Issuu

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 3

RNDr. Petr FoĹ™t, CSc.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 4

RNDr. Petr Fořt, CSc.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 5

OBSAH

OBSAH Několik slov úvodem 11 Kapitola 1 – Výživa dítěte – pravda a výmysly, skutečnost a fikce 15 1.1. Kdo rozhoduje o tom, co děti jedí? 17 1.2. A co školní stravování? 19 1.3. Dětské stravování? Pro maminky to znamená – vaření! 22 1.4. Co se (doufejme) podařilo zlepšit ve výživě dítěte? 23 Kapitola 2 – Výživa v závislosti na věku 24 2.1. Výživa kojence 25 2.1.1. Proč kojit? 25 2.1.2 Výživa nekojeného kojence 29 2.1.3. Jak přestat kojit? (příspěvek paní Romany Černíkové) 30 2.2. Výživa po odstavu (batole ve věku 1 roku až 3 let) 32 2.2.1. Zařazení pevné stravy 32 2.2.2. Příkrmy 34 2.2.2.1. Charakteristika nemléčných příkrmů 37 2.2.3. Doporučení 41 2.2.4. Potraviny širšího sortimentu vhodné pro děti 42 2.3. Nesnášenlivost a alergie na potraviny 45 2.4. Maso ve výživě batolete 47 2.5. Dilema volby produktu, dávkování a kombinace s dalšími potravinami 49 2.6. Nejednotný přístup odborníků k základním problémům 49 2.7. Jak to je správně? 56 2.8. Alternativní výživa kojenců a batolat 57 2.8.1. Je „bio“ strava pro děti vhodnější než konvenční? 58 Kapitola 3 – Stravování po ukončení 3. roku 61 3.1. Co nabízejí pořadatelé akcí pro děti 3.2. Co by dítě nikdy jíst nemělo 63 3.3. Předškolní stravování – školky 65 Kapitola 4 – Chyby ve výživě dítěte 67 4.1. Strava po dosažení 3 let věku

70 5

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 6

Petr Fořt

Kapitola 5 5.1.

Základy fyziologie výživy 72 Přeměna živin (metabolismus), energetická bilance, tvorba energie 74 5.2. Fyziologie trávicího traktu (GIT) 75 5.2.1. Makroživiny: bílkoviny – tuky – sacharidy 76 5.2.1.1. Bílkoviny (proteiny) 76 5.2.1.2. Cukry (sacharidy) 78 5.2.1.3. Tuky (nepřesně „lipidy“) 80 5.2.2. Shrnutí 84 5.2.3. Klasifikace tuků podle typu mastné kyseliny (MK) 85 5.2.4. Použití tuků v kuchyni 87 5.2.5. Esenciální (polynenasycené) mastné kyseliny (PUFA) 88

Kapitola 6 – Kolik 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.4.1. 6.4.1.1. 6.5. 6.6.

má dítě jíst – a čeho? 92 Kolik energie a živin? 92 Tuky ve výživě dítěte 95 Sacharidy ve výživě dítěte 96 (Mléčné) Bílkoviny ve výživě dítěte Mléko a mléčné produkty 100 Shrnutí 106 PREbiotika a PRObiotika 110 Vápník a vitamin D 112

Kapitola 7 – Výživa dítěte v praxi 113 7.1. Sója – potravina vhodná pro děti?

124

Kapitola 8 – Výživa a zdraví dítěte 126 8.1. Dítě s nadváhou 128 8.2. (Multi)Vitaminy – potřebuje je dítě? 131 8.3. Poruchy zdraví v souvislosti s výživou 133 8.3.1. Hyperaktivní děti (ADHD) 141 8.4. Alimentární nákazy (onemocnění ze „zkažené“ stravy) 143

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 7

OBSAH

Kapitola 9 – Pitný 9.1. 9.2. 9.2.1.

režim a nápoje 145 Kvalita pitné vody? 145 Kolik tekutin? 147 Souhrn základních pravidel pitného režimu

Kapitola 10 – Tak 10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7. 10. 7. 1 10. 7. 2. 10. 7. 3. 10. 7. 4.

co vařit? A z čeho? 152 CO nevařit? 152 CO vařit? 153 Chemické látky v potravinách – rizikové i zajímavé 170 Problém potravinářských aditiv 171 Co tvrdí o „nezdravé“ výživě ostatní odborníci? 174 Tipy pro přípravu pokrmů 175 Skladba jednotlivých denních jídel 178 Snídaně 178 Přesnídávky 181 Svačiny 182 Večeře 183

149

Kapitola 11 – Recepty 184 11. 1. Snídaně, kašičky, svačiny, přesnídávky, moučníky 11. 2. Polévky 196 11. 3. Hlavní jídla 201 11. 3. 1. Bezmasá jídla 201 11. 3. 2. Těstoviny 209 11. 3. 3. Masová jídla 212 11. 3. 4. Rybí pokrmy 215 11. 3. 5. Pomazánky, dresinky a omáčky 217 11. 3. 6. Saláty 220 11. 3. 7. Přílohy 222 11. 3. 8. Sendviče 223 11. 3. 9. Bramborové pokrmy 225 11. 4. Vzorový jídelníček 230 Seznam literatury a zdrojů na internetu

185

237

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 9

NĚKOLIK

SLOV ÚVODEM

V této publikaci uvedená fakta jsou do praxe upravené nejnovější vědecké poznatky, jejichž detailní citace není z obsahových důvodů možná. Postupy a doporučení, informace o zdravotních problémech, stejně jako pokyny k použití doplňků stravy či konkrétních potravních doplňků jsou formulovány s nejlepším vědomím autora a na základě odborných doporučení a vědeckých poznatků oficiální i alternativní medicíny a výzkumu. Jejich praktické použití nenahrazuje oficiální, tedy Lékařskou komorou a Odbornou společností dětských lékařů schválené terapeutické postupy. V akutních případech autor doporučuje čtenářkám obrátit se s žádostí o radu na pediatra nebo lékaře – specialistu. Zmínky o některých konkrétních produktech jsou použity výhradně z didaktických důvodů. Nakladatel si je vědom, že texty, které je někdy popisují nebo které komentují jejich složení a použití nebyly schváleny nebo zadány do tisku jejich výrobcem. V textu nelze být více konkrétní, protože většina výrobců nereagovala na nabídku inzerce. PODĚKOVÁNÍ Autor děkuje paní Romaně Černíkové za kontrolu rukopisu, za cenné praktické připomínky a za pomoc při formulaci některých receptů.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 15

1 Výživa dítěte – pravda a výmysly, skutečnost a fikce Výživa dítěte je paradoxně tématem téměř stejně frekventovaným jako hubnutí. Obě záležitosti jsou shodně provázeny mýty, výmysly, omyly a neplodnými diskusemi, obě doplácejí na neschopnost lékařů a specialistů dospět k řešení, respektujícímu nejnovější vědecké poznatky. Jakákoli teoretická řešení tudíž nejsou k ničemu, protože nemohou být realizována v praxi. Nelze přehlédnout fakt, že navzdory různým osvětovým akcím a dostupným informacím stále zůstávají základem dětské výživy převážně • komerční produkty umělé mléčné kojenecké výživy a nemléčné i mléčné „pokračovací“ kaše, • náhradní pokrmy v podobě hotových jídel v „konzervičkách“, • sladkosti – mléčné přesnídávky – rychlé občerstvení. Když se nad tím zamyslíte, není vám nápadné a svým způsobem „podezřelé“, že současná generace dětí je již „od kolébky“ živena „průmyslovou“ stravou? Je přece tak snadné „nevařit“, když k dispozici jsou ochotní producenti všech možných typů hotových pokrmů „té nejvyšší kvality, doporučované odborníky“. Jenomže ono to není o moc lepší, ani když děti odrostou plínkám. V předškolních a školních zařízeních se stále vaří podle 50 let starých jídelníčků, pokrmy mají nízkou biologickou hodnotu a používaný sortiment potravin stejně jako nedostatek peněz a organizační faktory nedovolují stravu individualizovat. Jistě, to už bychom chtěli moc. Důsledkem stávajících praktik ovšem je stoupající počet dětí trpících 15

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 16

Petr Fořt

nadváhou a obezitou. A kdyby jen to. V USA už nehodlají čekat, až bude obézní každé druhé dítě, proto začali s osvětou pomocí velmi rafinovaného interaktivního dětského počítačového programu, nazvaného „MyPyramid Blast Off“. U nás nic takového dosud neexistuje. Myslím, že bude hodně poučné, když nyní uvedu seznam výživových pověr nejzatvrzeleji odolávajících změnám. VÝŽIVOVÉ POVĚRY (komentář autora je uveden kurzivou) 1. Baculatí andělíčci ve věku mezi 1–3 roky jsou „normální“, není důvod se znepokojovat, oni to později „vyběhají“. Ne tak docela. Když dítě geneticky (a tudíž metabolicky) inklinuje k nadváze, přebytečné kilogramy (tuk) většinou „nevyběhá“, při současném způsobu stravování lze dokonce očekávat opak. 2. Děti musí hodně jíst, protože rostou. To je pravda jen částečně. Doporučuji ponechat dítěti možnost volby, kolik toho sní, a neplašit se, pokud bez zjevné příčiny začne jídlo odmítat. Přitom v současných magazínech pro maminky a rodinky naleznete doporučení dodržovat 5 denních jídel – načež vám tam napíší, že odborníci doporučují, aby přesnídávka tvořila 15 % celkového denního energetického příjmu a odpolední svačina 10 %. Jako kdybyste všechny doma měly počítačový program a každý den hodnotily příjem energie a živin skutečně dítětem konzumovaných a ten poté regulovaly tak, aby bylo dosaženo „doporučené“ hodnoty. Nikde se nedovíte, že není třeba se znepokojovat, odmítne-li vaše dítě některé pokrmy, protože je odmítá podvědomě, někdy doslova v zájmu zachování svého zdraví. Jinými slovy – zásadní význam má výběr sortimentu potravin a pokrmů. A v neposlední řadě je nutné zabránit rozvoji a poté fixaci výživových zlozvyků. 3. Děti by se měly učit jíst všechno co nejdříve, protože jen tak budou mít dostatek živin a vitaminů a snadno se přizpůsobí způsobu stravování dospělých. Nesmysl, jehož analýza je obsahem této publikace.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 17

VÝŽIVA

DÍTĚTE

–

PRAVDA A VÝMYSLY, SKUTEČNOST A FIKCE

1. 1. KDO ROZHODUJE O TOM, CO DĚTI JEDÍ? Pochopitelně jste to vy, maminky! Přinejmenším v nejčasnějších obdobích. A právě v tom je problém. Jakmile totiž dítě vstoupí do předškolního zařízení a následně do základní školy, část odpovědnosti přechází na provozovatele. Ten si však odpovědnost příliš nepřipouští. Dítě musí nejprve jíst to, co jste mu uvařily nebo připravily vy doma, a potom také to, co jste mu připravily do školy vy samy, aby následovně konzumovaly to, co si „vymyslely“ paní hospodářka s kuchařkami. Horší je, že málokdy jste připravené na to, co vás čeká, až začnete vařit – tím myslím připravovat stravu pro své miminko. Jistě byste se mohly inspirovat příručkami a texty na internetu, šikovně manipulovanými, protože jsou sponzorovány výrobci „dětské výživy“. Asi byste mohly žádat rady v poradně dětského lékaře nebo psát dotazy do poraden při časopisech (a dočkaly byste se nekonkrétní odpovědi za několik měsíců). Tak se nelze divit, že informace sháníte jak se dá, především poradou se zkušenější kamarádkou nebo vzájemnou „diskusí“. Nepopírám, že v mnoha případech je rozhodujícím faktorem kvality výživy dítěte ekonomická situace rodiny. Potom je každá rada drahá. Nicméně, a to vás možná překvapí, vařit pro malé dítě není kupodivu až tak ekonomicky náročné! Není totiž nutné kupovat drahé hotové dětské pokrmy nebo instantní kaše. Dokonce to ani není vhodné! Uvědomuji si, že pokud se neuchýlíte k jejich použití, příprava stravy ze základních surovin vám přidělá práci s vařením. Uznávám, že někdy je to mimořádná zátěž, která vás připraví o veškerý čas, tedy i ten, který byste rády věnovaly dítěti. Nevidím však jinou možnost, především v případě, že chcete, aby dítě mělo opravdu zdravou stravu. A tak tvrdím, že to nejste vy, kdo řídí stravování vašeho dítěte i celé vaší rodiny, protože výživa dětí (stejně jako vaše) je v podstatě řízena výrobci potravin. Spotřebiteli, dítě nevyjímaje, totiž nezbývá než jíst to, co si koupí, co dostane od rodičů a často hlavně od prarodičů a co se uvaří – když pominu konzumaci toho, co uvaří někdo mimo rodinu. Z nabídky na trhu si většina z vás vybírá především podle ceny a reklamy. Jak zjistil průzkum obsahu reklam v ČR i v zahraničí, v televizi jsou prezentovány téměř výhradně sladkosti všeho druhu, slazené a barvené mléčné produkty, slané cereální pochoutky (čipsy, slané tyčinky a další pochutiny), limonády a ovocné nektary. Najdou se nečetné sympatické výjimky, například zakysané mléčné nápoje s probiotickými kulturami a přídavkem (rozpustné) vlákniny. 17

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 18

Petr Fořt

Určitě vás nepodceňuji, když se domnívám, že nemáte dost znalostí potřebných k tomu, abyste mohly bez váhání rozhodnout, co dítěti připravíte k jídlu – a jaký způsob přípravy použijete. Oni je mnohdy nemají ani ti, kdo by je mít měli z profesních důvodů – dětští lékaři a nutriční terapeuti. Stejně tak si uvědomuji (ovšem často na rozdíl od vás), jak je obtížné odolat tlaku dítěte, zmanipulovaného reklamou na pochoutky a „zkažené“ zvyklostmi, získanými (nevhodným) stravováním ve školních jídelnách. Chápu, když většina z vás rezignuje, protože nemá sílu čelit škemrání dětí. Ještě horší to je v případě, kdy samy přesně nevíte, jak má vypadat správná strava dítěte, a to třeba proto, že se všude dovídáte něco jiného. Dost možná máte problém sestavit „svačinky“ do školy, neboť jen příprava nějaké „racionální“ varianty je nejenom časově, ale také ekonomicky náročná. Jak je proti tomu jednoduché namazat housku „zdravým, dobře roztíratelným margarínem, chutnajícím jako máslo“ a na to položit kolečko „chutného“, ale především levného měkkého salámu. Musíte mít hodně zkušeností a invence, abyste dokázaly vymyslet něco jiného. A kdyby jen to! K dispozici musí být dostatečně pestrý sortiment pro dětské stravování použitelných a především pro ně vhodných potravin. Nic takového ovšem neexistuje, což je ideální stav pro výrobce, nabízející „svačinky plné mléka“ (aniž by přiznal, že jsou hlavně plné cukru a umělých příchutí a barviv) nebo „plné energie“ (aniž by se zmínil o nevhodně vysokém obsahu ztužených tuků a trans-mastných kyselin, umělých příchutí a barviv). Stejně nepřehledná a rozhodně ne dobrá je situace ve veřejném stravování, nabízejícím „dětská menu“, nad nimiž se musí rozhořčit dokonce i hodně tolerantní odborník. Ale to je tak asi všechno, co může udělat.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 19

VÝŽIVA

DÍTĚTE

–

PRAVDA A VÝMYSLY, SKUTEČNOST A FIKCE

1. 2. A CO ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ? Začněme zprávami oficiálního tisku z let 2006–2007. „Školní jídelny připravují každý den maso a zelenina se moc ,nevede‘, protože ji děti odmítají v důsledku špatných návyků z domova.“ „Jídelníček pro děti vypadá jako strava dělníků.“ (Tak zhodnotil školní stravu lékař Milan Rytíř). „Jíst ve školní jídelně? To raději budu o hladu!“ (Říká mnoho dětí). „Test ukázal, že strava není dostatečně pestrá.“ (Konstatovala státní inspekce). Když jsem pro ČT v pořadu Pod pokličkou před asi třemi roky kriticky hovořil o školním stravování, byl jsem napaden pracovnicemi jistých školních jídelen, a dokonce jimi označen za škůdce národa! Ano, čtete dobře. Redaktoři TV stěžovatelkám poslali svůj názor doplněný o moje stanovisko obsahující věcné argumenty, a ejhle – byl klid. Satisfakci jsme „utrpěli“, když tisk publikoval výše uvedená konstatování a následovně zveřejnil články, jejichž závěry kopírují moje následující názory. 1. Změna stravování městské populace směrem k horšímu. Jídlo se často konzumuje mimo domov, a díky tomu se mění z typicky české kuchyně na „fast food“, a to ještě ke všemu v podobě její české verze (uzeniny, majonézové saláty, smažený sýr, bramboráky apod.). 2. Česká kuchyně je stále stejná – je to „kuchyně podle M. D. Rettigové“. Nevhodné zvyklosti zarytě přetrvávají především na vesnicích a malých městech. Tento stav je umožněn částečným samozásobováním stejně jako nedostatečným kontaktem s novými výživovými směry a odbornými názory. 3. Školní stravování se nevymanilo z katastrofálních zvyklostí 50.–60. let a jen někde a někdy se symbolicky pokusilo o přechod k „racionální výživě“. Nikoho z těch, kteří by mohli školní stravování změnit k lepšímu, tento problém nezajímá. 19

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 20

Petr Fořt

4. Podle tvrzení statistického úřadu se od roku 1989 situace ve stravování populace změnila k lepšímu díky vlivu Západu. Změna výživových zvyklostí? Ano, zpočátku snad, ale počínaje 21. stoletím současný „český lidový výživový styl“ znovu inklinuje k původním nešvarům, naneštěstí v jejich horší variantě právě kvůli působení amerického stylu rychlého občerstvení. Týká se to také (nebo především) dětské populace, a to především té její části, která žije ve velkých městech. Nevím, v jaké situaci bude školní stravování ve chvíli, kdy se tato knížka dostane na knižní trh, protože v době dokončování rukopisu (v září roku 2007) začalo Ministerstvo školství reagovat na situaci, vyvolanou orgány EU, která se snaží snížit rychlost růstu počtu obézních dětí direktivami, směřovanými k úpravě jídelníčku ve školních zařízeních. Začal jsem sledovat dění prostřednictvím denního tisku a internetu a cítil se „na koni“. Vyjádření zahraničních specialistů se totiž shoduji s tím, co já veřejně tvrdím už deset let, totiž že školní jídelníček je „starý“ několik desítek let, že se stále používá „univerzální hnědá omáčka“ s knedlíky, dušeným hovězím nebo vepřovým masem, „uzená“ polévka, nechutná hrachová kaše s nezbytným párkem a někde snad s kysaným zelím, přičemž vrcholem racionální výživy je kuřecí plátek s vařenými bramborami. Stále nechápu, jak tuzemští odborníci mohou chválit jídelníček, který dětem nabízí pečenou rybu (nevalné kvality, kterou dítě stejně asi nebude jíst) a k tomu kompot, a také mám radost, když se již najdou kolegové, kteří kritizují vnucování slazeného ochuceného mléka dětem ve škole. Zavedení zdravé výživy – slibované ministerstvem školství – která bude méně energeticky hodnotná a především bude obsahovat významně méně bílkovin (!), je zatím jen na papíře. Zásadní problém je přitom úplně jinde! Je to nevhodné stravování v rodinách a zvyklosti, záměrně propagované producenty potravin a provozovateli restaurací „fast food“. Dlouholeté zkušenosti mne přesvědčily o tom, že jakmile se dítě dostane do soukolí nabídky výrobců pochoutek, rozmazlujících rodičů a prarodičů, bude pro ně racionální výživa ve škole či doma jen „nechutnou, neslanou, nemastnou šlichtou“. Uvažoval jsem o tom, jak dítěti vysvětlit, že by doma mělo jíst zcela jiným způsobem, totiž zásadně odlišným od toho, co odmalička dostává v jídelnách předškolních a školních zařízení stejně jako od toho, co mu koupíte v restauracích „fast food“. Řešení sice znám, ale jeho realizace bohužel nezávisí na mně. Zmínil jsem se, že k fixaci nevhodných stravovacích návyků vydatně přispívají prarodiče. Pokuste se jim vysvětlit, co obsahuje tato publikace a co si nyní dokonce mohou přečíst sami v tisku. 20

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 21

VÝŽIVA

DÍTĚTE

–

PRAVDA A VÝMYSLY, SKUTEČNOST A FIKCE

Představa, že dítě bude s chutí a v „přiměřené míře“ přijímat pokrmy „z pestré nabídky“, kterou mu připraví jeho výživově osvícení rodiče a v dohledné době snad také školní jídelna (jak si naivně představují někteří odborníci a především pracovníci ministerstva školství), je přinejmenším naivní stejně jako předpoklad, že dítě odmítne potraviny a pochoutky, které mu šikovně nabízejí reklamy (a prarodiče). Ostatně, na dítěti můžete žádat, aby jedlo, kdy se to hodí vám, aby jedlo to, co mu nabídnete, když se to zrovna jemu nelíbí a třeba „nemá čas“, ale docílíte jediného – stresu a odmítání, případně poruch příjmu stravy. Navíc dítě bude ještě hodně dlouho vymáhat čokoládu, hranolky, kokakolu, sušenky, zmrzlinu, vždyť je přece dostávají všichni spolužáci! Když v USA začali dietologové varovat veřejnost, že inklinuje k obezitě, průzkum vedl k závěru, že personál kuchyní a za stravování dětí ve školách odpovědní pracovníci nemají dostatečné vzdělání a praxi ani systematickou metodickou pomoc odborníků. Odborníkům se asi bude jen těžko vysvětlovat rodičům a kuchařkám ve školách, proč převaha tepelně zpracovaných, smažených a někdy dokonce opakovaně ohřívaných pokrmů (asi jen doma), nekvalitních levných polotovarů a konzervovaných potravin a prapodivných kombinací dětem škodí, a proč je vhodné zvýšit nabídku kvalitní čerstvé i tepelně zpracované zeleniny a čerstvého ovoce. Připravovaná „revoluce“ ve školním stravování řízená orgány EU předpokládá, že změna nastane díky dotacím na školní zeleninu a ovoce! Nechme se překvapit, jak to (ne)dopadne.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 22

Petr Fořt

1. 3. DĚTSKÉ STRAVOVÁNÍ? PRO MAMINKY TO ZNAMENÁ – VAŘENÍ! Na čem závisí kvalita výživy? Především na tom, co znáte z teorie. Na tom, jak znalosti využijete v praxi při nakupování. Na tom, z čeho vaříte a jak to uvaříte. Můžete mít velmi dobré teoretické znalosti, pokud se však nenaučíte připravovat stravu správným způsobem, zdravé to nebude. Nebo naopak – necháte si vnutit nějaké „alternativní stravování“ – ale nikdo vám to nebude chtít jíst. Mnohdy by se dalo říci – ještě že tak. Toto platí pro stravování dětí ještě víc než pro výživu dospělých, protože dítě samo se nedokáže racionálně přemluvit, aby jedlo ty zdravé „blafy“. Pokud se vám podaří, aby pokrmy byly opravdu zdravé v duchu toho, co je uvedeno v této publikaci (v což pevně doufám), musíte mít nejenom teoretické znalosti, ale také praxi. Musíte se naučit pokrmy, které nabízíte, správným způsobem „komentovat“, nikoliv je vnucovat. Nejhorší na tom je, že tím, že porodíte dítě, se dostáváte do situace, kdy už není čas něco se učit, protože je nutné jednat. To znamená – vařit. Jediná možnost jak dítě přesvědčit, aby jedlo zdravě, je jít příkladem. Netvrdím, že je to snadné. Pokud bude dítě poslouchat již od útlého věku, že zdravá výživa je nesmysl, nemáte šanci ho přesvědčit, že někdo s tím začít musí a že je to právě ono, kdo to udělá, protože musí jíst zdravě – vždyť to dělá pro svoje zdraví! CO DĚLAT, KDYŽ VE VAŘENÍ NEVYNIKÁTE? Je tak snadné prohlásit: vařte podle „kuchařky“! Ale – která je ta pravá? Nedivím se, že nechcete vařit „racionální výživu“, když čtu recepty v magazínech nebo v příručkách vaření alternativních výživových směrů a v protikladu k tomu v luxusních zahraničních kuchařských knihách včetně vegetariánských kuchařek. Pokud by taková kniha nakonec vyhověla, problém vznikne, když se pokusíte podle ní uvařit, protože často neseženete v ní doporučené ingredience, nebo ty jsou velmi drahé. Na druhé straně chápu, že se vám nechce připravovat stravu podle kuchařských knih, které pouze „opisují“ recepty, staré desítky let.

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 23

VÝŽIVA

DÍTĚTE

–

PRAVDA A VÝMYSLY, SKUTEČNOST A FIKCE

1. 4. CO SE (DOUFEJME) PODAŘILO ZLEPŠIT VE VÝŽIVĚ DÍTĚTE? Dr. Heird, organizátor sympozia „Pokroky v plnění výživových nároků dětí celého světa“, konaného roku 2006, shrnul problém následovně: 1. Oddálilo se první použití produktů obsahujících kravské mléko. 2. Prosadil se zvýšený obsah železa v produktech umělé výživy pro kojence, který zabránil tradiční chudokrevnosti kojenců, živených umělou mléčnou výživou. 3. Podařila se úprava složení produktů umělé mléčné výživy přídavkem taurinu, karnitinu, nukleotidů a polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (EPA a DHA). Toto však neplatí automaticky pro všechny produkty! 4. Podařilo se prosadit změnu složení produktů umělé mléčné výživy – změnil se poměr proteinů směrem od kaseinu k syrovátce. Navzdory veškerému pokroku však stále neumíme formulovat a vyrobit nejenom dokonalou náhražku mateřského mléka, ale stále se nedokážeme dohodnout na jednotných principech výživy dítěte, neboť nejsme schopni sestavit doporučení, realizovatelná v praxi. 23

zlom aby detem chutnalo 6.0

7/30/15

11:24 AM

Str. 24

2 Výživa v závislosti na věku Vzhledem k rozsahu knihy rozlišíme výživu kojence (do 12 měsíců věku), stravování batolat (od 13. měsíce do konce 3. roku) a dětí předškolního věku (od 4. roku do 6–7 let). O ČEM BYCHOM MĚLI PŘEMÝŠLET Období od narození až přinejmenším do 16 let je charakteristické závislostí dítěte na konzumaci potravy, kterou mu předkládá někdo jiný. Přitom minimálně do 3 let věku je to období totální závislosti. Poté dítě přichází do kolektivu a do styku s hromadným stravováním v jídelnách předškolních a školních zařízení.