Nová cesta kocourka Chloupka
Text a ilustrace Čche Jondžu
Přeložila Vladislava Mazaná
Přihodilo se to jednoho letního dne…
Bylo úmorné vedro. Chloupek a jeho sourozenci se jen líně povalovali, ochlazovali se u větráku a čekali na maminku, až se vrátí z nákupu.
„Kdy už přijde maminka?“
„Vrrrm vrrrm.“
„Třeba nám koupí zmrzlinu!“
„Nevím.“
Na rozdíl od ostatních koťat, která si hověla uvnitř v chládku, Chloupka svrběly tlapky nedočkavostí. Už to doma nemohl vydržet.
Achich, chci si jít hrát ven.
V tu chvíli se domů vrátila maminka a všimla si něčeho nezvyklého.
Na dopisní schránce před domem seděl pestrobarevný papoušek.
„Vy jste Chloupkova maminka?“ zeptal se papoušek. A než se maminka nadála, začal mluvit dědečkovým hlasem.
„Pacinko, to jsem já, tvůj tatínek Čmouďa. Mám pro tebe
vzkaz, jen si nejsem jistý, jestli ho tenhle papouch zvládne správně předat. Každopádně —
určitě víš, že rád sbírám na ulici staré větráky a ty pak opravuju.“