ÚSTAVA SPOJEN¯CH STÁTÒ AMERICK¯CH / DODATEK VIII:
Nesmûjí b˘t vyÏadovány nadmûrné kauce, ukládány nadmûrné pokuty nebo kruté a mimofiádné tresty.
1
K rozhodnutí vyhodit do povûtfií kanceláfi radikálního Ïidovského právníka do‰li vcelku velice snadno. Do celé akce byli zapojeni jen tfii lidé. První mûl peníze. Druh˘, místní usedlík, znal prostfiedí. A tfietí, mlad˘ vlastenec a fanatik, umûl zacházet s v˘bu‰ninami a mûl zcela úÏasnou schopnost vÏdycky zmizet beze stopy. Po v˘buchu opustil zemi a ‰est let se skr˘val v Severním Irsku. Právník se jmenoval Marvin Kramer a patfiil ke ãtvrté generaci mississippsk˘ch ÎidÛ, ktefií aÏ do té doby prosperovali jako obchodníci. Bydlel ve starobylém domû v Greenvillu, coÏ je mûsteãko u fieky s malou, ale silnou Ïidovskou komunitou – pfiíjemné místo, jehoÏ minulost není v˘raznû zatíÏena rasov˘mi nepokoji. Otevfiel si advokátní praxi, protoÏe ho obchodování nudilo. Jako vût‰ina Ïidovsk˘ch rodin nûmeckého pÛvodu zapadla i jeho rodina do kultury hlubokého Jihu a její ãlenové vnímali sebe samé prostû jako JiÏany, ktefií mají ãirou shodou okolností jiné náboÏenství. Antisemitismus tu na povrch vyplul jen zfiídka. Îidé ve vût‰inû pfiípadÛ splynuli se zbytkem spoleãnosti a hledûli si svého. Marvin byl ale jin˘. Otec ho koncem padesát˘ch let poslal na sever do Brandeis. Syn tam trávil ãtyfii roky, pak tfii roky studoval práva na Columbijské univerzitû, a kdyÏ se v roce 1964 vracel do Greenvillu, hnutí za obãanská práva se soustfiedilo právû na Mississippi. Marvin do toho spadl rovnou po hlavû. Sotva mûsíc po tom, co si otevfiel malou advokátní kanceláfi, byl spolu se dvûma spoluÏáky z Brandeis zatãen za pokus registrovat ãerné voliãe. Otec zufiil. Rodinu to pohor‰ilo, ale Marvinovi to bylo jedno. KdyÏ mu bylo dvacet pût, poprvé mu nûkdo vyhroÏoval smrtí, takÏe od té doby nosil zbraÀ. ManÏelce, která pocházela z Memphisu, koupil pistoli a jejich ãernou sluÏebnou poÏádal, aby v kabelce také nosila zbraÀ. Kramerovi mûli dvojãata, dvouleté syny. V prvním pfiípadu t˘kajícím se obãansk˘ch práv, kter˘ v roce 1965 vedla advokátní kanceláfi Marvin B. Kramer a spoleãníci (spoleãníci v té dobû je‰tû Ïádní nebyli), ‰lo o obvinûní místních úfiadÛ 7
z mnohonásobné diskriminace pfii organizování voleb. Pfiípad se dostal na první stránky novin v celém státû, a to vãetnû Marvinovy fotografie. Souãasnû se mlad˘ právník ocitl na seznamu ÎidÛ, jimÏ se Ku-klux-klan rozhodl vûnovat zv˘‰enou pozornost. VÏdyÈ to koneckoncÛ byl radikální Îid s plnovousem a krvácejícím srdcem, studoval u ÎidÛ na Severu a teì se postavil do jedné fiady s ãernochy Ïijícími v deltû Mississippi a je‰tû je zastupoval. To se nedalo jen tak pfiejít. Pozdûji se zaãalo ‰u‰kat, Ïe advokát Kramer pouÏívá vlastní peníze, aby skládal kauce za Bojovníky za svobodu a lidi prosazující obãanská práva. Vedl soudní pfie proti zafiízením, do nichÏ mûli pfiístup pouze bílí. Zaplatil obnovu ãerno‰ského kostela, kter˘ Klan vyhodil do vzduchu. Nûkdo ho dokonce vidûl, jak si vodí ãernochy domÛ. Jezdil pfiedná‰et Ïidovsk˘m skupinám na Severu a vyz˘val je, aby se zapojily do boje. Psal odbojné dopisy do novin, a nûkteré mu dokonce i vy‰ly. Advokát Kramer prostû odváÏnû kráãel vstfiíc vlastnímu zániku. Útoku na KramerÛv dÛm bránila neustálá pfiítomnost stráÏného oddanû obcházejícího záhony kolem usedlosti. Kramer si ochranu platil uÏ pfies dva roky. StráÏn˘ se dfiív Ïivil jako policista, byl po zuby ozbrojen˘ a Kramerovi po celém Greenvillu zdÛrazÀovali, Ïe je ochraÀuje zku‰en˘ stfielec. âlenové Klanu o stráÏném pochopitelnû vûdûli a mûli dost rozumu, aby mu dali pokoj. Proto se také rozhodli, Ïe náloÏ umístí do kanceláfie, a ne do domu. Vlastní pfiíprava operace zabrala jen velice málo ãasu, hlavnû proto, Ïe do ní bylo zapojeno tak málo lidí. âlovûk, kter˘ dodával peníze, zanícen˘ venkovsk˘ prorok Jeremiah Dogan, zastával v té dobû funkci nejvy‰‰ího ãarodûje Klanu ve státû Mississippi. Jeho pfiedchÛdce se dostal do vûzení a Jerry Dogan se v pfiípravû pumového útoku pfiímo vyÏíval. Nebyl hloup˘. FBI ve skuteãnosti pozdûji pfiipustila, Ïe Dogan si jako terorista poãínal velmi ‰ikovnû, protoÏe ‰pinavou práci pfienechal malé, anonymní skupince zabijákÛ, ktefií pracovali zcela nezávisle jeden na druhém. FBI se docela dafiilo vpa‰ovávat do fiad Ku-klux-klanu své dona‰eãe a Dogan nevûfiil nikomu jinému neÏ své rodinû a hrstce nejbliωích spoleãníkÛ. Vlastnil nejvût‰í autobazar v Meridianu v Mississippi a mûl na podobné pochybné úãely spoustu penûz. Obãas pfiedfiíkával modlitby ve venkovsk˘ch kostelích. Dal‰ím muÏem zapojen˘m do celé akce byl ãlen Klanu Sam Cayhall z Clantonu, mûsteãka leÏícího ve Fordovû okrese, tfii hodiny ces8
ty na sever od Meridianu a hodinu cesty na jih od Memphisu. O Cayhallovi FBI vûdûla, ale jeho spojení s Doganem jí zÛstalo utajené. Lidé v FBI si mysleli, Ïe Cayhall je ne‰kodn˘, jelikoÏ Ïije v oblasti, kde Klan nevyvíjí témûfi Ïádnou aktivitu. Ve Fordovû okrese shofielo sice pár kfiíÏÛ, ale k v˘buchÛm ani zabíjení tam nedo‰lo. FBI vûdûla, Ïe CayhallÛv otec patfiil mezi ãleny Klanu, ale zdálo se, Ïe celá rodina je spí‰ pasivní. To, Ïe si Dogan zjednal Sama Cayhalla, byl vynikající tah. Pumov˘ útok na Kramerovu kanceláfi zaãal telefonick˘m hovorem v noci 17. dubna 1967. Jeremiah Dogan mûl podezfiení, a nikoliv neoprávnûné, Ïe mu odposlouchávají telefon, a tak poãkal do pÛlnoci a pak zajel k telefonnímu automatu u benzinové pumpy na jih od Meridianu. Podezfiíval FBI i z toho, Ïe ho sleduje, a opût mûl pravdu. Dívali se, jak telefonuje, ale nemûli tu‰ení, kam volá. Sam Cayhall ti‰e naslouchal, zeptal se na jednu ãi dvû vûci a pak zavûsil. Vrátil se do postele a manÏelce nic nefiekl. Byla dost chytrá na to, aby se neptala. Ráno ode‰el Sam z domu velice brzy a odjel do centra Clantonu. Obvyklou snídani si dopfiál v cukrárnû a pak zavolal na ãíslo telefonního automatu umístûného v budovû okresního soudu. O dva dny pozdûji, 20. dubna, vyrazil Cayhall za soumraku z Clantonu a vydal se do Clevelandu, vzdáleného dvû hodiny jízdy. Cleveland je univerzitní mûsteãko leÏící v deltû Mississippi asi hodinu jízdy od Greenvillu. âtyfiicet minut ãekal Sam na parkovi‰ti pfied hojnû nav‰tûvovan˘m obchodním stfiediskem, ale zelen˘ pontiac se neobjevil. V laciné jídelnû snûdl peãené kufie a pak odjel do Greenvillu, aby si obhlédl advokátní kanceláfie firmy Marvin B. Kramer a spoleãníci. V Greenvillu strávil cel˘ den uÏ o dva t˘dny dfiív a docela dobfie se ve mûstû vyznal. Na‰el Kramerovu kanceláfi, pak si zajel k právníkovu domu a nakonec se zastavil u synagogy. Dogan totiÏ naznaãil, Ïe synagoga by mohla pfiijít na fiadu jako dal‰í, ale nejdfiív bylo tfieba vytrestat toho Ïidovského advokáta. V jedenáct uÏ byl Cayhall zpátky v Clevelandu. Zelen˘ pontiac neãekal pfied obchodním stfiediskem, n˘brÏ byl zaparkovan˘ na odpoãívadle na silnici ãíslo 61, coÏ bylo druhé moÏné stanovi‰tû. Pod kobereãkem u fiidiãe na‰el klíãky a vydal se s autem na projíÏìku mezi úrodn˘mi poli rozkládajícími se v deltû fieky. Pak zahnul na polní cestu a otevfiel kufr. V kartonové krabici zakryté novinami na‰el patnáct váleãkÛ dynamitu, tfii rozbu‰ky a zápalnou ‰ÀÛru. Odjel zpátky do mûsta a usadil se v jistém non-stop podniku. 9
Pfiesnû ve dvû hodiny v noci vstoupil do narvaného motorestu pro fiidiãe náklaìákÛ tfietí ãlen skupiny a sedl si proti Samu Cayhallovi. Jmenoval se Rollie Wedge, byl to mladík, kterému nemohlo b˘t víc neÏ dvaadvacet, ale patfiil mezi veterány vlekoucí se války o lidská práva. Prohla‰oval o sobû, Ïe je z Louisiany a Ïe teì Ïije v horách, kde ho nikdo nemÛÏe najít. PfiestoÏe se nikdy nevytahoval, fiekl Samu Cayhallovi, Ïe ho zcela nepochybnû zabijou v boji za nadvládu bíl˘ch. Jeho otec byl ãlenem Klanu a pracoval jako pyrotechnik pfii demolicích. Od nûj se Rollie nauãil zacházet s v˘bu‰ninami. Sam vûdûl o Rolliem Wedgeovi jen málo a tomu, co o sobû mladík vykládal, moc nevûfiil. Nikdy se v‰ak Dogana nezeptal, kde toho kluka vy‰Èoural. Popíjeli kávu a pÛl hodiny spolu jen tak klábosili. CayhallÛv ‰álek se obãas nervóznû zatfiásl, ale Rollieho se ani nehnul. Rollie sám ani nezamÏikal víãky. Ocitli se spolu v podobné situaci uÏ ponûkolikáté a Cayhall Ïasl nad tím, jak mÛÏe tak mlad˘ ãlovûk zÛstat klidn˘. Jeremiahu Doganovi se jednou zmínil, Ïe ten kluk se nerozãílí ani ve chvíli, kdy se blíÏí k cíli a drÏí v ruce dynamit. Wedge mûl vÛz, kter˘ získal v pÛjãovnû na leti‰ti v Memphisu. Ze zadního sedadla vzal malou ta‰ku, zamkl auto a nechal je stát na odpoãívadle. Zelen˘ pontiac s Cayhallem za volantem opustil Cleveland a vydal se po ·edesáté první silnici na jih. Byly skoro tfii hodiny v noci a nepotkali ani Ïiváãka. Nûkolik mil na jih od vesnice Shaw zahnul Cayhall na temnou ‰tûrkovou cestu a zastavil. Rollie mu nafiídil, aby zÛstal sedût, a ‰el si prohlédnout náloÏe. Sam ho poslechl. Rollie si s sebou dozadu vzal svou ta‰ku a v kufru pfiekontroloval dynamit, rozbu‰ky i zápalnici. Ta‰ku nechal v kufru, zaklapl víko a fiekl Samovi, aby jel do Greenvillu. Poprvé projeli kolem Kramerovy kanceláfie nûkdy kolem ãtvrté hodiny ranní. Ulice byla opu‰tûná a tmavá a Rollie poznamenal nûco v tom smyslu, Ïe to bude jejich nejjednodu‰‰í akce. „·koda, Ïe nemÛÏeme vyhodit do luftu jeho barák,“ poznamenal Rollie ti‰e, kdyÏ míjeli usedlost, kde Kramer bydlel. „Jo. ·koda,“ pfiik˘vl Sam nervóznû. „JenÏe on tam má stráÏn˘ho, vÏdyÈ ví‰.“ „Jo, vím. Ale s tím bysme si poradili.“ „To asi jo. Ale taky tam jsou ty dûti.“ „Chce to zabít je, dokud jsou mlad˘,“ procedil Rollie. „Z mal˘ch Ïidovsk˘ch podsvinãat vyrostou velk˘ Ïidovsk˘ svinû.“ 10
Cayhall zaparkoval vÛz v uliãce za Kramerovou kanceláfií. Vypnul zapalování a oba muÏi v tichosti otevfieli kufr, vyndali krabici i ta‰ku a proplíÏili se podél plotu vedoucího k zadnímu vchodu. Sam Cayhall vypáãil dvefie do kanceláfie a bûhem nûkolika vtefiin se oba ocitli uvnitfi. Dva t˘dny pfiedtím oslovil Sam vrátnou, vyptával se jí na cestu a pak ji poÏádal, jestli by si mohl skoãit na záchod. V hlavní chodbû, mezi záchodem a tím, co mûl podle v‰eho b˘t vchod do Kramerovy kanceláfie, na‰el mal˘ kumbál pln˘ ‰anonÛ se star˘mi spisy a podobn˘m právnick˘m odpadem. „ZÛstaÀ u dvefií a sleduj, co se dûje venku,“ za‰eptal Wedge klidnû a Sam ho bez odmlouvání poslechl. Bylo mu milej‰í hlídat, a vyhnout se tak manipulaci s v˘bu‰ninami. Rollie rychle poloÏil na podlahu v kumbále krabici a zaãal dynamitové patrony propojovat dráty. Byla to riskantní práce, a kdykoliv na ni do‰lo, Samovi pfii ãekání bilo srdce jako o závod. VÏdycky si stoupal zády k v˘bu‰ninû, ãistû pro pfiípad, Ïe by se nûco nepovedlo. ZdrÏeli se v kanceláfii sotva pût minut. Pak vyklouzli zpátky do uliãky a non‰alantnû vykroãili smûrem k zelenému pontiaku. V‰echno klapalo jako na drátku. UÏ pfiedtím spolu vyhodili do vzduchu realitní kanceláfi v Jacksonu, protoÏe její Ïidovsk˘ majitel prodal jeden dÛm ãerno‰sk˘m manÏelÛm. Pak nastraÏili bombu do redakce malého listu, jelikoÏ ‰éfredaktor nechal otisknout neutrální ãlánek o segregaci. Navíc spolu zniãili synagogu v Jacksonu, nejvût‰í v celém státû. AÏ na konec uliãky jeli bez svûtel a reflektory zeleného pontiaku zaplály, teprve kdyÏ zahnuli na hlavní ulici. Pfii v‰ech pfiedchozích akcích pouÏil Wedge patnáctiminutovou zápalnou ‰ÀÛru, kterou staãilo jen zapálit sirkou, jako kdyÏ ãlovûk odpaluje na silvestra svûtlici. Skupina, která v˘bu‰ninu poloÏila, si proto také vÏdycky mohla ovûfiit, Ïe v˘buch splnil svÛj úãel, protoÏe staãila dojet jen na okraj mûsta a odtamtud si mohla v˘sledky své práce vychutnat. Z bezpeãné vzdálenosti v˘buch sledovali, a to zrovna ve chvíli, kdy spokojenû mizeli ze scény. JenÏe tentokrát to probíhalo jinak. Sam nûkde ‰patnû zahnul a náhle se ocitli na Ïelezniãním pfiejezdu a zírali na blikající svûtla, která jim nedovolovala jet dál. Pak se objevil dlouh˘ nákladní vlak. Sam se nûkolikrát podíval na hodinky. Rollie zarytû mlãel. Vlak pfiejel a Sam znovu ‰patnû odboãil. Ocitli se poblíÏ fieky, most byl dost daleko a ulici lemovala fiada zchátral˘ch domÛ. Sam se znovu podíval na hodinky. Zem by se mûla otfiást sotva za pût minut a on by byl rad‰i, 11
kdyby v tu chvíli jeli uÏ nûjak˘ ãas po liduprázdné dálnici. Rollie si jedinkrát neklidnû poposedl, jako by ho fiidiã znervózÀoval, ale mlãel. Sam znovu zatoãil a ocitli se v dal‰í ulici. Greenville není velké mûsto a Sam si uvûdomil, Ïe kdyÏ bude stále zatáãet, dostanou se zpátky do ulice, kterou uÏ znají. Dal‰í zaboãení bylo nade v‰echny pochyby poslední kapkou. Sam zjistil, Ïe zaboãili do jednosmûrky, a dupl na brzdy. Jakmile brzdy zafungovaly, zhasl motor. Sam vyhodil rychlost a otoãil klíãkem v zapalování. Motor se zaãal toãit, ale nenaskoãil. Vzápûtí ucítili pach benzinu. „Kruci!“ procedil Sam zavfien˘mi zuby. „Kruci!“ Rollie se pohodlnûji zabofiil do sedadla a zíral ven. „Krucipísek! Je to uchlastan˘!“ Sam otáãel klíãkem, ale v˘sledek byl pofiád stejn˘. „Nevybij baterku,“ poznamenal pomalu a klidnû Rollie. Jeho spoleãník nemûl daleko k panice. PfiestoÏe zabloudili, byl si témûfi jist˘, Ïe nejsou daleko od centra. Zhluboka se nadechl a rozhlédl se ulicí. Pak se podíval na hodinky. V dohledu nebyl jedin˘ vÛz. V‰ude panoval naprost˘ klid. Byla to ideální chvíle na odpálení náloÏe. Sam v duchu témûfi vidûl, jak na dfievûné podlaze hofií zápalná ‰ÀÛra. Sly‰el, jak podlaha praská. Pfiedstavoval si, jak se trhají prkna, obloÏení, cihly i sklo. Sakrapráce, fiíkal si, aby se trochu uklidnil, vÏdyÈ nás mÛÏou zasáhnout úlomky. „âlovûk by fiekl, Ïe nám Dogan pfiistaví spolehliv˘ auto,“ zamumlal pro sebe. Rollie nereagoval, jen dál upíral pohled nûkam ven z vozu. Od chvíle, kdy opustili Kramerovu kanceláfi, uplynulo nejmíÀ patnáct minut, takÏe k v˘buchu mohlo dojít kaÏdou vtefiinou. Sam si otfiel pot z ãela a znovu se pokusil vÛz nastartovat. Motor, díkybohu, koneãnû naskoãil. Sam se podíval na Rollieho, kter˘ se tváfiil, jako by mu to bylo dokonale jedno. Sam vycouval z uliãky a vyrazil pryã. První ulice mu pfiipadala povûdomá a o dva bloky dál se ocitli na hlavní tfiídû. „Jakou jsi pouÏil rozbu‰ku?“ zeptal se koneãnû Sam, kdyÏ se ocitli na 82. ulici, sotva deset blokÛ od Kramerovy kanceláfie. Rollie se u‰klíbl, jako by to byla jeho záleÏitost a Sam nemûl nárok se ho na nûco takového ptát. KdyÏ míjeli zaparkovan˘ policejní vÛz, Sam zpomalil. Pfiidal plyn, aÏ kdyÏ vyjeli ven z mûsta. Staãilo pár minut a mûli Greenville za zády. „Tak jakou rozbu‰ku jsi tam dal?“ zeptal se Sam znovu a v hlase mu zadrnãelo napûtí. 12
„Zkusil jsem jednu novinku,“ odpovûdûl Rollie. „Jakou?“ „Tomu bys nerozumûl,“ odpovûdûl Rollie a Sam se zachmufiil. „âasov˘ spínaã?“ zeptal se, kdyÏ opût urazili nûkolik mil. „Nûco takov˘ho.“ Do Clevelandu dojeli v naprosté tichosti. Je‰tû nûkolik mil po odjezdu z Greenvillu, jehoÏ svûtla pomalu mizela za obzorem rovné krajiny, Sam napÛl oãekával, Ïe uvidí zá‰leh ohnû nebo usly‰í vzdálené zadunûní. Nic se nestalo. Wedgeovi se dokonce podafiilo na chvíli si zdfiímnout. KdyÏ dorazili k bufetu pro fiidiãe náklaìákÛ, bylo tam opût plno. Rollie se jako obvykle nenucenû zvedl ze sedadla a zabouchl za sebou dvefie. „Tak zase pfií‰tû,“ rozlouãil se s úsmûvem do otevfieného okna auta a vydal se ke svému pronajatému vozu. Sam ho pozoroval, jak si sebevûdomû vykraãuje, a znovu se ho zmocnil úÏas nad Wedgeovou chladnokrevností. Tou dobou bylo uÏ pár minut po pÛl ‰esté a na v˘chodû probleskovaly temnotou náznaky oranÏové záfie. Sam vyjel se zelen˘m pontiakem na silnici ãíslo 61 a vyrazil na jih. Otfiesn˘ atentát na Kramera zaãal ve skuteãnosti zhruba ve stejné dobû, kdy se Rollie Wedge a Sam Cayhall v Clevelandu louãili. V té dobû zazvonil na noãním stolku kousek od pol‰táfie Ruth Kramerové budík. Bylo pÛl ‰esté, jako obvykle, a jakmile se budík rozefival, bylo Ruth hned jasné, Ïe je nûjak nemocná. Mûla trochu horeãku, ve spáncích jí zufiivû bu‰ilo a Ïaludek se jí zvedal. Marvin jí pomohl dojít do koupelny, coÏ nebylo moc daleko, a ona tam zÛstala cel˘ch tfiicet minut. Odporn˘ chfiipkov˘ bacil fiádil v Greenvillu uÏ cel˘ mûsíc a teì si na‰el cestu i do Kramerova domu. V pÛl sedmé vzbudila sluÏebná oba chlapce, Joshe a Johna, kter˘m v té dobû bylo pût let, a rychle je umyla, oblékla a nakrmila. Marvin si fiíkal, Ïe bude nejlep‰í, kdyÏ je podle plánu odveze do ‰kolky, aby byli rychle z domu, a jak doufal, co nejdál od nákazy. Zavolal známému doktorovi, poÏádal ho o pfiedpis a sluÏce nechal dvacet dolarÛ, aby za hodinu vyzvedla v lékárnû léky. Rozlouãil se s Ruth, která leÏela v koupelnû na zemi, pod hlavou mûla pol‰táfi a na obliãeji pytlík s ledem, a vyrazil s chlapci z domu. Ve své praxi se nevûnoval pouze pfiípadÛm spojen˘m s obãansk˘mi právy; to by mu v roce 1967 ve státû Mississippi na Ïivobytí 13
nestaãilo. Mûl i pár kriminálních pfiípadÛ a vyfiizoval nûkteré obecnû obãanské záleÏitosti: rozvody, majetkové pfievody, úpadky, prodej nemovitostí. A pfiestoÏe otec s ním sotva mluvil a ostatní ãlenové klanu Kramerov˘ch mu nemohli ani pfiijít na jméno, trávil Marvin dobfie tfietinu pracovní doby vyfiizováním rodinn˘ch vûcí. Toho rána mûl v devût pfiijít k soudu, aby napadl postup v pfiípadu, v nûmÏ hrála jistou roli i nemovitost jeho str˘ce. Synové advokátní kanceláfi milovali. Do ‰kolky mûli jít aÏ v osm, takÏe Marvin mohl chvíli pracovat, neÏ je tam odveze a vydá se k soudu. Takhle to dopadalo zhruba jednou za mûsíc. Ve skuteãnosti v‰ak prakticky nebylo dne, bûhem nûhoÏ by jedno z dvojãat nezkusilo ‰kemrat, aby je Marvin vzal do kanceláfie a teprve pak odvezl do ‰kolky. Do kanceláfie dorazili kolem pÛl osmé, a jakmile byli uvnitfi, oba chlapci se vydali k sekretáfiãinu stolu, kde leÏela tlustá hromada popsan˘ch papírÛ, jeÏ ãekaly na ostfiihnutí, okopírování, orazítkování a vloÏení do obálky. Cel˘ podnik byl umístûn˘ v dost nevzhledné stavbû, poznamenané celou fiadou pfiístaveb. Hlavní dvefie vedly do malé pfiedsíÀky, kde stál témûfi hned pod schody stÛl pro pfiijímacího úfiedníka. U zdi se tlaãily ãtyfii Ïidle pro ãekající klienty. Pod Ïidlemi leÏely naházené stohy ãasopisÛ. Napravo i nalevo vedly z haly dvefie do kanceláfií právníkÛ – Marvin mûl v souãasné dobû tfii spoleãníky, ktefií pro nûj pracovali. Z pfiedsíÀky vedla prostfiedkem pfiízemí chodba, takÏe zadní dvefie bylo moÏné vidût ze vzdálenosti nûjak˘ch osmdesáti stop. Marvin mûl kanceláfi v nejvût‰í místnosti v pfiízemí a vedly do ní poslední dvefie nalevo, hned vedle nacpaného kumbálu. Pfiímo proti dvefiím do kumbálu mûla kanceláfi Marvinova sekretáfika. Jmenovala se Helen a byla to pohledná mladá Ïena, o níÏ se Marvinovi uÏ osmnáct mûsícÛ zdálo. V prvním patfie mûli kanceláfie je‰tû jeden právník a dvû sekretáfiky. Ve druhém poschodí, uÏívaném jako skladi‰tû, nebylo topení ani klimatizace. Marvin obvykle pfiijíÏdûl do práce mezi pÛl osmou a osmou, protoÏe mûl rád tu hodinku klidu, neÏ dorazí ostatní zamûstnanci a rozezní se telefony. TakÏe tam i v pátek 21. dubna pfiijel jako obvykle první. Odemkl hlavní vchod, otoãil vypínaãem a zastavil se v pfiedsíÀce. Napomenul chlapce, aby nedûlali nepofiádek na Heleninû stole, ale dvojãata se uÏ dávno hnala hlavní chodbou a nesly‰ela ani slovo. 14
KdyÏ Marvin po chvíli nakoukl dovnitfi, aby je varoval, mûl uÏ Josh v ruce nÛÏky a John razítko. Marvin se sám pro sebe usmál, stáhl se do své kanceláfie a za chvíli uÏ byl plnû zahloubán do spisÛ. Pozdûji si v nemocnici vybavil, Ïe asi ve tfii ãtvrtû na osm se vydal po schodech do druhého poschodí, aby tam na‰el jeden star˘ spis, o nûmÏ se domníval, Ïe by se mohl hodit k pfiípadu, na kter˘ se zrovna pfiipravoval. Nûco si pro sebe mumlal a ráznû stoupal do schodÛ. Chlapci se smáli nûkde dole v hale. V˘buch se ‰ífiil nahoru i do stran rychlostí nûkolika set metrÛ za vtefiinu. Patnáct dynamitov˘ch patron umístûn˘ch do stfiedu dfievûné stavby udûlalo z její konstrukce bûhem nûkolika vtefiin jen tfiísky a drÈ. Celou minutu trvalo na‰típan˘m úlomkÛm dfieva a kouskÛm suti, neÏ opût spadly na zem. Zemû se otfiásla jako pfii malém zemûtfiesení a svûdkové pozdûji vypovûdûli, Ïe kousíãky skla pr‰ely v centru Greenvillu snad celou vûãnost. Josh a John Kramerovi stáli sotva pût metrÛ od epicentra v˘buchu a na‰tûstí se nikdy nedovûdûli, co je vlastnû zasáhlo. Netrpûli. Místní hasiãi na‰li jejich znetvofiená tûla pod dvoumetrovou vrstvou suti. Marvina Kramera v˘buch nejprve mr‰til na strop druhého poschodí, odkud se pozdûji i se zbytky stfiechy zfiítil do ohofielého kráteru uprostfied budovy. Tam ho po dvaceti minutách na‰li a rychle dopravili do nemocnice. Lékafii mu bûhem tfií hodin amputovali obû nohy v kolenou. K v˘buchu do‰lo pfiesnû v sedm ãtyfiicet ‰est, coÏ bylo samo o sobû sv˘m zpÛsobem ‰tûstí. Marvinova sekretáfika Helen vycházela v tu chvíli o ãtyfii bloky dál z po‰ty a v˘buch ucítila. Staãilo deset minut a pfiipravovala by si ve své kanceláfii kávu. David Lukland, mlad˘ spoleãník firmy, bydlel jen o tfii bloky dál a zrovna zamykal dvefie bytu, kdyÏ usly‰el a ucítil v˘buch. Staãilo deset minut a byl by se probíral po‰tou ve své kanceláfii v prvním patfie. Ve vedlej‰í budovû s kanceláfiemi vzplál men‰í oheÀ, a pfiestoÏe byl rychle uha‰en, pfiispûl znaãn˘m dílem k celkovému pozdviÏení. Nûjakou chvíli se z budovy valil d˘m a lidé se dali na úprk. Byli zranûni dva chodci. Asi metrov˘ kus trámu dopadl o nûkolik desítek metrÛ dál na chodník, odrazil se a udefiil pfiímo do obliãeje paní Mildred Taltonovou, která zrovna odcházela od zaparkovaného auta a podívala se smûrem k v˘buchu. Odnesla to zlomen˘m nosem a o‰kliv˘mi trÏn˘mi ranami, ale po ãase se z toho docela dobfie zotavila. 15
Druhé zranûní bylo zcela nepatrné, ale dÛleÏité. Jak˘si cizí muÏ jménem Sam Cayhall kráãel zrovna pomalu smûrem ke Kramerovû kanceláfii, kdyÏ vtom se zemû otfiásla tak silnû, Ïe ztratil rovnováhu a upadl na dlaÏbu. KdyÏ se zvedal, zasáhla ho jedna stfiepina poletujícího skla do krku a druhá do levé tváfie. Pfied dal‰ími kousky a úlomky svi‰tícími kolem nûj se Cayhall ukryl za strom. Chvíli s úÏasem zíral na pohromu, kterou vidûl pfied sebou, a pak se dal na útûk. Z tváfie mu kapala krev a ‰pinila ko‰ili. Byl v ‰oku a pozdûji si pfiíli‰ nepamatoval, co se dûlo. Pfiijel stejn˘m zelen˘m pontiakem a teì ujíÏdûl osto‰est od centra, a kdyby uvaÏoval a trochu dával pozor, dostal by se pravdûpodobnû z Greenvillu bezpeãnû i podruhé. Dva policisté jeli zrovna co nejrychleji do centra, protoÏe jim vysílaãkou ohlásili v˘buch, kdyÏ vtom minuli zelen˘ pontiac, kter˘ pfied nimi z nûjakého dÛvodu neuhnul k chodníku a nezpomalil. Policejní vÛz mûl pu‰tûnou sirénu, varovná svûtla i reflektory, fiidiã bez ustání troubil, ale zelen˘ pontiac zabrzdil u dûlicí ãáry, zÛstal stát jako pfiibit˘ a odmítal se hnout. Policisté zastavili, dobûhli k vozu, trhnutím otevfieli dvefie a uvidûli muÏe potfiísnûného krví. Vzápûtí zaklapla Samovi kolem zápûstí pouta. Pak ho policisté nacpali na zadní sedadlo jejich vozu a odvezli do vûzení. Pontiac prozatím zabavili. NáloÏ, která zabila Kramerova dvojãata, byla sv˘m zpÛsobem primitivní. ·lo o patnáct dynamitov˘ch patron svázan˘ch k sobû kusem hadice. Zápalná ‰ÀÛra tam nikde nebyla. Rollie Wedge místo ní pouÏil jednoduché odpalovací zafiízení, levn˘ natahovací budík. Odstranil vtefiinovou ruãiãku a mezi sedmiãku a osmiãku vyvrtal do ciferníku malou dírku. Do dírky zastrãil kovov˘ ‰pendlík, kter˘ uzavfiel okruh, jakmile se ho hodinová ruãiãka dotkla, a náloÏ odpálil. Rollie chtûl získat víc ãasu, neÏ kolik mu mohla poskytnout zápalná ‰ÀÛra. Navíc se povaÏoval za odborníka a touÏil vyzkou‰et si nové zafiízení. MoÏná Ïe hodinová ruãiãka byla tro‰ku ohnutá. MoÏná Ïe ciferník hodin nebyl úplnû rovn˘. MoÏná Ïe Rollie to v nad‰ení utáhl trochu pfiíli‰ nebo trochu moc málo. MoÏná Ïe kovov˘ ‰pendlík k ciferníku ‰patnû pfiiléhal. VÏdyÈ to nakonec bylo poprvé, co se Rollie pokou‰el sestavit ãasov˘ spínaã. Anebo moÏná Ïe zafiízení fungovalo pfiesnû podle plánu. AÈ uÏ to mûlo jakékoliv pfiíãiny, aÈ uÏ se ‰lo vymlouvat na cokoliv, kfiíÏové taÏení Jeremiaha Dogana a Ku-klux-klanu vedlo s vyuÏitím v˘bu‰nin v Mississippi k prolití Ïidovské krve. A tím bylo – z dÛvodÛ veskrze praktick˘ch – po taÏení. 16