami tlustého stfieva a naopak. Energie ãchi z venkovního ovzdu‰í se vdechuje do plic, kde pfiichází do kontaktu s energií uvnitfi tûla. Zdravé plíce a pravideln˘ plynul˘ dech zaji‰Èují, Ïe ãchi do tûla vstupuje a z tûla vystupuje hladce. Nedostateãná funkce tohoto orgánu a jeho pfiidruÏeného meridiánu se projeví jako plicní problém. Respiraãní funkce ovlivÀuje
69
Reflexologie
Poruchy vnitfiní vûtve meridiánu
Poruchy meridiánÛ
stíÏnosti na bolesti v rameni v zadní a postranní ãásti deltového svalu a rovnûÏ svalu coracobrachialis (dlouh˘ sval v paÏi)
hyperventilace chronické bronchiální poruchy a poruchy plic tuberkulóza (tbc)
naru‰ení pokoÏky podél meridiánu
poruchy bránice
potíÏe v zápûstí, artritida, strnulost a deformita palce u ruky
disharmonie v kyselém (i zásaditém) prostfiedí
bílé skvrny, plíseÀ nebo vlnky na nehtu pfievislé nehty, ekzém, matefiská znaménka a bradavice
velké bolesti v prsteníãku, napfi. dlaÀová fibromatóza
Meridián plic ve‰keré rytmy v tûle, vãetnû toku krve. Plíce se také starají o pohyb a pfiemûnu vody v tûle. ZkapalÀují vodní páry a vedou je dolÛ do ledvin. Vymû‰ování potu je regulováno plícemi, které rozptylují páry vody po tûle tak, aby byly vylouãeny póry kÛÏe. JelikoÏ nos a krk jsou zahrnuty do respiraãních funkcí, vztahují se tedy rovnûÏ k plicím. Plíce jsou ponûkud „delikátním“ orgánem, jelikoÏ se dají nejsnáze ovlivnit vnûj‰ími faktory Ïivotního prostfiedí.
Blokáda meridiánu plic Bolest podél toku meridiánu – stíÏnosti na bolesti v rameni, v zadní a postranní ãásti deltového svalu a rovnûÏ v coracobrachiálním svalu v paÏi. Naru‰ení pokoÏky podél meridiánu – potíÏe v zápûstí, artritida, strnulost a deformita palce u ruky. Dále jakékoli problémy na palci, na jeho nehtovém lÛÏku (bílé skvrny, plíseÀ ãi vlnkovité nehty, pfievislé nehty, ekzém, matefiská znaménka a bradavice.
70
Sem patfií hyperventilace, chronické bronchiální a plicní onemocnûní, tuberkulóza (tbc) a potíÏe s bránicí a rovnûÏ chlorovodíková nevyváÏenost. Dále – dlaÀová fibromatósa vztahující se k ukazováku.
Svaly spojené s meridiánem plic P¤EDNÍ SVAL PILOVIT¯
Tento sval pfiitahuje lopatku a zvedá Ïebra. Slabost v této ãásti je pfiíãinou toho, Ïe tûlo obtíÏnû provádí pohyb s nataÏen˘ma rukama a je pro nûj tûÏké nést bfiemeno. Lopatky se jakoby v zádech „rozletí“. MÛÏe to také pÛsobit na stav hrudníku a na schopnost bránice regulovat d˘chání.
pfiední sval pilovit˘ sval deltov˘
sval deltov˘ coracobrachiální sval
5 elementů a jejich 12 meridiánů
Blokáda vnitřní větve meridiánu
bránice
Svaly spojené s meridiánem plic
71
Reflexologie
CORACOBRACHIALIS (dlouh˘ sval v paÏi)
Coracobrachiální sval spolupracuje s vnitfiním svalem deltov˘m pfii zvednutí paÏe, kdyÏ máme paÏi nad hlavou, a pfii oh˘bání ramene, kdyÏ se ãe‰eme. Tyto svaly obvykle nejsou slabé. SVAL DELTOV¯
Trojúhelníkovit˘ ramenní sval vedoucí od klíãní kosti a lopatky ke kosti paÏní. Odtahuje paÏi od tûla a pomáhá zvedat loket. Pro slabost v tomto svalu je obtíÏné zvednout paÏi. Také problémy, jako je bronchitida, zánût pohrudnice, zápal plic, zácpa a chfiipka, tento sval ovlivÀují. BRÁNICE
Bránice je klenut˘ sval oddûlující hrudní dutinu od dutiny bfii‰ní. Je to hlavní sval, kter˘ se úãastní d˘chání. Porucha v brániãním svalu mÛÏe pfiivodit potíÏe pfii d˘chání (‰kytavku a zadrÏování dechu). Jsou moÏné i potíÏe pfii trávení, zvlá‰tû pak nepohodlí tûsnû po jídle.
Meridián tlustého střeva Jedná se o jangov˘ meridián se stoupajícím tokem energie, a to od ruky k hlavû. Získává energii z plicního meridiánu a pfiechází do meridiánu Ïaludku. Meridián Ïaludku zaãíná na prsteníku, stoupá po paÏi a konãí v nose (viz obr. na str. 73) Tlusté stfievo je jako úfiedník, kter˘ propaguje správn˘ Ïivotní styl a stará se o zmûnu, fiíká kniha Nei-Èing. U „tvÛrce evoluce a zmûny“ je správná funkce tohoto orgánu Ïivotnû dÛleÏitá pro dobro celého tûla. Tlusté stfievo tvofií spodní ãást trávicího systému a má na starosti dopravu a vyluãování nadbyteãné hmoty. DÛleÏitost této funkce eliminace zbytkÛ je imperativem údrÏby tûla – zemû. Pokud tato oãista není dostateãná, tûlo se musí vypofiádávat s mnoÏstvím toxinÛ, které v nûm zÛstávají, a to má za následek disharmonii celého tûla. Primární funkcí tlustého stfieva je absorpce vody, ale také absorpce Ïivin a minerálních látek. Ve stfievû jsou umístûné uÏiteãné bakterie, které pomáhají rozkládat a syntetizovat vitaminy. Tento orgán také formuje, ukládá a vymû‰uje odpadní a toxické látky.
72