Tři základní prvky lidské přirozenosti
1. Jak je důležité připadat si důležitě Lidé se potřebují cítit důležití, touží po uznání a ocenění. – Thomas Dewey
Lidská potřeba cítit se důležitě je vyšší než fyziologické potřeby, například potřeba utišit hlad, protože jakmile se člověk nají, přestane být hladový. Potřeba připadat si důležitě je dokonce ještě vyšší než potřeba lásky, protože jakmile člověk získá lásku, jeho potřeba je uspokojena. Potřeba cítit se důležitě je vyšší než touha po bezpečí, protože jakmile je člověk v bezpečí, otázka bezpečnosti ztrácí na významu. Touha cítit se důležitě je nejsilnější stálou lidskou potřebou a je to jedna z vlastností, jíž se lišíme od zví11
Rady pro život
řat. Díky této potřebě lidé nosí značkové oblečení, jezdí v drahých autech, chlubí se dětmi a uvádějí své tituly na jmenovce na dveřích. Je to hlavní důvod, proč se děti sdružují v pouličních partách. Někteří se ve své touze po proslulosti uchylují dokonce i k pronásledování a vraždám. Studie zaměřené na manželství zjistily, že ženy neodcházejí z dlouhodobých vztahů kvůli týrání, krutosti nebo panovačnosti, ale kvůli nedostatku uznání. Touha po ocenění, uznání a pocitu důležitosti je všemocná. Čím důležitěji si bude člověk ve vaší společnosti připadat, tím vstřícněji se bude vůči vám chovat.
2. Lidé se v první řadě zajímají sami o sebe Lidé se mnohem více zajímají o sebe než o vás, a proto byste s nimi měli hovořit hlavně o nich. Měli byste například mluvit o jejich pocitech o jejich rodině o jejich přátelích o jejich postavení o jejich potřebách o jejich názorech o jejich majetku a nikdy o sobě a o svých záležitostech – pokud se vás nezeptají. Jinak řečeno, lidé se v podstatě zajímají jen o sebe a o to, „co jim určitá situace přináší“. Chcete‑li s nimi 12
Tři základní prvky lidské přirozenosti
navázat úspěšný vztah, musíte si uvědomit, že toto pravidlo je základním kamenem mezilidských vztahů. A pokud se vás někdo nezeptá na vás a na vaše záležitosti, znamená to, že ho to nezajímá, proto o tom ani nemluvte. Někteří lidé jsou tímto základním principem lidské přirozenosti zklamáni a domnívají se, že druzí lidé jsou sobečtí a zaujatí sami sebou. Je totiž moderní věřit, že bychom se měli rozdávat a nečekat žádnou oplátku. Lidé, kteří se chovají naprosto nesobecky, většinou chápou základní zákon, že „to, co dáš, se ti později v nějaké podobě vrátí i s úroky“. Skutečnost je taková, že všechno, co v životě děláme, je motivováno zájmem o vlastní osobu. Dokonce i dar, který jste věnovali místní dobročinné organizaci, byl motivován vašimi vlastními zájmy a pocitem šlechetnosti, který jste při tom měli. V zásadě jde o to, že odměnu jste nakonec obdrželi vy, i když jste přispěli anonymně. Matka Tereza zasvětila ostatním celý svůj život, takže cítila naplnění skrze svou službu Bohu. To všechno není negativní, ale pozitivní. Lidé, kteří očekávají, že ostatní nebudou v první řadě sledovat svoje zájmy, jsou neustále zklamáváni a mají pocit, že je ostatní „nechali na holičkách“. Není nutné cítit se kvůli tomu zahanbeně nebo se za to omlouvat – tak to prostě v životě je. Chovat se tak, aby nám to bylo ku prospěchu, je instinkt přežití, který je pevně zakotven v našem mozku a je typickým lidským znakem od počátku věků. Je to základ pudu sebezáchovy. Pochopíme‑li, že každý z nás klade vlastní zájmy na první místo, učiníme první krok na cestě k úspěšnému jednání s druhými lidmi. 13
Rady pro život
Dávejte lidem najevo, že je oceňujete a uznáváte, a lidé se ve vaší přítomnosti budou cítit důležití. Dělejte to každý den po dobu třiceti dní, až se z toho stane zvyk, který vám navždy přejde do krve.
3. Přirozená touha oplácet Člověk pociťuje neodolatelnou podvědomou touhu věnovat dárci něco, co má stejnou hodnotu jako to, co od něj dostal. Pokud se druhému člověku líbí, co jste mu darovali, bude vám chtít něco dát nebo pro vás udělat něco, co by se vám líbilo. Jestliže například člověk dostane pohlednici od někoho, komu žádnou pohlednici neposlal, pocítí naléhavou potřebu co nejrychleji mu odpovědět. Prokážete‑li někomu laskavost, bude obvykle čekat na příležitost, aby vám ji mohl oplatit. Pokud však působíte odtažitým nebo odměřeným dojmem, budou vás lidé vnímat jako nepříliš přátelského člověka a nebudou se k vám chovat přátelsky. Chováte‑li se přezíravě, mohou vás považovat za nezdvořilého nebo pohrdavého a budou se k vám chovat podobně. Jestliže je urazíte, budou vám chtít oplatit urážkou. Uděláte‑li něco pozitivního, v jisté chvíli se vám dostane pozitivní odezvy. Ale pokud se zachováte negativně, setkáte se s mnohem negativnější odezvou. Je to přírodní zákon a málokdy selže. Chcete‑li být oblíbení, udělejte to tak, aby se lidé v určitém ohledu vždy cítili důležitější než vy. Pokud 14
Souhrn
se budete chovat, jako byste byli lepší než oni, budou si lidé ve vaší společnosti připadat méněcenní a budou žárlit. Nijak to nepřispívá k budování dobrých vzájemných vztahů. Pokaždé když v restauraci dostanete výborné jídlo nebo když se vás prodavač v obchodě zeptá, jak se vám daří, nebo když uklízečka na letišti odnese vaše špinavé nádobí, usmějte se a poděkujte za laskavost. Pochopíte‑li tyto tři základní skutečnosti a začnete‑li se podle nich chovat, budete překvapeni, jak snadno dokážete ovlivnit ostatní. Souhrn 1. Nejnaléhavější přirozenou lidskou potřebou je potřeba cítit se důležitě a být oceňován. ●● Čím důležitěji si bude člověk ve vaší společnosti připadat, tím vstřícněji se bude vůči vám chovat. 2. Lidé se zajímají především sami o sebe. ●● Přistupujte k lidem s ohledem na to, co si myslí a chtějí oni, nikoli co si myslíte a chcete vy. 3. Přirozená touha oplácet ●● Cokoli rozdáte, dostanete mnohonásobně zpátky – někdy, někde.
15
ČÁST A
Postarejte se, aby si lidé připadali důležití
1. kapitola
Jak upřímně chválit
V
ýzkumy ukazují, že pochválíte‑li druhého člověka, bude vás pravděpodobně vnímat jako sympatického, chápajícího a přitažlivého společníka. Skládejte tedy poklony partnerovi, spolupracovníkům, zaměstnancům, šéfovi, zákazníkům nebo klientům, pošťákovi, zahradníkovi, svým dětem, člověku, s nímž jste se právě seznámili. Každému! Na každém člověku je něco, čeho si můžete všimnout a co můžete pochválit, i když vám to připadá malé nebo bezvýznamné. Ručíme vám za to, že když se budete pravidelně snažit, aby si lidé ve vaší přítomnosti připadali výjimečně, otevře se vám úplně nový a jiný svět. Svůj obdiv nejčastěji vyjadřujeme přímou kladnou poklonou. Tímto typem sdělení někomu otevřeně dáváme najevo, co se nám líbí na jeho chování, vzhledu nebo majetku. Například: Chování: Jsi dobrý trenér. Vzhled: Máš pěkný účes. Majetek: Líbí se mi tvoje zahrada. 19
Rady pro život
Ukázalo se, že nejpřesvědčivější jsou poklony týkající se chování člověka. Jejich účinnost ještě zvyšují dvě techniky:
1. Použijte jméno dané osoby Vyslovíte‑li jméno svého protějšku, vyvoláte v něm větší zájem o rozhovor. Člověk bude pozorně naslouchat kaž dému sdělení, které následuje po vyslovení jeho jména. Pokaždé když se chystáte říci něco důležitého, začněte jménem svého posluchače. Váš protějšek bude vašemu sdělení věnovat pozornost a lépe si je zapamatuje.
2. Nejen co, ale také proč Většina poklon se mine účinkem, protože lidé sice řeknou, co se jim líbí, ale nevysvětlí, proč se jim to líbí. Síla poklony a pochvaly závisí na jejich upřímnosti. Řeknete‑li svému protějšku, co se vám líbí, bude to často působit jako neupřímné lichocení a nezanechá to v něm žádný dojem. Vždy řekněte také, proč se vám to líbí. Například: Chování: „Alane, jsi výborný trenér, protože každému z nás věnuješ osobní pozornost.“ Vzhled: „Sue, máš pěkný účes, protože zdůrazňuje tvoje oči.“ Majetek: „Johne, tvoje zahrada je krásná, protože se dokonale hodí do tohoto prostředí.“
20