[DSC00655_ed]
Anna Vlฤ kovรก sedmnรกctiletรก.
hana B_text.indd 12
06.10.14 13:35
ANIČKA VLČKOVÁ (1885–1909) Budoucí první dáma se narodila jako Anna Vlčková v drážním domku v Deutzendorfu (dnes Domaslavicích) u Oseku 16. července 1885 o šesté hodině ranní. O tři dny později byla pokřtěna v kostele sv. Kateřiny v Oseku místním farářem Juliem Schröterem. V podkrušnohorské vsi byli tehdy Vlčkovi s velkou pravděpodobností jedinou česky mluvící rodinou.1 Oba Annini rodiče pocházeli z Kladenska. Otec Václav Vlček se narodil v roce 1853 ve Smečně, které se tehdy jmenovalo Muncifaj. Jeho otec, také Václav, byl zednickým tovaryšem, matka Anna, rozená Malcová, byla vdovou po zednickém tovaryši Josefu Šulcovi.2 Václav Vlček ztratil záhy oba rodiče, vyučil se krejčím, ale místo řemesla nakonec jedenáct let působil u vojenské hudby.3 26. července 1881 se oženil s o dva roky starší Josefou Ostatkovou, švadlenou, jejíž rodiče – Josef Ostatek a Marie, rozená Ryšánková – byli domkáři z Okoře.4 V té době již působil jako železniční zřízenec, kvůli čemuž se rodina často stěhovala. Někdy v polovině 80. let byl přeložen do Deutzendorfu na právě dokončované železnici Most–Moldava, kterou vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha za účelem přepravy uhlí z mostecké pánve do Saska. Prvorozený Václav se manželům Vlčkovým narodil 15. září 1882 v Jenči.5 O necelé tři roky později přišla na svět Anna. Nejmladší Josef se narodil 26. června 1887 v Oseku.6 Nedlouho poté se rodina přestěhovala 13
hana B_text.indd 13
06.10.14 13:35
Záznam v matrice o narození Anny Vlčkové.
do Dobronic u Bechyně a po dalších dvou letech do Tábora, kde začala šestiletá Anna v září 1891 navštěvovat dívčí obecnou školu Na Parkánech.7 14
hana B_text.indd 14
06.10.14 13:35
ŠKOLAČKOU V TÁBOŘE O dětství Anny Vlčkové se dochovalo velmi málo pramenů. Ona sama své vzpomínky na život v Táboře a později ve Slaném nikdy nezachytila. Nemáme ani žádnou rodinnou fotografii Vlčků z té doby – ostatně ani z doby pozdější. Důvod není nutné dlouho domýšlet: Vlčkovi museli žít velmi skromně, sociální postavení hlavy rodiny – traťového strážného a později průvodčího – nebylo příliš vzdálené od skutečné chudoby. O kulturní úrovni Haniných rodičů výstižně vypovídá jediný dochovaný dopis její matky, zřejmě z roku 1913, v němž píše o hrobu svého manžela: „Drazí predem vam dekuji za všecku vaši starost a peci co pro nas delate zarověn mne potešilo že jste oba zdavi a hlavně že zas tak dobře vipadaš. bila jsem hned po obdrženi vašeho dopisu na radnici zkrze zakoupeňi toho hrobu a bilo mňě tam řeknuto abich si přinesla cedulku od hrobnika abi jsme nezakoupili hrop nejaky jini nechtel mně věrit jak jsem mu ja udavala kteri je to je prvi nahoře čtvrti čislo 51. a bude to stat navždi ko 32 a 10 roku 20 ko tak vam davam navuli jak to bude vam možni mňela jsem stim velkou starost nebo se stane co nejdriv že se bude ta čtvrt kopat a moc bi mne to bolelo kdibi tatiňka vikopali take bi bilo škoda toho stromečku a té ruže je to moc krasné tak vas žadam abi jste tak co nejdrif tu časku zaslali a nebo sem přijeli.“8 Oficiální životopis Hany Benešové, který vypracovalo Ministerstvo zahraničních věcí po zvolení jejího muže hlavou státu, odbývá toto období několika větami: „Dětství prožila paní Benešová v Táboře, kde její otec bydlel ve státním železničním domě u dráhy č. 586. Roku 1891 začala tam chodit do I. třídy dívčí obecné školy Na Parkánech. Když vychodila obecnou školu, kde se dobře učila (mívala většinou jedničky), vstoupila ve školním roce 1896/7 do I. ročníku měšťanské dívčí školy. Také zde se učila velmi dobře: měla samé jedničky.“9 15
hana B_text.indd 15
06.10.14 13:35
Budova Dívčích škol Na Parkánech v Táboře, kterou Anna Vlčková navštěvovala v letech 1891–1897.
Jako všechny oficiální životopisy musíme i tento brát s rezervou. Anička Vlčková byla nepochybně nadprůměrnou žákyní, samé jedničky však na vysvědčení neměla nikdy. V první třídě (do níž chodila společně s dalšími 105 dívkami!) měla jedničku pouze z náboženství, z ostatních předmětů pak dvojky, ze čtení na konci roku dokonce trojku. O určitém problému s adaptací na školní docházku svědčí i velký počet zameškaných hodin – za rok měla 71 půldnů omluvených a tři neomluvené.10 V dalších ročnících se však už jen zlepšovala, což mohlo být dáno i tím, že od druhé třídy vystřídala Josefa Pfeiffera na postu třídního učitele Kamila Sedláčková, na niž v dospělosti vzpomínala jako na „naši milovanou učitelku“.11 Kamila Sedláčková přivedla Aničku až do páté třídy. To již dívka patřila mezi premiantky: kromě pravopisu, počtů a psaní, kde dostávala i dvojky, byly na jejím vysvědčení jedničky.12 16
hana B_text.indd 16
06.10.14 13:35
Na obecné škole se Anička spřátelila se spolužačkou Marií Záhořovou-Němcovou (1885–1930), vnučkou Boženy Němcové a pozdější sociální pracovnicí. Obě bydlely v Táboře na Novém Městě, takže chodily asi kilometr a čtvrt do školy a ze školy spolu. V roce 1921 na to vzpomínala: „A mně se hned vynoří naše bývalé cesty ze školy, naše zahrádky a Kleinův dvůr s haldami narovnaných klád, kde jsme si tolik nahrály, naše Eldorado – Kleinova houpačka a pak drahý a milovaný Jordán, v letě i v zimě zbožňovaný...“13
1 2
Dobový plán Tábora s vyznačenými místy Annina bydliště (1) a škol Na Parkánech (2).
Ve školním roce 1896/97 začala Anička Vlčková chodit do první B trojtřídní dívčí měšťanské školy, která sídlila ve stejné moderní budově z roku 1880 jako dívčí obecná škola.14 Třídní učitelkou jí byla sestra známého historika husitství Václava Novotného Marie Novotná. Ve třídě 17
hana B_text.indd 17
06.10.14 13:35
Anna opět patřila k nejlepším, dvojky měla pouze v prvním čtvrtletí, a to ze zeměpisu, němčiny, kreslení a „měřičství a rejsování“.15 Do druhé třídy měšťanky nastoupila Anna již ve Slaném, kam se rodina přestěhovala – otec byl pensionován v důsledku úrazu, který utrpěl ve službě.16 S časovým odstupem více než padesáti let Hana vzpomínala na bolestné loučení s Táborem: „Pamatuji, jak mě spolužačky doprovázely na nádraží s květinami, plakaly jsme.“17
SLÁNSKÉ INTERMEZZO Školní rok na dívčí měšťance ve Slaném byl zahájen 15. září 1897 jako obvykle slavnostní bohoslužbou v Děkanském chrámu Páně o osmé hodině ranní. Kronikář školy zaznamenal i následující události: „Po službách Božích utvořily žákyně dívčích škol za přítomnosti celého sboru učitelského špalír v Husově třídě (v Lounské ulici) na uvítání místodržitele Království Českého, Jeho Exellence Pana hraběte Karla Coudenhove, jenž toho dne po 9. hodině vlakem přijel do Slaného, dal si představiti v místnostech c. k. okresního hejtmanství veškeré hodnostáře, korporace a spolky a navštívil pak hospodářsko-průmyslovou výstavu okresu Slánského [...] Sbor učitelský škol dívčích uvedl k audienci pana místodržitele ředitel Jan Stuchl. Jeho Excellence Pan místodržitel vyptával se zevrubně na poměry školy, ředitelstva a učitelstva a vyslovil svoji spokojenost.“ Na hospodářsko-průmyslové výstavě měly Dívčí školy vlastní expozici, kterou ředitel školy místodržitele provedl. „Ředitel upozornil Jeho Excellenci Pana místodržitele na vystavené práce žákyň, kreslivo, úlohy a ženské ruč. práce a Jeho Excellence Pan místodržitel vyslovila svou největší spokojenost.“18 Také na měšťance ve Slaném patřila Anička Vlčková k premiantkám. Na závěrečném vysvědčení z druhé třídy, kterou s ní navštěvovalo dalších 53 dívek, měla kromě dvojky z počtů jedničky, v pololetí dvojky i z přírodozpytu a kreslení. O rok později měla za první čtvrtletí z počtů 18
hana B_text.indd 18
06.10.14 13:35
trojku, ale do konce roku se zlepšila na výbornou: jedinou dvojku tak měla z kreslení.19 Podobně jako v Táboře žili i ve Slaném Vlčkovi v podnájmu na městské periferii v domech, které se ani zdaleka nedají označit za honosné. Jejich prvním bydlištěm byl přízemní domek v Šultysově ulici čp. 412, který byl v 80. letech 20. století zbořen – na jeho místě nyní stojí paneláky. Někdy před 3. lednem 1901 se Vlčkovi přestěhovali do Havířské ulice čp. 266. Ani tento dům již dnes nestojí, padl za oběť rozšiřování sousední ulice U brodu.20 Z dochovaných fotografií a plánů patrového objektu,
Dům ve Slaném v Havířské ulici čp. 266 (uprostřed vlevo), nahoře uliční fasáda, dole pohled ze zahrady.
19
hana B_text.indd 19
06.10.14 13:35
který si pro sebe dal v roce 1882 postavit mistr kolářský pan Hrubý, se zdá, že šlo přece jen o trochu modernější dům, dva byty měly dokonce balkon. I tak však šlo o bydlení velmi skromné, byty o kuchyni a jednom pokoji neměly koupelnu ani záchod.21 Do Havířské ulice jezdila Anička již jen na návštěvu a na prázdniny: po vychození třetí třídy měšťanky si ji v roce 1899 vzala k sobě do Prahy její nevlastní teta Eva Šulcová.
TETA EVA Eva Šulcová byla o necelé čtyři roky starší než Aniččin otec Václav Vlček.22 Pocházela z prvního manželství jeho matky s Josefem Šulcem. O vztazích obou sourozenců nic nevíme, stejně jako o důvodu, proč si Eva k sobě čtrnáctiletou Annu vzala. Pravděpodobně jako svobodná a bezdětná toužila po někom, komu by mohla věnovat svou lásku a péči. Nebýt tety, čekal by Annu Vlčkovou osud chudé maloměstské dívky, přestěhování do Prahy však zcela změnilo její životní perspektivu. Eva Šulcová byla bohatá. Nevíme přesně jak, ale označení „soukromnice“ na její policejní přihlášce svědčí o tom, že žila z investovaných peněz. Jak Eva Šulcová k majetku přišla? Od svých dvaceti let v Praze sloužila, nejprve u c. k. rady zemského soudu Karla Fanty a jeho ženy Marie a posléze u Vilemíny Štorchové.23 Začínala zřejmě jako obyčejná služebná a vypracovala se na hospodyni. Po smrti své zaměstnavatelky zdědila slušné jmění, díky kterému mohla financovat další školní vzdělání své neteře. Ta navštěvovala v Praze nejprve průmyslovou (později rodinnou) školu a pak ještě školu obchodní. Jak si Anička Vlčková v těchto školách vedla, není možné pro nedostatek pramenů zjistit. Starší biografie Hany Benešové24 většinou čerpaly z již citovaného oficiálního životopisu z roku 1936, který uvádí, že Eva Šulcová „bydlela v Praze na Král. Vinohradech u Riegerových sadů č. 14 v domě pražského policejního ředitele a dvorního rady Václava Oliče“. Tak se měla Anička Vlčková seznámit s Oličovou rodinou a na celý život se spřátelit 20
hana B_text.indd 20
06.10.14 13:35
Anna Vlčková čtrnáctiletá.
s jeho dcerou Annou, přezdívanou Aťa. Pravda je však taková, že Eva Šulcová bydlela v Oličově domě až mnohem později a její vztahy s rodinou Václava Oliče se nedají na základě dochovaných dokumentů přesně rekonstruovat. Na přelomu století bydlela Eva Šulcová na Betlémském náměstí v domě čp. 251. Václav Olič bydlel v nedaleké Bartolomějské ulici čp. 313.25 Obě rodiny to k sobě měly blízko, nepochybně se znaly z místní 21
hana B_text.indd 21
06.10.14 13:35