1
Z TùCH DVOU JIÎANSK¯CH K¤UPANÒ BYL BILLY RAY Cobb mlad‰í a men‰í. Ve sv˘ch tfiiadvaceti letech uÏ stihl strávit tfii roky ve státní vûznici v Parchmanu. Kradl a kradené zboÏí se pokou‰el prodat. Byl to huben˘, houÏevnat˘ grázlík a vûzení pfieãkal díky tomu, Ïe se mu nûjak˘m zpÛsobem dafiilo udrÏovat neustál˘ pfiísun drog, které prodával a nûkdy jimi platil ãernochÛm a stráÏn˘m za ochranu. První rok na svobodû se mu dál dafiilo dobfie a amatérsk˘ narkobyznys z nûj udûlal jednoho z nejbohat‰ích venkovsk˘ch kfiupanÛ v okrese Ford. Byl podnikatel s vlastními zamûstnanci, úpisy, transakcemi a v‰ím ostatním, kromû placení daní. V obchodním zastoupení firmy Ford v Clantonu ho znali jako zatím posledního ãlovûka, kter˘ zaplatil za nov˘ dodávkov˘ vÛz v hotovosti: ‰estnáct tisíc na dfievo za kanárkovû Ïlut˘ luxusní ford pick-up s pohonem v‰ech ãtyfi kol, postaven˘ na zakázku. Krásná chromovaná kola a závodní pneumatiky s hlubok˘m vzorkem si dokoupil. Konfederaãní vlajku, která visela za zadním oknem, ukradl opilému ãlenovi studentského spolku na zápase fotbalového t˘mu univerzity Ole Miss. Pick-up byl jeho nejcennûj‰ím majetkem. Teì sedûl na sklopen˘ch zadních dvefiích, pil pivo, koufiil marihuanu a sledoval svého pfiítele Willarda, jak si uÏívá s malou ãerno‰kou. Willard byl jen o ãtyfii roky star‰í neÏ Cobb, ale jinak byl za ním pozadu o deset let. Byl to celkem ne‰kodn˘ chlápek, kter˘ se nikdy nedostal do opravdového maléru 9
a nikdy nic pofiádného nedûlal. Obãas se snad zapletl do rvaãky a strávil pak noc ve vûzení, ale jinak se nevyznaãoval niãím. ¤íkal, Ïe kácí stromy pro papírny, ale v lese se zpravidla moc neukazoval kvÛli bolav˘m zádÛm. Poranil si je, kdyÏ pracoval na vrtné plo‰inû kdesi u pobfieÏí Mexického zálivu. Olejáfiská spoleãnost mu vyplatila slu‰né od‰kodné, o které pfii‰el, kdyÏ ho jeho b˘valá manÏelka obrala o poslední cent. Billy Ray Cobb ho zamûstnával na ãásteãn˘ úvazek. Neplatil mu moc, ale byl ‰tûdr˘, co se t˘ká drog. Poprvé za celá léta se k nim Willard mohl dostat, kdykoli potfieboval. A potfieboval vÏdycky, uÏ od té doby, co si poranil záda. Dívce bylo deset a na svÛj vûk byla malá. LeÏela na loktech svázan˘ch Ïlut˘m nylonov˘m lanem. Nohy mûla grotesknû roztaÏené, pravou pevnû pfiivázanou k malému doubku a levou ke shnilému, nahnutému sloupku dlouho neudrÏovaného plotu. Lano se jí zafiezávalo do kotníkÛ a po nohou jí stékala krev. Tváfi mûla zakrvácenou a opuchlou, jedno oko nateklé a zavfiené, druhé pootevfiené, takÏe jím mohla zahlédnout druhého bûlocha sedícího na autû. Na muÏe, kter˘ na ní leÏel, se nedívala. D˘chal ztûÏka, potil se a nadával. A ubliÏoval jí. KdyÏ skonãil, udefiil ji a zasmál se. Druh˘ muÏ se taky zasmál a pak se oba rozesmáli hlasitûji a váleli se v trávû kolem auta jako dva fivoucí a chechtající se ‰ílenci. Odvrátila se od nich a ti‰e se rozplakala, snaÏila se nedûlat hluk. KdyÏ pfiedtím kfiiãela, zbili ji a hrozili, Ïe ji zabijí, jestli nebude zticha. Smích je unavil; vyhoupli se na zadní dvefie vozu a Willard se utíral do jejího triãka, které teì bylo prosáklé potem a krví. Cobb mu podal pivo z chladniãky a povídal nûco o tom, jaké je vlhko. Dívali se na ni, jak vzlyká a vydává zvlá‰tní tiché steny. Pak umlkla. Cobbova plechovka byla poloprázdná a pivo v ní uÏ zteplalo. Hodil ji po ãer10
ném dûvãátku. Rozstfiíkla se bílá pûna. Plechovka ji zasáhla do Ïaludku a pak se odkutálela do prachu k ostatním plechovkám, které v‰echny pocházely ze stejné chladniãky. Naházeli uÏ na ni dvanáct poloprázdn˘ch plechovek a smáli se tomu. Willard mûl problémy trefit se, ale Cobb mífiil celkem pfiesnû. Nedûlali to proto, Ïe by chtûli pl˘tvat pivem, ale tûωími plechovkami to víc bolelo a pûna, stfiíkající v‰ude kolem, jim pÛsobila velké povyraÏení. Teplé pivo se mísilo s temnou krví, stékalo jí po tváfii a po krku a slévalo se v kaluÏ pod její hlavou. Dívka se neh˘bala. Willard se zeptal Cobba, jestli si myslí, Ïe je mrtvá. Cobb mu vysvûtlil, Ïe ne, a otvíral si pfii tom dal‰í pivo. Kopání, bití a znásilnûní ãernocha nezabije. Vyfiídit negra, to chce nûco víc, aspoÀ nÛÏ, pistoli nebo provaz. Sám se sice nikdy niãeho podobného nezúãastnil, ale byl s houfem ãernochÛ ve vûzení a vûdûl o nich v‰echno. VÏdycky se navzájem zabíjeli a vÏdycky k tomu potfiebovali nûjakou zbraÀ. Nikdo z nich nezemfiel jenom proto, Ïe ho zmlátili a znásilnili. Pár bûlochÛ po bití a znásilnûní zemfielo, to ano, ale ãerno‰i nikdy, ti mají tvrd‰í palice. Willarda to zfiejmû uspokojilo. Pak se zeptal, co chce Cobb dûlat teì, kdyÏ s ní uÏ skonãili. Cobb potáhl ze své cigarety s marihuanou, zapil ji pivem a odpovûdûl, Ïe on je‰tû neskonãil. Seskoãil ze dvefií dodávky a vrávoral pfies malou m˘tinu, na které leÏela spoutaná dívka. Nadával jí a kfiiãel, aby se probudila. Pak jí vychrstl studené pivo do obliãeje a smál se pfii tom jako ‰ílen˘. Pozorovala ho, jak obchází strom napravo od ní a dívala se, jak jí civí mezi nohy. Pak si spustil kalhoty a ona se odvrátila doleva a zavfiela oãi. Znovu jí ubliÏoval. Zdálo se jí, Ïe nûco vidí skrz stromy – muÏe pádícího psím vínem a kfiovím. Byl to její otec, kfiiãel a ukazoval 11
na ni a zoufale utíkal, aby ji zachránil. Zavolala na nûho a on zmizel. Propadla se do spánku. KdyÏ se probudila, válel se jeden z muÏÛ pod dvefimi auta, druh˘ pod stromem a oba spali. Necítila ruce ani nohy. Krev, pivo a moã se smísily se ‰pínou, v níÏ leÏela, v lepkavou hmotu, která poutala její tûlíãko k zemi a praskala, kdykoli se zavrtûla nebo pokusila obrátit. Uteã, napadlo ji, ale s nejvût‰ím vypûtím se jí podafiilo posunout jen o pár centimetrÛ doprava. Chodidla mûla pfiivázaná tak vysoko, Ïe se h˘Ïdûmi sotva dot˘kala zemû, a ruce i nohy jí natolik zmrtvûly a otupûly, Ïe se vÛbec odmítaly pohnout. SnaÏila se v lese zahlédnout otce. Ti‰e zavolala jeho jméno a ãekala. Pak znovu usnula. KdyÏ se probudila podruhé, byli muÏi také vzhÛru a chodili sem a tam. Ten vy‰‰í k ní dovrávoral s mal˘m noÏem v ruce. Chmátl po jejím levém kotníku a zufiivû fiezal do lana, dokud nepovolilo. KdyÏ jí vysvobodil i pravou nohu, svinula se do klubíãka zády k nûmu. Cobb pfiehodil pfies vûtev kus ãtvrtcoulového lana a na jednom konci uvázal smyãku s posuvn˘m uzlem. Chytil dívku a strãil jí hlavu do oprátky. S druh˘m koncem lana v ruce pfie‰el m˘tinu a posadil se vedle Willarda na zadní dvefie dodávky. Willard koufiil ãerstvû ubalenou cigaretu marihuany a ‰klebil se na Cobba v oãekávání toho, co se bude dít. Ten napnul lano a jedin˘m stra‰n˘m ‰kubnutím dovlekl nahé tûlíãko pfiímo pod vûtev, pfies kterou bylo lano pfiehozeno. Chroptûla a ka‰lala, a on lano milostivû povolil, aby jí daroval je‰tû pár minut Ïivota. Lano pfiivázal k nárazníku a otevfiel si novou plechovku. Sedûli na zadních dvefiích, pili, koufiili a pozorovali ji. Vût‰inu dne strávili u jezera, kde mûl CobbÛv pfiítel loì a na ní pár skvûl˘ch holek, které mûly b˘t lehce pfiístupné, ale 12
ve skuteãnosti na sebe nenechaly sáhnout. Cobb ‰tûdfie nabízel drogy a pivo, ale dívky se mu nijak nerevan‰ovaly. Od jezera odjeli otrávení a jezdili jen tak bez cíle, kdyÏ narazili na malou ãerno‰ku. ·la právû s nákupem po ‰tûrkové cestû a Willard ji trefil plechovkou od piva do t˘la. „Udûlበto?“ zeptal se Willard. Oãi mûl zarudlé a pohled strnul˘. Cobb zaváhal: „Ne. Nechám to na tobû. Byl to tvÛj nápad.“ Willard potáhl z cigarety a odplivl si: „Nebyl. Ty se‰ expert na voddûlávání negrÛ. Udûlej to ty.“ Cobb zase odvázal lano od nárazníku a napnul ho. Lano slouplo kÛru z vûtve a kolem dívky, která teì upfienû pozorovala oba muÏe, dopadla spr‰ka jilmov˘ch tfiísek. Dívka se rozka‰lala. Náhle nûco zaslechla, cosi jako zvuk auta s hlasitou houkaãkou. Oba muÏi se prudce otoãili a zadívali se na nezpevnûnou polní cestu, táhnoucí se do dálky k hlavní silnici. Zakleli a zaãali se motat sem a tam. Jeden pfiibouchl zadní dvefie auta, druh˘ utíkal k dívce, pfii tom klop˘tl a dopadl vedle ní. Pak ji oba chytili, sundali jí oprátku z krku, dovlekli ji k dodávce a pfiehodili ji pfies zadní dvefie dovnitfi vozu. Pfii tom jeden druhému nadávali. Cobb ji uhodil a pohrozil, Ïe ji zabije, kdyÏ nebude klidnû leÏet a mlãet. Slíbil, Ïe kdyÏ zÛstane leÏet a bude dûlat, co jí fieknou, zavezou ji domÛ, jinak s ní bude konec. Zabouchli dvefie a vÛz vyrazil po polní cestû. Jela tedy domÛ. Pak ztratila vûdomí. Na úzké, pra‰né silnici je minul Pontiac Firebird s hlasitou houkaãkou. Cobb a Willard na nûj zamávali. Willard se podíval dozadu do auta, aby zkontroloval, jestli malá ãerno‰ka stále leÏí, a Cobb zahnul na hlavní. Uhánûli pryã. „Co teì?“ zeptal se Willard nervóznû. „Nevím,“ odpovûdûl stejnû nervózní Cobb. „Ale musí13
me rychle nûco udûlat, neÏ mi zakrvácí celej auÈák. Koukni se tam na ni, je to tam uÏ cel˘ od krve.“ Willard chvíli pfiem˘‰lel a dopil zatím pivo. Pak fiekl: „Shodíme ji z mostu.“ Byl na svÛj nápad py‰n˘. „Sakra, to je ono!“ Cobb dupl na brzdu. „Podej mi pivo,“ pfiikázal Willardovi. Ten vyklop˘tal z vozu, obûhl ho a donesl zezadu dvû plechovky. „Krev je uÏ i na ledniãce,“ hlásil, kdyÏ se zase rozjeli. Gwen Haileyová tu‰ila, Ïe se stalo nûco hrozného. Normálnû by byla poslala na nákup nûkterého ze tfií chlapcÛ, ale ti dnes museli za trest plít zahradu, jak jim nafiídil otec. Nebylo to poprvé, co ‰la Tonya do obchodu sama. Nakupovala uÏ dfiíve a zvládla to. Obchod byl vzdálen˘ pouh˘ch patnáct set metrÛ. KdyÏ se ale nevrátila ani za dvû hodiny, poslala Gwen chlapce, aby ‰li sestfiiãku hledat. Mysleli si, Ïe si hraje u PoundersÛ s klubkem jejich dûtí, nebo si troufla aÏ za obchod k Bessie Piersonové, své nejlep‰í kamarádce. Pan Bates z obchodu jim fiekl, Ïe u nûj byla a ode‰la pfied hodinou. Prostfiední z bratrÛ, Jarvis, pak na‰el vedle silnice sáãek s nákupem. Gwen zatelefonovala manÏelovi do papírny, naloÏila Carla Lee Juniora do auta a jezdila sem a tam po ‰tûrkov˘ch cestách v okolí obchodu. Zajeli se zeptat tety do kolonie star˘ch pfiistavovan˘ch barákÛ na Grahamovû plantáÏi. Zastavili se u Broadwayova krámu, asi pÛl druhého kilometru od Batesova obchodu s potravinami, kde jim nûkolik star˘ch ãernochÛ sdûlilo, Ïe Tonyu nevidûli. Sjezdili kfiíÏem kráÏem ‰tûrkované silnice i pra‰né polní cesty v okruhu pûti kilometrÛ kolem jejich domu. Cobb nemohl najít most, kter˘ by nebyl obsazen˘ ãern˘mi rybáfii. Na kaÏdém, ke kterému se pfiiblíÏili, sedûla 14
po stranách skupinka ãtyfi aÏ pûti ãernochÛ ve velik˘ch slamácích s rákosov˘mi pruty v rukou a na bfiehu pod kaÏd˘m mostem byli dal‰í, se stejn˘mi pruty a slamáky. Sedûli nehnutû na kbelících, jen obãas se ohnali po mou‰e nebo zabili komára. Cobb dostal strach. Willard byl v limbu, od toho nemohl ãekat Ïádnou pomoc. Musel se té holky zbavit sám, aby uÏ nikdy nemohla promluvit. ¤ítil se po boãních cestách a ‰tûrkovan˘ch silnicích. Willard chrápal a on se snaÏil najít most nebo rampu nad nûkterou z fiek, kde by mohl zastavit a shodit ji do vody, aniÏ by ho pfii tom sledovalo deset ãernochÛ ve slamácích. Podíval se do zrcátka a uvidûl, Ïe se dívka snaÏí vstát. Dupl na brzdu. Setrvaãnost ji hodila dopfiedu, pfiímo pod zadní okno kabiny. Willard se zfiítil na podlahu a chrápal dál. Cobb je oba proklínal stejnû nenávistnû. Jezero Chatulla byla obrovská, umûle vytvofiená, mûlká a bahnitá kaluÏ, kterou na jednom konci ohraniãovala travnatá hráz, dlouhá jeden a pÛl kilometru. Jezero leÏelo v nejzaz‰ím jihozápadním cípu okresu Ford a jedním nebo dvûma hektary zasahovalo i na území okresu Van Buren. VÏdycky na jafie se honosilo pfiízviskem nejvût‰í vodní plochy ve státû Mississippi, zato na konci léta, kdyÏ uÏ dlouho nepr‰elo, bylo vody málo a slunce se do ní opíralo tak dlouho, dokud ji nevysu‰ilo. Bfiehy, táhnoucí se kdysi v úctyhodné délce, postupovaly a navzájem se pfiibliÏovaly, aÏ nakonec ohraniãovaly nehlubokou nádrÏ ãervenohnûdé vody. Jezero ze v‰ech stran napájely nesãetné potoky, potÛãky, pfiíkopy a mokfiiny, ale také nûkolik vodních tokÛ dost velk˘ch na to, aby se jim mohlo fiíkat fieky. Hustá síÈ v‰ech tûchto pfiítokÛ dala v okolí jezera vzniknout velkému poãtu mostÛ. Po nich teì uhánûl Ïlut˘ pick-up v usilovné snaze najít vhodné místo, kde by mohl vyloÏit nevítaného pasaÏéra. 15
Cobb byl zoufal˘. Vûdûl je‰tû o jednom mostû, úzkém a dfievûném, pfies Foggy Creek. KdyÏ se k nûmu ale pfiiblíÏil, uvidûl ãernochy s udicemi, proto zahnul na boãní cestu a zastavil. Spustil zadní dvefie, vytáhl dívku ven a hodil ji do malé rozsedliny porostlé popínav˘mi rostlinami. Carl Lee Hailey domÛ nespûchal. Gwen se nechá snadno vyvést z rovnováhy. UÏ mnohokrát volala do papírny, kdyÏ si myslela, Ïe nûkteré z dûtí bylo uneseno. Odchod si píchl pfiesnû ve stanovenou dobu a cesta domÛ mu trvala obvyklou pÛlhodinu. KdyÏ ale zaboãil na ‰tûrkovou pfiíjezdovou cestu a uvidûl pfied sv˘m domem parkovat policejní vÛz, znervóznûl. Podél cesty stála rÛznû zaparkovaná auta patfiící ãlenÛm Gweniny rodiny a na dvofie byl je‰tû jeden automobil, kter˘ neznal. Z jeho boãních oken trãely rákosové pruty a uvnitfi sedûlo aspoÀ sedm slamûn˘ch kloboukÛ. Kde je Tonya a chlapci? KdyÏ otevíral vchodové dvefie, sly‰el, jak Gwen pláãe. Napravo, v malém ob˘vacím pokoji, zastihl zástup lidí tísnících se nad tûlíãkem na pohovce. Dítû leÏelo pod mokr˘mi ruãníky, obklopeno plaãící rodinou. KdyÏ pfiistoupil k pohovce, pláã ustal a dav ucouvl. Pouze Gwen zÛstala u dcery a nûÏnû ji hladila po vlasech. Carl Lee si klekl vedle pohovky a dotkl se dívãina ramene. Mluvil k dcerce a ona se pokusila o úsmûv. Její obliãej byla jediná krvavá masa, opuchlá a rozdrásaná. Nateklá zavfiená víãka mokvala. Hledûl na její drobné tûlíãko, zabalené do ruãníkÛ a krvácející od ãela po kotníky, a oãi se mu zalily slzami. Zeptal se Ïeny, co se stalo. Gwen se roztfiásla, zaãala vzlykat a její bratr ji odvedl do kuchynû. Carl Lee se vztyãil a obrátil se k houfu pfiíbuzn˘ch. Trval na tom, aby mu fiekli, co se pfiihodilo. Rozhostilo se ticho. Zeptal se potfietí. Willie Hastings, pomocník ‰erifa 16
a jeden z Gwenin˘ch bratrancÛ, pfiistoupil ke Carlu Lee a zaãal vyprávût. Nûjací lidé rybafiící u Foggy Creeku na‰li Tonyu leÏet uprostfied silnice. ¤ekla jim, kdo je její otec, a oni ji pfiivezli domÛ. Hastings umlkl a upfienû hledûl na své boty. Carl Lee z nûj nespustil oãi a ãekal. V‰ichni okolo zadrÏovali dech a hledûli do zemû. „Co se stalo, Willie?“ vykfiikl Carl Lee a stále se díval na ‰erifova pomocníka. Hastings mluvil pomalu, pohled upfien˘ z okna. Opakoval, co povûdûla Tonya matce o dvou bíl˘ch muÏích a jejich dodávce, o lanu a o stromu, a o tom, jak jí ublíÏili. KdyÏ zaslechl sirénu sanitky, odmlãel se. Pfiíbuzní vy‰li stísnûnû ze dvefií na verandu. Sledovali, jak posádka sanitky vykládá nosítka a mífií do domu. Zdravotníci se zastavili na dvofie, kdyÏ se otevfiely hlavní dvefie a z nich vy‰el Carl Lee s dcerkou na rukou. NûÏnû jí nûco ‰eptal a po tváfiích mu pfiitom tekly veliké slzy. Do‰el k zadním dvefiím sanitky a nastoupil. Zdravotníci za ním dvefie zavfieli a opatrnû mu vzali dívku z náruãe.
OZZIE WALLS BYL JEDIN¯ ·ERIF âERNÉ PLETI VE státû Mississippi. V nedávné historii by se na‰lo je‰tû pár jin˘ch, ale v této chvíli byl tím jedin˘m on. Byl na to patfiiãnû hrd˘, protoÏe ãtyfiiasedmdesát procent obyvatel okresu Ford tvofiili bûlo‰i. AÏ dosud se ãerno‰i stávali ‰erify jen v oblastech s mnohem vût‰ím poãtem barevn˘ch. V Ïádném okrese s bílou vût‰inou v celé Mississippi nebyl ‰erifem zvolen ãernoch od ãasÛ Rekonstrukce, a ty skonãily v roce 1877.
2
17
V okrese Ford vyrostl a s vût‰inou tamních ãernochÛ i s nûkter˘mi bûlochy ho vázal pfiíbuzensk˘ svazek. KdyÏ na konci ‰edesát˘ch let odstranili rasovou segregaci, byl studentem prvního smí‰eného maturitního roãníku clantonské stfiední ‰koly. Chtûl zaãít hrát americk˘ fotbal v t˘mu nedaleké univerzity Ole Miss, ale tam uÏ byli dva ãerní hráãi. Stal se tedy hvûzdou Alcornské státní univerzity a hrál za její Berany na postu obránce, dokud jej zranûní kolena nepfiimûlo vrátit se do Clantonu. Po fotbalu se mu st˘skalo, ale funkce ‰erifa ho tû‰ila, zejména pak v dobû voleb, kdy dostával víc bûlo‰sk˘ch hlasÛ neÏ jeho bílí protikandidáti. Dûti bûlochÛ ho milovaly, protoÏe to byl hrdina, fotbalová hvûzda, která kdysi hrávala pfied televizními kamerami a mûla fotky v ãasopisech. Jejich rodiãe si ho váÏili a volili ho, protoÏe to byl rázn˘ policajt, kter˘ nedûlal rozdíly mezi bíl˘mi a ãern˘mi grázly. Bílí politici ho podporovali, protoÏe od té doby, co se stal ‰erifem, se ministerstvo spravedlnosti nepletlo do záleÏitostí okresu. A ãerní ho uctívali, protoÏe to byl Ozzie, jeden z nich. Teì místo obûda ãekal ve své kanceláfii v budovû vûznice na Hastingse, aÏ se vrátí s hlá‰ením z domu Haileyov˘ch. Mûl uÏ podezfiení. Billy Ray Cobb nebyl ‰erifovi a jeho lidem neznám˘. Ozzie o nûm vûdûl, Ïe obchoduje s drogami, nikdy se mu ale nepodafiilo chytit ho pfii ãinu. Vûdûl taky, jak umí b˘t zl˘. Dispeãer se spojil s pomocníky ‰erifa. Ohlásili se centrále ve vûznici a Ozzie jim dal pokyny, aby vypátrali Billyho Raye Cobba, ale zatím ho nezat˘kali. PomocníkÛ bylo dohromady dvanáct, devût bûlochÛ a tfii ãerno‰i. Teì se rozjeli po okrese hledat elegantní Ïlutou dodávku Ford s vlajkou Konfederace za zadním oknem. KdyÏ Hastings koneãnû dorazil, vydal se s ‰erifem do okresní nemocnice. Hastings jako obyãejnû fiídil a Ozzie dával rádiem pokyny. V nemocniãní ãekárnû v prvním po18