0033851

1 Dopoledne 14. dubna 1912 si Annabelle Worthingtonová četla v tiché knihovně rodinného sídla, z níž se otevíral výhled do rozlehlé zahrady obehnané cihlovou hradbou. Začínaly se objevovat první známky jara, zahradníci venku sázeli květiny a vše vypadalo krásně – a mnohem krásněji, když Annabelle pomyslela na to, že za pár dní se domů vrátí rodiče. Obývali impozantní dům na severním konci Páté avenue v New Yorku. Worthingtonovi coby otcova větev a z matčiny strany Sinclairovi byli přímo spřízněni s Vanderbiltovými a Astorovými a nepřímo s většinou významných newyorských rodů. Její otec Arthur vlastnil a osobně řídil nejprestižnější městskou banku. Jak jeho rodina zde, tak matčina rodina v Bostonu provozovaly bankovnictví celé generace. Annabelle měla staršího, nyní čtyřiadvacetiletého bratra Roberta, který již tři roky pracoval u otce. Až Arthur jednoho dne odejde do penze, Robert samozřejmě převezme vedení banky, neboť zůstávali věrni tradicím. Stavěli na pevných základech minulosti a jejich budoucnost byla předvídatelná, zajištěná a bezpečná. Pro Annabellu bylo uklidňující, že vyrůstá v chráněných kruzích. Její rodiče se milovali a ona a Robert si byli odmalička velmi blízcí a stáli při sobě. Nikdy se nepřihodilo nic, co by domácí idylu narušilo. Drobné problémy, které se vyskytnou všude, vždy bezodkladně řešili a ihned uhladili. Ze šťastného dítěte dospěla Annabelle v dívku obklopenou posvátným, zlatým světem a laskavými, 7