Uãitel lásky
1 Ramiel se nehodlal nechat vydírat Ïádnou Ïenou – bez ohledu na to, jak moc touÏila po sexuálním potû‰ení. Opfiel se o dvefie knihovny a pfiivfien˘ma oãima si prohlíÏel Ïenu, která stála v polokruhovém v˘klenku pfied okny vyplÀujícími stûnu od stropu aÏ po podlahu. Na pozadí vzná‰ejících se chomáãÛ mlhy a povívajících záclon ji ukr˘val monolit z ãerné vlny a volné pásy Ïlutého hedvábí. Elizabeth Petreová. Nepoznal ji, zahalenou od hlavy aÏ po paty, v klobouku a beztvarém ãerném plá‰ti, obrácenou zády k nûmu. Nepoznal by ji stejnû, i kdyby byla nahá a vztahovala k nûmu paÏe a nohy do‰iroka rozevfiené v hfií‰né v˘zvû. Byl ‰ejkÛv levoboãek, nemanÏelsk˘ syn anglické hrabûnky a arabského ‰ejka. Ona byla manÏelka ministra financí a dcera anglického pfiedsedy vlády. Její pfiání se spoleãensky nesluãovala s jeho touhami, kromû tûch, co se naplÀovaly za zavfien˘mi dvefimi a v hedvábném povleãení. Ramiel si vzpomnûl na ãernovlásku, jejíÏ postel opustil sotva pfied hodinou. Mark˘za Clairdonová na nûj ãekala na ballum rancum, plese dûvek, kde tanãila nahá, zatímco si uÏíval s ostatními dûvkami. VyuÏila ho, aby ukojila svou potfiebu sexuálního vzru‰ení, a tak se na pár hodin stal zvífietem, za nûÏ ho povaÏovala, a vnikal do ní, pfiiráÏel a tiskl její tûlo, aby dosáhla toho okamÏiku dokonalého uvolnûní, v nûmÏ neexistovala Ïádná minulost ani budoucnost, Ïádná Arábie ani Anglie – jen v‰e zatemÀující zapomnûní. MoÏná by zatouÏil mít i tuhle Ïenu, kdyby se sama svévolnû nevnutila do jeho domu pomocí v˘hrÛÏek a pfiemlouvání. Svaly napjaté, jak krotil svou bojovnost, nepozorovanû se odtáhl od studeného mahagonového dfieva a kráãel po 5
Robin Schoneová perském koberci nataÏeném na podlaze knihovny. „Co si pfiejete, paní Elizabeth Petreová, Ïe jste vnikla do mého domu a ohrozila mé obãanské soukromí?“ Jeho hlas znûl navzdory anglické kultivovanosti podráÏdûnû, i kdyÏ se snaÏil zamaskovat arabskou vznûtlivost, a rozezníval tfii velká kfiídla posuvn˘ch oken aÏ k zaoblen˘m mosazn˘m konzolím se záclonami, které lemovaly dvanáct stop vysoká okna od stropu v˘klenku aÏ na zem. Poznal, Ïe se ta Ïena zaãíná bát, pfiímo to cítil ve vzduchu, i pfies pronikavou vlhkou mlhu. Ramiel chtûl, aby dostala strach. ·lo mu o to, aby si uvûdomila, jak je zranitelná, sama v pokoji ‰ejkova levoboãka, kde ji nemohl ochránit ani manÏel, ani otec. Pfiál si, aby naprosto jasnû pochopila, Ïe jeho tûlo patfií jen jemu a on si s ním také svobodnû nakládá; od nikoho se nenechá vydírat a nutit k sexu. Ramiel se zastavil pod rozsvícen˘m lustrem a ãekal, aÏ se otoãí a postaví se tváfií v tváfi dÛsledkÛm svého ãinu. Plyn hofiel, syãel a prskal do mrazivého ticha. „Tak k vûci, paní Petreová, k mému sluhovi jste se tak zdrÏenlivû nechovala,“ lehce ji popíchl. Vûdûl, co by chtûla, a vyz˘val ji, aby ta slova, ta nemravná slova, ta dÛvûrná slova vyfikla: Chci ‰oustat Araba; za‰ukat si s levoboãkem. „Co asi mÛÏe Ïádat Ïena, jako jste vy, od tak spoleãensky nepfiijatelného muÏe, jako jsem já?“ Teì se postava v beztvarém vlnûném plá‰ti pomalu, obezfietnû obrátila ãelem k nûmu; Ïena zÛstala stát zarámovaná mezi Ïlut˘mi záhyby hedvábn˘ch záclon. Ani ãern˘ závoj pfies tváfi v‰ak nezakryl její pfiekvapení, kdyÏ ho uvidûla. Ramielovi zahrál na rtech posmû‰n˘ úsmûv. Tu‰il, na co myslí. Napadlo to kaÏdou Angliãanku, sotva ho poprvé spatfiila. Tenhle muÏ, napÛl Arab, by nemûl mít vlasy jako sluncem vybûlenou p‰enici. Tenhle muÏ, napÛl Arab, by se nemûl oblékat do ‰atÛ na míru stfiiÏen˘ch jako angliãtí gentlemani. Tenhle muÏ, napÛl Arab– 6
Uãitel lásky „Chci, abyste mû nauãil, jak uspokojit muÏe.“ Její hlas byl sice tlumen závojem, v˘znam slov v‰ak byl nezpochybniteln˘. Tak tahle slova neãekal. Ramielovi se na vtefiinu, která se zdála b˘t nekoneãnou, zastavilo srdce v hrudi. Pfied oãima mu vytanuly erotické pfiedstavy... Vidûl Ïenu... nahou... jak ho do sebe pfiijímá... v‰emi zpÛsoby, jak jen Ïena dokáÏe pfiijmout muÏe... aby proÏil rozko‰... stejnû úchvatnou, jakou proÏívá ona. Ucítil spalující Ïár v rozkroku. Zjistil, Ïe mu proti jeho vÛli vstává a tvrdne úd, vzru‰en˘ pfiedstavami, které se nikdy nenaplní, protoÏe ho vyhnali do této ledové zemû bez vá‰ní, kde ho Ïeny jen zneuÏívají pro své osobní potfieby – a za jeho vlastní mu spílají. Popadl jej prudk˘ hnûv. Zlobil se na Elizabeth Petreovou proto, Ïe se vetfiela do jeho domu kvÛli svému vlastnímu uspokojení, maskujíc se zájmem o to, jak se nauãit uspokojit muÏe. Zlobil se i na sebe, protoÏe ve sv˘ch osmatfiiceti letech je‰tû nepfiestal touÏit po tom, co mu nabízela, i kdyÏ vûdûl, jaká je to leÏ: Angliãanky netouÏily po tom, aby se dozvûdûly, co by uspokojilo ‰ejkova nemanÏelského syna. Ramiel se pfiiblíÏil k té Ïenû, jeÏ se halila plá‰tíkem poãestnosti, úmyslnû drsnû. Ocenil, Ïe necouvla pfied jeho hnûvem. Sobû pfiipsal k dobru, Ïe se spokojil s pouh˘m odhrnutím jejího závoje. Zblízka a bez prÛsvitné ãerné látky, jeÏ jí bránila v pfiímém pohledu, teì naplno spatfiila arabské dûdictví tohoto muÏe. Mûl tmavou kÛÏi, opálenou aÏ k vlasÛm, vybledl˘m od slunce. Teì teprve pozná, Ïe jeho obliãej anglického gentlemana je ve skuteãnosti pouhá fasáda. Uãil se b˘t muÏem v zemi, kde se Ïena cení jen jako polovina muÏe – arabskou Ïenu mohou prodat, znásilnit i zabít za daleko nevinnûj‰í ãin, neÏ na kter˘ si troufla tahle Angliãanka. Elizabeth Petreová by se mûla bát. „¤eknûte mi je‰tû jednou, co chcete,“ zamumlal smífilivûji. 7
Robin Schoneová Neucukla pfied závanem smûsi brandy, parfému, potu a sexu, kter˘ kolem sebe ‰ífiil. „Chci, abyste mû nauãil, jak uspokojit muÏe,“ zopakovala ti‰e a zaklonila hlavu, aby mu vidûla do oãí. Mûfiila sotva pût stop a tfii palce – musela tedy vzhlíÏet pomûrnû vysoko. Paní Elizabeth Petreová mûla nádhernû bílou pleÈ, tolik cenûnou u Ïen na draÏbách v arabsk˘ch zemích, kde muÏi demonstrovali Ïenské podruãí. Nebyla mladá. Ramiel odhadoval, Ïe nedávno pfiekroãila tfiicítku. Od koutkÛ ofií‰kovû hnûd˘ch oãí se jí rozbíhaly vûjífiky drobn˘ch vrásek. Obliãej, kter˘ k nûmu zdvihla, byl spí‰e kulatûj‰í neÏ ováln˘, Ïádn˘ orlí nos, jen nev˘razn˘ nosík a pomûrnû úzké rty. Mûla sice roz‰ífiené zornice, av‰ak její tváfi vÛbec nevyzafiovala strach, kter˘ zajisté pociÈovala. Ela’na! Zatracenû! Proã ho neprojevila? ·kublo mu ve tváfii. „Jak jste pfii‰la na to, Ïe já vás dokáÏu nauãit tak delikátní vûc, paní Petreová?“ „ProtoÏe jste–“ V mÏiku spolkla jeho pfiezdívku ,·ejkÛv bastard‘; byla dost troufalá, pokud ‰lo o v˘zvu k sexu, ale ne tak neomalená, aby mu vmetla do tváfie takovou uráÏku. „ProtoÏe jste jedin˘ muÏ, kter˘–“ Nemohla dokonãit ani tuhle vûtu, Ïe je jedin˘m muÏem v Anglii, o kterém se povídá, Ïe dostal ke tfiináct˘m narozeninám harém. Zvedla bradu je‰tû v˘‰. „ProtoÏe jsem sly‰ela... jedna paní povídala, Ïe kdyby manÏelé ovládali alespoÀ polovinu va‰ich dovedností, nena‰la by se v celé Anglii ani jedna nevûrná Ïena.“ Ramiel uÏ neudrÏel na uzdû svou nezkrotnost a odpovûdûl bfiitk˘m sarkasmem: „V tom pfiípadû mi po‰lete svého manÏela, madam, a já mu poradím, jak si udrÏet va‰i vûrnost.“ Elizabeth Petreová kfieãovitû sevfiela rty – ta slova se jí dotkla, ale pfii pohledu na ni nedovedl urãit, jestli její tváfi, tajemná jako sfinga, vyjadfiuje strach nebo hnûv. „Vidím, Ïe útoãíte na mou hrdost. Dobfie. Miluji svého muÏe. Není to on, kdo potfiebuje pouãit, jak mi zabránit v nevûfie, je to spí‰e naopak. Nepfieji si s vámi spát, pane. Chci jen, abyste mû nauãil, jak mám uspokojit svého manÏela, aby on spal se mnou.“ 8
Uãitel lásky V‰echen Ïár v Ramielovû tûle se rozplynul. „Vám nevadí, Ïe vás po‰piní ruce Araba, paní Petreová?“ zeptal se nebezpeãnû laskavû. „Nevadí mi, kdyÏ budu nevûrná svému manÏelovi,“ odpovûdûla klidnû. Ramielovi se roz‰ífiilo chfiípí zdráhav˘m obdivem. Elizabeth Petreové nechybûla kuráÏ. Povídalo se, Ïe ministr financí má milenku. Edward Petre byl ãlenem Dolní snûmovny. Kdyby byl ãlenem Snûmovny lordÛ, spoleãnost by se o jeho mimomanÏelské aféry nezajímala, av‰ak jeho voliãi pocházeli ze stfiední tfiídy, jeÏ oãekávala, Ïe její politiãtí zastupitelé budou stejnû vysoce morální jako jejich královna. Elizabeth Petreová by bezpochyby Ïelela pfiípadné ztráty manÏelovy kariéry více, neÏ ztráty jeho v˘konu v posteli. „Îeny, které milují svého manÏela, obvykle neÏádají neznámé cizince, aby je nauãili, jak potû‰it muÏe,“ podotkl proto u‰tûpaãnû. „Ne, zbabûlé Ïeny, které milují svého manÏela, neÏádají neznámé cizince, aby je nauãili, jak potû‰it muÏe. Zbabûlé Ïeny spí samotné, noc co noc. Zbabûlé Ïeny se spokojí s faktem, Ïe jejich manÏelé proÏívají rozko‰ s jin˘mi Ïenami. Jen zbabûlci nepodniknou nic, nikoliv pravé Ïeny.“ Slovo zbabûlci rezonovalo v náhlém tichu. V té chvíli zahfiála Ramielovu tváfi náhlá krátká spr‰ka ‰edé mlhy – její dech. Dlouhá spr‰ka stejné ‰edé mlhy se s ní smísila v ledovû chladném vzduchu – jeho dech. Elizabeth Petreová zamÏikala. Ramiel se malou chvíli domníval, Ïe zamrkala vyz˘vavû, jako kdyby se nemotornû pokou‰ela flirtovat, ale pak si v‰iml, Ïe se jí v oãích lesknou slzy. „Odmítám se stát zbabûlcem.“ Narovnala ramena. Jak se pohnula, zavrzaly na ní kostice – mûla pfiíli‰ tûsnû utaÏen˘ korzet. „Proto se vás je‰tû jednou ptám, jestli mû nauãíte, jak uspokojit muÏe.“ Ramiel cítil, jak mu ve spáncích tepe krev. V mnoha vûcech se arabská a anglická Ïena od sebe ani trochu neli‰ily. 9
Robin Schoneová Arabská Ïena si také zahaluje tváfi závojem. Anglická Ïena navíc nosí korzet. Arabská Ïena odevzdanû pfiijímá manÏelovy konkubíny. Anglická Ïena akceptuje manÏelovy milenky s tím, Ïe si jich nev‰ímá. Nepoznal v‰ak dosud Arabku ani Angliãanku, která by tak otevfienû Ïádala jiného muÏe o sexuální radu, aby si zajistila zájem manÏela. Ramiel ucítil nakysl˘ zápach – vycházel z jejího plá‰tû. âpûlo z nûj ãerstvé ãistidlo na vlnu. Îeny, které za ním chodily, vonûly, jako by se celé polévaly parfémy – je‰tû za ním nepfii‰la Ïádná, ze které by byl cítit benzen. Ramiel pfiemítal, jakou asi mají barvu její vlasy... a co by dûlala, kdyby se natáhl a sundal jí z hlavy ten o‰kliv˘ ãern˘ ãepec, kter˘ mu bránil v pohledu na nû. Potom o krok couvl. „A jak tedy si pfiedstavujete, Ïe vás budu uãit, kterak mÛÏete potû‰it svého manÏela, kdyÏ vás nedostanu do postele, paní Petreová?“ namítl kousavû. Neuhnula pohledem, neteãná k sexuální zvûdavosti, která ãi‰ela z Ramielova tûla. „A Ïeny v harému – ty se uãí, jak uspokojit svého muÏe tak, Ïe spí s jin˘m?“ Ramiel se v duchu na okamÏik vrátil do Arábie a bylo mu opût dvanáct. Svûtlovlasá konkubína, hlavní vezírova favoritka, prahla zvûdavostí, touÏila vyzkou‰et si ‰ejkova neobfiezaného nemuslimského syna. Ramielovi, chycenému do tenat v polospánku a omámenému opiem a navonûn˘mi Àadry, se zdálo, Ïe to je houri, muslimsk˘ andûl, kter˘ k nûmu sestoupil, aby mu dal okusit ráj. Druhého dne tu konkubínu ukamenovali. „Arabská Ïena by byla odsouzena k smrti, kdyby to udûlala,“ prohlásil Ramiel rozhodnû. „Ale vy jste s tûmi Ïenami spal–“ „Já jsem spal s mnoha Ïenami–“ Nev‰ímala si jeho úseãnosti. „KdyÏ se mÛÏe arabská Ïena nauãit, jak uspokojit muÏe, aniÏ by se na tom osobnû podílela, nevidím dÛvod, proã byste vy, kter˘ mÛÏete tûÏit z tohoto tréninku, nemohl to samé nauãit Angliãanku.“ 10
Uãitel lásky Spousta Angliãanek Ïádala Ramiela, aby jim pfiedvedl sexuální techniky, které pouÏívají arab‰tí muÏi, kdyÏ chtûjí uspokojit Ïenu, ale Ïádná Ïena po nûm nikdy nechtûla, aby jí prozradil sexuální techniky pouÏívané arabsk˘mi Ïenami k uspokojování muÏÛ. Následující otázku vyvolaly v Ramielovi zbytky silného likéru a noc plná pomûrnû tvrdého sexu, nebo moÏná sama Elizabeth Petreová. A omraãující zji‰tûní, Ïe nepoznal je‰tû Ïádnou Ïenu, aÈ z V˘chodu nebo ze Západu, která by pro nûj riskovala to, co tahle Ïena riskovala pro svého manÏela. Ohrozila svou povûst a manÏelství, aby se dozvûdûla, jak sexuálnû uspokojit muÏe, aby dal pfiednost jí pfied milenkou. Co je zaã, tahle úctyhodná Ïena, která klidnû pfiijde za muÏem, jako je on, muÏem, jenÏ se narodil v Anglii, za svou druhou vlast povaÏuje Arábii, a pfiitom opravdu nepatfií ani do jedné z nich? Jaké by to bylo mít Ïenu touÏící udûlat cokoli, aby získala jeho lásku? „Kdybych se stal va‰ím uãitelem, paní Petreová, co ãekáte, Ïe byste se ode mne nauãila?“ „V‰echno, co musím umût.“ V‰echno, znûlo jako ozvûna chladn˘m ránem. Ramiel se s ní stfietl pohledem. „¤ekla jste pfiece, Ïe si se mnou nepfiejete spát,“ pravil drsnû. Její tváfi se ani nepohnula; vypadala jako Ïena, kterou vÛbec nezajímá muÏská rozko‰ – ani její vlastní. „Jsem si jistá, Ïe to, co umíte, staãí pro nás pro oba.“ „Bezesporu ano. Ale já to umím se Ïenami.“ Náhle ho pfiekvapila její nevinnost. „Nejsem zvykl˘ svádût muÏe.“ „Ale Ïeny... Ty s vámi flirtují, nebo ne?“ trvala neústupnû na svém. Nahé tûlo vévodkynû se lesklo potem, kdyÏ tanãila, aby ukojila svÛj chtíã. Nemûla v sobû Ïádnou nûhu... ani v posteli, ani jinde. „Flirtují zaãáteãnice. Îeny, se kter˘mi spím, nejsou panny.“ Pov˘‰enecky si zmûfiil voln˘ ãern˘ plá‰È Elizabeth Petreové, kter˘ neodhaloval ani píì Àader, ani kfiivku bokÛ, které 11
Robin Schoneová by mohly podnítit muÏovu zvûdavost. „Jsou to zku‰ené Ïeny, které vûdí, co chtûjí.“ „A co to je, fieknûte, proboha?“ „Rozko‰, paní Petreová.“ Choval se nepokrytû hrubû a nestoudnû. „Chtûjí si uÏít vlastní rozko‰.“ „Myslíte si, protoÏe jsem star‰í neÏ ony Ïeny a moje tûlo není tak dokonalé jako jejich..., myslíte, Ïe já snad nechci proÏívat svou vlastní rozko‰, lorde Safyre?“ Ramiel na ni pohlédl. Tûlem mu jako elektrick˘ proud projel prudk˘ záchvûv ãirého, ryzího chtíãe. Vyvolala ho Elizabeth Petreová. Smyslná touha, sexuální pfiedstavy... A pfiesto byla její tváfi v‰ední jako bezv˘razná maska. Ctnostná Ïena nevyhledá cizího muÏe, aby ji nauãil, jak uspokojit manÏela. Ctnostná Ïena si ani nepfiipou‰tí, Ïe by chtûla b˘t v manÏelství sexuálnû uspokojená. Kdo je ta Elizabeth Petreová, Ïe se odváÏila chtít nûco, na co si jiné Ïeny netroufnou ani pomyslet? „MuÏ je nûco víc neÏ soustava pák a kladek, kter˘mi se dá h˘bat, aby dosáhl uspokojení,“ prohlásil Ramiel bfiitce, pfiitom si velmi silnû uvûdomoval úÏasnou dokonalost její bûlostné pleti a horkou krev, která mu tepala v rozkroku. „Jeho uspokojení závisí na Ïenské schopnosti pfiijímat rozko‰. Pokud budete umût pfiijímat rozko‰, dokáÏete uspokojit svého muÏe.“ Elizabeth celá ztuhla a znovu se ozvalo zavrzání jejího korzetu. V oãích jí zajiskfiil hnûv – nebo se v nich moÏná jen odrazil záblesk svûtla z lustru nahofie. „Mám dvû dûti, pane. Jsem si plnû vûdoma, Ïe se muÏ neskládá z pák a kladek. Navíc, kdyby uspokojení mého manÏela záviselo na Ïenské touze, pak by neopustil mou postel. Naposledy se vás ptám, lorde Safyre, budete, nebo nebudete mû uãit, jak mám uspokojit svého muÏe?“ Ramielovi se napjalo celé tûlo. Elizabeth Petreová mu nabízela nûco, o ãem se v‰em muÏÛm zdá v tûch nejdivoãej‰ích snech. Îenu, kterou by mohl 12
Uãitel lásky uãit v‰echny sexuální techniky, po nichÏ v Ïivotû touÏil; Ïenu, která je skuteãnû proÏije... s ním... pro nûj. „Zaplatím vám,“ nabídla mu kfieãovitû. Pozoroval ji skrze clonu sv˘ch fias a snaÏil se prohlédnout tu tváfi, ze které nemohl vyãíst Ïádn˘ v˘raz. „Jak mi zaplatíte, paní Petreová?“ Tohle byla od nûj bezesporu neomalená dvojsmyslnost. „Anglickou mûnou.“ A ona bezpochyby schválnû odvûtila tak, jako by to vÛbec nepochopila. Ramiel v˘mluvnû pfielétl oãima knihovnu, police od podlahy aÏ ke stropu plné knih vázan˘ch v kÛÏi, cenné malby na hedvábí porÛznu rozvû‰ené na ostatních tfiech stûnách, perletí vykládan˘ sekretáfi, vyfiezávanou krbovou fiímsu z mahagonu, jeÏ pfiedstavovala mistrovské dílo anglického fiemesla. „Tohle je jedna z v˘hod, kdyÏ máte za otce ‰ejka. Nepotfiebuji va‰e peníze,“ odvûtil s pfiedstíran˘m nezájmem, zatímco hofiel zvûdavostí, jak daleko Elizabeth zajde ve svém úsilí po nabytí sexuálních dovedností – a kam aÏ pÛjde on sám v hledání svého zapomnûní. „Ostatnû nepotfiebuji peníze ani od jin˘ch.“ Nespustili ze sebe oãi. Bude ho pfiemlouvat... ale nebude Ïebrat. „Víte vÛbec, co po mnû chcete, paní Petreová?“ zeptal se Ramiel po chvíli zdvofiile. „Ano.“ Z ofií‰kovû hnûd˘ch oãí jí ãi‰ela beznadûj. Elizabeth Petreová vûdûla, Ïe Ïena, jako je ona, tedy star‰í a s „nedokonal˘m“ tûlem, vdaná za úctyhodného muÏe a se dvûma dûtmi, nemÛÏe pfiitahovat muÏe, jako je on. Ale nechápala, jak velká je hnací síla zvûdavosti, kterou lze vybudit u muÏe, neznala ani onu neodolatelnou pfiitaÏlivost, kterou v muÏi dokáÏe zaÏehnout Ïenská touha. Ramiel znal tohle kouzlo aÏ moc dobfie. Pfiesnû tak, jako vûdûl, Ïe vzájemná touha dokáÏe citovû pfiipoutat muÏe a Ïenu k sobû silnûji neÏ pfiísahy vyfiãené v kostele ãi v me‰itû. Do knihovny pronikalo ark˘fiov˘mi okny matné, naÏloutlé 13
Robin Schoneová svûtlo. Kdesi nad Ïlutavou mlhou, která ohla‰ovala dal‰í lond˘nské ráno, svítilo slunce a zaãínal nov˘ den. Prudce se otoãil, pfie‰el po orientálním koberci k vysoké knihovnû a vytáhl z police malou, v kÛÏi vázanou kníÏku. Vonná zahrada ‰ejka Nefzáwího. V arab‰tinû znûl titul knihy Al Raud al atir wa nuzhat al Chatir – Vonná zahrada pro potû‰ení ducha. Pro vût‰í srozumitelnost byl pfieloÏen jako Vonná zahrada pro du‰evní osvûÏení. Ramiel si ji pfiefiíkával nazpamûÈ tak pilnû, jako angliãtí chlapci memorovali fiecké a latinské ãítanky. A stejnû dobfie, jako ãítanky pfiipravovaly anglické hochy na ãetbu fieck˘ch a latinsk˘ch uãencÛ, Vonná zahrada zase pfiipravila Ramiela, aby dokázal uspokojit kaÏdou Ïenu. Poskytovala v‰ak vynikající rady také Ïenám, které by si pfiály ovládat umûní uspokojit muÏe. AniÏ by si dal ãas na rozmy‰lenou, vrátil se k okennímu v˘klenku a podal jí knihu. „Zítra ráno, paní Petreová. Tady. V mé knihovnû.“ V kolik hodin Muhamed fiíkal, Ïe pfiijela? „Pfiesnû v pût.“ Ze záhybÛ tûÏkého vlnûného plá‰tû se hbitû vysunula drobná, útlá ruka schovaná v ãerné kozinkové rukaviãce. Uchopila knihu asi pût krát osm palcÛ velkou, a dychtivû ji stiskla mezi palcem a ostatními prsty. „Tomu nerozumím.“ „Chcete, abych vás uãil, madam; budu vás tedy uãit. Zítra ráno zaãíná první lekce. Tady máte uãebnici. Pfieãtûte si úvod a první kapitolu.“ Sklonila hlavu; nadzdvihnut˘ závoj jí seshora zaclonil obliãej, takÏe nebylo vidût, jak se tváfií. „Vonná zahrada ‰ejka N...“ Nepokusila se ani vyslovit zbytek titulu, Nefzáwího. „Doufám, Ïe to není kniha o tom, jak pûstovat kvûtiny.“ Rty se mu roztáhly náhl˘m pobavením. „Ne, paní Petreová, o tom není.“ „Jistû také nemusíme zaãínat s vyuãováním tak brzy. Budu potfiebovat ãas, abych vstfiebala to, co si pfieãtu–“ Ramiel jí v‰ak nemínil dopfiát Ïádn˘ ãas na vstfiebávání. Chtûl ji ‰okovat. Chtûl ji dráÏdit. 14