1. Královská KAPITOLA 1 1 Král David byl starý a v pokročilém věku. Přikrývali ho rouchy, ale neměl zahřátí. 2 Proto mu jeho služebníci řekli: „Ať se pro mého pána, krále, vyhledá mladá panna, aby stála před králem, opatrovala ho a ležela v tvém klíně, aby se můj pán, král, rozpálil.“ 3 Hledali tedy krásnou dívku po celém izraelském území a našli Šunemanku Abíšag a přivedli ji ke králi. 4 Dívka byla velmi krásná, milovala krále a sloužila mu, ale král ji nepoznal. 5 Adonijáš, syn Chagítin, se povýšil a řekl: „Já budu králem.“ Připravil si vozy, jezdce a padesát mužů, aby před ním běželi. 6 Jeho otec ho nikdy neznepokojil tím, že by se ho ptal: „Proč jsi to udělal?“ Byl to muž velmi krásný a jeho matka ho porodila po Abšalomovi. 7 A radil se s Joábem, synem Cerujiným, a s knězem Abiatarem; a ti, co šli za Adoniášem, mu pomáhali. 8 Ale kněz Sádok, Benajáš, syn Jehojadův, prorok Nátan, Šimeí, Rei a bohatýři Davidovi s Adonijášem nebyli. 9 Adonijáš pak porazil ovce, voly a tučný dobytek u kamene Zochelet, který je u En-rogelu, a povolal všechny své bratry, královské syny, a všechny judské muže, královské služebníky. 10 Ale proroka Nátana, Benajáše, bohatýrů a svého bratra Šalomouna nepozval. 11 Proto Nátan řekl Batšebě, matce Šalomounově: „Neslyšela jsi, že Adonijáš, syn Chagitin, kraluje? Náš pán David o tom neví.“ 12 Nyní tedy pojď, prosím, poradím ti, abys zachránil život svůj i život svého syna Šalomouna. 13 Jdi a vejdi k králi Davidovi a řekni mu: Nepřisahal jsi snad, můj pane králi, své služebnici: ‚Šalomoun, tvůj syn, bude po mně kralovat a on bude sedět na mém trůnu?‘ Proč tedy kraluje Adonijáš? 14 Hle, dokud tam budeš ještě mluvit s králem, i já přijdu za tebou a potvrdím tvá slova. 15 Batšeba vešla k králi do komnaty. Král byl velmi starý a Abíšag Šúnemitská králi sloužila. 16 Batšeba se uklonila a poklonila se králi. Král se zeptal: „Co si přeješ?“ 17 A ona mu řekla: „Pane můj, přísahal jsi své služebnici při Hospodinu Bohu svém: ‚Šalomoun syn tvůj bude kralovat po mně a on bude sedět na mém trůnu.‘“ 18 A nyní, hle, kraluje Adonijáš, a ty, můj pane králi, o tom nevíš. 19 Porazil hojnost volů, tučného skotu i ovcí a pozval všechny královské syny i kněze Abiatara a velitele vojska Joaba, ale Šalomouna, služebníka tvého, nepozval. 20 A ty, pane můj králi, oči celého Izraele upírají se na tebe, abys jim oznámil, kdo po něm usedne na trůn mého pána krále. 21 Jinak se stane, že až můj pán král usne se svými otci, já i můj syn Šalomoun budeme počítáni za viníky. 22 A hle, zatímco ona ještě mluvila s králem, vešel i prorok Nátan.
23 Oznámili králi: „Hle, prorok Nátan!“ Když vešel před krále, poklonil se mu tváří k zemi. 24 Nátan se ho zeptal: „Pane můj králi, řekl jsi snad: ‚Adonijáš bude kralovat po mně a on bude sedět na mém trůnu?‘“ 25 Dnes totiž sestoupil, porazil mnoho volů, tučného dobytka a ovcí a svolal všechny královské syny, velitele vojska i kněze Abiatara. Hle, jedí a pijí před ním a volají: „Buď zdráv král Adonijáš!“ 26 Mne však, tvého služebníka, a Sádoka kněze, a Benajáše, syna Jojadova, a tvého služebníka Šalomouna nepozval. 27 Děje se to snad od mého pána krále, a ty jsi to neoznámil svému služebníku, kdo by měl po něm usednout na trůn mého pána krále? 28 Král David odpověděl: „Zavolejte mi Batšebu.“ Ta vešla před krále a postavila se před něj. 29 Král přísahal: „Jakože žije Hospodin, který vykoupil mou duši ze všech úzkostí,“ 30 Jak jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele: ‚Šalomoun, syn tvůj, bude po mně kralovat a on usedne na trůn můj místo mne,‘ tak dnes učiním. 31 Batšeba se poklonila tváří k zemi, poklonila se králi a řekla: „Ať žije můj pán, král David, navěky!“ 32 Král David řekl: „Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova.“ A přišli před krále. 33 Král jim také řekl: „Vezměte s sebou služebníky svého pána a posaďte mého syna Šalomouna na mou mulu a doveďte ho dolů do Gihonu.“ 34 Ať ho tam kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Zatroubíte na trubku a zvolejte: „Živ buď král Šalomoun!“ 35 Pak vystoupíte za ním, aby přišel a posadil se na můj trůn; neboť on bude králem místo mě; a ustanovil jsem ho za vévodu nad Izraelem a nad Judou. 36 Benajáš, syn Jojadův, králi odpověděl: „Amen, ať to praví Hospodin, Bůh mého pána krále.“ 37 Jako byl Hospodin s mým pánem králem, tak ať je i s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána krále Davida. 38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, Keretejci a Peletejci sestoupili, posadili Šalomouna na Davidovu mulu a dovedli ho do Gihonu. 39 Kněz Sádok vzal roh s olejem ze stánku a pomazal Šalomouna. Zatroubili na trubku a všechen lid volal: „Bůh ať žije král Šalomoun.“ 40 A všechen lid vystoupil za ním a lid hrál na píšťaly a jásal velikou radostí, takže se země od jejich zvuku otřásla. 41 Adonijáš a všichni hosté, kteří s ním byli, to uslyšeli, když dojedli. Když Joáb uslyšel zvuk polnice, zeptal se: „Proč se město tak rozbouří?“ 42 Ještě než mluvil, hle, přišel Jonatan, syn kněze Abiatara. Adonijáš mu řekl: „Pojď dál, jsi statečný muž a zvěstuješ dobrou zprávu.“ 43 Jonatan odpověděl Adonijášovi: „Náš pán král David ustanovil Šalomouna králem.“ 44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jojadova, a Keretejce a Peletejce, a ti ho posadili na královu mulu. 45 Kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali za krále v Gihonu a odtud vyšli s radostí, takže se město znovu rozechvělo. Toto je ten hluk, který jste slyšeli. 46 A také Šalomoun sedí na trůnu království.