Harald Tonollo
Doktor kuje pikle Příběhy rodiny Smrtičovy 6
S ilustracemi Carly Miller
KNIŽNÍ KLUB
Smrticovi 6.indd 3
17.6.15 11:37
Alle Rechte vorbehalten, auch auszugsweise Harald Tonollo: Die Rottentodds – Doktor Silberfisch in gemeiner Mission © 2011 Coppenrath Verlag GmbH & Co. KG, Münster, Germany All rights reserved. Translation © Alena Bezděková, 2015 Illustrations © Carla Miller, 2011 ISBN 978-80-242-4995-7
Smrticovi 6.indd 4
17.6.15 11:37
Absolutně nechutný drobenkový koláč
Karla, tlustá kuchařka Smrtičových, naposledy natáhla starou minutku ve tvaru vejce. Pollyina medicína musí ještě dvě minuty bublat na zrezavělém sporáku. Karlin malý jorkšírský teriér Hanibal vyskočil na příborník, zvědavě přičichl k nažloutlému obláčku páry vystupujícímu z otlučeného hrnce a znechuceně zavyl. „Hanibálku, ty pitomý pejsek,“ zasmála se Karla a zakroutila hlavou. Kuchařka přišla do rodiny Smrtičových před mnoha sty lety z jedné vzdálené země a ještě stále mluvila zkomoleným nářečím své vlasti. „To být medicína pro chudinka nemocná Polly, a ne pamlsek pro můj sladký pejsánek!“ Karla znovu zamíchala směs děravou vařečkou a pak ji opatrně nalila do velkého černého šálku. 5
Smrticovi 6.indd 5
17.6.15 11:37
„Tak,“ řekla spokojeně Hanibalovi, který zvědavě nakláněl hlavu ke straně. „My teď ubohá nemocná Polly zase uzdravit.“ Se šálkem v tlustých prstech rázně vykročila z kuchyně – za ní se ozvalo Hanibalovo rozčilené: „Haf!“ V prvním patře velkého domu Smrtičových si musela odpočinout. „Oj, oj, oj, oj, oj! V šest set padesát letech už Karla nebýt nejmladší! Oj, oj, oj, oj, oj!“ postěžovala si a vyčerpaně se opřela o květináč, z něhož trčely uschlé listy nějaké rostliny. V té chvíli se ze svého pokoje pomalu vynořila Prospera Smrtičová, Pollyina matka. Její tvář vypadala
Smrticovi 6.indd 6
17.6.15 11:37
tak strašidelně, že Karla málem leknutím upustila šálek a Hanibal zakňučel a utekl zpět do kuchyně. „Co to? Milostivá paní být v obličeji fialová! Milostivá paní možná také nemocná jako malá Polyxena?“ „Ale kdepak, Karlo…“ usmála se paní Smrtičová. „Mně se vede přímo báječně. Zrovna zkouším novou masku. Směs žluklé zakysané smetany, plesnivého podmáslí, zkvašených slin ohnivé saně a hltu likéru z ropušího slizu starého sto dvacet let. Musí se nechat na obličeji zaschnout a po dvou hodinách ji odstraním teplým nálevem z bodláku… pleť pak vypadá jak čerstvě napudrovaný dětský zadeček.“ Karla nechápavě zavrtěla hlavou. „K čemu Smrtičovi potřebovat pleť jako dětský zadeček? Smrtičovi žít desetkrát déle než lidé, vidět ve tmě… Vrásky v obličeji jim být fuk!“ „To je prosté,“ odvětila paní Smrtičová. „Kdybychom uměli kouzlit jako naši předkové a mohla jsem si vrásky jednoduše odčarovat, pak bych s vámi souhlasila, jenže my jsme bohužel, opravdu bohužel, tuto schopnost v průběhu staletí ztratili. Místo toho 7
Smrticovi 6.indd 7
17.6.15 11:37
teď dokážeme tyhle ošklivé projevy stáří spatřit dokonce i ve tmě. Není to strašné?“ Karla pokrčila rameny. „Jak milostivá paní myslet! Karla teď muset jít za ubohá Polyxena, aby ji zas uzdravit!“ „Vyřiďte, prosím, mé dceři, že za ní zajdu, jakmile si smyji tu masku – pokud do té doby nebude zas zdravá,“ podotkla Prospera Smrtičová a vyrazila ve svém dlouhém černém župánku a černých pantoflíčkách na vysokých podpatcích směrem ke koupelně. „Dobré a nádherné ránko!“ zahlaholila Karla, když vešla do Pollyina pokoje. V tu chvíli se znovu vyděsila tak, až se jí dvojitá brada rozklepala jako huspenina. „Oj, oj, oj, oj, oj!“ vyhrkla zděšeně. „Malá Polyxena vypadat jako drobenkový koláč, co my péct u nás doma! Rychle muset vypít medicínu, pak malá Polyxena natošup zdravá!“ Polly hlasitě zasténala. „Karlo! Já jsem člověk a nejsem jako Smrtičovi. Rozhodně nebudu pít tuhle odporně páchnoucí tekutinu, která Smrtiče možná uzdraví, ale mě by nejspíš zabila. A proč vlastně vypadám jak drobenkový koláč?“ 8
Smrticovi 6.indd 8
17.6.15 11:37
„Co to malá Polyxena mluvit za hlouposti?!“ rozčílila se Karla, aniž odpověděla na její otázku. „Polyxena být dcera Smrtičových!“ „Ach jo,“ povzdechla si Polly, která neměla sílu na hádky. „Tak proč mám světlé vlasy a zbytek rodiny černé? Proč nevidím ve tmě, nestárnu stejně pomalu jako oni a proč nenávidím polévku z pijavic s dušenými mušími nožkami a smažené šváby s omáčkou ze svinek? Nemám ráda bodláky a kopřivy. A rozhodně se ani náhodou nedotknu téhle tekutiny, v níž určitě plavou nějací pavouci a stonožky!“ Karla odložila šálek na stůl a opřela se pěstmi o široké boky. „Pavouci a stonožky? Co si to malá Pollyxena vlastně myslet?! Karla jen přidat pár svinek kvůli bílkovinám a trochu slaďounkých, báječných švábů, aby medicína nebýt tak hořká! Teď ona být zdravá, hrozně zdravá!“ Polly znechuceně protáhla obličej. „Oj, oj, oj, oj, oj!“ kroutila Karla nechápavě hlavou. „Jak to vypadáš?!“ 9
Smrticovi 6.indd 9
17.6.15 11:37
Pollyin kamarád Pit na ni už nějakou dobu čekal před domem, aby společně vyrazili do školy. Když se nedočkal, prošel domovními dveřmi, které se nikdy nezamykaly, do prvního patra staré vily. Teď stál s pusou dokořán ve dveřích Pollyina pokoje. „Já bych to nejspíš vyjádřila jediným slovem: děsně!“ odpověděla Polly. „Pite, myslím, že jsem nemocná. A teď mám ještě vypít tenhle hnus – jako by mi i tak nebylo už dost zle!“ „Tak trochu mi připomínáš drobenkový koláč,“ přimhouřil Pit oči. „Co to pořád všichni máte s tím drobenkovým koláčem?“ zeptala se Polly podrážděně. „Viděla ses v zrcadle?“ „Proč? Je mi tak zle, že nemám sílu vstát. A navíc je mi děsně horko. Co to pořád melete o drobenkovém koláči?“ „Karlo,“ obrátil se Pit na tlustou kuchařku. „Potřebujeme zrcadlo.“ „V komodě,“ předešla Polly kuchařku. „Na nejvyšší polici. Ale…“ „Žádné ale!“ Pitt vytáhl zrcadlo z komody a přidržel je kamarádce před obličejem. 10
Smrticovi 6.indd 10
17.6.15 11:37
Polly okamžitě pronikavě vykřikla, tedy spíš se pokusila pronikavě vykřiknout, ale selhal jí hlas, takže z jejích úst vyšlo jen chraplavé zasténání. Zakutala se ještě hlouběji do postele a přetáhla si přikrývku přes hlavu. „Ven! Oba!“ zasyčela zpod ní. „Takhle mě nikdo nesmí vidět! Nikdo! Vůbec nikdo!“ Polly vstoupily slzy do očí. Celou tvář měla posetou rudou vyrážkou.
11
Smrticovi 6.indd 11
17.6.15 11:37
Harald Tonollo se narodil v ruce 1956 a vystudoval sociální péči ve Frankfurtu nad Mohanem. Poté pracoval s mládeží a duševně nemocnými lidmi, později se začal věnovat psaní knih pro děti. Má dvě dcery a žije v malém domku s velkou zahradou na okraji Mohuče.
Carla Miller (1983) je ilustrátorka. Žije a pracuje ve městě Unna. Kreslení pro ni odjakživa představovalo nenahraditelný výrazový prostředek, s jehož pomocí vyjadřuje své sny a vypráví příběhy. Po absolvování vysoké školy ilustrovala množství knížek pro děti, časopisů, komiksů i reklamních materiálů. V březnu 2009 jí vyšla její první manga.
s_II_ND.indd 121
Smrticovi 6.indd 101
31.07.2009 12:09:55 Uhr
17.6.15 11:37