Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 9
1. kapitola H Konec ãervna, 1825 Sídlo Eyeworth poblíÏ Frithamu v Novém lese, Hampshire an-Ïel-ka, man-Ïel-ka, man-Ïel-ka. Michael Anstruther-Wetherby v duchu zaklel. Ten refrén mu ne‰el z hlavy uÏ cel˘ch ãtyfiiadvacet hodin. KdyÏ odjíÏdûl ze svatební hostiny Amelie Cynsterové, pohánûl jeho rytmus kola koãárku a teì dunûl do rovnomûrného dusotu kopyt jeho hnûdáka. Michael stiskl rty a pfiinutil hnûdáka zahnout od stájí na pfiíjezdovou cestu, která vedla kolem jeho domu. Kdyby se nevydal do Cambridgeshiru na Ameliinu svatbu, byl by uÏ o krok blíÏ tomu stát se zasnouben˘m gentlemanem. JenÏe ani ve snu by ho nenapadlo nechat si takovou událost ujít. Jednak byla hostitelkou jeho sestra Honoria, vévodkynû ze St. Ives, a také se pfii té slavnostní pfiíleÏitosti se‰la celá rodina. A Michael rodinná pouta ctil. Pfiíbuzenské svazky mu v uplynul˘ch letech byly v mnohém uÏiteãné – nejdfiív kdyÏ získal kfieslo parlamentního zástupce ve svém okrsku, a pak i tehdy, kdyÏ si razil cestu funkcemi vzhÛru. Ale v˘hody, které pfiiná‰ela pokrevní pouta, nebyly tím, co oceÀoval nejvíce. Rodina pro nûj vÏdycky hodnû znamenala. Objel masivní dvoupatrov˘ dÛm z ‰edého kamene a jeho pohled padl – tak jako pokaÏdé, kdyÏ jel touhle cestou – na pomník, kter˘ stál u cesty mezi bránou a domem. Mezi tmav˘mi kfiovisky, jeÏ rostla pod kme-
M
9
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 10
S TEPHANIE L AURENSOVÁ ny vysok˘ch stromÛ, stál uÏ ãtrnáct let prost˘ kamenn˘ obelisk. Oznaãoval místo, kde jeho rodinu – oba rodiãe, mlad‰ího bratra a sestru – zabil padající strom, kdyÏ v kolesce ujíÏdûli za boufie domÛ. Michael a Honoria tehdy sledovali ne‰tûstí z oken své ‰kolní uãebny v nejvy‰‰ím patfie. MoÏná je prostû v lidské povaze váÏit si toho, co ãlovûk ztratil. Po té tragédii zÛstali s Honorií ‰okovaní, zoufalí, osamûlí, ale mûli aspoÀ jeden druhého. JenÏe jemu bylo sotva devatenáct, jí ‰estnáct, takÏe se museli rozdûlit. Nikdy spolu ov‰em neztratili kontakt, byli si velmi blízcí, dokonce i teì v dospûlosti. Ale pak Honoria potkala ëábla Cynstera, a teì mûla svou vlastní rodinu. Michael zpomalil Atlase a popojel s ním k pomníku, a náhle si opût palãivû uvûdomil, Ïe on Ïádnou rodinu nemá. Jeho Ïivot pfiekypoval aktivitou, dny mûl rozplánované dlouho dopfiedu. Jen velmi zfiídka zaÏíval momenty, kdy ho jeho osamûlost a ztráta tak palãivû bodaly. Zastavil se a zadíval se na obelisk. Pak zaÈal zuby, uchopil otûÏe a obrátil se k cestû. Atlas zrychlil krok a projel branou na úzkou pra‰nou silnici. Michael ho udrÏoval v mírném poklusu. Stra‰liv˘ ryk umírajících koní v jeho pamûti se pomalu vytrácel. Dnes se Michael rozhodl podniknout první krok k zaloÏení vlastní rodiny. Man-Ïel-ka, man-Ïel-ka, man-Ïel-ka. Kolem nûj se rozevfiela bujná náruã pfiírody a pfiitiskla ho na svou svûÏí zelenou hruì, pfiivítala ho v lesích a na loukách, které byly jeho prav˘m domovem. Slunce se mezi hust˘m listovím vytrácelo a zase vracelo, paprsky se mihotaly v pohyblivé zeleni. Ptáci ‰vitofiili a ãifiikali. Kromû ‰ustotu vûtví neru‰il dunûní Atlasov˘ch kopyt Ïádn˘ jin˘ zvuk. Úzká a klikatá cesta konãila na Eyeworthshém sídle. V opaãném smûru se napojovala na ‰ir‰í silnici, která vedla do Lyndhurstu. Nedaleko od 10
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
IDEÁLNÍ
Stránka 11
N E V ù S TA
téhle kfiiÏovatky se odpojovala dal‰í cesta, po níÏ se dalo dojet do vesnice Bramshaw. To byl MichaelÛv cíl. Tuhle vûc naplánoval uÏ pfied nûkolika mûsíci, opût ho v‰ak od jeho úmyslu odvedly vládní povinnosti a on na svoje odhodlání pozapomnûl... KdyÏ si to ale uvûdomil, rozhodl se b˘t na sebe pfiísnûj‰í a pfiimûl se k tomu, aby si stanovil pfiesn˘ postup. Kromû náv‰tûvy Ameliiny svatby se tohoto plánu úzkostlivû drÏel. Úmyslnû odjel z hostiny brzy, aby mohl zpeãetit svÛj osud co nejdfiív. Cestou ze Somershamu, odkud vyrazil uprostfied odpoledne, se stavil u pfiítele v Basingstoku, kde pfienocoval. O svém pravém dÛvodu, proã spûchá domÛ, nikomu nefiekl, i kdyÏ mu v mysli neustále hlodal... A tíÏil ho? Vyrazil od pfiítele brzy ráno, takÏe domÛ pfiijel bûhem dopoledne a byl rozhodnut˘ dál uÏ nic neoddalovat. Kostky jsou vrÏeny a záleÏitost sice je‰tû není úplnû dofie‰ena, ale je pfiinejmen‰ím napÛl pfiipravena. „Státního v˘znamu?“ „Dalo by se to tak nazvat.“ Usmál se, kdyÏ si vzpomnûl, jak se o tom bavil s Amelií. Jeho odpovûì byla sv˘m zpÛsobem naprosto pravdivá. KdyÏ se dosud svobodn˘ ãlen parlamentu ve tfiiatfiiceti letech dozvûdûl, Ïe se s ním poãítá na ministerskou funkci, bylo jeho budoucí manÏelství rozhodnû „záleÏitostí státního v˘znamu“. Michael chápal, Ïe se musí oÏenit, a akceptoval to. Vlastnû vÏdycky poãítal s tím, Ïe k tomu jednoho dne dojde. Jak jinak by získal rodinu, po které touÏil? JenÏe léta ubíhala a jeho pohltila politická kariéra. SbliÏování s Cynsterov˘mi i úãast na akcích spoleãenské smetánky zpÛsobily, Ïe Michael byl stále ménû ochotn˘ zab˘vat se sv˘m potenciálním manÏelstvím. Teì ov‰em nade‰la ta pravá chvíle. Po posledním zasedání parlamentu pfied letní pfiestávkou uÏ Michael nemohl b˘t na pochybách: ministersk˘ pfiedseda od nûj oãekává, Ïe se po prázdninách vrátí do Lond˘na s manÏelkou, aby se s ním dalo poãítat pro obsazení 11
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 12
S TEPHANIE L AURENSOVÁ vládního kfiesla pfii oãekávan˘ch zmûnách v kabinetu. TakÏe Michael si uÏ od dubna aktivnû hledal ideální manÏelku. Kolem nûj se rozprostírala pokojná venkovská krajina. Dusot koní znûl stále je‰tû v rytmu man-Ïel-ka, manÏel-ka, ale jak se Michael blíÏil k cíli, obsah tûch slov ztrácel svou naléhavost. Bylo snadné stanovit si povahové rysy a vlastnosti, které oãekával od své budoucí Ïeny. Chtûl, aby byla pfiimûfienû hezká, vûrná, dokázala ho podporovat tím, Ïe bude zdatná hostitelka, chtûl, aby byla dostateãnû inteligentní, coÏ by ale odlehãoval její smysl pro humor. Jakmile si vytvofiil tento ideál, dal se do hledání, ale poté, co strávil mnoho hodin v plesov˘ch sálech, pfiidal ke v‰em tûm vlastnostem dal‰í poÏadavek. Usoudil, Ïe by bylo ideální najít si manÏelku, která rozumí zvlá‰tnostem Ïivota politika – a je‰tû lépe úspû‰ného politika. Pak se setkal s Elizabeth Mollisonovou, nebo spí‰ znovu setkal, protoÏe ji vlastnû znal cel˘ Ïivot. Jejímu otci Geoffreymu Mollisonovi patfiilo Bramshawské sídlo v sousedství Michaelova domova a b˘val poslancem za tuto oblast. Neãekaná smrt jeho manÏelky ho tak zasáhla, Ïe na svoje postavení rezignoval právû ve chvíli, kdy se do politiky obul Michael Anstruther-Wetherby se sv˘m dûdeãkem a Cynsterov˘mi v zádech. Vypadalo to jako osudová pfiíleÏitost. Geoffreymu se jako svûdomitému muÏi ulevilo, Ïe mÛÏe pfiedat otûÏe do rukou nûkoho, koho zná. Michael a Geoffrey sice nepatfiili ke stejné generaci a mûli i rozdílné povahy, zvlá‰È pokud ‰lo o míru ctiÏádostivosti, ale b˘val˘ politik byl vÏdy ochoten pfiispût svému nástupci radou i jinak. Michael doufal, Ïe mu Geoffrey pomÛÏe také teì – tím, Ïe bude podporovat jeho úmysly oÏenit se s Elizabeth. Ta se, jak se mu zdálo, silnû blíÏila jeho ideálu. Pravda, byla hodnû mladá – teprve devatenáct let –, ale pocházela z úctyhodné rodiny, jistû byla dobfie vychovaná a natolik vzdûlaná, Ïe se bude schopna nauãit v‰emu, 12
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
IDEÁLNÍ
Stránka 13
N E V ù S TA
co se od ní bude chtít. Byla to pravá anglická kráska s plav˘mi vlasy, modr˘ma oãima a svûtlou pletí, mûla ‰tíhlou postavu, která odpovídala souãasné módû. Je‰tû dÛleÏitûj‰í ov‰em bylo, Ïe vyrostla v domácnostech politikÛ. KdyÏ její matka zemfiela a Geoffrey se vzdal kariéry, dal dceru na starost její tetû Augustû, lady Cunninghamové, manÏelce vysoce postaveného diplomata. A její mlad‰í teta Caroline se provdala za britského ambasadora v Portugalsku, takÏe Elizabeth strávila jistou dobu také na velvyslanectví v Lisabonu. Od maliãka se tak pohybovala mezi politiky a diplomaty. Michael si byl naprosto jist˘, Ïe by zvládla vést i jeho domácnost. A sÀatek s ní by samozfiejmû posílil i jeho politické postavení v kraji, kter˘ v parlamentu reprezentoval. To nebylo nic, nad ãím by mûl ohrnovat nos, i kdyÏ se v budoucnosti hodlal vûnovat zahraniãním záleÏitostem. ManÏelka, o níÏ by vûdûl, Ïe bude pfiikládat na oheÀ jeho ctiÏádosti, by pro nûj byla poÏehnáním. Michael si v duchu zopakoval, jak chce celou záleÏitost probrat s Geoffreym. Zatím nechtûl oficiálnû poÏádat o Elizabetinu ruku. Potfiebuje ji lépe poznat a umoÏnit jí, aby poznala ona jeho. Ale vzhledem k dlouholet˘m stykÛm s rodinou Mollisonov˘ch nepovaÏoval za moudré tajit pfied Geoffreym své úmysly. Kdyby byl otec proti, nemûlo by smysl se o nûco snaÏit. Michael sice pochyboval, Ïe by taková situace mohla nastat, ale rozhodnû niãemu neu‰kodí, kdyÏ to s Geoffreym probere a získá ho na svou stranu. Pokud se po pár setkáních s Elizabeth ukáÏe, Ïe je právû tak pfiíjemná a vstfiícná, jak mu pfiipadala ve mûstû, mÛÏe vyslovit svou nabídku a odvést si ji k oltáfii. Do podzimního zasedání parlamentu má je‰tû spoustu ãasu. MoÏná to byl trochu chladnokrevn˘ postup, ale Michael byl pfiesvûdãen o tom, Ïe jemu bude lépe vyhovovat manÏelství zaloÏené na oboustranné dohodû neÏ na vá‰ni. Navzdory tomu, jak moc se sblíÏil s Cynsterov˘mi, si z nich nehodlal brát pfiíklad, pokud ‰lo o manÏelství. Po13
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 14
S TEPHANIE L AURENSOVÁ kládal se za jin˘ druh muÏe. Cynsterovi byli vá‰niví, odhodlaní, panovaãní a arogantní. Michael byl moÏná stejnû odhodlan˘, ale svou aroganci se uÏ dávno nauãil potlaãovat. A jako politik si nemohl dovolit propadat vá‰ním. Nebyl muÏem, jehoÏ rozum by se podfiizoval srdci. Pfiímoãar˘ sÀatek se Ïenou, která naplÀuje jeho ideál – pfiesnû to potfieboval. Probral tuto vyhlídku a pfiednosti Elizabeth Mollisonové se sv˘m dûdeãkem a také s tetou Harriet Jennetovou, v˘znamnou politickou hostitelkou. Oba jeho rozhodnutí podpofiili s typickou jízlivostí Anstruther-WetherbyÛ. Harriet si odfrkla: „Jsem ráda, Ïe ti Honoria a ti v‰ichni kolem ní nepopletli hlavu. Volba manÏelky je pfiíli‰ dÛleÏitá záleÏitost na to, aby se muÏ rozhodoval podle barvy Ïenin˘ch oãí.“ Michael pochyboval, Ïe barva oãí hrála v rozhodování cynsterovsk˘ch muÏÛ nûjakou zásadní roli. To spí‰ jiné fyzické atributy... ale samozfiejmû rad‰i drÏel jazyk za zuby. Magnus se rovnûÏ struãnû vyjádfiil k tématu, a to v tom smyslu, jak nemoudré je nechat svÛj Ïivot ovládat vá‰ní. Pak svého vnuka témûfi bez ustání pobízel, aby se uÏ pustil do díla a získal Elizabetinu ruku. Zvlá‰tní, Ïe na Ameliinû svatbû se svého oblíbeného tématu vzdal a ignoroval tak skvûlou pfiíleÏitost k nátlaku... ale na druhou stranu, v‰echny sÀatky slavené v Somershamu byly uzavírané z lásky. MoÏná právû to, Ïe MichaelÛv sÀatek k nim patfiit nemûl, pfiesvûdãilo dûdeãka se ve spoleãnosti Cynsterovy rodiny o vnukov˘ch zásnubách moudfie nezmiÀovat. Cesta ho stále víc a víc pfiibliÏovala k cíli a Michaela se zmocnila podivná netrpûlivost. Pfiitáhl Atlasovi otûÏe, aby kÛÀ bûÏel rovnomûrnû. Stromy pfied ním profiídly a mezi jejich kmeny a podrostem vykukovala úrodná pole kolem Lyndhurstské cesty. Michael pocítil zvlá‰tní jistotu, Ïe teì je ta pravá chvíle na to, aby uskuteãnil svÛj plán a oÏenil se, aby zalo14
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
IDEÁLNÍ
Stránka 15
N E V ù S TA
Ïil rodinu, v níÏ by vyrÛstala dal‰í generace. Aby tu zapustil kofieny a vstoupil do dal‰í fáze svého Ïivota. Cestu tvofiil sled zatáãek. Stromy a podrost tlumily v‰echny zvuky, takÏe neÏ k Michaelovi dolehlo rachocení kol, koãár uÏ byl témûfi u nûj. Mûl sotva ãas strhnout Atlase ke stranû, kdyÏ se proti nûmu ze zatáãky divoce vyfiítil oãividnû neovladateln˘ povoz. V mÏiku ho minul a fiítil se dál k jeho domovu. OtûÏe svírala v rukou bledá ‰tíhlá Ïena, která se ze v‰ech sil snaÏila dostat konû pod kontrolu. Michael zaklel a otoãil svého konû. Vydal se za koãárem dfiív, neÏ se vÛbec staãil zamyslet. KdyÏ to udûlal, zaklel znovu. Nehody koãárÛ patfiily k jeho nejhor‰ím noãním mÛrám – hrozba toho, Ïe by se mohl stát svûdkem dal‰í, ho bodla do boku jako ostruha. Pobídl Atlase k trysku. Koãár se kymácel, skoro letûl vzduchem. KÛÀ se brzy unaví, jenÏe tahle cesta za chvíli konãí u Eyeworthského sídla. Pfiíli‰ brzy. Michael se na sídle narodil, proÏil tu prvních devatenáct let svého Ïivota. Znal kaÏd˘ kámen na téhle cestû. Atlas byl ãerstv˘. Jeho pán popustil otûÏe a fiídil ho rukama a nohama. Vzdálenost mezi ním a koãárem se zkracovala, ale ne dost rychle. Brzy se uÏ ze silnice stane pfiíjezdová cesta, konãící ostrou zatáãkou pod schody k sídlu. ZapfiaÏen˘ kÛÀ zatáãku vybere, ale koãár ne. Pfievrátí se a ta Ïena skonãí pod ním... na kamenech lemujících záhony pfied sídlem. Kolem se mihla brána. UÏ nebyl ãas. Michael se vztyãil ve tfimenech, odrazil se a skoãil na koãár. Polovinou tûla dopadl na kozlík a vytáhl se vzhÛru. Natáhl se pfies Ïenu a uchopil opratû. Tvrdû jimi ‰kubl. Dáma zavfiískla. KÛÀ zafiiãel. 15
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 16
S TEPHANIE L AURENSOVÁ Michael visel celou vahou svého tûla na postroji. Nebyl ãas myslet na nic jiného, udûlat nic jiného. Musel jen zastavit konû. Kopyta se sklouzla, kÛÀ znovu zafiehtal, sm˘kl sebou stranou – a zÛstal stát. Michael hrábl po brzdû koãáru – pfiíli‰ pozdû. Hybná energie uÏ koãár prudce roztoãila. Nepfievrátil se jen náhodou. Dáma vylétla z kozlíku na okraj trávníku. Michaela to vzápûtí mr‰tilo za ní. Îena dopadla tváfií k zemi. On se svalil na ni. Na okamÏik se nemohl pohnout – nemohl popadnout dech. To kfiehké ‰tíhlé tûlo pod ním, Ïenské tûlo, v nûm rozezvuãelo ochranitelskou strunu. To byla spou‰È, která, kdyÏ se stiskla, uvolnila v‰echnu jeho hrÛzu a rostoucí zufiivost nad tím, k ãemu právû málem do‰lo. Co v‰echno bylo v sázce. Vypûnil v nûm strach, temn˘, iracionální, prastar˘, hlubok˘. Vzlínal do v˘‰e, sevfiel ho do sv˘ch paÏí a pfiidusil v‰echno ostatní. Ozval se skfiípot kopyt na ‰tûrku a Michael zvedl hlavu. ZapfiaÏen˘ kÛÀ ztûÏka supûl a snaÏil se jít dál, ale zabrzdûn˘ koãár ho zadrÏel. Zvífie se zastavilo. Atlas zÛstal stát na druhém okraji trávníku a stfiíhal u‰ima. „Ach!“ Îenské tûlo pod ním se vydû‰enû zavrtûlo. Jeho rameno ji tlaãilo do zad, jeho boky tiskly k zemi její stehna. Dokud nevstane, ta neboÏaãka se nepohne. Michael se pfiekulil na záda a posadil se. Jeho pohled padl na kamenn˘ pomník stojící jen o pár metrÛ dál. Jeho mysl naplnil koÀsk˘ ryk. ZaÈal zuby, namáhavû se nadechl a vstal. Se zachmufienou tváfií sledoval, jak se Ïena zvedá ze zemû a snaÏí se posadit. Naklonil se k ní, chytil ji za ruce a beze v‰ech cavykÛ ji vytáhl do stoje. „Co to ke v‰em ãertÛm mûlo b˘t za blázniv˘, bezhlav˘ –“ Zarazil se a pokusil se krotit svÛj hnûv, kter˘ se rozlétl na kfiídlech jeho nesmyslného dûsu. Ale 16
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
IDEÁLNÍ
Stránka 17
N E V ù S TA
byl to pfiedem prohran˘ boj. Michael si zaloÏil ruce v bok a zadíval se na pfiíãinu svého rozru‰ení. „KdyÏ nedokáÏete udrÏet otûÏe, nemáte fiídit koãárek.“ Vy‰tûkl to bez ohledu na to, jak jeho slova mohla dotyãnou zranit. „Víte, jak málo chybûlo, abyste se váÏnû zranila – nebo i zabila?!“ Na okamÏik si fiíkal, jestli neznámá není hluchá. Nedala vÛbec najevo, Ïe ho sly‰í. Caroline Sutcliffeová si oãistila ruce a pro jednou byla ráda, Ïe má rukaviãky. Ignorovala tu masu podráÏdûné muÏnosti pfied sebou – nemûla ani ponûtí, kdo to je, protoÏe mu zatím nepohlédla do tváfie. Oprá‰ila si suknû, v duchu se zamraãila na skvrny od trávy, narovnala si ÏivÛtek, rukávy, hedvábn˘ ‰átek. A koneãnû se odhodlala vzhlédnout. On... byl vy‰‰í, neÏ si myslela. Taky ‰ir‰í v ramenou. Hlavou jí bleskla vzpomínka na to, jak se vydûsila, kdyÏ se objevil vedle její kolesky, a jak její zdû‰ení vzrostlo je‰tû víc, kdyÏ na ni vyskoãil. Potlaãila ji. „Dûkuji vám, pane, aÈ jste kdokoli, za záchranu, i kdyÏ tak nepfiívûtivou.“ Tón, kter˘m to fiekla, by slu‰el vévodkyni – chladn˘, sebevûdom˘, pov˘‰en˘. Pfiesnû ten vÏdycky pouÏívala na dom˘‰livé muÏe. „Jakkoli –“ Zrak jí pomalu klouzal k jeho tváfii. Zamrkala. Její zachránce mûl slunce v zádech. Stál v plném svûtle, ale jeho tváfi se nofiila do stínÛ. Mladá Ïena zvedla ruku a zastínila si oãi. ZamÏourala na tváfi s pravideln˘mi, v˘razn˘mi rysy, na zaÈatou ãelist a hranat˘ obliãej, kter˘ vypovídal o tom, Ïe hledí na muÏe ze stejné spoleãenské tfiídy. Patricijsk˘ obliãej s ‰irok˘m ãelem a rovn˘m tmav˘m oboãím nad oãima, které její vzpomínky vykreslily jako nûÏnû modré. Vlasy mûl husté a tmavû hnûdé. Ojedinûlé ‰ediny na skráních mu jen dodávaly na zajímavosti. Byla to tváfi, která vypovídala o osobitém charakteru. Tváfi, kterou pfiijela hledat. Naklonila hlavu ke stranû. „Michael? Jsi Michael Anstruther-Wetherby, Ïe ano?“ 17
Ideální nevûsta - zlom
28.11.2013
18.31
Stránka 18
S TEPHANIE L AURENSOVÁ Michael na ni vytfie‰til oãi. ProhlíÏel si srdcovit˘ obliãej, lesklé hnûdé vlasy tak nad˘chané, Ïe pfiipomínaly chm˘fií pampeli‰ky, stfiíbfiitû modré oãi, trochu zvednuté v koutcích... „Caro.“ To jméno mu sklouzlo ze rtÛ bez rozm˘‰lení. Usmála se na nûj – oãividnû ji to potû‰ilo. V Michaelovi náhle na okamÏik v‰echno znehybnûlo. Kfiik umírajících koní utichl. „Ano. Je to uÏ dávno, co jsme spolu mluvili naposledy...“ Îenin zrak se rozostfiil, jak pátrala ve vzpomínkách. „Na Camdenovû pohfibu,“ pfiipomnûl jí Michael. Cafiin zesnul˘ choÈ Camden Sutcliffe byl legendou v diplomatick˘ch kruzích a velvyslancem Jeho Veliãenstva v Portugalsku. Caro se stala jeho tfietí manÏelkou. Znovu zaostfiila na jeho obliãej. „Mበpravdu. Pfied dvûma lety.“ „Od té doby jsem tû ve mûstû nevidûl.“ Zato o ní sly‰el. V diplomatick˘ch kruzích jí pfiezdívali Veselá vdova. „Jak se ti vede?“ „Dobfie, dûkuju za optání. Camden byl dobr˘ manÏel a schází mi, ale...“ Pokrãila zlehka rameny. „Byl mezi námi ãtyfiicetilet˘ vûkov˘ rozdíl, takÏe bylo nasnadû, Ïe to takhle dopadne.“ Její kÛÀ se pohnul, znovu se pokusil rozpohybovat koãár zaji‰tûn˘ brzdou. Michael i Caro se rychle vrátili do pfiítomnosti a oba se vrhli ke zvífieti. Caro pfiidrÏela koÀskou hlavu, zatímco Michael rozmotal opratû a prohlédl postroj. Zamraãil se pfiitom. „Co se stalo?“ I Cafiino ãelo zãefiily varhánky. „Nemám tu‰ení... Jela jsem ze setkání Dámského spolku ve Fordinghamu.“ Vyru‰ilo je zarachocení kol dal‰ího koãáru a oba se ohlédli k bránû. Povoz jí projel vcelku obratnû. Urostlá dáma na kozlíku je spatfiila, mávla na nû a pak zamífiila k nim. „Muriel trvala na tom, abych se shromáÏdûní zúãastnila – ví‰, jaká je,“ ozvala se rychle Caro, zatímco její slova pfiehlu‰ovalo rachocení kol. „Nabídla mi, Ïe mû tam sve18