Thomasowy ewangelij z dźěćatstwa Jězusa Chrystusa KAPITEL 1 1 Ja, Tomaš, Israelit, mam za trěbne, našim bratram mjez pohanami skutki a dźiwy Chrystusa w swojim dźěćatstwje zeznajomić, kotrež běše naš Knjez a Bóh Jezus Chrystus po swojim porodźe w Betlehemje w našim kraju skutkował, wo čimž běch sam zadźiwany. Započatk bě kaž slědowany. 2 Jako běše Jězusdźěćatko pjeć lět stare a bě padnył regener, kotryž nětko nimo bě, hraješe Jězus z druhimi hebrejskimi hólcami na běžacej rěčce; A woda, kotraž po brjohach běžeše, steješe w małych jězorach; 3 Ale woda bu hnydom zaso jasna a wužitna; Dokelž bě ju jenož přez słowo bił, jemu zwólniwi posłuchachu. 4 Potom wza wón wot pobrjoha rěki mjechku hlinu a formowaše z toho dwanaće wroblikow; A dawaše druhich hólcow, kiž so z nim hrajkachu. 5 Jako pak žid widźeše, što činješe, mjenujcy na sabaće zwuk k wroblowym figuram formować, woteńdźe wón hnydom a powědaše to swojemu nanej Josephej a rjekny: 6 Hlej, twój pachoł hraje při brjoze rěki a je hlinu wzał, jeho k dwanaće wroblam formował a sabat wonječesćił. 7 Da přińdźe Joseph na městno, hdźež bě, a hdyž na njeho hladaše, zazwoni na njeho a so wopraša: "Čehodla činiš to, štož na sabaće dowolene njeje? 8 Da zbije Jezus dłónje, zawoła wroble k sebi a rjekny jim: Dźiće, leći dele! A dołhož sće žiwi, mysli na mnje. 9 Da wroble ćeknychu a činjachu haru. 10 Jako Židźa tole widźachu, běchu woni zadźiwani, woteńdźechu a powědachu swojim předstajenym, kajki dźiw woni wo Jezusu widźeli. KAPITEL 2 1 Nimo toho steješe syn pismawučeneho Hany z Jozefom, wza ž pastwowu hałžku a sypaše wodu, kotruž bě Jezus nazběrał, w jězorach. 2 Jako pak pachoł Jezusa widźeše, što běše činił, rozzłobi so a rjekny jemu: "Ty nora, što je ći jězor škodźał, zo by wodu rozsypał?" 3 Hlej, nětko budźeš zeschnyć kaž štom a njesměš ani łopjena ani hałužki ani płody wunjesć. 4 A hnydom wuschny wón po cyłym ćěle. 5 Da dźěše Jezus domoj. Staršej wuschnyteho hólca pak, skoržeštaj njezbožo jeho młodosće, donjeseštaj jeho k Josephej, wobskoržištaj jeho a prajištaj: Čehodla wobchowaš syna, kiž je so tajkich skutkow dołžnił? 6 Da hoješe Jezus jeho na próstwu wšitkich přitomnych a wostaji jenož mały staw, kotryž wuschnyje, zo bychu warnowali. 7 Druhi raz dźěše Jezusej na dróhu, a hólc, kiž nimo běžeše, wali so na jeho ramjo; 8 Dokelž so Jezus hněwny a k njemu praji: "Ty njesměš dale hić!" 9 A wón hnydom mortweho popadny.
10 Jako to někotři ludźo widźachu, so prašachu: "Hdźe je so tutón pachoł narodźił, zo wšitko, štož wón praji, nětko přijědźe?" 11 Da hóršištaj so staršej mortwych, kotřiž k Jozefej dźěchu, a prajachu: "Njejsy kmany, z nami w našim měsće žiwy być, dokelž maš tajkeho hólca." 12 Pak jeho wuči, zo by žohnował a njezasaknył, abo wón z nim preč dźe, přetož wón mori naše dźěći. 13 Da mjenowaše Joseph hólca Jezusa samoho a kazaše jemu: "Čehodla činiš tajke něšto, zo by lud tak zranił, zo nas hidźi a přesćěhuje?" 14 Jezus pak wotmołwi: "Wěm, zo to, štož prajiš, wo sebi samym njeje, ale tebje dla njebudu ničo prajić; 15 Ći pak su to prajili, budźe wěčne chłostanje poćerpjene. 16 A hnydom buchu ći, kotřiž běchu jeho wobskoržili, slepi. 17 A wšitcy, kotřiž to widźachu, běchu přewšo nastróženi a zamyleni a prajachu wo nim: "Wšitko, štož praji, hač derje abo złe, stanje so hnydom, a dźiwachu so." 18 Jako woni tute žiwjenje Chrysta wuhladachu, stany Jozef a cybaše jeho za wucho, na čož bu knaba rozzłobjeny, a rjekny jemu: "Budź měrny! 19 Přetož hdyž nas pytaja, nas njenamakaja; ty sy jara njeskedźbliwje jednał. 20 Njewěš, zo sym ja twój? Njewobćežujeće mje hižo. KAPITEL 3 1 Wěsty šulski mišter z mjenom Cachej, kiž na wěstym městnje steješe, słyšeše, kak to Jězus swojemu nanej rjekny. 2 A wón so jara dźiwaše, zo jako dźěćo tajke wěcy rěčeše; A po někotrych dnjach přińdźe k Josephej a rjekny: 3 Maš mudre a rozumne dźěćo, pósćel mi je, zo by čitać nawuknył. 4 Jako so sydni, zo by Jezusa listy wučił, započa wón z prěnim pismikom Aleph; 5 Jezus pak wupraji druhi pismik Mpeth (Beth) Cghimel (gimel) a rěčeše wo wšitkich pismikach k njemu hač do kónca. 6 Potom wočini knihu a wučeše swojeho knjeza profetow; ale wón so hańbowaše a njemóžeše zapřimnyć, kak bě k pismikam přišoł. 7 A wón stany a dźěše domoj, wulkotnje překwapjeny přez tajku spodźiwnu wěc. KAPITEL 4 1 Jako Jezus nimo wobchoda přińdźe, widźeše młodeho muža, kiž někotre rubiška a nohajcy do pjecy zrudneje barby tunkny (abo barbješe), a to po wosebitym porjedźe kóždeho; 2 Pachoł Jezus dźěše k młodźencu, kiž to činješe, a wza tež někotre z płatow sobu.