Dale Russakofová: Výhra. Kdo (a co) ovládá americké školy? — ukázka

The New York Times Book Review

Dale Russakoffové se podařilo skvěle přiblížit zákulisí příběhu velkého finančního daru, který Mark Zuckerberg věnoval newarským školám. Zásadní příběh jednoho hnutí za reformu moderního vzdělávání, frustrující a inspirativní zároveň. Paul Tough, spisovatel

KDO (A CO) OVLÁDÁ AMERICKÉ ŠKOLY

VÝHRA?

vyrostla v Alabamě a od mládí se zabývala politikou, vzděláváním a rasovou segregací. Sociálním problémům současných Spojených států se věnovala i v dospělosti jako investigativní novinářka. Dvacet osm let pracovala pro deník Washington Post a čtrnáct let pro New York Post. Nyní žije v New Jersey. Výhra? Kdo (a co) ovládá americké školy (2015) je její první kniha.

Russakoffová si udržuje objektivní odstup a přináší pronikavý a sžíravý obraz toho, co vidí a slyší… Výhra? může být jednou z nejdůležitějších knih o vzdělávání, která v posledních letech vznikla.

DALE RUSSAKOFFOVÁ

Foto © Sarah Weiser

DALE RUSSAKOFFOVÁ

Fascinující popis zákulisních tahanic, které provázely pokus amerického Newarku zlepšit úroveň upadajících veřejných škol.

Dale Russakoffová

V Ý HRA? KDO (A CO) OVLÁDÁ AMERICKÉ ŠKOLY Brilantně zaznamenáno… Možná jedna z nejdůležitějších knih o vzdělávání, která v posledních letech vznikla…

329 Kč

Alex Kotlowitz

The New York Times Book Review

ISBN 978-80-7491-791-2

HOST

Když facebookový miliardář Mark Zuckerberg oznámil v show Oprah Winfreyové, že upadajícím školám v Newarku věnuje sto milionů dolarů, publikum jásalo. Starosta města Cory Booker a guvernér Chris Christie slibovali, že z Newarku zmítaného válkami gangů udělají symbol vzdělávání pro celé Spojené státy. Reformátoři školství měli jediný cíl: zvrátit onu ničivou vlnu chudoby a umožnit místním dětem, aby využily svůj potenciál. Jejich plány však brzy narazily — na odpor zarytých obránců starého systému, na nějž město vynakládá miliardu dolarů ročně, a na osobní zájmy lidí zapojených do reformy. Z toho, co se zprvu zdálo jako skutečná výhra, průběžně těžili snad všichni — kromě newarských dětí. Investigativní novinářka Dale Russakoffová zužitkovala své kontakty na nejvýznamnější osobnosti USA a napsala strhující drama, v němž ukazuje, s jakou vervou a filan­tropií se slavní lidé pouštějí do politických témat. Dokumentuje také boj institucí s extrémní ekonomickou nerovností a snahu jednotlivců dopřát i chudým dětem kvalitní vzdělání.

HOST

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 1

22.8.2016 12:55:03

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 2

22.8.2016 12:55:03

V Ý HRA? KDO (A CO) OVLÁDÁ AMERICKÉ ŠKOLY

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 3

22.8.2016 12:55:03

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 4

22.8.2016 12:55:03

dale russakoffová

V Ý HRA? KDO (A CO) OVLÁDÁ AMERICKÉ ŠKOLY

BRNO 2016

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 5

22.8.2016 12:55:03

Copyright © 2015 by Dale Russakoff All rights reserved Translation © Tereza Vlášková, 2016 Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2016 ISBN 978-80-7491-791-2

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 6

22.8.2016 12:55:03

Mattovi, Samovi a Adamovi a památce mých rodičů

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 7

22.8.2016 12:55:03

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 8

22.8.2016 12:55:03

1

DOHODA PROSINEC 2009 — ČERVENEC 2010

Jednoho pozdnĂ­ho prosincovĂŠho veÄ?era roku pomalu kĹ™iĹžoval nÄ›kterĂŠ z nejnĂĄsilnÄ›jĹĄĂ­ch Ä?tvrtĂ­ Newarku v okrese New Jersey velkĂ˝ Ä?ernĂ˝ Chevrolet Tahoe. Vzadu sedÄ›ly dvÄ› vychĂĄzejĂ­cĂ­ politickĂŠ hvÄ›zdy usa — Chris Christie, Ä?erstvÄ› zvolenĂ˝ republikĂĄnskĂ˝ guvernĂŠr, a Cory Booker, demokratickĂ˝ starosta Newarku. Spřåtelili se na zaÄ?ĂĄtku jednadvacĂĄtĂŠho stoletĂ­, kdyĹž Christie v Newarku pĹŻsobil jako stĂĄtnĂ­ zĂĄstupce, a dobrĂŠ vztahy mezi nimi vydrĹžely i pĹ™es znaÄ?nĂŠ vyostĹ™enĂ­ nĂĄzorovĂ˝ch neshod jejich stran ve Washingtonu. Booker Christieho pozval na spoleÄ?nou noÄ?nĂ­ obhlĂ­dku, pĹ™i nĂ­Ĺž policistĂŠ mimo sluĹžbu a mĂ­stnĂ­ obyvatelĂŠ kontrolovali nejruĹĄnÄ›jĹĄĂ­ drogovĂŠ uliÄ?ky mÄ›sta. HlĂ­dka zaÄ?Ă­nala v ulici Orange Street, kdysi tak plnĂŠ Ĺživota, v centru mÄ›sta přímo naproti zabednÄ›nĂŠmu sĂ­dliĹĄti, kterĂŠ se ve svĂŠ nehybnosti a tichosti zdĂĄlo bĂ˝t mrtvĂŠ. SĂ­dliĹĄtÄ› Baxter Terrace slouĹžilo ve Ä?tyĹ™icĂĄtĂ˝ch letech jako domov pro bĂ­lĂŠ i Ä?ernĂŠ zamÄ›stnance tovĂĄren. V tĂŠ dobÄ› to vypadalo, Ĺže newarskĂŠ tovĂĄrny vyrĂĄbÄ›jĂ­ snad cokoliv — kĹŻĹži, plasty, doutnĂ­ky, textil, barvy, klobouky, rukavice, pivo, elektroniku, ĹĄperky, chemikĂĄlie, vojenskou vĂ˝bavu. KdyĹž se vĹĄak newarskĂĄ prĹŻmyslovĂĄ vĂ˝roba zhroutila a bĂ­lĂ­ obyvatelĂŠ utekli na pĹ™edmÄ›stĂ­, stalo se z Baxteru Ä?istÄ› Ä?ernoĹĄskĂŠ, chudinskĂŠ sĂ­dliĹĄtÄ›, nad nĂ­mĹž v nĂĄsledujĂ­cĂ­ch letech pĹ™evzaly vlĂĄdu nĂĄsilnickĂŠ gangy a drogovĂ­ dealeĹ™i.

9

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 9

22.8.2016 12:55:03

Dobrovolnická hlídka odbočila vlevo na Bergen Street, směrem k jižní městské části, nejchudší a nejnásilnější oblasti Newarku. Ulice byla prošpikovaná malými autodílnami, které se honosily italskými, brazilskými a španělskými rodinnými jmény, a to až na jednu světlou výjimku — nevelkou komerční budovu vtěsnanou mezi provozovnu jídelního řetězce Applebee’s a domácí potřeby Home Depot, jediné newarské obchodní centrum. Skoro všechny telefonní sloupy kolem křižovatek byly polepeny cedulkami, slibujícími hotovost za odkup autovraků či domů, s hesly „žádný majetek — žádný problém“. Ta část čtvrti Bergen, která v šedesátých letech představovala hlavní cíl nákupních výletů newarské střední třídy, teď lákala kolemjdoucí do kadeřnictví Tina se specializací na rasta copánky, Beckyina salonu krásy, bazaru s nábytkem, diskontní prodejny, prostoru pro náboženská setkávání, Aishiny prodejny čínských a halal potravin a dětských jeslí. Zdaleka největší plochu tu obývala Cottonova pohřební služba a k ní přidružené květinářství Scentiment, na první pohled nejvíce prosperující podniky v ulici. Jízda Newarkem připomínala poznávací výlet po archeologických vrstvách zoufalství a naděje. Jádro města si ještě zachovalo pár připomínek dnů slávy před druhou světovou válkou, kdy Newark patřil mezi největší americká města a pyšnil se jedním z nejvýdělečnějších obchodních domů v zemi. Centru stále vévodilo majestátní Muzeum Newarku — vápencová budova, kterou městu věnoval zakladatel obchodního domu Louis Bamberger — spolu s budovou městské veřejné knihovny, postavenou na přelomu devatenáctého a dvacátého století v italském renesančním stylu. Ulicím teď dominovaly opuštěné zchátralé budovy, přesto zde však byly jisté vyhlídky na lepší budoucnost v podobě pěti vysokých škol, zejména pak newarské pobočky Rutgersovy univerzity a Newjerseyského technologického institutu. A starosta Booker důrazně prosazoval místní rozvoj — po čtyřiceti letech tady vznikly první nové hotely, po dvaceti letech první nové supermarkety. Zanedlouho měla začít stavba

10

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 10

výhra

22.8.2016 12:55:03

kancelĂĄĹ™skĂ˝ch budov pro spoleÄ?nosti Panasonic a Prudential Insurance. PlĂĄnovalo se takĂŠ otevĹ™enĂ­ supermarketu s organickĂ˝mi potravinami Whole Foods. Rozmach se vĹĄak tÄ›snÄ› pĹ™ed inkriminovanou Ä?ĂĄstĂ­ mÄ›sta zastavil. Booker budoucĂ­ho guvernĂŠra na spoleÄ?nou projĂ­ĹžÄ?ku pozval oficiĂĄlnÄ› proto, aby mu pĹ™edstavil jednu ze svĂ˝ch technik boje proti zloÄ?inu. Ve skuteÄ?nosti ale bylo na programu nÄ›co jinĂŠho. Bookerovi se zaÄ?alo v politice daĹ™it ve stejnĂŠ dobÄ›, kdy se ve SpojenĂ˝ch stĂĄtech ozĂ˝valy prvnĂ­ hlasy volajĂ­cĂ­ po radikĂĄlnĂ­ zmÄ›nÄ› mÄ›stskĂŠho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, a prĂĄvÄ› tato myĹĄlenka — respektive vidina odvĂĄĹžnĂŠho politickĂŠho programu pro Newark i pro sebe samĂŠho — pohĂĄnÄ›la takĂŠ Bookera. PotĹ™eboval vĹĄak Christieho pomoc. V roce pĹ™evzal nad mÄ›stskĂ˝mi ĹĄkolami nadvlĂĄdu stĂĄt, neboĹĽ vyĹĄetĹ™ovĂĄnĂ­ odhalilo vĹĄudypřítomnou korupci, nekalĂŠ dohody mezi vedoucĂ­mi pracovnĂ­ky a otĹ™esnĂŠ zanedbĂĄvĂĄnĂ­ studentĹŻ. ZĂĄvÄ›ry se daly shrnout do jedinĂŠ ochromujĂ­cĂ­ vÄ›ty: „Bylo prokĂĄzĂĄno, Ĺže Ä?Ă­m dĂŠle dÄ›ti navĹĄtÄ›vujĂ­ newarskĂŠ veĹ™ejnĂŠ ĹĄkoly, tĂ­m niŞťí je pravdÄ›podobnost, Ĺže jejich vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ bude ĂşspěťnĂŠ.“ O patnĂĄct let pozdÄ›ji, kdyĹž stĂĄt koneÄ?nÄ› dokonÄ?il proĹĄetĹ™ovĂĄnĂ­ chyb ve vedenĂ­ zdejĹĄĂ­ho ĹĄkolstvĂ­, dosahovalo pouze necelĂ˝ch tĹ™icet procent ŞåkĹŻ tĹ™etĂ­ch aĹž osmĂ˝ch roÄ?nĂ­kĹŻ odpovĂ­dajĂ­cĂ­ ĂşrovnÄ› Ä?tenĂĄĹ™skĂ˝ch a matematickĂ˝ch dovednostĂ­. PĹ™esto se za vĹĄechna ta lĂŠta nenaĹĄel jedinĂ˝ guvernĂŠr, kterĂ˝ by otěŞe vrĂĄtil do pĹŻvodnĂ­ch rukou. CoĹž znamenalo, Ĺže aĹž Christieho za pĂĄr tĂ˝dnĹŻ inaugurujĂ­, stane se z nÄ›j vlĂĄdce vĹĄech newarskĂ˝ch veĹ™ejnĂ˝ch ĹĄkol a jejich miliardovĂŠho roÄ?nĂ­ho rozpoÄ?tu. Booker peÄ?livÄ› naslouchal, jak Christie bÄ›hem svĂŠ kampanÄ› hovoří o svĂŠm zĂĄvazku vĹŻÄ?i mÄ›stĹŻm bojujĂ­cĂ­m s problĂŠmy a Ä?asto voliÄ?ĹŻm pĹ™ipomĂ­nĂĄ, Ĺže on sĂĄm se v Newarku narodil. V roce se rodina s tehdy Ä?tyĹ™letĂ˝m Christiem pĹ™estÄ›hovala na pĹ™edmÄ›stí — jen pĂĄr tĂ˝dnĹŻ pĹ™edtĂ­m, neĹž ve mÄ›stÄ› vypukly katastrofĂĄlnĂ­ pouliÄ?nĂ­ nepokoje, jeĹž Newark trvale poznamenaly na tÄ›le i na duchu. Booker poŞådal Ĺ™idiÄ?e, aby se odklonil

dohoda

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 11

11

22.8.2016 12:55:03

z trasy hlĂ­dky a zajel do Christieho bĂ˝valĂŠ Ä?tvrti, po nĂ­Ĺž se budoucĂ­ guvernĂŠr podle svĂ˝ch slov kdysi prochĂĄzel s maminkou a bratříÄ?kem v koÄ?ĂĄrku. Chevrolet zastavil u zdemolovanĂŠ Ä?ĂĄsti South Orange Avenue. PĹ™ednĂ­ svÄ›tla ozĂĄĹ™ila třípatrovĂ˝ cihlovĂ˝ dĹŻm se zatluÄ?enĂ˝mi, posprejovanĂ˝mi okny, tyÄ?Ă­cĂ­ se uprostĹ™ed hromady odpadkĹŻ a plevelu. Přímo naproti se rĂ˝sovala polorozpadlĂĄ budova mĂ­stnĂ­ stĹ™ednĂ­ ĹĄkoly West Side. TĂŠměř devadesĂĄt procent studentĹŻ pochĂĄzelo z chudĂ˝ch pomÄ›rĹŻ a k zĂĄvÄ›reÄ?nĂ˝m zkouĹĄkĂĄm to dotĂĄhla jen necelĂĄ polovina ze vĹĄech zapsanĂ˝ch do prvnĂ­ch roÄ?nĂ­kĹŻ. NĂĄsilĂ­ bylo v ŞivotÄ› tÄ›chto dÄ›tĂ­ na dennĂ­m pořådku. Jen za uplynulĂ˝ rok Ä?lenovĂŠ gangĹŻ bÄ›hem tĹ™ech rĹŻznĂ˝ch ĂştokĹŻ zastĹ™elili tĹ™i studenty tĂŠto ĹĄkoly. O rok dříve se za jednoho teplĂŠho letnĂ­ho veÄ?era Ä?lenovĂŠ stĹ™edoamerickĂŠho gangu, znĂĄmĂŠho jako ms- !, vyzbrojili stĹ™elnĂ˝mi zbranÄ›mi, maÄ?etami a steakovĂ˝mi noĹži a doslova popravili tĹ™i lidi a dalĹĄĂ­ho Ä?lovÄ›ka zmrzaÄ?ili. VĹĄechny obÄ›ti mÄ›ly nastoupit na vysokou ĹĄkolu, dvÄ› z nich a pĹ™eĹživĹĄĂ­ dĂ­vka byly absolventy stĹ™ednĂ­ ĹĄkoly West Side. MÄ›stskĂŠ ĹĄkoly byly hlavnĂ­m bodem Christieho kampanÄ›. „Za jejich mizernou kvalitu platĂ­me Ä?ĂĄstky jako za kaviĂĄr,“ prohlĂĄsil s odkazem na miliardovĂ˝ rozpoÄ?et newarskĂ˝ch ĹĄkol, z nÄ›hoĹž tĹ™i Ä?tvrtiny hradil stĂĄt. „MusĂ­me popadnout systĂŠm u koĹ™enĹŻ, vyrvat ho ze zemÄ› a zaÄ?Ă­t znovu. Je to nehorĂĄznost.“ Nebylo nejmenĹĄĂ­ch pochyb, Ĺže okrsek zoufale potĹ™ebuje reformu. PomÄ›r administrativnĂ­ch pracovnĂ­kĹŻ vĹŻÄ?i studentĹŻm dosahoval tĂŠměř dvojnĂĄsobku celostĂĄtnĂ­ho newjerseyskĂŠho prĹŻmÄ›ru. ÚřednĂ­ci pĹ™edstavovali tĹ™icet procent ĂşstĹ™ednĂ­ho byrokratickĂŠho aparĂĄtu, tedy asi Ä?tyĹ™nĂĄsobek toho, co bylo obvyklĂŠ ve srovnatelnÄ› velkĂ˝ch mÄ›stech. Dokonce i nÄ›kteří úřednĂ­ci mÄ›li svĂŠ vlastnĂ­ úřednĂ­ky, pĹ™esto se vĂ˝platnĂ­ pĂĄsky i údaje o studentech pravidelnÄ› zpoĹžÄ?ovaly a obsahovaly chyby. VĂ˝sledky zkouĹĄek a data o dochĂĄzce za nÄ›kolik poslednĂ­ch mÄ›sĂ­cĹŻ nebyly k dispozici a z poÄ?Ă­taÄ?ĹŻ běŞnÄ› lezla vysvÄ›dÄ?enĂ­, na nichĹž bylo jmĂŠno jednoho dĂ­tÄ›te a znĂĄmky jinĂŠho, za coĹž byli studenti neprĂĄvem trestĂĄni Ä?i odmÄ›ĹˆovĂĄni.

12

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 12

výhra

22.8.2016 12:55:03

VÄ›tĹĄina ĹĄkolnĂ­ch budov byla starĂ˝ch vĂ­ce neĹž osmdesĂĄt let a nÄ›kterĂŠ uĹž se rozpadaly — a to doslova. V listopadu prvnĂ­ dĂĄma Michelle ObamovĂĄ navĹĄtĂ­vila zĂĄkladnĂ­ ĹĄkolu v Maple Avenue, kde mÄ›la, po boku svĂŠho nĂĄrodnĂ­ho podporovatele Bookera, propagovat svou kampaĹˆ proti obezitÄ› zvanou „HĂ˝bejme se!“ (Let’s Move!). Jen dva dny pĹ™ed plĂĄnovanou nĂĄvĹĄtÄ›vou se ulomil obrovskĂ˝ kus cihlovĂŠho okennĂ­ho pĹ™ekladu a spadl přímo na chodnĂ­k pĹ™ed vchodem. A jeĹĄtÄ› horĹĄĂ­ vÄ›ci se dÄ›ly uvnitĹ™ mnohĂ˝ch budov. V okrsku byly Ä?tyĹ™i magnetovĂŠ ĹĄkoly nabĂ­zejĂ­cĂ­ kurikulum specializovanĂŠ na urÄ?itĂŠ pĹ™edmÄ›ty, jeĹž navĹĄtÄ›vovaly dÄ›ti z ťirokĂŠho okolĂ­. DvÄ› z nich vychovĂĄvaly vĂ­tÄ›ze debatnĂ­ch soutěŞí a hrstku studentĹŻ, kteří mÄ›li ĹĄanci uspÄ›t na elitnĂ­ch vysokĂ˝ch ĹĄkolĂĄch. Ale na tĹ™iadvaceti ĹĄkolĂĄch z celkovĂ˝ch sedmdesĂĄti pÄ›ti dokĂĄzalo jenom necelĂ˝ch tĹ™icet procent dÄ›tĂ­ ze tĹ™etĂ­ch aĹž osmĂ˝ch tříd Ä?Ă­st na odpovĂ­dajĂ­cĂ­ Ăşrovni. DokonÄ?it stĹ™ednĂ­ ĹĄkolu se daĹ™ilo padesĂĄti Ä?tyĹ™em procentĹŻm studentĹŻ a pĹ™es devadesĂĄt procent absolventĹŻ, kteří dĂĄle pokraÄ?ovali na zdejĹĄĂ­ komunitnĂ­ ĹĄkolu poskytujĂ­cĂ­ vyĹĄĹĄĂ­ odbornĂŠ vzdÄ›lĂĄnĂ­, potĹ™ebovalo douÄ?ovĂĄnĂ­. Pouze dvanĂĄct a pĹŻl procenta newarskĂ˝ch dospÄ›lĂ˝ch mÄ›lo vzdÄ›lĂĄnĂ­ vyĹĄĹĄĂ­ho stupnÄ›, coĹž pĹ™edstavovalo jen o trochu vĂ­ce neĹž tĹ™etinu celostĂĄtnĂ­ho prĹŻmÄ›ru.! Newark byl extrĂŠmnĂ­m příkladem narĹŻstajĂ­cĂ­ ekonomickĂŠ a rasovĂŠ segregace v New Jersey.$ AÄ?koliv v tomto stĂĄtÄ› Ĺžili pĹ™evĂĄĹžnÄ› bÄ›loĹĄi a stĂĄt patĹ™il mezi nejbohatĹĄĂ­ v usa, devadesĂĄt pÄ›t procent newarskĂ˝ch studentĹŻ bylo Ä?ernoĹĄskĂŠho Ä?i latinskoamerickĂŠho pĹŻvodu a osmdesĂĄt osm procent plnilo podmĂ­nky pro to, aby v rĂĄmci sociĂĄlnĂ­ho systĂŠmu dostĂĄvali Ä?ĂĄsteÄ?nÄ›, nebo zcela dotovanĂŠ obÄ›dy. ÄŒtyĹ™icet Ä?tyĹ™i procent mÄ›stskĂ˝ch dÄ›tĂ­, tj. dvojnĂĄsobek nĂĄrodnĂ­ho prĹŻmÄ›ru, Ĺžilo pod hranicĂ­ chudoby a sedmdesĂĄt procent z nich se narodilo svobodnĂ˝m matkĂĄm. NeuvěřitelnĂ˝m Ä?tyĹ™iceti procentĹŻm novorozencĹŻ se nedostĂĄvalo odpovĂ­dajĂ­cĂ­, Ä?i vĹŻbec ŞådnĂŠ prenatĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e, a byli tak znevĂ˝hodnÄ›ni, jeĹĄtÄ› neĹž se vĹŻbec mohli poprvĂŠ nadechnout.

dohoda

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 13

13

22.8.2016 12:55:03

Booker se na zadnĂ­m sedadle chevroletu otoÄ?il na Christieho a navrhl mu spoluprĂĄci na reformÄ› newarskĂŠho ĹĄkolstvĂ­. Christie mÄ›l absolutnĂ­ prĂĄvnĂ­ autoritu a Bookerovi zase pozice starosty zajiĹĄĹĽovala, Ĺže bude vyslyĹĄen — spoleÄ?nÄ› by tudĂ­Ĺž mohli zavřít neĂşspěťnĂŠ ĹĄkoly v okrsku, rozvĂ­jet charterovĂŠ (nezĂĄvisle řízenĂŠ) ĹĄkoly, oslabit ochranu sluĹžebnÄ› starĹĄĂ­ch uÄ?itelĹŻ, odmÄ›Ĺˆovat a trestat uÄ?itele podle vĂ˝sledkĹŻ jejich studentĹŻ. S takovou agendou by stĂĄvajĂ­cĂ­ demokratickĂ˝ guvernĂŠr Jon Corzine nejspĂ­ĹĄ nikdy nesouhlasil, neboĹĽ byl vĹŻÄ?i uÄ?itelskĂ˝m odborĹŻm loajĂĄlnĂ­. Ale Christie nad Corzinem neÄ?ekanÄ› zvĂ­tÄ›zil a podle Bookera tak stĂĄli tvåří v tvĂĄĹ™ „neopakovatelnĂŠ příleĹžitosti, jak systĂŠm dostat do sprĂĄvnĂ˝ch kolejĂ­â€œ. Od srdce se zasmĂĄli pĹ™i vyhlĂ­dce na to, Ĺže prĂĄvÄ› dohodli politickou spoluprĂĄci mezi bĂ­lĂ˝m republikĂĄnem z pĹ™edmÄ›stĂ­ a Ä?ernĂ˝m demokratem z mÄ›sta. Booker Christieho varoval, Ĺže je Ä?ekĂĄ nemilosrdnĂ˝ boj s odbory a politiky, kteří jsou odhodlĂĄni zuby nehty brĂĄnit zĂĄjmy svĂŠ politickĂŠ kliky na stĂĄvajĂ­cĂ­ situaci. Ve ĹĄkolskĂŠm okrsku dostĂĄvalo mÄ›sĂ­Ä?nÄ› vĂ˝platnĂ­ pĂĄsku lidĂ­, ten tak ve mÄ›stÄ› se zhruba obyvateli pĹ™edstavoval nejvÄ›tĹĄĂ­ho veĹ™ejnĂŠho zamÄ›stnavatele. Booker si byl jistĂ˝, Ĺže pokus o reorganizaci znovu probudĂ­ koalici, kterĂĄ mu kdysi pĹ™ekazila prvnĂ­ volby na starostu, kdyĹž o nÄ›m rozhlaĹĄovala pomluvy, Ĺže je gay, Ĺžid, skrytĂ˝ republikĂĄn a trojskĂ˝ kĹŻĹˆ zĂĄmoĹžnĂ˝ch bÄ›loĹĄskĂ˝ch pĹ™istÄ›hovalcĹŻ. Booker sice ve tmÄ› auta skoro nic nevidÄ›l, ale jak tak popisoval vĹĄechny oĹĄklivosti, mÄ›l pocit, Ĺže Christie je pro vÄ›c nadchnutĂ˝ Ä?Ă­m dĂĄl tĂ­m vĂ­c. „KrucinĂĄl, v Newarku jsem dostal asi tak ĹĄest hlasĹŻ,“ odpovÄ›dÄ›l budoucĂ­ guvernĂŠr. „ProÄ? neudÄ›lat sprĂĄvnou vÄ›c?“ AĹĽ uĹž byly mezi Bookerem a Christiem jakĂŠkoliv politickĂŠ rozdĂ­ly, v oblasti veĹ™ejnĂŠho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ se naprosto shodli. Oba mÄ›li pocit, Ĺže mÄ›stskĂŠ ĹĄkolskĂŠ okrsky slouŞí spĂ­ĹĄe odborĹŻm stĂĄtnĂ­ch zamÄ›stnancĹŻ a politickĂŠmu protekÄ?nĂ­mu klientelismu neĹž dÄ›tem, a oba byli souÄ?ĂĄstĂ­ rostoucĂ­ho nĂĄrodnĂ­ho hnutĂ­, jeĹž vyĹžadovalo obrovskĂŠ zmÄ›ny ve ĹĄkolstvĂ­. Reformu ĹĄkolstvĂ­ zaĹĄtiĹĽovali nejbohatĹĄĂ­ ameriÄ?tĂ­ filantropovĂŠ a prominentnĂ­

14

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 14

výhra

22.8.2016 12:55:03

politici z obou stran, včetně prezidenta Baracka Obamy. S jejich podporou hodlalo samozvané reformní hnutí zcela odstranit starý systém, a to pomocí podnikatelských přístupů: zavedením charterových škol, odpovědnosti ředitelů a učitelů „podle podnikových měřítek“, tedy za výsledky studentů ve standardizovaných testech, a také bonusů pro ty s nejlepšími výsledky. Veřejnost o přínosech těchto strategií zapáleně diskutovala. Výzkumníci zpochybňovali validitu přístupu, kdy by se efektivita učitelů měřila výsledky ze studentských testů. Závěry výzkumů provedených v posledních desetiletích navíc ukázaly, že na výkon dětí ve škole mají vliv spíše jejich zkušenosti z domova a z ulic měst než způsob výuky. Reformátoři oponovali, že školy s dobrým vedením, které by bylo schopné najmout nejlepší učitele, mohou řadu dopadů chudoby, rozpadlých rodin a všudypřítomného násilí překonat. Poukazovali při tom na městské charterové školy s velmi dobrými výsledky — včetně několika v Newarku. I když byly financovány z veřejného rozpočtu, byly zároveň řízeny jako soukromé, a nebyly tak ovlivňovány byrokratickou mašinérií školského okrsku a ve většině případů ani odbory. Celostátní studie sice tehdy prokázala, že jen jedna z pěti amerických charterových škol předčí ve výsledcích standardizovaných testů veřejné školy, ale Booker a ostatní reformátoři se nenechali znejistět: „My víme, co opravdu funguje.“ Podle nich měli odpůrci reformy osobní zájmy na tom, aby se i nadále špatné výsledky omlouvaly chudobou, a ostatní názory zavrhovali jako „inkrementalismus“. Reformátoři tvrdili, že vzdělání potřebuje „důkladnou změnu“. Christieho odpověď na Bookerův návrh — „Proč neudělat správnou věc?“ — v sobě odrážela poctivé úmysly celého reformního hnutí. Reformátoři své pohnutky přirovnávali k hnutí za občanská práva, přičemž si byli moc dobře vědomi, že řada jejich oponentů získala své postavení díky tak dlouho praktikovanému systému ochrany občanských práv: městští politici jsou odhodláni bránit pracovní pozice ve veřejném sektoru, protože ve městech je jinak takových bezpečných míst nedostatek.

dohoda

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 15

15

22.8.2016 12:55:03

Zdálo se, že obě diskutující strany se upínají ke zcela jiné „výhře“. Školské okrsky nabízely značně nadsazené platové ohodnocení a pro obyvatele měst bojujících s chudobou byla práce ve školách často jedinou myslitelnou volbou. Řada politiků za ta léta nesčetněkrát označovala rozpočet newarského školského okrsku za „výhru“. Reformátoři považovali podobné okrsky za příležitost, jak dokázat, že systém postavený na odborech a rozsáhlé mašinérii veřejné správy je pro kvalitní vzdělávání ve skutečnosti překážkou. Uprostřed toho všeho pak stály děti a otázka, kterou pořád dokola opakovali jejich rodiče i učitelé: Opravdu tyto bitvy vedené ve jménu dětí přispívají ke zkvalitnění života mladých lidí? Už od dob rekonstrukce Jihu, kdy průmyslníci ze severu začali v jižní části usa zřizovat různě kvalitní školy pro bývalé otroky, stálo vzdělávání těch nejchudších Američanů v popředí zájmu nejbohatších lidí národa. Henry Ford založil v roce ! Fordovu školu angličtiny, kde se většinou cizojazyční zaměstnanci továren měli učit „základním dovednostem porozumění psanému a mluvenému slovu“. Na začátku dvacátého století přišla nadace Andrewa Carnegieho se systémem takzvané Carnegieho jednotky neboli kreditové hodiny, kterým se začalo řídit vzdělávání: aby studenti mohli dokončit střední školu, musí získat určitý počet kreditů, které nejsou udělovány podle toho, kolik se toho děti naučí, ale podle času stráveného ve výuce. Nejpůsobivější příklad filantropie ve školství za celé dvacáté století se odehrál na sklonku roku !, kdy se Walter Annenberg v Růžové zahradě Bílého domu zavázal prezidentu Clintonovi, že věnuje pět set milionů dolarů na „zajištění budoucnosti našeho národa“ a bude financovat reformy v tisících městských i venkovských škol. Na takzvané Annenbergově výzvě se nakonec podílelo několik investorů, kteří dohromady investovali šest set milionů dolarů, a ovlivnili tak životy více než jednoho a půl milionu dětí z pětatřiceti států. V závěru se ovšem ukázalo,

16

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 16

výhra

22.8.2016 12:55:03

Ĺže aÄ?koliv reforma prospÄ›la mnoha ĹĄkolĂĄm i dÄ›tem, obecnĂ˝ch problĂŠmĹŻ ĹĄkolstvĂ­ se vĹŻbec nedotkla. Nespokojenost s veĹ™ejnĂ˝m ĹĄkolstvĂ­m eskalovala v roce '!, kdy byla publikovĂĄna federĂĄlnĂ­ zprĂĄva NĂĄrod v nebezpeÄ?Ă­ (A Nation at Risk). TĂ˝kala se pÄ›ti hlavnĂ­ch oblastĂ­, kterĂŠ pro usa pĹ™edstavovaly nejvÄ›tĹĄĂ­ hrozbu, a poukazovala na to, Ĺže ameriÄ?tĂ­ studenti vykazujĂ­ znaÄ?nÄ› horĹĄĂ­ vĂ˝sledky neĹž studenti z dalĹĄĂ­ch prĹŻmyslovĂ˝ch zemĂ­, coĹž ohroĹžuje ekonomickou konkurenceschopnost usa. Ve zprĂĄvÄ› se psalo: „Pokud by se nÄ›kterĂĄ z nepřåtelskĂ˝ch mocnostĂ­ snaĹžila tak prĹŻmÄ›rnou ĂşroveĹˆ ĹĄkolstvĂ­, jakou se vykazuje naĹĄe souÄ?asnĂŠ vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, uvalit na Ameriku, mohli bychom to stejnÄ› dobĹ™e povaĹžovat za vĂĄleÄ?nĂ˝ Ä?in.“ Na zvýťenĂ­ nĂĄrodnĂ­ch akademickĂ˝ch standardĹŻ a zavedenĂ­ standardizovanĂ˝ch testĹŻ, s jejichĹž pomocĂ­ by se sledoval pokrok studentĹŻ, spolupracovali guvernĂŠĹ™i jednotlivĂ˝ch stĂĄtĹŻ s vrcholnĂ˝mi Ä?elnĂ­mi pĹ™edstaviteli velkĂ˝ch spoleÄ?nostĂ­. Jejich ĂşsilĂ­ nakonec vedlo ke kýŞenĂŠmu vĂ˝sledku — v roce podepsal prezident George W. Bush zĂĄkon o zĂĄkladnĂ­m a stĹ™ednĂ­m vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ s nĂĄzvem „ŽådnĂŠ dĂ­tÄ› nezĹŻstane pozadu“ („No Child Left Behind“), kterĂ˝ znaÄ?nÄ› rozĹĄĂ­Ĺ™il testovĂĄnĂ­ studentĹŻ a zavedl ĹĄkolĂĄm povinnost hlĂĄsit vĂ˝sledky utřídÄ›nĂŠ podle rasy a výťe příjmu rodiny Şåka. Tato data dosvÄ›dÄ?ila, Ĺže mezi akademickĂ˝mi vĂ˝sledky dÄ›tĂ­ z chudĂ˝ch rodin Ä?i menĹĄin a vĂ˝sledky vĹĄech ostatnĂ­ch zeje obrovskĂĄ propast. Na konci osmdesĂĄtĂ˝ch let se objevilo hnutĂ­ podporovanĂŠ zejmĂŠna konzervativnĂ­mi republikĂĄny, kteří chtÄ›li prosadit zavedenĂ­ stĂĄtem dotovanĂ˝ch poukĂĄzek, jeĹž by rodiÄ?ĹŻm z center americkĂ˝ch mÄ›st slouĹžily k tomu, aby mohli svĂŠ dÄ›ti zapsat do cĂ­rkevnĂ­ch Ä?i soukromĂ˝ch ĹĄkol. V roce spustila neziskovĂĄ organizace Teach for America program, v nÄ›mĹž absolventi elitnĂ­ch vysokĂ˝ch ĹĄkol po dobu dvou let vyuÄ?ovali dÄ›ti z tÄ›ch nejchudĹĄĂ­ch pomÄ›rĹŻ. CĂ­lem programu bylo vytvoĹ™it novou generaci, kterĂĄ bude s odhodlĂĄnĂ­m bojovat proti nerovnosti ve vzdÄ›lĂĄvacĂ­m systĂŠmu, a to zvenÄ?Ă­ i zevnitĹ™. ĂšÄ?astnĂ­kĹŻm programu se pĹ™ezdĂ­valo „podnikatelĂŠ ve vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­â€œ, coĹž by jen o nÄ›kolik let dříve bylo povaĹžovĂĄno

dohoda

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 17

17

22.8.2016 12:55:03

za oxymĂłron. Mnoho z nich v tĂŠto Ä?innosti pokraÄ?ovalo i nadĂĄle, zaklĂĄdali charterovĂŠ ĹĄkoly, kurzy a ťkolenĂ­ pro uÄ?itele a ředitele, poradenskĂŠ praxe a vÄ›novali se dalĹĄĂ­m podobnĂ˝m aktivitĂĄm, jeĹž mÄ›ly reformovat stĂĄvajĂ­cĂ­ systĂŠm. JiĹž na konci devadesĂĄtĂ˝ch let se jim podaĹ™ilo zĂ­skat podporu nÄ›kterĂ˝ch z nejbohatĹĄĂ­ch AmeriÄ?anĹŻ. Po celĂŠ generace do vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ proudily penĂ­ze zejmĂŠna z nadacĂ­, jeĹž na poÄ?ĂĄtku dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ zaklĂĄdali nynĂ­ jiĹž dĂĄvno zesnulĂ­ podnikatelĂŠ. PoÄ?Ă­naje rokem je vĹĄak na tomto postu vystřídali ĹžijĂ­cĂ­ miliardĂĄĹ™i.' NejvÄ›tĹĄĂ­mi investory do zĂĄkladnĂ­ho a stĹ™ednĂ­ho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ se stali zakladatel spoleÄ?nosti Microsoft Bill Gates, rodina Waltonova coby zakladatelĂŠ Ĺ™etÄ›zce diskontnĂ­ch obchodnĂ­ch domĹŻ Walmart, majitel spoleÄ?nosti Dell Computer Corporation Michael Dell a kalifornskĂ˝ pojiĹĄĹĽovacĂ­ a realitnĂ­ magnĂĄt Eli Broad. Tito neuvěřitelnÄ› ĂşspěťnĂ­ podnikatelĂŠ, z nichĹž vÄ›tĹĄina zbohatla dĂ­ky tomu, Ĺže se nebĂĄla v dĂĄvno ustrnulĂ˝ch sektorech podnikĂĄnĂ­ vyuŞívat technologie a aplikovat novĂŠ podnikatelskĂŠ modely, se pĹ™ipojili k mladĂ˝m reformĂĄtorĹŻm, kteří se pokouĹĄeli o podobnou revoluci v oblasti ĹĄkolstvĂ­. HlavnĂ­m problĂŠmem byl podle nich systĂŠm samotnĂ˝. „Filantropie tak nabyla zcela novĂŠho vĂ˝znamu,“ prohlĂĄsila Kim SmithovĂĄ, spoluzakladatelka fondu NewSchools Venture Fund, kterĂ˝ sdruĹžuje investory rizikovĂŠho kapitĂĄlu ze Silicon Valley, svÄ›tovĂŠho centra poÄ?Ă­taÄ?ovĂŠho a technologickĂŠho prĹŻmyslu. „Pokud jste v minulosti vÄ›novali penĂ­ze například na vĂ˝stavbu domĹŻ Ä?i na umÄ›nĂ­, potĹ™eba takovĂ˝ch investic neustĂĄvala. Nikdo nevěřil, Ĺže by se tyto oblasti jednoho dne staly sobÄ›staÄ?nĂ˝mi. Ale tihle lidĂŠ rozumĂ­ principu pĂĄkovĂŠho efektu. Jakmile mĂĄte sprĂĄvnĂ˝ systĂŠm vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, lidĂŠ dostanou prĂĄci, sníŞí se mĂ­ra trestnĂ˝ch Ä?inĹŻ a tak dĂĄle. HlavnĂ­ myĹĄlenkou tedy bylo pomoci lidem zjistit, co pĹ™esnÄ› nefunguje, a podnĂ­tit podnikatele k tomu, aby zaÄ?ali tyto problĂŠmy Ĺ™eĹĄit.“ SkupinÄ› lidĂ­, kteří se na fondu rizikovĂŠho kapitĂĄlu podĂ­leli, se zaÄ?alo říkat „rizikovĂ­ filantropovĂŠâ€œ. Sami preferovali spĂ­ĹĄe

18

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 18

výhra

22.8.2016 12:55:03

označení „investoři“ než „dárci“, protože očekávali návratnost svých investic v podobě rozsáhlých změn ve veřejném školství. Zaměstnávali konzultanty managementu, aplikovali analytické nástroje, které pomohly k vzestupu i jejich vlastním společnostem, a usilovali tak o vytvoření systému, v němž by učitelé a školy byli zodpovědní za výsledky svých žáků a který by využíval jasná data vhodná k měření efektivity učitelů i škol. Prezident Obama a ministr školství Arne Duncan zahrnuli velkou část z těchto cílů do své iniciativy „Race to the Top“ s rozpočtem $,! miliardy dolarů, jejíž snahou bylo přimět jednotlivé státy rozšiřovat stávající i nové charterové školy a také zavést opatření, podle nichž by se hodnocení, plat a prodlužování pracovních poměrů učitelů odvíjelo od pokroku, který ve standardizovaných testech prokážou jejich studenti. Cílem iniciativy bylo zaměřit se pouze na to, co je nejlepší pro děti, i za cenu převrácení životů a živobytí dospělých vzhůru nohama. Demokratičtí politici i mnozí afroameričtí představitelé tento cíl zpočátku prakticky jednohlasně zavrhovali, považovali jej za hrozbu pro demokratickou základnu v amerických městech — pro odbory, pracovní místa ve veřejném sektoru i politiky, kteří tato místa přidělovali. Důvěryhodnost hnutí, které mělo reformovat vzdělávání pro nejchudší černošské a hispánské žáky ve Spojených státech, je nechávala na pochybách, protože v jeho čele stála bělošská elita a bylo financováno těmi nejbohatšími lidmi planety. Odbornice na historii vzdělávání Diane Ravitchová, která — ačkoliv se kdysi sama řadila mezi reformátory — se následně stala jedním z největších odpůrců celého hnutí, počastovala tyto investory přezdívkou „miliardářský pánský klub“. Zastánci hnutí za poukázky se v první fázi snah o reformu ve vlastních řadách dočkali pouze jedné výjimky v podobě Howarda Fullera, který byl postupně aktivistou za občanská práva, hájil zájmy hnutí Black Power za práva černochů, účastnil se hnutí za osvobození Afriky a organizoval různé komunitní spolky, což ho nakonec vedlo k tomu, že se zaměřil na vzdělávání ve svém rodném Milwaukee, kde

dohoda

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 19

19

22.8.2016 12:55:03

celĂŠ houfy dÄ›tĂ­ z menĹĄin a chudĂ˝ch rodin nezvlĂĄdaly dokonÄ?it studium na veĹ™ejnĂ˝ch ĹĄkolĂĄch. Nejprve bojoval jako Ĺ™adovĂ˝ aktivista, poslĂŠze jako vrchnĂ­ ĹĄkolnĂ­ inspektor, ale v roce na svĹŻj cĂ­l rezignoval a prohlĂĄsil, Ĺže mÄ›sto „beznadÄ›jnÄ› zabĹ™edlo do bahna stĂĄvajĂ­cĂ­ situace“. Fuller byl v celĂŠm hnutĂ­ vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ a reformĂĄtorĹŻm po jeho odchodu doĹĄlo, Ĺže majĂ­ problĂŠm. Cory Booker si pro svĹŻj příchod zkrĂĄtka nemohl vybrat lepĹĄĂ­ dobu. Booker pochĂĄzel z prvnĂ­ generace Ä?ernoĹĄskĂ˝ch vĹŻdcĹŻ, kteří se narodili po hnutĂ­ za obÄ?anskĂĄ prĂĄva. Jeho rodiÄ?e vyrostli na rasovÄ› segregovanĂŠm Jihu, ĂşÄ?astnili se protestĹŻ v ťedesĂĄtĂ˝ch letech a byli jednÄ›mi z prvnĂ­ch AfroameriÄ?anĹŻ, kterĂŠ spoleÄ?nost ibm povýťila do svĂ˝ch manaĹžerskĂ˝ch Ĺ™ad. Coryho s jeho bratrem vychovĂĄvali na pĹ™evĂĄĹžnÄ› bÄ›loĹĄskĂŠm pĹ™edmÄ›stĂ­ Harrington Park, asi tĹ™icet kilometrĹŻ od Newarku. „ChtÄ›li jsme, aby se naĹĄi chlapci ve svÄ›tÄ› neztratili. I tohle byla souÄ?ĂĄst naĹĄeho boje,“ vzpomĂ­nala Bookerova matka Carolyn. V pojetĂ­ Coryho Bookera to celĂŠ vypadalo jednoduĹĄe. Měřil sto devadesĂĄt centimetrĹŻ, rĂĄd se druĹžil, mÄ›l charisma a byl vynikajĂ­cĂ­m studentem, hvÄ›zdou stĹ™edoĹĄkolskĂŠho fotbalu a pĹ™edsedou poslednĂ­ho roÄ?nĂ­ku. SklĂ­zel jeden ĂşspÄ›ch za druhĂ˝m. Vystudoval Stanfordovu univerzitu, zĂ­skal prestiĹžnĂ­ Rhodesovo stipendium na Oxfordu a nakonec absolvoval prĂĄva na YaleovÄ› univerzitÄ›. JednĂ­m z jeho blĂ­zkĂ˝ch přåtel se stal Ed Nicoll, Ä?tyĹ™icetiletĂ˝ milionĂĄĹ™ a selfmademan, kterĂ˝ si ve stejnĂŠ dobÄ› na Yaleu dodÄ›lĂĄval prĂĄvnĂ­ vzdÄ›lĂĄnĂ­. ZatĂ­mco se vÄ›tĹĄina studentĹŻ na seminåřích pĹ™edhĂĄnÄ›la, kdo prokĂĄĹže lepĹĄĂ­ abstraktnĂ­ myĹĄlenĂ­, Booker podle Nicolla neustĂĄle vyprĂĄvÄ›l kvÄ›tnatĂŠ historky o svĂŠ rodinÄ›, jejichĹž tĂŠmatem Ä?asto byla sociĂĄlnĂ­ spravedlnost. „ProchĂĄzelo mu to, dokĂĄzal okouzlit kaĹždĂŠho v okolĂ­. VĹĄichni ve třídÄ› tajnÄ› věřili, Ĺže prĂĄvÄ› oni se stanou příťtĂ­m senĂĄtorem nebo prezidentem SpojenĂ˝ch stĂĄtĹŻ, ale bylo nĂĄm zcela jasnĂŠ, Ĺže Cory mĂĄ prostÄ› vĹŻdcovstvĂ­ v krvi [‌]. UĹž tehdy se o nÄ›m říkalo, Ĺže z nÄ›j bude prvnĂ­ Ä?ernoĹĄskĂ˝ prezident,“ svěřil se Nicoll.

20

Russakoffova-Dale-Vyhra.indd 20

výhra

22.8.2016 12:55:03