Listy apoštola Pavla Senekovi a dopisy Seneky Pavlovi KAPITOLA 1 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Předpokládám, Pavle, že jsi byl informován o tom rozhovoru, který včera proběhl mezi mnou a mým Luciliem, ohledně pokrytectví a dalších témat; neboť s námi byli někteří z tvých učedníků; 2 Když jsme se totiž odebrali do saluštianských zahrad, kterými procházeli i oni, a byli bychom šli jinou cestou, naším přemlouváním se přidali k nám. 3 Přeji si, abyste věřili, že si velmi přejeme váš rozhovor: 4 Velmi nás potěšila tvá kniha mnoha epištol, kterou jsi napsal některým městům a hlavním městům provincií a která obsahuje úžasné pokyny k mravnímu chování: 5 Takové pocity, předpokládám, že jste nebyli jejich autorem, ale pouze nástrojem sdělování, i když někdy autorem i nástrojem. 6 Neboť taková je vznešenost těchto nauk a jejich vznešenost, že se domnívám, že věk člověka je nedostatečný k tomu, aby byl poučen a zdokonalován v jejich poznání. Přeji ti blaho, můj bratře. Rozloučení. KAPITOLA 2 Pozdrav Pavla Senecovi. 1 Včera jsem s potěšením obdržel tvůj dopis, na který bych mohl hned napsat odpověď, kdyby byl doma mladík, kterého jsem ti chtěl poslat: 2 Víte totiž, kdy a kým, v jakém období a komu musím odevzdat vše, co pošlu. 3 Chci tedy, abys mě neobvinil z nedbalosti, čekám-li na pořádného člověka. 4 Myslím si, že jsem velmi šťastný, že mám úsudek o tak cenném člověku, že máte radost z mých epištol: 5 Neboť byste nebyli považováni za cenzora, filozofa ani vychovatele tak velkého knížete a mistra všeho, kdybyste nebyli upřímní. Přeji vám trvalou prosperitu. KAPITOLA 3 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Dokončil jsem některé svazky a rozdělil je do příslušných částí. 2 Jsem odhodlán je přečíst Caesarovi, a pokud se naskytne nějaká příznivá příležitost, budete také přítomni, když je budou číst; 3 Pokud to však nebude možné, určím a oznámím vám den, kdy si společně přečteme představení. 4 Předtím, než jsem to zveřejnil Caesarovi, rozhodl jsem se, pokud to bylo možné, s jistotou nejprve znát váš názor, abyste se mohli přesvědčit o mé náklonnosti k vám. Sbohem, nejdražší Pavle. KAPITOLA 4 Pozdrav Pavla Senecovi. 1 Když čtu vaše dopisy, představuji si, že jste se mnou; ani si nemyslím nic jiného, než že jsi vždy s námi.
2 Jakmile tedy začnete přicházet, brzy se uvidíme. Přeji vám všem prosperitu. KAPITOLA 5 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Jsme velmi znepokojeni vaší příliš dlouhou nepřítomností. 2 Co je to nebo co to je za záležitosti, které brání vašemu příchodu? 3 Bojíte-li se Caesarova hněvu, protože jste opustili své dřívější náboženství a učinili jste proselyty také z jiných, musíte se přimlouvat, že vaše jednání tak nepocházelo z nestálosti, ale ze soudu. Rozloučení. KAPITOLA 6 Pavel Seneca a Lucilius pozdrav. 1 Pokud jde o věci, o kterých jste mi psali, nesluší se mi zmiňovat se o čemkoli písemně perem a inkoustem: to jedno zanechává stopy a druhé zjevně věci prohlašuje. 2 Zejména proto, že vím, že vedle tebe jsou stejně jako já ti, kdo pochopí můj význam. 3 Úctu je třeba věnovat všem mužům, a to tím spíše, že se s větší pravděpodobností dostanou k hádkám. 4 A ukážeme-li poddajnou povahu, účinně překonáme ve všech bodech, pokud ano, kdo jsou schopni vidět a uznat, že se mýlili. Rozloučení. KAPITOLA 7 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Vyznávám, že jsem nesmírně potěšen čtením vašich dopisů Galaťanům, Korinťanům a lidu Achaie. 2 Neboť Duch Svatý v nich vámi vynesl ty city, které jsou velmi vznešené, vznešené, zasluhují veškerou úctu a přesahují váš vlastní vynález. 3 Mohl bych si tedy přát, aby když píšete věci tak mimořádné, možná nebyla nouze o eleganci řeči, která by vyhovovala jejich majestátu. 4 A musím vlastnit svého bratra, abych před vámi hned nic nepoctivě nezatajil a nebyl nevěrný svému vlastnímu svědomí, že císař je nesmírně potěšen pocity vašich listů; 5 Když totiž uslyšel číst jejich začátek, prohlásil: Překvapilo ho, že našel takové názory u člověka, který neměl pravidelné vzdělání. 6 Na to jsem odpověděl: Bohové někdy využívali k mluvení podlých nevinných lidí, a dali mu to příklad na podlém krajanovi jménem Vatienus, kterému, když byl v zemi Reate, se objevili dva muži. k němu, zvaný Castor a Pollux, a dostalo se mu zjevení od bohů. Rozloučení. KAPITOLA 8 Pozdrav Pavla Senecovi. 1 I když vím, že císař je obdivovatelem i příznivcem našeho náboženství, dovolte mi, abych vám radil, abyste neutrpěli jakoukoli újmu tím, že nám projevíte přízeň. 2 Myslím, že jste se skutečně odvážili k velmi nebezpečnému pokusu, kdy byste císaři oznámili to, co se tak velmi příčí jeho náboženství a způsobu uctívání; vida, že je ctitelem pohanských bohů. 3 Nevím, co jsi měl konkrétně na mysli, když jsi mu o tom řekl; ale předpokládám, že jsi to udělal z příliš velkého respektu ke mně.
4 Ale přeji si, abyste to v budoucnu nedělali; protože jsi musel být opatrný, abys svým projevem náklonnosti ke mně neurazil svého pána: 5 Jeho hněv nám neuškodí, bude-li pokračovat jako pohan; ani jeho hněv nám neprospěje: 6 A jestliže se císařovna bude chovat důstojně svého charakteru, nebude se hněvat; ale pokud se chová jako žena, bude uražena. Rozloučení. KAPITOLA 9 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Vím, že můj dopis, ve kterém jsem vás seznámil a který jsem četl císaři vaše listy, se netýká ani tak povahy věcí, které jsou v nich obsaženy, 2 Které tak mocně odvádějí mysl lidí od jejich dřívějších mravů a praktik, že jsem byl vždy překvapen a byl jsem o tom dosud plně přesvědčen mnoha argumenty. 3 Začněme tedy znovu; a pokud byla nějaká věc dosud provedena nerozvážně, odpusťte. 4 Poslal jsem vám knihu de copia verborum. Sbohem, nejdražší Pavle. KAPITOLA 10 Pozdrav Pavla Senecovi. 1 Kdykoli vám píšu a upřednostňuji své jméno před vaším, dělám věc, která je sama sobě nepříjemná; a v rozporu s naším náboženstvím: 2 Měl bych se totiž, jak jsem často prohlašoval, stát vším pro všechny lidi a hledět na vaši vlastnost, kterou římské právo poctilo všechny senátory; jmenovitě uvést své jméno na poslední místo v nápisu Listu, abych nakonec s neklidem a hanbou nebyl nucen dělat to, k čemu jsem vždy měl sklony. Sbohem, nejváženější mistře. Datum pátého kalendáře července, ve čtvrtém konzulátu Nera a Messala. KAPITOLA 11 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Všechno štěstí tobě, můj nejdražší Pavle. 2 Stane-li se mi člověk tak skvělý a ve všech směrech příjemný, jako jsi ty, nejen společným, ale i nejdůvěrnějším přítelem, jak šťastný bude případ Senecy! 3 Vy, kteří jste tak znamenití a nadevše vznešení, dokonce i největší, si nemyslíte, že byste se mohli jako první jmenovat v nápisu listu; 4 Abych tě nepodezíral, že mě nemáš v úmyslu ani tak zkoušet, ale žertovat; neboť víte, že jste římským občanem. 5 A mohl bych si přát být v takové situaci nebo postavení, v jakém jste, a abyste byli ve stejné situaci jako já. Sbohem, nejdražší Pavle. Datováno x. kalendáře dubna, v konzulátu Apriana a Capita .KAPITOLA 12 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Všechno štěstí tobě, můj nejdražší Pavle. Nemyslíte si, že jsem extrémně znepokojen a zarmoucen tím, že vás vaše nevinnost přivádí do utrpení? 2 A že by si všichni lidé mysleli, že jste křesťané tak zločinní, a představovali si všechna neštěstí, která se dějí městu, že jste způsobili vy? 3 Ale snášejme obvinění trpělivě, apelujme na svou nevinu k výše uvedenému soudu, na který nám naše nelehké štěstí dovolí se obrátit, až nakonec naše neštěstí skončí nezměnitelným štěstím.
4 Dřívější věky vytvořily tyrany Alexandra, syna Filipova, a Dionýsia; naši také produkovali Caius Cæsar; jejichž sklony byly jejich jedinými zákony. 5 Pokud jde o časté vypalování města Říma, příčina je zjevná; a pokud by člověku v mých špatných podmínkách bylo dovoleno mluvit a někdo by mohl prohlásit tyto temné věci za bez nebezpečí, každý by měl celou záležitost vidět. 6 Křesťané a Židé jsou skutečně běžně trestáni za zločin vypálení města; ale ten bezbožný darebák, který si libuje ve vraždách a řeznictví a maskuje své darebáctví lžemi, je určen nebo vyhrazen až do svého správného času. 7 A jako je nyní obětován život každého vynikajícího člověka místo toho jediného člověka, který je původcem neštěstí, tak tento bude obětován za mnohé a bude oddán, aby byl spálen ohněm místo všech. 8 Sto třicet dva domů a čtyři celé čtverce nebo ostrovy bylo spáleno za šest dní; sedmý ukončil pálení. Přeji vám všem štěstí. 9 Datum pátého kalendáře dubna, v konzulátu Frigius a Bassus. KAPITOLA 13 Annæus Seneca pozdravuje Paula. 1 Všechno štěstí tobě, můj nejdražší Pavle. 2 Napsal jste mnoho svazků alegorickým a mystickým stylem, a proto takové mocné záležitosti a záležitosti, které jsou vám svěřeny, vyžadují, abyste se nenechali strhnout žádnými rétorickými výkvěty řeči, ale pouze s náležitou elegancí. 3 Vzpomínám si, že často říkáte, že mnozí tím, že působíte na takový styl, ubližují svým poddaným a ztrácejí sílu záležitostí, o kterých pojednávají. 4 Ale v tom chci, abyste mě ctili, totiž ctili pravou latinu a volili spravedlivá slova, abyste mohli lépe zvládat ušlechtilou důvěru, která je ve vás uložena. 5 Sbohem. Datováno v. ze jmen konzulů July, Leo a Savinus. KAPITOLA 14 Pozdrav Pavla Senecovi. 1 Vaše vážná úvaha byla oplácena těmito objevy, které Božská Bytost poskytla jen málokomu. 2 Tím jsem si jistý, že do úrodné půdy zaseji to nejsilnější semeno, ne nic hmotného, co by podléhalo zkáze, ale trvalé Boží slovo, které bude růst a přinášet ovoce na věčnost. 3 To, čeho jsi dosáhl svou moudrostí, zůstane bez rozkladu na věky. 4 Věřte, že byste se měli vyhýbat pověrám Židů a pohanů. 5 Věci, k nimž jste do určité míry dospěli, oznamte opatrně císaři, jeho rodině a věrným přátelům; 6 A i když se vaše pocity budou zdát nepříjemné a nebudou pro ně pochopeny, když většina z nich nebude brát ohled na vaše promluvy, přesto do nich jednou vstoupí Slovo Boží, nakonec z nich učiní nové lidi aspirující na Boha. 7 Sbohem Seneco, který jsi nám nejdražší. Datováno v srpnových kalendářích, v konzulátu Lva a Savina.