Skip to main content

0031260

Page 1

mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Stránka 7

Proč stromy nezpívají To byl takový klouček, jmenoval se Josífek, a byl velmi zvědavý. Všechno ho zajímalo, nad vším se podivoval, na všechno se ptal. Maminka z něho už byla celá pryč, protože mu neuměla pokaždé odpovědět. Zato tatínek trpělivě odpovídal na všechny Josífkovy otázky. Tak třeba se tatínek s Josífkem vypravili ven. Josífek se zastavil, pozoroval ptáky a zeptal se: „Proč si ptáci staví hnízda na stromech?“ „Protože se tam cítí v bezpečí,“ odpověděl tatínek. „Proč my taky nebydlíme na stromech?“ „Protože by stromy naše domy neunesly.“ „Proč si ptáci pořád zpívají?“ „Protože si tak povídají jako my.“ „A o čem si povídají?“ „Tak se zastav a naslouchej,“ navrhl tatínek. Josífek a tatínek se zastavili a naslouchali, jak zpívají ptáci a jak stromy šumí. Po chvíli se Josífek zeptal: „Tati, a proč stromy nezpívají jako ptáci?“ „Protože si povídají po svém. Šumí a voní.“ „A proč stromy pořád stojí na jednom místě a nikam nechodí?“ „Protože nemají nohy.“ „Proč se tedy neplazí jako hadi?“ „Hm, tak teď jsi mě dostal,“ zasmál se tatínek a pak vážně povídá: „To je dobře, Josífku, že se nad vším podivuješ a na všechno se ptáš. Jenom tak můžeš poznávat svět kolem sebe. A budeš světu i rozumět. Třeba porozumíš i tomu, o čem si povídají ptáci, proč stromy nezpívají a pořád stojí na jednom místě.“

M A L O V A N Ý

S V Ě T

(7


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Stránka 8

Proč se střídá den a noc Teď se tě zeptám: Proč se střídá den a noc? Aha, víš jen, že ráno vyjde slunce a je den, a když večer slunce zapadne, je noc. Stejně tak se odedávna sami sebe ptali lidé, a věděli toho stejně tolik jako ty. Protože nepřišli na nic jiného. Strašně dlouho si mysleli, že Země je rovná. Jako deska stolu. Mysleli si, že se slunce opravdu překutálí přes oblohu a zapadne za hory nebo za obzor a je noc. Jenomže někteří hvězdáři, kteří pozorovali slunce a hvězdy, začali tvrdit, že to je úplně jinak. Že slunce nikam nechodí, stojí a je mnohokrát větší než Země a svítí pořád, a naše Země je kulatá a točí se kolem dokola jako baletka na špičce jedné nohy. Dokonce jí začali říkat zeměkoule. Na té části zeměkoule, která je právě nasvícená sluncem, je den a lidé třeba obědvají. A na té druhé půli zeměkoule, kam slunce nesvítí, je stín, a to je noc a lidé spí. Jak se Země točí, její nasvícená strana se zase dostane do stínu, a ta, co byla ve stínu, se nastaví slunci a je tam den. Než se zeměkoule jednou otočí, uplyne 24 hodin. Přesně tolik hodin je dlouhý jeden den. Tak je tomu odedávna, kdy tu na Zemi ještě nebyl ani živáček, a tak tomu bude navždycky. A nikdo na tom nic nezmění. ¤ekni, proã se stfiídá den a noc?

8)

M A L O V A N Ý

S V Ě T


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Strรกnka 9

(9


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Stránka 10

Proč je nebe plné hvězd V noci vykoukneš z okna na oblohu a podivíš se: Jéje, to je hvězd! Tolik hvězd by se na náš obrázek vůbec nevešlo. Máme tu jen skupinu hvězd, které se říká souhvězdí. Připomínají vozy, a proto se jmenují Velký vůz a Malý vůz. Jinde jim říkají Velká a Malá medvědice. Taky tu máme družice, raketu s raketoplánem, kometu a měsíc a hvězdárnu a hvězdáře u obřího dalekohledu. Ta velká hvězda nad hvězdárnou se jmenuje Polárka. Také se jí říká Severka, protože jasně svítí na severu oblohy. Na obloze je však hvězd jako zrnek písku na všech plážích a pouštích světa. Nikomu se je nepodařilo spočítat. Věř mi, že nepřeháním. Obyčejným okem vidíš jen asi tolik hvězd, kolik zrnek písku by se ti vešlo do dlaně. Většina z nich je mnohokrát větší než naše Země a než Slunce. Však také hřejí a svítí jako Slunce. A možná svítí na planetu podobnou naší Zemi, kde žijí lidičky jako my. Kdoví. Astronomové, nebo také hvězdáři, obloze říkají vesmír. Mají velký atlas, kde mají celou oblohu po částech nakreslenou se všemi hvězdami, a všechny se nějak jmenují. Nejblíže k nám je Měsíc, to ale není hvězda, jen docela malinká planetka. Nám však připadá velký, protože je nejblíže naší Zemi a krouží kolem ní. Člověk na Měsíc už doletěl raketou a do jeho prachu obtiskl své první stopy. Hvězdy, na které se díváš, jsou daleko, k nim bychom v raketě nedoletěli ani za celý život, ba ani kdybychom těch životů měli desítky nebo stovky nebo tisíce nebo miliony. Najdi souhvûzdí Velk˘ vÛz a Mal˘ vÛz. Nûkdy veãer najdi Velk˘ a Mal˘ vÛz i na obloze a moÏná zahlédne‰ i letící druÏici.

10)

M A L O V A N Ý

S V Ě T


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Strรกnka 11

( 11


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 25.5.15 16:39 Stránka 12

Proč všichni v noci nespí To dá přece rozum, že noc je k tomu, abychom spali. Jenomže úplně všichni spát nemohou. Představ si, kdyby všichni v noci vlezli doma do postele jako ty, přikryli se a spokojeně si chrupali. Co by se stalo? Nikdo by nepracoval v elektrárně a nestaral se o výrobu elektrického proudu. Celé město by bylo ve tmě. Nesvítila by žádná žárovka, žádná pouliční lampa, ani lampička v našem pokoji. Nešla by televize, radio, telefon. Chladnička a mrazák by roztály. Nejezdily by tramvaje, metro, autobusy, taxíky, nelétala by letadla. Nikdo by nebyl ve vodárně a voda z kohoutku by netekla. Kdo by se staral o pacienty v nemocnicích, kdyby všichni lékaři spali doma? A kdopak by topil v teplárnách? Pekaři by si k ránu řekli, no, ještě je noc, tak budeme spát, a nešli by do pekárny péct chleba a pečivo. Popeláři a řidiči čisticích aut by také spali, nikdo by město v noci neuklízel. Spali by i hasiči. A kdyby někde hořelo, nepřijeli by hasit požár. Spali by i policisté. Myslím, že by taková noc vyhovovala jen zlodějům. Tak by to vypadalo, kdyby všichni v noci spali. Proto někteří lidé v noci pracují, abychom my ostatní mohli pokojně spát. Abychom ráno k snídani měli čerstvé pečivo, aby se v trafikách prodávaly noviny, město bylo uklizené a všechno bylo v pořádku tak, jak má být. Podle obrázku vyjmenuj, kdo v noci pracuje. Najdi zlodûje.

12)

M A L O V A N Ý

S V Ě T


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Strรกnka 13

( 13


mal_sv1CZ_mal_sv1.qxd 22.5.15 12:27 Stránka 14

Proč sluníčko hřeje Stalo se to kdysi dávno. Tak dávno, že tu ještě nebyla ani naše Země. Z obrovského množství plynů se hnětla koule. A když byla obrovská, plyny chytly a koule začala hřát a svítit. Vzniklo Slunce. Svítí a hřeje, i když třeba prší a nevidíš ho. Kdyby nehřálo a nesvítilo, byla by na Zemi všude tma a zima a nic by nerostlo, nic by se nezelenalo, nic by nekvetlo. Ani život by tu nebyl, ani zvířátka, ani brouci, ani lidé. Byla by tu strašná mrazivá pustina. Když se díváš na oblohu, tak ti Slunce připadá jako nějaká silná žárovka. Ve skutečnosti je mnohokrát větší nežli naše Země, a rozžhavené tak moc, že by v něm roztál i beton i kámen. Má tolik energie, že jeho světlo nám dělá den a jeho teplo sálá až k nám na Zemi a my lidé z něj vlastně žijeme. I my si však dovedeme vyrobit energii. Jen se podívej. Máme uhlí, máme vodu a umíme je v elektrárnách proměnit na elektrickou energii a tu zase umíme přeměnit tak, že v noci svítí a v zimě hřeje a pohání stroje. Elektrickou energii také vyrábějí atomové elektrárny. Z nafty zas vyrábíme benzin pro auta a jiné stroje. Jenomže Slunce má mnohem víc energie, než kolik dovedeme vyrobit my lidé. Bez Slunce by nám všechna naše energie nebyla vůbec nic platná. Bez Slunce by na Zemi byla jen věčná tma a strašný mráz. Slunce patří všem na světě a všem také rozděluje své světlo i teplo. Říkám-li všem, pak to znamená lidem, zvířatům, živočichům, stromům, rostlinám a půdě. Co v‰echno nám dává Slunce? Co je‰tû mimo Slunce lidem svítí a hfieje?

14)

M A L O V A N Ý

S V Ě T


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0031260 by Knižní­ klub - Issuu