JOHN GRISHAM
POSLEDNÍ POROTCE KNIÎNÍ KLUB
Posledni_porotce_16_(impr)
3
23.1.2015, 17:30
PfieloÏila Emílie Harantová
THE LAST JUROR Copyright © 2004 by Belfry Holdings, Inc. Translation © Emílie Harantová, 2005
ISBN 978-80-242-4766-3
Posledni_porotce_16_(impr)
4
23.1.2015, 17:30
âÁST PRVNÍ
Posledni_porotce_16_(impr)
5
23.1.2015, 17:30
Posledni_porotce_16_(impr)
6
23.1.2015, 17:30
PO DESETILETÍCH TRPùLIVÉHO MIZERNÉHO ¤ÍZENÍ a láskyplného zanedbávání list The Ford Country Times roku 1970 zkrachoval. Majitelce a vydavatelce, sleãnû Emmû Caudleové, bylo devadesát tfii a byla upoutána na lÛÏko v peãovatelském domû v Tupelu. Vydavateli, jejímu synovi Wilsonovi Caudleovi, bylo pfies sedmdesát a z první svûtové války si odnesl kovovou destiãku v hlavû. Ta byla zakryta dokonal˘m tmav˘m koleãkem koÏního ‰tûpu na vrcholku jeho vysokého, ustupujícího ãela, a kvÛli tomu musel po cel˘ Ïivot sná‰et pfiezdívku Flek. Flek udûlal tohle. Flek udûlal tamto. Tady, Fleku. Tamhle, Fleku. Ve sv˘ch mlad‰ích letech referoval o schÛzích ve mûstû, fotbalov˘ch zápasech, místních volbách, soudních procesech, církevních shromáÏdûních a ve‰ker˘ch aktivitách v okrese Ford. B˘val dobr˘m reportérem, peãliv˘m a s dobrou intuicí. Poranûní hlavy evidentnû nijak nepo‰kodilo jeho schopnost psát. Ale nûkdy po druhé svûtové válce se mu implantát jaksi pohnul, a pan Caudle pfiestal psát cokoliv kromû úmrtních oznámení. Nekrology pfiímo zboÏÀoval. Trávil nad nimi hodiny. ZaplÀoval odstavce v˘mluvné prózy do detailÛ popisující Ïivoty i tûch nejskromnûj‰ích z okresu Ford. A úmrtí zámoÏného ãi prominentního obãana znamenalo zprávu na první stranû, pfiiãemÏ pan Caudle pfiesnû vyuÏil okamÏiku. Nikdy neopomnûl zúãastnit se stráÏe u mrtvého nebo pohfibu a nikdy o nikom nenapsal nic ‰patného. V‰em se na konci dosta-
1
7
Posledni_porotce_16_(impr)
7
23.1.2015, 17:30
lo oslavné fieãi. V okresu Ford se skvûle umíralo. A Flek byl muÏem velmi oblíben˘m, i kdyÏ byl magor. K jediné skuteãné krizi za jeho novináfiskou kariéru do‰lo v roce 1967, zhruba v dobû, kdy i do okresu Ford koneãnû dorazilo hnutí za obãanská práva ãernochÛ. Jeho noviny zásadnû neprojevovaly ani nejmen‰í náznak rasové tolerance. Na jejich stránkách se nikdy neobjevily Ïádné tváfie ãernochÛ, leda ty, jeÏ náleÏely znám˘m ãi podezíran˘m zloãincÛm. Nikdy Ïádná oznámení sÀatkÛ mezi ãernochy. Nikdy Ïádní ãerno‰‰tí vyznamenaní studenti nebo baseballové t˘my. V roce 1967 ov‰em pan Caudle uãinil ohromující objev. Jednoho rána se vzbudil s pochopením, Ïe v okresu Ford umírají i ãerno‰i, a Ïe se o jejich smrti patfiiãnû neinformuje. Zde na nûj ãekal cel˘ nov˘, úrodn˘ svût úmrtních oznámení a pan Caudle zamífiil do nebezpeãn˘ch a neprobádan˘ch vod. Ve stfiedu 8. bfiezna 1967 se Timesy staly prvním t˘deníkem vlastnûn˘m bûlochem v Mississippi, kter˘ zvefiejnil oznámení o úmrtí ãernocha. Vût‰inou to pro‰lo bez pov‰imnutí. Následující t˘den zvefiejnil tfii oznámení o úmrtí ãernochÛ, a lidé si o tom zaãali povídat. Do ãtvrtého t˘dne následoval regulérní bojkot s tím, Ïe lidé odhla‰ovali pfiedplatné a inzerenti zadrÏovali peníze. Pan Caudle vûdûl, co se dûje, ale jeho nov˘ status veliãiny zaãleÀující ãernochy mezi ostatní na nûj uãinil takov˘ dojem, Ïe se neobtûÏoval zatûÏovat se tak triviálními záleÏitostmi, jako byl odbyt a zisk. ·est t˘dnÛ po onom historickém úmrtním oznámení zvefiejnil svou novou politiku v tuãnû vysázené noticce na první stranû. Vysvûtlil vefiejnosti, Ïe bude publikovat, co on sám uzná za vhodné, a pokud se to bûlochÛm nelíbí, jednodu‰e pfiestane psát jejich úmrtní oznámení. Patfiiãnû zemfiít je ov‰em v Mississippi dÛleÏitou souãástí Ïivota jak pro bûlochy, tak pro ãernochy, a pomy‰lení na to, Ïe by nûkoho uloÏili k poslednímu odpoãinku bez jednoho z Flekov˘ch posledních vyprovození, bylo víc, neÏ vût‰ina bûlochÛ dokázala unést. A vûdûli, Ïe je dostateãnû pra‰tûn˘ na to, aby svou pohrÛÏku splnil. 8
Posledni_porotce_16_(impr)
8
23.1.2015, 17:30
Pfií‰tí vydání bylo plné nejrÛznûj‰ích nekrologÛ, ãernochÛ i bûlochÛ, v‰echny peãlivû sefiazené podle abecedy, bez ohledu na rasu. Vydání se vyprodalo a následovalo krátké údobí prosperity. Bankrotu se fiíkalo nedobrovoln˘, jako by snad ti ostatní mûli horlivé dobrovolníky. V ãele smeãky stál tiskov˘ dodavatel z Memphisu, jemuÏ noviny dluÏily 60 000 dolarÛ. Nûkolika vûfiitelÛm se neplatilo po ‰est mûsícÛ. Stará Obligaãní banka vypovûdûla pÛjãku. Byl jsem nov˘, ale ty zprávy se ke mnû donesly. Sedûl jsem za psacím stolem v pfiední místnosti redakce TimesÛ a ãetl jsem si v ãasopise, kdyÏ dvefie rozrazil jak˘si skrãek v teãkovan˘ch ponoÏkách a ptal se po Wilsonovi Caudleovi. „Je v obfiadní síni,“ odpovûdûl jsem. Byl to arogantní skrãek. Vidûl jsem pod jeho pomaãkan˘m tmavomodr˘m sakem pistoli, no‰enou tak, aby ji lidé vidûli. Nejspí‰ na ni mûl povolení, ale v okresu Ford Ïádné tfieba nebylo, tedy pfiinejmen‰ím v roce 1970 ne. Ve skuteãnosti se lidé na povolení dívali spí‰e zápornû. „Potfiebuju mu doruãit tyhle papíry,“ oznámil a zamával obálkou. Nemûl jsem chuÈ vyjít mu vstfiíc, jenomÏe je tûÏké b˘t hrub˘ na skrãka. Dokonce i na takového, kter˘ má u sebe pistoli. „Je v obfiadní síni,“ zopakoval jsem. „Tak to prostû nechám u vás,“ oznámil. I kdyÏ jsem tam nebyl ani celé dva mûsíce a i kdyÏ jsem mûl za sebou vysokou na Severu, pár vûcí uÏ jsem se nauãil. Vûdûl jsem, Ïe dobrá oznámení se lidem nedoruãují. Ta se posílají po‰tou nebo pfiedávají osobnû, nikdy v‰ak úfiednû. Ty papíry znamenaly problém, a já jsem z nich nechtûl znát nic. „Nepfievezmu si ty papíry,“ oznámil jsem s pohledem upfien˘m do stolu. Zákony pfiírody diktují, aby skrãci byli poslu‰ní, nebojovní lidé, a tento chlapík nebyl v˘jimkou. Ta pistole byla kamufláÏ. S ú‰klebkem se rozhlédl po vstupní kanceláfii, 9
Posledni_porotce_16_(impr)
9
23.1.2015, 17:30
ale vûdûl, Ïe situace je beznadûjná. Se snahou o dramatiãnost zastrãil obálku zpátky do kapsy a ostfie se zeptal: „Kde je ta obfiadní síÀ?“ Naznaãil jsem mu neurãitû cestu a on ode‰el. O hodinu pozdûji vevrávoral do dvefií Flek, mával v ruce papíry a hystericky jeãel. „Je po v‰em! Je po v‰em!“ úpûl, kdyÏ jsem vzal do ruky Ïádost o nedobrovolné vyhlá‰ení bankrotu. Sekretáfika Margaret Wrightová a tiskafi Hardy vy‰li zezadu a pokou‰eli se ho utû‰it. Flek sedûl na Ïidli, tváfi v dlaních, lokty na kolenou a bolnû vzlykal. Pfieãetl jsem ostatním oznámení nahlas. Uvádûlo se v nûm, Ïe pan Caudle se má za t˘den dostavit k soudu v Oxfordu a sejít se s vûfiiteli a soudcem, a Ïe bude vyneseno rozhodnutí, zda noviny mají nadále vycházet, neÏ v‰e vyfie‰í správce konkurzní podstaty. Bylo mi jasné, Ïe Margaret a Hardymu ‰lo více o jejich místo neÏ o pana Caudleho a o jeho zhroucení, ale stateãnû stáli po jeho boku a plácali ho po ramenou. KdyÏ pláã skonãil, náhle vstal, skousl rty a oznámil: „Musím to fiíct matce.“ My tfii jsme se na sebe podívali. Sleãna Emma Caudleová opustila pozemsk˘ Ïivot uÏ pfied mnoha lety, ale její slabé srdce nadále pracovalo natolik, aby mohl b˘t pohfieb zatím odloÏen. Ani nevûdûla, ani se nestarala o to, ãím ji krmí, a samozfiejmû nemûla zájem o okres Ford ani o jeho noviny. Byla slepá a hluchá a váÏila necel˘ch ãtyfiicet kilo a teì s ní Flek chtûl projednat nedobrovolné vyhlá‰ení bankrotu. V tomto okamÏiku jsem si uvûdomil, Ïe ani on uÏ není duchem mezi námi. Znovu se rozplakal a ode‰el. O ‰est mûsícÛ pozdûji jsem psal jeho nekrolog. ProtoÏe jsem nav‰tûvoval vysokou ‰kolu a protoÏe jsem mûl v ruce ty papíry, Hardy a Margaret se na mû dívali v nadûji, Ïe si budu vûdût rady. Byl jsem novináfi, nikoli právník, ale fiekl jsem, Ïe zanesu ty papíry rodinnému právníkovi Caudleov˘ch. Budeme se fiídit jeho radou. Chabû se usmáli a vrátili se k práci. 10
Posledni_porotce_16_(impr)
10
23.1.2015, 17:30
V poledne jsem si u Quincyho v Lowtownu, ãerno‰ské ãásti Clantonu, koupil ‰est plechovek piva a vyrazil jsem na dlouhou projíÏìku ve spitfiru. Bylo to koncem února a na tuto roãní dobu bylo nezvykle teplo, takÏe jsem si stáhl stfiechu a zamífiil k jezeru a fiíkal jsem si, nikoli poprvé, co to vlastnû v okresu Ford ve státû Mississippi dûlám.
VyrÛstal jsem v Memphisu a studoval jsem pût let novinafiinu ve mûstû Syracuse, neÏ moji babiãku unavilo platit za moje vzdûlávání, které se zaãalo pováÏlivû natahovat. Známky jsem mûl velmi slabé a do získání diplomu mi chybûl je‰tû rok. MoÏná rok a pÛl. Babiãka BeeBee mûla spoustu penûz, stra‰nû nerada je v‰ak vydávala a po pûti letech usoudila, Ïe uÏ vynaloÏila dost na to, aby se mi dostalo pfiíleÏitosti. KdyÏ mi zarazila dal‰í pfiíjmy, byl jsem sice velmi zklamán, ale nestûÏoval jsem si, jí v kaÏdém pfiípadû ne. Byl jsem její jedin˘ vnuk a pozÛstalost po ní mûla b˘t skvûlá. Studoval jsem novinafiinu s kocovinou. V poãáteãních dnech v Syracusách jsem aspiroval na to, Ïe se stanu investigativním reportérem v listû The New York Times nebo Washington Post. Chtûl jsem zachránit svût odhalováním korupce a zneuÏívání Ïivotního prostfiedí a rozhazovaãnosti vlády a nespravedlnosti, jíÏ jsou vystaveni slabí a utiskovaní. âekaly na mû Pulitzerovy ceny. Zhruba po roce takov˘chto vzne‰en˘ch snÛ jsem vidûl film o jakémsi zahraniãním zpravodaji, kter˘ cestoval po svûtû a vyhledával války, svádûl krásné Ïeny a nûjak˘m zpÛsobem si na‰el ãas k napsání ãlánkÛ, za nûÏ sklízel ceny. Umûl osm jazykÛ, nosil plnovous, vysoké boty a na‰krobené khaki kalhoty, které se nikdy nemaãkaly. TakÏe jsem se rozhodl, Ïe se stanu takov˘mto novináfiem. Nechal jsem si narÛst plnovous, koupil jsem si vysoké boty se ‰nûrováním a khaki kalhoty, pokusil jsem se nauãit se nûmecky a okouzlovat 11
Posledni_porotce_16_(impr)
11
23.1.2015, 17:30
hezãí dívky. Bûhem sv˘ch prvních let na univerzitû, kdy mé hodnocení klesalo na nejhor‰í úroveÀ ve tfiídû, mû upoutala pfiedstava, Ïe bych mohl pracovat v novinách v malém mûstû. Tuto záleÏitost nemohu vysvûtlit jinak, neÏ Ïe jsem se v té dobû seznámil s Nickem Dienerem. Byl z venkovské oblasti Indiany a jeho rodina po desetiletí vlastnila pomûrnû prosperující okresní noviny. Jezdil v krásném malém alfa romeo a vÏdycky mûl spoustu penûz na hotovosti. Spfiátelili jsme se. Nick byl nadan˘ student, kter˘ by byl s to zvládnout medicínu, práva nebo strojírenství. Jeho jedin˘m cílem v‰ak bylo vrátit se do Indiany a fiídit rodinn˘ podnik. To mû zaráÏelo, neÏ jsme se jednoho veãera opili a on mi fiekl, kolik jeho otec na svém malém t˘deníku s nákladem ‰esti tisíc kaÏd˘ rok vydûlává. Tvrdil mi, Ïe to je zlat˘ dÛl. Jenom lokální zprávy, svatební oznámení, církevní akce, krytí sportovních zápasÛ, zábûry basketbalov˘ch t˘mÛ, pár receptÛ, nûkolik nekrologÛ a inzertní stránky. MoÏná trochu zpráv o politice, ale vyvarujme se tûch kontroverzních. A hlavnû poãítejme peníze. Jeho otec byl milionáfi. ·lo o poklidnou novinafiinu bez nervÛ, v níÏ peníze rostou na stromech, jak alespoÀ tvrdil Nick. To mû zaujalo. Po ãtvrtém roce svého studia, kter˘ mûl b˘t m˘m posledním, jsem strávil léto jako externista v malém t˘deníku v Ozarsk˘ch horách v Arkansasu. Plat byl zanedbateln˘, ale na babiãku to udûlalo dojem, protoÏe jsem byl zamûstnán. KaÏd˘ t˘den, kdy jsem jí posílal noviny, byla pfiinejmen‰ím polovina napsána mnou. Majitel/vydavatel/‰éfredaktor byl bájeãn˘ star˘ pán nad‰en˘ tím, Ïe má reportéra, kter˘ chce psát. Byl pomûrnû bohat˘. Po pûti letech v Syracusách bylo mé hodnocení uÏ nenapravitelné a zdroj pfiíjmÛ vyschl. Vrátil jsem se do Memphisu, nav‰tívil jsem BeeBee, podûkoval jsem jí za její úsilí a sdûlil jsem jí, Ïe ji mám rád. Ona mi fiekla, aÈ si najdu práci. V té dobû Ïila v Memphisu sestra Wilsona Caudleho, 12
Posledni_porotce_16_(impr)
12
23.1.2015, 17:30
a jak se tak v Ïivotû stává, setkala se tato dáma na jednom z ãajov˘ch d˘chánkÛ s BeeBee. Po nûkolika vzájemn˘ch telefonátech mi byly sbaleny vûci a byl jsem dopraven do Clantonu ve státû Mississippi, kde netrpûlivû ãekal Flek. Dal mi hodinu na rozkoukání a poté volnou ruku ke krytí událostí v okrese Ford. V pfií‰tím vydání vy‰el krásn˘ pfiíbûh s mou fotografií oznamující mou „externí spolupráci“ v t˘deníku Times. âlánek vy‰el na titulní stránce. V novinách v ten den Ïádné zásadní zprávy nebyly. Toto oznámení obsahovalo dvû pfií‰erné chyby, které mû budou pronásledovat po léta. Ta první a ménû váÏná byla skuteãnost, Ïe mûsto Syracuse se dnes uÏ fiadí do ligy onûch prestiÏních univerzit na Severu, pfiinejmen‰ím podle Fleka. Informoval své stále se zmen‰ující ãtenáfistvo, Ïe jsem získal prestiÏní univerzitní vzdûlání ve mûstû Syracuse. Bylo to mûsíc pfied tím, neÏ se mi o tom kdokoliv zmínil. Zaãínal jsem vûfiit, Ïe nikdo ty noviny neãte nebo Ïe ti, kdo je ãtou, jsou totální idioti. Druhé podstatné nedorozumûní zmûnilo mÛj Ïivot. Narodil jsem se jako Joyner William Traynor. AÏ do sv˘ch dvanácti let jsem bombardoval rodiãe dotazy o tom, proã domnûle inteligentní lidé poznamenají novorozence jménem Joyner. Nakonec vy‰lo najevo, Ïe jeden z m˘ch rodiãÛ, z nichÏ se oba zfiíkali zodpovûdnosti, trval na tom, abych dostal jméno Joyner, ãímÏ bude nabídnuta olivová ratolest nûjakému pfiíbuznému, se kter˘m byli ve sporu a kter˘ pr˘ mûl peníze. Nikdy jsem se s tímto sv˘m údajn˘m jmenovcem nesetkal. Pokud se mû t˘ãe, zemfiel zcela bez penûz, já jsem v‰ak po cel˘ svÛj Ïivot musel nosit jméno Joyner. KdyÏ jsem nastoupil do Syracuse, zapsal jsem se jako J. William, coÏ je pomûrnû impozantní jméno pro osmnáctiletého chlapce. Ale Vietnam a boufie v ulicích a demonstrace a sociální nepokoje mû pfiesvûdãily, Ïe J. William zní pfiíli‰ manaÏersky, pfiíli‰ nadnesenû. Stal se ze mû Will. Flek mi obãas fiíkal Wille, Williame, Bille, nebo dokon13
Posledni_porotce_16_(impr)
13
23.1.2015, 17:30
ce Billy, a protoÏe jsem reagoval na v‰echna tato jména, nikdy jsem nevûdûl, které bude následovat. Pod oznámením pod m˘m usmívajícím se obliãejem bylo moje nové jméno. Willie Traynor. Zdûsilo mû to. Nikdy jsem si ani ve snu nepfiedstavoval, Ïe by mi nûkdo fiíkal Willie. Chodil jsem do pfiípravky v Memphisu a poté na vysokou v New Yorku, a nikdy jsem se nesetkal s osobou, která by se jmenovala Willie. Nebyl jsem prostû typick˘ hodn˘ chlapec. Jezdil jsem v autû znaãky Triumph Spitfire a mûl jsem dlouhé vlasy. Co jsem mûl fiíci pfiátelÛm ze svého bratrstva v Syracuse? Co jsem mûl fiíci BeeBee? Poté, co jsem se ukr˘val dva dny ve svém bytû, jsem shledal odvahu na to, abych se Flekovi postavil a poÏádal ho, aby nûco udûlal. Nebyl jsem si jist, co by to mûlo b˘t, ale on se té chyby dopustil a mûl by to sakra taky napravit. Napochodoval jsem do redakce TimesÛ a narazil jsem na Daveyho Basse Velkou hubu, kter˘ byl v tûchto novinách sportovním redaktorem. „Hele, to je paráda jméno,“ sdûlil mi. ·el jsem za ním do jeho kanceláfie, hledal jsem radu. „Ale já se nejmenuju Willie,“ oznámil jsem. „Teì se tak jmenujete.“ „Jmenuju se Will.“ „V‰ichni vás tady mají rádi. Chytrolín ze severu s dlouh˘mi vlasy a mal˘m sportovním autem z dovozu. Ksakru, lidi si myslí, Ïe jméno jako Willie se k vám dokonale hodí. Jen si vzpomeÀte na Joea Willieho.“ „Kdo je Joe Willie?“ „Joe Willie Namath.“ „Aha, ten.“ „Jasnû, je to Yankee jako vy, z Pensylvánie nebo tam odnûkud, ale kdyÏ se dostal do Alabamy, pfiejmenoval se z Josepha Williama na Joea Willieho. V‰echny holky ho pak uhánûly.“ Zaãal jsem si pfiipadat lépe. V roce 1970 byl Joe Namath nejspí‰ nejslavnûj‰ím sportovcem v zemi. Jel jsem 14
Posledni_porotce_16_(impr)
14
23.1.2015, 17:30
se projet a dokoleãka jsem si opakoval „Willie“. Bûhem nûkolika t˘dnÛ jsem si na to jméno zvykl. KaÏd˘ mi fiíkal Willie a zdálo se, Ïe se cítí pfiíjemnûji, protoÏe mám takové obyãejné jméno. BeeBee jsem fiekl, Ïe to je pouze doãasn˘ pseudonym.
Timesy byly velmi tenké noviny a já jsem okamÏitû vûdûl, Ïe mají problémy. Mûly spoustu úmrtních oznámení, málo zpráv a je‰tû ménû inzerce. Zamûstnanci byli rozmrzelí, ale zÛstávali loajální a neprotestovali. V roce 1970 bylo v okresu Ford málo pfiíleÏitosti k zamûstnání. Po t˘dnu bylo i m˘m oãím nováãka jasné, Ïe je tento list v tûÏké ztrátû. Úmrtní oznámení jsou bezplatná, inzeráty v‰ak nikoliv. Flek trávil vût‰inu ãasu ve své zakrámované kanceláfii, pravidelnû dfiímal a volal do obfiadní sínû. Nûkdy volali oni jeho. Leckdy se rodiny stavovaly pouze nûkolik hodin poté, co str˘ãek Wilber naposledy vydechl, a pfiedali mu dlouh˘, kvûtnat˘, rukou psan˘ pfiípis, jehoÏ se Flek vdûãnû chopil a peãlivû ho uloÏil na svÛj psací stÛl. Za zamãen˘mi dvefimi pak psal, editoval, zkoumal a pfiepisoval, dokud nebyl jeho v˘tvor perfektní. ¤ekl mi, Ïe mám ke krytí cel˘ okres. List mûl je‰tû jednoho reportéra, Baggyho Suggse, poìobaného starého kozla, kter˘ trávil svou pracovní dobu lelkováním u soudní budovy naproti pfies ulici, kde shánûl drby a popíjel bourbon s malou skupinou odvafien˘ch právníkÛ, ktefií byli pfiíli‰ stafií a pfiíli‰ propadlí pití na to, aby mohli je‰tû vykonávat nûjakou praxi. Jak jsem mûl záhy zjistit, byl Baggy pfiíli‰ lín˘ na to, aby si ovûfioval zdroje a pátral po ãemkoliv zajímavém, a u jeho materiálÛ na titulní stránce neb˘valo neobvyklé, Ïe to vyfie‰il nûjak˘m nudn˘m vylíãením jakéhosi sousedského sporu nebo zmlácení manÏelky. Sekretáfika Margaret byla u‰lechtilá kfiesÈanská dáma, která redakci fiídila, i kdyÏ byla natolik bystrá, aby nechala 15
Posledni_porotce_16_(impr)
15
23.1.2015, 17:30
Fleka si myslet, Ïe ‰éfem je on. Bylo jí málo pfies padesát a pracovala zde dvacet let. Ona byla skálou, kotvou a v‰echno v Timesech se toãilo kolem ní. Margaret mluvila jemnû, takfika stydlivû a od samého poãátku ke mnû pociÈovala posvátnou bázeÀ, protoÏe jsem byl z Memphisu a pût rokÛ jsem chodil do ‰koly na Severu. Dával jsem si záleÏet, abych nedával svou pfiíslu‰nost ke kastû absolventÛ prestiÏních seversk˘ch univerzit pfiíli‰ najevo, ale souãasnû jsem si pfiál, aby tito venkov‰tí balíci ze státu Mississippi vûdûli, Ïe mám vynikající vzdûlání. Ona a já jsme si zvykli spolu povídat a po t˘dnu Margaret potvrdila, co jsem uÏ tu‰il – Ïe pan Caudle je skuteãnû blázen a Ïe noviny opravdu mají váÏné finanãní problémy. Ale, jak tvrdila, Caudleovi pfiece mají rodinné peníze! Trvalo léta, neÏ jsem toto tajemství pochopil. Ve státû Mississippi se rodinné peníze nesmûly zamûÀovat s bohatstvím. Nemûly co do ãinûní s hotov˘mi penûzi ãi dal‰ími aktivy. Rodinné peníze byly status získan˘ nûk˘m, kdo byl bíl˘, chodil je‰tû do nûjaké vy‰‰í ‰koly neÏ jen do stfiední, narodil se ve velkém domû s velk˘m prÛãelím – pokud moÏno obklopen˘m bavlníkov˘mi ãi sójov˘mi poli, tfiebaÏe povinnost to pfiímo nebyla – a ãásteãnû ho vychovávala milovaná ãerno‰ská sluÏka jménem Bessie nebo Pearl, a ãásteãnû oddaní prarodiãe, ktefií kdysi vlastnili pfiedky Bessie ãi Pearl, a od narození mu byly v‰tûpovány pfiísné spoleãenské zásady privilegovan˘ch lidí. Rozlohy polností a svûfienecké fondy do jisté míry pomáhaly, ale Mississippi byla plná nesolventních urozen˘ch, ktefií podûdili status rodinn˘ch penûz. Tyto peníze se nedaly vydûlat. Ty se musely pfiedat pfii narození. KdyÏ jsem hovofiil s rodinn˘m právníkem rodiny Caudleov˘ch, vcelku su‰e mi vysvûtlil skuteãnou hodnotu jejich rodinn˘ch penûz. „Jsou chudí jako Job,“ pravil, zatímco já jsem byl zabofien˘ do o‰untûlého koÏeného kfiesla a pohlíÏel jsem na nûj pfies jeho ‰irok˘ a starobyl˘ 16
Posledni_porotce_16_(impr)
16
23.1.2015, 17:30
mahagonov˘ psací stÛl. Jmenoval se Walter Sullivan a byl z prestiÏní firmy Sullivan O’Hara. PrestiÏní na okres Ford – mûla sedm právníkÛ. Prostudoval Ïádost o vyhlá‰ení bankrotu a dlouze hovofiil o Caudleov˘ch a penûzích, které mívali, a o tom, jak bláhovû zlikvidovali kdysi prosperující noviny. Zastupoval je uÏ tfiicet let, a v dobách, kdy ve‰keré záleÏitosti fiídila sleãna Emma, mûly Timesy pût tisíc pfiedplatitelÛ a stránky plné inzerátÛ. Sleãna Emma si pro v‰echny pfiípady ponechala certifikát ve v˘‰i pût set tisíc dolarÛ v Obligaãní bance. Pak jí zemfiel manÏel a ona se znovu provdala za místního alkoholika, kter˘ byl o dvacet let mlad‰í neÏ ona. KdyÏ byl stfiízliv˘, vystupoval pologramotnû a prezentoval se jako t˘ran˘ básník a esejista. Sleãna Emma ho vfiele milovala a jmenovala ho do funkce spoluvydavatele, coÏ byl post, jehoÏ on vyuÏíval k psaní dlouh˘ch úvodníkÛ pran˘fiujících cokoliv, co se v okresu událo. To byl poãátek konce. Flek svého nového nevlastního otce nenávidûl, averze byla vzájemná, a jejich vztah nakonec vyvrcholil jedním z tûch barvitûj‰ích pûstních soubojÛ v historii Clantonu. Odehrával se na chodníku pfied redakcí TimesÛ, pfiímo na námûstí, v pfiítomnosti poãetného a ohromeného davu. Místní se domnívali, Ïe FlekÛv mozek, uÏ tak naru‰en˘, tehdy utrpûl dal‰í po‰kození. Krátce poté pfiestal psát cokoliv kromû onûch zatracen˘ch úmrtních oznámení. Nevlastní otec uprchl s manÏelãin˘mi penûzi a sleãna Emma se se zlomen˘m srdcem uch˘lila do ústraní. „Kdysi to b˘valy bezvadné noviny,“ pravil pan Sullivan. „Ale podívejte se na nû teì. Nemají ani dvanáct set pfiedplatitelÛ a jsou silnû zadluÏené. Zbankrotované.“ „Co udûlá soud?“ zeptal jsem se. „Pokusí se najít kupce.“ „Kupce?“ „Ano, nûkdo je koupí. Tenhle okres musí mít noviny.“ OkamÏitû mû napadli dva lidé – Nick Diener a BeeBee. Nickova rodina ze svého okresního t˘deníku zbohatla. Ba17
Posledni_porotce_16_(impr)
17
23.1.2015, 17:30
biãka uÏ movitá byla a mûla jediného milovaného vnuka. ProtoÏe jsem zacítil pfiíleÏitost, srdce se mi rozbu‰ilo. Pan Sullivan se na mû pozornû díval a bylo zjevné, Ïe ví, naã myslím. „Dalo by se to koupit za hubiãku,“ oznámil. „Za kolik?“ zeptal jsem se se sebevûdomím tfiiadvacetiletého zaãínajícího reportéra, jehoÏ babiãka byla zazobaná. „Tak asi padesát tisíc. Pûtadvacet za noviny, pûtadvacet na provoz. Vût‰ina dluhÛ se mÛÏe pfievést do konkurzní podstaty a poté se dá s vûfiiteli v pfiípadû potfieby dojednat nov˘ termín splatnosti.“ Zarazil se a pfiedklonil se, lokty se opfiel o stÛl a jeho husté oboãí sebou cukalo, jako by mu mozek pracoval pfiesãas. „Mohl by to b˘t skuteãn˘ zlat˘ dÛl, víte.“
Babiãka nikdy neinvestovala do zlatého dolu, ale kdyÏ jsem do ní tfii dny huãel, odjíÏdûl jsem nakonec z Memphisu s ‰ekem na padesát tisíc dolarÛ. Ten jsem pfiedal Sullivanovi, jenÏ ho zase vloÏil do svûfieneckého fondu, a poÏádal soud o prodej novin. Soudce, stafiec nad hrobem, kter˘ patfiil do postele vedle sleãny Emmy, pfiik˘vl a na‰krábal své jméno na pfiíkaz, jenÏ ze mû uãinil nového majitele listu The Ford County Times. Trvá pfiinejmen‰ím tfii generace, neÏ vás v okresu Ford pfiijmou. Nesejde na penûzích ãi pÛvodu, ãlovûk se tam prostû nemÛÏe jen tak pfiestûhovat a ãekat, Ïe mu lidé budou dÛvûfiovat. Nad kaÏd˘m nov˘m pfiíchozím se vzná‰í temn˘ mrak podezírání a já jsem nebyl v˘jimkou. Lidé zde jsou mimofiádnû vlídní a mírní a zdvofiilí, aÏ jsou se sv˘m pfiátelstvím leckdy i vlezlí. Na ulicích v centru mûsta kaÏdému pok˘vnou a s kaÏd˘m se vybavují. Vyptávají se vás na zdraví, na poãasí a zvou vás do kostela. Mohou se pfietrhnout, aby pomohli cizím. Ve skuteãnosti v‰ak vám zaãnou dÛvûfiovat pouze v pfiípadû, Ïe dÛvûfiovali uÏ va‰emu dûdeãkovi. 18
Posledni_porotce_16_(impr)
18
23.1.2015, 17:30
Jakmile se proslechlo, Ïe já, mlad˘, nezku‰en˘ pfiivandrovalec z Memphisu, jsem si koupil noviny za padesát, nebo moÏná i za sto, nebo snad i dvû stû tisíc dolarÛ, otfiásla cel˘m mûstem vlna ‰eptandy. Margaret mi prÛbûÏnû referovala o nejaktuálnûj‰ím v˘voji. ProtoÏe jsem byl svobodn˘, byla zde i moÏnost, Ïe jsem homosexuál. JelikoÏ jsem studoval v Syracusách, aÈ uÏ tohle mûsto leÏelo kdekoliv, byl jsem pravdûpodobnû i komunista. Nebo, coÏ je je‰tû hor‰í, liberál. A vzhledem k tomu, Ïe jsem pocházel z Memphisu, jsem byl nutnû rozvraceã, kter˘ chce zdiskreditovat okres Ford. Pfiesto v‰ak, jak v‰ichni mezi sebou uznali, jsem mûl nyní pod kontrolou úmrtní oznámení! Byl jsem nûkdo! Nové vydání listu The Times vy‰lo poprvé 18. bfiezna v roce 1970, teprve tfii t˘dny poté, co ten skrãek pfii‰el s tûmi sv˘mi papíry. Bylo tlusté témûfi tfii centimetry a bylo v nûm víc fotografií, neÏ bylo kdy publikováno v jakémkoliv okresním t˘deníku. Chlapeãtí skauti, dívãí skautky, basketbalové t˘my ze stfiední ‰koly, zahradní kluby, kniÏní kluby, ãajové d˘chánky, skupiny pro studium bible, softbalové t˘my pro dospûlé, obãanské kluby. Desítky fotek. SnaÏil jsem se zafiadit do tûch novin kaÏdého Ïivoucího ãlovûka v tomto okrese. A mrtví byli vyzvedáváni jako nikdy pfiedtím. Úmrtní oznámení byla aÏ trapnû dlouhá. Byl jsem si jist, Ïe Flek byl hrd˘, ale nikdy uÏ jsem o nûm nesly‰el. Zprávy byly lehké a svûÏí. Absolutnû Ïádné úvodníky. Lidé si rádi pfieãtou o zloãinech, takÏe jsem na spodní stranu první stránky zafiadil rubriku kriminální pfiípady. Díkybohu byly t˘den pfiedtím ukradeny dvû dodávky a já jsem pojednal tyto krádeÏe tak, jako by byl vyloupen Fort Knox. Uprostfied pfiední strany byla zachycena pomûrnû velká skupina nové sestavy – Margaret, Hardy, Baggy Suggs, já, nበfotograf Wiley Meek, Davey Bass Velká Huba a Melanie Doganová, stfiedo‰kolská studentka pracující v redakci na ãásteãn˘ úvazek. Byl jsem na svÛj personál 19
Posledni_porotce_16_(impr)
19
23.1.2015, 17:30
hrd˘. Deset dnÛ jsme pracovali prakticky nepfietrÏitû a na‰e první vydání byl obrovsk˘ úspûch. Mûli jsme náklad pût tisíc a cel˘ se rozprodal. Poslal jsem krabici v˘tiskÛ babiãce a na ni to uãinilo úÏasn˘ dojem. Bûhem pfií‰tího mûsíce zaãala nová podoba TimesÛ zvolna nab˘vat formu: snaÏil jsem se rozhodnout, co z nich chci udûlat. Na mississippském venkovû je zmûna bolestná, takÏe jsem se rozhodl ãinit to postupnû. Staré noviny zbankrotovaly, av‰ak za padesát let se zmûnily jen málo. Psal jsem více zpráv, prodával jsem více inzertních stránek, zafiazoval jsem stále více fotografií skupin nejroztodivnûj‰ích druhÛ. A tvrdû jsem pracoval na úmrtních oznámeních. Práce pfiesãas mû nikdy nelákala, ale jelikoÏ jsem byl majitel, zapomínal jsem na ãas. Byl jsem pfiíli‰ mlad˘ a pfiíli‰ vytíÏen˘ na to, abych se bál. Bylo mi tfiiadvacet a díky ‰tûstí, správnému naãasování a bohaté babiãce jsem se náhle stal majitelem t˘deníku. Kdybych byl zaváhal a prozkoumal situaci a obrátil se o radu na bankéfie a úãetní, jsem si jist, Ïe by mi to nûkdo rozmluvil. Ale pokud je ãlovûku tfiiadvacet, nemá strach. Nic nemá, takÏe nemá co ztratit. Propoãetl jsem si, Ïe potrvá rok, neÏ list zaãne vyná‰et. A zpoãátku se zisky zvy‰ovaly jen zvolna. Pak byla zavraÏdûna Rhoda Kassellawová. Myslím, Ïe k povaze tohoto odvûtví patfií prodávat více novin po brutálním zloãinu, pokud si lidé pfiejí detaily. T˘den pfied její smrtí jsme prodávali dva tisíce ãtyfii sta kusÛ, a t˘den nato témûfi ãtyfii tisíce. Nebyla to obyãejná vraÏda.
Okres Ford b˘val klidn˘m místem, obydlen˘m lidmi, ktefií buìto kfiesÈané byli, nebo tvrdili, Ïe jimi jsou. Pûstní souboje byly bûÏné, obvykle v‰ak ‰lo o záleÏitosti niωích tfiíd, jejichÏ pfiíslu‰níci se obyãejnû poflakovali kolem 20
Posledni_porotce_16_(impr)
20
23.1.2015, 17:30
pivnic a podobn˘ch míst. Jednou do mûsíce si nûjak˘ kfiupan vystfielil na souseda nebo moÏná i na vlastní Ïenu a o kaÏdém víkendu do‰lo pfiinejmen‰ím k jednomu pobodání v ãerno‰sk˘ch lokálech. Tyto epizody jen zfiídka vedly ke smrti. Byl jsem majitelem novin deset let, od roku 1970 do roku 1980, a o vraÏdách v okresu Ford jsme mûli jen velmi málo zpráv. Îádná nebyla tak brutální jako zabití Rhody Kassellawové; Ïádná nebyla tak pfiedem promy‰lená. Je‰tû dnes, o tfiicet let pozdûji, o tom kaÏdodennû pfiem˘‰lím.
21
Posledni_porotce_16_(impr)
21
23.1.2015, 17:30
RHODA KASSELLAWOVÁ ÎILA V BEECH HILLU, dvacet kilometrÛ severnû od Clantonu, ve skromném domû z tvárnic u úzké, vyasfaltované venkovské cesty. Kvûtinové záhony podél pfiední strany domu byly vypleté a kaÏdodennû se o nû peãovalo, a mezi nimi a silnicí byl dlouh˘ ‰irok˘ trávník, kter˘ byl hust˘ a dobfie zastfiiÏen˘. Vjezd byl vysypan˘ bíl˘m ‰tûrkem. Po obou stranách byla sbírka kolobûÏek, míãÛ a kol. Její dvû malé dûti byly vÏdycky venku, stále si hrály a tu a tam se zastavily a dívaly se na projíÏdûjící auto. Byl to pfiíjemn˘ venkovsk˘ domek, co by kamenem dohodil od domu Deeceov˘ch. Mlad˘ muÏ, kter˘ ho zakoupil, zahynul pfii sráÏce nákladních automobilÛ kdesi v Texasu a Rhoda v osmadvaceti letech ovdovûla. Z jeho Ïivotní pojistky vyplatila dÛm a auto. Zbytek byl investován tak, aby jí zajistil skrovn˘ mûsíãní pfiíjem, jenÏ jí umoÏnil zÛstat doma a láskyplnû se vûnovat dûtem. Trávila hodiny venku, starala se o svou zeleninovou zahrádku, sázela kvûtiny, plela, hnojila záhony pfied domem kompostem. ZÛstávala sama. Stafienky v Beech Hill ji povaÏovaly za vzornou vdovu, která se drÏí doma, vypadá smutnû a omezuje své spoleãenské styky na obãasné náv‰tûvy kostela. ·u‰kaly si pouze, Ïe by tam mohla chodit ãastûji. Krátce po smrti svého manÏela si Rhoda naplánovala, Ïe se vrátí ke své rodinû ve státû Missouri. Nepocházela z okresu Ford a její manÏel rovnûÏ ne. Pfiivedlo je sem zamûstnání. Ale dÛm byl zaplacen˘, dûti byly spokojené,
2
22
Posledni_porotce_16_(impr)
22
23.1.2015, 17:30