noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 7
Vyprávění
ocích
( )
č á t p
7
( )
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Strรกnka 8
8
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 9
Největší práci dá skřivánkovi žito
( )
Oves je nejlepší, ten má krátké stvoly, ječmen také ujde, ale pšenice – tu by vám skřivánek nepřál! A žito? Ani se neptejte! Na jaře to s každým obilím jde – jenom zima je špatná a předjaří jakbysmet. Jen to zkuste, přepočítávat řádky obilí, když pomrzává! Když tu a tam ještě polehává sníh! Jen to zkuste, prohlédnout každé zrníčko! Jestli vzešlo, nebo nevzešlo. Které nevzešlo, to zastydlo. To musí skřivánek zahřát, to musí vysedět jako vajíčko. A představte si, jaký je to pro něho asi med zahřívat semínka, když jemu samému leze zima do peříček! Pak přijde jaro a přeháňky a cachtanice – ale to musí skřivánek snést, to všechno patří ke skřivánčině. Ovšem léto, to je bič na skřivánky. To jde takovému skřivánkovi hlava kolem. Zvláště když má na starosti žito. – A přitom to na to nevypadá. Děti jedou na prázdniny a myslí si: ti se mají, ti skřivánci, létají si, kam je křídla donesou, zpívají si ostošest – to by bylo něco, být takovým skřivánkem a nemít starost s vysvědčením! Jenomže skřivánek si nelétá na nebesa pro vlastní potěšení. Skřivánek tam létá kvůli stéblování. Musí do žní celé pole vystéblovat. Až do prázdnin se může ovsu, ječmenu, pšenici i žitu nechat zelené stéblo. Do prázdnin zelená stébla stačí, ale pak se musí vyměnit za zlatá. A víte, co to znamená?
9
( )
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Strรกnka 10
10
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 11
( )
To musí skřivánek vyletět co nejvýše ke sluníčku, uštípnout mu kousek paprsku a ten vyměnit za zelené stéblo. To se rozumí, že sluneční paprsky by se daly odštípnout taky hned nad zemí, ale ty by nebyly k ničemu; tyhle konečky jsou tenké, třepí se, ty se snadno lámou, a takový klas by neunesly. Proto skřivánek lítá co nejvýš, proto je celý upocený a uřícený, proto má celý zobáček popálený a proto ho bolí každé peříčko. Zvláště když uštipuje paprsky na žitná stébla. Ty jsou dlouhé, ty jsou vysoké jako kluci z deváté třídy, a těžké jsou jak cent. A víte, kolik je jich potřeba pro takový lán naštípat? – K nespočítání! Takže až uvidíte letět skřivánka pro paprsek, neříkejte: ten se má! Nebo si o vás pomyslí něco, co byste si za rámeček nedali!
11
( )
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Strรกnka 12
12
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 13
Dvanáctý havraní sněm
( )
se konává, když je krajina pod sněhem. V prosinci. Prvních jedenáct sněmů bývá od října do listopadu. V říjnu a listopadu se havrani slétávají a usnášejí se, jak s tím sněhem zatočí. Jak zatočí s celou zimou. Nemohou se však nikdy dohodnout, jestli nechají napadnout sníh, anebo jestli ne. Jedni havrani tvrdí, že kdyby se nepřipustilo, aby sníh vůbec napadl, bylo by to nejsnadnější. Jakmile by začalo svítit sluníčko, ohřálo by zemi a začala by se zelenat tráva. Rostla by rychle, protože sníh by ji nestudil. A jakmile se začne zelenat tráva, je jaro za dveřmi. Zima by přišla úplně ke zrušení. Druzí havrani jsou však spíš pro to, nechat sníh napadnout. Bývají ho plná oblaka a dokud se nevysněží, nemůže sluníčko kvůli nim ani vysvitnout. Když prý napadá všechen sníh na zem, je po oblacích. Vyjasní se a slunce může hřát. Pak by se sníh už jenom sklidil, a jakmile by bylo po sněhu, mohlo by začít jaro. A sklidit by šel rychle, kdyby na to šli všichni havrani. Havranů je přece k nespočítání – jen kdyby se žádný neulejval! Takhle se havrani přou na sněmech po celý říjen a listopad. Pak přijde prosinec a napadne sníh. Napadne a leží. A havrani začnou sněmovat nanovo. Usadí se v koruně topolů či dubů a začnou se dohadovat, z které strany s tím sklízením sněhu mají začít. Jestli spíš v polích, nebo v lukách. Anebo u lesa, či u řeky. Zda ho
13
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 14
( )
sklízet spíš do kopce, nebo z kopce. Jestli začít všichni na jednom místě, nebo každý na svém. A zda začít hned. Občas se totiž všichni zvednou a letí se podívat do oblak, jestli je nahoře ještě nějaký sníh. Aby nezačali se sklízením a nenapadl jim nový. To by bylo lepší začít raději až pak.
14
noc_DEF 15.4.2009 6:14 Stránka 15
( )
Tak sněmují a sněmují, a když v tom začnou být jakž takž zajedno, když v tom začínají mít jakž takž jasno, zima přejde. Slunce hřeje, sníh sejde a začne se zelenat tráva. „Podívejte se, jaro je za dveřmi!“ říkají si pak havrani. „Tu zimu už můžeme klidně pustit z hlavy. Ale napřesrok s ní zatočíme jaksepatří! Vždyť už jsme v tom jakž takž zajedno, a hlavně – máme v tom jakž takž jasno!“
15