Issuu

KATE DE GOLDI FRANKIEHO OTÁZKY PŘED SPANÍM

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 4

10.8.2015 12:16:15

Lucianě a Jackovi, kteří byli mou hlavní inspirací

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 5

10.8.2015 12:16:16

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 6

10.8.2015 12:16:16

Jedna Úterý 14. února

Den nezačal pro Frankieho Parsonse nejlíp. K snídani si nemohl dát celozrnné lupínky s rozinkami, protože neměl mléko, a pro Kuličku nebyla jediná granule. Sedla si pod stůl, a zatímco Frankie jedl toasty, vyčítavě mňoukala. Noviny nepřišly, což znamenalo, že nepřinese do školy žádnou aktualitu a pan A ho sjede káravým pohledem. Navíc se nemohl podívat na předpověď počasí a nedozvěděl se, jaká bude vlhkost vzduchu. Tu považoval za velice důležitou, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé při vysoké vlhkosti kriketový míček chytal faleš a lítal jako střela, což bylo senzační. Zadruhé při vysoké teplotě a hustotě vzduchu se vždycky odněkud vyrojili mravenci a to byla hrůza, protože Frankie je ze srdce nesnášel. Úterý čtrnáctého tedy začalo moc špatně a nepokračovalo o nic nadějněji. Frankieho sestra Gordana usápla poslední müsli tyčinku a čerstvé křupavé jablko. Frankie nenašel žádnou láhev na vodu ani fólii na balení potravin a matčina peněženka zela prázdnotou, takže mu chyběly drobné na školní autobus a musel hledat pilníček na nehty, aby je vydoloval z růžového porcelánového prasátka.

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 7

10.8.2015 12:16:16

8 / Kate de Goldi

Sehnat v baráku nějaký pilníček vždycky dalo dost práce a dnešek nebyl výjimkou. Frankie nakonec jeden objevil ve žluté umělohmotné lékárničce, která stála v prádelně vedle kufru, do kterého pečlivě vybral zásoby pro případ, že nastane zemětřesení. Sestávaly z dvanácti dvoulitrovek vody, dvou sad baterií a z takového množství fazolí a tuňáka v konzervě, toaletního papíru a kočičích granulí, aby vystačilo na týden. Jenže to už hodiny ukazovaly 8.05, a porcelánové prasátko bylo navíc podezřele lehké. Někdo ho vyprázdnil. V sobotu, kdy ho kontroloval naposledy, vážilo mnohem víc. (Frankie jím třásl skoro automaticky, kdykoli míjel knihovnu v hale, kde bydlelo vedle časopisů National Geographic, protože ho to uklidňovalo.) Usoudil, že ho nejspíš vybral bratr Louie. Doma sice už nebydlel, ale několikrát týdně chodil na večeři nebo si vyprat a po jeho návštěvě nikdy nezbyl na policích ani nočních stolcích jediný desetník. Prázdné prasátko Frankieho rozzuřilo doběla, protože na něm závisel. Ze zkušenosti věděl, že kdykoli potřebuje peníze nejvíc, maminka ani otec žádné nemají. Prasátku, do kterého všichni členové rodiny házeli deseticenty, jich obvykle chrastilo v břiše dost, ale čtrnáctého února v něm byl jen dolar třicet. Frankiemu tedy scházelo padesát centů na autobus, což znamenalo, že si bude muset půjčit od kamaráda Gigse. Tomu to nevadilo, ale Frankiemu šlo o princip. „Tahle domácnost je v totálním rozkladu!“ zavolal nahoru do schodů. Pak si nacpal do batohu sešity, krabičku s obědem a tenisky, načež zůstal nehybně stát a v duchu si promítl den ve škole. Dělal to každé ráno, aby na nic nezapomněl, protože měl rád pořádek. Matika (úhloměr, kalkulačka, ano). Literatura (Horrocksův komiks Hicksville, ano). Mluvnice (Oxfordský příruční

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 8

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 9

slovník, ano). Tělocvik (kraťasy, tenisky, ano). Kriket o polední přestávce (pálka, míček, chrániče, ano). Oběd (měkké jablko, sendvič s burákovým máslem a sýrem, mrkev, citronový koláč, rýžové křupinky s čokoládou, ano). Výtvarka (tužky, inkoust, skicák, ano). Praktika z přírodovědy (lepicí pistole, statistická tabulka, černý papír, dvoustranná páska, nůž s odlamovací čepelí, ano, ano, ano, ano, ano). „Špatný řemeslník vždycky ze zpackané práce viní nářadí,“ prohlásila Gordana, která jako obvykle zdusala ze schodů v bojovné náladě. Tvrdila, že je sova, takže po ránu nebývá dobře naložená, ale podle Frankieho názoru totéž platilo i odpoledne a večer. Čím míň ji viděl, tím líp. „Co tím myslíš, špatný řemeslník?“ zeptal se a okamžitě toho litoval. Opravdu nechápal, proč si vůbec Gordany všímá. Vždycky to špatně skončilo. Každý den si říkal, že ji bude ignorovat, a místo toho ignoroval svoje předsevzetí. „Přiznej si to,“ řekl mu jednou Gigs. „Nesnášíš ji a ona tebe taky. Je to nepřítel, tak s ní všechny styky okamžitě přeruš.“ „Za to, že domácnost nefunguje, můžeš ty,“ vyčetla mu. „Jak to?“ opáčil pobouřeně. „Já jsem přece dítě.“ „A o to jde,“ odsekla. „Dítě je přesně to, co tady už nepotřebujeme.“ „Přestaňte se laskavě hádat,“ vyzvala je maminka. Říkala to automaticky, vždycky když vkročila do místnosti, kde byli pohromadě, a obvykle zasáhla právě včas. „Musíme koupit kočičí žrádlo a taky jídlo pro nás,“ oznámil Frankie. „Hlavně pro tebe,“ přisadila si Gordana s úšklebkem. „Taky nemáme drobné a nové baterie do požárního alarmu,“ dodal. „Zavolám strýčku Georgeovi,“ řekla maminka. „Nakupuje pro tetičky.“

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 9

10.8.2015 12:16:16

10 / Kate de Goldi

Tetičky. Na Frankieho padla tíha, kterou dobře znal. Připadal si, jako by mu někdo na ruce i nohy přivázal kamení. Samozřejmě. Proč ne? Úterý čtrnáctého začalo bez zdravých cereálií a skončí tetičkovskou invazí. Nic lepšího si už nemohl přát. „Panebože,“ vzdychla Gordana. „Se mnou nepočítejte, budu u Bena.“ To byl její kluk. Mohl se pochlubit svalnatou postavou, šikovným zápěstím a tím, že v příbuzenstvu nemá jedinou tetu. Frankiemu to přišlo strašně nespravedlivé. „Ahoj,“ řekl pohřebním tónem a políbil maminku na tvář. Jako každé ráno voněla dezinfekčním mýdlem a toasty. Odpoledne, když se vrátil ze školy, se kolem ní vznášelo aroma rozpuštěného másla, pražených mandlí, muškátového oříšku a vanilky. Frankie měl rád všechny její vůně. Za to, že je navštíví tetičky, pochopitelně nemohla. Zabránit jim v tom by nedokázala ani celá americká armáda. Chodily každé druhé a čtvrté úterý v měsíci a zůstaly na večeři a na karty. Frankie byl trpělivý, ale někdy ho to dost zmáhalo. „Měj se hezky,“ popřála mu maminka. „To sotva,“ odpověděl, ale dveře za sebou zavřel tiše. Měl sto chutí jimi prásknout, jenže to dělala s oblibou Gordana a maminku to znervózňovalo. Gigs čekal nahoře na pěšině, které říkali Cikcak. Opíral se o Forsytheovic plot, četl si komiks a přitom se tahal za pravé obočí. Žmoulal si ho vždycky, když se snažil soustředit, ale trochu to přeháněl, takže na něm měl miniaturní holé místečko. „Pohni kostrou,“ přivítal Frankieho, aniž zvedl hlavu. „Nemám dost na autobus,“ řekl Frankie. „Půjčíš mi dolar?“ „Jasně.“ Gigs měl peníze nazbyt vždycky. Frankiemu připadalo, že jeho otci soustavně vylézají z kapes dvacetidolarovky a celý jejich barák se topí v drobných.

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 10

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 11

Vydali se pomalu dolů. Kolem strmé klikaté pěšiny rostly kapradiny a jiná zeleň, takže v létě tam byl příjemný chládek, ale v zimě se na ní držela vlhkost a nebezpečně to klouzalo. Frankie s Gigsem měli po cestě svoje rituály. Ve třetí zatáčce rychle pohladili Marmeládu, kočku paní Rowanové, která pokaždé seděla na poštovní schránce. Byla už postarší, moc hodná a hodně chundelatá. Podle Gigse jako by paničce vypadla z oka. Ta už taky měla svoje léta, byla laskavá a na bradě jí rostly chlupy. V páté zatáčce se střídali, kdo u domu číslo 41 zavře schránku, jejíž víko bylo z neznámého důvodu vždycky zvednuté, takže pošta byla vystavena rozmarům počasí. Dělali to už pět let – od té doby, co se Gigs do čtvrti přistěhoval a začali spolu chodit na autobusovou zastávku. Každé odpoledne našli schránku zase otevřenou, a tak víko znovu sklopili. Paní Da Priniové, která v čísle 41 bydlela, se ta hra zřejmě líbila stejně jako jim. Těsně před desátou zatáčkou se přichystali k útoku na mrzutého jezevčíka Ronalda, který číhal za plaňkovým plotem a na každého nic netušícího chodce vystartoval jako blázen. Jeho páníčci byli milí lidé, ale Ronald byl hajzlík a trest si zasloužil. „To je ale tupoň,“ zamumlal Gigs, oba se přikrčili a obezřetně se začali kolem desátého rohu plížit. Nejlepší na celé věci bylo, že ačkoli Ronalda přepadali ve stejnou dobu dvakrát denně už skoro tři roky, nikdy nečekal, že se na něj s bojovým rykem vyřítí, a pokaždé se příšerně lekl. Měli z toho vždycky obrovskou radost. „Tohle nás určitě nepřestane bavit, dokud nebudeme jednou nohou v hrobě,“ řekl Frankie. „Myslíš, že až Ronald umře, bude se nám po něm stýskat?“ zeptal se Gigs a vyšvihl se na památeční lavičku Ernesta

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 11

10.8.2015 12:16:16

12 / Kate de Goldi

Burrowse. Zhoupl se na opěradle, seskočil na třináctou zatáčku a Frankie ho napodobil. Tohle taky opakovali každé ráno. Z lavičky se nabízel výhled na povlovný svah porostlý sukulenty, ale nikdy na ní neposeděli. Představovala jen odrazový můstek k běhu dolů přes čtyři poslední zatáčky a po říčním břehu k autobusové zastávce. „Představ si, jak musí Ronald zvedat hladinu stresu!“ vykřikl Frankie a Gigsovi, který stál na druhé straně přístřešku, hodil kriketový míček. Gigs nastavil dlaně velkých pihovatých rukou, které vypadaly jako pevné, ale ohebné plátky vadnoucího tulipánu. „Do bezvědomí!“ zavolal. V současné době měli oba o stres živý profesionální zájem a povídali si o něm dost často, protože byl tématem jejich geniálního (a přísně tajného) projektu, s nímž se hodlali zúčastnit přírodovědné soutěže. Gigs sebevědomě tvrdil, že s přehledem zvítězí, protože všichni ostatní osmáci přijdou jako obvykle s nějakými udělátky na baterie, s přehledy o výskytu různých rostlin nebo o stavu vody na přílivových řekách; prostě s kravinami, které nikoho nezajímaly. Oni naproti tomu vymysleli něco tak výjimečného, že tím musejí uchvátit jak školní porotu, tak porotce v krajském, národním a možná i mezinárodním kole. Detaily projektu vypracovali v létě společně, ale vymyslel ho Frankie, když v týdnech před Vánoci pozoroval strýčka George, který měl v té době vždycky v práci nejvíc napilno a nevěděl, kam dřív skočit. Občas po večeři složil mohutnou postavu do polštářů na zelenou pohovku nebo do křesla, aby si odpočinul, a ihned dostal něco jako tanec svatého Víta. Chodidly klepal do podlahy, cukal rukama, krk držel natažený a otáčel hlavou jako periskopem. Kromě toho, že sebou pořád šil, taky co chvíli vyjekl a rušil každého, kdo se snažil užít si večerní pohody.

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 12

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 13

„Uklidni se!“ nařídila mu jednou Gordana a lehce ho uhodila přes ruku. „Jsi desetkrát horší než Hardingova dvojčata.“ (Sourozence Hardingovy pravidelně hlídala a považovala je za hurikán v lidské podobě. Pár hodin s nimi ji vždycky tak zmohlo, že celý den proležela napůl mrtvá.) Jednoho dne si Frankie všiml, že přimět strýčka George k tomu, aby sebou přestal trhat a bez ustání něco vykřikovat, dokáže jen Kulička. Když ztěžka vyskočila a usadila se mu na klíně, obou se zmocnil zvláštní klid. Strýček George ji začal hladit po hlavě, šimral ji za ušima a drbal jí záda, dokud se mu jak dlouhá, tak hlavně široká nenatáhla přes nohy. V té chvíli sebou přestal škubat, jako by byl pod proudem, a krásně se uvolnil. „Působí jako sedativum,“ řekla jednou maminka s údivem. „Tlumič stresu,“ dodal Louie. A tehdy Frankie dostal ten úžasný nápad. Pro účely přírodovědného projektu ho rozpracoval Gigs, který měl nesporný organizační talent a rád sestavoval seznamy, připravoval tabulky, grafy a statistické přehledy, nadšeně podtrhával důležité body a přiděloval úkoly. Jak prohlásil, jejich úkolem bude usadit dospělé a změřit jim tep, potom jim na pět minut plácnout na klín kočku a tep zkontrolovat znovu. Aby měli reprezentativní vzorek, každý udělá deset lidí. Od Gigsova táty, doktora Peteho, si půjčili digitální tonometr, který zaznamenával tep i krevní tlak, a pustili se do práce. Nasazovat lidem na předloktí manžetu, dívat se, jak se po stisknutí tlačítka nafoukne, a poslouchat tiché vrčení – přístroj vydával zvuk, jako když v dálce startuje lehké letadlo – je ohromně bavilo. Zatím statistika vycházela 80 ku 20 ve prospěch koček. Jediná zkoumaná osoba, která neodpovídala hypotéze, že mají na stres prospěšný vliv, byla Gigsova nevlastní matka Chris. Jakmile dostala manžetu, tep se jí závratně zrychlil.

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 13

10.8.2015 12:16:16

14 / Kate de Goldi

„Budete to muset zaznamenat,“ upozornila je. „Jsem statistická chyba nebo tak něco.“ „Není problém,“ odpověděl Gigs. V tabulce si vyhradil kolonku, v níž měli skončit lidé, které kočky při experimentu poškrábaly, kteří na ně byli alergičtí nebo při pohledu na tonometr začali vyšilovat. „Ty by ses měl stát účetním,“ sdělil mu Frankie. „Bez tabulkového procesoru nedají ani ránu.“ „Nebo generálem,“ dodal Gigs. „Rozmisťují podle něj vojska. Nakrmí počítač daty a mají vystaráno. Na bojiště nemusejí páchnout.“ To měl Frankie na Gigsovi rád. Dovedl si představit, že z něj bude generál, a vůbec si nedělal hlavu s vojenským výcvikem, válkou ani s tím, že by ho mohli zranit. Nebo s mravenci v tropech. Na všem viděl něco pozitivního, což byl jeden z důvodů, proč ho měl Frankie tak rád. „Po škole se u nás zastav!“ zavolal, když autobus zatočil kolem rohu nemocnice, a přes střechu zastávky hodil míček naposledy. „Přijdou tetičky.“ „Krucajdá!“ vykřikl Gigs. Pochytil ten výraz z nějakého lidového popěvku a používal ho při každé vhodné i nevhodné příležitosti. „Budou brandy trubičky?“ Gigs tvrdil, že netuší, jak vypadá koláč nebo sušenka, protože Chris má moc práce s jeho malými sourozenci a nikdy nepeče. „Nejspíš,“ odpověděl Frankie. „Už jsi tetičky na stres testoval?“ zeptal se Gigs. Strčil ruku do kapsy a pak mu do nastavené dlaně pomalu odpočítal mince za dolar. „Ne abys to utratil všechno najednou,“ varoval ho po otcově vzoru. „Jasně,“ přikývl Frankie a přistoupil ke sloupku autobusové zastávky. Z nějakého důvodu tetičky ještě nezměřil

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 14

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 15

a pomyšlení, že to večer udělá, mu na chvíli zlepšilo náladu. Bude to zábava, zvlášť když u toho bude Gigs. S tetičkami to uměl a Frankie ho za to obdivoval. Autobus s řevem zastavil. Řidič Cassino se pyšnil tím, že dokázal se skřípějícími brzdami prudce zarazit přesně před čekajícími pasažéry a současně otevřít dveře, až stlačený vzduch zasyčel jako pára v lokomotivě. Frankie s Gigsem pokaždé zadrželi dech a modlili se, aby svůj vysoký standard dodržel. Nezklamal je celých pět let. Cassino byl velký, hnědý, na levé ruce měl od ramene až po zápěstí vytetovaného hroznýše a stejně jako kluci lpěl na zavedených zvycích. Každé ráno, když si od nich bral peníze na lístek nebo průkazku, aby ji strčil do automatu, jim pokládal stejnou otázku. „Jaké je dneska heslo, pánové?“ Vymyslet klíčové slovo jim vždycky trvalo týden. Žádné nesměli uvést dvakrát, a Cassino měl fenomenální paměť. „Papoušek lori,“ oznámil Frankie. Znal spoustu ptáků s prapodivnými názvy, a tak si je vybíral často. Následující den hodlal vyrukovat s rackem tříprstým a přespříští se chtěl vytasit s ostnákem trnitým. Pokud jde o pátek, pořád ještě váhal mezi hvízdákem stejnobarvým a tetřevem hlušcem. Obě ta jména v něm z nějakého důvodu vzbuzovala veselí. „Slušné,“ pochválil ho Cassino, ale to říkal vždycky – dokonce i tenkrát, když se Gigs věnoval tělesným výměškům a propracoval se od nudlí z nosu a ušního mazu přes zvratky a propocenou špínu mezi prsty u nohou až k velkému ﬁnále, tj. ke stolici. Pak prošli uličkou ke svému obvyklému místu v levém rohu dlouhého sedadla vzadu. Sedávali tam už léta a nikdo jejich právo na soukromí nikdy nezpochybnil kromě Bronwyn

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 15

10.8.2015 12:16:16

16 / Kate de Goldi

Baxterové, která si loni vzala do hlavy, že se uvelebí v pravém. Udolali ji však a vyhnali ji až dopředu tím, že monotónním hlasem bez přestání ševelili čilunsky. Čilunština byl složitý šifrovaný jazyk, jímž mluvili jen dva lidi na světě. Frankie ho vynalezl jednoho nudného léta a Gigse ho naučil. Sestával ze zkomolených slov s převrácenými slabikami, zpotvořených latinských výrazů a několika slov z ruštiny. Frankiemu a Gigsovi připadala ruština strašně směšná a někdy pro zábavu poslouchali maminčiny staré magnetofonové pásky z dob, kdy ji studovala. Ve třídě dokázal Frankie sebe i Gigse úplně odbourat pokaždé, když zašeptal: „Fjodor, Fjodor, rasceluj menja, da po žarče, což znamenalo: Fjodore, Fjodore, zlíbej mě ještě ohnivěji. Frankie měl cizí jazyky rád. Díky dobrému sluchu mu nedělalo potíže dokonale napodobit výslovnost a gramatika ho bavila. Ve francouzštině byl ze třídy nejlepší, od paní Da Priniové pochytil trochu italštiny a v osmi jazycích uměl říct „pták“. Vymyslet čilunštinu pro něj byla hračka. Gigse cizí řeči nezajímaly, ale za čtyři roky se čilunsky slušně naučil. Podle jeho názoru to byla úplně geniální zbraň. Když totiž člověk hovořil dost dlouho, přičemž v pravidelných intervalech opakoval jméno osoby, které se chtěl zbavit, nakonec jí to začalo lézt krkem a odešla. Gigs na svoje bratry a sestřičku jinak nemluvil a Frankie zjistil, že se to hodí i do telefonu, zejména když u něj zrovna obejduje Gordana. (Její jméno znělo Nynodimus, ale kupodivu na to nikdy nepřišla. Tetičky říkaly, že se z toho jeho breptání pokaždé osype.) „Tak jdem na to,“ vzdychl Gigs a vytáhl snídani. Vždycky jedl až v autobuse, protože udělal s Chris dohodu, že může ráno zůstat v posteli až do poslední chviličky – a vyhnout se tak sourozencům –, jestliže se pořádně nasnídá cestou do školy. Podle Chris sestávala pořádná snídaně ze sendviče, mléčného

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 16

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 17

koktejlu a čerstvého ovoce. Do sendvičů dávala nejen slaninu, salát a rajče, ale i vejce a avokádo, její koktejly opravdu stály za to a za čerstvé ovoce považovala i konzervované broskve. U Parsonsových se pekly skvělé moučníky, ale snídaně Frankie kamarádovi trochu záviděl. „Co se týče tetiček,“ vrátil se Gigs k předchozímu tématu, pusu plnou rozmaňhané slaniny a zeleniny, „změříme je při kartách, to budou vystresované až na půdu. První uděláme Almu.“ Alma byla nejstarší tetička a Gigsova oblíbenkyně. Frankie, který měl moc rád všechny tři, ji taky zbožňoval nejvíc. Byla strašně tlustá a ohromně zábavná. Kouřila tenké doutníčky podobné cigaretám, pila whisky a hrála karty o peníze. A když se hodně napila a šla jí karta, s oblibou předváděla své taneční umění. Na to, že byla tak mohutná, měla neobyčejně lehké nohy. Při bossanově se jí faldy kolem břicha a na pažích tak prudce třásly, až měl člověk strach, že jí ulítnou, mezi podbradky se jí hromadil pot a supěla jako lokomotiva, ale nožkama mrskala svižně jako ta nejtenčí baletka. Frankieho její vystoupení vždycky fascinovala. Alma měla v mládí spoustu milenců, ale tvrdila, že žádný neuměl tak dobře tancovat, aby si ho vzala. Frankie s Gigsem jí to tak docela nevěřili a mysleli si, že všichni utekli, protože měli strach, že je jednoho krásného dne rozmačká na kaši. Když měl Frankie dobrou náladu, připadala mu Alma naprosto skvělá. Jenže dneska ji neměl. „Dobře, ty změříš Almu a já Nellii s Teen. Ale do výsledků budeme muset započítat, která vyhrává a kolik toho vypily. Doufejme, že to porotci uznají.“ (V porotě zasedala i paní Latexová, zástupkyně ředitele pro otázky výchovy, a Frankie najisto věděl, že je proti alkoholu silně zaujatá.)

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 17

10.8.2015 12:16:16

18 / Kate de Goldi

„Že ale dovedou nasávat, viď?“ prohodil Gigs, přičemž dokonale napodobil strýčka George. Měl naprostou pravdu. Strýček George jednou Frankiemu řekl, že tetičky jsou poslední velké pijanky západního světa. A upřímně jim to schvaloval. Miloval je a nebylo divu, protože měl k životu úplně stejný přístup. Všichni čtyři byli hluční, plní optimismu a měli rádi dobré jídlo a zábavu. Frankie si vzdychl a z okénka se podíval na hladinu řeky zalitou slunečními paprsky, na které plavaly zjevně spokojené kachny. Apetit, vtip a šikovnost při kartách byly senzační a obdivoval je podobně jako strýček George, ale musel myslet na spoustu jiných věcí a vypadalo to, že nikdo kromě něj se na ně myslet neobtěžuje. Například na střevní parazity. Frankie si byl naprosto jistý, že je Kulička má, což znamenalo, že jemu se v břiše nejspíš kroutí taky, protože Kulička spávala v jeho posteli a často přímo pod pokrývkou. Z těch hnusných potvor se mu dělalo skoro stejně zle jako z mravenců, a tak se o nich několikrát mamince zmínil, ale ona tvrdila, že je Kulička červůprostá. Zřejmě se s tím bude muset vypořádat sám. Od strýčka George si vyžádá peníze, koupí příslušné tablety a bude trvat na tom, aby se kromě kočky odčervili i všichni členové domácnosti. Zadruhé bylo třeba vyřešit problém s požárním hlásičem. Bateriím už prošlo datum spotřeby a určitě byly vybité. Nejmíň tisíckrát strýčku Georgeovi řekl, aby koupil nové, ale ten pořád zapomínal. Takže mu nezbývá než udělat to za něj. Zatřetí se blížila doba, kdy měl jet na školní tábor, a bylo mu jasné, že jakmile vytáhne paty, doma zavládne totální chaos. Nikdo si nebude pamatovat, kdy se odvážejí popelnice, nikdo nenakoupí správné potraviny, nevyluxuje ani neutře pořádně stůl a mravenci vezmou barák útokem. Gordana se napůl

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 18

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 19

přestěhuje k Benovi, strýček George bude pracovat do noci a maminka nebude mít nikoho, s kým by si mohla popovídat a kdo jí obstará pochůzky. Navíc se mu na prsou udělala podivná vyrážka, která ho velice znepokojovala. Večer o ní mamince poví, ale už dopředu věděl, jak bude rozhovor probíhat: Frankie, já myslím, že je to z horka nebo tě něco kouslo. Určitě nejde o nic vážného… Později si bude v posteli její slova usilovně opakovat, ale přitom se mu bude neodbytně vtírat myšlenka, co všechno by ta vyrážka mohla znamenat: svrab, škrkavky, blechy, zápal mozkových blan, horečku denge, malárii, rakovinu, ebolu… výčet neměl konce. Následující večer o tom začne mluvit znovu, a další zrovna tak, až maminka nakonec řekne: Ulevilo by se ti, kdyby se na tebe podíval doktor? On stydlivě přikývne, maminka bude smutná, že ho k lékaři nemůže vzít, a tak požádá strýčka George, ale ten prohlásí, že má čas až příští pátek, protože neví, kde mu hlava stojí, a stejně mu připadá, že je to jen vyrážka z horka. Maminka tedy poprosí Gordanu a ta teatrálně zaječí: Zač mě pánbůh trestá, že mám za bratra tohohle magora?! Autobus nabral rychlost a řítil se po Memorial Avenue kolem babiččina starého domu a Centennial Parku, kde strýček George učil Frankieho odpalovat, a kolem Bava’s, kde si pak vždycky koupili zmrzlinu. Jo, to byla krásná doba, pomyslel si Frankie. Tehdy měl strýček George čas nadhodit mu třeba dvěstěkrát a potom si sednout na lavičku a spokojeně spořádat tři kopečky zmrzliny najednou. Frankie si znovu vzdychl. Možná půjde k doktorovi sám. Proč ne? Je mu dvanáct a doprovod nepotřebuje. „Chceš?“ zeptal se Gigs a nabídl mu půlku meruňky. Frankie pomaličku žvýkal sladkou šťavnatou dužinu a v duchu přidal meruňky na nákupní seznam, který nosil

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 19

10.8.2015 12:16:16

20 / Kate de Goldi

v hlavě a kterého už měl plné zuby, protože ho musel sestavovat za všechny ostatní členy rodiny. „Zkouknul jsi kousek Smarta?“ zeptal se Gigs. Seriál Dostaňte agenta Smarta je oba doslova uchvátil. „Chtěl jsem, ale Gordana přímo vedle mě provozovala po telefonu sex s Benem.“ „Fakticky?“ „Ne, kecám, jen si posílali pusinky. Mohla se umlaskat.“ „Jako obvykle.“ „Jo.“ S Gordanou měl taky problém. Ani mu nevadilo, že se k němu chová hnusně a pořád ho shazuje, ale lezlo mu na nervy, že v domácnosti nehne prstem. Všechno musel oddřít sám – nakupovat potraviny, vyřizovat mamince pochůzky, vyzvedávat knížky v knihovně, shánět pro ostatní dárky k narozeninám. Byla to velká nespravedlnost. A podle toho, jak se situace vyvíjela, bylo velmi nepravděpodobné, že se zlepší. Frankie s jistotou věděl, že příští rok Gordana odejde. Stejně jako Louie. Půjde bydlet k Benovi, Christě, Tamaře nebo jiné ze svých sedmačtyřiceti kamarádek (spočítala si je) a domů se přihrne, jen aby si vyprala a pořádně se nacpala. Znovu vzdychl. „Nemohl bys s tím laskavě přestat?“ zeptal se Gigs. „Jsi jako Chris. Ta vzdychá pořád a ani si to neuvědomuje. Při jídle, když si čte, když něco hledá v kontaktech na telefonu… tehdy zvlášť. Vždycky při tom funí jako hroch.“ Gigs dojedl, vrátil plastové nádobky a láhev do batohu a znovu si otevřel komiks. Frankie pohlédl na jeho pihovatý obličej s obdivem a závistí. Vypadalo to, že Gigse nikdy nic netrápí. Jeho život sestával z plynulých přechodů od jedné činnosti ke druhé. Když měl před sebou nějaký úkol – například se nasnídat, dát si spravit hodinky, cvičit na pozoun, koupit si zmrzlinu nebo udělat

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 20

10.8.2015 12:16:16

Frankieho otázky před spaním / 21

úkol z matiky –, prostě se do něj pustil. Nepřemýšlel o obsahu živin ve snídani ani ve zmrzlině (příjmem tuků se nezatěžoval), nestresoval se kvůli svým matematickým schopnostem nebo kvůli tomu, jestli má šanci dostat se příští rok na střední školu, nemučil se tím, jestli má dost dobrý pálkařský průměr, a ve snu ho nenapadlo, že by mu mohlo vytrvalé foukání do pozounu způsobit krvácení do mozku. Od plnění každodenních povinností ho zkrátka nic neodvádělo, ničím se nenechal rušit a rozptylovat. Nedělal si starosti s domácností, rodiči, vlastním zdravím, bezpečím, budoucností, pravděpodobností, že přijde zemětřesení, s terorismem, globálním oteplováním ani s tím, že McDonald ovládne svět. Byla s ním legrace a měl bystrou hlavu, o čemž podle Frankieho názoru svědčilo hlavně to, že nikdy, vůbec nikdy neměl z ničeho strach. Frankie litoval, že takovou povahu nedostal do vínku taky. Věčná škoda, že ji člověk nemohl vyhrát v loterii, objednat si ji přes internet a nechat dovézt zásilkovou službou nebo koupit v dražbě. Autobus zastavil v centru před autobusovým nádražím, kde vždycky přistoupila spousta dětí z Frankieho a Gigsovy školy. Cassino s každým prohodil slovo nebo zavtipkoval, pochopitelně kromě Kearneyových dvojčat Seamuse a Eugena. Nevšímal si jich už rok, konkrétně od té doby, co zapálili sedadlo u zadních dveří. Cassino byl hodný a dalo se s ním báječně vyjít, to všichni dobře věděli. Dovoloval dětem v autobuse jíst, hlasitě zpívat a kočkovat se. Když si zapomněly průkazku, nechal je jet zadarmo a často čekal na opozdilce. Ale i jeho trpělivost měla své meze a vandalismus netoleroval ani neodpouštěl. Gigs s Frankiem byli toho názoru, že než z něj Seamus s Eugenem vyloudí

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 21

10.8.2015 12:16:16

22 / Kate de Goldi

sebeslabší úsměv, pokvetou hrábě. Frankie nepochyboval, že on sám by tak těžký kříž neunesl. „Enegue am pupendorum multiplicitu et diabolus,“ zamumlal Gigs. (Eugene má beďarů čím dál víc, větších a odpornějších.) „Gigantum saccum et malusis havapo,“ odpověděl Frankie. (Moc McDonalda a hnusná povaha.) Místo vzdychání se svezl na sedadle níž. Probírat čilunsky spolužáky neměl chuť. Obvykle se tím druhou půlku cesty náramně bavil, ale dnes ráno ho tížily starosti a jako plážový ručník nasáklý slanou vodou na něm ležely chmury, které se mu nedařilo zahnat. Bylo to zvláštní. Už dávno si všiml, že si vždycky několik dní žije docela spokojeně a znepokojuje ho jen pár maličkostí, ale za týden za dva problémy narostou a znásobí se, takže na nic jiného myslet nedokáže a to, co ho obvykle těší, ho přestane zajímat. Zabořil se hlouběji do sedadla a zamračil se na půlkruh srolovaných jízdenek kolem širokého oblouku opěradla před sebou. Byly jich tam stovky a z mezery mezi koženým sedadlem a hliníkovým rámem trčely jako bílé dikobrazí bodliny. S Gigsem je tam strkali už čtyři roky a vytvořili zajímavé dílo, které sloužilo jako další příklad Cassinovy bezbřehé tolerance. Nikdy se o něm nezmínil, ale nikdy na něj nesáhl a lístky nevyndal. „Čtrnáctého února,“ prohlásil Gigs zničehonic. „Krucajdá, dneska je svatého Valentýna. Možná dostaneme přáníčka.“ „To sotva,“ odpověděl Frankie s hlubokým přesvědčením. „Norbo B, Norbo B,“ zašeptal Gigs. Tak se v čilunštině jmenovala Bronwyn Baxterová, která podle jeho mínění házela po Frankiem očima. „Zmlkni,“ zavrčel Frankie. „Já Valentýna neuznávám. Je to kravina.“

FRANKIEHO OTAZKY PRED SPANIM.indd 22

10.8.2015 12:16:16