Non-fiction ISBN 978-80-7432-902-9 239 Kč
Nassim Nicholas Taleb
Prokrústovo lože Filozofické a praktické aforismy
Prokrústovo lože
Kniha aforismů od autora světového bestselleru Černá labuť staví řadu jeho myšlenek do překvapivých souvislostí. Antický Prokrústés se svým ložem, na němž zkracuje nebo prodlužuje své oběti, je pro Taleba metaforou vedlejších účinků civilizačních procesů, jejichž základem je manipulace a arogance: lidstvo musí vyhovět technologiím, nikoli naopak; realitu je třeba přizpůsobit ekonomickým modelům; kvůli lékům se vynalézají nemoci; inteligence je umělý pojem z psychologických laboratoří; otroky dnes označujeme jako zaměstnance. Talebovy myšlenky jsou jako vždy hravé, brilantní, podvratné a ukazují, že naše skálopevné jistoty se mohou velmi snadno rozplynout jako ty nejlehkovážnější iluze.
Nassim Nicholas Taleb Přeložil Jan Kalandra
INCERTO
Přeložil Jan Kalandra
The bed of Procrustes Copyright © 2010, 2015 by Nassim Nicholas Taleb All rights reserved. Translation © 2018 by Jan Kalandra ISBN 978-80-7432-902-9
Vฤ novรกno Alexanderu N. Talebovi
Obsah Prokrústés — 11 Na úvod — 15 Protimluvy — 21 Věci ontologické — 29 Posvátné a profánní — 30 Náhoda, úspěch, štěstí a stoicismus — 34 Okouzlující a méně okouzlující problémy prosťáčků — 45 Théseus aneb jak žít paleoživot — 49 Ze světa literatury — 55 Věci obecné a konkrétní — 63 Zrádná nahodilost — 66 Estetika — 70 Etika — 73 Odolnost a antifragilita — 81 Ludický klam a doménová podmíněnost — 85 Epistemologie a subtraktivní poznání — 89 O hanebnosti prognostiky — 92
9
Prokrústovo lože
Jak být filozofem a jak to udělat, aby jím člověk zůstal — 94 Svět peněz a další velmi vulgární témata — 98 Lidé moudří, slabí a velkomyslní — 104 Věci skryté a zjevné — 109 O podobách lásky a nelásky — 113 Závěr — 116 Doslov — 118 Poděkování — 126
10
Prokrústés Prokrústés byl v řecké mytologii krutý majitel jedné malé usedlosti v obci Korydallos v kraji Attika, při cestě z Athén do Eleusiny, kde se konaly známé mysterijní obřady. Prokrústés měl osobitý smysl pro pohostinnost: nebohého poutníka unesl do své chýše, pohostil ho bohatou večeří a pak mu nabídl nocleh na dosti netradičním lůžku. Chtěl totiž, aby mělo lůžko pro poutníka dokonalé míry. Kdo byl příliš vysoký, tomu ostrou sekyrkou usekl nohy; kdo byl malý, toho do správné velikosti natáhl (jeho pravé jméno údajně znělo Damastés nebo Polyfémos, dostal však přezdívku Prokrústés, což znamenalo „Napínač“). Pak ovšem přišel pravý trest shůry a Prokrústés se chytil do vlastní pasti. Jedním z poutníků byl náhodou i nebojácný Théseus, který v pozdější fázi své hrdinské kariéry sprovodil ze světa Mínótaura. Po obvyklé večeři donutil Théseus Prokrústa, aby na své lůžko ulehl on sám. Poté, aby i pro něj mělo lůžko obligátní dokonalé míry, mu setnul hlavu. Théseus tak uplatnil Héraklovu metodu odplaty prostřednictvím věcného plnění. Podle některých drastičtějších verzí (jako je ta v Pseudo-Apollodórově spisu Bibliotheca) Prokrústés vlastnil dvě lůžka, jedno malé a jedno velké, malé oběti nutil uléhat na velké lůžko a velké na malé. 11
Každý aforismus v této knize takové Prokrústovo lože popisuje – kdykoli my lidé narazíme na hranice vědění a na věci, jež neumíme pozorovat, na cokoli neznámého a nepozorovaného, řešíme vzniklé napětí tak, že život a svět napěchováváme do jasně daných, předem připravených představ, zjednodušujících kategorií, konkrétních pojmenování a prefabrikovaných výkladů, což čas od času mívá třaskavé důsledky. Navíc si tohoto zpětného napasovávání zřejmě nejsme vědomi, a výrazně tak připomínáme krejčího dmoucího se pýchou, že ušil dokonale padnoucí oblek – ale jen díky tomu, že zákazníkovi operativně upravil končetiny. Málokdo si například uvědomuje, že pomocí léčiv měníme školákům myšlení, aby vyhovovalo osnovám, místo abychom postupovali opačně. Vzhledem k tomu, že aforismy ztrácejí kouzlo, kdykoli jsou vysvětlovány, ústřední téma této knihy prozatím pouze naznačím a jeho další rozbory si ponechám do doslovu. Jde o samostatné, komprimované myšlenky točící se kolem mé hlavní ideje toho, jak přistupujeme a měli bychom přistupovat k tomu, co neznáme, tedy kolem otázek, které hlouběji rozebírám ve svých knihách Černá labuť a Zrádná nahodilost.1
1 Metaforu s Prokrústovým ložem neužívám pouze ve smyslu nesprávného škatulkování věcí, povětšinou jde o onu opačnou operaci, kdy upravujeme nesprávnou proměnnou, v tomto případě člověka místo lůžka. Povšimněte si, že každé selhání toho, co nazýváme „moudrostí“ (ve spojení se špičkovými odbornými znalostmi), lze redukovat na situaci s Prokrústovým ložem.
12
Prokrústés
Prokrústovo lože
Prokrústovo lože
Na úvod
Člověk se nejvíce bojí protiřečit sám sobě. — Myšlenka začíná být zajímavá, jestliže vám nahání hrůzu představa, že byste ji měli dovést k logickému závěru. — Farmaceutické firmy raději vymýšlejí nemoci, na které se budou hodit stávající léky, než aby vynalézaly léky, které budou léčit stávající nemoci. — Abyste pochopili osvobozující účinek asketismu, uvědomte si, že přijít o celé své jmění je mnohem méně bolestivé než přijít jen o polovinu.
15
Prokrústovo lože
Chcete-li přivést hlupáka k bankrotu, poskytněte mu informace. — Akademická sféra se má k poznání stejně jako prostituce k lásce – na pohled vypadají celkem podobně, ale kdo není blbý, ví, že stejné rozhodně nejsou.2
Vědec musí rozumět světu, obchodníkovi stačí, když mu ostatní nerozumějí. — Mám podezření, že Sókrata odsoudili k smrti kvůli tomu, že na příliš přesném myšlení je cosi příšerně neatraktivního, odcizujícího a nelidského.
2 Toto tvrzení je třeba upřesnit. Existují výjimky, ostatně se najde také řada známých případů, v nichž se prostitutka do klienta zamiluje.
16
Na úvod
—
Nassim Nicholas Taleb
Chytrý člověk se díky vzdělání stává o něco málo chytřejším, hlupák o mnoho nebezpečnějším. — Testem originality myšlenky není absence její jediné předchůdkyně, ale výskyt mnoha jiných, s ní neslučitelných předchůdkyň.
Na úvod
— Modernita nás trestá hned dvakrát – když nás nutí předčasně stárnout, a k tomu ještě déle žít. — Erudovaný člověk je ten, kdo ví více, než dává najevo; u novináře nebo konzultanta je to přesně naopak. — Lidský mozek je nejinteligentnější, když mu neříkáte, co má dělat – jak lze občas zjistit při sprchování.
17